Cerny-Jak Prekonat Stres

TEsTYa cvien

Poznejte jak na tom

jste Poznejte

jak na tomjste

o d v o j t c h a e r n h oi l u s t r o v a l J a k u b D v o r s k

E D I C E

Vojtch ern

Jak pekonat

s t r e stesty a cvien

Computer PressPRAHA1999

JJAAKK PPeekkoonnaatt ssTTRREESSTTEESSTTYY aa CCVVIIEENNVVoojjttcchh eerrnn

Copyright 1999 Computer Press. Vydn prvn. Vechna prva vyhrazena.Vydavatelstv a nakladatelstv Computer Press,Hornocholupick 22, 143 00 Praha 4, http://www.cpress.cz

ISBN 80-7226-260-2Prodejn kd: KE0025

Jazykov korektura: Barbora Antonov Sazba: Martina MojzesovRejstk: Pavla BauerovVnitn prava: Martin SodomkaIlustrace: Jakub DvorskOblka: Martin SodomkaKoment na zadn stran oblky: Ondej JirsekTechnick spoluprce: Petr Klma, Jaroslav NovkOdpovdn redaktor: Ondej JirsekVedouc technick redakce: Ji Matouek Vedouc knin redakce: Ondej JirsekVedouc produkce: Kateina Vobeck

dn st tto publikace nesm bt publikovna a ena dnm zpsobem a v dn podob bez vslovnho svolen vydavatele.

Veker dotazy tkajc se distribuce smujte na:

Computer Press Brno, nmst 28. dubna 48, 635 00 Brno-Bystrc, tel. (05) 46 12 21 11, e-mail: [email protected]

Computer Press Bratislava, Hattalova 12/A, 831 03 Bratislava, Sk, tel.: +421 (7) 44 45 20 48, e-mail: [email protected]

Nejnovj informace o naich publikacch naleznete na adrese:http://www.cpress.cz/knihy/bulletin.html.

Mte-li zjem o pravideln zasln bulletinu do Va e-mailov schrnky,zalete nm jakoukoli i przdnou zprvu na adresu [email protected].

http://www.vltava.czNejir nabdka literatury, hudby, MP3,multimedilnho software a videa za bezkonkurenn ceny.

Vae dotazy, vzkazy, nmty,pipomnky ke knin produkciComputer Press pijm 24 hodin dennnae hork linka: [email protected]

OBSAHKAPITOLA 1

KDO JE ASTN, ANEB O TKOSTECH IVOTA 11. STRES 12. Nenechat se udolat 203. Je na tom lpe extrovert nebo introvert? 254. Zle na tom, jak to kdo vid

(kognitivn styl, styl vnmn) 345. Nkdy na ns padne beznadj 43

KAPITOLA 2

Jak to tedy zvldnout? 51

KAPITOLA 3

VDOM A NEVDOM 63

VOD Karel je piln. Olga m starosti. Ale je velkorys. Ondej je ptelsk. Liba je otravn. Petr m depresi. Alena je zamilovan. Renka je ln. Petra se veho boj. Vojta je blzen. Vladimr je hvzda. Zdenk je hloubav.

Takovmi a mnoha dalmi slovy se sname popsata uchopit lidskou osobnost. Jene:

Karlv otec o nm tvrd, e je ln nemehlo. Ptel Olgy vd, e se um pkn odvzat. Standa kritizuje Alee pro jeho zkoprsost. Ondejova bytn tvrd, e nevidla za cel ivot

nkoho tak chladnho a nepstupnho. Arnot Libu zbouje. O Petrovi nkte kaj, e m skvl anglick

humor a je vesel kopa. Aleniny znm soud o jejm vztahu, e je ukz-

kou jej vypotavosti. Renka plat za nkoho, kdo si um rozdlit as

na prci a na odpoinek. Petra zachrnila ivot tonouc seste. Vojta se neboj jt vlastn cestou. Vladimr se nkdy rd schoul do svho nitra

a vbec nev o svt. Zdenk doke hrt celou noc v hospod na ky-

taru a vyprvt vesel historky.

Jac tedy jsou? A co vc, kad z nich m svoji historii.Nkte se chtj mnit, nkte ne Lidsk due je vel-mi pestr mozaika. Chtt ji uchopit vlastnm rozu-mem je mon velk vzva, mon marn boj. Obaskad zatou porozumt sob, porozumt druhm.Meme k tomu smovat rzn. Testy a hry jsou jed-

iv

vod

nou, dost omezenou monost. Ale jako inspirace napotku cesty sebepoznn mohou nkterm poslou-it dobe.

K napsn tto knihy mne vedly otzky lid, se kter-mi se setkvm pi sv prci psychologa. Jednakv psychoterapeutick praxi, jednak pi semincha vcvicch pro manaery, obchodnky, sekretky,referenty a adu dalch lid v cel republice. Tytootzky maj asto podobn podtext. Jsou hlednm ra-dosti, tst a smyslu v lidskm ivot. Nkdy se tka-j velmi konkrtnch detail ivota, jindy se vztahujk problmm takka filozofickm. Jsou tak zamyle-nm nad poadavky, kter na kadho z ns klade i-vot. Jsou touhou poznat sebe sama a pracovat nasvm rozvoji.

Tyto otzky jsou nezvisl na socilnm a ekonomic-km postaven. Objevuj se u en i u mu, u zamst-nanch i nezamstnanch, u chudch i u bohatch,u tch, co si mysl, e jsou chyt i u tch ostatnch.Jsou to zejm otzky, kter smuj k nemu velminiternmu a lidskmu. K nemu, co ns spojuje a jenm spolen.

Kniha by v podtitulu mohla mt uvedeno, e je to textzamylen, inspirac, praktickch cvien a test prosebepoznn a obohacen ivota.

Zamylen proto, e nepedkldm njak nov teorie.Sp mne lk pevracen rznch vc kolem nsi v ns samotnch. Poechrat je a nechat je zrt. Doptvcem jejich vlastn as. Pemlet o nich, dvat se nan z rznch hl. Nebt tm, kdo v, jak se vci maja jak maj bt. Dt vm prostor pro vytven vlastnhonzoru. Zstat hledaem, kter pozorn vnm to, coivot pin. Asi v tto knize nenajdete jak je to sprv-n, jak se to m. Ale mon vs nkter mylenkaoslov a bude pro vs tou sprvnou.

A to u jsme u Inspirace. Podobn jako kdy lovknabere erstv vzduch do plic, budu rd, kdy v ttoknize naberete materil pro okyslien vaeho ivo-ta. Pokud si pi ten eknete, to je podobn mmupbhu, to znm, toto bych mohl vyzkouet, tomutose radji zatm vyhnu apod., je to pesn smysl ttoknihy. Nechci roziovat stohy vdomost, ale nabd-nout ukzku toho, jak to nkte dlaj.

v

vod

Ze kolnch let si pamatuji, jak nudn byly uebnicebez obrzk, pln uenho textu, kter svdl k jedi-nmu. Peskoit ho nebo odloit. Stejn si pamatujina otzku, kter mi asto znla, a kter zn v hlav a-d lid: K emu mi to bude v praxi? Proto jsou v kni-ze zaazena Praktick cvien, kter dopluj text.Umon vm vyzkouet si, o em jste etli. Pevst torychle do praxe. Mohou bt podntem k zamylen,mohou bt inspirac. Urit mohou bt drobnmikrky k sebepoznn.

Sebepoznn. Tm magick slovo. Asi kad z ns senkdy zamyslel nad tm, pro dl to i ono, pro hototo potkalo a tamto mu uniklo, pro s nkm vyjdea s nkm ne. Pro m z neho radost a z jinho sta-rost, Asi kad si nkdy pl lpe porozumt soba tm mon i tm ostatnm. Poznvat sebe vak stojas a sil. Je jednm z paradox dnen uspchana vkonov doby, e ti, kte tou po sebepoznnnejvce, jsou nejmn schopni podniknout i malkroky k jeho naplovn. Tato kniha proto chce btstrunou. Aby nezdrovala u ten, ale otevrala cestuke konn.

V kadm z ns je vt i men troka soutivostia zvdavosti. Nkte se rdi srovnvaj a m svojevkony. Proto jsou tmata knihy doplnna testy prozvdav. Prosm, berte je opt jako inspiraci a pod-nt k zamylen na cest sebepoznn. Zkuste brttesty, svoje vsledky i sebe samotn s lehkm nad-hledem. Koneckonc testy vytvej lid. A vtinatest se tv, e je naprosto neomyln. Ale zkustenacpat lidskou osobnost v cel jej rozmanitosti a bo-hatosti do pedem piprave-nch kastlk

Budu rd, pokud zamylen,inspirace i testy zprostedko-van touto knihou pispjk sebepoznn a obohacenvaeho ivota. Myslm, e bo-hatstv ivota vz ve vnm-n kadodennch drobnost.

vi

vod

KAPITOLA 1

KDO JE ASTN,ANEB O TKOSTECHIVOTAAsi vtina lid tou po klidnm, bezproblmovm,Vastnm a snadnm ivot. Cel ada badatel sesnaila pijt na to, co vlastn ovlivuje schopnost lo-vka t takov ivot. Otzkou tak je, zda je takov i-vot reln a uiten. Americk psychiatr a psychote-rapeut Scott Peck zan svoji slavnou knihu Nevy-lapanou cestou vtou: ivot je tk a je pln utr-pen. Velmi elegantn ukazuje, jak pochopen p-tomnosti utrpen v ivot dl ivot bohat.

PojXme se proto spolen podvat na nkter mylen-ky a vyzkouejme, jak jsme na tom my.

Slovem, kter velmi asto slchme a sami pouv-me pro oznaen nejrznjch tkost, je stres.PojXme se krtce zastavit i u tohoto tmatu.

1. STRESTeoretickch pojednn o stre-su je cel ada. Jedna z moder-nch teori, pochzejc z polovi-ny devadestch let, k nsle-dujc:

kapitola 1 kdo je Oastn, aneb...

1

STRES = STRESOR + STRESOV REAKCE

STRESOR podnt, kter spout stresovou reakci.Me jm bt jakkoli zmna uvnit i vn organismu.

STRESOV REAKCE reakce, ve kter se sniuje sub-jektivn schopnost kontroly. Me bt popsna na ro-vin pozorovatelnho chovn, fyziologie (organismus),emoc a mylenek.

Pklad:Madla spala na chat svch rodi. Byla letn horknoc a schylovalo se k bouce. Kdy se zvedl vtr, prud-ce bouchnul okenic a Madla se hlukem probudila.Napadlo ji: Zlodj, vlezl sem a jestli m najde, je semnou amen. (MYLEN) Pepadl ji stran strach.(EMOCE) Zaalo j buit srdce a na ele ctila studenpot. Dech se j zrychloval a cel se tsla. (ORGANIS-

2


ORGANISMUS

MYLEN

CHOVN EMOCE

MUS). Hbit sklouzla z postele a vsoukala se pod ni,a dozadu ke zdi. (CHOVN)

Jednotliv rovn stresov reakce se vzjemn ovliv-uj. Zmna na jedn stran, vyvol zmny na ostat-nch. U Madly byl stresorem neznm hluk a celstresov reakce startovala mylenkou.

Napite, prosm, co nejvce faktor, situac, podnt,..., kter u Vs vyvolvaj stres:

Stres a spch nen nutnou podmnkou spchu, je jen po-ukzkou do nemocnice, k manelskmu poradci i cestouke krachu firmy.

Lid se li. Co je pro jednoho stresor, je pro druhhodobrodrustv a naopak. Nebo na stejn podnt n-kdo reaguje vce a jin mn. Doktoi Holmes a Rahese pokoueli vysledovat, jak m vliv mnostv situa-c, kter vtina prov jako ztov. Zkuste si ud-lat svoji vlastn bilanci.

kla ivotnch udlostProjdte, prosm, nsledujc seznam udlost, ktermohou lidi v ivot potkat. Vyberte z nich ty, kter sevs osobn tkaly bhem poslednch 3 rok. Bodyu vybranch udlost sette.

UDLOST BODY

Smrt ivotnho partnera 100

Rozvod 73

Rozvrat manelstv 65

Vznn 63

Smrt blzkho lena rodiny 63

3


UDLOST (pokraovn) BODY

Leh nehoda nebo choroba 53

Satek 50

Ztrta zamstnn 47

Odchod do dchodu 45

Choroba blzk osoby 44

Thotenstv 40

Narozen dtte 39

Snen pjm 38

Smrt ptele 37

Zmna zamstnn 36

Manelsk spor 36

Odchod dtte z domova 29

Konflikt s tchn, tchnem 29

Nstup do novho zamstnn 28

Konflikt s pedstavenm 23

Zmna bydlit 20

Zmna rytmu spnku a bdn 15

Pokuta pi dopravnm pestupku 11

SOUET

Tento vsledek je nutno brt jako velmi orientan.V ppad, e jste doshli 400 500 bod za minul tiroky, tak si zasloute odpoinek.Zvolna vysadit a zamyslet senad tm, jak do ivotadostat njakou z-bavu, njak po-hyb, njak odpo-inek a relaxacia njakou radost.

Mon vak m-te poet bodi vy a ctte sefit. Jak na tomjste, vm monnazna nsledu-jc dotaznk:

4


Dotaznk dispozice ke stresuLkask stedisko univerzity Boston, L. H. Mler,A. D. Smithov

Pette si kad z nsledujcch tvrzen. Rozhodnte,nakolik pro vs plat, a podle kly pidlte slo. Za-pisujte si je.

