Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních...

54
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních sítích Bakalářská práce 2008/2009

Transcript of Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních...

Page 1: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky

Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Anton Ognev

Právní aspekty nekalé soutěže v informačních sítích

Bakalářská práce

2008/2009

Page 2: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Právní aspekty nekalé soutěže v informačních

sítích“ zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité

literatury.

V Praze dne___________ Podpis:_______________

Anton Ognev

Page 3: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

Poděkování

Rád bych touto cestou poděkoval své vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Marii Marešové za

vstřícnost, ochotu, odborné vedení a za podnětné připomínky při psaní této bakalářské práce.

Page 4: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

1. Úvod a cíl bakalářské práce ................................................................................................ 8

2. Elektronický obchod ........................................................................................................... 9

2.2 Prameny práva ................................................................................................................. 9

2.2.1 Mezinárodní právo ....................................................................................................... 9

2.2.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady ................................................................. 10

2.2.3 Česká legislativa ........................................................................................................ 12

2.3 Charakteristika e-obchodu ............................................................................................. 13

2.3.1 Kategorizace podle subjektů ...................................................................................... 13

2.3.2 Kategorizace podle otevřenosti použitého média ...................................................... 14

2.3.3 Kategorizace podle způsobu realizace ....................................................................... 14

2.4 Certifikace e-obchodu ................................................................................................... 15

3. Nekalá soutěž .................................................................................................................... 16

3.1 Prameny práva ............................................................................................................... 16

3.1.1 Pařížská unijní úmluva .............................................................................................. 16

3.1.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ............................................. 17

3.1.3 Právní úprava nekalé soutěže - § 44-55 Obch. Z. ...................................................... 18

3.2 Protisoutěžní jednání vs nekalosoutěžní jednáni ........................................................... 19

3.3 Dobré mravy a právo. .................................................................................................... 20

3.4 Pojem nekalá soutěž ...................................................................................................... 21

3.5 Subjekty právních vztahu vznikajících při nekalé soutěži ............................................ 22

Page 5: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

3.5.1 Soutěžitel ........................................................................................................................... 22

3.5.2 Spotřebitel ......................................................................................................................... 22

3.6 Generální klauzule ......................................................................................................... 23

3.6.1 Jednání v hospodářské soutěži ................................................................................... 24

3.6.2 Rozpor s dobrými mravy soutěže .............................................................................. 25

3.6.3 Způsobilost přivodit újmu. ........................................................................................ 25

3.6.4 Nepojmenované nekalosoutěžní delikty .................................................................... 25

4. Nekalá soutěž na internetu ................................................................................................ 26

4.1 Nepřiměřené formy lákání (B2C) ................................................................................. 27

4.1.1 Nepřípustné šíření informací ..................................................................................... 27

• Spamming .......................................................................................................................... 28

• Bannery.............................................................................................................................. 28

• Pop-up/down okna ............................................................................................................ 29

• Meta-tagging ..................................................................................................................... 29

4.1.2 Klamavá reklama ....................................................................................................... 30

4.1.3 Klamavé označení zboží a služeb .............................................................................. 30

4.1.4 Srovnávací reklama ................................................................................................... 31

4.1.5 Další případy nepřiměřeného lákání .......................................................................... 32

4.2 Nekalá agrese vůči konkurenci (B2B) .......................................................................... 33

4.2.1 Zabraňovací soutěž ............................................................................................................ 33

• Zahlcení systému ............................................................................................................... 33

• Hacking. ............................................................................................................................. 34

4.2.2 Zlehčováni. ......................................................................................................................... 35

4.2.3 Parazitováni ....................................................................................................................... 36

• Cybersquatting. ................................................................................................................. 36

Page 6: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

• Phishing. ............................................................................................................................ 40

4.3 Právní prostředky ochrany proti nekalosoutěžnímu jednání ......................................... 41

4.3.1 Soukromoprávní ochrana ........................................................................................... 41

4.3.2 Trestněprávní ochrana ............................................................................................... 42

5. Závěr ................................................................................................................................. 43

6. Seznám použité literatury.................................................................................................. 44

6.2 Odborná literatura ......................................................................................................... 44

6.3 Legislativní literatura .................................................................................................... 46

7. Příloha ............................................................................................................................... 47

Page 7: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

7

Anotace

Právní aspekty nekalé soutěže v informačních sítích.

Tato práce prozkoumává platnou právní úpravu elektronického obchodu a poukazuje na

nejčastější nekalosoutěžní praktiky z oblasti informačních sítí. V obecné části jsou vymezeny

pojmy elektronického obchodu a nekalé soutěže. Zvláštní pozornost je pak věnována oblasti

business to business, kde jsou uvedeny typické nekalosoutěžní delikty s odkazy na příklady z

české a zahraniční judikatury.

Klíčová slova: elektronický obchod, nekalá soutěž.

Abstract

Legal aspects of unfair competition within information network.

This Thesis discusses any valid aspects of online shopping and refers to common unfair

competition practices within information network. The first part of this thesis elaborates on the

concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention pays to business-to-

business transactions where typical unfair-competition practices are seen. To support this subject

all the necessary references are made as well as Czech and international courts are used as

examples.

Key words: online shopping, unfair competition.

Page 8: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

8

1. Úvod a cíl bakalářské práce

Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl zpracovat téma Právní aspekty nekalé soutěže v

informačních sítích. V této práci jsem se zaměřil zejména na nekalé soutěžní praktiky z oblasti

business to business, jinými slovy na praktiky s negativním působením na konkurenci.

Cílem této práce je zmapovat platnou právní úpravu elektronického obchodu především

ze soukromoprávního úhlu pohledu a poukázat na nejčastější nekalosoutěžní praktiky z této

oblasti, zejména pak rozebrat jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže s odkazy na některé

demonstrativní případy z praxe české a zahraniční judikatury. Vzhledem k tomu, že se jedná o

značně širokou problematiku, bude v této práci opomenuta oblast ochrany spotřebitele.

Aktuálnost tohoto tématu potvrzuje celosvětový dynamický rozvoj elektronického

obchodování a skutečnost, že už skoro každý sedmý Čech měl určitou zkušenost s obchodem

přes světovou síť1. Tohoto faktu jsou si vědomi i podnikatelé, kteří čím dál tím více zaměřují

svoji pozornost na tento způsob prodeje svých výrobku a služeb, což má za následek, že

takzvané „e-shopy“ dnes rostou jako houby po dešti.

Soutěžení v podnikatelské sféře bylo vždy tvrdé a lidé jsou neobyčejně vynalézaví

v hledání metod, jak předstihnout konkurenci, a právě mnoho z těchto metod je v rozporu

s právní úpravou nekalé soutěže.

Svou bakalářskou práci pojmu jako teoretickou práci, budu se opírat o příslušnou

literaturu, konkrétně o legislativní a odbornou dokumentaci, ze které načerpám potřebná fakta.

Nejprve se pokusím nezávisle na sobě charakterizovat dva široké pojmy a to, elektronický

obchod a nekalou soutěž. Posléze budu svou práci více profilovat, zde se zaměřím na nekalou

soutěž v oblasti informačních síti, konkrétně na oblast B2B. V této části podrobněji rozeberu

jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže, kde k některým uvedu příklady z rozhodovací

praxe české či světové judikatury.

1 zdroj: Český statistický úřad.

Page 9: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

9

2. Elektronický obchod

2.2 Prameny práva

2.2.1 Mezinárodní právo

Svět zatím postrádá celistvou mezinárodní úpravu elektronického obchodování, vznikají

ale různé iniciativy nadnárodních organizací jako jsou OECD, WTO, Světová organizace

duševního vlastnictví (WIPO) a také Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo

(UNCITRAL), které mají za následek vznik vzorových zákonů, doporučení či různých

mezinárodních úmluv.

Jako první pramen uvádím vzorový zákon o elektronickém obchodu, vydaný Komisí

OSN pro mezinárodní obchodní právo, jehož úplný český překlad zní „Vzorový zákon

U�CITRAL o elektronickém obchodu (1996) a průvodce k jeho inkorporaci, včetně čl. 5 bis

doplněného v roce 1998“. Cílem tohoto modelového a velmi autoritativního zákona je inspirovat

světové zákonodárce souborem doporučení, které by měly mít za následek modernizaci

legislativy tykající se elektronického obchodování. Jedná se o velmi obecný návrh, „který je

založen na vytvoření „funkčně ekvivalentních“ principů vyžadovaných na papíře vytištěných

dokumentů, jedná se o „psanou formu“, „podpis“ a „originál“. Cílem je i mimo jiné utvoření

standardů, na základě kterých je možné posoudit právní význam elektronického sdělení. Tento

modelový zákon by měl hrát významnou roli při prosazování tzv. „bezpapírové komunikace“.

Modelový zákon též obsahuje pravidla týkající se elektronického obchodování ve specifických

oblastech jako je například přeprava nákladu.“2

Jedná se však o návrh zákona, který je díky své univerzálnosti, ve své originální podobě,

těžko aplikovatelný do jednotlivých právních řádů. Zatím nebyl aplikován do právních řádů

členských zemí OSN3.

2 Типовой закон ЮНСИТРАЛ об электронной торговле и Руководство по принятию с дополнительной статьей 5 bis, принятой в 1998 году. 3 Volná parafráze, Smejkal, V. a kolektiv Právo informačních a telekomunikačních systémů 2., St. 99.

Page 10: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

10

2.2.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady

Právní úpravu elektronického obchodu nemalou měrou ovlivňuje i zákonodárná činnost

Evropské unie, jejíž směrnice a doporučení se promítají i do legislativy České republiky, což

potvrzuje i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000., o

určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v

rámci vnitřního trhu.

Cílem směrnice 2000/31 ES bylo dosáhnout vysokého stupně integrace zemí EU, těžit z

principů fungování vnitřního trhu a poskytnout volný pohyb služeb informační společnosti.

Místo pojmu elektronický obchod je zde použit pojem informační společnost. Směrnice primárně

zakotvuje povinnost státu upravit své právní předpisy tak, aby bylo možné bez překážek uzavírat

smlouvy elektronickou cestou. Směrnice stanoví i některé další povinnosti. Důraz je kladen

rovněž na možnost využívání mimosoudního urovnávání sporů. Většina cílů uvedených ve

směrnici byla již do českého právního řádu transponována, a proto bylo nutno zabývat se jen

těmi požadavky, které dosud zohledněny nebyly. Jde především o:

• Přizpůsobení regulace rozesílání tzv. nevyžádaných sdělení (spamming) podle čl.

7 směrnice

• Regulace používání obchodních sdělení, které jsou součástí služby informační

společnosti, příslušníky regulovaných povolání podle č1.8 směrnice

• Zavedení principu omezené odpovědnosti zprostředkovatele služeb informační

společnosti (providera) při přenosu informací podle čl. 13 a 14 směrnice.4

Další relevantní směrnice pro e-obchod:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 91/250/ES, o právní ochraně

počítačových programu.

• Směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených smluvních podmínkách.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, o ochraně osobních dat.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES, o právní ochraně databází.

4 Bílá kniha o elektronickém obchodě, St. 12.

Page 11: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

11

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES o ochraně spotřebitele v

případě smluv uzavřených na dálku.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES o zpracování osobních údajů a

ochraně soukromí v telekomunikačním sektoru.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při

označování cen výrobku nabízených spotřebiteli.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES o žalobách na zdržení se

jednání v oblasti ochrany zájmu spotřebitelů.

• Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu při poskytování

informací v oblasti norem a technických předpisu.

• Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/44/ES o některých aspektech prodeje

spotřebního zboží a souvisejících záruk.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 99/93/ES o elektronickém podpisu.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném regulačním

rámci elektronických komunikačních sítí a služeb.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o soukromí a

elektronických komunikacích.

• Směrnice Komise 2002/77/ES o konkurenci na trzích elektronických

komunikačních sítí a služeb.

Page 12: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

12

2.2.3 Česká legislativa

Právních norem upravujících oblast elektronického obchodování je celá řada, patří sem

Občanský zákoník, Obchodní zákoník, Zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy, Zákon o

elektronickém podpisu a další. Některé z uvedených právních předpisů bylo zapotřebí zcela nově

vytvořit a do již existujících předpisů zapracovat změny s cílem odstranit legislativní bariéry

rozvoje elektronického obchodování.

„Základním dokumentem v oblasti legislativního vymezení systému elektronické

komerce je dokument nesoucí název „Bílá kniha o elektronickém obchodu“. Bílá kniha, která

navazuje na tzv. Zelenou knihu schválenou vládou v roce 2001, obsahuje záměry, cíle a

konkrétní opatření na podporu elektronického obchodu v ČR. Její podstatná část - návrh

legislativních opatření, byla zpracována na základě informací „lidí z praxe“ zabývajících se

elektronickým obchodem a podkladů jednotlivých resortů. Bílá kniha zohledňuje příslušné

směrnice EU a je plně v souladu s cíli definovanými v dokumentu eEurope+.“5

Existence směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000.

vyžádala zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, který byl

předložen tehdejším ministerstvem informatiky a následně 21. ledna 2004 schválen. Tento zákon

upravuje v souladu s právem Evropských společenství odpovědnost, práva a povinnosti osob,

které poskytují služby informační společnosti a šíří obchodní sdělení.6 Také jeho přijetí

předpokládala Bílá kniha o elektronickém obchodu. „Tento zákon mimo jiné upravuje

odpovědnost poskytovatele služeb (providera) za obsah informací poskytovaných na internetu.

Zákon dále reguluje nevyžádanou elektronickou inzerci, spam a povoluje pouze obchodní

sdělení podle takzvaného systému opt-in, tedy pouze s výslovným souhlasem adresáta. Návrh též

přesněji vymezuje problematiku informačních povinností při nákupu zboží přes internet.“7

5 Veřejná správa online, Bíla kniha o elektronickém obchodě. 6 Havit s.r.o., Business.center.cz, zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. 7 Hana Slámova, státní informační a komunikační politika, přehled důležitých zákonu.

Page 13: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

13

2.3 Charakteristika e-obchodu

Z obecného hlediska v sobě pojem e-obchod zahrnuje poskytování zboží a služeb

elektronickou formou prostřednictvím sítě dalším společnostem nebo konečným zákazníkům.

