Akupresura zlom.indd 1 6.1.2016 9:50:05

Akupresura_zlomindd 1 612016 95005

AKUPRESURAa přiacuterodniacute prostředky v prvniacute pomoci

některyacutech naacutehlyacutech stavů a onemocněniacute

Jiřiacute Marek a kol

akupresura_listindd 2 10122015 101325Akupresura_zlomindd 2 612016 95005








Stanislav Juhaňaacutek ndash TRITON

akupresura_listindd 1 10122015 101325

KATALOGIZACE V KNIZE - NAacuteRODNIacute KNIHOVNA ČR

Marek Jiřiacute Akupresura a přiacuterodniacute prostředky v prvniacute pomoci některyacutech naacutehlyacutech stavů a onemocněniacute Jiřiacute Marek a kol -- Vydaacuteniacute prvniacute -- V Praze Stanislav Juhaňaacutek - Triton 2016ISBN 978-80-7387-958-7

615814 6158- akupresura- alternativniacute terapie- kolektivniacute monografi e

6158 - Fyzioterapie Psychoterapie Alternativniacute leacutekařstviacute [14]







Jiřiacute Marek a kolAKUPRESURAa přiacuterodniacute prostředky v prvniacute pomoci některyacutech naacutehlyacutech stavů a onemocněniacute

Tato kniha ani žaacutednaacute jejiacute čaacutest nesmiacute byacutet kopiacuterovaacutena rozmnožovaacutena ani jinak šiacuteřena bez piacutesemneacuteho souhlasu vydavatele

Copyright copy Jiřiacute Marek a kolIllustrations copy Bronislav Kračmar 2016copy Stanislav Juhaňaacutek ndash TRITON 2016Cover copy Renata Brtnickaacute 2016

Vydal Stanislav Juhaňaacutek ndash TRITONVykaacuteňskaacute 5 100 00 Praha 10wwwtridistricz

ISBN 978-80-7387-958-7

AutořiMUDr Jiřiacute MarekMonada spol s r o

doc PaedDr Bronislav Kračmar CScUniverzita Karlova v Praze

PaedDr Kateřina MarkovaacuteMonada spol s r o

MUDr Jana KombercovaacuteOrdinace praktickeacuteho leacutekaře pro dospěleacute v Praze


7

Obsah

Uacutevodniacute slovo 11

Akupunktura dnes ve světě a u naacutes 13

Kapitola 1 Akupresura (MUDr Jiřiacute Marek) 13

Z historie akupunktury 16

Klasickeacute zaacuteklady akupunktury 17Filozofie jin-jang 17Učeniacute o pěti prvciacutech 21Orgaacutenoveacute hodiny 23Akupunktura ndash klasickaacute čiacutenskaacute leacutečebnaacute metoda 24

Soudobyacute vědeckyacute vyacuteklad 25Reflexniacute zaacuteklad 25Teorie a hypoteacutezy 27Systeacutemovyacute vyacuteklad uacutečinku akupunktury 27

Body a draacutehy 32Vyacuteznam kůže v systeacutemu akupunktury 32Akupunkturniacute bod 32Morfologie 33Funkčniacute vlastnosti 33Lokalizace akupunkturniacutech bodů 36Způsob podraacutežděniacute AB 38Jehly 38Oheň 39Tlak 39Masaacutež 39Elektrickeacute podraacutežděniacute 39Laser 40Ultrazvuk a magnet 40Farmakopunktura 40Akupunkturniacute draacuteha 40Děleniacute drah a jejich průběh 41Body a draacutehy v současneacutem pojetiacute 42Draacutehy a body v systeacutemu akupunktury 43Draacuteha plic 44


8

AKUPRESURA

Draacuteha tlusteacuteho střeva ndash tračniacutek 46Draacuteha žaludku 48Draacuteha sleziny 50Draacuteha srdce 52Draacuteha tenkeacuteho střeva 54Draacuteha močoveacuteho měchyacuteře 56Draacuteha ledvin 58Draacuteha (obalu srdce) osrdečniacuteku oběhu 60Draacuteha třiacute ohřiacutevačů (ohňů čaacutestiacute těla) 62Draacuteha žlučniacuteku 64Draacuteha jater 66Draacuteha předniacute středniacute 68Draacuteha zadniacute středniacute 70

Body se zvlaacuteštniacutem vyacuteznamem 72Body s celkovyacutem uacutečinkem 72Body speciaacutelniacute 73Poplašneacute a souhlasneacute body (body Mo a Shu) 73Body prvniacute pomoci 74Body Luo 75Volba sestavy bodů 79Vyhledaacutevaacuteniacute uacutečinneacuteho bodu 83Technika akupresury 85Akupresura 85Čiacutenskaacute masaacutež 89Indikace a kontraindikace 90Mikrosysteacutemy v akupresuře 92Mikrosysteacutem ušniacuteho boltce 93Lokalizace na ušniacutem boltci 96Lokalizace aurikulaacuterniacutech bodů 97Mikrosysteacutem plosky nohy 100Mikrosysteacutem ruky (podle Jayasuriyi) 108Mikrosysteacutem temene hlavy 111Mikrosysteacutem obličeje 113Ostatniacute mikrosysteacutemy 114Čaacutest speciaacutelniacute 114Celkoveacute uklidněniacute (sedativniacute) 115Celkoveacute povzbuzeniacute (při uacutenavě) 116Deprese strach 117Nespavost napětiacute hysterie 118Zažiacutevaciacute obtiacuteže 119Kinetoza (mořskaacute nemoc autobusovaacute nemoc) 120


