BROUŠENÍ KOLEJNIC

22
BROUŠENÍ KOLEJNIC BROUŠENÍ KOLEJNIC Jan Mandys

description

BROUŠENÍ KOLEJNIC. Jan Mandys. - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of BROUŠENÍ KOLEJNIC

Page 1: BROUŠENÍ KOLEJNIC

BROUŠENÍ BROUŠENÍ KOLEJNICKOLEJNIC

Jan Mandys

Page 2: BROUŠENÍ KOLEJNIC

Broušení kolejnic je nejběžnějším způsobem odstranění těch vad kolejnic, které Broušení kolejnic je nejběžnějším způsobem odstranění těch vad kolejnic, které vzhledem ke svému charakteru nelze odstranit klasickými prostředky vzhledem ke svému charakteru nelze odstranit klasickými prostředky a metodami pro úpravu geometrické polohy. Broušením se tedy upravuje a metodami pro úpravu geometrické polohy. Broušením se tedy upravuje tzv. tzv. mikrogeometrie pojížděných ploch hlav kolejnicmikrogeometrie pojížděných ploch hlav kolejnic..

DŮVODY BROUŠENÍ KOLEJNIC

1) Změna křivky příčného profilu hlavy kolejnice

- tento jev má zásadní význam ve vzájemném geometrickém vztahu

s jízdním obrysem kola a tím na výslednou vzájemnou interakci kola

a kolejnice

- negativně ovlivňuje pohyb dvojkolí v koleji zejména při vyšších

rychlostech, stabilitu jízdy, chodové vlastnosti vozidla, bezpečnost

proti vykolejení a rychlost opotřebení kol i kolejnic

Page 3: BROUŠENÍ KOLEJNIC

2) Vady povrchu pojížděných ploch hlav kolejnic posuzované ve směru jízdy

Tyto vady lze dále rozdělit:

a) periodické

vlnkovitost: Pravidelné za sebou jdoucí lesklé vyvýšeniny v intervalu

30-80mm. Vlnky vznikají hlavně tam, kde dochází k intenzivnímu brzdění nebo akceleraci.

Jedna z řady hypotéz uvádí jako jednu hlavních příčin vznik tzv.kontaktní rezonanční vibrace, která vzniká kmitáním mezi koly a kolejnicemi, vlivem elasticity kotoučů kol. Dalším vlivem je materiál kolejnic.

Page 4: BROUŠENÍ KOLEJNIC
Page 5: BROUŠENÍ KOLEJNIC

Specifikace vlnkovitosti

Page 6: BROUŠENÍ KOLEJNIC

krátké vlny: Vyskytují se hlavně na vnitřním kolejnicového pásu v obloucích malého poloměru (pod R=600m). Skluzové síly, které v oblouku na dvojkolí působí, mohou způsobovat torzní vibraci nápravy. Ty mohou zpětně vyvolávat střídání valivého a skluzového pohybu. V okamžiku skluzu působí vnitřní kolo jako brusný prvek.

Dosahují délky 80-300 mm a hlouby 0,1-1,2 mm.

dlouhé vlny: Tyto vady jsou způsobeny při výrobě kolejnic nebo při jejich rovnání. Jsou ale zapříčiněny i pojížděním vozidel se stejnými parametry (hmotnost, vypružení,…) na určitém úseku trati.

Dosahují délky 600-2300 mm a hlouby 0,5-4 mm.

krátké vlnydlouhé vlny

Page 7: BROUŠENÍ KOLEJNIC

b) neperiodické

smyková místa: Jsou to vydroleniny a prohlubně, které vzniknou při prokluzování kol.

povrchové trhlinky: Těsně pod povrchem hlavy kolejnice dochází k plastické deformaci materiálu, která vede ke vzniku mikrotrhlinek. Ty začínají na povrchu a směřují do hlavy kolejnice.

odlupování: Pokud se trhlinky spojí, může se oddělit větší tříska z hlavy kolejnice. Projevuje se hlavně u kolejnic nižších jakostí.

převalky a otřepy: Vznikají za provozu v případě přemáhání kolejnice. Materiál je vytlačován na boky hlavy kolejnice.

vyjetí svary: Průběh tvrdosti pojížděné plochy není v oblasti svaru konstantní, takže vzniká prohlubeň až 1 mm hluboká.

válcovací otřepky: Vznikají při výrobě kolejnic. Jsou to tenké šupinky, které zanechávají drobné jamky.