Dále umožňuje příjem objednávek od zákazníků, zprostředkování plateb, poskytování dalších

informací o výrobcích nebo řešení reklamací. „V praxi můžeme vidět minimálně tří možnosti

kategorizace e-obchodu“.8

2.3.1 Kategorizace podle subjektů

Z hlediska účastníků transakce se rozlišují zejména dva typy subjektů: podnikatel (B -

Business) a spotřebitel (C - consumer). Dalšími možnými subjekty jsou: veřejná správa (A -

administration) a kdokoli (E - everyone), který představuje kombinaci C a B. Pro diferenciaci

primárních typů transakcí se zavedlo anglické písemné označováni podle zúčastněných stran.

Kombinací 4 písmen vzniklo deset typů transakcí, které lze rozdělil do dvou skupin, první přímo

zasahují do působení elektronického obchodování a druhá skupina obsahuje spíše projekty E-

commerce a E-government.

Typy e-obchodů:

• B2B (Business to Business) - obchody mezi podnikateli a podniky navzájem.

• B2C (Business to Consumer) - prodej zboží koncovému spotřebiteli.

• C2C (Consumer to Consumer) - vzájemný obchod koncových zákazníků (aukce, bazar).

• B2E (Business to Everyone) - prodej všem, kombinace možností B2B a B2C.

8 Volná parafráze - Svoboda, P. Právní a daňové aspekty e-obchodu, St. 61.

Page 14: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

14

Projekty E-commerce a E-government

• B2A (Business to Administration) – obchodní vztahy s veřejnou správou, podání

daňového přiznání či celních dokumentů.

• C2B (Consumer to Business) - sledování nabídky za účelem snížení nákladů.

• C2A (Consumer to Administration) - vztahy ke státní správě v podobě voleb nebo sčítání

lidu.

• A2B (Administration to Business) - zadávaní veřejných zakázek, vypisovaní grantových

projektů.

• A2C (Administration to Consumer) - poskytování informací o veřejné správě.

• A2A (Administration to Administration) projekt koordinace činnosti orgánů veřejné

správy v rámci jednoho státu, spolupráce na mezinárodní úrovni.

2.3.2 Kategorizace podle otevřenosti použitého média

Z tohoto uhlu pohledu rozdělujeme elektronické obchody do dvou skupin: uzavřené

transakce a otevřené transakce. „V první skupině jde o elektronické obchodování po uzavřených

sítích mezi omezeným okruhem partnerů (kluby, firemní sítě či platformy B2B). Za otevřené

transakce se rozumí e-obchod pro otevřený počet účastníků.“9

2.3.3 Kategorizace podle způsobu realizace

Podle tohoto způsobu lze obchody na internetu rozdělit též na dvě skupiny:

Přímé e-obchody – v této skupině se realizují statky nehmotné povahy (software,

informace a multimediální produkty), což umožňuje uskutečňovat transakce (objednávku,

placení a dodávku) výhradně prostřednictvím elektronických prostředků v reálném čase tzv.

stažením.

3epřímé e-obchody – zde se pomocí elektronických prostředků realizuje objednávka

nebo uzavření smlouvy a často i platba, ale plnění smlouvy ze strany prodávajícího, tj. dodávka

zboží je tradičními prostředky.

9 Volná parafráze - Svoboda, P. Právní a daňové aspekty e-obchodu, St. 62,63

Page 15: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

15

2.4 Certifikace e-obchodu

Nakupování přes internet má svá specifika a přináší zákazníkům určité výhody a

nevýhody. Za hlavní nevýhodu je považováno nadměrné riziko spojené s anonymitou prodejce a

pravděpodobnost tzv. vizuálního klamu. Spotřebitelé se toto riziko snaží eliminovat tím, že

realizují svou poptávku na doporučení někoho jiného nebo nakupují u prodejců, s jejichž

službami měli osobní pozitivní zkušenost. Ke zvýšení důvěryhodnosti internetových obchodu

může vést certifikace elektronických obchodů, kterou u nás zajišťuje Asociace pro elektronickou

komerci (APEK). Certifikace by měla zajistit potvrzení určité jakosti, standardu, dodržování

právních předpisů a také základních etických pravidel.

APEK je u nás zatím jedinou certifikační autoritou, zaměřující se na působení

elektronické obchodování. „Asociace byla založena v roce 1998 jako nezávislá organizace, která

podporuje rozvoj elektronického obchodu v České republice. Mezi členy APEKu patří největší

české internetové obchody, přední softwarové společnosti a finanční instituce.“10 Jak už bylo

naznačeno jedná se o nezávislou organizaci, která vytváří vlastní pravidla a sama jejich

dodržováni kontroluje. Přijetí nových členů musí schválit jak představenstvo, tak i stávající členy

asociace.

Certifikace internetových obchodů se děje na základě dobrovolnosti. Můžeme to

přirovnat k určité profesní samosprávě, kde by sami internetoví obchodníci měli usilovat o to,

aby certifikace elektronických obchodů probíhaly, dále aby podnikání na Internetu bylo

transparentnějším, a aby se jasně oddělily služby zajišťující určitý standard a kvalitu, od služeb,

kde toto zajištěné není. Proto existují systémy dobrovolné certifikace, v rámci kterých se

internetoví obchodníci zavazují k dobrovolnému plnění určitých kritérií a na oplátku získávají od

důvěryhodné certifikační autority osvědčení (obvykle v podobě tlačítka na internetovém

serveru).

„Certifikačními autoritami se někdy stávají také spotřebitelské organizace. V Evropské

unii již osm spotřebitelských organizací za finanční podpory Evropské komise provozuje

mezinárodní certifikační systém WebTrader.“11

10 Citace Asociace pro elektronickou komerci APEK . 11 Štedron B.: Certifikace elektronických obchodu – krok správným směrem.

Page 16: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

16

3. 3ekalá soutěž

3.1 Prameny práva

3.1.1 Pařížská unijní úmluva

Asi nejstarší mezinárodní úmluvou, která se nekalou soutěží zabývala, je „Pařížská unijní

úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví“ z roků 1883. Tato úmluva pokládá za nekalou

soutěž každou soutěžní činnost, která odporuje poctivým zvyklostem v průmyslu nebo

v obchodě. „Nekalá soutěž se definuje a upravuje v článku 10bis, kde se uvádějí první tři

příklady případů, které musejí být v unijních státech zakázány:

• Jakékoliv činy, které by mohly jakkoli způsobit záměnu s podnikem, výrobky nebo

s průmyslovou nebo obchodní činnosti soutěžitele.

• Falešné údaje při provozování obchodu, které by mohly poškodit dobrou pověst podniku,

výrobků nebo průmyslové nebo obchodní činnosti soutěžitele.

• Údaje nebo tvrzení, jejichž užívání při provozu obchodu by bylo s to uvádět veřejnost

v omyl o vlastnosti, způsobu výroby, charakteristice, způsobilosti k použití nebo o

množství zboží.“12

Jde tedy o velmi úzce pojatou ochranu, kterou musely tehdejší členské státy poskytnout

soutěžitelům (ve třetím případě také spotřebitelům). Pojem „poctivé zvyklosti“ Pařížská unijní

úmluva plně nedefinovala, tím ale poskytla volnost k jeho určení národním soudům a správním

úřadům členských státu. Ve výsledku v jednotlivých členských právních úpravách byly použity

takové pojmy jako: „dobré mravy“, „profesionální korektnost “, „poctivé obchodní zvyklosti“,

„zásada dobré víry“ apod., což odráží různorodost sociologické, hospodářské, mravní a etické

koncepce společnosti členských státu.13

Už z první právní úpravy nekalé soutěže je patrné, že je téměř nemožné formulovat její

přesnou definici, tedy aby bylo jasné, která ze soutěžních jednání jsou právně přípustná a která

nikoliv. „To vše „díky“ neobyčejné lidské vynalézavosti při hledání způsobů, s jejichž pomocí

by bylo možné předběhnout konkurenty, či takříkajíc doběhnout spotřebitele.“ 14

12 Munková, J, Právo proti nekalé soutěží. Komentář. 2, St 186. 13 Večerková, E. Nekalá soutěž a reklama. St 37. 14 Volná parafráze Hajn, P. Jak jednat v boji s konkurencí : (o právní úpravě nekalé soutěže), St. 17.

Page 17: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

17

3.1.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES

Jak je známo státy EU jsou povinny harmonizovat svůj vnitrostátní právní řád se

směrnicemi ES, nejsou však jím striktně vázány. Podle obecné zásady tzv. minimální

harmonizace nesmí být členské státy EU při implementaci směrnic mírnější, mohou však být

přísnější než evropské směrnice. „Základním cílem zavedení směrnice Evropského parlamentu a

Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. Května 2005 o některých obchodních praktikách vůči

spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady č. 84/450/EHS, směrnice Evropského

parlamentu a Rady č. 97/7/ES, č. 98/27/ES a č. 2002/65ES a nařízení Evropského parlamentu a

Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách), je harmonizace právních

předpisů členských států týkající se obchodních praktik na trhu Společenství, které poškozuje

ekonomické zájmy spotřebitele.“15 Směrnice nabyla účinnosti 12. června 2005 a členské státy

EU byly povinny ji zakomponovat do národního práva do 12. července 2007 tak, aby tato

opatření mohla být aplikována nejpozději od 12. prosince 2007.

„Podle směrnice existují v zásadě dvě kategorie nekalých obchodních praktik:

• Praktiky splňující znaky stanovené Směrnicí s tím, že tyto praktiky se posuzují případ od

případu.

• Praktiky uvedené v příloze č. I Směrnice, které jsou zakázané bez ohledu na znaky

uvedené v písm. (a) výše.“ 16

Princip směrnice je postaven na kombinovaném přístupu generální klauzule a

demonstrativního výčtu skutkových podstat, např. klamavé nebo agresivní obchodní praktiky.

Tyto základní skutkové podstaty doplňuje příloha č. 1 Směrnice, která stanovuje jednání, které je

nekalé vždy a za každých okolností.

Mezi klamavé praktiky patří nepravdivá tvrzení o cenách, o omezené době dispozice

produktu, vyvolání obavy z nebezpečí spotřebitele při nezakoupení produktu, budování

pyramidových prodejních struktur a další.

Mezi agresivní praktiky dle přílohy směrnice patří „vytrvalé a nevyžádané nabídky

prostřednictvím telefonu, faxu, e-mailů nebo jiných prostředků přenosu na dálku, kromě situací a

v rozsahu odůvodněném podle vnitrostátních právních předpisů za účelem vymáhaní smluvních

15 Čechová J, Přikryl V, Pravní rádce 02/2006, Nekalé obchodní praktiky St.31. 16 Čechová J, Přikryl V, Pravní rádce 02/2006, Nekalé obchodní praktiky St.31.

Page 18: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

18

závazků, začlenění do reklamy přímého nabádání určeného dětem, aby si inzerované produkty

koupily, nebo aby přesvědčily rodiče nebo jiné dospělé aby jim je koupily“17 a další.

Obchodní praktiky jsou dle směrnice nekalé, jsou li v rozporu s požadavky na odbornou

péči a podstatným způsobem narušují ekonomické chování průměrného spotřebitele, obzvláště,

jsou-li klamavé nebo agresivní. „Klamavé obchodní jednání obsahuje nesprávné informace, což

způsobuje jeho nedůvěryhodnost nebo jiným způsobem uvádí průměrného spotřebitele v omyl,

klamavé obchodní jednání dále přestavuje uvedení na trh výrobku, který může vyvolat záměnu

s jinými výrobky, obchodními známkami, označeními nebo jinými rozlišujícími prky soutěžitelů,

a též nesplnění závazků uvedených v pravidlech jednání, kterými se příslušný obchodník zavázal

řídit.“18

3.1.3 Právní úprava nekalé soutěže - § 44-55 Obch. Z.

Česká republika, která zahrnuje soutěžní právo do úpravy obchodního zákoníku, je spíše

výjimkou. V řadě zemí došlo k přesunu části obchodního práva mimo úpravu obchodního i

občanského zákoníku, tedy do zvláštních zákonů.

V Česku tedy nekalou soutěž upravuje Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. (v aktuálním

znění), konkrétně je této problematice věnována hlava pátá: hospodářská soutěž, díl druhý:

nekalá soutěž. Základním ustanovením upravujícím nekalou soutěž je generální klauzule

obsažená v § 44 odst. 1 a demonstrativní výčet skutkových podstat nekalosoutěžních deliktů § 44

odst. 2.. Zvláštní pozornost bude generální klauzuli a jednotlivým skutkovým podstatám

věnována v pozdějších kapitolách.

17 Čechová J, Přikryl V, Pravní rádce 02/2006, Nekalé obchodní praktiky St.38. 18 European community law news, č. 9/2005, s. 5, 6.

Page 19: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

19

3.2 Protisoutěžní jednání vs nekalosoutěžní jednáni

Právo hospodářské soutěže lze obecně charakterizovat jako soubor právních norem

zakazujících některá počínaní v rámci hospodářské soutěže a stanovení odpovídajících sankcí za

porušení těchto norem. Právo proti omezení soutěže společně s právem proti nekalé soutěži jsou

základními pilíři práva hospodářské soutěže. Jejich základním cílem je ochrana hospodářské

soutěže a vytvoření prostoru pro její rozvoj a fungování.

Právo proti omezování hospodářské soutěže je upraveno zvláštním zákonem č. 143/2001

Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů. Zatím co nekalá soutěž, jak už

o tom bylo výše zmíněno, je upravena v zákoně č. 513/1991 Sb. (v aktuálním znění).