9

Obsah

Kašel (dušnost astmatickyacute zaacutechvat) 121Ryacutema a sennaacute ryacutema 122Spaacuteleniny (kožniacute svěděniacute ekzeacutemy) 123Menstruačniacute obtiacuteže (dysmenorea) 124Sex (neplodnost impotence) 125Krvaacuteceniacute z nosu 126Kolika (jen rozpoznanaacute) 127Bolesti hlavy 128Bolesti zubů 129Křeče lyacutetek (vyčerpaacuteniacute) 130Bolesti krčniacute paacuteteře (CB syndrom) 131Bolesti bederniacute paacuteteře (LS syndrom ischias) 132Bolesti ramene lokte 133Body kyčle kolena kotniacuteku 134Bolesti revmatickeacute a z počasiacute 135Ukaacutezka možnosti kombinaciacute tělovyacutech bodů s ušniacutem boltcem 136Literatura 139

Kapitola 2 Fyzikaacutelniacute terapie (MUDr Jiřiacute Marek) 140

Teplo (energie tepelnaacute) 141Voda 146Světlo 147

Kapitola 3 Možnosti fytoterapie v raacutemci předleacutekařskeacute prvniacute pomoci (MUDr Miroslav Kubiacuteček) 151

Uacutevod 151

Formy použitiacute leacutečivyacutech rostlin 152

Obecně k fytoterapii v raacutemci prvniacute pomoci 152Možnosti fytoterapie podle jednotlivyacutech přiacuteznaků 153Bodnutiacute hmyzem kousnutiacute hmyzem 153Bolesti hlavy a migreacutena 154Bolesti kloubů 154Bolesti očiacute zaacuteněty spojivek červeneacute oko 155Bolesti v krku bolesti ušiacute 156Bolesti v zaacutedech a uacutestřel paacuteteře 156Bolesti zubů a zaacutenět daacutesniacute 157Bolestivaacute menstruace 157Bezvědomiacute 158


10

Ebrieta a rychleacute vystřiacutezlivěniacute 158Hemeroidy a fisury okolo konečniacuteku 158Horečka chřipka a katar horniacutech cest dyacutechaciacutech 159Kašel 160Koliky žlučniacutekoveacute a ledvinoveacute 160Kousnutiacute hadem 161Omrzliny a popaacuteleniny 161Paraziti ve střevech 162Raacuteny odřeniny opruzeniny 162Ryacutema a krvaacuteceniacute z nosu 163Střevniacute koliky průjem 163Vyčerpaacuteniacute přepracovaacuteniacutem 164Zaacuteněty šlach a žil 164

Kapitola 4 Dietoterapie MUDr Jana Kombercovaacute 165

Strava 165Sezoacutenniacute strava 169Kvality prvků v potravinaacutech 179

Doslov 180

AKUPRESURA


11

Akupresura

Uacutevodniacute slovo

Tato kniacutežka vznikla již daacutevno asi rok před velkou změnou v našem životě před listopadem 1989 Vznikla jako vysokoškolskaacute skripta pro fakultu těles-neacute vyacutechovy a sportu pro externiacute vyacuteuku akupresury V teacute době byla tato fakul-ta Univerzity Karlovy jednou z maacutela kde bylo vedeniacute fakulty ochotno vůbec vyacuteuku takovyacutech oborů jako je akupresura nebo akupunktura připustit

V současneacute době se však situace ve všech odvětviacutech lidskeacute činnosti a tedy i mediciacuteně a jejiacutech oborech rychle měniacute Nejenže je přiacutepustneacute vyučovat aku-punkturu a akupresuru ale rozkveacutetajiacute i jineacute vědy a nauky ktereacute byly dřiacuteve administrativně potlačovaacuteny Takže se nyniacute jeviacute nutnost předložit studentovi nebo i prosteacutemu občanovi takovou publikaci kteraacute obsahuje komplexniacute po-hled na možnosti poskytovaacuteniacute pomoci pro naacutes dosud netradičniacutemi metodami

Ke klasickeacutemu učeniacute o prvniacute pomoci při život ohrožujiacuteciacutech stavech a zra-něniacutech tj dyacutechaacuteniacute z uacutest do uacutest masaacutež srdce a dalšiacute protišokovaacute a protibo-lestivaacute opatřeniacute včetně odsunu nemocneacuteho (zraněneacuteho) k leacutekaři patřiacute ještě prvniacute pomoc kterou v našiacute kniacutežce popisujeme a vysvětlujeme

Je to prvniacute pomoc sveacutepomoc a vzaacutejemnaacute pomoc metodami přiacuterodniacuteho leacutečeniacute

Zaacutejem veřejnosti ekonomickaacute nenaacuteročnost snadnaacute dostupnost těchto metod a pozitivniacute odezva nemocneacuteho či zraněneacuteho organismu na spraacutevně provedeneacute metody přiacuterodniacutech způsobů leacutečeniacute včetně akupresury jsou hlavniacute přiacutečinou proč dnes nabiacuteziacuteme veřejnosti tuto kniacutežku Nabiacuteziacuteme ji všem kte-řiacute o tyto metody majiacute zaacutejem Zejmeacutena však studentům všech pedagogickyacutech oborů studentům tělesneacute vyacutechovy stejně tak i studentům mediciacuteny kteřiacute v niacute mohou najiacutet mnoheacute odpovědi na otaacutezky ktereacute jim zatiacutem studium na vy-sokeacute škole neposkytne Tato kniacutežka může byacutet i součaacutestiacute vyacutechovy rodinnyacutech škol a škol životniacuteho stylu škol maseacuterskyacutech či škol se zdravotnickou sociaacutel-niacute a kulturniacute naacuteplniacute

