Analýza ukazatelů zdravotního stavu – Mladá Boleslav · roce narozenému) za předpokladu...
Transcript of Analýza ukazatelů zdravotního stavu – Mladá Boleslav · roce narozenému) za předpokladu...
Analýza a vyhodnocení
zdravotního stavu
obyvatel
města
TÁBOR
MUDr. Stanislav Wasserbauer
MUDr. Miloslav Kodl
Hana Pokorná
Zdravá Vysočina, o.s.
ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem
Jihlava, srpen 2010
2
Obsah
1 Úvod ………………………………………………………………………. 4
2 Slovníček základních pojmů ………………….…………......…………..... 6
3 Charakteristika města, základní demografické údaje ………………...... 7
3.1 Počet obyvatel ….......……………….…………………....……... 7
3.2 Index stáří ………………………………………………...…...… 8
3.3 Střední délka života …………………………………...………… 11
4 Úmrtnost celková ………………………………………………………… 15
4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem … 15
4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů ….. 17
4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen …..… 18
4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) …………....… 19
4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku ……………….…..…… 21
5 Úmrtnost podle příčin úmrtí …………………………………...…............ 23
5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ………………..…… 25
5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory ………………………………...…. 30
5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy …………………………. 35
5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života ……….……... 40
5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin ………………………………... 43
6 Reprodukční zdraví ………............…………………………………….… 43
6.1 Počet narozených dětí ……............……………………...……… 43
6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost ....……………………...... 45
6.3 Potratovost ……............……………………………………....… 47
6.4 Vrozené vývojové vady ...…………………………………....…. 48
7 Infekční onemocnění …………………………………………………..… 49
7.1 Incidence syfilis ………………………………………..……….. 49
7.2 Incidence kapavky ……………………………………..…….. 50
7.3 Incidence tuberkulózy ……………………………….....………. 51
7.4 Incidence salmonelózy …………………………………..……… 51
7.5 Incidence kampylobakterióz …………………………...……….. 52
7.6 Incidence hepatitid …………………………………...…………. 53
8 Dispenzarizace ………………………………………………………….... 54
8.1 Prevalence alergií ……………………………………...………... 54
8.2 Prevalence diabetes mellitus ……………………………...…….. 55
9 Incidence nádorových onemocnění …………………………....………… 56
9.1 Incidence nádorů celkem …………………………………...…… 56
9.2 Incidence nádorů tlustého střeva ………………………...……… 60
9.3 Incidence nádorů recta (konečníku) …………………………..… 61
3
9.4 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic …………..……… 61
9.5 Incidence nádorů kůže ………………………………..………… 62
9.6 Incidence nádorů prsu …………………………………...……… 63
9.7 Incidence nádorů děložního hrdla ……………………...……….. 63
9.8 Incidence nádorů těla děložního …………………………..……. 64
9.9 Incidence nádorů vaječníků ………………………………..…… 65
9.10 Incidence nádorů prostaty …………………………...………….. 65
10 Analýza incidence nádorových onemocnění v okrese Tábor ………..... 66
10.1 Incidence nádorů celkem ………………………………………… 66
10.2 Incidence nádorů žaludku ………………………………………... 68
10.3 Incidence nádorů tlustého střeva ………………………………… 69
10.4 Incidence nádorů konečníku …………………………………….. 71
10.5 Incidence nádorů trachey, bronchu a plic ……..………………… 72
10.6 Incidence nádorů kůže ….………………………………………... 73
10.7 Incidence nádorů prostaty ……….……………………………… 74
10.8 Incidence nádorů močového měchýře ………………………….. 75
10.9 Incidence nádorů ledvin a močových cest ………………..…….. 76
10.10 Incidence nádorů prsu …………………….…..………………… 77
10.11 Incidence nádorů hrdla děložního ……………………..………... 77
10.12 Incidence nádorů těla děložního ………………………………… 78
10.13 Incidence nádorů vaječníků ………….………………………….. 79
11 Závěry ……………………………………………………………….....…. 80
4
1 Úvod
Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo
používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás „nic nebolí“, že
nám „nic není“. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho
aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností.
Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů.
Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví
(zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života), životního a
pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní
péče, zejména léčby a prevence. To vše, za spolupůsobení celé řady dalších faktorů, utváří
kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde především momenty biologické podstaty člověka,
přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému.
Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant –
průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu.
Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v %
50%
20%
15%
15%
životní styl úroveň zdravotní péče
životní a pracovní prostředí genetická zátěž
Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Táboře, je
možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu
(zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisejí.
Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých
událostech – na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména
střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost
novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří
k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních
nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí.
5
Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a
dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně
jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím, a případně
s životním prostředím, významným způsobem souvisejí. Ve městech má analýza zdravotního
stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i
„běžných“ rozhodováních zastupitelstva či rady města či obce.
Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby.
Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty
zemřelých nebo nemocných – celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj.
diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje však nelze v žádném případě srovnávat mezi
jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ČR), a to proto, že každý
region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti
srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend
vývoje.
Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech
srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu – ve většině
případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou
údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí).
Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji
a republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází
z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a
následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve
všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně
staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu
(města, okresy, kraje) mezi sebou a průměrem ČR. Umožňuje to získané standardizované
údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé
standardy, většinou však – a je to použito i v této práci – se využívá tzv. evropský standard
(tzn. jakýsi evropský věkový průměr).
Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout
i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to
znamená počtem obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory – v tomto
případě ukazatelé vztahující se k městu Tábor – mívají mnohem výraznější odchylky údajů
v jednotlivých letech oproti datům srovnávaných, ale výrazně větších území (zejména ve
vztahu ke kraji či ČR).
Poznámka:
Předkládané analýzy byly zpracovány na základě vstupních dat připravených Ústavem
zdravotnických informací a statistiky v Praze.
6
2 Slovníček základních pojmů
Individuální zdraví:
je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody.
Veřejné zdraví:
je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních,
životních a pracovních podmínek a způsobem života.
Přirozený přírůstek:
je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a
v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu
na každých tisíc obyvatel v daném území.
Střední délka života při narození:
je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto
roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života
se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného).
SDR – standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin:
jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na
tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili
obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se
mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat.
Perinatální úmrtnost:
vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc
celkem narozených dětí.
Novorozenecká úmrtnost:
vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě
narozených dětí.
Kojenecká úmrtnost:
vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí.
Incidence:
vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel
(event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období
(nejčastěji roku).
Prevalence:
vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu
na datum vzniku).
7
3 Charakteristika města, základní demografické údaje
3.1 Počet obyvatel
V Táboře žije v posledních letech necelých 36 tisíc trvale bydlících obyvatel. Jejich počet se
ve sledovaném období, tj. v letech 2003 – 2008, na rozdíl od mnohých jiných měst, trvale
snižuje. Ve sledovaném šestiletém období došlo k poklesu počtu obyvatel o 734 lidí (tj. o
2,0%), za posledních 10 let dokonce o více než 1.200 obyvatel (tj. o 3,4%). V Táboře trvale
žije více žen než mužů – v průměru o 1.200 (tj. o 7%) více. Pokles počtu mužů i žen je ve
sledovaném období obdobný – o 2%.
Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město Tábor
Ukazatel / rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obyvatel celkem 36 359 36 070 35 957 35 849 35 768 35 625
Děti ve věku 0 – 14 let 5 444 5 240 5 074 4 972 4 863 4 778
Senioři ve věku 65 a více let 4 893 4 939 4 974 5 021 5 141 5 232
Muži 17 562 17 415 17 372 17 354 17 316 17 216
Ženy 18 797 18 655 18 585 18 495 18 452 18 409
Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě Tábor v letech 2003 – 2008 ve věkových
skupinách do 14 let a nad 65 let – CELKEM MUŽI + ŽENY
4 700
4 900
5 100
5 300
5 500
2003 2004 2005 2006 2007 2008
0-14
65+
Jak také vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, došlo v posledních letech k významnému
poklesu počtu dětí a naopak ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let. Za
posledních šest let došlo k poklesu počtu dětí v Táboře o 12,2% (tj. absolutně o 666), naopak
8
k navýšení počtu seniorů o 6,9% (o 339)! V roce 2006 došlo ve městě Táboře historicky
poprvé k tomu, že počet osob starších 65-ti let byl vyšší než byl počet dětí ve věku do 14-ti
let. V roce 2008 bylo v Táboře již o 450 dětí méně než bylo seniorů. Bohužel je jisté, že tento
trend nyní pokračuje, a že bude pokračovat i v následujících letech. Nebude na škodu udělat
malý odhad, malou prognózu. Pokud by trendy v poklesu počtu dětí a nárůstu počtu seniorů
v Táboře pokračovaly i v příštím roce, je z následujícího grafu patrné, že v roce 2011 bude
v Táboře žít přibližně pouze 4.300 dětí ve věku do 14-ti let a zhruba o 1.200 seniorů starších
65-ti let více (tj. celkem asi 5.400).
Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel ve městě Tábor v letech 2003 – 2008 ve věkových
skupinách do 14 let a nad 65 let – CELKEM MUŽI + ŽENY
s prognózou do roku 2011
4 300
4 500
4 700
4 900
5 100
5 300
5 500
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
0-14
65+
3.2 Index stáří
Tento nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem
mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100
obyvatel).
V šestiletém sledovaném období (2003 – 2008) došlo jak ve městě Táboře, tak i v Jihočeském
kraji a v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu. Velmi nepříznivá pro město
Tábor je zajisté skutečnost, že se index stáří navýšil výrazněji než tomu je v Jihočeském kraji
a v ČR. V Táboře bylo v tomto období zaznamenáno navýšení indexu stáří o plných 22%,
zatímco v Jihočeském kraji o 16% a v ČR o 15%. Z následujících grafů je také zřejmé, že
hodnoty indexu stáří jsou u mužů i u žen trvale vyšší než je průměr v kraji a v ČR.
Neznamená to nic jiného než to, že v Táboře žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném
kraji a v ČR. Navýšení tohoto indexu je u táborských mužů i žen prakticky stejné.
Za povšimnutí stojí zajisté i fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen
výrazně vyšší než u mužů. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně
9
vyššího věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008, tento
index nižší než 90 (znamená to, že v populaci žije o více než 10% více dětí – chlapců než
seniorů – mužů starších 65 let), tak u žen již v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 120, a
v roce 2008 se pohybuje dokonce kolem hodnoty 140!
Graf č. 4: Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Tábora, Jihočeského kraje
a ČR – CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2003 – 2008
85
90
95
100
105
110
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
JČ kraj
ČR
Graf č. 5: Index stáří [100*(65+/(0-14)] obyvatel města Tábora – SROVNÁNÍ
MUŽŮ A ŽEN v letech 2003 – 2008
70
80
90
100
110
120
130
140
2003 2004 2005 2006 2007 2008
muži
ženy
10
Graf č. 6: Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Tábora, Jihočeského kraje
a ČR – MUŽI v letech 2003 – 2008
60
70
80
90
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
JČ kraj
ČR
Graf č. 7: Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Tábora, Jihočeského kraje
a ČR – ŽENY v letech 2003 – 2008
110
120
130
140
2003 2004 2005 2006 2007 2008
TáborJČ krajČR
11
3.3 Střední délka života
Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje
na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové
(standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk, narozený v daném
roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván „pravděpodobná
délka dožití“. Není to tedy průměrná délka života nyní žijící populace (průměrný věk), jak se
někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento
ukazatel odpovídá.
Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro
jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší
věková kategorie se zvolí, tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace.
Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových
kategoriích) v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví,
prodlužuje. Znamená to, že lidé v ČR mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku.
Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město Tábor nejsou k dispozici, proto
v následujících grafech i hodnoceních jsou analyzována data za okres, kraj a ČR. Nicméně se
domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že
údaje za okres Tábor jsou velmi podobné s daty za město.