TVRZEN PRO M PLAT

1 2 3 4 5

tm vdy astji ano nkdy spe ne nikdy

1. Alespo jednou denn snm tepl jdlo odpovdajc zsadm zdra-v vivy.

2. Alespo 4 dny tdn spm 6 8 hodin.

3. Jsem v kontaktu s nkm, kdo m m rd a koho mm rd i j.

4. V okruhu 75 km mm alespo jednoho pbuznho, na kterho semohu spolehnout.

5. Alespo 2x tdn cvim do zapocen.

6. Vykoum mn ne 10 cigaret denn.

7. Za tden vypiji mn ne 7 dcl vna

8. Mm vhu odpovdajc vce.

9. Mm finance na svoje zkladn vdaje.

10. Zaujet v innosti mn poskytuje slu pro zdolvn pekek nacest k cli.

11. Pravideln navtvuji spoleensk zazen (klub, divadlo,)

12. Mm okruh lid, kter mohu oznait za ptele.

13. Mm alespo jednu osobu, kter mohu sdlit dvrn osobn zle-itosti.

14. Mj duevn i tlesn stav mohu oznait jako dobr (i zrak, sluch,chrup).

15. Kdy mm vztek nebo zlost, mohu o tchto pocitech hovoit.

16. S lidmi, se ktermi iji, hovom pravideln o svch dennch pro-blmech.

17. Alespo jednou tdn dlm nco ist pro svoji zbavu.

18. Doki si eln zorganizovat svj as.

19. Vypiji mn ne ti lky kvy denn.

20.Bhem dne si najdu chvilku, o kter jsem schopen zptn ci, eto byla opravdu chvilka klidu.

Sette zapsan body.

5


Od soutu odette 10

Vsledky:m hloubji pod 30, tm men d-sledky psoben stresor jsou navs znt. Asi se vtinou ctte dobea vn zdravotn problmy se vm vy-hbaj.

Nad 30

Dispozice ke stresu je u vs na znatelnrovni. S kadm bodem navc se rizikozdravotnch dsledk stresu zvyuje.

50 75

U vtiny lid, kte zskaj tento poetbod, pjde o vnou dispozici k probl-mm v dsledku stresu. Je na mst sezamyslet a uinit inn kroky ke zm-n ivotnho stylu.

Nad 75

Velmi vn dispozice, v ppa-d pot vyhledat odbornoupomoc.

Bajka o stresuSlunce stle psob na kmen a nic se nedje. Kmenzstv kamenem.

Slunce stle psob na mslo, a to rychle ztrc svojikonzistenci i veker vlastnosti.

Rozhodujc nen vliv, ale materil, na kter psob.

Zkuste si vyplnit nsledujc tabulku. Monvm pome zjistit z jakho materi-

lu jste vy. Pedstavte si situaci,kdy jste ve stresu a popite svo-

ji nejastj reakci.

6


BEHAVIORLN REAKCE NA STRES jde o po-pis pozorovatelnho chovn co dlte, co me pozo-rovat vae okol.

(pobhn, podupvn, kopn do skn, rozbjen ped-mt, schoulen v kout, svalov napt nebo uvolnn, )

Pklady:

1. 2.

3. 4.

KOGNITIVN REAKCE NA STRES jde o to, cosi kte v duchu o vai vnitn e.

(To nezvldnu, to je dsn, te4 se zblznm, to je mj ko-nec, j ho zabiju, to snad nen pravda, )

Pklady:

1. 2.

3. 4.

EMON REAKCE NA STRES jde o nlady a po-city, kter stres doprovzej.

(zkost, deprese, vztek, strach, radost, )

Pklady:

1. 2.

3. 4.

TLOV REAKCE NA STRES jde o reakce pozo-rovateln na rovni organismu

(Chvn, tes, tuhost, lehkost, teplo, bolest, tlukot srdce,pocen, )

Pklady:

1. 2.

3. 4.

7


Mezi nejznmj metody pro odstraovn dsledkpsoben stresor pat relaxace uvolnn. Tlesnuvolnn bv asto kombinovno s rznmi zpso-by dchn, co efekt relaxace umocuje. Podrobnse touto problematikou zabval profesor Vaz Serraz Portugalska, z jeho mylenek mete dle erpat.

METODA RYCHL RELAXACE

METODA 1.

Sedte-li: Zhluboka nadechnte (rychlea tie), sepnte ruce a tisknte jesiln proti sob, napnte svaly no-hou a vthnte bin svaly, zatntezuby. Vydrte tak asi 5 vtein, pakvydechnte, nechte na-pt rozplynout a ekntesi pi tom: Uvolnn.

METODA 2.

Stojte-li: Zhluboka se nadechnte, sepn-te ruce za zdy a siln thnte k sob, na-thnte nohy v kolenou, abyste vytvoilisvalov napt v nohch, vthnte binsvaly a stisknte zuby. Vydrte 5 vtein.Pak nadechnte, nechte napt rozply-nout a eknte si: Uvolnn.

Uijete-li kterkoliv metody, mete senauit docela dobe skrvat ped okolm,co dlte. Vyvinut napt by nemlo btokat a divoce zdrazovno, ale mloby bt zeteln ctno. Snate se fixovatsvj zrak na koberec nebo na njak jinpedmt blzko vs, jako byste se hlubocezamysleli.

K zskn plnho zisku z tto rychl formy psycholo-gick prvn pomoci je uiten opakovat cvien dva-krt nebo tikrt, ale dohromady by nemlo zabratvc ne pl minuty.

8


ZVLDNUT STRESU ZAN U VS!Nkolik nmt pro vlastn prci se stresem.

FYZICK STRATEGIE

Dech Vydechnte a uvolnte se! Vdechnte a osvte se!

Smyslov vdom Co vidm, slym, ichm, ochutnvm a eho sedotkm?

Vnujte dnes sob Existuje prv nyn lep zpsob jak o sebe jednu minutu peovat?

Strava (rafinovan Jak je moje dnen strava? Poznamenejte sicukr, kofein, tuky) ve, co jte.

Cvien Jak rozptyluji vedlej produkty stresu?

Uvolnn Vnuji as na to, abych dnes el sm do sebe?

BEHAVIORLN STRATEGIE

Komunikace Reflektivn naslouchn. Mluvte s kmkoli po dvminuty o svm stresu.

Hodnocen Jak jsem dnes hodnotil jin?

Povzbuzen Jak jsem povzbudil ostatn, aby peovali o sebe?

Pomal jednn Volba: spchat nebo existovat!

Bt ptomen iji v tomto okamiku?

KOGNITIVN STRATEGIE

Mylenky O em pemlm? Jsou moje mylenky pozitivn?negativn? deformovan?

Samomluva K emu nejhormu me dojt? Co je reln?nereln? deformovan?

PROSTED STRATEGIE

Klidn msto Kde je moje klidn msto?

as kdy jsem sm Ml jsem dnes as, kdy jsem byl sm?

Organizace Co mohu udlat, abych zmenil vnj zmatek?

PSYCHOLOGICK STRATEGIE

Samoanalza Sleduji sv tlo: popisuji nahlas, co se djev mm tle.

een problm Jak mm monosti?

Adaptace Pouvm vyzrlou adaptaci? (humor, altruismus,sublimaci, potlaen, anticipaci).

9


PSYCHOLOGICK STRATEGIE (pokraovn)

Uvdomovn si Spluji dnes sv poteby? (legraci, zdrav, sama sebe znalosti, sounleitosti, cenu, bezpenost).

FILOZOFICK STRATEGIE

Vznam Co m pro mne dnes v mm ivot vznam?

Zkladn Je to v podku, e to nen dokonal!pesvden

Nedokonen prce Co mne dnes zbavuje klidu mysli?

Vyjadovn pocit Vyjaduji vi jinm svoje skuten pocity?

Dokonen kolu Dokonuji dleit koly?

NOUZOV TECHNIKYTato cvien pro zvldn stresu jsou zaloena na po-znatku, e nkter mylenky a innosti jsou vce efek-tivn bhem vdechu a jin bhem ndechu. Nap.vydechovn relaxuje, nadechovn aktivizuje, vyde-chovn napomh odloen mylenek, vdecho-vn pomh koncentrovat mysl na jednu vc.

Pirozen stdme ndech a vdech, neustle. Avakmeme vhodn zdraznit jednu nebo druhou de-chovou fzi, nebo prujeme vhodn mylenky s jed-notlivmi fzemi a tm vytvme efektivn zbranupsoben stresoru a rozvoji stresu.

Cvien hlubok relaxace Minispnek a zvldn psmov nemociPohodln se polote nebo posaXte a konetiny i zdanechejte, aV naleznou pjemnou pozici, pomalu vy-dechujte.

V prbhu pomalho vde-chu si v duchu eknte: M-j jedna minuta .... Pro dal- mylenky u zante po-uvat minul as: Dv mi-nuty minuly ..., tyi mi-nuty minuly ..., Osm mi-nut minulo .... Zante po-uvat hodinov jednotky:Minula tvrthodina .... Du-

10


blujte asov interval s kadm dalm vdechem,hluboce vydechujte. Nechte ndechy, aV se dj sa-my, tak jak je teba, nen nutn vnovat jim pozor-nost. Pokraujte, a se dostanete k mylence: Minuloosm hodin .... Pak se s protaenm probuXte a sou-asn proveXte nkolik hlubokch vdech.

Jestlie je bhem tohoto cvien vae pozornost rozv-ena a mysl bloud, kde ji napadne, pedstavte si sen.Vae mysl se v nm stv velice aktivn, pracuje, pul-zuje, kmit ... , ale pi dalm hlubokm, pomalm v-dechu se vraVte do hlubok relaxace, ve kter si ped-stavujete vlny ve vaem mozku jako velice iroka zpomalujc se.

Mini spnek lze provdt opakovan s probuze-nm v pauzch.

Zvldn nhlho stresuTechnika je vhodn tehdy, kdy nhl a pekvapivstresor peru plynul dchn nebo vyvol lapnpo dechu. Z asovho hlediska zabere pouze dva de-chov cykly a me bt provdna kdykoli a kdekoli.

1. VDECH myslete na ODDLEN se od stresoru,pedstavujte si odsunut stresoru do pjemnvzdlenosti, kde se stv mal a nevznamn.

2. NDECH v duchu HODNOTE situaci a pou-vejte aktivizujc termny jako: odvahu, vytrva-lost, do toho, m na to, ...

3. VDECH myslete na UVOLNN a relaxujte ka-d nepotebn napt.

4. NDECH myslete na AKTIVITU.

INFORMAN STRESlovk je v prmru za den zaten 560 vjemy, kterjej vedou k rozhodnut. 484 z nich bn vypoutme,vmme si maximln 76 podnt. Vce nejsmeschopni pijmat a zvldat.

Tak vznik ast peten z pemry informac, v-bun reakce, rozhodovac stresy. Nutno se racionl-n vnovat podstatnmu, odkldat banality.

11


UTE SE Z NESPCHUJednou il jeden mu, kter ml velmi mnoho mo-nost k tomu, jak se uit z nespchu.

v r. 1831 byl nespn pi svch obchodechv r. 1832 nebyl zvolen do sttn legislativyv r. 1833 znovu nespch v obchodovnv r. 1834 byl zvolen do prce ve sttn legislativv r. 1835 mu zemelo dtv r. 1836 se nervov zhroutilv r. 1838 prohrl v boji o msto enka parlamentuv r. 1840 znovu prohrl tyto volbyv r. 1843 prohrl kandidtku do kongresu USAv r. 1846 byl zvolen za lena kongresuv r. 1848 znovu prohrl a nebyl zvolen do kongresuv r. 1855 nebyl zvolen za lena sentuv r. 1856 nebyl zvolen za viceprezidenta USAv r. 1858 nebyl zvolen za lena sentuv r. 1860 byl zvolen prezidentem USA

Vte jak se jmenoval tento mu?

Boe, daruj mi pokoru, abych do-vedl pijmout to, co nejsem schopenzmnit, odvahu, abych dokzal zm-nit to, co zmnit schopen jsema moudrost, abych jedno od druh-ho rozeznal.

Vtina lid nape mezi stresory nedostatek asu.Proto se nyn zastavme u nkolika mylenek, ktermaj vztah ke zvldn asu.

spn se vyznauj nnou lskou k asu.

Odpovzte, prosm, na nsledujc otzky:Pouvejte odpovdi ANO/NE

1. Mte asto pocit nedostatku asu?

2. Mte pocit, e se problmy na Vs jen hrnou?

3. Dlte dleit malikosti?

4. Je vtina vc, kter byste ke sv spokojenosti dothli do konce?

5. ete asto nenadl a nalhav problmy jste hasii probl-m?

6. Trvte prac vce asu ne ostatn?

7. Pronsleduj Vs mylenky na prc i ve chvlch volna?

12


8. Mvte pocity viny, kdy nepracujete a odpovte?

9. Mte as na pemlen?

10. Jste nedochviln?

11. Zapomnte?

12. Mte dostatek asu na rodinu a konky?

Vyhodnocen:Zapotejte si bod za kad ANO u poloek 1, 2, 3, 5,6, 7, 8, 10, 11,

Zapotejte si bod za kad NE u poloek 4, 9, 12,

9 A VCE

Pravdpodobn udlte dobe,kdy se brzy poohldnete ponjak knce o tvrt generacizvldn asu, nebo si zajdetena kurz. Vydret s vmi je n-kdy tk. Ale vy sami s tm asimte tak problm. Jako bystesami sob utkali.

5 8

Pamatujte, e nkdy je mn vce, a e nic senem pehnt. Pamatujte na as pro sebe.Konen, znm metafora k, e je nutnopestat ezat, aby se mohla nabrousit pila. Za-tmco pedchoz vsledkov skupina to astovbec netu, vy to vte. Ale nkdy na to chce-te zapomenout. Potom hroz, e se pila zade.Prost pamatujte na dobjen baterek.

Pod 5

Asi s asem umte nakldat dobe.Nebo si to tak moc pejete, a jste od-povdli nepesn.