Tato kniacutežka přinese do jisteacute miacutery uceleneacute pohledy na možnosti ošet-řeniacute nemocneacuteho a zraněneacuteho v nejrůznějšiacutech situaciacutech kdy neniacute po ruce ani leacutekař ani dobře vybavenaacute leacutekaacuternička V přiacuterodě na taacuteborech na vyacutele-tech v domaacutecnostech lidiacute staršiacutech a odloučenyacutech na cestaacutech v dopravniacutech prostředciacutech u vody i v kuchyni Prostě všude kde maacuteme po ruce pouze svoje vlastniacute ruce s deseti prsty přiacuterodu a sveacute věděniacute svůj um Prvniacute po-moc musiacute byacutet vždycky kvalitniacute včasnaacute a uacuteplnaacute Proto nenabaacutedaacuteme touto kniacutežkou v žaacutedneacutem přiacutepadě k tomu aby byla opomenuta zaacutekladniacute pravidla pro poskytovaacuteniacute prvniacute pomoci Naopak touto kniacutežkou nabaacutedaacuteme k tomu aby tato pravidla byla ještě v meziacutech možnosti doplněna tiacutem co vždycky můžeme použiacutet za všech okolnostiacute pokud k tomu maacuteme čas a prostor Na


12

AKUPRESURA

všechna onemocněniacute všechny drobneacute uacuterazy a stavy tělesneacuteho či duševniacuteho neladu se potřebujiacute klasickeacute formy prvniacute pomoci jako je dyacutechaacuteniacute z uacutest do uacutest Drobnaacute popaacutelenina o kuchyňskou troubu odřeneacute koleno podvrtnu-tyacute kotniacutek prochlazeniacute a ryacutemy nespavost a uacutenava jsou všechno stavy kdy došlo k poruše zdraviacute ale neniacute ještě zapotřebiacute ani protišokovyacutech opatře-niacute ani volat rychlou pomoc s leacutekařem a nosiacutetky Spraacutevně přiloženyacute obklad akupresura spraacutevně zvolenyacutech bodů masaacutež a zaacutebal čerstvyacute čaj z leacutečivyacutech bylin a procvičeniacute bolavyacutech končetin a těla může přineacutest rychlejšiacute uacutelevu i uacutezdravu než vyčkaacutevaacuteniacute přiacutejezdu leacutekaře ktereacuteho často přivedeme do roz-paků když ciacutetiacute že je zdržovaacuten drobnostmi od zachraňovaacuteniacute životů při in-farktech a stavech ohroženiacute života

Našiacutem uacutekolem je aby co nejviacutece lidiacute bylo vzdělanyacutech a znalyacutech širokeacute škaacute-ly kterou poskytuje naše přiacuteroda ku pomoci při leacutečeniacute nejrůznějšiacutech nedu-hů a poruch Když bude hodně občanů znaacutet zaacuteklady českeacute a středoevropskeacute tradičniacute mediciacuteny doplněneacute o některeacute poznatky tradičniacutech leacutekařstviacute jinyacutech zeměpisnyacutech regionů pak ubude těch kteřiacute budou nadaacutele navštěvovat šar-lataacuteny a kouzelniacuteky kteřiacute slibujiacute ale nedaacutevajiacute Věděniacute je nejmocnějšiacute zbraň v rukou lidiacute V tomto přiacutepadě zbraň proti poruše zdraviacute i proti věděniacute ktereacute zavaacutediacute k pověře a podvodu Tato naše kniacutežka ať tedy sloužiacute jako dobraacute po-můcka vaacutem všem kteřiacute o věděniacute maacutete zaacutejem

V teacuteto kniacutežce najdete v komplexu přiacuterodniacutech leacutečebnyacutech metod ktereacute mů-žete použiacutet k prvniacute pomoci tyto zaacutekladniacute kapitoly 1 Akupresura2 Leacutečeniacute fyzikaacutelniacutemi prostředky3 Leacutečeniacute bylinami (fytoterapie)4 Leacutečeniacute dietou


13

Kapitola 1

Akupresura

AKUPUNKTURA DNES VE SVĚTĚ A U NAacuteS

Po druheacute světoveacute vaacutelce v 50 letech 20 stoletiacute se do Evropy začala znovu dostaacutevat akupunktura jedna z metod takzvaneacute orientaacutelniacute mediciacuteny Aku-punktura byla znaacutema v Evropě již ve dvacaacutetyacutech a třicaacutetyacutech letech Byla provozovaacutena zejmeacutena ve Francii Německu ale takeacute u naacutes na Hennerově neurologickeacute klinice v Praze a v revmatologickeacute praxi Pro nedostateč-nou znalost nebyla provaacuteděna dobře a jejiacute vyacutesledky nevedly k vyacuteraznějšiacutem uacutespěchům Takeacute v ostatniacutech zemiacutech Evropy z těchto důvodů nezdomaacutecně-la a nestala se tedy metodikou znaacutemou širšiacute laickeacute ani leacutekařskeacute veřejnosti Přesto však se začala v teacuteto době kdy se oteviacuteraly dveře Daacutelneacuteho vyacutechodu pomalu šiacuteřit světem v zemiacutech s menšinami čiacutenskyacutech japonskyacutech a indo-čiacutenskyacutech obyvatel