Graf č. 8: Střední délka života při narození u MUŽŮ v okrese Tábor, v Jihočeském
kraji a v ČR v letech 2000 – 2007
71
72
73
74
75
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres TáborJČ krajČR
Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za
posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup ve všech třech sledovaných souborech. Po
celou dobu sledování jsou hodnoty střední délky života při narození v okrese Tábor nad
úrovní Jihočeského kraje a České republiky – znamená to, že muži v Táboře i v tomto okrese
12
mají šanci dožívat se o něco vyššího věku, a to v průměru o 0,8 roku (tj. o zhruba 10 měsíců)
vyššího než v ČR. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u mužů v Táboře 74,8 let.
Rozdíly ve střední délce života při narození u žen jsou mezi sledovanými oblastmi méně
výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v okrese Tábor o 0,3 roku vyšší než v kraji a
v ČR, což znamená, že ženy žijící na Táborsku mají pravděpodobnost dožívat se věku o
zhruba 3-4 měsíce vyššího. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný.
Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u žen v Táboře 80 let.
Graf č. 9: Střední délka života při narození u ŽEN v okrese Tábor, v Jihočeském kraji
a v ČR v letech 2000 – 2007
78
79
80
81
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Střední délka života při narození je v celé ČR u žen delší než u mužů – v okrese Tábor tento
rozdíl v průměru za sledovaných 8 let činí 5,9 let.
Graf č. 10: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v okrese Tábor
v letech 2000 – 2007
13
15
17
19
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
muži
ženy
13
Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné
úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příčiny zkracující život v nižších věkových skupinách,
především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší
obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. Střední délka života ve věku 65 let
vyjadřuje, jakou mají v průměru nyní žijící lidé v tomto věku ještě šanci dlouho žít.
Graf č. 11: Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v okrese Tábor, v Jihočeském
kraji a v ČR v letech 2000 – 2007
13
14
15
16
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů má obdobný průběh s vývojem
střední délky života při narození, pouze rozdíly nejsou tak zřetelné. Takto staří muži v okrese
Tábor měli v roce 2007 v průměru ještě šanci se dožít 15,4 let, což je zhruba o 0,3 roku delší
šance než v ČR a Jihočeském kraji (rozdíly nejsou statisticky významné). Za sedm let došlo
v okrese Tábor k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1 a půl roku, což je o něco málo
více než v kraji a v ČR.
U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,1 roku delší než u mužů. Rozdíl je tudíž
výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se
pravděpodobná délka dožití u pětašedesátiletých žen v okrese Tábor zvýšila o 1,1 rok, což je
stejné prodloužení jako v Jihočeském kraji a o 0,2 roku nižší než v ČR. Potěšující je zajisté i
skutečnost, že v posledních letech je střední délka života u 65-ti letých žen v okrese Tábor a
s největší pravděpodobností i u žen ve městě Tábor mírně vyšší než je v Jihočeském kraji a
v ČR.
14
Graf č. 12: Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v okrese Tábor,
v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007
16
17
18
19
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Graf č. 13: Střední délka života u MUŽŮ a ŽEN ve věku 65 let v okrese Tábor
v letech 2000 – 2007
13
15
17
19
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
muži
ženy
15
4 Úmrtnost celková
4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem
Celková úmrtnost (tj. na všechny příčiny) je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak,
vždy tzv. věkově standardizována (jako tzv. SDR). Takto upravené údaje o úmrtnosti
umožňují zcela validní, nezkreslené srovnávání různých populací na různých územích,
lišících se svou velikostí i věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizovány, tj.
přepočteny na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočteny na tzv. evropský věkový
standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných
územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožné s absolutními počty zemřelých,
ale umožňují spolehlivé srovnávání populací v různých místech i v různém čase. Výsledné
údaje tak v této kapitole vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100
tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým
věkovým složením obyvatel.
Pokud chceme získat lepší obrázek o vývoji daného ukazatele ve sledovaných územích je
možno křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech, proložit úsečku, která pak
vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované
úmrtnosti). Z většiny uvedených grafů v této „Analýze“ je také patrné, že konkrétní hodnoty
u menších populací (např. u města Tábor) výrazně více kolísají, než u velkých souborů – tj.
velkých populací (např. v ČR případně v Jihočeském kraji).
Graf č. 14: Celková úmrtnost ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008
– CELKEM MUŽI A ŽENY
600
700
800
900
1000
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
ČR
Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR, tzn. v celé
republice, ale i ve všech krajích, okresech (a zřejmě i ve všech městech a obcích) poměrně
výrazně klesá. Je také patrné, že pokles úmrtnosti je v Táboře o něco vyšší než tomu je
průměrně v ČR – rozdíl však není významný. Zatímco v ČR poklesla úmrtnost za daných šest
16
let o 17%, tak v Táboře o zhruba 25%. Pokud bychom však srovnávali proti sobě delší časová
období (např. 2003 – 2005 oproti 2006 – 2008), tak rozdíly mezi Táborem a ČR už zdaleka
tak velké nejsou (cca o 3%). Jak může situace vypadat při zachování letošních trendů v roce
2012 je patrné z následujícího grafu. Trend v Táboře má zajisté pozitivnější vývoj než v ČR.
Samozřejmě se jedná o prognózu, která se nemusí naplnit.
Graf č. 15: Celková úmrtnost ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008
s prognózou vývoje do roku 2012 – CELKEM MUŽI A ŽENY
500
600
700
800
900
1000
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Tábor
ČR
Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší (horší) než u žen. To
samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6
let. U mužů je mírně příznivější vývoj celkové úmrtnosti – klesá v posledních letech o něco
zřetelněji než tomu je u žen, což dokladují proložené trendy v podobě přímek.
Graf č. 16: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
400
600
800
1000
1200
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
muži
ženy
17
4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů
Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů samozřejmě také v posledních letech
poměrně výrazně klesá. Je to trend patrný nejen v ČR, ale také ve všech zemích Evropské
unie. Mimochodem, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně.
Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně zlepšuje
s poukázáním na stále klesající úmrtnost s tím, že tudíž není třeba dalších investic do
primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU
úmrtnost lidí klesá výrazněji než v ČR.
Graf č. 17: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském
kraji a v ČR v letech 2003 – 2008
800
900
1000
1100
1200
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Graf č. 18: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností
v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008
800
900
1000
1100
1200
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
JČ kraj
18
Z výše uvedených grafů je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Táboře nižší než je průměr v celém
Jihočeském kraji a v ČR. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc mužů zhruba 32 zemřelých mužů
oproti kraji a 65 zemřelých mužů oproti průměru v ČR za rok. Pro lepší pochopení to
znamená, že kdyby byla úmrtnost mužů v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by
v tomto městě každým rokem zhruba o 23 mužů více. Graf č. 18 ukazuje, že i trend vývoje je
v Táboře pozitivnější než tomu je v Jihočeském kraji.
4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen
Graf č. 19: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji
a v ČR v letech 2003 – 2008
400
500
600
700
800
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Táborokres TáborJČ krajČR
Graf č. 20: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností
v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008
400
500
600
700
800
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
JČ kraj
19
Podobně jako u mužů, i u žen celková úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech
poměrně výrazně klesá, tzn. že má pozitivní trend. Je to logické, pokud již mj. víme
o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Pokles
v Táboře je za 6 let v přepočtu na 100 tis. žen zhruba o 23 zemřelých žen ročně, což odpovídá
poklesu zhruba o 17%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Táboře nižší než je v ČR,
v Jihočeském kraji či v okrese Tábor. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc žen zhruba 41
zemřelých žen oproti kraji i průměru v ČR za rok. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby
byla úmrtnost žen v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by v tomto městě každým
rokem zhruba o 15 žen více. Graf č. 20 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen v Táboře a
v Jihočeském kraji – úmrtnost v Táboře je až na rok 2003 vždy nižší a i trend, který lépe
ukazuje na skutečný stav, je v kraji méně příznivý, než tomu je v Táboře. Pokud by tento
trend pokračoval i ve stávajících a příštích letech, byl by rozdíl např. v roce 2012 již poměrně
značný – zhruba 20-ti %. Tuto případnou prognózu ukazuje následující graf.
Graf č. 21: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře a v Jihočeském kraji
v letech 2003 – 2008 s prognózou vývoje do roku 2012
300
400
500
600
700
800
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Tábor
JČ kraj
4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny)
Přestože je v úvodu této „Analýzy“ uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat,
jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti ve
městě Táboře. Zde se totiž počet obyvatel a jejich věková struktura během sledovaných šesti
let příliš nezměnila, proto je možno toto srovnání použít. Navíc tyto údaje jsou
srozumitelnější pro představu o skutečných počtech zemřelých osob.
V posledních třech letech umírá každým rokem v Táboře zhruba stejný počet lidí – v průměru
796 lidí (v rozmezí 792 – 801 osob), z toho je v průměru 407 mužů (v rozmezí 388 – 426) a
389 žen (v rozmezí 366 – 413). Trendy úmrtnosti v absolutních hodnotách potvrzují již
uvedené trendy ve standardizované úmrtnosti – jsou u mužů i žen výrazně klesající.
20
Grafy č. 22 – 24: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
celkem muži + ženy:
muži:
ženy:
380
400
420
440
460
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - muži a ženy
190
200
210
220
230
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - muži
180
190
200
210
220
230
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - ženy
21
Graf č. 25: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních hodnotách)
ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
180
190
200
210
220
230
2003 2004 2005 2006 2007 2008
muži ženy
Z grafu je patrné, že počet zemřelých mužů je každým rokem s výjimkou roku 2007 vyšší,
než je počet zemřelých žen – v průměru zemře v Táboře každoročně o 23 mužů více než žen.
4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku
Uvedené grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují na to, že
úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně – několikanásobně
vyšší.
Graf č. 26: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 podle
věkových kategorií – MUŽI
0
40
80
120
160
200
2003 2004 2005 2006 2007 2008
věk do 44 let
věk 45 - 64 let
věk nad 65 let
22
Graf č. 27: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
podle věkových kategorií – ŽENY
0
40
80
120
160
200
2003 2004 2005 2006 2007 2008
věk do 44 let
věk 45 - 64 let
věk nad 65 let
Zřejmě nejzajímavějším závěrem je skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského
věku, tj. od 64 let věku, jinými slovy v „mladém a středním věku“ je dlouhodobě a trvale
výrazně vyšší než u stejně starých (mladých) žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující
graf. Zatímco každým rokem zemře v Táboře do 65. roku věku v průměru 52 žen, tak
v mužské části populace zemře v průměru 126 osob, tj. více než dvojnásobek. Za pozornost
stojí i fakt, že v průměru týden co týden v Táboře zemřou tři lidé mladší 65-ti let a každý
měsíc pak v průměru tři lidé mladší 45-ti let. Celkem každým rokem umírá v Táboře na
nejrůznější příčiny v průměru 31 mladých osob ve věku do 45-ti let.
Graf č. 28: Srovnání absolutního počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře
ve věku do 64 let v letech 2003 – 2008
20
30
40
50
60
70
2003 2004 2005 2006 2007 2008
muži
ženy
23
5 Úmrtnost podle příčin úmrtí
Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv.
kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Táboře, a to jak u mužů, tak i u žen.
V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní
mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá v Táboře 46% lidí. Tento podíl je
o dost nižší než v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá zhruba polovina lidí, tj. 51%.
Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory s téměř 30% (v ČR 27%). V součtu
mužů i žen jsou na 3. místě v příčinách smrti poranění (úrazy) a otravy s téměř 6,6% (v ČR
6,0%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je v Táboře nižší než
tomu je v průměru ČR, naopak úmrtnost na zhoubné nádory a na ostatní příčiny je v Táboře
o něco vyšší než tomu je v ČR.