13


Normln kivka vkonnosti Od t doby, co znm svou vkonnostn kivku, pracujimnohem efektivnji. (T. M. Pfefferkorn)

Zkuste si udlat test: jste rann pte nebo veern so-va? Hodn lid ztrc toti as tm, e se sna o maxi-mln vkon v dob, kdy ho prost v dsledku vnit-nch biologickch hodin nejsou schopni.

1. Kdy se veer ctte unaven(a)?

ped 21.00 4 body

21.00 23.00 2 body

po 23.00 0 bod

2. Je nava

nepekonateln 1 bod

pekonateln 3 body

3. Pichz po pekonn navy fze svesti?

ano 1 bod

ne 3 body

4. Bvte v noci asto vzhru?

ano 3 body

ne 2 body

5. Mte sny a zapamatujete si je?

ano 4 body

ne 1 bod

6. Usnte pozd?

ano 2 body

ne 6 bod

7. Kdy vstanete, kdy nebudete probuzeni?

ped 6.00 6 bod

6.00 8.00 3 body

po 8.00 0 bod

8. Jak byste si upravil(a) svj rytmus spnku, kdy byste ne-ml(a) pracovn i jin povinnosti?

a) vstvn

5.00 7.00 8 bod

7.00 8.00 5 bod

8.00 9.00 2 body

po 9.00 0 bod

14


b) spnek po obd

ano 1 bod

ne 4 body

c) odpoledn pit kvy

ano 4 body

ne 2 body

d) veer

jt do spolenosti / mt nvtvu 1 bod

TV 3 body

odpovat / jt dve spt 6 bod

9. Ctte se sv, kdy se probudte?

ano 6 bod

ne 2 body

10. Ctte se sv, kdy normln vstvte?

ano 4 body

ne 1 bod

11. Jak pocity mte pi sndani?

mal dobr vborn

a) chuO 1 bod 2 body 3 body

b) svest 1 bod 2 body 3 body

c) radost z rozhovoru 1 bod 2 body 3 body

d) koncentrace 1 bod 2 body 3 body

12. Kdy bhem dopoledne pociOujete navu?

8.00 9.00 1 bod

9.00 10.00 4 body

10.00 11.00 3 body

11.00 12.00 1 bod

13. Jak pocit mte po obd?

spe nava 4 boby

spe svest 1 bod

14. Kdy v prbhu odpoledne na sob zpozorujete navu?

14.00 15.00 4 body

15.00 16.00 3 body

16.00 17.00 1 bod

Celkov poet bod

15


Vyhodnocen:

do 50 bod:

Jste veern sova. Dleit vci si plnujtespe po obd. Po rnu se s vmi jedn t-ko. Pokud mte prci od 7.00 h a fa, kterje tyran budi vm milostivo samo nebe.

od 50 do 60 bod:

Jste rann pte, normln kivku vkonnosti si vakmuste posunout o 1 hodinu doprava. Troku poma-lej rozjezd, ale ped obdem jste v pln akci. Nejstetyp pro dlouh flmovn.

60 a vce bod:

Jste rann pte. I na dovolen se budtebrzy. Lb se vm rann svest. Kolemdevt dopoledne krte k maximlnmu vkonu.V devt veer vak nejradji krte do lonice spt.

Nsledujc otzky vm pomohou analyzovat vai si-tuaci a vytipovat vlivy, kter vs mon pipravujo as v prci:

Sebehodnocen: m asov ztrty jsou

tm spe mn tmvdy ast ast nikdy

1) Telefon m bn vyruuje, rozhovory jsou vtinou zbytendlouh.

2) Kvli etnm nvtvm zvenkui z vlastnho podniku se asto nedostanu k samotn prci.

3) Jednn zpravidla trvaj plidlouho a vsledek ze zasedn jepro mne asto neuspokojujc.

4) Velk, tzn. asov nron a tudasto nepjemn koly zpravidlaodsouvm nebo mm obte dovstje do konce, protoe nikdy nemmklid (odkldn kol).

5) asto nemm vyjasnny priority,zkoum zvldnout najednou velmi

16


mnoho kol. Vykonvm plimnoho operativy a nemohu se dostaten soustedit na nejdleitj koly.

6) Vlastn asov plny a termny dodruji asto jen pod asovmtlakem, protoe stle nco neoekvanho mezitm nastane nebo protoe jsem si pedsevzalvelmi mnoho kol.

7) Na mm psacm stole mm hodnpapr, korespondence a ten mi zabere hodn asu. Pehleda podek na psacm stole nenprv vynikajc.

8) Komunikace s ostatnmi lidmi nen vtinou dostaten. Pozdj vmna informac, nedorozumn nebo dokonce tenice jsou u ns na bnm podku.

9) Delegovn kol jen zdka probhne v podku, asto musmvyizovat vci, kter by mohli udlat tak jin.

10)Kdy jin ode mne nco chtj, je pro mne tk ci ne, a toi v ppad, kdy bych ml vyditvlastn prci.

11) V mm ivotnm plnu chyb jasnstanoven cle, jak profesnho, tak osobnho, tzn., e asto nevidm dn smysl v tom, co cel den dlm.

12) Nkdy mi schz potebn sebedisciplina, abych to, co si naplnuji, tak provedl.

Sette zatren odpovdi v jednotlivch sloupccha urete celkov poet bod.

X 0 X 1 X 2 X 3

= 0 + + +

= ............ bod

17


een testu:

0 17 bod:

Svj as neplnujete a nechte se honit okolm. Ne-mete dobe dit sebe ani jin lidi. Pokud se nau-te dit sebe a zvldat svj as, tak vm zane nov i-vot.

18 24 bod:

Pokoute se vzt v vahu svj as, ale nejste dostate-n dsledn, abyste v tom doshli viditelnho sp-chu.

25 30 bod:

Vae prce s asem je dobr a me bt jet lep!

31 36 bod:

Jen tak nco vs nevyru, nedovolte to. Jste vzorempro kadho, kdo se chce nauit hospodait s asem,pokud jste na otzky dotaznku odpovdali estn!

18


ODKLDN PRCELid, kte pekldaj nco z dneka na ztek, jsou ti sa-m, kte to ji pesunuli ze verejka na dneek.

(Peter Ustinov)

Na otzky testu odpovdejte zakrtnutm v pslu-nm sloupci.

Jak je vysok V koeficient odkldn?

skoro asto nikdypokad

1. Vyhledvm dvody a omluvy, abych pesunul(a) obtn problm.

2. Potebuji tlak, abych pokraoval(a)v prci na sloitch kolech.

3. Existuje pli mnoho ruivch vliv, kter m zdruj od vyzen dleitch vc.

4. Otlm s jasnmi odpovdmi, kdy mm udlat nepjemn rozhodnut.

5. Znesnaduji kontrolu a nsledn pepracovn dleitch projekt.

6. Zkoum, zda by ostatn za mne nevydili nepjemn zleitosti.

7. Prci si beru s sebou dom, abych ji vydil(a) veer nebo o vkendu.

8. Jsem pli unaven() nebo pli nervzn, ne abych vydil(a) dleit koly.

9. Nejprve musm vydit vechno, co mi le na stole, ne zanu s dleitm kolem.

10. Zanedbvm to, abych si dal(a) konen termny.

Sette Vae odpovdi podle jednotlivch sloupc:

Vynsobte souet za jednotliv sloupce: X 3 X 2 X 1

Sette dl vsledky a dostanete V osobnkoeficient odkldn prce: .....................

19


Je-li V koeficient odkldn

10 15

Obecn nemte problmy s od-kldnm prce; co mte a po-tebujete udlat, udlte. Mteasi tak smysl pro dodren ter-mn a okol to doke ocenit.

16 22

Mte bn problmy s odkl-dnm prce, prost nejste do-konal a vte, jak je sladk n-kdy se na nco vykalat a pe-sunout to na neurito. Hor tobv, kdy ono neurito nastane.

23 30

Zejm mte vn probl-my s odkldnm prcea mlokdy nco dokontev termnu. Mon si tohonabrte pli mnoho na-jednou.

2. Nenechat se udolatNkte lid tkostem a stresu podlehnou a jin ne.Tento jev je intenzivn studovn od druh svtov vl-ky. Podntem pro bdn v tto oblasti byly mimo ji-n osudy vz z koncentranch tbor. Nkte sezlomili, jin ne. Pro? Postupn se vzkum penesl i naproblematiku zdrav a ivotn pohody. Doktorka Ko-basov zavedla osobnost charakteristiku hardiness(nezdolnost, otuilost, odolnost, robustnost, tvrdost),kter rozdluje lidi na ty, kte pi zti selou, a kte- neselou. Nezdolnost zahrnuje ti charakteristiky:

KontrolaJde o pesvden, e mete ovlivovat udlosti vevlastnm ivot.

O co jde, nm uke kratik pbh:

20


Karel byl stedokolk. kolu mu vybralirodie. Ve tetm ronku zaal uvaovat,e ze koly odejde. Rodie zaali tlouct napoplach a pivedli ho k psychologovi. B-hem rozhovoru si Karel uvdomil, e mmonost odejt, e to zle jenom na nm.Ale e to asi pinese tak adu tkost, kte-r nechce. Potom se usml a ekl: Zsta-nu tam, k nemu ta kola je, koneckoncmi sta vdt, e to zle na mn a je tomoje volba. Dostudoval stedn i vysokoukolu, na kter byl spn.

test:Napite deset pjemnch udlost z vaeho ivota,kter povaujete za pjemn a deset udlost, ktervm byly nepjemn. Pklad:

pjemn

oslava narozenin pijet na kolu dovolen nov msto

nepjemn

odchod ze zamstnn rozvod raz

Nyn kad z napsanch udlost v obou seznamechpidlte slo 1 10. Jednika znamen, e si myslte,e dn jste nemohli ovlivnit vbec. Destka znamen,e ve zleelo jenom na vs. Vybrejte rzn sla.Ptku smte pout max. dvakrt pro kad seznam.

Sette sla v kadm seznamu (nejvce 100).

Udlejte celkov souet (nejvce 200).

21


Vyhodnocen:

Celkov souet Nad 160

Jste pesvdeni, e tm vekerudlosti vaeho ivota jsou vamdlem. Mon si zakldte na tom,e ve zvis na vs. Zejm nev-te na osud a na nhody. Ale pozor,druhm to nkdy me lzt na ner-vy. Zejmna pokud s nimi ijetepod jednou stechou.

Celkov souet 120 160

Mte dvod si vit. Dokete vidtsvj podl na vlastnm ivot. Zro-ve vidte roli druhch lid. Pojmyjako je osud a nhoda vm montak nejsou ciz.

Celkov souet 80 120

Nkdy tak, jindy naopak. St-d se u vs pocit, e se to navs val s pocitem, e jste tovy, kdo dr oprat. Asi provs bude zajmav podvat sena srovnn vsledk obou se-znam. Zda je vy hodnosta u p-jemnch nebo nepjemnch udlost.

Celkov souet Pod 80

Vte, e na vs zle mnohem vce, ne si myslte.Rozhodujete se, zda vstanete, jestli pjdete nakupo-vat, co budete vait a jestli vbec Pokuste se u ka-d udlosti vymyslet, jak by to muselo bt, abyste mo-hli dt dvojnsobek bod, ne jste dali.

Srovnn vsledk obou seznam

Pjemn udlosti maj vy slo ne nepjemn

Radosti ivota zle na vs. Umte se radovat a tit.Zejm tot dokete dopt i druhm. Vte, ek radovn se je nutn jedin. Zat.

22


Pokud pijdou tkosti,buX na n hledte jako nasouhru okolnost, nebojako na vsledek aktivitdruhch lid. Pravdpo-dobn vs ale nezlom.

Nepjemn udlosti majvy slo ne pjemn

Povaujete se za smolae. Monse zbyten obviujete a vidte sa-mi sebe v pli tmavch barvch.O radosti a pohod mte tendencipemlet jako o nhod. Zkustekad den udlat pro sebe nja-kou pjemnou drobnost, kternemus stt ani penze, ani nma-hu druhch. k se: Chce btVastn? BuX! Je as zat. TeX.

Osobn zaujet (commitment)Rozum se vdom cle a angaovanost v udlostech,aktivitch a mezilidskch vztazch v prbhu ivota.Tato charakteristika pomh lidem ci si u druhcho pomoc a dokzat se sebrat ve strastiplnch asech.Schopnost zanat znovu, vstt, i kdy jste na dn. Ne-bo si to myslte.

Pbh:

Navtvila m jednou ena ve stednch letech. Upra-ven, ptelsk, ale na prvn pohled ustaran. Pilao prci. Byla to posledn kapka nkolika po sob jdou-cch malr. Manel si nael mlad partnerku, ze-mela j matka. U syna se objevily zdravotn pote.Plakala, svovala se: Co mm dlat? Jak to jen s n-mi bude? dala radu, jak dl. Povdali jsme si. Pidruh nvtv mluvila, stle jet smutn, vc a vco tom, e to stejn bude muset vyeit sama. Dal jsemj za pravdu a nabdnul j podporu. Z dalch dvou se-tkn se omluvila. Potom se ozvala a pila. Jen zila.Zaala aktivn podnikat v pln nov oblasti. V n-em, co vbec neznala. Musela se hodn uit. Vetnprce na PC a dalch vc, o kterch jej vrstevnci -

23


kaj, e to u nen pro n. Byla dychtiv po nem no-vm. Musela a na dno, aby se mohla odrazit. Ale jenproto, e si shla a na dno, mohla provat radosta budovat sebedvru. Jej ivot byl i dl sloit. Na-la si vak prci, ve kter je spn a nezvisl. Do-kzala vstt, protoe nala cl, ktermu vila.

zamylen:V dtstv mi babika vyprvla pbh o dvtku,kter se snailo ve vem, i v tom nepjemnma smutnm, vidt nco dobrho. Zkuste si vzpome-nout na nkter malry, tkosti, trapasy a katastrofyvaeho ivota. Co jste se z nich nauili? Lze v nichnajt nco dobrho? Nebojte se ze zatku pehnt.Jde o vnitn naladn. Prost lovk me prohrvat,ale jet nemus bt poraen.