Do našiacute země se akupunktura podruheacute dostala po skončeniacute korejskeacute vaacutel-ky Přinesli ji leacutekaři kteřiacute se vaacutelky zuacutečastnili zejmeacutena v miacuteroveacutem sboru OSN a daacutele leacutekaři kteřiacute již v teacuteto době působili profesionaacutelně v zemiacutech Daacutelneacuteho vyacutechodu Je třeba v tomto přiacutepadě jmenovat Dr Umlaufa mladeacuteho vojen-skeacuteho leacutekaře kteryacute po naacutevratu z Koreje probojoval svou praciacute piacuteliacute a houžev-natostiacute miacutesto akupunktuře ve Vojenskeacute nemocnici v Ružomberku odkud se pak akupunktura šiacuteřila i na jinaacute pracoviště zprvu v zařiacutezeniacutech armaacutedy a pak i na ostatniacute Nezaacutevisle na tomto zdroji informaciacute a poznatků se akupunktura šiacuteřila i z pera a pracoviště leacutekaře chirurga a spisovatele Dr Vaacuteclava Kajdoše v Praze na Žižkově Na 2 konferenci o akupunktuře v Ružomberku se sešlo v roce 1965 již asi padesaacutet uacutečastniacuteků z nichž alespoň třicet mělo v ruce jehlu a zaacutekladniacute znalosti z tohoto oboru

Od roku 1965 do roku 1992 prodělala akupunktura bouřlivyacute vyacutevoj Z metody tehdy neznaacutemeacute zpola zatracovaneacute a povětšinou zakazovaneacute se vyvinula metoda kteraacute byla oficiaacutelně tj Ministerstvy zdravotnictviacute Českeacute a Slovenskeacute republiky vzata nejen na vědomiacute ale zařazena jako leacutečebnaacute me-toda Do roku 1987 proběhlo 13 celostaacutetniacutech konferenciacute a tři českosloven-skeacute kongresy s mezinaacuterodniacute uacutečastiacute Akupunktura je vyučovaacutena Byly zřiacutezeny


14

AKUPRESURA

zaacutekladniacute kurzy akupunktury pro leacutekaře s prvniacute atestaciacute při Institutu pro dal-šiacute vzdělaacutevaacuteniacute leacutekařů a farmaceutů v Praze (ILF) kurzy naacutestavboveacute pro po-kročileacute Byla zřiacutezena školiciacute miacutesta v ILFu v Praze a Bratislavě a na odděleniacute akupunktury nemocnice KUNZ v Brně-Bohuniciacutech na prvniacutem to odděleniacute akupunktury v Československu ktereacute vedl prim Dr Richard Umlauf CSc Na Slovensku byla zřiacutezena školiciacute centra pod vedeniacutem prim Dr J Šmiraly v Bratislavě prim Dr M Mocika v Nitře a prim Dr Banghy v Podunaj-skyacutech Biskupiciacutech V raacutemci ČSD je vyacuteuka akupunktury vedena prim Dr Rů-žičkou CSc a Dr Soukupem Zaacutekladniacute kurzy akupunktury se pak rozrostly a zaacutejem o ně byl již velikyacute proto byly ILFem předaacuteny do jednotlivyacutech krajů ČSR kde byly tyto kurzy podle jednotlivyacutech osnov ILFu pořaacutedaacuteny krajskyacute-mi odděleniacutemi pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute leacutekařů Tato školeniacute byla svěřena tyacutemům školitelů vybranyacutech ze zkušenyacutech akupunkturistů Řada z nich absolvova-la i školeniacute v zahraničiacute Ve Vietnamskeacute lidoveacute republice SSSR ale i v Čiacuteně Školeniacutem v SSSR prošli zejmeacutena ti odborniacuteci kteřiacute pracujiacute metodou elektro-punktury to je pomociacute draacutežděniacute elektrickyacutem proudem Vyšly i prvniacute českeacute učebnice akupunktury Nejdřiacuteve byla přeložena monografie E D Tykočin-skeacute Zaacuteklady akupunktury s vyacutekladem českyacutech překladatelů vzaacutepětiacute nato v roce 1985 Růžičkova Akupunktura v teorii a praxi a skripta ILF Vaacuteclava Kajdoše Zaacuteklady tradičniacute akupunktury Prvniacute kniacutežkou o akupunktuře byla Akupunktura autorů Vymazala a Tuhaacutečka ze šedesaacutetyacutech let kteraacute však byla rychle beznadějně rozebraacutena a k reedici již z důvodů tehdejšiacuteho nepochopeniacute akupunktury nedošlo V roce 1974 vyšla Kajdošova vědeckopopulaacuterniacute pu-blikace o akupunktuře pod naacutezvem Kovem a ohněm v edici Kontakt a v roce 1987 v edici Pyramida Kromě uvedenyacutech publikaciacute vyšla celaacute řada překla-dů kniacutežek a brožurek miacutestniacuteho vyacuteznamu vydaacutevanaacute některyacutemi tělovyacutechov-nyacutemi jednotami (zejmeacutena joacutegy) o akupunktuře daacutele i pod hlavičkou OUacuteNZ Českaacute Liacutepa Olomouc a podobně

V roce 1983 se stala československaacute akupunktura součaacutestiacute mezinaacuterodniacute organizace ICMART (The International Council of Medical Acupuncture and Related Techniques)

Tato organizace je v současneacute době jedinou evropskou organizaciacute kteraacute sdružuje naacuterodniacute organizace vědeckeacute akupunktury leacutekařů

V květnu 1988 byl uspořaacutedaacuten v Praze 3 světovyacute kongres akupunktury Kromě organizace ICMART jsou ještě jineacute světoveacute velkeacute organizace sdružu-jiacuteciacute naacuterodniacute organizace akupunktury ktereacute netrvajiacute na mediciacutenskeacutem zaacutekladě poznaacuteniacute teacuteto leacutečebneacute metody To vyplyacutevaacute z jejich situace všeobecneacute uacuterovně civilizace a vědy z potřeb leacutečebně preventivniacute peacuteče o nejširšiacute vrstvy obyvatel-stva z množstviacute vyškolenyacutech leacutekařů ze způsobu pojetiacute mediciacuteny a podobně Tyto organizace sdružujiacute i organizace takzvanyacutech bosyacutech akupunkturistů bez širšiacuteho vzdělaacuteniacute vyučenyacutech ve speciaacutelniacutech kurzech či školaacutech jak jsme to mohli vidět napřiacuteklad ve Vietnamu