Tabulky č. 2 – 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti
ve městě Táboře a v ČR (průměr z let 2003 – 2008) v %
muži + ženy:
Příčina úmrtí Tábor ČR
% %
Onemocnění srdce a cév 45,9 50,8
Zhoubné nádory (novotvary) 29,6 26,7
Poranění (úrazy) a otravy 6,6 6,0
Ostatní příčiny 17,9 16,5
muži:
Příčina úmrtí Tábor ČR
% %
Onemocnění srdce a cév 40,8 45,4
Zhoubné nádory (novotvary) 32,7 29,3
Poranění (úrazy) a otravy 8,4 8,1
Ostatní příčiny 18,1 17,2
ženy:
Příčina úmrtí Tábor ČR
% %
Onemocnění srdce a cév 51,3 56,3
Zhoubné nádory (novotvary) 26,2 24,0
Poranění (úrazy) a otravy 4,6 3,9
Ostatní příčiny 17,9 15,2
Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Táboře určité rozdíly. Ženy umírají na
kardiovaskulární onemocnění podílem výrazně častěji – v 51 %, muži na tyto nemoci umírají
méně – „pouze“ v 41%. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 33%
oproti 26% u žen) a na úrazy a otravy (v 8,4% oproti 4,6% u žen). Největší rozdíly oproti
24
procentuálnímu podílu v ČR jsou u úmrtní na onemocnění srdce a cév – u žen v ČR o 5%
častější příčina, u mužů pak o 4,6%.
Grafy č. 29 – 31: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře
(průměr z let 2003 – 2008) v %
celkem muži + ženy:
muži:
ženy:
17,9%
6,6%
29,6%
45,9%
KVO novotvary úrazy ostatní
32,7%
40,8%
8,4%
18,1%
KVO novotvary úrazy ostatní
51,3%
26,2%
4,6%
17,9%
KVO novotvary úrazy ostatní
25
5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění
Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění nebo-li
onemocnění srdce a cév. Nejinak tomu je i v Táboře. Úmrtnost na tato onemocnění je
nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než polovinu
úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný v posledních letech v počtu zemřelých na tato
onemocnění sestupný trend – tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí i na snižování
celkové úmrtnosti.
Podíl úmrtnosti na tyto příčiny z celkového počtu se v posledních letech v Táboře mírně
snižuje – zatímco v letech 2004 – 2005 byl 51,8%, tak v letech 2007 – 2008 již „pouze“
50,0%. Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je v Táboře nižší než v ČR – a to nejenom
podílem (%) ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj.
srovnatelných hodnotách. V Táboře umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 23
lidí méně, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni, jako je v průměru
v ČR. Níže uvedený graf také ukazuje, že trend poklesu úmrtnosti v ČR je v Táboře a v ČR
velmi podobný.
Graf č. 32: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění
u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008
250
300
350
400
450
500
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
ČR
Také další graf dokazuje, že i úmrtnost na onemocnění srdce a cév u mužů je v Táboře ve
sledovaném období (tj. v letech 2003 – 2008) nižší než je průměr v ČR, v Jihočeském kraji
i v táborském okrese. Úmrtnost na tato onemocnění je v Táboře výrazně nižší zejména oproti
průměru v ČR (v Táboře průměrně 410 zemřelých oproti 496 v ČR – samozřejmě v přepočtu
na 100 tisíc mužů). V praxi tyto hodnoty znamenají to, že v Táboře v průměru umírá na
nemoci srdce a cév každým rokem o 15 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby zde muži
umírali na tato onemocnění stejně často jako v ČR.
26
Graf č. 33: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ
ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 –
2008
300
400
500
600
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Táborokres TáborJČ krajČR
Následující graf potvrzuje skutečnost, že v Táboře na kardiovaskulární onemocnění umírá
méně lidí než tomu je v ostatních hodnocených oblastech. Úmrtnost žen na tato onemocnění
je v Táboře dlouhodobě nižší než v ČR, Jihočeském kraji i okrese Tábor. Zatímco průměrná
standardizovaná úmrtnost na onemocnění srdce a cév dosahuje za sledované období v Táboře
hodnoty 283 (na 100 tisíc žen), v ČR je průměr na úrovni 335 zemřelých žen na 100 tisíc žen
za rok. Znamená to, že v Táboře zemře na tato onemocnění v průměru za rok v přepočtu na
100 tisíc žen o 10 žen méně, než by tomu bylo při stejně vysoké úmrtnosti jako je v ČR.
Graf č. 34: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN
ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 –
2008
200
250
300
350
400
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Táborokres TáborJČ krajČR
27
Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na onemocnění srdce a cév v absolutních
hodnotách ve městě Táboře. Víceméně tyto trendy korespondují s trendy ve výše uvedených
grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend je v posledních letech u mužů i u žen
velmi pozitivní.
Grafy č. 35 – 37: Zemřelí v absolutních hodnotách na onemocnění srdce a cév ve městě
Táboře v letech 2003 – 2008
muži a ženy (celkem):
muži:
ženy:
80
83
86
89
92
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - muži
90
96
102
108
114
120
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - ženy
170
180
190
200
210
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - muži + ženy
28
Následující grafy ukazují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ve městě Táboře podle tří
základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském
věku, tzn. ve věku vyšším nad 65 let. Je zřejmé a poměrně logické, že nejčastěji na tato
onemocnění umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem umře
na kardiovaskulární onemocnění v Táboře 43 lidí mladších 65 let věku, a z toho 3 osoby do
44. roku věku, je alarmující. Je také zřejmé, že mnohem častěji na onemocnění srdce a cév
umírají mladší muži než ženy – ročně v Táboře zemře do 65. roku věku 8 žen a 35 mužů.
Graf č. 38: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév
ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách
0
20
40
60
80
2003 2004 2005 2006 2007 2008
věk do 44 let
věk 45 - 64 let
věk nad 65 let
Graf č. 39: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév
ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách
0
20
40
60
80
100
120
2003 2004 2005 2006 2007 2008
věk do 44 let
věk 45 - 64 let
věk nad 65 let
29
Každým rokem zemře v Táboře v průměru (za sledované období) na onemocnění srdce a cév
376 osob, z toho 204 žen a 172 mužů. Znamená to, že týden co týden s naprostou
pravidelností zemře v Táboře na kardiovaskulární onemocnění 7 lidí.
Nejvíce osob na tato onemocnění zemřelo v roce 2003, a to 419, nejméně pak – o téměř 13%
méně – v letech 2006 a 2007 (vždy 363 osob).
Srovnání počtu zemřelých žen a mužů v absolutních hodnotách v letech 2003 – 2008
zachycuje následující graf, z něhož je mj. patrný sestupný, tj. pozitivní, trend vývoje
a skutečnost, že ženy na tato onemocnění umírají častěji než muži. Jak bylo doloženo
předcházejícími grafy, tak především ve vyšším věku, tj. ve věku vyšším než 65 let.
Graf č. 40: Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech)
na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
80
90
100
110
120
2003 2004 2005 2006 2007 2008
ženy muži
30
5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory
Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na zhoubné nádory (novotvary) – v Táboře na ně
umírá téměř 30% lidí, přitom muži umírají na nádory častěji (32,7% ze všech úmrtí mužů)
než ženy (26,2% ze všech úmrtí žen). Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u
nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem
na skutečnost, že naopak celorepublikově (tzn. i v Táboře) výskyt zhoubných nádorů vzrůstá,
je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme
alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější
sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných
nádorů.
Méně příznivější je pro město Tábor to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí,
než je průměr v ČR (samozřejmě po tzv. standardizaci). Rozdíly však nejsou významné, navíc
trend poklesu je v Táboře výrazně příznivější, což dokládá následující graf i konkrétní údaje.
Zatímco v letech 2003 – 2004 zemřelo v Táboře na novotvary o 43 osob (v přepočtu na 100
tisíc obyvatel) více než v ČR, tak v následujících letech (2005 – 2008) jsou počty úmrtí na
zhoubné nádory v Táboře a v ČR již prakticky shodné. Z grafu je také zřejmý pozitivnější
trend vývoje úmrtnosti v Táboře oproti ČR.
Graf č. 41: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN
ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008
180
200
220
240
260
280
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
ČR
31
Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů v Táboře víceméně obdobná jako je
v Jihočeském kraji a v ČR – rozdíly jsou nepatrné. Úmrtnost v okrese Tábor je pak trvale
nižší než v ostatních hodnocených územích, rozdíly však také nejsou statisticky významné.
Graf č. 42: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě Táboře,
v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008
240
280
320
360
400
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres TáborJČ kraj
ČR
U žen je v průměru úmrtnost na zhoubné nádory prakticky totožná ve všech sledovaných
územích. Rozdíly mezi nimi jsou – i přes značnou kolísavost v počtu zemřelých žen v Táboře,
která je dána především malým statistickým souborem – minimální.
Graf č. 43: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN ve městě Táboře,
v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008
120
140
160
180
200
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres TáborJČ kraj
ČR
32
Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v absolutních hodnotách
v Táboře. Tyto trendy korespondují s vývojem ve výše uvedených grafech standardizované
úmrtnosti a ukazují, že trend úmrtnosti na zhoubné nádory je v posledních letech u mužů
i u žen v Táboře velmi pozitivní.
Grafy č. 44 – 46: Zemřelí (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě
Táboře v letech 2003 – 2008
muži + ženy (celkem):
muži:
ženy:
60
65
70
75
80
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - muži
110
120
130
140
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - muži + ženy
40
45
50
55
60
65
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - ženy
33
V průměru každým rokem umírá v Táboře na některý ze zhoubných nádorů 242 osob, z toho
je 138 mužů a 104 žen. Znamená to, že každý měsíc na tato onemocnění umírá v tomto městě
20 lidí.
Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory,
logicky ve věkové struktuře zemřelých převažují osoby ve věku nad 65 let. Možná
překvapující, a zajisté ne příliš radostná, je však skutečnost, že téměř 23% ze všech lidí, kteří
na zhoubný nádor zemřou, umírají ve věku mladším, tj. před 65. rokem svého věku. Každý
rok v Táboře umírá na zhoubné nádory 38 lidí dříve než se dožije tohoto seniorského věku.
Graf č. 47: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě
Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách
0
10
20
30
40
50
60
2003 2004 2005 2006 2007 2008
věk do 44 let
věk 45 - 64 let
věk nad 65 let
Graf č. 48: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě
Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách
0
10
20
30
40
50
2003 2004 2005 2006 2007 2008
věk do 44 let
věk 45 - 64 let
věk nad 65 let
34
Další graf, týkající se úmrtnosti na zhoubné nádory, nabízí srovnání úmrtnosti mužů a žen
v Táboře na zhoubné nádory v absolutních počtech. Muži umírají na tato onemocnění častěji
– průměrně každým rokem zemře na novotvary o 34 (tj. o 32%) mužů více než žen.
Dlouhodobý (šestiletý) trend, který je mírně pozitivní, je u mužů i u žen prakticky totožný.
Graf č. 49: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních počtech) na
zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
40
50
60
70
80
2003 2004 2005 2006 2007 2008
ženy muži
Následující graf dokládá již v předcházejícím textu uvedené skutečnosti, a to, že se výskyt
zhoubných nádorů v posledních letech v Táboře (podobně jako v celé ČR) mírně zvyšuje a
naopak úmrtnost na zhoubné nádory poměrně významně klesá. Toto postupné „rozevírání se
nůžek!“ má nejspíše příčinu ve stále zlepšující se léčbě na straně jedné a v nepříliš kvalitní
primární prevenci a podpoře zdraví na straně druhé.
Graf č. 50: Srovnání výskytu zhoubných nádorů s počtem zemřelých na ně ve městě
Táboře v letech 2003 – 2008 (v absolutních počtech) – MUŽI A ŽENY
80%
90%
100%
110%
2003 2004 2005 2006 2007 2008
výskyt
úmrtnost
35
5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy
V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních
nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Táboře na ně umírá více
než 8% mužů (8,4% oproti 8,1% v ČR) a necelých 5% žen (4,6% oproti 3,9% v ČR)
z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a
otravy v Táboře 6,6 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 6,0% lidí. Dá se proto
konstatovat, že ve městě Tábor v přepočtu na 100 tis. obyvatel zemřelo ve sledovaném období
na úrazy a ev. otravy o něco více lidí než v ČR a v Jihočeském kraji. To dokumentují
i následující grafy.