Tkosti jako osobn vzva (challenge)Jde o schopnost brt pekky a zmny sp jako p-leitosti k rozvoji, ne jako povel pro hledn bezpe.Asi kad z ns se nkdy chov, jako by ivot ml pi-jt a za chvli. A skon patn poas, a se manelzmn, a f odejde nebo si zasedne na nkoho jin-ho, a vyhraji v loterii. Prost a trable skon a zanerj na zemi. Nezane! ivot je teX a tady se vm vu-dy. Pekky jsou ivot sm a jsou jeho koenm.Pravda, nkdy velmi silnm. Dvaj vak ivotusprvnou chuV.

Obecnm pkladem z dnen doby me bt situacenezamstnanch. Nkte rezignuj a docela jim vy-hovuje brt podporu, nkte svoji situaci vezmou ja-ko vzvu. Zanou dlat nco novho, u se. Nkdy semus pesthovat. Nkdy si dokonce spln svj sen.Dok nco, co by v teple jistho msta nevzniklo.A to i pesto, e je to velmi tk a sloit.

Cvien:Pekky a problmy jsou vzvou. Zrove v lovkuprobouzej monosti, kter by jinak mon zstaly

24


nevyuity. Nkdy jsou dokonce nutnost, kter lov-ka smuje na ivotn cest.

Zamyslete se, jak jsou pekky a problmy ve va-em ivot. O em si myslte, e vm brn ve tsta spokojenosti? Udlejte si poznmky.

U kad poloky se ptejte:

V em je sla tto pekky? V em je jej slabina? Kdy tuto vc pekonm, co se naum, v em

m to obohat? Jak mm z tto vci pocity, kde je ctm v tle? Zkuste, i kdy se to me zdt zvltn, nakres-

lit pastelkami svoje pocity. Zkuste nakreslit i pekku. Dvejte se na svj

vtvor a opt vnmejte pocity.Nemus se dt nic pevratnho. Ale podobn cvienpomhaj zapojit do hry i hlub sti va osobnosti.O tom najdete vce v kapitole o vdom a nevdom.

Lid, kte v ve vlastn kontrolu, jsou angaovana berou ztovou situaci jako vzvu, zvldnou pro-blmy lpe ne ti, kte nejsou tolik odoln. Je to pro-to, e nezdoln lid se dok lpe vypodat se sloi-tmi situacemi a mn snadno se stvaj zkostnmia vzruenmi v dsledku jejich psoben.

3. Je na tom lpe extrovertnebo introvert?H. J. Eysenck, anglick profesor psychologie, v sedmde-stch letech propracoval osobnostn charakteristikyextraverze, introverze a neuroticismu. Dve ne si ek-neme, co jednotliv charakteristiky znamenaj a jakovlivuj zvldn problm, zkuste si vyplnit nsledu-jc test.

Test temperamentuU kad charakteristiky rozhodnte, nakolik pro vsplat. 0 vbec pro vs neplat, 10 plat pro vs be-ze zbytku. Vyplte vechna oknka. Test si meteudlat pro sebe. Ppadn mete zkusit odhadnout,jak vidte nkoho druhho. Kdy si testy udlte tm-


25

to zpsobem, oba mete zskat zajmav srovnntoho, jak vidte sami sebe a jak vs vid druz.

charakte- hodnota charakte- hodnota ristika od 0 do 10 ristika od 0 do 10

j on/ona j on/ona

1. oddan 1. nepizpsobiv

2. bojovn 2. vzruiv

3. reaktivn 3. bezstarostn

4. nespoleensk 4. samostatn

1. dkladn 1. pesimistick

2. netrpliv 2. promnliv

3. iv 3. vdce

4. stereotypn 4. hloubav

1. vn 1. rezervovan

2. vniv 2. impulzvn

3. spoleensk 3. rozhodn

4. pohodln 4. starostliv

1. nladov 1. nespoleensk

2. nedtkliv 2. optimistick

3. pizpsobiv 3. vnmav

4. snenliv 4. pasvn

1. zkostn 1. ostchav

2. neklidn 2. aktivn

3. lehkomysln 3. rozptlen

4. tich 4. klidn

1. pecitlivl 1. uzaven

2. agresivn 2. bezprostedn

3. promnliv 3. mn sebekritick

4. mrn 4. lhostejn

Nyn sette sla, kter jste napsali u charakteristikuvedench jednikou a vsledek si poznate do tabul-ky. Tot udlejte pro dvojky, trojky a tyky.

jedniky dvojky trojky tyky

J

ON/ONA

26


Jist znte tyi temperamentov typy. Ano, jsou tocholerik (nevyrovnan extrovert odpovd souetu dvojek a kvadrant II.), sangvinik (vyrovnan extro-vert odpovd souet u trojek a kvadrant III.), fleg-matik (vyrovnan introvert odpovd souetu tyek a kvadrant IV.) a melancholik (odpovd sou-et u jedniek a kvadrant I.).

Tam, kde jste doshli nejvyho soutu, le titvaeho temperamentu. Pamatujte, e nikdo nen is-t typ.

Zajmav je, zda mte sla vsledk ve dvojicch. Dvvy sla s malm rozdlem mezi sebou. A dv nisla s malm rozdlem mezi sebou. V takovm ppa-d si vimnte, zda je vy dvojice na stran extrover-ze, nebo introverze, vyrovnanosti nebo nevyrovna-nosti. Tato charakteristika je potom zejm vae.

Typick extrovertje sociabiln, m rd spolenost, m adu ptel, po-tebuje kolem sebe mt lidi, s nimi me komuniko-vat; nerad te i studuje o samot. Vyhledv vzrue-n, pokou tst, asto nastavuje svj krk (rd ris-kuje), jedn bez dlouhho uvaovn celkov reagu-je impulsivn. Bav jej kanadsk ertky, vdy najdepohotovou odpovX, m celkov rd zmny. Je bez-starostn, vesel, optimistick, rd se smje, preferu-je pohyb. Je aktivn, nkdy mv sklon k agresivit,obas rychle ztrat nervy, nekontroluje se, nenvdy ve vem spolehliv.

27


I.

NEVYROVNAN

EXTROVERT

VYROVNAN

INTROVERT

II.

IV. III.

PkladFrantika mli vichni rdi. Vude ho bylo plno. Usm-val se od ucha k uchu. Kdykoli piel, vypravovalspoustu historek, pi kterch se posluchai vtinoupopadali za bicha. Kad pro nj byl znm a vemtykal. Vyhledval bouliv dobrodrustv, ke ktermlkal ostatn. Dlal si leg-raci ze sebe i z dru-hch. Nkdy, kdyml starosti, svovalse a plnoval. V tako-v chvli dokzalpechzet, nkdy po-bhal a vniv obha-joval svoje stanoviska.

Typick introvert je introspektivn, tich, spe samotsk jedinec, d-vajc pednost knihm ped setknm s lidmi. Je re-zervovan, krom blzkch ptel si od ostatnch liduchovv odstup. Sv zleitosti plnuje pedem, jeopatrn, nem dvru k okamitm rozhodnu-tm. Nem rd vzruen, zleitosti dennho ivotabere patin vn, m rd spodan zpsob ivo-ta. Kontroluje i sv city, jen zdka jedn agresivn,nervy lehce neztrc. Je spolehliv, spe vak pesi-mistick, velk vznam pikld etickm hodnotm.

PkladO Katce kali od malika, e je jako pna. asto si sa-ma hrvala na louce u rybnku. Pletla vnekya pedstavovala si, e je zakletprincezna. Dlouh chvle dokzalapozorovat kachny na vodn hladi-n, jak pluly sem a tam. Pemle-la pi tom o dalekch krajch, kte-r znala z vyprvn, jim tienaslouchala, kdy se domaobjevil strc. Kdy pilydti z vesnice, radji po-spchala dom. Mla


28

u klny na dvorku svoji tajnou skr. A to byl teprvejej rj.

Neuroticizmus (nevyrovnanost)Jde o ustaran, zkostliv a utrpen individuum,kter se vyznauje nladovost, astmi depresemi;asto trp nespavost a rznmi psychosomatickmiporuchami. Takov jedinec je siln emotivn, nepi-men reaguje na vechny druhy podnt a po in-tenzvnm citovm zitku jen tko nabv duevnrovnovhy a uklidn se. Dsledkem tchto silnchemotivnch reakc je iracionln, nkdy rigidn, okolho neakceptuje v bnch intencch a ani on sm semu nedoke pizpsobit. Je-li takov subjekt takextrovertn, m sklony k pecitlivlosti, je neklidn,vzruiv, asto dokonce agresivn. Mme-li strunvystihnout jedince s vysokm skre N, charakterizo-vali bychom ho jako utrpen individuum (worrier).Je pro nj typick, e se stle trp tm, co by se nemu-selo zdait, co by se mohlo pokazit to v nm vyvol-v siln pocity zkosti. Na druh stran stabiln jedi-nec reaguje emocionln. Po silnm citovm zitkurychle zskv rovnovhu, je zpravidla klidn, vyrov-nan, um se ovldnout, nedl si zbyten starosti.

PkladSaa se chystala do prce. Zavhala jestli si nemlavzt jinou sukni. Nakonec si nechala tu, kterou mla.Co kdyby se pi pevlkn zamazala od minek. Je-t by se zpozdila a f by j nadval.VdyV je takovej divnej. Vbec jeto ve firm divn. To budetou dobou. Nebo poasm. Ach jo,zase pr. To bude den. U se t navkend. Pojede s Jarkem na chalupu.Ale jestli bude pt pivo, tak aV se t.Posledn na nj vyjela, jen aV si ne-mysl. Jene ostatn v part na ni kv-li tomu asi byli natvan. No, vlastn nicmoc nekali, jen tak divn koukali. Achjo, to bude vkend


29

CHOLERIKKladn vlastnosti Zporn vlastnosti


VVllaass

ttnnooss

ttii pp

rroojjee

vvuujj

cc ss

eeVVll

aassttnn

oossttii

pprroo

jjeevvuu

jjcc

ssee

CCeellkk

oovv

vvcchh

oovvnn

vv

iinnnn

oossttii

cchh

aarraakk

tteerrii

ssttiikk

aa

(( vvee

vvzztt

aahhuu

kkjjii

nnmm

lliidd

eemm,, kk

ssoobb

))(( vv

pprrcc

ii aavv

uueenn

))

Sla a hloubka citovchzitk, sla reakc,vnivost, oduevnlost, ivost,vnmavost, monostivelkho volnho vypt,zsadovost, e vrazn, citov zabarven, vrazn mimika.

Velk prceschopnost,znan kvalita innosti, rychl pracovn tempo, rychlpechod od jedn innosti k druh, iniciativa, agilnost,podnikavost, samostatnost, dkladnost.

Rychl a energick jed-nn, sdlnost, sil pouplatnn v kolektivu.

Explozvn hnvivost,mrzutost, podrdnost, zvencitov drdivost, nerovnomrnost zitk, nespokojenost,plin impulsivita,vbunost, prudkost,netrplivost.

Nerovnomrnost

v innosti

Nesmlivost, nesnenlivost, umnnost, vzdorovitost, nepoddajnost, panovanost, tvrdohlavost, tvrdost,agresvnost, citlivost,urlivost, nadrovn, nestlost,impulsvnost, neukznnost, nedostatek sebeovldn, neovladatelnost.

30

SANGVINIKKladn vlastnosti Zporn vlastnosti

31

VVllaass

ttnnooss

ttii pp

rroojjee

vvuujj

cc ss

eeVVll

aassttnn

oossttii

pprroo

jjeevvuu

jjcc

ssee

CCeellkk

oovv

vvcchh

oovvnn

vv

iinnnn

oossttii

cchh

aarraakk

tteerrii

ssttiikk

aa

(( vvee

vvzztt

aahhuu

kkjjii

nnmm

lliidd

eemm,, kk

ssoobb

))(( vv

pprrcc

ii aavv

uueenn

))

Optimismus, veselost,reaktivnost, ivost,vnmavost, vmavost,pizpsobivost, snadn pekonvn pot,iniciativa, podnikavost, pohotovost, pohyblivost, venost.

Stl aktivita, znanprceschopnost,schopnost konat nkolik rznch innost souasn,pestrost innosta zjm, rychl tempoinnosti, rychl pechod od jedn innosti k druh,znan sla reakc,rozhodnost, prunostinnosti.

Sdlnost, otevenost,schopnost poddit se,bezkonfliktnost, smlivost, stupnost,ukznnost, kolektivnost, drunost, spoleenskost, smlvystupovn, dntrma.

Mlkost citovch zitk, lehkomyslnost,nerozvnost, pehnan odvaha, nesoustednost, nestlost, labilita,sklon k rozptylovn.

Povrchnost, nedkladnost, nestlost, rychlochabnut naden,bezmylenkovitost.

Plin sdlnost, a vanivost, ovlivnitelnost, nestlchovn, mal sebekritinost, sebeuspokojen, teatrlnost (pehnn vnjchprojev).


FLEGMATIKKladn vlastnosti Zporn vlastnosti

32


VVllaass

ttnnooss

ttii pp

rroojjee

vvuujj

cc ss

eeVVll

aassttnn

oossttii

pprroo

jjeevvuu

jjcc

ssee

CCeellkk

oovv

vvcchh

oovvnn

vv

iinnnn

oossttii

cchh

aarraakk

tteerrii

ssttiikk

aa

(( vvee

vvzztt

aahhuu

kkjjii

nnmm

lliidd

eemm,, kk

ssoobb

))(( vv

pprrcc

ii aavv

uueenn

))

Vyrovnanost, spokoje-nost, duevn klid,chladnokrevnost, trp-livost, neunhlenost,rozvnost, vytrvalost.