15

Akupresura Jiřiacute Marek

V současneacute době je ustavena v raacutemci Československeacute společnosti Jana Ev Purkyně v Českeacute republice Českaacute leacutekařskaacute akupunkturistickaacute společnost a ve Slovenskeacute republice Slovenskaacute společnost akupunktury a alternativniacute mediciacuteny Jednaacute se spolu s vědeckou radou Ministerstva zdravotnictviacute Čes-keacute republiky o uznaacuteniacute akupunktury jako samostatneacuteho leacutekařskeacuteho oboru Řada akupunkturistů jak v Čechaacutech tak na Moravě Slezsku i na Slovensku se připravuje na vlastniacute soukromou praxi v oboru akupunktury kteraacute byla zařazena jako zaacutekladniacute leacutekařskeacute ošetřeniacute placeneacute Všeobecnou zdravotniacute po-jišťovnou V roce 1992 proběhla již 14 celostaacutetniacute konference o akupunktuře kteraacute byla zaacutekladem k dalšiacutemu rozvoji v obou republikaacutech Spolu s akupunk-turou se rozviacutejiacute a dostaacutevaacute do povědomiacute lidiacute i akupresura odvozenaacute metoda z akupunktury kteraacute z teorie akupunktury vychaacuteziacute a je od niacute neoddělitelnaacute Při Českeacute leacutekařskeacute akupunkturistickeacute společnosti se vytvořila sekce akupre-sury slabozrakyacutech a nevidomyacutech maseacuterů Kromě akupresury je dnes vyučo-vaacutena i takzvanaacute čiacutenskaacute tlakovaacute masaacutež což je jakaacutesi odnož či primitivniacute forma akupresury kteraacute je použitelnaacute v praxi rekondičniacutech a sportovniacutech maseacuterů Akupresura jako součaacutest zdravotnickyacutech nauk je vyučovaacutena pro potřeby středně zdravotnickyacutech pracovniacuteků sester rehabilitačniacutech pracovnic ale i leacutekařů kteřiacute o ni majiacute zaacutejem a nechtějiacute se zabyacutevat akupunkturou jako obo-rem Vyacuteuka probiacutehaacute ve fakultniacutech nemocniciacutech ve staacutetniacutech vyacuteukovyacutech zařiacute-zeniacutech a v soukromyacutech školaacutech a kurzech


16

AKUPRESURA

Z HISTORIE AKUPUNKTURY

Akupunktura je dnes poklaacutedaacutena za součaacutest tradičniacute orientaacutelniacute lidoveacute medi-ciacuteny Tak jako neniacute znaacutemo kdy přesně akupunktura vznikla takeacute neniacute znaacute-mo zda bylo poprveacute použito k leacutečeniacute vpichu jehly zahřaacutetiacute ohněm (ignipunk-tura) nebo zatlačeniacute prstem (akupresura) Dnes spolu s akupunkturou a jiacute přiacutebuznyacutemi technikami je součaacutestiacute orientaacutelniacute tradičniacute lidoveacute mediciacuteny ještě leacutečeniacute pomociacute diety dodržovaacuteniacute spraacutevneacute a speciaacutelniacute životospraacutevy leacutečebneacute gymnastiky (pohyboveacute terapie) fytoterapie (leacutečeniacute pomociacute různě uprave-nyacutech bylin) systeacutemu soustředěniacute a relaxace a dechoveacute gymnastiky až po vy-užitiacute živočišnyacutech tkaacuteniacute a vyacutetažků z nich nebo různyacutech přiacuterodniacutech mineraacutelů Toto vše je v nynějšiacutem Orientě zkoumaacuteno ve specializovanyacutech vyacutezkumnyacutech uacutestavech s ciacutelem využiacutet lidovyacutech metodik leacutečeniacutem co nejviacutece ve prospěch ši-rokyacutech vrstev obyvatelstva Tyto tendence jsou nejviacutece uplatňovaacuteny v Čiacutenskeacute lidoveacute republice ve Vietnamu v Korejskeacute republice v Laosu a Kambodži A v neposledniacute řadě i v Mongolsku