Naopak dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Táboře mírně příznivější než tomu je
v ČR, případně v Jihočeském kraji.
Graf č. 51: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ A ŽEN na poranění, úrazy a otravy
ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008
40
50
60
70
80
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
ČR
Standardizované hodnoty úmrtnosti na poranění a otravy u mužů i žen v Táboře, především
z důvodu statisticky malých souborů, poměrně výrazně kolísají, a to mnohem více než
v dalších, větších hodnocených územích. Přesto se dá konstatovat, že úmrtnost na úrazy
a ev. otravy je u obou pohlaví prakticky obdobná jako je průměr v ČR či v Jihočeském kraji.
V aritmetických či meziročních klouzavých průměrech jsou rozdíly pouze nepatrné.
36
Graf č. 52: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě
Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008
60
80
100
120
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Táborokres TáborJČ krajČR
Graf č. 53: Úmrtnost (standardizovaná) ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě
Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008
10
20
30
40
50
60
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Táborokres TáborJČ krajČR
Následující grafy znázorňují absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a ev. otravy
v Táboře v letech 2003 – 2008, a to celkem, a následně i podle pohlaví. S ohledem na
poměrně velmi malé statistické soubory, hodnoty v jednotlivých letech logicky dost výrazně
kolísají. Přesto se dá uzavřít, že v Táboře každým rokem v průměru umírá 27 osob na tyto
příčiny – z toho je 18 mužů a 9 žen. Ukazuje to na smutnou skutečnost, že každý měsíc
zemřou v průměru v Táboře v důsledku úrazu či poranění 2 lidé.
37
Grafy č. 54 – 56: Zemřelí v absolutních hodnotách na poranění, úrazy a otravy
ve městě Táboře v letech 2003 – 2008
muži + ženy celkem:
muži:
ženy:
20
25
30
35
40
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor muži + ženy
10
15
20
25
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - muži
6
8
10
12
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor - ženy
38
Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen.
Není to samozřejmě specifické pouze pro město Tábor, ale jedná se o běžný jev v celé ČR.
Předcházející grafy i následující graf do dokazují – každým rokem v průměru umírá v Táboře
na tyto příčiny v průměru dvojnásobný počet mužů (18 oproti 9 ženám). Z grafu je taky
patrné, že dlouhodobý trend je u mužů oproti ženám mírně pozitivnější a trendy u obou
pohlaví mají – podobně jako v celé ČR – mírně klesající (tj. pozitivní) tendenci.
Graf č. 57: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře
v letech 2003 – 2008 – SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN
5
10
15
20
25
2003 2004 2005 2006 2007 2008
ženy muži
Grafy na následující straně ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle
základních věkových skupin. I zde – podobně jako u úmrtnosti na kardiovaskulární
onemocnění a zhoubné nádory – platí, že nejvyšší počet lidí (z uvedených věkových skupin)
zemře v seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let. Nicméně právě pro mladší věkové skupiny je
typické, že úrazy patří k velmi častým příčinám smrti. Proto i rozdíly mezi jednotlivými
věkovými skupinami v Táboře nejsou nikterak velké. Zejména u mužů jsou úrazy a ev. otravy
v obou mladších věkových skupinách stejně časté jako v seniorském věku – každým rokem
zemře v Táboře v každé z uvedených věkových skupin (tj. ve věku do 44 let, ve věku mezi 45
– 64 rokem a ve věku vyšším než 65 let) v průměru vždy 6 mužů.
Více než polovina (55%) úrazů či poranění jsou v Táboře příčinami úmrtí (u obou pohlaví
dohromady) ve věku mladším než je věk seniorský, tj. před 65. rokem věku. U mužů dokonce
více než 2/3 (67,6%) zemřelých na úrazy a poranění, případně otravy jsou věkem mladší než
je 65. rok věku.
39
Grafy č. 58 – 60: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy
ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 dle tří věkových kategorií
(do 44 let, 45-64 let a nad 65 let)
muži + ženy celkem:
muži:
ženy:
4
6
8
10
12
14
16
18
2003 2004 2005 2006 2007 2008
věk do 44 let
věk 45 - 64 let
věk nad 65 let
2
4
6
8
10
2003 2004 2005 2006 2007 2008
věk do 44 let
věk 45 - 64 let
věk nad 65 let
0
2
4
6
8
10
2003 2004 2005 2006 2007 2008
věk do 44 let
věk 45 - 64 letvěk nad 65 let
40
5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života
Jistě velmi zajímavým zjištěním je analýza úmrtnosti na jednotlivé příčiny ve věku do 65 let.
Jedná se o analýzu tzv. předčasných úmrtí – znamená to, že jsou zde započítána pouze úmrtí
osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku. Předcházející tabulky a následující
grafy taktéž srovnávají procentuálně podíly jednotlivých příčin u tzv. předčasné úmrtnosti
s podíly celkové úmrtností podle příčin (tj. všech zemřelých vč. v seniorském věku.
V některých aspektech jsou značné rozdíly. Lidé do seniorského věku významně méně
umírají na onemocnění srdce a cév, na které umírá zhruba „pouze“ čtvrtina z nich. Tato
onemocnění jsou typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Ženy výrazně více umírají
do svého 65. roku věku na zhoubné nádory – více než polovina z nich (53%) umírá v tomto
věku právě na některý ze zhoubných nádorů! Muži významně více před svým seniorským
věkem umírají na úrazy – pětina z nich umírá na následky úrazu ev. otravy. U žen je tato
příčina mnohem méně častější, na následků úrazů umírá desetina z nich. Větší zastoupení
mají u mladších věkových skupin i tzv. ostatní příčiny smrti.
Tabulky č. 5 – 7: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti
ve městě Táboře (průměr z let 2003 – 2008) v % celkem a do věku 65 let
muži + ženy:
Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl
% % %
Onemocnění srdce a cév 45,9 23,8 - 22,0
Zhoubné nádory (novotvary) 29,6 39,0 + 9,4
Poranění (úrazy) a otravy 6,6 16,8 + 10,2
Ostatní příčiny 17,9 20,4 + 2,6
muži:
Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl
% % %
Onemocnění srdce a cév 40,8 27,5 - 13,3
Zhoubné nádory (novotvary) 32,7 33,2 + 0,5
Poranění (úrazy) a otravy 8,4 19,1 + 10,7
Ostatní příčiny 18,1 20,2 + 2,1
ženy:
Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl
% % %
Onemocnění srdce a cév 51,3 15,2 - 36,1
Zhoubné nádory (novotvary) 26,2 52,9 + 26,7
Poranění (úrazy) a otravy 4,6 10,6 + 6,0
Ostatní příčiny 17,9 21,3 + 3,4
41
Grafy č. 61 – 63: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře
(průměr z let 2003 – 2008) v % – srovnání celkem a ve věku do 65 let
celkem muži + ženy:
celkem ve věku do 65 let
muži:
celkem ve věku do 65 let
ženy:
celkem ve věku do 65 let
45,9%
29,6%
6,6%
17,9%
KVO novotvary úrazy ostatní
16,6%
20,5% 23,9%
39,0%
KVO novotvary úrazy ostatní
18,1%
8,4%
40,8%
32,7%
KVO novotvary úrazy ostatní
33,2%
27,5%20,2%
19,1%
KVO novotvary úrazy ostatní
17,9%
4,6%
26,2%
51,3%
KVO novotvary úrazy ostatní
21,3%
10,6%52,9%
15,2%
KVO novotvary úrazy ostatní
42
Grafy č. 64 – 66: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře
(průměr z let 2003 – 2008) v % – srovnání celkem a ve věku do 65 let
celkem muži + ženy:
muži:
ženy:
0
10
20
30
40
50
KVO novotvary úrazy ostatní
celkem %
ve věku 65 let %
0
10
20
30
40
50
KVO novotvary úrazy ostatní
celkem %
ve věku 65 let %
0
10
20
30
40
50
60
KVO novotvary úrazy ostatní
celkem %
ve věku 65 let %
43
5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin
Následující tabulka ukazuje na skutečné počty zemřelých lidí ve městě Táboře na základní
příčiny úmrtí, případně na tzv. „ostatní“ příčiny. Uvedené hodnoty jsou měsíčním průměrem
v posledních dvou sledovaných letech (2007-08) a jsou zaokrouhleny. V Táboře v průměru
každým měsícem umírá na onemocnění srdce a cév 15 osob, na zhoubné nádory 10 lidí a na
úrazy 2 osoby.
Tabulka č. 8: Průměrný počet zemřelých osob v Táboře za každý měsíc
(údaje za rok 2007 – 2008):
Příčina: z toho
celkem: muži: ženy:
onemocnění srdce a cév 15 7 8
zhoubné nádory 10 6 4
úrazy, poranění a otravy 2 1,5 0,5
ostatní příčiny 6 3 3
Celkem: 33 17,5 15,5
6 Reprodukční zdraví
Po demografické krizi na konci minulého století, způsobené stále se snižujícím počtem
novorozenců, došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě
narozených dětí. Bohužel, zdá se, že tento trend – pokud ještě vůbec platí – nebude
v následujících letech platit. Již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí
a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu.
6.1 Počet narozených dětí
Údaje o počtu živě narozených dětí a počtu živě narozených dětí do váhy 2.500 g nejsou
k dispozici pro město Tábor, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové
trendy jsou v ČR, v Jihočeském kraji i v okrese Tábor obdobné či dokonce prakticky shodné,
lze je aplikovat s určitou dávkou opatrnosti i na samotný Tábor.
44
Graf č. 67: Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese Tábor,
v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1998 – 2008
8
9
10
11
12
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel prakticky od roku 2001 až do roku
2007 trvale rok od roku narůstal, což potvrzuje již zmíněný boom v počtu narozených dětí
v celé ČR. Jak již bylo také předesláno, křivky ve všech hodnocených územích jsou prakticky
totožné a mají i téměř shodný vývojový trend. V roce 2008 došlo k zastavení tohoto vývoje
a je velmi reálné, že tomu bude stejně i v následujících letech. Procento živě narozených dětí
do váhy 2.500 gramů poměrně dost kolísá, nicméně graf ukazuje, že hodnoty v okrese Tábor,
v Jihočeském kraji i v ČR jsou velmi podobné a v posledním desetiletí stále mírně narůstající.
Dá se očekávat, že obdobná situace bude i v Táboře.
Graf č. 68: Procento živě narozených dětí do 2 500 gramů v okrese Tábor,
v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1998 – 2008
4
5
6
7
8
9
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
okres Tábor
JČ kraj
ČR
45
6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost
Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším
v Evropě i na světě. I přesto se v posledních letech prakticky v celé ČR, ve většině krajů
i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i v Táboře (a to i přesto, že je tento
vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly), což je lépe patrné v grafu č. 70. Průměrně
v Táboře ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 3 děti z tisíce živě narozených,
z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Trendy vývoje
kojenecké i novorozenecké jsou v Táboře mírně pozitivnější než tomu je v průměru v ČR.
Graf č. 69: Kojenecká úmrtnost ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji
a v ČR v letech 2003 - 2007
1
2
3
4
5
6
2003 2004 2005 2006 2007
Táborokres TáborJČ krajČR
Graf č 70: Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti ve městě Táboře a v ČR
v letech 2003 – 2007
1
2
3
4
5
2003 2004 2005 2006 2007
Tábor
ČR
46
Graf č. 71: Novorozenecká úmrtnost ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském
kraji a v ČR v letech 2003 – 2007
0
1
2
3
4
2003 2004 2005 2006 2007
Tábor
okres TáborJČ kraj
ČR
Grafy jak kojenecké, tak i novorozenecké úmrtnosti, vykazují počet zemřelých kojenců (tj.
dětí do jednoho roku života) či novorozenců (tj. dětí do 28 dne života) na každých tisíc živě
narozených dětí.