Me vykonvat dlouhotrvajc tlesna duevn prce, vytrvalost, rovnomrnost innosti.

Samostatnost, neovlivnitelnost, snenlivost, stupnost, drunost, pizpsobivosta schopnost pizpsobit se poadavkm kolektivu,dobromyslnost, rovnomrnost a stlost chovn, obliba ustlenho dennho podku, pevn sebeovldn,ukznnost.

Nedostatek vn,lhostejnost, slabostcit, nevraznost cit,suchoprnost, nevmavost, bezzjmovost, apatie,fatalismus, neprunost, pomalost,pohodlnost, pasivita,neiniciativnost, tkopdnost, vhavost, nerozhodnost, e pomal a nevrazn,mlomluvnost.

Nedostatek pracovnho naden,neiniciativnost, malaktivita, pasivita, nedostatek zjm, neprunost, stereotypnost innost,ablonovitost, pomaltempo innosti vbec,pomal pechodod jedn innostik druh, sklon k zanedbvn povinnost, nepesnost,nepodnost.

Mal pizpsobivost,uzavenost, mal sdlnost, stupnost,nespoleenskost, kompromisnost, pomal zbavovn sepatnch vlastnost,patnch zvyk, nvyk, konzervatismus.

MELANCHOLIKKladn vlastnosti Zporn vlastnosti

33

VVllaass

ttnnooss

ttii pp

rroojjee

vvuujj

cc ss

eeVVll

aassttnn

oossttii

pprroo

jjeevvuu

jjcc

ssee

CCeellkk

oovv

vvcchh

oovvnn

vv

iinnnn

oossttii

cchh

aarraakk

tteerrii

ssttiikk

aa

(( vvee

vvzztt

aahhuu

kkjjii

nnmm

lliidd

eemm,, kk

ssoobb

))(( vv

pprrcc

ii aavv

uueenn

))

Hloubka, stlost a trvalost cit, rovnomrnost zitk,citovost, vnost, hlubokomyslnost.

Svdomitost, vdomodpovdnosti, cit pro povinnost, ple,houevnatost, dkladnost, pelivost.

Rovnomrnost, ustlenost chovn,ukznnost, srdenost,oddanost, vrnost.

Pecitlivlost, tichost,pesimismus, smutek,malomyslnost, trudnomyslnost, sebesouen, obavyz osudu, bzlivost, zachmuenost, plachost, skleslost,roztritost, ticha nevrazn e.

Nemnn reakce, pomalost, strnulostpohyb, men prceschopnost, menkvalita innosti, neschopnost dlouhhopracovnho vypt, rychl vyerpn,navnost, pedantstv,neprunost.

Nejistota, nedostatekodvahy, plin uzavenost, sklon hluboce se ponoovatdo vlastnch zitk,samotstv, pocitymncennosti, nedostatek pizpsobivosti, nepatrn sdlnost, nedvivost, urlivost, citlivost.


Z hlediska provn tkost jsou na tom nejlpe san-gvinici. Moc si z toho nedlaj, prost ivot jde dl.Nejte provaj problmy cholerici. Maj pocit, e jetkosti hluboce zasahuj. Vyt je to. Nkde v plcemezi sangviniky a choleriky jsou flegmatici a melan-cholici. Jsou na tom skoro podobn. Flegmatici o n-co lpe provaj problmy. Nkdy jdou mimo n.

4. Zle na tom, jak to kdovid (kognitivn styl, styl vnmn)Jde o to, jak jsme si bhem ivota vytvoili stereoty-py pro vidn svta. O konceptu kognitivnch a ak-nch styl se nkdy mluv jako o jednom z vsledkvzkumnho sil o nalezen objasnn soudrnosti,integrity osobnosti. Sbrn zkuenost jedin-cem v prbhu vvoje vede ke vzniku obraz sebe,svta, lid, vc a idej a charakteristickch zpsobnazrn a jednn. Tyto vytvoen obrazy ovlivujprovn a chovn. Jsou u kadho lovka troku ji-n. Rozhoduj o tom, jak lovk vci vid. Vetn si-tuac, kter jsou ztov. To potom ovlivuje i jakmzpsobem tkosti ivota zvldne.

Test kognitivnho stylu/ Wilkinson and Blackburn, 1981 /

Na nsledujcch strnkch najdete popisy kadoden-nch udlost. Po kadm popisu nsleduj rznmonosti, jak lid v podobnch situacch uvauj.Jsou oznaeny A, B, C a D. Pokuste se prosm pedsta-vit si u kad udlosti, e se pihodila prv vm. Po-tom vyberte tu z nabzench monost, kter nejlpevystihuje zpsob vaeho uvaovn v takov situaci.Samozejm, e nejsme vichni stejn a vae reakce semohou liit od uvedench monost. Pokuste se vy-brat tu, kter se nejvce podob va vlastn reakci.Jestlie souhlaste s vce monostmi, vyberte tu, kterje pro vs nejastj. Psmeno u vybran odpovdizakroukujte.

34


Nejsou zde dn sprvn i patn odpovdi. Kadm prvo na vlastn nzor. Vyplte vechny poloky,dn odstavec nevynechejte. Pracujte rychle, asto jeprvn npad nejlep. Snate se vybrat monost, kterse podob va okamit reakci na popsanou situaci.

1. Chystte se jt do nemocnice na operaci s bolestivm onemocnnm zad. Napadne Vs:

A. Mon se ta operace nepovede.

B. Operace se povede, ale njak bolest me zstat.

C. Nen pli velk ance, e se operace poda.

D. Operace se poda a j budu dlat ve, na co jsem zvykl.

3 2 4 1

2. Njac Vai blzc ptel se odsthuj do jinho msta.Napadne Vs:

A. Pi troe sil se meme dl ptelit.

B. Je pravdpodobn, e se nebudeme nyn tak ptelit.

C. Nic to nezmn.

D. U je nikdy neuvidm.

2 3 1 4

3. Setkte se s pteli, kter jste dlouho nevidl(a). Napadne Vs:

A. Pekvapilo by mne, kdyby mne mli jet rdi.

B. Je dobr vidt star ptele.

C. U mne vce nemaj rdi.

D. Maj mne velmi rdi.

3 2 4 1

4. Plnujete, jak zvldnout obtn problm v prci.

Napadne Vs:

A. Jsem schopn lovk.

B. Jsem zvdav(a), jestli to zvldnu.

C. Mm njak schopnosti.

D. Bylo by to tst, kdybych to zvldl(a).

1 3 2 4

5. Nco se Vm v prci neda. Napadne Vs:

A. Nikdo si toho nevimne, me se to stt kadmu.

B. Tato prce je pro mne pli obtn.

C. Udlal jsem chybu, mohu ji napravit.

D. Musm bt pelivj.

1 4 2 3

35


6. Na pt rok Vm bylo slbeno velk zven platu. NapadneVs:

A. Dychtiv se na to tm.

B. Pravdpodobn k tomu nedojde.

C. Kdy k tomu dojde, budu rd(a).

D. Radji dn plny, protoe k tomu nemus dojt.

1 4 2 3

7. Pt rok budete mt ueteno dost penz na Vai vysn-nou dovolenou.

Napadne Vs:

A. To by byla dobr legrace.

B. Nemyslm, e to bude pjemn.

C. Me to bt zklamn.

D. Budu se mt bjen.

2 4 3 1

8. Pohdte se s pteli kvli njak malikosti. Napadne Vs:

A. Pod m maj rdi.

B. Nedoki si udret ptele.

C. Ml(a) bych bt opatrnj v jednn s pteli.

D. Pravdpodobn jim to nevad.

1 4 3 2

9. Navtvte rodinnou selost. Napadne Vs:

A. Je to pkn vidt zase nkoho z rodiny.

B. Mon to nen dobr npad.

C. Rodinn selosti jsou celkov katastrofa.

D. Jsou velmi Oastni, e mne vid.

2 3 4 1

10. Bylo Vm eeno, e Vm letos nezv plat. Napadne Vs:

A. Pravdpodobn pijdu o prci.

B. Pidaj mi pt rok.

C. Mon mi nepidaj dlouho.

D. Budu pekvapen(a), pokud dostanu pidno.

4 1 2 3

36


11. lovk, kterho velmi obdivujete, Vm ekl, e Vs m rd.Napadne Vs:

A. Jsem rd(a), e m m rd.

B. Lid obas nco takovho eknou, ani to mysl doopravdy.

C. Jsem velmi oblben osoba.

D. Nemohu vit tomu, e jsem oblben().

2 3 1 4

12. Vyrazte si s njakmi novmi lidmi a strvte bjen as.Napadne Vs:

A. Moc jsem k tomu nepispl(a).

B. Vechno to byla jejich zsluha.

C. Mon jsem k tomu njak pispl(a).

D. Pomohl(a) jsem, aby to dopadlo tak vborn.

3 4 2 1

13. Nemete jet na dovolenou kvli nepedvdanm okolnos-tem. Napadne Vs:

A. Je to nepjemn shoda okolnost.

B. Pro se problmy, jako je tento, mus stt mn?!

C. Ve skutenosti to nevad.

D. AO chci dlat cokoliv, vdy se objev njak pekky.

2 3 1 1

14. Blzk ptel se s Vmi nepohodne. Napadne Vs:

A. Je to hlubok zsah do naeho ptelstv.

B. Nae ptelstv tm doasn trochu utrp.

C. Nic to na naem ptelstv nezmn.

D. Je to krach naeho ptelstv

3 2 1 4

15. Stechou Vaeho domu zan zatkat. Napadne Vs:

A. Je to pli mnoho problm, ne abych je zvldl(a).

B. Nebude problm to opravit.

C. Je to dal problm, kter musm vyeit.

D. Mon by to mohlo bt opraveno brzy.

4 1 3 2

37


16. Potkte njak pbuzn, s nimi se nesnte. Napadne Vs:

A. Bude to naprost hrza.

B. Nemlo by to bt tak zl.

C. Tentokrt spolu snad vyjdeme lpe.

D. Bude to spe nepjemn.

4 2 1 3

17. Nedokete vyeit problm v prci a muste podat o po-moc. Napadne Vs:

A. een problm je pro mne asto obtn.

B. Nkter problmy zvldm obtn.

C. Selhal(a) jsem.

D. Tento druh problm se s pomoc vdy lpe zvld.

3 2 4 1

18. Nezvldnete vas dokonit st prce. Napadne Vs:

A. Ml(a) jsem se vc snait.

B. Jsem ln() a neikovn().

C. Dlal(a) jsem, co jsem mohl(a).

D. Mon jsem se mohl(a) vc snait.

3 4 1 2

19. V prci se Vm vechno da. Napadne Vs:

A. Tato prce je mi it na mru.

B. Tato prce je nezajmav.

C. Tato prce pro mne me bt to prav.

D. Tato prce je mon pli snadn.

1 4 2 3

20.Muste se vysthovat a hledte nov bydlen. Napadne Vs:

A. Brzy najdu, co hledm.

B. Nikdy nenajdu stejn dobr bydlen, jako jsem ml(a).

C. Mon budu muset vzt nco horho, ne chci.

D. Je nepravdpodobn, e najdu nco vhodnho.

1 4 2 3

38


21. Nastoupil(a) jste do novho zamstnn, kter zahrnujeinnosti, je jste vdy chtl(a) dlat. Napadne Vs:

A. Kdy nedoki tuto prci dlat hned sprvn, budu asi druhobtovat.

B. Bude to chvilku trvat, ne se zabhnu, ale bude ve v podku.

C. Pochybuji, e budu schopen(a) dlat tu prci.

D. Ve pjde hladce.

3 2 4 1

22. Pomohl(a) jste ptelm na zahrad. Pi pt nvtvVm naden dkuj.

A. Pokud jde o zahradu, jsem velmi dobr().

B. Nemysl to vn.

C. Mon mm njak dovednosti.

D. Nezasloum si tolik chvly.

1 4 2 3

23. Svten obd je zkaen, protoe hlavn chod je slab pi-plen.

A. Nikdy mi nic nejde.

B. Jde to snadno napravit.

C. Muselo se to stt prv dnes a nic s tm nejde udlat.

D. Mon by to lo njak zachrnit.

4 1 3 2

24.Pozvete nov sousedy dom na veei. Napadne Vs:

A. Pravdpodobn je to nepot.

B. Mon se to vyvede.

C. Bude pkn je lpe poznat.

D. Bude to pkn veer.

4 3 2 1

25. Konen mete naplnovat vymalovn. Napadne Vs:

A. S tm jsou spojen problmy.

B. Bude krsn, a to bude hotovo.

C. Plny me nco naruit.

D. Mohlo by se to podait.

4 1 3 2

39


26.Snate se seznmit s novmi sousedy, ale oni, jak se zd,nejev o seznmen zjem. Napadne Vs:

A. Mon nejsem jejich typ.

B. Dlal(a) jsem, co jsem mohl(a).

C. Nejsem oblben lovk.

D. Mon m nemaj rdi.

2 1 4 3

27. lenov mstnho klubu si Vs vybrali na funkci novho ta-jemnka klubu. Napadne Vs:

A. Mm z toho smen pocity.

B. Je to nemon kol / funkce.

C. Je to dleit a zajmav prce.

D. Tato funkce me bt pli obtn.

2 4 1 3

28. Na nvtv ptel jste vylil(a) npoj na nov koberec. Na-padne Vs:

A. Vdy jsem neikovn().

B. Mohlo se to stt komukoliv.

C. Obas mohu bt nemotorn().

D. Obvykle nejsem tak nemotorn().

4 1 3 2

29. Ptel Vm k narozeninm jako pekvapen pichystalioslavu. Napadne Vs:

A. Mysleli to dobe, ale mm vhrady.

B. To je bjen npad.

C. Nestoj to za ty trable.

D. Oslavy narozenin nejsou nikdy pjemn.

2 1 3 4

30.Naplnoval(a) jste si na sobotu uritou prci, a v tom Vsnavtv sta ptel. Napadne Vs:

A. Totln to zni m plny.

B. To je skvl!

C. Nevybrali si prv vhodnou dobu.

D. Je to trochu nevhod, ale je pkn je vidt.

4 1 3 2

40


Nyn, kdy jste u kadho odstavce zakroukovali jed-no psmeno, potebujete zjistit, kolik je za n bod. Jeto jednoduch. Pod kadm odstavcem jsou slice 1 4 v rznm poad. Zleva doprava odpovdaj ps-menm A, B, C, D. (Souasn si vimnte, e tveicesel jsou v nkolika sloupcch.) Zakroukujte vdypslun slo, kter odpovd zakroukovanmupsmenu. sla, kter jsou ve stejnm sloupci settea poznate na linku dole na strnce . A to provedetena vech stranch, mete vepsat vsledky do tabul-ky, kter nsleduje. sla vpravo odpovdaj strn-km v testu.