Na počaacutetku nejspiacuteš byla metoda leacutečeniacute pomociacute jehel a ohně Takeacute o době vzniku akupunktury nejsou přesneacute informace Podle některyacutech auto-rů počaacutetky sahajiacute až do sedmeacuteho tisiacuteciletiacute před našiacutem letopočtem odkud se zachovaly zbytky přiostřenyacutech rybiacutech kůstek a slonovinovyacutech špiček Dalšiacute zpraacutevy jsou z druheacuteho tisiacuteciletiacute př n l Ze třetiacuteho stoletiacute před našiacutem leto počtem je již znaacutemeacute diacutelo autora Cuan-Fu-mi kde jsou vyobrazeny body na povrchu těla a vytvořen jakyacutesi anatomickyacute atlas těchto bodů Největšiacute rozkvět akupunktury daacutevneacuteho věku se datuje do 6 stoletiacute n l kdy vznikajiacute prvniacute učebnice akupunktury jsou popisovaacutena onemocněniacute a syndromy leacute-čitelneacute akupunkturou a tak se staacutevaacute současně s chirurgiiacute farmakologiiacute a ji-nyacutemi obory součaacutestiacute čiacutenskeacute mediciacuteny I v Čiacuteně a ostatniacutech zemiacutech Daacutelneacuteho vyacutechodu prošla akupunktura vyacutevojem Byla často potlačovaacutena staacutele však byla leacutečebnou metodou pro nejširšiacute vrstvy obyvatel často jedinou dostupnou nejchudšiacutem Dnes jsou zřizovaacuteny noveacute a moderniacute vyacutezkumneacute uacutestavy v Čiacuteně i ostatniacutech zemiacutech Daacutelneacuteho vyacutechodu a akupunktura spolu s ostatniacutemi me-todami tradičniacute mediciacuteny prožiacutevaacute novou renesanci Šiacuteřiacute se do celeacuteho světa a je postupně zařazovaacutena do systeacutemu zdravotnictviacute a preventivně leacutečebneacute peacuteče Jedno z nejvyacuteznačnějšiacutech center akupunktury napřiacuteklad vzniklo pod vedeniacutem prof Ant Jayasuriy ve Sriacute Lance dalšiacute centra jsou ve Spojenyacutech arabskyacutech emiraacutetech zemiacutech Jižniacute a Středniacute Ameriky v Kanadě a Spojenyacutech staacutetech Ze zemiacute Evropy je akupunktura nejviacutece rozšiacuteřenaacute a dostaacutevaacute se jiacute nej-většiacute podpory v Rusku a ve staacutetech byacutevaleacuteho Sovětskeacuteho svazu ve Spolkoveacute republice Německo ve Francii i Holandsku v Českeacute republice Slovensku v Rumunsku Polsku a Bulharsku


17


KLASICKEacute ZAacuteKLADY AKUPUNKTURY

FILOZOFIE JIN-JANG

Filozofickyacutem zaacutekladem akupunktury stareacute Čiacuteny je učeniacute o dvou zaacutekladniacutech principech existence světa a všech jevů Jsou to principy jang a jin Tyto dva principy jsou obsaženy ve všech jevech světa a tvořiacute podstatu jejich objektiv-niacute skutečnosti Učeniacute o dvou principech jang a jin je jedniacutem z prvniacutech prvot-ně materialistickyacutech pojetiacute světa V každeacutem jevu živeacute i neživeacute přiacuterodě jsou tyto dva principy obsaženy v jisteacute dialektickeacute jednotě jeden bez druheacuteho nemůže byacutet oba dva musejiacute byacutet v rovnovaacuteze Jestliže tato rovnovaacuteha je po-rušena dochaacuteziacute k poruše funkciacute tohoto jevu Dosud pevně se tyčiacuteciacute skaacutela se hroutiacute strom usychaacute a život odumiacuteraacute Nerovnovaacuteha těchto principů v živo-tě člověka znamenaacute nemoc poruchu funkciacute v organismu Tyto dva principy jsou obsaženy v každeacutem orgaacutenu v každeacute tkaacuteni a takeacute v každeacute buňce lidskeacuteho organismu Jestliže horniacute čaacutest těla je vyjaacutedřena principem jang dolniacute čaacutest těla je jin zaacuteda jang břicho jin zevnějšek jang vnitřek jin a tak daacutele Toteacutež platiacute pro každyacute orgaacuten pro každyacute uacuted pro každou čaacutest těla Orgaacuteny duteacute jsou jangoveacute orgaacuteny plneacute jsou jinoveacute Každyacute z těchto orgaacutenů maacute však takeacute svo-ji součaacutest jangovou a jinovou protože i on musiacute byacutet udržovaacuten v rovnovaacuteze a harmonii těchto dvou principů Uacutelohou leacutekaře nebo leacutečitele je pak naruše-nou rovnovaacutehu těchto principů harmonizovat a tak dosaacutehnout stavu zdraviacute To je harmonie Proto je vyacuterazem akupunktury takzvanaacute bdquoMonaacutedaldquo grafic-keacute znaacutezorněniacute dvou protikladnyacutech principů stojiacuteciacutech v dialektickeacute jednotě a harmonii V monaacutedě je vyjaacutedřen i obsah jednoho principu v druheacutem a je-jich vzaacutejemnaacute propojenost Monaacuteda je symbolem jednoty a harmonie a ob-jevuje se v symbolech jak naacuteboženskyacutech tak i staacutetniacutech (staacutetniacute znak a vlajka Korejskeacute republiky Mongolskeacute republiky)

jang + jin ndashnebe muž země ženanahoře dolevně uvnitřvzadu vpředuaktivita pohyb klidenergie teplo hmota chladorgaacuteny duteacute orgaacuteny plneacute


18

AKUPRESURA

ORGAacuteNYjin ndash plneacute jang ndash duteacutepliacutece tenkeacute střevosrdce tlusteacute střevoslezina-pankreas žaludekledviny žlučniacutekjaacutetra močovyacute měchyacuteř

obal srdce (osrdečniacutek) orgaacuten třiacute ohňů (3 ohřiacutevače)

(funkčniacute tělesneacute okruhy)

Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN

ndash převaha jangu ndash převaha jinu

v rovnovaacuteze = harmonie zdraviacute

Čtyři stupně v systeacutemu zdraviacute ndash nemoc1 Prvniacutem stupněm rozumiacuteme stav kdy je rovnovaacuteha mezi jinem a jangem

v systeacutemu organismu uacuteplnaacute nebo lze řiacuteci ideaacutelniacute Pak je nejen zdraviacute uacuteplneacute ale člověk se dobře ciacutetiacute maacute pocit klidu optimismu maacute pocit do-konaleacuteho zdraviacute Všechno se mu dařiacute a je spokojen jak se svyacutem tělesnyacutem stavem tak se stavem vnitřniacute vyrovnanosti (stav ducha) Současně je spo-kojen i ve sveacutem prostřediacute mezi lidmi a v přiacuterodě