Graf č 72: Trendy vývoje novorozenecké úmrtnosti ve městě Táboře a v ČR
v letech 2003 – 2007
0
1
2
3
2003 2004 2005 2006 2007
Tábor
ČR
47
6.3 Potratovost
Počet spontánních (samovolných) i umělých potratů v celé ČR dlouhodobě mírně klesá.
Zajisté to je dáno i mnohem větší osvětou, zodpovědností a častějším používáním
antikoncepce. Počet spontánních potratů se u žen v Táboře v průměru každým rokem
pohybuje kolem 110 potratů. Trend je však, jak ukazuje následující graf, mírně negativní –
počty spontánních potratů – i přesto, že jejich hodnoty výrazně kolísají – spíše narůstají.
Graf č. 73: Počet spontánních potratů (v absolutních číslech) ve městě Táboře
v letech 2003 – 2008
80
90
100
110
120
130
140
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
Výše uvedenou skutečnost potvrzuje i následující graf, ukazující na počty spontánních potratů
v Táboře a v ČR v přepočtu na 100 živě narozených dětí. Hodnoty v Táboře jsou mírně vyšší
než je průměr v ČR, podobně i trend vývoje je mírně vzrůstající.
Graf č. 74: Počet spontánních potratů na 100 živě narozených dětí ve městě Táboře
v letech 2003 – 2008
10
12
14
16
18
20
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
ČR
48
Graf č. 75: Celkový počet potratů (spontánních i umělých) na 100 živě narozených dětí
v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2001 – 2007
25
30
35
40
45
2003 2004 2005 2006 2007 2008
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Údaje týkající se umělých přerušení těhotenství za město Tábor nejsou k dispozici, proto
v uvedeném grafu, který uvádí celkové počty všech potratů (tj. spontánních i umělých), je
srovnán okres Tábor s Jihočeským krajem a ČR. Zde – na rozdíl od trendu spontánních
potratů – je patrný výrazně sestupný, tj. pozitivní trend, který lze očekávat i v samotném
městě Tábor. Svědčí to mj. o tom, že v uvedených letech výrazně klesly počty umělých
potratů.
6.4 Vrozené vývojové vady
Graf č. 76: Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku)
ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2007 (na 1 000 živě narozených)
25
30
35
40
45
50
2003 2004 2005 2006 2007
Tábor
ČR
49
V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 39 dětí s vrozenou vývojovou vadou,
která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Táboře je tato situace prakticky obdobná –
zde se rodí každým rokem v průměru 40 dětí s vrozenou vývojovou vadou z tisíce živě
narozených dětí. Samozřejmě hodnoty v jednotlivých letech v Táboře kolísají mnohem
výrazněji než v ČR. Trend vývoje je v Táboře spíše negativní, kdežto v ČR je víceméně
stabilní.
7 Infekční onemocnění
Infekční onemocnění jsou onemocnění, která jsou způsobena mikroorganismem (původcem) a
jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Jako příčina smrti již nejsou tak
časté jako v minulosti, ani jako ve většině tzv. rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii.
V naší zemi jsou však tato onemocnění jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností
a absencí ve školách a také i častým důvodem hospitalizace.
Jejich výskyt se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá
přepočtem absolutního počtu daných (nově zjištěných) nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém
území (např. v kraji či okrese) a za určitý čas (nejčastěji za rok). Jedná se o údaje, které se dají
vzájemně srovnávat.
U většiny infekcí je jejich evidovaný, tj. oficiální výskyt velmi přesný a podléhá tzv.
povinnému hlášení, řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě
(inaparentně) bez nějakých zřejmých příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají.
Závažná je však skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocnění pro další
spoluobčany.
7.1 Incidence syfilis
Syfilis (příjice či lues) je onemocnění, které je téměř výhradně přenášené sexuálním stykem.
Výskyt syfilis je ve městě Tábor pod úrovní Jihočeského kraje, hluboko pod průměrem
republiky i pod hodnotami okresu. Kolísání hodnot v Táboře je v jednotkách případů a výskyt
lze označit za sporadický.
50
Graf č. 77: Syfilis – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře,
v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2008
– CELKEM MUŽI A ŽENY
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres Tábor
JČ kraj
ČR
7.2 Incidence kapavky (gonorrhoey)
Graf č. 78: Gonorrhoea – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře,
v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2008
– CELKEM MUŽI A ŽENY
0
2
4
6
8
10
12
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Incidence kapavky (gonorrhoey), tedy dalšího onemocnění přenášeného sexuálním stykem, je
celkově o něco vyšší, než u syfilis. Navíc lze předpokládat, že řada onemocnění uniká
ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Oblast
Jihočeského kraje je celkově pod průměrem republiky, výskyt v Táboře je přibližně na úrovni
51
okresu, se kterým má i podobný průběh. Incidence v Jihočeském kraji je o něco vyšší, ale
stále pod republikovým průměrem.
7.3 Incidence tuberkulózy
Graf č. 79: Incidence tuberkulózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR
v letech 1996 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY
0
4
8
12
16
20
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Výskyt tuberkulózy u nás je spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl spíše na účet
dovezených případů. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále
více uvažuje o změně očkovacího kalendáře (očkování proti tbc je totiž prvním, které každý
novorozenec podstupuje, nejčastěji ještě před odchodem z porodnice do domácí péče, takže
proočkovanost je značně vysoká). Vývoj ve všech sledovaných oblastech vykazuje sestupný
trend. Nejnižší incidence je v Táboře a odpovídá přibližně výskytu onemocnění v Jihočeském
kraji. V okrese Tábor je zase podobný průběh onemocnění jako v České republice a incidence
je zde o něco vyšší.
7.4 Incidence salmonelózy
Salmonelózy jsou střevními infekcemi, které stále patří mezi nejčastější nákazy. Trend vývoje
je ve všech sledovaných lokalitách velmi podobný, dochází k poměrně výraznému poklesu
výskytu nákazy. V Táboře došlo k poklesu na přibližně jednu pětinu hodnot z roku 2004.
Rozdíly mezi sledovanými oblastmi jsou nepatrné.
52
Graf č. 80: Incidence salmonelózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR
v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY
50
100
150
200
250
300
350
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres Tábor
JČ kraj
ČR
7.5 Incidence kampylobakteriózy
Kampylobakteriózy patří rovněž mezi střevní infekce, jejich zdrojem nákazy je především
drůbež (a lidé se nakazí zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa).
Jejich výskyt je relativně nižší než výskyt salmonelóz, což však může být způsobeno i nižší
„záchytností“. Jejich výskyt v průběhu posledních let narůstal a zastavil se nebo alespoň
zpomalil až po roce 2005. Vývoj výskytu onemocnění je v městě i okrese Tábor takřka
totožný a je po celou dobu sledování na úrovni ČR, ale nad průměrem Jihočeského kraje.
Graf č. 81: Incidence kampylobakteriózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR
v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY
100
150
200
250
300
350
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres Tábor
JČ kraj
ČR
53
7.6 Incidence hepatitid
Hepatitidy (žloutenky) je skupina onemocnění s různými původci (zdroji nákazy), které ale
mají podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který hepatitidy způsobuje, rozlišujeme
virovou hepatitidu typu A, B, C, D a E. Po prodělání jednoho typu se nevytváří imunita pro
další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět postupně více typy
hepatitidy, někdy je to možné i najednou. Pro potřeby analýzy jsme použili jednak výskyt
všech druhů hepatitidy v sumě a dále pak výskyt hepatitidy typu B, dříve nazývané sérová,
vzhledem k způsobu jejího šíření a výskytu u rizikových skupin populace.
Graf č. 82: Incidence hepatitid typu A+B+C hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR
v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY
0
5
10
15
20
25
30
35
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres TáborJČ kraj
ČR
Ve vývoji výskytu celé sumy nejčastěji se vyskytujících typů hepatitid je patrný mírný
vzestup případů v roce 2005 v Táboře, a to ve městě i okrese. Po celou dobu sledování je
v těchto oblastech prakticky totožný výskyt i vývoj, jen ve městě je o pár případů onemocnění
více. Incidence hepatitid v Táboře je však významně pod úrovní České republiky. Ještě vyšší
je po celou dobu sledování výskyt žloutenek v Jihočeském kraji. Vzestup hodnot v ČR v roce
2008 svědčí pro epidemiologický výskyt onemocnění, zřejmě ve Středočeském kraji a
v Praze.
54
Graf č. 83: Incidence hepatitidy typu B - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel
ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR
v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY
0
2
4
6
8
10
12
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Výskyt hepatitidy typu B se ve sledovaném období vyznačuje trvalým poklesem, v Táboře až
k nulové hodnotě v roce 2007, a následným vzestupem. Jedná se však o malá čísla, která se
týkají města i okresu. V Jihočeském kraji a České republice je po celou dobu sledování
konstantní na velmi nízkých hodnotách. V současné době můžeme hodnotit výskyt hepatitid v
Táboře jako sporadický a bezproblematický.
8 Dispenzarizace
Lidé s nějakým chronickým onemocněním bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který
se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po nějakém prodělaném onemocnění (např.
po infarktu myokardu, zjištěné prekanceróze apod.), nebo při zjištění příznaků nějakého
onemocnění, vysokého krevního tlaku, vysokých, nebo abnormálních hodnot krevních
markerů apod. Tito lidé pak docházejí častěji na pravidelné kontrolní prohlídky a jsou
v evidenci příslušných poraden. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak
hovoříme o jejich incidenci, tj. kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj.
kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým
obdobím jeden kalendářní rok.
8.1 Prevalence alergií
Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace je výskyt alergického onemocnění. Často tomu
tak bývá již od dětského věku. Výskyt alergií v posledních desetiletích poměrně strmě stoupá
a je popisován odbornými lékaři – alergology i epidemiology, kteří se zabývají hromadným
55
výskytem nemocí. Na následujícím grafu je vidět situace v Jihočeském kraji a v Táboře ve
srovnání s republikovým průměrem. V Jihočeském kraji je trend mírně vzestupný, v ČR
s naznačeným mírným poklesem v posledních dvou letech. V Táboře městě i okrese jsou
hodnoty přibližně na úrovni kraje, významně nad průměrem ČR. Ve městě pak v roce 2008
pozorujeme těžko vysvětlitelný pokles dispenzarizovaných. Až další roky sledování mohou
prokázat trvalost či nahodilost tohoto jevu. Možností je i přechod dispenzarizovaných do jiné
(nové) ordinace mimo území vybrané pro sběr dat.
Graf č. 84: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 000 obyvatel
ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR
v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY
5000
6000
7000
8000
9000
10000
11000
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
okres Tábor
JČ kraj
ČR
8.2 Prevalence diabetes mellitus
Další specializací s bohatou klientelou, která neustále roste, je diabetologie. Výskyt diabetu je
častější u mužů, a jeho nebezpečí není jen ve vlastním onemocnění, ale ve velmi častém
spojení s dalšími chorobami, především srdce a cév. Podstatně vyšší výskyt v Táboře nad
průměrem České republiky bude nutné podrobit podrobnější analýze příčin. Rozdíl je vysoce
významný. Počet nemocných navíc dále stoupá.
56
Graf č. 85: Počet léčených diabetiků na 100 000 obyvatel ve městě Táboře a v ČR
v letech 2003 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY
6000
7000
8000
9000
10000
11000
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tábor
ČR
9 Incidence nádorových onemocnění
Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění
(celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (většinou odděleně u mužů nebo u žen,
protože u obou pohlaví mohou mít různé typy nádorů odlišný průběh a samozřejmě jsou
rozdíly v počtu nově zjištěných případů) v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za určité období
(nejčastěji za rok). Následně jsou tyto údaje tzv. věkově standardizovány, tzn. přepočteny na
evropský věkový standard. Znamená to, že jsou údaje přepočteny tak, jako by ve všech
srovnávaných územích a ve všech letech žili stejně staří lidé (je tak odstraněn vliv různé
věkové struktury ve sledovaných oblastech na výskyt nádorů).