„Základní rozdíl mezi nekalou soutěží a omezováním hospodářské soutěže spočívá v tom,

že nekalá soutěž se odehrává v mezích hospodářské soutěže a spočívá zpravidla v získání

neoprávněné přednosti toho, kdo by ji při poctivém jednání nezískal, zatímco zneužívání

hospodářské soutěže se příčí soutěži jako takové a nejčastěji spočívá ve vyloučení některých

soutěžitelů ze soutěže v důsledku hospodářské síly jiného soutěžitele. V souvislosti s právem

proti zneužívání hospodářské soutěže se často hovoří také o právu antimonopolním nebo

kartelovém.“

Následující obrázek zobrazuje rozdíl mezi protisoutěžním a nekalosoutěžním jednáním. 19

„Ochrana proti nekalé soutěži má za cíl ochránit jednání jednotlivých soutěžitelů v

soutěži, zabránit takovému jejich jednání, které by mohlo přivodit újmu jiným soutěžitelům či

spotřebitelům. Ochrana hospodářské soutěže se potom zaměřuje na to, aby zde vůbec

hospodářská soutěž existovala a nebyla nikým omezována či narušována.“

19 Citace a obrázek, Businessinfo.cz. Nekalá soutěž.

Page 20: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

20

3.3 Dobré mravy a právo.

Obchodní zákoník upravující nekalou soutěž se často odvolává na nezcela jasný pojem

„dobré mravy“ respektive „dobré mravy soutěže“. Tento výraz nebyl v českém právním řádu

znám až do doby přijetí zákona proti nekalé soutěži v r. 1927. Bylo za potřebí tento pojem řádně

a pečlivě vysvětlit a objasnit, čehož se ujal zejména K. Skála ve své odborné práci o nekalé

soutěži. Musíme klást důraz na slovo soutěž jelikož „generální klauzule neslouží k prosazování

obecné mravnosti či mravopočestnosti; takovou funkci plní jiné právní normy.“20

Zákonodárci pojem „dobré mravy“ nijak blíže neupřesňují, a přitom jde o jednu ze

zásadních podmínek vzniku nekalé soutěže. Proto v následujícím odstavci uvádím dvě definice

z komentáře prvorepublikového zákonu č. 111/1927 Sb. z a n., o kterých ale též nemohu tvrdit,

že jsou zcela vystihující.

Komentář k prvorepublikovému zákonu definoval dobré mravy jako:

• "povšechné zásady regulující hospodářskou činnost vůbec a odpovídající mravnímu

nazírání a představám o slušnosti osob na této činnosti zúčastněných a správně a bedlivě

myslících

• jednání příčí se tehdy dobrým mravům soutěže, když cit slušnosti všech správně a

spravedlivě myslících příslušníků obchodních kruhů v úvahu přicházejících tímto

jednáním uráží se."21

V každém případě jde o definice ne zcela jasné a pro soud nezávazné, a proto je

především na úvaze soudu jakým způsobem si tento pojem vyloží a jak následně zhodnotí

jednání, které by mohlo s tímto pojmem kolidovat (v úvahu např. může vzít i etické kodexy

běžné mezi danými subjekty). 22

20 Hajn, P. Jak jednat v boji s konkurencí : (o právní úpravě nekalé soutěže), St. 20. 21 Komentář prvorepublikového zákonu č. 111/1927 Sb. z a n. 22 ITprávo.cz. Etika, právo a nové rozměry nekalé soutěže na internetu.

Page 21: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

21

3.4 Pojem nekalá soutěž

Jak je patrné, pojem nekalá soutěž vznikl spojením dvou slov. Ze slova „nekalá“ vyplývá,

že obsahuje nějaký negativní prvek. Tento přívlastek bychom mohli nahradit výrazem „mravně

nevyhovující“ neboli „nepoctivá“. „Obecný význam pojmu „nekalá soutěž“ lze vystihnout asi

takto:

• soutěž, kterou někdo kazí,

• soutěž, v níž někdo něco zatemňuje,

• soutěž, v níž se někdo chová nepoctivě, nemravně, špatně, nečestně, nevyhovujícím

způsobem.“23

Pojem soutěž je už jednoznačnější, avšak je třeba neopomíjet důležité upřesnění v podobě

přívlastku hospodářská. Nespadá sem například volební soupeření politických stran, či

soupeření sportovců na sportovištích, jde o konkurenci v tržní společnosti, která je téměř vždy

prospěšná jak pro spotřebitele, tak i pro samotné podnikatele.

Aby hospodářská soutěž měla skutečný smysl, musí probíhat v rámci určitých mantinelů.

Svého cíle, tedy úspěšně konkurovat a vylepšovat ekonomické výsledky, by měli podnikatelé

dosahovat nějakým společensky přijatelným způsobem. Vždy je zapotřebí zohledňovat

nežádoucí efekty. Nekalá soutěž, jakožto jedná z oblastí práva hospodářské soutěže, vystupuje

jako jakýsi regulátor, který nastaví limity a hranice soutěžního chování.

23 Večerková, E. Nekalá soutěž a reklama. St 36.

Page 22: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

22

3.5 Subjekty právních vztahu vznikajících při nekalé soutěži

3.5.1 Soutěžitel

V předešlých kapitolách jsem se často odvolával na pojem soutěžitel. Jednou z podmínek

vzniku nekalé soutěže je jednání v hospodářské soutěži, a z § 41 Obch. Z. je patrné, že zákon

použitím pojmu soutěžitel nemá na mysli jen podnikatele ve smyslu § 2 odst. 2 Obch. Z., ale

zahrnuje do tohoto vztahu i další subjekty, které se hospodářského života účastní, tedy např.

svobodně tvořící umělce, kulturní a charitativní instituce, veřejnoprávní instituce, přičemž

klíčová je zde existence určitých ekonomických prvků v činnosti těchto subjektů.24 Mezi zvláštní

subjekty nekalé soutěže lze zařadit především právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů

a v případě skutkové podstaty podplácení - osoby pomocné, tedy členy statutárních orgánů

soutěžitelů.

„Pojem hospodářský soutěžitel je tedy velmi široký a zahrnuje všechny, mezi nimiž na

základě objektivní povahy jejich výrobků či služeb (tzn. jejich zaměnitelnosti) nebo na základě

vlastní aktivity dojde na trhu k hospodářskému střetu.“25

3.5.2 Spotřebitel

Vedle soutěžitelů jsou dále subjekty práva proti nekalé soutěži i spotřebitelé.

Spotřebitelem se rozumí osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo osoba,

která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky

nebo službami. „Slovo „spotřebitel“ použité v generální klauzuli se pro potřeby hospodářské i

soudní praxe „překládá“ jako „normální spotřebitel“. Jde o konzumenta, který nemusí být zvlášť

bystrý a pozorný, ale má projevovat určitou spotřebitelskou soudnost a neměl by se nalézat

v pásmu hlubokého intelektuálního podprůměru.“26 Vzhledem k zaměření této práce, vynechám

podrobnou charakterizaci tohoto pojmu a uvedu jen, že právní postavení spotřebitele upravuje

občanský zákoník č. 40/1964 Sb (kde jsou mimo jiné upraveny i smlouvy uzavřené pomocí

prostředků komunikace na dálku, tedy i prostřednictvím internetu)., a zákon o ochraně

spotřebitele č. 634/1992 Sb.

24 Volna parafráze, Hajn, P. Právo nekalé soutěže. St. 18. 25 Volna parafráze, Hajn, P. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži.nSt. 49. 26 Citace, Hajn, P. Jak jednat v boji s konkurencí : (o právní úpravě nekalé soutěže). St. 24.

Page 23: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

23

3.6 Generální klauzule

Generální klauzulí rozumíme ustanovení proti nekalé soutěží obsažené v § 44 odst. 1

Obch. Z. Plní dvojí funkci, v první odstavci uvádí nejobecnější podmínky, které musí být

splněny vždy, aby nějaké jednání mohlo být začleněno pod některou ze skutkových podstat

uvedených v odstavci dva. Demonstrativní skutkové podstaty jsou podrobněji upraveny

v paragrafech 45 až 64.

Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.,27

Odíl II

Nekalá soutěž

§ 44

Základní ustanovení

1) Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže

a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje.

2) Nekalou soutěží podle odstavce jedna je zejména:

a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, h) porušování obchodního tajemství, i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.

27 ÚZ č.672 - Obchodní zákoník se změnami k 1. 7. 2008.

Page 24: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

24

Jestliže není možné nekalé jednání podřadit té, či oné skutkové podstatě nekalé soutěže,

lze aplikovat generální klauzuli samostatně. Posouzení ale podmiňuje splnění všech podmínek

generální klauzule. „Hospodářské praxi se příliš nezamlouvá značně obecná úprava obsažená

v generální klauzuli: mnozí ji přirovnávají k onomu pravidlu silničního provozu, podle něhož

řidíč musí rychlost jízdy přizpůsobit stavu vozovky a situaci v silničním provozu.“ Požaduje se

konkretizovaná právní norma, přesně stanovující, které soutěžní postupy jsou zákonné a které

nikoliv. Něco takového je ale v praxi neuskutečnitelné a to především díky neuvěřitelné lidské

vynalézavosti. „I kdyby zákonodárce zapověděl sto nežádoucích soutěžních postupů, nápadití

konkurenti bojující o hospodářské přežití objeví způsob sto prvý až x-tý, u nichž by pak bylo tím

spornější, zda jsou dovoleny nebo zakázány. Hlavně z tohoto důvodu je právo proti nekalé

soutěži považováno za právo soudcovské, které se z větší části opírá o soutěžněprávní

judikaturu.“28

3.6.1 Jednání v hospodářské soutěži

Jednáním v hospodářské soutěži se rozumí prosazení hospodářských zájmů soutěžitelů,

tedy snaha o docílení určitého hospodářského prospěchu (nejčastěji zvýšení tržeb a následně i

zisku). „Hospodářské jednání vyžaduje především soutěžní vztah mezi výrobci stejného či

zaměnitelného sortimentu a poskytovateli stejných nebo zaměnitelných služeb“29. „Není-li mezi

účastníky takový vztah, nelze jejich jednání zpravidla posuzovat podle ustanovení zákona proti

nekalé soutěži, třebaže může významně zasáhnout do soutěže na trhu a nepříznivě ovlivnit

některé subjekty trhu. Soudobá judikatura vychází z poznání, že soutěžitel má snahu vytlačit jiný

subjekt z jeho pozice na trhu. Pokud však k tomu zvolené prostředky spočívají v získání náskoku

kvalitnější produkcí, servisem a lepšími službami, eventuelně v nižších cenách nebo nápaditější

reklamě, jde o soutěžní jednání, které sice konec konců může vést k újmě i zániku jiných

soutěžitelů, není však v rozporu s dobrými mravy soutěže“30.

28 Hajn, P. Jak jednat v boji s konkurencí : (o právní úpravě nekalé soutěže). St. 16. 29 Hajn, P. Jak jednat v boji s konkurencí : (o právní úpravě nekalé soutěže). St. 40. 30 Munková, J. Právo proti nekalé soutěži. Komentář. 2. St. 40.

Page 25: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

25

3.6.2 Rozpor s dobrými mravy soutěže

Další z podmínek která musí být kumulativně splněna, aby určité jednání bylo

kvalifikováno jako nekalá soutěž, je rozpor s dobrými mravy soutěže. Této problematice jsem se

už věnoval v předešlém odstavci. Doplním jen, že „dobré mravy soutěže se nedají ztotožňovat se

zvyklostmi soutěže. Existují totiž i zvyklosti značně problematické, které zatím nikdo

nepostihuje podle zásady „kde není žalobce, není soudce“. Jakmile však přece někdo proti

sporným, byť dosud tolerovaným zvyklostem zasáhne, nelze se vždy s úspěchem bránit

tvrzením: „Dělají to i ostatní“.“31

3.6.3 Způsobilost přivodit újmu.

Třetím nezbytným kritériem pro naplnění skutkové podstaty nekalosoutěžního jednání je

způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. „Slovo „újma“ pokrývá také

širší okruh případů, než jaký vyjadřuje pojem „škoda“ (zejména škoda materiální). Za, újmu,

kterou má na mysli generální klauzule, musíme pokládat nejen například odlákávání zákazníků,

ale i mnohé takzvané újmy nehmotné. Patří sem například ohrožení dobré pověsti toho

soutěžitele, který byl zlehčován svým konkurentem.“32 K újmám patří i ohrožení

spotřebitelského komfortu, toho se ovšem dotýká zejména zákon na ochranu spotřebitele. Není

podmínkou, aby taková újma skutečně vznikla, pro možnost domáhat se ochrany postačí, že její

vznik objektivně hrozí.

3.6.4 3epojmenované nekalosoutěžní delikty

Vedle deliktů upravených v § 45-52 Obch. z., existují i jiné typické nekalosoutěžní

praktiky vznikající na základě naplnění znaků generální klauzule. Jedná se o tzv. nepojmenované

nekalosoutěžní delikty, při jejichž posuzování hraje významnou roli judikatura. V rozhodovací

praxi se můžeme setkat s těmito typy:

• zábrany v činnosti (zabraňovací soutěž), • bojkot, výzva k bojkotu, • využití spotřebitelského sklonu ke hře, • přetahování zaměstnanců, • cenové podbízení, bezúplatné nasycení trhu, • další praktiky spočívající v nedovoleném omezování hospodářské soutěže, • zneužití nositelů společenské autority, • parazitní kořistění z různých výkonů jiných soutěžitelů.

31,32 Hajn, P. Jak jednat v boji s konkurencí : (o právní úpravě nekalé soutěže), St. 21,22.

Page 26: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

26

4. 3ekalá soutěž na internetu

Mezinárodní síť Internet je dnes běžným prostředkem využívaným ke komerčním účelům.

Subjektům působícím v hospodářské oblasti se tak nabízejí účinné a levné prostředky k získávání

zákazníků a v konkurenčním boji. Jak v běžné, tak i v internetové podobě hospodářské soutěže

se objevuje soutěžně nemravné jednání, které je způsobilé přivodit újmu jak spotřebitelům, tak i

soutěžitelům. Z tohoto důvodu je pak možné vyvodit dvě základní skupiny nekalosoutěžního

jednání, kterými jsou:

• 3epřiměřené formy lákání (Nekalosoutěžní praktiky z oblasti Business to

Consumer).

• 3ekalá agrese (Nekalosoutěžní praktiky z oblasti Business to Business).

Tabulka č. 2 blíže specifikuje rozdělení nekalosoutěžního jednání v prostředí informačních sítí.

3epřiměřené formy lákání (B2C) 3ekalá agrese (B2B)

1.