19


Tento stav můžeme poklaacutedat za stav štěstiacute a je to jev v životě člověka ne-častyacute mnohdy vzaacutecnyacute všichni po něm toužiacute ale ne vždy se dařiacute tento stav navodit a udržet

Tento stav narušujiacute jednak přiacutečiny vnějšiacute jednak přiacutečiny vnitřniacute Ty druheacute jsou předpokladem pro to aby vnějšiacute přiacutečiny přemohly regulačniacute mechanis-my rovnovaacutehy jinu a jangu

Z vnitřniacutech přiacutečin ktereacute jsou vždy prvotniacute můžeme jmenovat

hněv nestřiacutedmost v jiacutedlezloba nestřiacutedmost v pitiacutežaacuterlivost nestřiacutedmost v kořeněniacute a pochutinaacutechzaacutevist nestřiacutedmost v citovyacutech zaacutežitciacutechnenaacutevist nestřiacutedmost v laacutesce a sexulakota nestřiacutedmost v hromaděniacute majetku

Na zaacutekladě narušeniacute vnitřniacute odolnosti těmito vnitřniacutemi přiacutečinami pak mohou vnitřniacute přiacutečiny zlomit a narušit rovnovaacutehu jinu a jangu Z vněj-šiacutech přiacutečin jsou to zejmeacutena

sucheacute horko suchyacute chlad oheň a žaacuter suchyacute viacutetrvlhkeacute horko vlhkyacute chlad zima a mraacutez vlhkyacute viacutetr

Patřiacute sem i dalšiacute energie ktereacute na naacutes dopadajiacute ze země z nebes vody vzduchu a větru V nynějšiacute řeči stručně řečeno rozumiacuteme vnějšiacutemi přiacutečinami všechny biologickeacute chemickeacute i fyzikaacutelně chemickeacute vlivy vnějšiacuteho prostřediacute od virů a bakteriiacute až po ekologii

2 Druhyacutem stupněm rozumiacuteme stav kdy je rovnovaacuteha neporušenaacute ale neniacute ideaacutelniacute neniacute uacuteplnaacute Pohybuje se v určiteacute variabilniacute tedy fyziologicky pro-měnneacute hodnotě kroužiacuteciacute kolem ideaacutelniacuteho stavu Tato fyziologickaacute varia-bilita vyjadřuje normaacutelniacute lidskyacute život I v něm maacuteme dny lepšiacute a horšiacute dny a chviacutele kdy se ciacutetiacuteme leacutepe a jindy hůře Tělesně jsme viacutece unaveni vyčer-paacuteni maacuteme různeacute obtiacuteže nevolnosti maleacute bolesti na ktereacute se adaptuje-me a poklaacutedaacuteme je za stav zdraviacute Tyto obtiacuteže subjektivně nepociťujeme jako nemoc bereme je jako formu života Přesvědčujeme se že je to vě-kem počasiacutem špatnyacutem rozpoloženiacutem hvězd negativniacutech dnů a osudu Je to však jen nerovnovaacuteha v našem systeacutemu jinu a jangu kteraacute se udržuje ještě v meziacutech normaacutelniacuteho lidskeacuteho pocitu zdraviacute Došlo však již k naruše-niacute optimaacutelniacute rovnovaacutehy obou zaacutekladniacutech principů

3 Třetiacutem stupněm rozumiacuteme stav kdy hranice fyziologickeacute miacutery nerov-novaacutehy je porušena Nerovnovaacuteha se změnila v dysbalanci ve stadium zjevneacute nemoci kteraacute se projevuje svyacutemi symptomy charakteristickyacutem obrazem Je porušena některaacute ze zaacutekladniacutech či orgaacutenovyacutech funkciacute


20

AKUPRESURA

Funkce organismu je nevyrovnanaacute Energie života člověka je v nedostat-ku či přebytku Jeden z principů převažuje nad druhyacutem do teacute miacutery že člověk onemocniacute

4 Čtvrtyacutem stupněm stavu nevyrovnanosti obou principů je stav kdy jeden z principů zanikaacute zatiacutemco druhyacute převaacutežiacute definitivně a nezvratně Již nelze žaacutednyacutem zaacutesahem ovlivnit stav jinu a jangu již nelze obnovit rovnovaacutehu Takovyacute stav nazyacutevaacuteme smrtiacute a funkce živeacuteho organismu zanikaacute


21


UČENIacute O PĚTI PRVCIacuteCH

Kromě zaacutekladniacutech dvou principů jin a jang je složen svět kteryacute znali stařiacute čiacutenštiacute filozofoveacute z pěti zaacutekladniacutech prvků

Jsou jimi DŘEVO OHEŇ ZEMĚ KOV VODA

Všechno v přiacuterodě a tedy znaacutemeacutem světě se sklaacutedaacute z těchto pěti prvků a tyto jsou v něm všechny obsaženy Všech pět prvků je v jednotě vzaacutejemneacute propojenosti materiaacutelniacute i funkčniacute Jeden prvek ovlivňuje druhyacute zeslabuje či zesiluje jeho činnost vzaacutejemnaacute propojenost je v končiacuteciacutem kruhu v němž se neustaacutele pohybuje svět jako věčnyacute systeacutem existence hmoty a energie materie a jejiacute funkce