Incidence, tj. výskyt nově zjištěných zhoubných nádorů celkem, bývá v analýzách
zdravotního stavu, v odborné literatuře apod. vyjadřována buď v součtu všech příslušných
diagnóz, a nebo bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy „jiné zhoubné nádory kůže“, které
v průměru tvoří zhruba 20% ze všech nádorů. (Tak bude celkový výskyt nádorových
onemocnění také prezentován v této studii.) Údaje týkající se výskytu zhoubných nádorů jsou
v současné době, bohužel, k dispozici pouze do roku 2006 za Českou republiku a za menší
územní celky.
9.1 Incidence nádorů celkem
V České republice počet nově zjištěných nádorů dlouhodobě stoupá. Příčinou může být nejen
samotný častější výskyt nádorového onemocnění, ale rovněž aktivní vyhledávání nových
nádorů za účelem jejich včasného léčení. U nádorů platí ještě více než u ostatních onemocnění
57
pravidlo, že čím je dříve rozpoznán a léčen, tím je vyšší pravděpodobnost uzdravení a delšího
přežití.
Graf č. 86: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ,
bez dg C44 (evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR
v letech 2003 – 2006
435
440
445
450
455
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
Na grafu č. 73 je tento nárůst v ČR již jen nepatrně naznačen, nárůst spíše stagnuje. V Táboře
je vývojová křivka zcela stejná, mírně nad úrovní v ČR.
Graf č. 87: Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ,
bez dg C44 (evr. Standard ) u MUŽŮ A ŽEN - absolutní počty
ve věkových skupinách ve městě Táboře v letech 2003 – 2006
0
100
200
300
400
500
2003 2004 2005 2006
celkem < 24 25-44 45-64 65 >
58
Více méně konstantní stav ve výskytu nádorů v Táboře demonstruje i výskyt nádorů
v jednotlivých věkových skupinách. Pouze v nižší střední věkové skupině (25-44 let) dochází
k mírnému nárůstu případů.
Graf č. 88: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg
C44 (evr. standard) u MUŽŮ ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
500
520
540
560
580
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
U standardizované incidence nádorových onemocnění u mužů je v Táboře patrný mírný
pokles, díky kterému dochází k přibližování hodnot s incidencí nádorů v České republice.
Incidence v Táboře je trvale nad úrovní ČR.
Graf č. 89: Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ,
bez dg C44 u MUŽŮ – absolutní počty ve věkových skupinách
ve městě Táboře v letech 2003 – 2006
0
50
100
150
200
250
300
2003 2004 2005 2006
celkem < 24 25-44 45-64 65 >
59
U absolutních hodnot je patrné, že došlo k mírnému vzestupu incidence u nejvyšší věkové
skupiny nad 65 let. Ostatní věkové skupiny jsou spíše konstantní, nebo se jedná o malé počty
případů.
Graf č. 90: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg
C44 (evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
360
370
380
390
400
410
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
U žen dochází v krátkém sledovaném období k poměrně prudkému vzestupu incidence
nádorů. Tím se přibližují k hodnotám v ČR, které jsou trvale vyšší.
Graf č. 91: Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ,
bez dg C44 u ŽEN - absolutní počty ve věkových skupinách
ve městě Táboře v letech 2003 – 2006
0
50
100
150
200
250
2003 2004 2005 2006
celkem < 24 25-44 45-64 65 >
60
Kromě poklesu nově hlášených nádorových onemocnění v nejvyšší věkové skupině, dochází
u žen v Táboře v posledních letech k viditelnému vzestupu počtu nových nádorových
onemocnění u věkové skupiny 25-44 let.
Každoročně přibývá v Táboře přibližně 120 nových nádorových onemocnění u mužů a více
než 100 nových onemocnění u žen. Změny ve sledovaných čtyřech letech nejsou ve výskytu
nijak dramatické, dochází k mírnému poklesu u věkové skupiny nad 65 let, ale k patrnému
nárůstu u věkové skupiny 25-44 let, hlavně u žen. Pro objasnění, zda se jedná o zvyšování
počtu nádorových onemocnění, nebo více o kvalitní depistáž (aktivní vyhledávání) nových
případů, by bylo potřeba znát další parametry nádorových onemocnění, které bohužel nejsou
na této úrovni známé. Především by se jednalo o stadium nádoru.
9.2 Incidence nádorů tlustého střeva
Graf č. 92: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů tlustého střeva dg C18
(evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR
v letech 2003 – 2006
20
30
40
50
60
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
Incidence nádorů tlustého střeva je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě. V Táboře dochází
k prudkému poklesu výskytu onemocnění a z hodnot vysoce převyšujících průměr České
republiky se v posledním roce (2006) dostaly pod tento průměr. Doba sledování je však
poměrně krátká.
61
9.3 Incidence nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řitního kanálu
Graf č. 93: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů rektosigmoideálního spojení,
konečníku a řitního kanálu dg C19-21 u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře
a v ČR v letech 2003 – 2006
24
26
28
30
32
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
Výskyt nádorů recta má v Táboře takřka totožný vývoj jako v ČR, rovněž hodnoty se od sebe
liší nevýznamně. U obou sledovaných oblastí zaznamenáváme v posledních letech naznačený
sestupný trend.
9.4 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic
Graf č. 94: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů průdušnice, průdušky a plíce
dg C33-34 (evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR
v letech 2003 – 2006
40
45
50
55
60
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
62
U nádorů plic dochází v Táboře v průběhu čtyř sledovaných let k vysoce významnému
poklesu incidence, ovšem v posledním roce je znovu vzestup k původním hodnotám. V České
republice rovněž počet nových případů klesá, ale jen velmi mírně. K potvrzení stálosti
nastoupeného trendu bude však třeba sledovat delší časové období.
9.5 Incidence nádorů kůže
Graf č. 95: Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže dg C43 (evr.
standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
10
12
14
16
18
20
22
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
Nádory kůže se vyskytují nejčastěji ze všech zhoubných nádorů. Jak bylo zmíněno na začátku
kapitoly, do celkového výskytu nádorů (incidence) se většinou nezahrnují. Je to proto, že přes
jejich častý výskyt jejich metastazování (u spinocelulárního karcinomu) je poměrně málo
časté a u bazocelulárního karcinomu se běžně nevyskytuje, pokud postižené osoby netrpí
žádným závažným onemocněním. Tato biologická vlastnost (že téměř vůbec nemetastazují) je
hlavním důvodem, který umožňuje dosáhnout vysokého procenta úplně vyléčených
uvedených nádorů kůže. Jiná je situace u melanomu kůže, kde k metastazování dochází velmi
často a jen u časně zjištěných onemocnění je dobrá prognóza vyléčení. Závažné je, že tohoto
typu nádoru plynule přibývá.
Výskyt melanomu kůže má vzestupnou tendenci v celé republice, krátký časový úsek na grafu
ji však nezaznamenává..Varující je však poměrně prudký vzestup hodnot v Táboře. To vše se
v Táboře odehrává stabilně nad republikovým průměrem.
63
9.6 Incidence nádorů prsu
Graf č. 96: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prsu dg C50
(evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
65
75
85
95
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Pro prognózu tohoto nádoru
velmi záleží na včasnosti jeho rozpoznání. Trend výskytu je v ČR v tomto krátkém období
spíše sestupný (v předchozích letech však došlo ke značnému navýšení hodnot), v Táboře
došlo z hodnot na republikovém průměru k významnému poklesu v posledním roce
sledování. Zatím nevíme, zda se jedná o trvalejší stav, nebo náhodný výkyv.
9.7 Incidence nádorů děložního hrdla
Graf č. 97: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů hrdla děložního dg C53
(evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
8
10
12
14
16
18
20
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
64
Výskyt nádorů děložního hrdla v Táboře stoupá, ovšem z velmi nízkých výchozích hodnot.
Stále je významně pod průměrnými hodnotami v České republice.
9.8 Incidence nádorů těla děložního
Graf č. 98: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů těla děložního dg C54
(evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
15
20
25
30
35
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
Incidence nádorů těla děložního opět zaznamenává v Táboře na první pohled značné výkyvy,
jedná se však jen o náhodné kolísání malých čísel a v zásadě se neliší od republikového
průměru.
65
9.9 Incidence nádorů vaječníků
Graf č. 99: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů vaječníků a jiných
a neurčených ženských pohlavních orgánů dg C56-57 (evr. standard)
u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
15
20
25
30
35
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
U zhoubných nádorů vaječníků platí to samé co u předešlého typu nádoru, tedy kolísání
kolem republikového průměru.
9.10 Incidence nádorů prostaty
Graf č. 100: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty dg C61
(evr. standard) u MUŽŮ ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006
40
60
80
100
120
2003 2004 2005 2006
Tábor
ČR
66
Incidence nádorů prostaty má v Táboře i v České republice obdobný vzestupný trend
s mírným poklesem v posledním roce. V Táboře je incidence znatelně nad republikovým
průměrem.
Analýza incidence nádorových onemocnění v Táboře vykazuje některé neobvyklé rysy, které
mohou být částečně způsobeny nízkým výskytem onemocnění v poměrně málo početné
populaci, nebo mohou i naznačovat jisté zákonitosti, které by bylo dobré odhalit a popsat.
Proto bude v následující kapitole provedena podrobnější analýza jednotlivých typů
nádorových onemocnění na okresní úrovni, neboť zde jsou statistiky zpracované podrobněji,
než tomu bylo v databázi obcí. Rovněž delší časové období umožní lépe stanovit trendy a
vývoje jednotlivých typů onemocnění.
10 Analýza incidence nádorových onemocnění v okrese Tábor
Součástí analýzy ukazatelů zdravotního stavu ve městě Tábor byla i incidence nových
nádorových onemocnění. Vzhledem k frekvenci výskytu u poměrně málo početné populace
města byly však některé výsledky nečitelné a bylo možné je hodnotit jako velmi hrubě
orientační a mohly vést i k chybným závěrům. Rovněž poměrně krátká časová řada (čtyři
roky) nemohla dát správný obraz o trendu výskytu jednotlivých nádorových typů. Proto jsme
přistoupili ještě k této kapitole, která oblast výskytu nádorů v Táboře rozšiřuje o okresní data.
Ta jsou o něco podrobněji zpracována, reflektují delší časové období a analyzují jednotlivé
nádorové typy. Navíc umožňují v plné míře srovnání s incidencí v celém Jihočeském kraji.
I tak jsou data u vzácnějších typů nádorů v čase značně rozkolísaná, neboť se vyskytují
v nízkých číslech. Proto jsme zvolili alespoň pro znázornění vývojového trendu v okrese
Tábor přímku lineární regrese. Kde to bylo možné a zpracovaná data byla kompatibilní, pro
názornost jsme k této sestavě grafů přiřadili i výsledky z incidence nádorů ve městě Tábor
z minulé kapitoly. Vztah incidence nádorů v okrese a městě je možné prohlásit za velmi těsný
a je dokumentován velmi podobným průběhem jednotlivých nádorů na následujících grafech..
Jedná se o incidenci nádorů celkem, u mužů i u žen, a dále pak u nádorů vyskytujících se
pouze u jednoho pohlaví, tedy u prostaty u mužů, u nádorů prsu, děložního těla a hrdla
děložního a u vaječníků u žen.
10.1 Incidence nádorů celkem
Trend vývoje incidence nádorů u celé české populace je trvale vzestupný. V Táboře je tomu
stejně, ale tempo nárůstu je o něco pomalejší. Samotná incidence nádorů je nad průměrem
ČR, s výjimkou let 2004-2005. Ve srovnání s Jihočeským krajem je patrný obdobný průběh
křivky a i vlastní incidence je téměř stejná. Čárkovaná přímka na tomto i dalších grafech
znázorňuje vývojový trend v okrese Tábor a zpřehledňuje tak značné kolísání ročních hodnot.