Nepřípustné šíření informací:

• Spamming • Pop-up/down windows • Bannery • Meta-tagging

Zabraňovací soutěž:

• Zahlcení systému • Hacking

2. Klamavá reklama Zlehčování

3. Klamavé označení zboží a služeb Parazitováni

• Cybersquatting • Phishing

4. Srovnávací reklama

5. Další případy nepřiměřeného lákání

Page 27: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

27

4.1 3epřiměřené formy lákání (B2C)

Tato podoba soutěže se ve vztahu k ostatním soutěžitelům jeví být jako nejméně

konfliktní, je totiž zaměřena primárně na spotřebitele. Jedná se o případy, kdy soutěžitel uvádí o

svých výkonech zkreslené nebo neúplné údaje nebo svoji propagaci provádí nepřípustným

způsobem. Poškozeným je v tomto případě zejména spotřebitel, neboť je příslušnou informací

oklamán a svá rozhodnutí tedy provádí na základě nesprávných informací, čímž ztrácí možnost

činit objektivně vlastní rozhodnutí a plně kontrolovat a odhadnout jejich výsledek. Poškozenými

jsou však v tomto případě i ostatní soutěžitelé, jejichž možnost úspěchu je ve srovnání s tím, kdo

této nekalé praktiky užívá, samozřejmě menší.33

Nepřiměřenou formu lákání jde tedy rozdělit na dvě základní skupiny. V první jsou

nepřípustné způsoby šíření informací, a v té druhé jsou nekalosoutěžní praktiky, jimiž je

spotřebitel ovlivněn zkresleností a neúplností údajů, a které naplňují skutkovou podstatu nekalé

soutěže upravené Obchodním zákoníkem.

4.1.1 3epřípustné šíření informací

S nevyžádanou reklamou se dnes setkáváme běžně, ať už v podobě billboardů na dálnici,

letácích v poštovních schránkách či na internetu v podobě spamů a bannerů. Nové technologie

s sebou přináší i nové agresivní způsoby lákání zákazníků. Pro vymezení nevyžádané reklamy

není významný samotný její obsah, ale zejména skutečnost její nevyžádanosti, která vedla k

její právní regulaci zejména v podobě zákona č.40/1995 Sb. a zákona č. 480/2004 Sb. „Jejich

praktické využití však omezuje lokalizovaný charakter internetové jurisdikce, neboť např.

většina spamů je odesílána ze serverů umístěných pod tzv. „rýžovou“ nebo „banánovou“

jurisdikcí“34, což má za následek, že dnešním nejefektivnějším prostředkem boje s nevyžádanou

reklamou je svépomoc. Obranu proti nevyžádanému výskytu reklamních praktik poskytují

speciální softwarové nástroje. Nasazením těchto nástrojů není možné dosáhnout úplného

odstranění reklamy z internetových prezentací, podstatná je však jejích výrazná eliminace.

33 Polcak, R. Domény a právo proti nekalé soutěži (3) – Typové případy nekalosoutěžního jednání. 34 Citace Polčák, R. Nekalá soutěž na internetu. Obchodní právo. 2005, č. 5, str. 3.

Page 28: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

28

• Spamming

Dnes asi nejznámější kybernetickou nekalosoutěžní praktikou je tzv. spamming, což je

nevyžádané hromadné zasílání exemplářů jedné a téže zprávy (nejen reklamního sdělení)

uživatelům elektronické pošty, přičemž příjemce zprávy nedával odesílateli zprávy k odeslání

souhlas. Původně se spamy šířily pouze pomocí elektronické pošty, postupem času se tento úkaz

rozšířil i na jiné typy internetové komunikace. „Spamming je nežádoucím zejména proto, že jeho

náklady nesou dobrovolně či nedobrovolně všichni zúčastnění, navíc může být narušeno řádné

fungování interaktivních sítí, může dojít k zahlcení mail-serverů apod. Náklady odesílatele

takových zpráv jsou minimální, což má za následek časté zneužívání této formy komunikace.“35

Problematiku spamu vymezila Evropská unie ve svých směrnicích (2000/31/ES, 2002/58/ES),

které posléze byly implementovány i do českého právního řádu v podobě zákona č. 480/2004 Sb.

Legislativa však nezakazuje nevyžádané obchodní sdělení absolutně, ovšem stanovuje

podmínky, za kterých taková obchodní sdělení rozesílat lze.

• Bannery

Tzv. banner (česky: reklamní proužek) je dnes nejčastěji využívanou formou interaktivní

reklamy. Jedná se zpravidla o obdélníkový obrázek, dříve jen statický, dnes má zejména

dynamickou povahu například v podobě grafických flashových aplikací. Až na výjimky

nevybočuje banner z již známých reklamních standardů. „Specifikum bannerů je, že zpravidla

obsahuje nejen reklamní sdělení, ale slouží i jako prostředek interakce mezi soutěžitelem a

spotřebitelem. Zaujme-li tak některá ze jmenovaných reklamních forem spotřebitele natolik, že

na ni klikne, dojde zpravidla k jeho přesměrování na www prezentaci soutěžitele, o jehož

reklamu se jedná. V této souvislosti tak může dojít k nemravnému zmatení spotřebitele tím, že

příslušný reklamní element se tváří nikoli jako reklama ale například jako funkční prvek nebo

dokonce systémové sdělení.“36

35 Citováno, Otevřel P. Spamming a některé otázky šíření obchodních sdělení,. 36 Citováno, Polčák, Radim. Nekalá soutěž na internetu - vymezení, typologie a příklady nekalosoutěžních praktik založených na nepřiměřeném lákání a parazitismu.

Page 29: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

29

• Pop-up/down okna

Jedná se o reklamní prostředky, jejichž vyskytování je díky speciálním filtrům dnes už

raritou. Výraz pop-up znamená vynoření, objevení se – do češtiny se volně překládá jako

„samovyskakovací okno“. Posléze se rozšířily i pop-down okna, která jsou obdobou pop-up

oken, s tím rozdílem, že se zobrazí pod všemi otevřeními okny a uživatel často o jejich existenci

netuší. Tím je docíleno to, že si uživatel pop-down okna nevšimne a většinou si jej ani nespojí

s původní stránkou, která jej vytvořila, tím pádem mu posléze věnuje více pozornosti.

„Velice oblíbená je například imitace systémových oken se závažný sdělením – takové

okno navenek vypadá stejně jako okna operačního systému upozorňující uživatele na chyby

v běhu aplikačních programů nebo systémových služeb, a to včetně textu příslušného sdělení.

Z pop-up okna tak můžeme například obdržet informaci ve stylu „POZOR! Na Vašem počítači

se mohou vyskytovat kritické chyby (ang. WARNING! You may have critical errors on your

PC.) Záludná je tato forma reklamy jednak v tom, že spotřebitel je oklamán, neboť očekává

aplikační nebo systémovou odezvu, ale také z důvodu toho, že je reklamní odkaz aktivován v

případě, klikne-li i mimo tlačítko se souhlasným projevem, tj. kamkoli do příslušného okna nebo

reklamního proužku (tzn. i tehdy, klikne-li spotřebitel do místa vypadajícího jako tlačítko s

odmítavým projevem jako „Ne“ nebo „Storno“). Přehlédnout šedý nápis v levém spodním rohu

okna vysvětlující, že se jedná o reklamu, je přitom velice jednoduché – uživatel navíc nemusí být

apriori srozuměn s tím, že reklamní charakter okna znamená jeho jednostrannou funkčnost.“37

• Meta-tagging

Meta-tagging je další a asi nejzavrženíhodnější metoda získávání pozornosti uživatelů

internetu. Tato technika se objevila jako důsledek popularity tzv. vyhledávačů. Meta-tag je fráze

obsahující klíčová slova, která jsou zásadní pro vyhledávací systémy na internetu. Vložením

zavádějící informace do meta-tagu se do seznamu vyhledaných stránek dostanou i položky, které

po kliknuti odkloní uživatele na nežádoucí stránku, jež vlastně nebyla předmětem vyhledávaní.

V případě meta-taggingu se může jednat o naplnění hned dvou skutkových podstat,

parazitismu a klamavého lákání spotřebitele. „Uživatel, který zadá klíčovým slovem například

název produktu tak může být naveden i na stránku konkurence, která s příslušným produktem,

37 Citováno, Polčák, Radim. Nekalá soutěž na internetu - vymezení, typologie a příklady nekalosoutěžních praktik založených na nepřiměřeném lákání a parazitismu.

Page 30: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

30

respektive jeho označením, nemá nic společného. Konkurent tak nekalým způsobem může těžit z

renomé značky, na jehož budování se nikterak nepodílel. Zde je však třeba podotknout, že meta

tag slouží jako informace pro vyhledávání www prezentací s užitím klíčových slov a případné

použití konkurenčních označení je možné tehdy, má-li k tomu subjekt oprávněný důvod.“38

4.1.2 Klamavá reklama

Klamavou reklamou se podle § 45 Obch. z. rozumí šíření údajů o vlastním nebo cizím

podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamavou představu a zjednat

tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či

spotřebitelů. Za šíření údajů se považuje sdělení mluveným nebo psaným slovem, tiskem,

vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem. Dále je třeba

rozlišovat mezi klamavým a pravdivým údajem, neboť klamavým je i údaj sám o sobě pravdivý,

jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl.

„Od reklamy se nepožaduje pouze objektivní a vyčerpávající, zcela střízlivá informace o

nabízených výrobcích a službách. Proto je v praxi třeba odlišovat klamavou, nepravdivou

reklamu od reklamních nadsázek a příkras“39.

S klamavou reklamou se můžeme setkat i v prostředí informačních síti, kde se šíří pomoci

typických internetových prostředků jako jsou bannery, spamy apod. Zde se nekalým jeví jak

způsob jakým se toto sdělení šíří, tak i obsah těchto typů reklamních sdělení.

4.1.3 Klamavé označení zboží a služeb

Podle § 46 Obchodního zákoníku se klamavým označením zboží a služeb rozumí každé

označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené

zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce,

nebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda

označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž

je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se

tak stalo.

38 Citováno, Polčák, Radim. Nekalá soutěž na internetu - vymezení, typologie a příklady nekalosoutěžních praktik založených na nepřiměřeném lákání a parazitismu. 39 Hajn, P. Jak jednat v boji s konkurencí : (o právní úpravě nekalé soutěže), St. 37.

Page 31: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

31

Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je

připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy „druh“, „typ“, „způsob“ a

označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo o povaze zboží či služeb mylnou domněnku.

Klamavým označením však není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již

všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl

připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako např. „pravý“, „původní“ apod.

Klamavá reklama a klamavé označování zboží a služeb bývají zpravidla posuzovány

souběžně. Společným rysem těchto dvou ustanovení je uvádění nepravdivých, ale i pravdivých

údajů, které objektivně vykazují znak klamavosti. „Zásadní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že

klamavá reklama vyžaduje k postihu šíření takových údajů, kdežto v případě druhém jde o

jakékoli klamavé označení, které nemusí být šířeno, stačí pouze, že je používáno.“40

V prostředí elektronického obchodování se s touto praktikou setkáváme velmi často.

Hlavní nevýhodou e-obchodu s pohledu spotřebitele, je nadměrné riziko spojené s anonymitou

prodejce a pravděpodobnost tzv. vizuálního klamu. Vzhledem k tomu, že podrobné označení

produktu je uváděno především na obalech, spotřebitel se často v případě realizace nákupu na

dálku, setkává s nedostatkem potřebných informací.

„Klamavého označení zboží a služeb se může dopustit i majitel doménového jména,

v případě kdy, toto doménové jméno může být chápáno jako označení zboží či služeb a zároveň

je způsobilé vyvolat ve spotřebiteli mylnou představu o vlastnostech nabízených produktů.“41

4.1.4 Srovnávací reklama

Dalším velmi efektivním prostředkem ovlivnění potenciálních zákazníků, je srovnávání

či poměřování vlastních výkonů s výkony jiných soutěžitelů prostřednictvím reklamních sdělení.

Je však důležité, aby dané praktiky byly aplikovány v určitých mezích, tedy aby nebyly

v rozporu s „férovostí“ hospodářské soutěže.

Srovnávací reklama, jakožto jedna ze skutkových podstat nekalé soutěže, se zakazuje, ale

současně dle § 50a odst. 2 Obch. z. se připouští a to jen při splnění osmi zákonem stanovených

podmínek:

40 Munková, J. Právo proti nekalé soutěži. Komentář. 2. St. 61. 41 Polcak, R. Domény a právo proti nekalé soutěži (3) – Typové případy nekalosoutěžního jednání.

Page 32: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

32

• není klamavá nebo neužívá klamavé obchodní praktiky podle zvláštního právního předpisu,

• srovnává jen zboží nebo služby uspokojující stejné potřeby nebo určené ke

stejnému účelu,

• objektivně srovnává jeden nebo více základních znaků daného zboží nebo služeb, které jsou pro ně důležité, ověřitelné a charakteristické, mezi nimiž může být i cena,

• nevede k vyvolání nebezpečí záměny na trhu mezi tím, jehož výrobky nebo služby

reklama podporuje, a soutěžitelem nebo mezi jejich podniky, zbožím nebo službami, ochrannými známkami, firmami nebo jinými zvláštními označeními, která se pro jednoho nebo druhého z nich stala příznačnými,

• nezlehčuje nepravdivými údaji podnik, zboží nebo služby soutěžitele ani jeho

ochranné známky, firmu či jiná zvláštní označení, která se stala pro něj příznačnými, ani jeho činnost, poměry či jiné okolnosti, jež se jej týkají,

• se vztahuje u výrobků, pro které má soutěžitel oprávnění užívat chráněné označení

původu, vždy jenom na výrobky se stejným označením původu,

• nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou soutěžitele, jeho firmou či jinými zvláštními označeními, která se pro něj stala příznačnými, anebo z dobré pověsti spjaté s označením původu konkurenčního zboží,

• nenabízí zboží nebo služby jako napodobení nebo reprodukci zboží nebo služeb

označovaných ochrannou známkou nebo obchodním jménem nebo firmou.

Poslední odstavec § 50a bere na zřetel informovanost spotřebitelů o různých akcích, jimiž

se na přechodnou dobu mění prodejný podmínky.

4.1.5 Další případy nepřiměřeného lákání

V rámci tzv. soudcovských skutkových podstat vytvořených na základě generální

klauzule se můžeme setkat s dalšími typy nepřiměřeného lákání:

• skrytá reklama, • nepřiměřené formy lákání či dokonce obtěžování zákazníků, • obchodní praktiky těžící z pocitu vděčnosti, soucitu, strachu, záliby ve hře,

apod.