Page 8: BROUŠENÍ KOLEJNIC

METODY ODSTRAŇOVÁNÍ VAD POJÍŽDĚNÉ PLOCHY

1) Použití brusných kotoučů podle metody SPENO

Princip tvoří kruhové čelní brusné kotouče, které jsou přitlačovány pomocí pneumatického válce ke kolejnici (až 1,5 kN/kotouč). Každý kotouč tvoří spolu se svým pohonem tzv. brousící jednotku. Pokud jsou brousící jednotky uloženy v tuhém rámu (většinou po čtyřech) a mají-li možnost vychýlení jen 10-15° vzhledem ke kolejnici, hovoříme o rektifikačních jednotkách. Pokud je vychýlení možné o úhel až 90°, mluvíme o profilovacích jednotkách.

Rektifikační jednotkaProfilovací jednotka Možnosti profilování

Page 9: BROUŠENÍ KOLEJNIC

Rektifikační nebo profilovací jednotky jsou umístěny pod rámem vozidla. Vozidla lze dělit na: a) Brousící vlaky: - například SPENO řad RR, TRR nebo typu URR 112 B - jsou sestaveny zpravidla z několika rekonstruovaných vozů - ve vozech jsou umístěny: generátor, sklady, dílny, ubytovací prostory

- rektifikační jednotky (3, 4, 7, 8)- profilovací jednotky (1, 2, 9 ,10)- kontrolní a řídící vozidlo (1, 10)

SPENO URR 112 B

Page 10: BROUŠENÍ KOLEJNIC

b) Univerzální kompaktní stroje:

- na rozdíl od brousících vlaků jsou zde všechny agregáty umístěny kompaktně v jednom vozidle, včetně motoru a generátoru

- univerzálnost spočívá v tom, že mají rektifikační i profilovací jednotky

- například SPENO URR 38 E/S

Page 11: BROUŠENÍ KOLEJNIC

c) Speciální brousící stroje:

- například SPENO RR 18 E

- naftový motor (1), hydromechanická převodovka (2), kabina (3), střední vozík (4),

koncové vozíky (5), zařízení pro postřik vodou (6)

Page 12: BROUŠENÍ KOLEJNIC

2) Metoda pevných brusných kamenů Jde o 350 – 700 mm dlouhé kvádry, které jsou hydraulicky či pneumaticky

přitlačovány ke koleji (5 – 7 kN). Brusného efektu je dosaženo současným klouzáním kamenů při jízdě vozidla. Kameny jsou chlazeny vodou – ta máodplavovat malá brusná zrna a třísky, snižovat tření a tím i tažnou sílu připojezdu vozidla a ochlazovat kolejnice. Docílený brusný efekt se pohybujev rozmezí 0,01 – 0,05 mm/jízdu, takže při obvyklých nerovnostech je třebak jejich odstranění 12 – 50 přejetí.

Brusné kameny jsou uloženy v tzv. brousícím vozíku nebo brousícím podvozku.

Page 13: BROUŠENÍ KOLEJNIC

Brousící vozík s brusnými kameny

- rám (1)- pojezd (2)- suporty (3)- brusné kameny (4)- clonící plechy (5)- přívod vody

Page 14: BROUŠENÍ KOLEJNIC

Brousící podvozek s brusnými kameny

- rám (1)- pojezd (2)- suporty (3)- brusné kameny (4)- krycí plechy (5)- přívod vody

Page 15: BROUŠENÍ KOLEJNIC

Brousící vozy, které se skládají z těchto podvozků, se sestavují do brousících vlaků,současně se stejným počtem cisternových vozů. Takovéto brousící vlaky se používají především v zemích bývalého Sovětského svazu. Jejich přepravní rychlostje 80 km/h a brousit je možno za rychlosti 25 – 70 km/h.

Nevýhodou této metody je, že není možno provádět reprofilaci.