Na grafu je rovněž znázorněna incidence nádorů v Táboře - městě. Je vidět, jak její průběh
přibližně sleduje incidenci v okrese, je však mírně nad ní. Téměř instruktážní je situace, kdy
z krátkodobého sledování ve městě by bylo možné soudit spíše na pokles incidence. Že se
jedná jen o část vytrženou z dlouhodobého kontextu, je patrné z okresní křivky.
67
Graf č.101 Zhoubné novotvary bez dg C 44 (evropský standard) u MUŽŮ A ŽEN
ve městě Táboře, okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 1,4748x + 440,51
400
420
440
460
480
500
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Tábor
Významný je rozdíl v trendu výskytu zhoubných nádorů u mužů a u žen. Trend je zde
obrácený, zatímco u mužů v Táboře dochází k velmi nepatrnému, ale přece jen poklesu nově
hlášených onemocnění (tento trend je opačný i v kontextu mužů v celé ČR), u žen pozorujeme
vzestupný trend.
Graf č.102 Zhoubné novotvary bez dg C 44 (evropský standard) u MUŽŮ
ve městě Táboře, okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -1,7507x + 560,59
350
400
450
500
550
600
650
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Tábor
Trend vývoje incidence nově hlášených nádorových onemocnění je u mužů v okrese Tábor,
na rozdíl od ostatní mužské populace ČR, sestupný. V Jihočeském kraji je výskyt
stabilizovaný a prakticky beze změn. V průběhu sledované vývojové řady docházelo
k přibližování okresní křivky k průměru ČR, ale incidence zůstávala stále vyšší. O incidenci
68
ve městě u mužů platí totéž co již bylo řečeno u incidence nádorů celkem. Na grafu je vidět,
jak ve městě je zachycena pouze nepatrná část vývoje, incidence v samotném městě je však
mírně vyšší než v celém okrese.
Graf č.103 Zhoubné novotvary bez dg C 44 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře,
okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 3,5409x + 365,63
350
375
400
425
450
475
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Tábor
U žen je celkový výskyt nádorových onemocnění jen mírně pod úrovní kraje, a nepatrně nad
úrovní ČR, s níž má shodné tempo vzestupu. Incidence v průběhu sledování v Táboře trvale
stoupá, stejně jako v kraji a ČR. U žen v Táboře - městě je vzestup v souhlasu s okresem,
incidence je za čtyři roky společného sledování nižší než v okrese.
10.2 Incidence nádorů žaludku
Patří mezi nádorová onemocnění, která v našem regionu vykazují trvalý pokles. Ten je patrný
i na následujících grafech, vyjadřujících vývojové tendence incidence nádoru u mužů a u žen.
Výskyt onemocnění je u mužů v okrese Tábor nepatrně nad úrovní ČR i Jihočeského kraje,
u žen je nejnižší ze sledovaných lokalit, přibližně na úrovni Jihočeského kraje. Zvláště u žen
je klesající trend jasně patrný.
69
Graf č.104 Zhoubné novotvary dg C 16 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor,
Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -0,1336x + 24,202
0
5
10
15
20
25
30
35
40
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Graf č.105 Zhoubné novotvary dg C 16 (evropský standard) u ŽEN v okrese Tábor,
Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -0,5031x + 12,595
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
10.3 Incidence nádorů tlustého střeva
Incidence nádorů tlustého střeva patří mezi nejčastěji se vyskytující typy nádorů, a to u mužů
i u žen. U mužů je výskyt přibližně dvojnásobný. Ve srovnání s Českou republikou je výskyt
nádorů tlustého střeva v okrese Tábor nadprůměrný, na stejné úrovni s celým Jihočeským
70
krajem. Na rozdíl od České republiky ale pozorujeme poměrně výrazný sestupný trend, který
je poněkud zastíněn každoročními výkyvy.
Graf č.106 Zhoubné novotvary dg C 18 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor,
Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -1,4825x + 65,37
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
U žen je incidence nádorů tlustého střeva v Táboře významně pod úrovní České republiky
a mírně pod krajským průměrem. Trend u žen, stejně jako u mužů, naznačuje pokles výskytu
nádoru, u žen je však méně znatelný.
Graf č.107 Zhoubné novotvary dg C 18 (evropský standard) u ŽEN v okrese Tábor,
Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -0,2612x + 24,989
15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
71
10.4 Incidence nádorů konečníku
Incidence skupiny nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řiti má mírně klesající trend,
který je nejvíce patrný především u mužů v Táboře. K mírnému poklesu ale dochází i v ČR
a JČ kraji. Rozdíly mezi lokalitami nejsou významné.
Graf č. 108 Zhoubné novotvary dg C 19, 20,21 (evropský standard) u MUŽŮ
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -1,3094x + 48,586
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
U žen je výskyt této skupiny nádorů ve srovnání s muži přibližně poloviční. I u žen dochází
k poklesu, v Táboře je dokonce rychlejší než u mužů. Rozdíly mezi lokalitami opět nejsou
významné.
Graf č. 109 Zhoubné novotvary dg C 19, 20,21(evropský standard) u ŽEN
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -0,1853x + 18,588
12
14
16
18
20
22
24
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
72
10.5 Incidence nádorů trachey, bronchu a plic
Nádory plic u mužů jsou nejčastěji se vyskytujícím typem nádoru. Zajímavý je vývoj výskytu
tohoto typu nádoru z pohledu srovnání obou pohlaví. U mužů dlouhodobě dochází
ke snižování výskytu nádorů plic, u žen naopak k jeho nárůstu. Před přibližně 30 lety byl
u nás, ale i ve světě, přibližně desetkrát častější výskyt nádorů plic u mužů, než u žen. Dnes,
jak je patrné i na následujících grafech, je u mužů přibližně 4 x více nádorů. Pozorovaný jev
je zřejmě výsledkem sbližování životního stylu mužů a žen. Úzké spojení výskytu
nádorového bujení v plicích se životním stylem (především kouřením) patří v onkologii mezi
nejvíce prokázané vazby mezi příčinou a důsledkem.
U mužů dochází k pomalému poklesu incidence a hodnoty ve všech třech sledovaných
lokalitách se pomalu spíše sbližují. Incidence v Táboře je v průměru přibližně na úrovni
Jihočeského kraje a nad hodnotami v České republice.
Graf č. 110 Zhoubné novotvary dg C 33, 34 (evropský standard) u MUŽŮ
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -3,0818x + 121,87
50
60
70
80
90
100
110
120
130
140
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
U žen naopak dochází k poměrně významnému vzestupu hodnot (v Táboře téměř na
dvojnásobek za sledovaných 12 let). V okrese Tábor byl u žen výskyt nádorů plic prakticky
po celou dobu pod úrovní v České republice, až v posledních dvou letech výskyt nádorů
prudce stoupl. V Jihočeském kraji je trend obdobný, jen k akceleraci došlo o několik let dříve.
Nádory plic u žen patří mezi nejdynamičtěji se vyvíjející typ nádoru.
73
Graf č. 111 Zhoubné novotvary dg C 33, 34 (evropský standard) u MUŽŮ
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 0,4797x + 12,865
10
12
14
16
18
20
22
24
26
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
10.6 Incidence nádorů kůže
Nádory kůže se vyskytují nejčastěji ze všech zhoubných nádorů. Jak bylo zmíněno na začátku
kapitoly, do celkového výskytu nádorů (incidence) se většinou nezahrnují. Je to proto, že přes
jejich častý výskyt jejich metastazování (u spinocelulárního karcinomu) je poměrně málo
časté a u bazocelulárního karcinomu se běžně nevyskytuje, pokud postižené osoby netrpí
žádným závažným onemocněním. Tato biologická vlastnost (že téměř vůbec nemetastazují) je
hlavním důvodem, který umožňuje dosáhnout vysokého procenta úplně vyléčených
uvedených nádorů kůže. Jiná je situace u melanomu kůže, kde k metastazování dochází velmi
často a jen u časně zjištěných onemocnění je dobrá prognóza vyléčení. Závažné je, že tohoto
typu nádoru plynule přibývá.
U mužů v Táboře má incidence melanomu jen o málo pomalejší stoupající trend než je
v České republice. Rozdíly mezi lokalitami však nejsou významné.
74
Graf č. 112 Zhoubné novotvary dg C 43 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor,
Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 0,3238x + 11,712
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
U žen nárůst v podstatě kopíruje vývoj v České republice rychlostí vzestupu i úrovní
incidence. V celém Jihočeském kraji je incidence melanomu u žen ještě vyšší.
Graf č. 113 Zhoubné novotvary dg C 43 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor,
Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 0,6196x + 8,3561
5
10
15
20
25
30
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
10.7 Incidence nádorů prostaty
Nádory prostaty patří u mužů k druhému nejčastějšímu nádorovému onemocnění. V České
republice je dlouhodobě vzestupný trend výskytu tohoto typu nádoru. Spolu s Českou
75
republikou je patrný vzestup i v Jihočeském kraji a v okrese Tábor, kde je incidence
po většinu sledovaného období nejvyšší. Incidence ve městě naprosto věrně kopíruje výskyt
nádoru v okrese, v posledních třech letech je však významně vyšší.
Graf č. 114 Zhoubné novotvary dg C 61 (evropský standard) u MUŽŮ ve městě Táboře,
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 2,0514x + 66,791
40
50
60
70
80
90
100
110
120
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Tábor
10.8 Incidence nádorů močového měchýře
Graf č. 115 Zhoubné novotvary dg C 67 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor,
Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 0,4895x + 26,952
10
15
20
25
30
35
40
45
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
76
Incidence nádorů močového měchýře je ve všech sledovaných oblastech v podstatě
konstantní, s mírným vzestupným trendem. Rozdíly mezi sledovanými lokalitami nejsou
v průměru významné.
10.9 Incidence nádorů ledvin a močových cest
Pokud pomineme poměrně výrazné meziroční kolísání hodnot incidence, je výskyt nádorů
ledvin a močových cest v Táboře na stabilní hladině po celou dobu významně nad úrovní
České republiky. V Jihočeském kraji incidence této skupiny nádorů stoupá a přibližuje se
okresním hodnotám.
Graf č. 116 Zhoubné novotvary dg C 64, 65, 66, 68 (evropský standard) u MUŽŮ
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 0,0944x + 39,42
20
25
30
35
40
45
50
55
60
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
77
10.10 Incidence nádorů prsu
Graf č. 117 Zhoubné novotvary dg C 50 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře,
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 1,2727x + 73,527
60
65
70
75
80
85
90
95
100
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres TáborJČ krajČRTábor
Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Pro prognózu tohoto nádoru
velmi záleží na včasnosti jeho rozpoznání. Trend výskytu je ve všech oblastech vzestupný.
Výjimku tvoří město Tábor, kde především v roce 2006 došlo k významnému poklesu nově
hlášených onemocnění. Další roky by měly prokázat, zda se jednalo o náhodný pokles nebo
jev trvalejšího charakteru. Rozdíly mezi ostatními oblastmi nejsou velké a nejsou významné.
10.11 Incidence nádorů hrdla děložního
Incidence nádorů hrdla děložního v Táboře zůstává zhruba na stejné úrovni po celou dobu
sledování. V České republice dochází k mírnému poklesu, v Jihočeském kraji naopak
k dynamickému vzestupu hodnot. Údaje z Tábora – města jsou přes mírný vzestup na nejnižší
úrovni, stejně jako v celé České republice mají mírně klesající tendenci.