Page 33: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

33

4.2 3ekalá agrese vůči konkurenci (B2B)

Nekalosoutěžení prostřednictvím počítačových sítí v oblasti Business to business má jistá

specifika, v podobě zvláštních skutkových podstat, které často nemají speciální právní úpravu,

avšak díky judikatuře jsou považovány za typické nekalosoutěžní praktiky v hospodářské

soutěži. Jednou z hlavních zvláštnosti této formy soutěže je existence takřka dokonalé

konkurence mezi všemi uchazeči o komunikaci s potenciálními zákazníky. „Další typickou

vlastností soutěže na internetu je existence téměř dokonalé substituce mezi jednotlivými

možnostmi komunikace a platí, že v přímém soutěžním vztahu zde proti sobě stojí všechny typy

subjektů bez ohledu na to, jakou činnost v prostoru informačních síti vyvíjejí, což má za

následek splnění jedné z podmínek generální klauzule a to jednání v hospodářské soutěží.“42

4.2.1 Zabraňovací soutěž

Typickým příkladem agresivní soutěže, která sice nemá pojmenovanou skutkovou

podstatou v právní úpravě ČR, avšak v obchodní praxi velice běžná, je tzv. zabraňovací soutěž.

Oproti tzv. reálné podobě zabraňovací soutěže, tedy fyzickému bránění v činnosti soutěžiteli, je

zabraňovací soutěž v prostředí informačních síti lacinější a mnohdy i účinnější. Síťové prostředí

poskytuje velmi kvalitní technické zázemí pro vývoj protiprávních metod, bránicích poklidnému

vykonávání podnikatelské činnosti.

• Zahlcení systému

Dnes asi nejfrekventovanější zabraňovací praktikou je zahlcování systému. Jedná se o

cílený útok tzv. internetových robotů43 na různé informační struktury soutěžitelů. V zásadě se

jedná o starý známý spam, přesněji řečeno o spamové roboty, kteří automaticky vyplňují

formuláře zpřístupněné na internetu, čímž následně úplně zahltí databázi nevěrohodnými údaji,

až docílí úplného zkolabování systému, čímž je následně znemožněné vykonávaní činností.

S obranou proti tomuto způsobu zabraňovací soutěže se běžný uživatel internetu setkává

dennodenně, jedná se o potvrzovací kódy využívající tzv. metodu CAPTCHA44. Využíváním

tohoto druhu svépomoci však soutěžitel přichází o část potenciálních zákazníků a to vzhledem 42 Volná parafráze Plčák R, Domény a právo proti nekalé soutěži (2) – Znaky generální klauzule. 43 Internetový robot nebo častěji jenom bot je počítačový program, který pro svého majitele opakovaně vykonává nějakou rutinní činnost na internetu - obvykle sbírá data, odesílá a zpracovává požadavky na služby vzdálených serverů. 44 CAPTCHA je Turingův test, který se na webu používá ve snaze automaticky odlišit skutečné uživatele od robotů.

Page 34: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

34

k častým obtížím s rozpoznáváním zakódovaného alfanumerického kódu, nemluvě o těžkostech,

které s touto metodou mívají zrakově postižení (tento problém je částečně vyřešen pomoci audio

čtečky). Toto bezesporu protiprávní jednání, které je jednou z podob spamu upravuje zákon č.

480/2004 Sb o některých službách informační společnosti.45

• Hacking.

Pojem hacking můžeme definovat jako proniknutí do počítačového nebo řídícího

informačního systému nestandardní nebo neoprávněnou cestou, pomoci prolomení

bezpečnostního systému. Dřívější motivací tvz. hackerů nebyl finanční prospěch, nýbrž pouze

radost z vítězství nad technikou, spolu se získáným obdivem hackerské komunity46.

Dnešní obdobou hackingu, který naplňuje podstatu nekalosti zabraňovací soutěže, je tzv.

cílený hacking. Jedná se o techniku infiltrace a následného poškození informačních struktur

soutěžitele, kterému je v důsledku útoku ztížena www prezentace například internetového

obchodu, čímž je příslušný obchod po dobu opravy zcela uzavřen. Stejně tak je možné poškodit i

vnitropodnikovou komunikaci, což u podniků s vysokou mírou virtualizace může vést k úplnému

ochromení jejich činnosti. Cílený útok zpravidla následuje po příležitostných útocích, kterými

jsou získaná data. Útok přitom nemusí mít formu přímého destruktivního zásahu, jeho oblíbenou

formou je i umělé zahlcení informačních kanálů – tento typ útoku buďto příslušnou informační

strukturu zcela vyřadí, nebo v ní probíhající procesy natolik zpomalí, že je prakticky

nepoužitelná47.

V každém případě cílený hacking může naplnit skutkovou podstatu trestného činu

poškození nebo zneužití záznamu na nosiči informaci - §257a trestní zákon, tedy. Hacking je

trestný i v případě pouhého prolomení systému, třebaže ani nedošlo k poškození jako takovému,

trestní je totiž i samotný úmysl poškodit. V případě doložení důkazu o tom, že hacker (či jeho

objednatel) a poškozený jsou v soutěžním postavení muže být naplněna (sice nepojmenována

zákonem, ale v praxi využívaná) skutková podstata nekalé soutěže - tedy zábrany v činnosti.

45 Více na http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=480%2F2004&number2=&name=&text= 46 Jirovský V, Kybernetická kriminalita. 47 Citováno Polčák R, Nekalosoutěžní agrese na internetu.

Page 35: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

35

4.2.2 Zlehčováni.

Dalším případem agresivní soutěže často se vyskytující na internetu je zlehčováni

(snižování, očerňování). Takto pojmenované jednání má zákonnou úpravu v podobě skutkové

podstaty nekalé soutěže.

Dle § 50 odst. 1 a 2 Obch. z. je zlehčování zejména:

(1)Jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech

jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu.

(2)Uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného

soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není,

byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).

V podstatě se jedná o „poukazování na domnělé či skutečné nedostatky ostatních

soutěžitelů.“48 Možnost s minimálními náklady hromadně šířit zlehčující informace učinil

Internet místo, kde ke zlehčování v hospodářském styku dochází prakticky dennodenně. Tato

možnost je využívaná kromě ostatních soutěžitelů i nespokojenými spotřebiteli.

Za hlavní specifikum zlehčování pomocí informačních síti je považován způsob šíření

informací. Může vzniknout tzv. síťový efekt šíření, který sám o sobě není protiprávní, i když

vypovídací hodnota šířených informací je v rozporu s právem proti nekalé soutěži. V případě,

kdy se s pomocí (například nespokojených spotřebitelů) osob, které nejsou v soutěžním vztahu,

podaří síťový efekt spustit, může být přímý soutěžitel (původce informací) zbaven právní

odpovědnosti, i když, jak už bylo zmíněno, obsah má zlehčující povahu.

„Jako příklad využití síťového efektu k agresivní soutěži je možné zmínit několik

agresivních reklamních videospotů vyrobených k propagaci nápoje Pepsi. Na jednom z nich je

kupř. zachycen chlapec, který si jde koupit limonádu k automatu. Nejprve do automatu vloží

jednu minci, vytáhne plechovku s nápojem Coca-Cola a odloží ji na zem před automat. Totéž

udělá ještě jednou, přičemž pointa celého reklamního klipu je v tom, že obě na zemi stojící

plechovky nápoje Coca-Cola poslouží nakonec chlapci k tomu, aby se na ně mohl postavit a

dosáhnout tak na tlačítko, po jehož stisknutí mu z automatu vypadne kýžená plechovka Pepsi. Tu

si pak chlapec vítězoslavně otevře a odchází, přičemž obě plechovky Coca-Coly zůstávají ležet

48 Srov. Hajn, P., op. cit. sub 1, s. 201.

Page 36: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

36

na zemi před automatem. Vtipný nicméně bezesporu zlehčující klip je k dispozici na www

prezentaci společnosti Pepsi Co. provozované pro potřeby zákazníků v USA (zde je tato forma

zlehčování de iure bezvadná – pozn. aut.). Za užití služeb informační sítě, v tomto případě e-

mailu, však je tento klip aktivně šířen do celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Jeho šíření

však neprovádí sám podnikatel, ale uživatelé síťových služeb, kteří se tímto způsobem navzájem

baví.“49

4.2.3 Parazitováni

• Cybersquatting.

Tímto pojmem se rozumí spekulativní registrace a následná blokace doménového jména.

Jedná se především o názvy domén, které jsou shodné s názvem obchodní firmy, názvem

výrobku nebo ochrannou známkou jiné osoby, a to s jakoukoliv koncovkou, např.: .cz, .com, .eu,

.net. Nebo se může jednat o názvy zaměnitelné s obchodní firmou, názvem výrobku nebo

ochrannou známkou jiné osoby, kdy podobnost (bráno z pohledu běžného uživatele internetu) je

evidentní, to vše s cílem získání jakéhokoliv majetkového či nemajetkového prospěchu na úkor

jiné osoby50.

Registrování domén s názvem velkého podniku, instituce nebo produktu a spekulace

s prodejem tohoto jména bylo do roku 2000 zcela běžnou praktikou. Avšak zahájení rozhodovací

praxe ve věci cybersquattingu (viz tabulka č. 2) může společně s aktivním přístupem doménové

autority, vést k významným prevenčním důsledkům, tj. zejména k faktickému omezení

cybersquattingu a jeho jednotlivých forem.

Svůj význam cybersquatting měl zejména v době, kdy velké firmy na internet vstupovaly

nebo se rozhodovaly uvést na internet své výrobky. Dnes spíše než porušování práv plynoucích

z ochranné známky připadá v úvahu nekalá soutěž. K té může dojít např. tehdy, kdy bude

zaregistrovaná doména mající název známého produktu a pod touto doménou bude běžet

aplikace internetového obchodu se zmíněným výrobkem51.

49 Citováno Polčák R, Nekalosoutěžní agrese na internetu. 50 Jansa L, Cybersquatting a jeho podoby. 51 Jirovský V, Kybernetická kriminalita. St. 107.

Page 37: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

37

Tabulka č.2

Statistika případů rozhodovaných rozhodčím soudem při WIPO52.

Rok Počet sporů o doménová jména 1999 1 2000 1857 2001 1557 2002 1207 2003 1100 2004 1176 2005 1456 2006 1824 2007 2156 2008 2206 Celkem 14540

Tabulka č. 3

Nejčastějším výsledkem sporu je, jak zobrazuje nesledující tabulka převod příslušného

doménového jména na žalobce53.

Rozhodnutí Počet Převod doménového jména na žalobce 8884 Zamítnutí žaloby 1574 Zastavení řízeni 119

Existence doménového jména nebyla a zatím není v ČR podložena právními předpisy,54

které by nakládání s ní upravovaly. Proto se v praxi doménová jména registrují za použití

principu ,,first come, first served,“. Tento princip nahrává squatterům, kteří si doménová jména

mohou v neomezeném množství registrovat a pak je nabízet oprávněným subjektům buď

k pronájmu, nebo k prodeji. V dřívější praxi ani české doménové autority, ani české soudy

neprojevovaly snahu tento problém až do roku 2000, kdy bylo vyneseno první rozhodnutí

ohledně doménového jména, řešit.55 Současná judikatura dává oprávněným subjektům určitou

předvídatelnost, a tím i právní jistotu, jak bude případný spor vyřešen, což naznačuje statistika

soudních rozhodnutí vypracovaná sdružením CZ.NIC, z.s.p.o. (viz tabulka č. 4). Z české

judikatury uvedu jeden z mnoha případu, které české soudy každoročně musí řešit.

52 Zdroj údajů: Rozhodčí soud při WIPO. 53 Zdroj údajů: Rozhodčí soud při WIPO. 54 Např. v USA je problematika upravena v samostatném zákoně - Anticybersquatting Consumer Protection Act of 1999. 55 Smejkal, V. První rozsudek ohledně doménového jména ve věci samé. č. 11.

Page 38: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

38

Tabulka č. 4

Statistika soudních rozhodnutí vypracovaná sdružením CZ.NIC, z.s.p.o.56

Rok Žaloby Předběžná opatření Vyhověno Zamítnuto Smír Zastaveno

2000 2 2 - - - - 2001 6 6 - - - - 2002 11 15 - - - 2 2003 18 22 6 - - 5 2004 15 19 5 - 1 4 2005 10 8 5 - - 9 2006 8 6 6 4 3 3 2007 14 8 7 4 2 2 2008 2 4 - - - - Celkem 86 90 29 8 6 25

V letech 2005 až 2007 se odehrál soudní spor mezi Kaufland Česká republika v.o.s. (dále

jen žalobce) a ha-vel internet s.r.o. a CZ.NIC, z.s.p.o.57 (dále jen první a druhý žalovaný) ve věci

zdržení se užívání doménového jména „kaufland.cz“ a převod jeho registrace na žalobce.58

Městský soud v Praze dne 24. října 2005 svým rozsudkem uložil prvnímu žalovanému

povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zdržet se užívání doménového jména

"kaufland.cz" (výrok I.), oběma žalovaným pak povinnost do 30 dnů od právní moci rozsudku

odstranit závadný stav, a to formou převodu registrace doménového jména "kaufland.cz" na

žalobce (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení tak, že uložil oběma žalovaným zaplatit žalobci

na jejich náhradu 7.425,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Soud vyšel z

tvrzení žalobce o jeho působení na českém trhu, o známosti a příznačnosti označení Kaufland

pro žalobce v povědomí tuzemských spotřebitelů, a dovodil, že tím, že si první žalovaný

registroval u druhého žalovaného pro sebe doménové jméno kaufland.cz, dopustil se jednání, jež

je v rozporu s § 44 odst. 1 obchodního zákoníku a je jím naplněna i skutková podstata § 47 písm.

a/ obchodního zákoníku. Považoval dále za notorietu dle § 121 občanského soudního řádu, že

první žalovaný dlouhodobě působí v oblasti "masivní" registrace doménových jmen a

obchodování s nimi, aniž k nim vytváří v doméně webové stránky. Přestože účastníci podnikají 56 Zdroj údajů CZ.NIC, z. s. p. o., 57 CZ.NIC, z. s. p. o., je zájmové sdružení právnických osob, založené roku 1998 předními poskytovateli internetových služeb. V současné době má již 57 členů. Hlavní činností sdružení je provozování registru doménových jmen .CZ a 0.2.4.e164.arpa (ENUM), zabezpečení provozu domény nejvyšší úrovně CZ a osvěta v oblasti doménových jmen. Citace CZ.NIC, z. s. p. o. 58 Úplná verze rozsudku je k dispozici v příloze.

Page 39: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

39

v různých oblastech činnosti, jsou soutěžiteli v širším slova smyslu a zásahem žalovaného došlo i

k porušení práva žalobce svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost.