1

2

3

4

5

6

Sette sla ve sloupcch a dostanete konen vsledek:

J/P J/N S/P S/N B/P B/N

Autorkou testu je Ivy BLACKBURN z Thomas Clous-ton Clinic z Edinburgu. Udlosti uvdn v testu jsouazeny do t tmat, kter se vztahuj k Beckov tri-d (A. T. Beck slavn americk psychoterapeut) j(udlosti mezilidskho klimatu, vztaen stenk vnmn sebe sama) svt (kolov orientovanudlosti) budoucnost (een oekvanch odpovda pln.

Celkov struktura testu zahrnuje est typ udlost,resp. est styl vnmn. Tam, kde jste zskali nejvt- poet bod, je v hlavn styl. Dleitj je srovn-n uvnit dvojic J, Svt, Budoucnost.

41


J pjemn J/P

Lid, kte si v, maj o sob vysok m-nn. Vtinou pedpokldaj, e jsou obl-ben, schopn, sympatit. Tato sebedv-ra jim pomh pi pekonvn kriz. Sa-mi sebe hodnot v kladnch pojmech. Na-li sami k sob cestu, v dobrm slova smy-slu maj sami sebe rdi. Je jim se sebou sa-motnmi dobe. Netou bt nkm ji-nm. Mlokdy zvid druhm jejich osud.Nebezpem je, e se do sebe zahled p-li. Potom jsou pro okol nepjemnminafoukanci.

J nepjemn J/N

Do urit mry jsou opakem pedchozch.Nejradji by se stali njakm jinm lov-kem. Druz jim mohou pipadat okouzlu-jc a zajmav. Sebe tak vtinou nevid.Maj zvenou pohotovost kritizovat samisebe. Proto by bylo dobr, aby se uili sa-mi se sebou mluvit jako s ptelem. Je tovc cviku.

Svt pjemn S/P

Svt je pro n mstem plnmzajmavch vzev a podnt.Je to bjen msto k ivotu, pl-n zbavnch a nkdy i okouz-lujcch pekvapen.

Svt nepjemn S/N

Svt je pro n msto, kter pin- starosti, pote a problmy.Jenom prce a utrpen. Mizer-n msto k it, kter je ediv,nepjemn a nkdy nebezpe-n. K by se dalo t jinde.

Budoucnost pjemn B/P

V, e mon u ztek pinese nco hezkho a zaj-mavho. Budoucnost je pro n nco, co lk a podn-cuje, magicky pitahuje a nut k plnjmu ivotu.

42


V extrmu se stane plnovnpjemn budoucnosti nikemped realitou ptomnosti.

BudoucnostnepjemnB/N

Ds je, cobude. Pedstava ptho tdne jepodobn hororu. Obavy, stracha zkost. Mlo sebedvry v sou-vislosti s tm, co pinesou ptdny.

Nmi pouit forma testu je pokraovnm kly, kte-rou sestavili WILKINSON a BLACKBURN (1981).

Vzkumnci se shoduj, e lpe budou kontrolovat vlastn stres li-

d, kte moc nepeml nad budoucnost a svt nevid a tak

nepjemn.

5. Nkdy na ns padne beznadjZnme to asi kad. Najednou po-chybujeme, zda to, co ns trpjet me nabrat lep smr. Jsmeplni tpn a majk na tesu na-dje je v nedohlednu. V ppadhlubok beznadje jde o vnproblm, kter nkdy vya-duje odbornou psychotera-peutickou pomoc.

Pklad:Tonda byl vrcholov sportovec. Ml kolem 19 leta trenr atletick reprezentace s nm pochvaln pro-bral vsledky minul sezny. Trninkov plna sport. To byla tmata dne. Jet ped mscem. Ha-varoval a zstal od pasu dol nepohybliv. Tichm,edivm, jakoby zhrobnm hlasem mluvil se sestrouv nemocnici: Udlejte s tm nco, nenechvejte mtakto ivoit. Je ze m zbyten mrzk. Jsem k nie-

43


mu. Mj ivot je zbyten. Sestro,chci zemt. Tonda se o sebe-vradu pokusil. Natst ne-spn. Dnes to natst ki sm. M rodinu, prci a ak-tivn sportuje na vozku.Z podobn situace vythnulu nkolik kamard vozk-. Ale optimismus rozd-v i tm chodcm. V dob-e, kolik to dalo prce, vrtitk ve v ivot jeho. Podpora druhch je pi stavechbeznadje nezbytn.

kla beznadjeDotaznk obsahuje 20 vt. tte, prosm, peliv vtuza vtou. Pokud popisuje vae postoje k minulmutdnu vetn dneka, napite PRAVDA. Pokud provs vta neplat, napite NEPRAVDA. Pro zjednodu-en pite jen poten psmena P pravda,N nepravda.

.....A. Hledm do budoucna s nadj a nadenm.

.....B. Mohl(a) bych ve vzdt, protoe nen nic, co bych pro sebe mo-hl(a) zlepit.

.....C. Kdy se vci neda, pomh mi vdom, e to neme trvat v-n.

.....D. Nedovedu si vbec pedstavit, jak bude mj ivot vypadat za 10let.

.....E. Mm dost asu, abych spn provedl vci, na kterch mi nej-vce zle.

.....F. V budoucnosti oekvm spch ve vcech, kter se mne tkaj.

.....G. Budoucnost se mi zd temn.

.....H. Mm sten tst a oekvm od ivota vce dobrho neprmrn lovk.

.....I. Nedoki nic zmnit a nemm dvod vit, e se mi to v bu-doucnosti povede.

.....J. Moje minul zkuenosti mne dobe pipravily na budoucnost.

.....K. Ve, co vidm ped sebou, je spe nepjemn ne pjemn.

.....L. Neoekvm, e doshnu to, co skuten chci.

.....M. Kdy se dvm do budoucnosti, oekvm, e budu Oastnjne jsem nyn.

44


.....N. Vci nepjdou tak, jak bych chtl(a).

.....O. Velmi vm v budoucnost.

.....P. Nikdy nezskm, co chci, a proto je poetil si nco pt.

.....Q. Je velmi nepravdpodobn, e budu v budoucnosti opravdu spo-kojen().

.....R. Budoucnost se mi jev jako mlhav a nejist.

.....S. Mohu se tit na vce dobrho ne patnho.

.....T. Snaha doshnout neho, co chci, je k niemu, protoe se mito pravdpodobn nepoda.

Za kadou odpovX podle nsledujcho seznamu sizapotejte bod.

.A. Nepravda

.....B. Pravda

.....C. Nepravda

.....D. Pravda

.....E. Nepravda

.....F. Nepravda

.....G. Pravda

.....H. Nepravda

.....I. Pravda

.....J. Nepravda

.....K. Pravda

.....L. Pravda

.....M. Nepravda

.....N. Pravda

.....O. Nepravda

.....P. Pravda

.....Q. Pravda

.....R. Pravda

.....S. Nepravda

.....T. Pravda

Tato kla, kterou sestavil Arron T. BECK (1974), m- pohled do budoucnosti, nebo stupe beznadje. Li-d sn svoje pote lpe, kdy maj alespo njakounadji ve vztahu k budoucnosti. Kdy zanou vidtsvoji budoucnost v totln negativnch termnech, i-vot se pro n stv nesmyslnm a nesnesitelnm.

45


0-3

dn nebo minimln pocity beznadje.Tkosti dokete zvldat s nadj.

4-8

Mrn pocity beznadje. Asi by stloza to, zajt za dobrm ptelem a po-dvat se na vc s chladnou hlavou.

9-14

Pocity beznadje pat k vaemu i-votu. Sice plat, e jedin zpsob,jak pekonat trpen, je prot je, alekontaktem s osobou, kter dvujete nic nepokazte.Uvate kontakt s odbornkem.

15 a vce

Pokud vidte njak cesty do bu-doucna, mon vm pipadajvechny zaslepen nebo vedouc dotunelu. Vyhledejte odbornou psychotera-peutickou pomoc. Pamatujte na slovaRam Dasse: Na sebevradu je vdycky asu dost.Tak prosm nepospchejte. Bude lp.

6. Kdy je nm smutnoSmutek pat k ivotu. Provzns, kdy nco nebo nkoho ztra-tme. Nkdy je tak siln, e brnv jakkoli innosti. Psychiatriev takovm ppad mluv o psy-chick porue. Jin pstupy vidv depresi zoufalou snahu orga-nismu zastavit tempo hektickhochvatu dnen doby a pinutit jedince ponoit se dovlastnho nitra k jinm ne vkonovm hodnotm.

Je cel ada terapi intenzivnho smutku deprese.Od chemickch, za pomoci lk, pes psychologick,kde je mnoho smr, a po netradin pstupy inspi-rovan moudrost amanismu. Nyn si zkusme, jakjsme na tom s depres:

46


Dotaznk depresivnch pznak(A. T. Beck)Prosm, zakroukujte v kad poloce od A do U od-povX, kter nejvce odpovd vaemu souasnmustavu.

A 0 Nejsem smutn nebo neOastn.1 Jsem smutn.

2a Jsem stle smutn a nemohu se toho zbavit.

2b Jsem velmi smutn a neOastn a trp m to.

3 Jsem tak smutn nebo neOastn, e se to ned vydret.

B 0 Svoji budoucnost nevidm pesimisticky.1 M budoucnost se mi nezd pli nadjn.

2a Mm pocit, e se nemm na co tit.

2b Mm pocit, e se svch pot nikdy nezbavm.

3 Mm pocit, e m budoucnost je zcela beznadjn a nen nadje na zlepen.

C 0 Nemm pocit, e jsem v ivot selhal.1 Mm pocit, e jsem selhal vce ne bn prmr.

2a Mm pocit, e jsem v ivot dokzal jen velmi mlo smysluplnho i cennho.

2b Kdy se zamyslm nad svm ivotem, je to jen ada nespch.

3 Mm pocit, e jako lovk, rodi, manel, atd. jsem selhal.

D 0 Nejsem nijak zvlO nespokojen.1a Vtinu asu se nudm.

1b Vci m nebav tak jako dv.

2 Z nieho u nemm dn poten.

3 Ctm nespokojenost pln se vm.

E 0 Nemm dn zvltn pocity viny.1 Dosti asto se ctm patn a bezcenn.

2a Mm znan pocity viny.

2b Prakticky stle se ted ctm patn a bezcenn.

3 Mm pocit, e jsem pln patn a bezcenn.

F 0 Nemm pocit, e bych byl za nco trestn.1 Mm pocit, e by se mi mohlo pihodit nco patnho.

2 Mm pocit, e jsem trestn nebo e budu potrestn.

3a Mm pocit, e si zasloum bt potrestn.

3b Peji si, abych byl potrestn.


47

G 0 Nejsem se sebou nespokojen.1a Jsem se sebou nespokojen.

1b Nemm se rd.

2 Jsem sm sebou znechucen.

3 Nenvidm sm sebe.

H 0 Nemm pocit, e bych byl hor ne nkdo druh.1 Ke svm slabinm a chybm jsem velmi kritick.

2a Dvm si za vinu vechno patn, co se stane.

2b Mm pocit, e mm adu zvanch chyb.

I 0 Nikdy m nenapadne, e bych si ml ublit.1 Nkdy m napadne, abych si ublil, ale neudlal bych to.

2a Radji bych byl mrtev.

2b Mm jasn pln, jak spchat sebevradu.

2c Mm pocit, e m rodin by bylo lpe, kdybych byl mrtev.

3 Zabil bych se, kdybych mohl.

J 0 Neplu vc ne obvykle.1 Plu vc ne dv.

2 Plu ted pod, nemu to zastavit.

3 Dv jsem byl schopen plakat, ale ted to nedoku, i kdy bych chtl.

K 0 Nejsem rozlen vce ne obvykle.1 Rozlm se nebo otrvm snadnji ne dv.

2 Ctm se stle podrdn.

3 Nerozl m u ani vci, kter m dve rozilovaly.

L 0 Neztratil jsem zjem o druh lidi.1 Mm o lidi men zjem ne jsem mval dve.

2 Ztratil jsem takka pln zjem o druh lidi a nedoku jimprojevit dn cit.

3 Druz lid m vbec nezajmaj a vbec se o n nestarm.

M 0 Jsem schopen se rozhodovat stejn dobe jako obvykle.1 Jsem mn jist ne dv a rozhodnut radji odkldm.

2 Bez pomoci druhch se u vbec nedoku rozhodnout.

3 U se vbec nedoku v niem rozhodnout.

N 0 Nemm pocit, e bych vypadal h ne dv.1 Dl mi starosti, e vypadm stae a nepitaliv.