78
Graf č. 118 Zhoubné novotvary dg C 53 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře,
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = 0,0483x + 16,253
5
10
15
20
25
30
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres TáborJČ krajČRTábor
10.12 Incidence nádorů děložního těla
Graf č. 119 Zhoubné novotvary dg C 54 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře,
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -0,0645x + 26,105
15
20
25
30
35
40
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres Tábor
JČ kraj
ČR
Tábor
Incidence nádorů děložního těla má v Táboře velmi mírně klesající tendenci. V České
republice je incidence beze změn a v Jihočeském kraji mírně stoupá. V kraji je incidence
rovněž nejvyšší, mezi ČR a okresem nejsou viditelné rozdíly. Ve městě je incidence, přes
značné kolísání, přibližně na úrovni okresu.
79
10.13 Incidence nádorů vaječníku
Graf č. 120 Zhoubné novotvary dg C 56, 57 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře,
v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007
y = -0,572x + 23,018
5
8
11
14
17
20
23
26
29
32
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
okres TáborJČ krajČRTábor
Incidence nádorů vaječníků má ve všech sledovaných oblastech klesající trend, v Táboře je
pokles nejpatrnější. Rozdíly v incidenci nejsou mezi lokalitami významné. Incidence nádoru
ve městě je však významně nižší, v roce 2005 však zakolísala k nejvyšším hodnotám.
80
11 Závěry
V posledních šesti sledovaných letech došlo v Táboře k významnému poklesu počtu dětí, a to
o 12,2%, za posledních 10 let pak dokonce k poklesu o 23,8%, což odpovídá poklesu počtu
dětí o 1.490. Naopak došlo ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to
o téměř 7% za posledních šest let a o 10,4% (tj. o 493) za desetileté období.
Pro město Tábor je zajisté velmi nepříznivá skutečnost, že index stáří je oproti Jihočeskému
kraji i průměru v ČR trvale výrazně vyšší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic
jiného než to, že v Táboře žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném kraji a v ČR. Navíc
bylo v tomto období v Táboře zaznamenáno navýšení tohoto indexu o plných 22%, zatímco
v ČR o 15%.
Střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) se v celé ČR
i v okrese Tábor u obou pohlaví trvale prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci
dožívat se vyššího věku. Střední délka života při narození je u žen v okrese Tábor v roce 2007
delší o 5,2 let než u mužů (80,0 let oproti 74,8 letům). Střední délka života při narození je na
Táborsku delší než je průměr v ČR – u mužů o 10 a u žen o 4 měsíce.
Celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR poměrně výrazně klesá, pokles úmrtnosti je
v Táboře o něco vyšší než tomu je průměrně v ČR – rozdíl však není významný.
Úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se
ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Úmrtnost mužů je v Táboře nižší než
je průměr v celém Jihočeském kraji a v ČR. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc mužů zhruba
65 zemřelých mužů oproti průměru v ČR za rok. V praxi to znamená, že kdyby byla úmrtnost
mužů v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba
o 11 mužů více než nyní.
I u žen celková úmrtnost v Táboře v posledních letech poměrně výrazně klesá, pokles za šest
sledovaných let činí zhruba 17%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Táboře nižší než je
v ČR a v Jihočeském kraji. Kdyby byla úmrtnost žen v Táboře na stejné úrovni jako v ČR,
umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 8 žen více.
V posledních třech letech umírá každým rokem v Táboře zhruba stejný počet lidí – v průměru
398, z toho je 204 mužů a 194 žen. Každým rokem tak průměrně umírá o 10 mužů více než
žen.
Úmrtnost mužů do tzv. seniorského věku, tj. do 65 let věku, je dlouhodobě a trvale výrazně
vyšší než u stejně starých žen. Každým rokem zemře v Táboře do 65. roku věku v průměru
26 žen a 63 mužů, což je více než dvojnásobek. V průměru každý měsíc v Táboře zemře sedm
lidí mladších 65-ti let. Celkem každým rokem umírá v Táboře na nejrůznější příčiny
v průměru 16 mladých osob ve věku do 45-ti let.
Nejčastěji lidé umírají na onemocnění srdce a cév, nejinak tomu je i v Táboře, umírá na ně
46% lidí – ženy častěji (51%) než muži (41%). Podíl úmrtnosti na tato onemocnění je u mužů
i žen v Táboře nižší než v ČR (46% oproti 51%). Na druhém místě jsou zhoubné nádory
s 30% (v ČR 27%), a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě poranění (úrazy) a otravy
s téměř 7% úmrtí (v ČR 6%).
81
Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Táboře určité rozdíly. Kromě již uvedeného
rozdílu v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, umírají muži v Táboře významně častěji
na zhoubné nádory (z 33% oproti 26% u žen) a na úrazy (8,4% oproti 4,6% u žen).
Velmi zajímavá a pro koncipování zdravotní politiky a zdravotního plánu důležitá je analýza
tzv. předčasných úmrtí, tj. do seniorského věku (tj. do 65. roku věku). Do tohoto věku lidé
v Táboře nejčastěji umírají na zhoubné nádory (39%), pak na onemocnění srdce a cév (24%)
a na 3. místě jsou opět úrazy a ev. otravy, ale s mnohem vyšším podílem (17%). Mezi
pohlavími jsou výrazné rozdíly – více než polovina žen (53%) umírá na zhoubné nádory
(muži v 33%), téměř pětina mužů pak umírá na následky úrazů (19,1% oproti 10,6% u žen).
Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je u mužů v Táboře v posledních letech trvale nižší než
je průměr v ČR, v Jihočeském kraji i v okrese Tábor. V Táboře v průměru umírá na nemoci
srdce a cév každým rokem o 15 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby zde muži umírali
na tato onemocnění stejně často jako v ČR. Obdobná situace je i u žen. I zde je úmrtnost
na onemocnění srdce a cév trvale nižší než ve všech srovnávaných územích. Každým rokem
zemře v Táboře v průměru na tato onemocnění 188 osob, z toho 102 žen a 86 mužů.
Nicméně alarmující je skutečnost, že v průměru každým rokem umře na kardiovaskulární
onemocnění v Táboře 21 lidí mladších 65 let věku, a z toho jsou 2 osoby do 44. roku věku.
Mnohem častěji na tyto nemoci umírají mladší muži než ženy – ročně v Táboře zemřou
do 65. roku věku 4 ženy, ale také 17 mužů.
Jak již bylo uvedeno, druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění.
V průměru umírá na zhoubné nádory v Táboře více lidí, než je průměr v ČR (samozřejmě
po tzv. standardizaci). Rozdíly však nejsou významné, navíc trend poklesu této úmrtnosti je
v Táboře příznivější než v ČR. V průměru každým rokem umírá v Táboře na některý
ze zhoubných nádorů 120 osob, z toho je 68 mužů a 52 žen.
Téměř čtvrtina (23%) ze všech lidí, kteří na některý ze zhoubných nádorů zemřou, umírají
ve věku mladším 65-ti let. Každý rok v Táboře umírá na zhoubné nádory 35 lidí dříve než se
dožije tohoto seniorského věku. Průměrně každým rokem zemře v Táboře na novotvary
o 16 (tj. o 32%) mužů více než žen.
Určitou zajímavostí je, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v Táboře (podobně
jako v celé ČR) mírně zvyšuje a naopak úmrtnost na zhoubné nádory poměrně významně
klesá. Toto postupné „rozevírání se nůžek!“ má nejspíše příčinu ve stále zlepšující se léčbě
na straně jedné a v nepříliš kvalitní primární prevenci, podpoře zdraví a zodpovědnosti za své
zdraví na straně druhé.
Úmrtnost na úrazy a ev. otravy je u obou pohlaví v Táboře prakticky obdobná jako je průměr
v ČR či v Jihočeském kraji – rozdíly nejsou významné. Dlouhodobý trend vývoje této
úmrtnosti je v Táboře mírně příznivější než tomu je v ČR, případně v Jihočeském kraji.
Trendy u obou pohlaví mají – podobně jako v celé ČR – mírně klesající (tj. pozitivní)
tendenci. V Táboře přesto každým rokem v průměru umírá na následky úrazu 27 osob –
z toho je 18 mužů a 9 žen.
Pro mladší věkové skupiny je typické, že úrazy patří k nejčastějším příčinám smrti. Zejména
u mužů jsou v mladších věkových skupinách stejně časté jako v seniorském věku. Více než
polovina úrazů jsou v Táboře příčinami úmrtí ve věku mladším než je věk seniorský, u mužů
to dokonce činí 68%.
82
I přesto, že úmrtnost v Táboře v posledních letech klesá, zemře každý měsíc v Táboře celkem
33 lidí, z toho na srdečně cévní nemoci 15 lidí, na některý ze zhoubných nádorů 10 osob a na
následky úrazů 2 lidé.
Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel až do roku 2007 trvale rok od roku
narůstal, v roce 2008 však došlo k zastavení tohoto vývoje a je velmi reálné, že
v následujících letech dojde naopak k poklesu počtu živě narozených dětí.
Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v ČR dlouhodobě k nejnižším na světě. Průměrně
v Táboře ročně umírají v kojeneckém věku tři děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě
již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Trendy vývoje kojenecké
i novorozenecké úmrtnosti jsou v Táboře mírně pozitivnější než tomu je v průměru v ČR.
Počet spontánních i umělých potratů v celé ČR dlouhodobě mírně klesá. Počet spontánních
potratů se u žen v Táboře v průměru každým rokem pohybuje kolem 110 potratů. Trend je
však mírně negativní – počty spontánních potratů v posledních letech spíše mírně narůstají.
Údaje týkající se umělých přerušení těhotenství za město Tábor nejsou k dispozici, proto je
hodnocen okres Tábor Zde – na rozdíl od trendu spontánních potratů – je patrný výrazně
sestupný, tj. pozitivní trend, který lze očekávat i v samotném městě Tábor. Svědčí to mj.
o tom, že v uvedených letech výrazně klesly počty umělých potratů.
V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 39 dětí s vrozenou vývojovou vadou,
která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Táboře je tato situace prakticky obdobná –
zde se rodí každým rokem v průměru 40 takto postižených dětí.
Výskyt syfilis i kapavky je trvale pod republikovým průměrem a lze ho označit za sporadický.
Incidence tuberkulózy je rovněž trvale pod republikovým průměrem.
Incidence salmonelóz má trvale klesající trend, mírně klesá i výskyt kampylobakterióz.
Incidence sumy hepatitid je v okrese trvale pod průměrem kraje i republiky. U hepatitidy typu
B došlo k poklesu z nejvyšších hodnot v roce 2003 k nulové hodnotě v roce 2007, přesto
zůstává nad průměrem republiky i kraje.
Vysoce nadprůměrný je v Táboře výskyt diabetu a jejich počet dále stoupá. Prevalence
diabetiků o 40% převyšuje stav v České republice. Alergiků je v Táboře evidováno shodně
s krajem i okresem, viditelně nad průměrem ČR. V roce 2008 došlo ve městě k prudkému
poklesu evidovaných.
Celková incidence nádorů v Táboře mírně klesá, stejně je tomu i u mužů. U žen incidence
stoupá. U mužů je vyšší než v ČR, u žen je pod republikovým průměrem. Vzestup incidence
především postihuje nižší věkové skupiny.
Vysoce významně roste incidence kožního melanomu! Ostatní nádorová onemocnění se
pohybují na úrovni českého průměru, s výjimkou vyšší incidence nádorů prostaty.
Incidence nádorů tlustého střeva v okrese má klesající trend u mužů i u žen v okrese Tábor.
U mužů se přibližuje k hodnotám v ČR, u žen je významně nižší.
83
Incidence nádorů plic u mužů klesá a je mírně nad úrovní v ČR, u žen stoupá a je dlouhodobě
pod hodnotami ČR..
Výskyt nádorů prostaty je ve městě Táboře nad úrovní v okresu, ale i nad průměrem republiky
a kraje.
V okrese Tábor je zvýšený výskyt nádorů ledvin.
Incidence nádorů prsu ve všech oblastech stoupá, tomu se vymyká v posledním roce (2006)
strmý pokles incidence ve městě Tábor. Nádory těla i hrdla děložního jsou ve městě pod
průměrem srovnávaných lokalit.