Oba dva obžalovaní se však odvolali k soudu druhého stupně s tím, že první žalovaný

napadl svým odvoláním rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu. Za nesprávný považuje

závěr soudu prvního stupně o nekalosoutěžní povaze svého jednání. Zdůraznil, že předmět

podnikání účastníků je natolik rozdílný, že nelze jakkoli dovozovat soutěžní vztah účastníků ze

samotné registrace - pakliže první žalovaný splnil veškeré podmínky pro registraci předmětné

domény - nelze dovozovat, že již tím k jednání nekalé soutěže došlo, ostatně soud prvního stupně

ani řádně svůj závěr v tomto směru neodůvodnil. V jeho jednání, jak dále uvedl, chybí zlá víra,

neboť předmětné doménové jméno ani sám nehodlal prodat a hodlal jej využít v rámci vlastního

projektu, což vše plynulo z důkazů, jež navrhl provést a soud je pro nadbytečnost neprovedl. Své

jednání nemá za jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, nelze z ničeho dovozovat, že je zde

dán nějaký automatický nárok na určité doménové jméno, nesouhlasí ani s tím, že by porušil

právo žalobce svobodně rozvíjet svou činnost - žalobce si doménu určitého znění pro sebe

zaregistroval a pod ní o sobě informace uvádí. Žalobci tak ani nehrozí vznik žádné újmy. Vytkl

dále soudu, že považoval určité tvrzení za "notorietu", v tomto směru uvedl, že sám na vlastní

jméno za účelem dalšího prodeje doménové jméno neregistroval. Navrhl závěrem, aby odvolací

soud změnil rozsudek a žalobu zamítl. Druhý žalovaný ve svém vyjádření ze dne 27.6.2005

popsal své postavení jako registrátora domén v rámci národní domény .cz a principy, jež jsou

spojeny s procesem registrace doménových jmen s tím, že pokud bude shledána důvodnost

žaloby proti prvnímu žalovanému, rozhodnutí se podřídí a změny v registraci provede. Poté, co

žalobě vytkl určitou nepřesnost s poukazem na to, že nenese odpovědnost za porušení tvrzených

práv žalobce a vznik sporu nezavinil a navrhl, aby žalobě nebylo ve vztahu k němu vyhověno

ohledně požadavku na náhradu nákladů řízení.

Vrchní soud v Praze dne 25.4.2007 však odvoláním vyhověl jen druhému žalovanému

tím, že ve výroku III. se rozsudek mění tak že ve vztahu žalobce a druhého žalovaného se

náhrada nákladů řízení žalobci nepřiznává a první žalovaný je povinen zaplatit žalobci na

náhradu nákladů řízení 16.023,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud uzavřel,

že jednání prvního žalovaného splnilo podmínky pro hodnocení určitého jednání jako jednání

nekalé soutěže podle §44 odst. 1 Obch. z. Aniž je to již podstatné, je zřejmé, že jednání prvního

žalovaného lze podřadit pod zvláštní skutkovou podstatu nekalé soutěže podle § 46 Obch. z,

neboť označení domény kaufland.cz je způsobilé vyvolat u zájemce o webové stránky žalobce

Page 40: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

40

mylnou domněnku o tom, že na stránkách takto označených nalezne informace žalobce se

týkající, dále pak skutkovou podstatu § 48 Obch. Z., neboť všeobecná známost označení

Kaufland, jež žalobce u tuzemské veřejnosti prosadil, zahrnuje i toto označení v prostředí

internetu. Doménu s tímto označením dosud náležející prvnímu žalovanému, vyhledají (a tím

mohou přinést prospěch prvnímu žalovanému) zájemci, respektive si je ve vyhledávači zadají,

právě pro pověst podniku žalobce.

Žalobce tím uplatnil na prvním žalovaném své nároky podle § 53 Obch. Z. na zdržení se

závadného jednání, jež je jednáním nekalosoutěžním, a na odstranění vzniklého závadného

stavu. O dalších možnostech právní ochrany pojednávám v následující kapitole.

Cybersquatting má v prostředí internetu častý výskyt a všechny jeho podoby mají stejný

cíl, a to je snaha o majetkový prospěch z pověsti jiných soutěžitelů, což bezesporu naplňuje

skutkovou postatu nekalé soutěže. Cybersquateři v dnešní době spíše výjimečně vstupují do

soudních sporu o domény s názvem známých obchodních společností, jelikož v případě, kdy

taková společnost chce tuto již zaregistrovanou doménu využívat, v drtivé většině svého

dosáhne, což naznačuje i výše uvedená tabulka č. 3. Soudní spory jak však naznačuje i výše

uvedený případ, trvají dosti dlouho. A tak není divu, že jsou známy případy, kdy se obchodní

společnosti, jejichž práva jsou porušena, snaží o mimosoudní domluvu v podobě odkoupení

doménových jmen nebo dokonce i o jejich pronájem. V určitých případech je to totiž mnohém

účelnější jelikož na internetových stránkách mohou být umístěny materiály či informace

poškozující dobré jméno společnosti

• Phishing.

Další podobou parazitní soutěže je phishing. Jedná se o klamavou techniku, jejímž cílem

je získání osobních dat (přístupových hesel, čísel kreditních karet, apod.) využívaných

v prostředí počítačových síti. Nejčastěji se důvěrná data získávají rozesláním falešné

elektronické pošty od důvěryhodných institucí (např. banky, spořitelny, pojišťovny apod.), kde

pomocí odkazů na falešné formuláře, vybízejí k uvedení citlivých údajů. I když je tu málokdy

splněna podmínka generální klauzule - jednání v hospodářské soutěži, právě kvůli využití

důvěryhodnosti některých institucí se tyto praktiky můžou jevit jako neakolosoutěžní.

Phishing je především trestný čin, jedná se o naplnění skutkové podstaty podle §250 odst.

3 /4 trestního zákona - podvod.

Page 41: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

41

4.3 Právní prostředky ochrany proti nekalosoutěžnímu

jednání

Prostředky ochrany proti nekalosoutěžnímu jednání můžou mít soukromoprávní i

trestněprávní podobu. Poslední věta prvního odstavce § 44 obchodního zákona prohlašuje

nekalou soutěž za zakázanou. Byl-li tento zákaz porušen, lze uplatnit některé ze sankčních

prostředků upravených § 53 a 54 obchodního zákoníku. Při uplatňovaní nároku se dále

neobejdeme i bez dalších souvisejících předpisů:

• § 6 Občanského zákona, • § 74 Občanského soudního řádu, • § 149 - 151 Trestního zákona.

4.3.1 Soukromoprávní ochrana

Dle § 53 obchodního zákoníku můžou osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena

nebo ohrožena, uplatnit následující sankce:

• aby se tohoto jednání zdržel, • aby odstranil závadný stav, • přiměřeného zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, • náhrady škody, • vydáni bezdůvodného obohacení.

Uplatnění výše uvedených sankcí však závisí jen na iniciativě poškozené nebo ohrožené

strany. Vedle samotných soutěžitelů se ochrany dle § 54 obchodního zákoníku mohou domáhat

také právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů. Z logického důvodu

se to však netýká případů popsaných v § 48 až 51, kde je iniciativa v uplatnění sankcí výhradně

na soutěžiteli.

Dalším prostředkem ochrany, spíše tedy oprávněnou obranou, proti nekalosoutěžnímu

jednání je svépomoc. „Je vhodné ji použít především tehdy, jestliže nekalá soutěž spočívá jen

v ohrožení. Obchodní zákoník vymezuje oprávněnou obranu v ustanovení, jež se týká

zlehčování: Stanoví, že není nekalou soutěží jednání spočívající v uvádění a rozšiřování

pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitelé, a to i tehdy, jestliže jde

o údaje způsobilé přivodit tomuto soutěžiteli újmu, jestliže je současně splněna podmínka, že

soutěžitel byl k takovému jednání okolnostmi donucen.“59 Oprávněná ochrana svépomocí

59 Citace Pelc, V. Hospodářská soutěž, vyd.: Praha, Grada 1995. St. 101

Page 42: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

42

vyplývá i z § 6 občanského zákoníku – jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně,

může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.

Ve sporech týkajících se nekalosoutěžního jednáni se často využívají předběžná opatřeni.

Podle obecné úpravy § 74 občanského soudního řádu lze před zahájením sporu požádat o

nařízení předběžného opatření. Soud může předběžné opatření využít vždy, jestliže hrozí

nebezpečí z prodlení a k zamezení vzniků škody či jiné újmy, popřípadě k jejímu rozšiřování.

4.3.2 Trestněprávní ochrana

Jak už bylo mnoho krát zmíněno, nekalosoutěžní jednání je definováno obchodním

zákoníkem, tedy právní normou mimotrestního charakteru. Až v případě, kdy určitý subjekt

svým jednáním ohrozí či poškodí státem chráněné společenské zájmy a jistoty, vzniká

trestněprávní odpovědnost. „

V některých případech dochází k částečnému překrývání ochrany poskytované právem

proti nekalé soutěži a ochrany plynoucí z práv průmyslových. Tato skutečnost se promítla také

do trestního zákona. Pro úplnost je tedy vhodné zmínit také ustanovení § 150 – 151 trestního

zákona, která v návaznosti na porušování nekalé soutěže postihují porušování práv k ochranné

známce, obchodnímu jménu, chráněnému označení původu a porušování průmyslových práv.“60

Nekalosoutěžní jednání může být sankciováno i podle ustanovení § 149 trestního zákona,

který stanovuje, že kdo jednáním, které je v rozporu s předpisy upravujícími soutěž v

hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže poškodí dobrou pověst nebo ohrozí chod nebo

rozvoj podniku soutěžitele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem

nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Protiprávní jednání v prostředí informačních sítí, může naplnit i jiné skutkové podstaty

upravené trestním zákonem, například podvod - § 250 či poškození cizí věci - § 257.

60 Businessinfo.cz. Nekalá soutěž.

Page 43: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

43

5. Závěr

Ve své bakalářské práci jsem si kladl za cíl zmapovat platnou právní úpravu

elektronického obchodu. Dospěl jsem k názoru, že „Internet nemá vlastníka“ a neexistuje

doposud žádná mezinárodní úmluva, která by oblast elektronického obchodování nějak

komplexně právně upravila. A tak není divu, že do české právní normy upravující tuto velmi

mladou a bleskurychle se rozvíjející oblast, bylo zapotřebí zapracovat širokou škálu změn

s cílem odstranit legislativní bariéry rozvoje elektronického obchodování. E-obchod je oblastí

mladou a jeho další rozvoj bude záviset zejména na růstu důvěryhodnosti, dalším rozvoji

informačních technologií a v neposlední řadě na dokonalosti jeho právní úpravy.

Dalším cílem práce bylo vymezit nekalosoutěžní jednání v prostředí informačních síti.

Obecně lze nekalosoutěžní praktiky v prostředí informačních sítí rozdělit na dvě základní

skupiny, v první jsou nekalé praktiky způsobilé přivodit újmu spotřebitelům a v té druhé

soutěžitelům. Prioritním zaměřením mé práce byly nekalosoutěžní praktiky z oblasti business to

business, tedy praktiky s negativním působením na konkurenci. Za hlavní specifikum nekalé

soutěže na internetu považuji existenci takřka dokonalé konkurence mezi všemi uchazeči o

komunikaci s potenciálními zákazníky. Další typickou vlastností je existence téměř dokonalé

substituce mezi jednotlivými možnostmi komunikace, kde v přímém soutěžním vztahu proti sobě

stojí všechny typy subjektu bez ohledu na to, jakou činnost v prostoru informačních síti vyvíjejí,

což má za následek splnění jedné z podmínek generální klauzule a to jednáí v hospodářské

soutěži. Kybernetický „mor“ spamming je dnes asi nejdiskutovanější podobou

„kybernekalosoutěžení“, a to hlavně proto, že jeho náklady nesou dobrovolně či nedobrovolně

všichni uživatele globální sítě. Běžná je dnes i nekalá agrese dennodenně obtěžující ostatní

soutěžitele. Bránit se nekalým praktikám jde několika způsoby, lze se obrátit na moc soudní (v

podobě předběžného opatření a uplatnění sankcí proti nekalosutěžnímu jednání), nebo se

spolehnout jen na svépomoc. Posledně zmíněný nástroj obrany je dnes využívanější, což je

zapříčiněno především průtahy v soudnictví a tím, že praktické využití právních prostředků

ochrany omezuje lokalizace jurisdikce.

Domnívám se, že přes drobné nedostatky se jedná o celkem zdařilé právní úpravy. Svůj

podíl na tom má i integrace České republiky do Evropské unie. De lege ferenda není tak

zapotřebí dalších převratných legislativních změn, jako spíše dovedení stávající právní úpravy

k dokonalosti z hlediska aplikační praxe.

Page 44: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

44

6. Seznám použité literatury

6.2 Odborná literatura

1. Asociace pro elektronickou komerci APEK, Co je APEK certifikace, [online]

23.09.2008 [cit. 05.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://www.certifikovany-

obchod.cz/o-apek-certifikaci>.

2. Businessinfo.cz, 3ekalá soutěž, [online] 25.09.2008 [cit. 8.12.2008]. Dostupný z WWW:

<http://businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/nekala-soutez-

opu/1000818/49059/>.

3. CZ.NIC, z. s. p. o., O sdružení, [online], [cit. 21.12.2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.nic.cz/page/351/>.

4. CZ.NIC, z. s. p. o., Archiv soudních rozhodnutí, [online], [cit. 21.12.2008]. Dostupný z

WWW: < http://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/>.

5. CZ.NIC, z. s. p. o., Statistika soudních rozhodnutí z 7. 4. 2008, [online],[cit.

21.12.2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.nic.cz/files/nic/doc/statistika_20080408.pdf>.

6. Čechová J. Přikryl V., Právní rádce 02/2006, 3ekalé obchodní praktiky, vyd.:

Economia a.s., ISSN 1210-4817.

7. Český statistický úřad dostupný, Informační technologie v domácnostech a mezi

jednotlivci, [online] 27.10.2008, [cit. 20.11.2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci>.

8. European community law news, č. 9/2005, [online], [cit. 21.12.2008]. Dostupný z

WWW: <www.ksb.cz/ecln/show.php?id=76&iss=17>.

9. Hajn P. Jak jednat v boji s konkurencí, (o právní úpravě nekalé soutěže), vyd.:

Praha, Linde, 1995. ISBN 80-85647-93-1.

10. Hajn, P. Právo nekalé soutěže, vyd.: Brno: Masarykova Univerzita, 1994.

11. Hajn, P. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži, 1., vyd.: Brno, Masarykova univerzita, 2000, ISBN : 80-210-2282-5.