48


2 Mm pocit, e se mj vzhled mn neustle k hormu.

3 Mm pocit, e vypadm okliv a odpudiv.

O 0 Jsem schopen pracovat stejn dobe jako vdycky.1a Musm se vce nutit, kdy se do neho poutm.

1b Nepracuji tak dobe jako dve.

2 Musm se velice nutit do jakkoli innosti.

3 Nejsem vbec schopen nco dlat.

P 0 Spm stejn dobe jako obvykle.1 Budm se rno vce unaven ne dve.

2 Budm se o 1-2 hodiny dve ne obvykle a pak u jen obtn usnm.

3 Kad den se budm velmi brzy a nespm vce ne 5 hodin.

Q 0 Nectm se vce unaven ne obvykle.1 Unavm se snadnji ne dv.

2 Kad innost m velmi unavuje.

3 Jsem tak unaven, e nejsem schopen nic dlat.

R 0 Mm stejnou chuO k jdlu jako obvykle.1 Nechutn mi tak dobe jako dv.

2 Mm ted mnohem men chuO k jdlu.

3 Nemm vbec dnou chuO na jdlo.

S 0 V posledn dob jsem neztratil na vze.1 Zhubl jsem vc ne 2 kg.

2 Zhubl jsem vc ne 4 kg.

3 Zhubl jsem vc ne 7 kg.

T 0 Nedlm si se svm zdravm vt starosti ne obvykle.1 Dlaj mi starosti rzn bolesti, nevolnosti, zcpa a jin

nepjemn tlesn pocity.

2 Moje tlesn pocity mi dlaj takov starosti, e jen tko myslm na nco jinho.

3 Jsem zcela zaujat svmi potemi.

U 0 V posledn dob se mj zjem o sex nezmnil.1 Mm ted o sex men zjem ne dv.

2 Mj zjem o sex je ted mnohem men.

3 Zcela jsem ztratil zjem o sex.

Sette zakroukovan sla.

49


Vsledky:

0 10

Normln nlada bez znmek smutku.

10 20

Mrn deprese. Bn chmury se mrn zeslily a lo-vku me bt ouvej.

20 40

Stedn deprese. Je lep vyhledat psychoterapii. Svtzeednul, jakkoli aktivita stoj velmi mnoho energie.Stupuje se nava.

40 60

Siln deprese. V na kultue se nejastji l farma-ky. Je dobr se obrtit na odbornou pomoc.

50


KAPITOLA 2

Jak to tedyzvldnout?ada vzkumnk vnuje pozornost procesm zvl-dn obt. V tto souvislosti nelze pominout zejm-na prci LAZARUSE z r. 1966 Psychological Stressand Coping Process, ve kter nalezneme rozlienty zkladnch typ zvldacch strategi:

1) strategie netenosti provzen pocity beznad-je, bezmoci a depres,

2) strategie vyhnut se psoben stimulu, co do-provz pocity bzn a strachu,

3) strategie napaden a toku na stimul, co dopro-vz pocity ohroen,

4) strategie rznch druh innost, zamenchna posilovn vlastnch zdroj sly a zdokonalo-vn dovednosti boje se stimulem.

Jde o to, e stres zahrnuje petrvvajc nepomr me-zi poadavky a nroky situace a osobnostnmi zdroji.Zvldn (coping) je proces, ve kterm se lid snapekonat tento petrvvajc nepomr, a tm zmenitstres.

Na problm zamen strategie1) Pm akce tzn. udlat nco pmho nebo spe-

cifickho k vyeen. Nap. vyjednvat nebo seradit, utct nebo nkoho obvinit.

2) Vyhledvn informac tzn. sbrn vech in-formac, kter mohou bt uiten pi eenproblmu.

3) Obrcen se k druhm vyhledvn socilnpodpory v nejrznjch podobch pomoci odrodiny, ptel a ostatnch.

51

kapitola 2 jak to tedy zvldnout?

Na emoce zamen strategie1) Rezignovan akceptace tzn. pijet problmov

situace takov, jak je. Tato metoda je dleittehdy, kdy nelze zmnit zkladn uspodnstresov situace. Nap. kdy lovk ztrat nhlenkoho blzkho.

2) Emon vybit tzn. vechny zpsoby chovn,kter umouj expresi emoc a sniuj tenzi zestresu. Me sem patit kik, pl, dupn, aletak ern humor.

3) Intrapsychick procesy vyuit kognitivnchstrategi ke zmn pohledu na stresujc situaci.

Lep zvldac schopnosti maj jedinci z fungujcchrodin a z fungujcch skupin obecn. Tito jedinci vn-maj zt vce pod vlastnm vlivem, stav se k n p-mo a sna se ji eit.

eny shledvaj vce ztovch situac ve vlastnmivot ne mui.

Zajmav je i zjitn, e lid, kte se vyhbaj eenproblm, jich ve svm ivot ct vce.

DOTAZNK STRATEGI ZVLDN/Francis J Keefe, Pain Management Program, Duke Uni-versity Medical Centre, January, 1992. /

Jako model zte a problm si vezmeme fyzickoubolest. Vsledky a srovnn uveden ne lze zobecnitna stres obecn. Bude-li tedy e o bolesti, lze si ped-stavit njakou zt v lidskm ivot.

Lid, kte zakou bolest, maj vyvinuto mnostvzpsob, jak ji zvldat nebo zmenit. Mezi n patvnitn e /samomluva/ pi bolesti nebo ast v rz-nch aktivitch a podobn. Ne je uveden seznamvc, kter lid dlaj, kdy ct bolest.

U kad ne uveden poloky, prosm, urete nako-lik se zapojujete do pslun aktivity, kdy ctte bo-lest. 0 znamen, e uvedenou innost nedlte nikdyv ppad, e ctte bolest. 3 znamen, e pi pocitechbolesti uvedenou aktivitu dlte obas a 6 znamen,e uvedenou aktivitu dlte vdy, kdy ctte bolest.Mete vyut libovoln slo na stupnici. slo, ktervyberete, zapite do tvereku.

52


0 1 2 3 4 5 6

Nedlm Obas Vdynikdy to dlm to dlm

Kdy ctm bolest ...1. Snam se ctit odstup od bolesti, tm jako by bolest bylav jinm tle.

2. Odejdu z domu a nco podniknu, jdu nap. do kina nebonakupovat.

3. Zkoum myslet na nco pjemnho.

4. Nemyslm na ni jako na bolest, ale spe jako na tup nebohejiv pocit.

5. Je to hrozn a ctm, e to nikdy nebude lep.

6. eknu si, e musm bt staten a musm se pes bolestpenst.

7. tu si.

8. eknu si, e mohu bolest pekonat.

9. Vezmu si lky.

10. Potm si v duchu nebo si v duchu zpvm.

11. Pemlm o bolesti jako o njakm jinm pocitu, nap. ta-kovm jako je znecitlivn.

12. Je to hrozn a ctm, e m to ni.

53


13. Zamstnm mysl duevnmi hkami s clem odvst ji odbolesti.

14. PociOuji, e mj ivot nestoj za to t.

15. pomyslm si, e jednou tu bude nkdo, kdo mi pome tomi na chvilku ulev od bolesti.

16. Hodn chodm.

17. Modlm se k Bohu, aO to dlouho netrv.

18. Snam se nemyslet na bolest jako na vlastn tlo, ale sp-e jako na nco oddlenho ode mne.

19. Relaxuji.

20.Nemyslm na bolest.

21. V duchu se pesunu o nkolik let dopedu a myslm na vepkn co bude, a bolest zmiz.

22. km si v duchu: To nebol.

23. Pomyslm si, e mi bolest nezabrn v tom, co musm dlat.

24.Nevnuji bolesti pozornost.

25. Vm lkam, e jednou bude na moji bolest lk.

26.Bez ohledu na to, jak to je zl, vm, e to mohu zvldnout.

54


27. Pedstrm, e bolest tu nen.

28. Po cel as se obvm, zda to skon.

29. Lehnu si.

30.Vzpomnm na nco pjemnho z minulosti.

31. Myslm na lidi, se ktermi nco rd dlm.

32. Modlm se, aby bolest skonila.

33. Osprchuji se nebo vlezu do vany.

34.Pedstavuji si, e bolest je mimo moje tlo.

35. Pokrauji ve sv innosti jakoby se nic nestalo.

36.Chpu bolest jako vzvu a nenechm se tm obtovat.

37. Akoliv m to bol, pokrauji ve sv innosti.

38. Ctm, e to nemohu vydret.

39. Snam se obklopit lidmi.

40.Bolest ignoruji.

41. Spolhm na svoji vru v Boha.

55


42.Ctm, e nemohu pokraovat ve sv innosti.

43.Myslm na vci, kter rd dlm.

44.Dlm cokoliv, abych odvedl vlastn mysl od bolesti.

45.Dlm nco, co mi je pjemn, nap. se dvm na televizinebo poslouchm hudbu.

46.Pedstrm, e bolest nen soust mne samotnho.

47.Dlm njak domc prce nebo plnuji jejich proveden.

48.Pouiji elektrickou / hejc / poduku.

Kdy jste ve vyplnili, proveXte souty sel v nkte-rch oknkch:

1) 3 + 10 + 13 + 30 + 31 + 43 =

2) 1 + 4 + 11 + 18 + 34 + 46 =

3) 6 + 8 + 23 +26 + 36 + 37 =

4) 20 + 22 + 24 + 27 + 35 + 40 =

5) 15 + 17 + 21 + 25 + 32 + 41 =

6) 5 + 12 + 14 + 28 + 38 + 42 =

7) 2 + 7 + 39 + 44 + 45 + 47 =

8) Zbvaj neskrovan poloky: 9, 16, 19, 29, 33, 48.

Souty v rmecch odpovdaj ne uvedenm strate-gim zvldn bolesti.

Autorem dotaznku je Francis J. KEEFE (1992), vedoucProgramu zvldn bolesti v Duke University MedicalCenter.

56


Tvrzen v dotaznku pokrvaj nsledujc strategiezvldn:

1) Odvrcen pozornosti nap.: zkoum myslet na nco p-jemnho.

Student, kter m strach, e neuspje u zkouky,vzpomn, jak bylo dobe na przdninch.

2) Zmna interpretace bolestivch pocit nap.: snam se c-tit odstup od bolesti, tm jako by bolest byla v jinm tle.

Student si svj strach pojmenuje jako sprvnoupedzkoukovou horeku.

3) Zvldac povzbuzujc sebenastaven nap.: eknu si, e mu-sm bt staten a musm se pes bolest penst.

Student si ekne: Zvldnu to.

4) Ignorace pocit nap.: pedstrm, e bolest tu nen.

Ve stejn situaci si student ekne: Nic to nen, vbecse nebojm.

5) Modlen / doufn nap.: modlm se k Bohu, aO to dlouhonetrv. Pomyslm si, e jednou tu bude nkdo, kdo mi pome to mi na chvilku ulev od bolesti.

Boe, dej, aV tu zkouku udlm.

6) Katastrofizace nap.: je to hrozn a ctm, e m to ni.

Urit propadnu a nedodlm ani kolu.

7) Zven behaviorln (z angl. behavior chovn) aktivitynap.: Odejdu z domu a nco podniknu, jdu nap. do kina ne-bo nakupovat.

Student si jde veer lehce zabhat, aby mu to lpe lopi studiu.

8) Przdn (neskrovan) poloky nap.: lehnu si.

Existuje cel ada dalch monost, jak pracovat s bo-lest, tkostmi a utrpenm. Povme si o nich vc v ka-pitole o vdom a nevdom.

57


JAC LID VOL URIT TYP ZVLDN

ODKLON POZORNOSTI

Vnmaj J jako nepjemn. Neprovaj beznadj. Jsou nezvisl. Uvd mlo psychosomatickch

pot. Snadno vybouchnou, podrd-

n, impulzivn. V si, optimistit. Mun typy, podnikav, prosazujc se. Extroverti.

ZMNA INTERPRETACE BOLESTIVCH POCIT

Neprovaj J jako pjemn. Neprovaj Svt jako nep-

jemn. Jsou nezvisl. Uvd mlo psychosomatic-

kch pot. V si, jsou optimistit. Rozhodn, rzn, podnikav. V, e sami kontroluj svoje vci. Nkdy samott, podivnt, neptelt.

ZVLDAC SEBENASTAVEN

Nevnmaj Svt jako nepjemn. Neprovaj beznadj. Jsou nezvisl. Uvd mlo psychosomatic-

kch pot. V si, optimistit. Mun typy, rozhodn, podni-

kav. V, e sami kontroluj sv vci. Maj vce pozitivnch zitk a mn negativ-

nch zitk. Pebraj vlastn odpovdnost. Psychicky stabiln. Nkdy samott, svhlav, podivnt.

58


IGNORACE BOLESTIVCH POCIT

Nevnmaj Budoucnost jakonepjemnou.

Jsou nezvisl. V si, jsou optimistit. Mun typy, rozhodn, podni-

kav. V, e sami kontroluj svoje vci. V ve vlastn aktivitu a neboj se budoucnosti. Extroverti.

MODLEN / DOUFN

Vnmaj J jako nepjemn. Vnmaj Svt jako pjemn. Depresivn, pesimistit, smutn,

nespokojen, s pocity vnitnprzdnoty.

Nejist v rozhodovn, zraniteln,denn snlci.

Psychicky nevyrovnan. Obvaj se nespchu.

KATASTROFIZACE

Vnmaj Svt jako nepjemn. Budoucnost vnmaj jako pjem-

nou i nepjemnou. Provaj beznadj. Uvdj mnostv psychosomatic-

kch pot. Nev si, snadno se rozru. Depresivn, smutn, pesimistit. Tendence pehnt a jevit se v lepm svtle. Obavy z vlastn pasivity v budoucnosti. Vyhbaj se odpovdnosti.