Sestavení brousících a cisternových vozů do brousících vlaků

(1 - použití brousících vozíků mezi normálními podvozky čtyřnápravových vozů

2 – vozy s brousícími podvozky)

Page 16: BROUŠENÍ KOLEJNIC

3) Použití vibračních brusných kamenů, metoda Plasser & Theurer Ke smýkání ve směru jízdy a ke svislému přítlaku se přidá vibrační pohyb

ve vodorovním směru s frekvencí 2,5 – 3 Hz při amplitudě 100 mm. Tato metoda je nejvýhodnější z hlediska práce, vynaložení na 1 m

kolejnicového pásu.

Brousící vozidlo Plasser & Theurer GWM 220

- trakční vozidlo (1)

-brousící stroj (2)

-rám se šesti oscilujícími brusnými kameny (3)

- přitlačovací hydraulický válec (5)

- vibrátory (6)

Page 17: BROUŠENÍ KOLEJNIC

4) Použití hoblovacích nožů, metoda Plasser & Theurer Jde o odebírání třísky z hlavy kolejnice hoblováním. K tomu jsou používány

speciální hoblovací nože, uspořádané v různých úhlech ke svislé ose příčného řezu kolejnicí. Po reprofilaci pojížděné hrany (boku hlavy kolejnice) jsou za normálních podmínek nutné tři řezy (resp. přejezdy) s různě nastavenými hoblovacími noži. Pro reprofilaci pojížděné plochy jsou nutné 4 řezy (přejezdy).

Touto metodou se dají odstraňovat i rozsáhlejší vady mikrogeometrie (například převalky). Za velmi účinou je považována kombinace hoblovánía broušení, zejména při větším rozsahu vad mikrogeometrie kolejnic.

Postup při reprofilaci boku hlavy kolejnice: - rovný nůž pod úhlem 45° - dvojice nožů (22,5° a 67,5°) - tvarový nůž

Page 18: BROUŠENÍ KOLEJNIC

Postup při reprofilaci pojížděné plochy: - dvojice rovných nožů skloněných, ve třech roztečích - samostatný rovný nůž zhruba uprostřed pojížděné plochy

Nastavení nožů při hoblování pojížděné plochy

Page 19: BROUŠENÍ KOLEJNIC

REKAPITULACEVady hlav kolejnic: 1) Změna přivky příčného profilu hlavy kolejnice2) Vady povrchu pojížděných ploch hlav kolejnic posuzované ve směru jízdy 2.1. periodické – vlnkovitost, krátké vlny, dlouhé vlny 2.2. neperiodické – smyková místa, povrchové trhlinky, odlupování, převalky a otřepy, vyjeté svary, válcovací otřepky

Metody odstraňování vad pojížděné plochy:1) Použití brusných kotoučů podle metody SPENO 1.1. Brousící vlaky 1.2. Univerzální kompaktní stroje 1.3. Speciální brousicí stroje

2) Metoda pevných brusných kamenů3) Použití vibračních brusných kamenů, metoda Plasser & Theurer4) Použití hoblovacích nožů, metoda Plasser & Theurer

Page 20: BROUŠENÍ KOLEJNIC
Page 21: BROUŠENÍ KOLEJNIC
Page 22: BROUŠENÍ KOLEJNIC

Použité zdroje

Speciální vozidla a stroje pro práci na železničních tratích Speciální vozidla a stroje pro práci na železničních tratích (1998)(1998)

Mechanizácia traťového hospodárstvaMechanizácia traťového hospodárstva www.ceskatelevize.cz/porady/10079414954-svet-na-

kolejich/208562220800003/2737-reportaze-ze-sveta-koleji/?prispevek=1144

http://www.zelpage.cz/clanky/pojednani-o-styku-kola-a-kolejnice?oddil=5

www.fce.vutbr.cz/zel/svoboda.r/vyuka/brouseni.ppt www.youtube.com/watch?v=7xfQQFtHlfYwww.youtube.com/watch?v=7xfQQFtHlfY www.youtube.com/watch?v=PbZebCZLOOkwww.youtube.com/watch?v=PbZebCZLOOk