12. ITprávo.cz. Etika, právo a nové rozměry nekalé soutěže na internetu, [online]. 08.04.2003 [cit. 16.12.2008]. Dostupný z WWW: < http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=128495>

Page 45: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

45

13. Jansa, L. Cybersquatting a jeho podoby, [online]. 22.09.2008 [cit. 23.12.2008]. Dostupný z www: < http://www.pravoit.cz/view.php?nazevclanku=cybersquatting-a-jeho-podoby&cisloclanku=2008090003>

14. Jirovský, V. Kybernetická kriminalita, vyd. Grada Publishing, a.s. 2007, ISBN 978-80-247-1561-2.

15. Munková, J. Právo proti nekalé soutěži. Komentář. 2., vyd.: Praha, C.H.Beck, 2001, ISBN : 80-7179-569-0.

16. Otevřel, P. Spamming a některé otázky šíření obchodních sdělení, [online]. 01.12.2005 [cit. 16.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://www.pravoit.cz/view.php?nazevclanku=spamming-a-nektere-otazky-sireni-obchodnich-sdeleni&cisloclanku=2005120001>.

17. Pelc, V. Hospodářská soutěž, vyd.: Praha, Grada 1995. ISBN 80-7169-124-0.

18. Plčák, R. Domény a právo proti nekalé soutěži (2) – Znaky generální klauzule, [online], [cit. 21.12.2008]. Dostupný z WWW: http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=109262

19. Polcak, R. Domény a právo proti nekalé soutěži (3) – Typové případy nekalosoutěžního jednání [online], [cit. 22.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://www.itpravo.cz/index.shtml?tisk=1&x=118490>.

20. Polčák, R. 3ekalosoutěžní agrese na internetu, [online], [cit. 22.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obchodni-pravo/art_3791/nekalosoutezni-agrese-na-internetu.aspx>.

21. Polčák, R. 3ekalá soutěž na internetu, [online], [cit. 21.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://is.muni.cz/el/1422/podzim2006/MVV793K/um/atrakce-internet.txt?fakulta=1422;obdobi=3423;kod=MVV793K>.

22.Polčák, R. 3ekalá soutěž na internetu - vymezení, typologie a příklady nekalosoutěžních praktik založených na nepřiměřeném lákání a parazitismu, [online], [cit. 22.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://is.muni.cz/el/1422/podzim2006/MVV793K/um/atrakce-internet.pdf?fakulta=1422;obdobi=3423;kod=MVV793K>.

23.Rozhodčí soud při WIPO, Statistika soudních řízení ve věci doménových jmen

[online], [cit. 18.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://www.wipo.int/amc/en/domains/statistics/cases.jsp>.

24. Slámova, H. Státní informační a komunikační politika, přehled důležitých zákonu, [online] 12.11.2008, [cit. 18.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://joomla.slamow.com/content/view/76/73/>.

25. Smejkal, V. a kolektiv Právo informačních a telekomunikačních systémů 2., Vyd.: C.H. Beck, ISBN 80-7179-765-0.

Page 46: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

46

26. Smejkal, V. První rozsudek ohledně doménového jména ve věci samé. Vyd.: Inside, 2003.

27. Svoboda, P. Právní a daňové aspekty e-obchodu, vyd.: Praha, Linde 2001, ISBN: 80-7201-311-4.

28. Štedron, B. Certifikace elektronických obchodu – krok správným směrem, [online] 12.5.2004, [cit. 9.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/certifikace-elektronickych-obchodu-8211-krok-spravnym-smerem/>.

29. Večerková, E. 3ekalá soutěž a reklama, edice: Masarykova univerzita, vyd. : Brno, 2005, Nakladatel: Masarykova univerzita, ISBN : 80-210-3607-9.

6.3 Legislativní literatura

30. Komentář prvorepublikového zákonu č. 111/1927 Sb. z a n.

31. ÚZ č.672 – Obchodní zákoník se změnami k 1. 7. 2008. vyd.: Sagit, podle stavu k 01.07.2008. ISBN:9788072086849.

32. ÚZ 637- Občanský zákoník, se změnami k 1.1.2008. vyd.: Sagit, podle stavu k 01.01.2008. ISBN:788072086504.

33. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("Směrnice o elektronickém obchodu")

34. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, ze dne 20. května 1997, o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku

35. Tipový zákon U3CITRAL - Типовой закон ЮНСИТРАЛ об электронной торговле и Руководство по принятию с дополнительной статьей 5 bis, принятой в 1998 году, [online], [cit. 23.12.2008]. Dostupný z WWW: <http://www.uncitral.org/uncitral/ru/uncitral_texts/electronic_commerce/1996Model.html>.

36. Veřejná správa online - Bíla kniha o elektronickém obchodě, [online]. 22.09.2008 [cit. 23.12.2008]. Dostupný z www: < http://vsol.obce.cz/clanek.asp?id=2003305>.

37. Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonu, (zákon o některých službách informační společnosti), [online]. 22.09.2008 [cit. 23.12.2008]. Dostupný z www: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/infspol/cast1.aspx>

38. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonu, [online]. 22.09.2008 [cit. 23.12.2008]. Dostupný z www: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/oou/>.

Page 47: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

47

7. Příloha

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25.4.2007 ve věci zdržení se užívání a

převod registrace doménového jména „kaufland.cz“61

Vrchní soud v Praze rozhodl dne 25.4.2007 v právní věci žalobce: Kaufland Česká

republika v.o.s. proti žalovaným 1/ ha-vel internet s.r.o. a 2/ CZ.NIC, z.s.p.o. o zdržení se

užívání doménového jména a převod jeho registrace, k odvolání obou žalovaných proti rozsudku

Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2005 č.j. 32 Cm 55/2005-105, takto:

1. Rozsudek soudu prvního stupně se ve věci samé potvrzuje v tom správném znění, že

první žalovaný je povinen zdržet se užívání doménového jména "kaufland.cz" a oba žalovaní

jsou povinni převést registraci doménového jména "kaufland.cz" na žalobce, to vše do tří dnů od

právní moci rozsudku. Ve výroku III. se rozsudek mění tak, že ve vztahu žalobce a druhého

žalovaného se náhrada nákladů řízení žalobci nepřiznává a první žalovaný je povinen zaplatit

žalobci na náhradu nákladů řízení 16.023,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku

2. První žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení

7.735,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Ve vztahu žalobce a druhého žalovaného se

žalobci náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává.

Žalobou domáhal se žalobce v této věci vydání rozsudku, jímž by byla prvnímu

žalovanému uložena povinnost zdržet se užívání doménového jména "kaufland.cz" a oběma

žalovaným pak povinnost odstranit závadný stav, a to formou převodu registrace doménového

jména "kaufland.cz" na žalobce. K odůvodnění uplatněných nároků, jež tvrdil jako nároky

z titulu ochrany proti jednání nekalé soutěže, žalobce uvedl, že náleží do seskupení společností

Kaufland, jeho mateřskou společností přitom je společnost Kaufland Stiftung & Co. KG, jejíž

počátky spadají do r. 1930 a která v průběhu let získala všeobecnou známost a v některých

evropských zemích pak přední pozici mezi samoobslužnými obchodními řetězci. Mateřská

společnost je vlastníkem řady ochranných známek ve znění Kaufland a na českém trhu podniká

prostřednictvím žalobce. Své výrobky propagují společnosti Kaufland i na internetu, pravidelně

na národních doménách jednotlivých zemí v doménách označených kaufland. Doménové jméno

kaufland.cz si však pro sebe (prostřednictvím druhého žalovaného jako národního registrátora

doménových jmen) zaregistroval první žalovaný dnem 1.2.1998, a jak žalobce dovozuje z jeho

61 Zdroj CZ.NIC, z.s.p.o. Archiv soudních rozhodnutí.

Page 48: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

48

sdělení, učinil tak ze spekulativních úmyslů s cílem získat prospěch na úkor žalobce. Byt' sama

doména je bez obsahu, žalobci vzniká uvedeným stavem újma, neboť návštěvník internetu po

zadání uvedeného znění domény očekávané informace o žalobci a jeho nabídce nezíská. Jednání

prvního žalovaného má tak žalobce za jednání nekalé soutěže podle generální klauzule (§ 44

odst. 1 obchodního zákoníku) a případně zvláštních skutkových podstat jako parazitování na

pověsti, jde i o porušení práv z ochranných známek.

První žalovaný ve svém vyjádření ze dne 29.6.2005 navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že

neporušil žádná práva žalobce. Namítl účelové podání žaloby u soudu prvního stupně (jenž má

za soud místně nepříslušným) vzhledem ke specifice postavení druhého žalovaného a dále uvedl,

že pokud žalobce argumentuje ochrannými známkami ve znění kaufland, pak ovšem není jejich

vlastníkem, není tak v řízení aktivně věcně legitimován a první žalovaný ostatně pouhou

registrací jako doménového jména práva vlastníka ochranných známek neporušil. Pokud pak

tvrdí žalobce jednání nekalé soutěže prvního žalovaného, pak tento namítl, že není zde dán

soutěžní vztah účastníků jako podmínka nezbytná k hodnocení určitého jednání jako jednání

nekalé soutěže včetně tvrzeného parazitování na pověsti. Druhý žalovaný ve svém vyjádření ze

dne 27.6.2005 popsal své postavení jako registrátora domén v rámci národní domény .cz a

principy, jež jsou spojeny s procesem registrace doménových jmen, s tím, že pokud bude

shledána důvodnost žaloby proti prvnímu žalovanému, rozhodnutí se podřídí a změny v

registraci provede. Poté, co žalobě vytkl určitou nepřesnost, s poukazem na to, že nenese

odpovědnost za porušení tvrzených práv žalobce a vznik sporu nezavinil, navrhl, aby žalobě

nebylo ve vztahu k němu vyhověno ohledně požadavku na náhradu nákladů řízení.

Soud prvního stupně shora uvedeným rozsudkem uložil prvnímu žalovanému povinnost

do tří dnů od právní moci rozsudku zdržet se užívání doménového jména "kaufland.cz" (výrok

I.), oběma žalovaným pak povinnost do 30 dnů od právní moci rozsudku odstranit závadný stav,

a to formou převodu registrace doménového jména "kaufland.cz" na žalobce (výrok II.) a

rozhodl o nákladech řízení tak, že uložil oběma žalovaným zaplatit žalobci na jejich náhradu

7.425,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). V odůvodnění rozsudku popsal zprvu

tvrzení žaloby a stanoviska žalovaných, dále pak uvedl svá zjištění učiněná z provedených

důkazů, jež dále skutkově a právně hodnotí, uvedl i důvody, pro něž neprovedl další účastníky

navržené důkazy. Soud vyšel z tvrzení žalobce o jeho působení na českém trhu, o známosti a

příznačnosti označení Kaufland pro žalobce v povědomí tuzemských spotřebitelů, a dovodil, že

tím, že si první žalovaný registroval u druhého žalovaného pro sebe doménové jméno

Page 49: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

49

kaufland.cz, dopustil se jednání, jež je v rozporu s § 44 odst. 1 obchodního zákoníku a je jím

naplněna i skutková podstata § 47 písm. a/ obchodního zákoníku. Považoval dále za notorietu dle

§ 121 občanského soudního řádu, že první žalovaný dlouhodobě působí v oblasti "masivní"

registrace doménových jmen a obchodování s nimi, aniž k nim vytváří v doméně webové

stránky. Přestože účastníci podnikají v různých oblastech činnosti, jsou soutěžiteli v širším slova

smyslu a zásahem žalovaného došlo i k porušení práva žalobce svobodně rozvíjet svou soutěžní

činnost. Podle názoru soudu nelze pak ani souhlasit s druhým žalovaným, že mu nepřísluší

hodnotit, zda přihlašované doménové jméno porušuje práva třetích osob a lze po něm - alespoň

v jednoznačných "křiklavých" případech - požadovat, aby zabránil protiprávnímu chování.

Žalobě proto v celém rozsahu vyhověl a v závěru rozsudku ještě odůvodnil výrok o nákladech

řízení.

První žalovaný napadl svým odvoláním rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu,

za nesprávný považuje závěr soudu prvního stupně o nekalosoutěžní povaze svého jednání.

Zdůraznil, že předmět podnikání účastníků je natolik rozdílný, že nelze jakkoli dovozovat

soutěžní vztah účastníků, ze samotné registrace - pakliže první žalovaný splnil veškeré podmínky

pro registraci předmětné domény - nelze dovozovat, že již tím k jednání nekalé soutěže došlo,

ostatně soud prvního stupně ani řádně svůj závěr v tomto směru neodůvodnil. V jeho jednání, jak

dále uvedl, chybí zlá víra, neboť předmětné doménové jméno ani sám nehodlal prodat a hodlal

jej využít v rámci vlastního projektu, což vše plynulo z důkazů, jež navrhl provést a soud je pro

nadbytečnost neprovedl. Své jednání nemá za jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, nelze

z ničeho dovozovat, že je zde dán nějaký automatický nárok na určité doménové jméno,

nesouhlasí ani s tím, že by porušil právo žalobce svobodně rozvíjet svou činnost - žalobce si

doménu určitého znění pro sebe zaregistroval a pod ní o sobě informace uvádí. Žalobci tak ani

nehrozí vznik žádné újmy. Vytkl dále soudu, že považoval určité tvrzení za "notorietu", v tomto

směru uvedl, že sám na vlastní jméno za účelem dalšího prodeje doménové jméno neregistroval.

Navrhl závěrem, aby odvolací soud změnil rozsudek a žalobu zamítl.

Rozsudek ve výroku o nákladech řízení napadl svým odvoláním i druhý žalovaný,

nesouhlasil s názorem, který soud v rozsudku zaujal, o možnosti přezkoumávat znění jmen,

zájemci u něho registrovaných, z hlediska možného porušení práv třetích osob, s poukazem na

dosavadní judikaturu a svá pravidla registrace setrval na svém názoru, že není tím, kdo by měl a

mohl přezkoumávat oprávněnost registrace doménových jmen. Navrhl, aby pro řízení před

Page 50: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

50

soudem prvního stupně i soudem odvolacím bylo rozhodnuto pro vztah druhého žalovaného a

žalobce tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal k odvolání prvního žalovaného

podle § 212 a násl. občanského soudního řádu - zák. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, dále jen "o.s.ř." - odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho

rozsahu (a k odvolání druhého žalovaného rovněž výrok o nákladech řízení), když považoval

prvního žalovaného za osobu oprávněnou napadnout i zcela výrok II. rozsudku, jímž sice se

v části ukládá povinnost druhému žalovanému, avšak bylo jím rozhodnuto zároveň o právu

tohoto prvního žalovaného nadále držet doménové jméno (do jeho okruhu práv bylo zasaženo), a

z obsahu jeho odvolání dovodil, že i tato část výroku je jím napadána. Dospěl pak k závěru, že

nejsou dány podmínky ke zrušení či změně napadeného rozsudku ve věci samé.