ZVEN BEHAVIORLNCH AKTIVIT

Vnmaj J jako nepjemn. Netrpliv, s tendenc k vbun

afektivit. Dobe sn zt, vytrval, opti-

mistit. Dok se prosadit, pohotov. Uvd mlo veobecnch psychosomatickch

pot. Extroverti.

59


JAK TYPY ZVLDN PIN/NEPINZMRNN BOLESTI U JEDNOTLIVCH TYPTEMPERAMENTU

INTROVERTI

levu pin ZVLDAC SEBENASTAVEN

IGNORACE BOLESTIVCH PODNT

levu nepin KATASTROFIZACE

EXTROVERTI


PSYCHICKY STABILN

levu pin IGNORACE BOLESTIVCH PODNT


PSYCHICKY LABILN

levu pin ZVLDAC SEBENASTAVEN


LZE ODHADNOUT, KDO BUDE LPE SNETBOLEST A UTRpEN? Ve vzkumech byly shromdny charakteristiky,kter dovoluj pedpovdat spnost pi sniovnbolesti. Je mon pedpokldat, e podobn charakte-ristiky ovlivuj spch i nespch pi zvldn z-te v ivot obecn:

Ignorace bolestivch podnt Nekatastrofizovn Nezabvn se budoucnost Nevnmn Svta jako nepjemnho Mlo impulzivity a podrdnosti Vra v sebe, optimismus, vytrvalost Sebekritinost Bezstarostnost, stabiln nlada Racionln chovn, prunost Sangvinici

60


Vzhledem k tomu, e vsledky a jejich interpretacejsou pomrn obshl, nabzme strun pehled.

Bolest se zvld snadnji, kdy je lovk mlad. Bolest se zvld snadnji, kdy trv krat dobu. Bolest lpe sniuj ti, kte pouvaj zvldac

styly Zmna interpretace bolestivch pocit,Zvldac sebenastaven a Ignorace bolesti-vch pocit.

Bolest lpe sniuj ti, kte nekatastrofizuj. Bolest lpe sniuj ti, kte nevnmaj svt ani ja-

ko pjemn, ani jako nepjemn. Bolest lpe sniuj ti, kte budoucnost nevn-

maj ani jako pjemnou, ani jako nepjemnou. Bolest lpe sniuj ti, kte mn podlhaj bez-

nadji. Bolest lpe sniuj ti, kte maj malou tlesnou

odezvu afektu a mn tlesnch pot. Bolest lpe sniuj ti, kte si v, jsou vytrval,

optimistit, nkdy dviv, dobe sn zt. Bolest lpe sniuj ti, kte jsou sebekritit a v-

d o rznch svch malch slabostech a chy-bch.

Bolest lpe sniuj ti, kte uvdj vyrovnanoustabiln nladu, spe pozitivn a jsou trpliva spokojen.

Bolest lpe sniuj ti, kte jsou podnikav a po-hotov.

Bolest lpe sniuj ti, kte maj kladnou zkue-nost s vlastn aktivitou v minulosti a provajtak pocity sebeuspokojen.

Bolest lpe sniuj ti, kte maj zpornou zkue-nost s vlastn aktivitou v minulosti a jsou k sobsebekritit.

Bolest lpe sniuj ti, kte pebraj odpovd-nost na sebe.

Bolest lpe sniuj ti, kte jsou psychicky stabiln.

61


KAPITOLA 3

VDOM A NEVDOMV cel knize jsme se vnovali tmatm, kter mohousouviset se zvldnm stresu. Zamleli jsme se nadrozdly mezi lidmi. m to je, e nkdo je vtz a n-kdo poraen. Zatm jsme vak brali na zetel pou-ze vdom a rozumov hledisko.

V na psychice je vak velmi moudr a obrovsk oblast,kterou si neuvdomujeme. Oblast, kter v sob uchov-v zejm velmi mnoho cennch informac, je se vytv-ely a shromaXovaly v prbhu mnoha lidskch gene-rac. asto jde o informace, kter jsou lidem spolen.Nezvisl na geografick poloze, kultue a dob.

Zrove tato oblast obsahuje mechanis-my, kter napomhaj vytvet integrituna osobnosti. Nejen na uvdomova-n sti, ale i nkterch nevdo-mch obsah. Nevdom bv pi-rovnvno k ledovci pod hladi-nou. A vdom k t pice nahoenad vodou. (Zjemce o podrobnjstudium tto problematiky odkazujina knihy C. G. Junga, S. Grofa, A. Mindella, T. Moora,C. Castanedy, ale tak na klasick pohdky a mty.)

Pokusme se o jinou pedstavu. Na stn vis obraz. Napltn jsou barvy uspodny do umleckho sdle-n. Nikoho nenapadne pemlet, co je na druh stra-n pltna. Pedstavme si, e ho otome a najdemetam jin obraz

Vtinou o t druh stran v na psychice neuvauje-me. A kdy, tak pouvme pravidla platn pro nrozum, pro vdom. Na druh stran je vak jinobraz, kde plat jin zkonitosti.

63

kapitola 3 vdom a nevdom

obas se stane, e barva z jedn strany obrazu pro-svt a prosakuje na druhou

I do naeho vdom obas prosvt a prosakuje n-jak nevdom obsah. Nkdy si toho nevimneme,nkdy ns to postra, nkdy bagatelizujeme. Nkdyse naume nehodnotit a pozorovat. Potom monnajdeme smysl a pravidla, podle kterch procesulnvztah mezi vdomm a nevdomm probh.

Signly z druh strany k nm pichz v podob sn,nhod, rznch ivotnch situac, kriz, setkn s jin-mi lidmi, nemoc apod.

Vtinou je nevnmme. Ale nkdy usilujeme, aby-chom jim rozumli. Lidsk rozum, alespo rozum lo-vka, kter o sob tvrd, e je civilizovan a ijc ve vy-spl kultue, je podobn mladmu krli. Ten se sna- moude panovat, o ve se zajm, do veho chcemluvit, vemu chce rozumt a mt ve pod kontrolou.Chce bt prost pnem ve svm dom. Ale asem zji-Vuje, ke sv nelibosti, e v krlovstv je velmi mnohovc, kter probhaj nezvisle na jeho vli. Je zkla-mn. M strach, co se bude dt, kdy se mu to vymkne.Ct se podveden a zrazen. Nev, co m dlat. Tak pou-ze pozoruje, jak ivot v krlovstv plyne. Jak vci pi-chz a odchz. ZjiVuje, jak je to krsn, poznv no-v rozmr ivota. Kralovn zane chpat jako vytv-en podmnek pro plynut ivota. Ne mnn toku i-vota. Pouze dovolit, aby se ivot naploval. Na to musta dva dny tdn. Jinak chod s prvnm rdcem dokrlovsk zahrady poslouchat zpv ptk

Kdy do naeho ivota vstoup njak nevdom ob-sah, nap. v podob dsivho snu nebo bolesti, je toasto spojeno se strachem. Objev se touha odstranitnepjemn. Najt vysvtlen a pochopit. Ale i nep-jemn a nepochopiteln vci mohou bt uiten. Po-kusme se na tyto vci dvat jako na snahu vlastnhonitra po celistvosti a harmonii.

Kdy blik v aut kontrolka, meme ji pelepit nebovyroubovat. Radost z toho, e jsme odstranili ruivelement potrv pouze do doby ne nm dojde ben-zn. Co kdy jsou rzn nepjemnosti ivota takov-mi kontrolkami?

64


Pklad:Navtvila m ena, kter od dosplosti trpla bo-lestmi hlavy. Bhem nkolika destek let absolvovalavechno mon, aby tuto nepjemnost ze svho ivo-ta odstranila. Veker tlesn vyeten byla bez jed-noznanho vsledku. Vyprvli jsme si a dolo i nansledujc pirovnn.

Pedstavte si lovka, kter tvrd, e nen nic jinhone ivot na povrchu zem. Pod zem je jenom k-men a hlna. Na tomto nzoru velmi lp a je si v nmjist. Dl mu dobe, e v, jak to je na svt zaze-no. Podobn vystupuj lid, kte peceuj rozum,vkonnost a hmotn svt.

Jednoho dne se tento lovkdostane k jeskyniOteven skla.(Je to msto v Mo-ravskm krasumezi Adamo-vem a Ktinami.)Kdy se zde stavlasilnice, po jednomodstelu se otevel vpencovsvah. V otvoru je vidt zanoen Jedovnick potok.Pitk z temnoty, miz v temnot, aby se vynoil podB sklou.) Pedstavte si zmatek toho lovka. Ms-to oekvan nehybnosti se setkv s proudnm,s nm, co nabourv jeho nzorov schma. Jednaz monost, jak dostat vci zpt do rmce, kter uzn-v, je vodu pehradit zastavit jej tok, a jeskyni zabe-tonovat. Jene je jen otzka asu, kdy se voda proval.Pravda, v ivot jednme nkdy podobn. Sname sezastavit, lit a odstranit nkter procesy, protoejsou nepjemn a nehod se do nai pedstavy o ivo-t. Vtinou stavme hrz toku ivota, kter se dvenebo pozdji prolom.

Druh extrm je do ekyskoit a nechat se un-et. To me udlatpouze zkuen a dobrplavec. Do eky nev-dom lze vstoupit po

65


mnoha cestch. Mezi nejznmj pat techniky vy-uvajc transov stavy a vyuit kultovnch haluci-nogen. Ale pokud nkdo neum plavat, tak zahyne.Pijde o rozum a utop se v hlubin nevdom. Mimojin i proto byl tak zdrazovn vznam uitele picestch duchovnho rozvoje.

A potom existuje kompromis. Se-dt na behu a pozorovat, co vo-da pin a odn.

Podal jsem tu enu, zda bymohla svoji bolest pozoro-vat. Podvala se na m pe-kvapen. Vichni po n do-sud chtli, aby ji nespnzahnla.

Sedla v kesle, sama si zavela oi. Popisovala tlakya pchn v hlav. Najednou ekla: TeX se to mn.Pl to.

Pozorujte to plen, podal jsem ji.

pln to ho.

Dobe, buXte u toho, nepomhejtetomu, nezahnjte to. Jen pozorujte.

Vidm (stle mla zaven oi) erve-nou barvu, plameny, ctm kou.

Jet nkolikrt se proitky promnily. Z bolesti do te-pla, z tepla do barvy. Do pocit nkde v hrudi, Na-konec vidla pbh spojen se vzpomnkou na dt-stv, na rodie a na dvn konflikt. Rozplakala se.Kdy se zklidnila, byla bolest pry a u se nevrtila.

Podobnm zpsobem lze pracovat se strachem, s de-pres, s zkost, rlivost, ale i s radost, zmatkem,nudou, Pokud se nechytme do pasti psychiatric-kch kategori, meme se uit pozorovat, kde svojeprovn ctme v tle, jak to pin tlov pocit.Potom meme pozorovat prbh. Neusilujeme o n-jak vize, neovlivujeme, nemnme prbh. Jenompozorujeme, jak se to samo promuje. Z pocitu dobarvy, z barvy do nlady. Z nlady zase k pocitu. A po-tom do chuti pohybovat nohama, a pak do vzpomn-ky. Pokad to me bt jin. Jde vlastn pouze o to,e nechme prostor pro tok ivota. Nesname se ro-zumt. Nechvme vci probhat. Lze tak pracovat

66


i se sny. Vzpomnme na sen a vnmme, co a kde c-tme

Pro povzbuzen vnitnch proces je uiten kreslitsvoje nlady, zkusit je zazpvat, zatanit. Pokusit ses nimi mluvit, zkusit se jimi stt. Vnmat jejich pova-hu a vlastnosti, hledat, pro jsou v naem ivot, co seod nich meme nauit. Prost vyjdit jinak ne slo-vy, kter jsou zce spjata s rozumem.

Je to zcela jin pstup ne pstup pouvajc testy.Je to pstup, kter pracuje se symboly, se sny, s my-tologi a s pohdkami. Je to pstup, kter nehodnot,nekategorizuje, ale otevr prostor k duevn ce-listvosti. Naproti tomu testy se tv, e vd, jak to je.Jsou vytvoeny rozumem a vtinou se na rozumobracej. Proto je dobe brt je s rezervou. A radovatse, e je velk st ns samotnch, kter rozum pesa-huje. Cesty k jejmu poznn a osvobozen jsou nkdytrnit. To je fakt.

67


B bajka o stresu, 6behaviorln aktivity, 59

reakce, 7beznadj, 43bolest, 52bolestiv pocity, 58budoucnost, 41

nepjemn, 43pjemn, 42

CC. G. Jung, 63commitment, 23

asov ztrty, 16

Ddepresivn pznaky, 47dispozice ke stresu, 5

Eemoce, 2emon reakce, 7

vybit, 52extrovert, 25

Fflegmatik, 27, 32

Hhlubok relaxace, 10

CHcholerik, 27, 30chovn, 3

Iinforman stres, 11inspirace, vintrapsychick procesy, 52introvert, 25

Jj, 41

nepjemn, 42pjemn, 42

Kkatastrofizace, 59koeficient odkldn, 16kognitivn reakce, 7

styl vnmn, 34kivka vkonnosti, 14

Mmelancholik, 27, 33metoda rychl relaxace, 8mini spnek, 10modlen, 59mylen, 2

Nndech, 11nhl stres, 11neuroticizmus, 29nespch, 12nevdom, 63nevyrovnanost, 29nezdolnost, 20nouzov techniky

zvldn stresu, 10

69

Rejstk

Oobrcen se k druhm, 51odkldn prce, 16odklon pozornosti, 58odolnost, 20organismus, 2osobn charakteristika, 20

vzva, 24zaujet (commitment), 23

otuilost, 20

P

Cerny-Jak Prekonat Stres

Documents

Transcript of Cerny-Jak Prekonat Stres