Předně je třeba uvést, že podle názoru odvolacího soudu měl soud prvního stupně pro

své rozhodnutí učiněna skutková zjištění v potřebném rozsahu, pokud pak první žalovaný

poukazoval na neprovedené důkazy o tom, kdo inicioval rozhovor o možnosti převést doménu a

o jím uvažovaném projektu využití domény, i odvolací soud má za to, že tvrzení prvního

žalovaného, k nimž se návrh váže, nejsou pro rozhodnutí věci, tak jak dále uvedeno, podstatná.

Odvolací soud proto zjištění soudu prvního stupně, na něž se zde pro stručnost odkazuje, pro své

rozhodnutí převzal a plně z nich vycházel, rovněž převzal jejich hodnocení a lze již zde uvést, že

se ztotožnil i s právními závěry, jež soud prvního stupně z nich učinil, o jednání nekalé soutěže

prvního žalovaného.

Předmětem sporu jsou nároky žalobce na uložení povinnosti prvnímu žalovanému zdržet

se určitého jednání (užívání doménového jména kaufland.cz) a na odstranění závadného stavu

uložením povinnosti prvnímu žalovanému jako držiteli a druhému žalovanému (jakožto správci

národní domény a tedy k tomu oprávněnému subjektu) převést registraci předmětného

doménového jména na žalobce. Nároky žalobce tvrdil jako nároky z jednání nekalé soutěže, tedy

dle § 53 obchodního zákoníku (zák. č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen

"ObchZ"), z tohoto titulu mu byly i napadeným rozsudkem soudu prvního stupně přiznány.

Nekalou soutěží dle § 44 odst. 1 ObchZ je jednání v hospodářské soutěži, které je v

rozporu s dobrými mravy a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

Obrana prvního žalovaného pak stojí na tvrzení, že pro jeho jednání chybí podmínka soutěžního

vztahu, není dán v jednání prvního žalovaného rozpor s dobrými mravy soutěže a jednání není

Page 51: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

51

způsobilé jakkoli žalobci přivodit újmu, popírá tedy splnění všech tří podmínek vyžadovaných

pro jednání nekalé soutěže.

Pokud první žalovaný popíral s poukazem na předmět podnikání účastníků existenci

soutěžního vztahu, pak s jeho názorem nelze souhlasit. V již v ustálené judikatuře a právní teorii

(viz např. Štenglová, Plíva, Tomsa a kol. Obchodní zákoník, komentář, 11. vyd., C.H.Beck 2006,

str. 157, J.Munková: Právo proti nekalé soutěži, komentář, 2. vyd., C.H.Beck 2001, str. 40, P.

Hajn: Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži, MU Brno 2000, str. 119) k problematice

soutěžního vztahu, není tento omezován jen na vztah subjektů konkurujících si trvale v

hospodářské soutěži, ale i na vztah soutěže "ad hoc", tj. na vztah založený jen určitým úkonem

při existenci soutěžního záměru jednajícího získat určitý prospěch či soutěžní výhodu v

ekonomickém svém postavení na úkor postavení jiného subjektu v jeho postavení v hospodářské

soutěži. Pro úvahu, zda jednání konkrétního subjektu je jednáním v hospodářské soutěži (§ 44

odst. 1 obch. zák.), není rozhodné, že jde o podnikatele, nýbrž to, zda šlo o jednání uskutečněné

za účelem soutěžního záměru, a nikoliv záměru jiného. (tak rozsudek Nejvyššího soudu CR ze

dne 23.10.2003, 5. Zn. 29 Odo 106/2001).

Z uvedeného vyplývá, že není pro posouzení existence soutěžního vztahu až tak

rozhodné, jaké činnosti se účastníci v rámci svého podnikání věnují (respektive k okamžiku

registrace doménového jména věnovali), rozhodné v této věci je, že žalobce vstoupil na trh v ČR

v r. 1997 (zapsán byl k 10.3.1997) jako tuzemský představitel významného zahraničního

subjektu ve veřejnosti známého jako "Kaufland", u něhož bylo možné předpokládat do značné

míry expanzi v tuzemsku a zaujetí významného podílu na trhu, rovněž samozřejmě postupem

doby i nabídku zboží a služeb a propagaci v prostředí internetu. Pro takovou nabídku bylo

nanejvýš pravděpodobné, že bude činěna v národní doméně .cz pro tuzemské zákazníky a

uživatele internetu, a to v doméně (resp. subdoméně) "kaufland". Rozhodné je, že první žalovaný

(tehdy podnikající pod firmou MPS ha-vel spol. s r.o.) si pro sebe dne 1.2.1998 registroval

doménové jméno "kaufland" v národní doméně .cz, webové stránky však pod ním neotevřel a ani

jakkoli doménu neužíval, teprve až v řízení před soudem (zahájeném v r. 2005) začal tvrdit plán

pro využití doménového jména. Z uvedeného plyne, že pokud pak první žalovaný si právě

uvedené označení - aniž je k prezentaci svých služeb jakkoli potřeboval a pro toto označení mu

svědčil jakýkoli jiný právní důvod - registroval, vstoupil v soutěžní vztah s žalobcem, do jehož

soutěžní pozice (dané mj. i možností snadného vyhledání jeho nabídky potenciálním zákazníkem

na internetu) první žalovaný zasáhl a na jeho úkor získal svou soutěžní pozici v možnosti vlastní

Page 52: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

52

prezentace na internetu pod označením kaufland, zahrnující i možnost jen držet registraci jména

pro sebe a případně se jménem disponovat jako předmětem obchodu. Okamžikem přihlášení

označení "kaufland" u registrátora domén (správně subdomén v národní doméně) proto první

žalovaný vstoupil v jednání hospodářské soutěže se žalobcem. Protože je také zcela jednoznačné,

že označení bylo prvním žalovaným zvoleno k registraci úmyslně a v reakci na vstup žalobce na

český trh, pak odvolací soud uzavřel, že toto jednání bylo jednáním v hospodářské soutěži dle §

44 odst. 1 ObchZ.

S uvedeným závěrem a soutěžním záměrem prvního žalovaného, jímž byl veden při

registraci označení "kaufland.cz" jako doménového jména, souvisí i posouzení shody či rozporu

jednáním s dobrými mravy soutěže. Rozlišení mezi jednáním běžným a v hospodářské soutěži

přípustným oproti jednání nekalosoutěžnímu spočívá totiž právě v posouzení splnění podmínky

rozporu s dobrými mravy soutěže. Rozhodné v tomto směru je, že soutěžní záměr prvního

žalovaného znamená vyloučení žalobce z prezentace jeho služeb a nabídky na internetu v

národní doméně pod označením kaufland, které veřejnost pro něho předpokládá, logicky očekává

a se žalobcem i spojuje, neboť - a to je třeba souhlasit se soudem prvního stupně - veřejnost

řetězec obchodů žalobce nespojuje s přesným zněním jeho obchodní firmy, ale s dominantním

prvkem této firmy a se zněním ochranných známek, jež je oprávněn užívat, tj. s označením

Kaufland. Rozhodné dále je, že první žalovaný, byt' toto popírá, označení neregistroval v dobré

víře, chybí mu jakýkoli právní důvod odůvodňující volbu uvedeného označení a i časový

moment registrace po vstupu žalobce na trh ČR svědčí pro úmysl znemožnit žalobci pro sebe

označení využít k provozování své obchodní činnosti na internetu. Konečně rozhodné dále je, že

první žalovaný přes výzvu žalobce doménu na něho dobrovolně nepřevedl (např. za úhradu

nákladů spojených s její registrací a udržováním), přestože žalobci svědčí právo k tomuto

označení, založené dlouhodobým jeho užíváním, i formální právo firemní a známkové (i když to

nikoli přímo), za stavu, kdy naproti tomu první žalovaný nemá žádný právní nárok či právem

jinak uznaný právní zájem na tom, aby tuto doménu dále "v rezervě" pro sebe držel. Pasivní

charakter užívání domény pod předmětným označením, nijak nesouvisející a nepodporující

podnikání prvního žalovaného, přitom dokládá faktickou její nepotřebnost (od data registrace

domény až do zahájení řízení v této věci) pro prvního žalovaného - vyjma vyhrazení si označení

domény. Jak bylo v řadě rozhodčích rozhodnutí orgánu WIPO (např. ve známém a často

citovaném rozhodnutí Telstra Corporation Ltd. v. Nuclear Marshmallows, WIPO D2000-0003)

konstatováno a platí i zde, dlouhodobá pasivita držitele registrace doménového jména může být

jedním z příznaků spekulativní registrace doménového jména. Odvolací soud shrnuje, že zjištění

Page 53: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

53

v řízení učiněná ohledně časové návaznosti registrace domény na zahájení podnikání žalobce,

dosavadní charakter užívání domény kaufland.cz, nedostatek jiného důvodu, pro který by

oprávněně první žalovaný vyjma spekulace doménové jméno registroval, dobrovolné nepředání

domény za odpovídající úplatu, to vše svědčí o zlé víře a úmyslu znemožnit žalobci označení pro

žalobce příznačné užívat, a je třeba považovat zajednání odporující dobrým mravům soutěže.

Jestliže první žalovaný odmítl doménu žalobci převést, pak, jak shora uvedeno, jednal v rozporu

s dobrými mravy soutěže, neboť tím odňal žalobci možnost prezentovat své podnikání pod

doménou, na níž i veřejnost takovou prezentaci ohledně žalobce důvodně předpokládá. Je proto i

nepochybné, že jednání prvního žalovaného je způsobilé žalobci přivodit újmu již ve snížení

počtu návštěvníků jím provozovaných stránek, jež by je jinak navštívili. Na základě uvedeného,

ve shodě se soudem prvního stupně, odvolací soud uzavřel, že jednání prvního žalovaného

splnilo podmínky pro hodnocení určitého jednání jako jednání nekalé soutěže podle §44 odst. 1

ObchZ. Aniž je to již podstatné, je zřejmé, že jednání prvního žalovaného lze podřadit pod

zvláštní skutkovou podstatu nekalé soutěže podle § 46 ObchZ, neboť označení domény

kaufland.cz je způsobilé vyvolat u zájemce o webové stránky žalobce mylnou domněnku o tom,

že na stránkách takto označených nalezne informace žalobce se týkající, dále pak skutkovou

podstatu § 48 ObchZ, neboť všeobecná známost označení Kaufland, jež žalobce u tuzemské

veřejnosti prosadil, zahrnuje i toto označení v prostředí internetu. Doménu s tímto označením,

dosud náležející prvnímu žalovanému, vyhledají (a tím mohou přinést prospěch prvnímu

žalovanému) zájemci, resp. si je ve vyhledávači zadají, právě pro pověst podniku žalobce.

Právem tedy žalobce uplatnil na prvním žalovaném své nároky podle § 53 ObchZ na

zdržení se závadného jednání, jež je jednáním nekalosoutěžním, a na odstranění vzniklého

závadného stavu tam uvedeným způsobem, a pokud jim soud prvního stupně vyhověl, pak

nepochybil a odvolací soud jeho rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. Tento

závěr dopadá i na povinnost, ukládanou druhému žalovanému jen proto, že podle platných

pravidel registrace doménových jmen, jež jsou součástí smlouvy uzavřené mezi prvním

žalovaným a druhým žalovaným, je - jak plyne i z jeho postavení - oprávněn vlastní změnu v

osobě držitele domény technicky provést a zajistit.

Jak plyne z uvedeného, odvolací soud potvrdil jako věcně správný rozsudek podle § 219

o.s.ř. v obou jeho výrocích ve věci samé (s úpravou znění druhého výroku vypuštěním

nadbytečných formulací). Výrok o nákladech řízení však odvolací soud podle § 220 odst. 3 o.s.ř.

změnil jednak pro nesprávnost propočtu náhrady nákladů žalobce ve vztahu k prvnímu

Page 54: Anton Ognev Právní aspekty nekalé soutěže v informačních ...info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63830.pdf · concepts of online shopping and unfair competition. Here greater attention

54

žalovanému, jednak odvolací soud posoudil důvody odvolání druhého žalovaného jako důvody

podle 150 o.s.ř., pro něž není na místě náhradu nákladů žalobci ve vztahu k druhému

žalovanému přiznat. Odvolací soud v tomto směru plně akceptoval argumentaci druhého

žalovaného proti závěrům soudu prvního stupně, jež ostatně odpovídá i dosavadní judikatuře.

Rozhodl proto tak, že v řízení zcela úspěšnému žalobci nepřiznal podle § 224 odst. 1, § 150 o.s.ř.

ve vztahu k druhému žalovanému náhradu nákladů řízení, prvnímu žalovanému pak podle

výsledku řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.) uložil uhradit žalobci náhradu dle § 137 o.s.ř.

ve výši 16.023,75 Kč, sestávající z odměny advokáta za řízení o 2 nárocích (2x6.200,- Kč) podle

vyhl. č. 484/2000 Sb., § 8 písm. b/, § 17 odst. 1, dále z náhrady za 3 úkony po 75,- Kč dle

advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 odst. 3), to vše se zvýšením o DPH, dále z

náhrady soudního poplatku 1.000,- Kč.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle zcela shodných zásad, rovněž podle §

224 odst. 1, § 137, § 142 odst. 1 o.s.ř., § 150 o.s.ř., a v tomto řízení neúspěšnému prvnímu

žalovanému byla uložena povinnost tyto náklady v částce 7.735,- Kč, sestávající z poloviny

odměny 2x6.200,- Kč, jak odpovídá vyhl. č. 484/2000 Sb., § 8, § 17 odst. 1, § 18 odst. 1, a z

paušální náhrady 300,- Kč dle advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.) se zvýšením o DPH

žalobci uhradit, ve vztahu žalobce a druhého žalovaného bylo rozhodnuto ze shodnýchdůvodů,

jak o nich výše, o nepřiznání náhrady těchto nákladů.