Ke každeacutemu prvku byl v systeacutemu akupunktury přiřazen přiacuteslušnyacute orgaacuten každeacuteho z principů a takeacute ovšem i přiacuteslušnaacute funkceDŘEVO jaacutetra žlučniacutek ndash funkce motorickaacuteOHEŇ srdce tenkeacute střevo ndash funkce termogenniacute obal srdce 3 ohřiacutevačeZEMĚ slezina žaludek ndash funkce sekretorickaacute (vyměšovaciacute)KOV pliacutece tlusteacute střevo ndash funkce absorpčniacute (vsakovaciacute)VODA ledviny močovyacute měchyacuteř ndash funkce akumulačniacute (shromažďujiacuteciacute)

Jednotliveacute prvky a v souladu s nimi i jednotliveacute orgaacuteny se pak navzaacutejem buď stimulujiacute (zesilujiacute) nebo inhibujiacute (zeslabujiacute) Ve směru hodinovyacutech ru-čiček postupuje vzaacutejemnaacute stimulace proti směru pak inhibice Inhibice a sti-mulace však působiacute i v uacutehlopřiacutečkaacutech Tak dřevo zaklaacutedaacute oheň ten daacutevaacute život zemi kteraacute rodiacute kov a ten se měniacute ve vodu kteraacute daacutevaacute život dřevu

Naopak oheň paacuteliacute dřevo to vsakuje vodu ta leptaacute kov kteryacute rozrušuje zem a ta zase dusiacute oheň Uacutehlopřiacutečně voda dusiacute oheň dřevo vysaacutevaacute zemi oheň paacuteliacute a taviacute kov kov ničiacute dřevo atd

Stejně jako tyto prvky na sebe působiacute v kruhu o pěti hranaacutech pět zaacuteklad-niacutech dvojic orgaacutenů v těle člověka (K ohni jsou přiřazeny dvojice dvě včetně obalu srdce a 3 ohřiacutevačů)


22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f

absorpčniacute finhibice

inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f

OBAL SRDCE3 OHŘIacuteVAČE

SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE

MOČOVYacute MĚCHYacuteŘ TRAČNIacuteK

LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA

SRDCETENKEacute STŘEVO

ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO

Všechna působeniacute a vzaacutejemneacute vztahy mezi orgaacuteny v těle člověka zpro-středkuje takzvanaacute vitaacutelniacute nebo životniacute energie Ta daacutevaacute člověku život a jednotlivyacutem orgaacutenům funkci V pohledu systeacutemoveacutem je funkciacute života Ži-votniacute energie je dělitelnaacute na energii mentaacutelniacute to je energie myšleniacute a ener-gii materiaacutelniacute to je energie těla jako celku Materiaacutelniacute energie je v podstatě trojiacuteho druhu nebo takeacute lze řiacuteci že trojiacuteho původu Prvniacute fundamentaacutelniacute čaacutest energie je ta kteraacute je daacutena každeacutemu člověku do viacutenku zaacuterodečnyacutemi buňkami rodičů je to energie pohlavniacuteho spojeniacute vajiacutečka a semene Tato energie je energiiacute plodu a daacutevaacute mu život po celou dobu nitroděložniacute Po narozeniacute diacutetěte sestupuje na bdquodnoldquo jeho těla do oblasti maleacute paacutenve a do pohlavniacutech orgaacutenů S prvniacutem naacutedechem diacutetěte s prvniacutem vyacutekřikem po jeho narozeniacute se dostaacutevaacute do jeho těla energie bdquonebesldquo tedy energie vzduchu a tato zůstaacutevaacute jako nejlehčiacute v prostoru hrudniacuteku a srdce S prvniacutem sous-tem potravy s prvniacutem douškem mateřskeacuteho mleacuteka se dostaacutevaacute do těla diacutetěte energie země Ta pak siacutedliacute v horniacute čaacutesti dutiny břišniacute a daacutevaacute funkci střevům jaacutetrům slezině Tyto tři oddiacutely těla obsahujiacuteciacute tři zaacutekladniacute druhy životniacute energie jsou jakyacutemisi termostaty ktereacute udržujiacute životniacute energii ve staacuteleacutem chodu a koloběhu


23


ORGAacuteNOVEacute HODINY

Životniacute energie podle představy staryacutech čiacutenskyacutech leacutekařů ndash filozofů proudiacute tělem člověka jeho orgaacuteny v určityacutech předem určenyacutech drahaacutech a harmo-nizuje jejich funkci daacutevaacute tělu člověka život Tato energie koluje v harmonii principů jin a jang Koluje však takeacute v přesnyacutech časovyacutech intervalech speci-fickyacutech pro jednotliveacute orgaacuteny a tak dodaacutevaacute určityacute a neměnnyacute rytmus života kteryacute byv přerušen je jednou z přiacutečin nemoci a smrti Tento rytmus je vyjaacute-dřen orgaacutenovyacutemi hodinami Tyto vyznačujiacute aktivitu jednotlivyacutech orgaacutenovyacutech systeacutemů v průběhu 24hodinoveacuteho cyklu dne

Obr č 3


žlučniacutek jaacutetra

pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas

srdcetenkeacute střevo

močovyacute měchyacuteř

ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23

Znalost těchto klasickyacutech starověkyacutech teoriiacute působeniacute akupunktury je dů-ležitaacute k pochopeniacute systeacutemoveacuteho pojetiacute tehdejšiacuteho myšleniacute Čiacutenskyacute leacutekař daacutev-nyacutech tisiacuteciletiacute nemohl studovat jednotliveacute orgaacuteny jednotliveacute tkaacuteně a jejich funkce Proto hledal způsob jak zobecnit jejich existenci jako systeacutemovyacute jev Hledal orgaacuten a jemu odpoviacutedajiacuteciacute funkci a naleacutezal jevy ktereacute se buď dodnes shodujiacute se skutečnostiacute tak jak ji znaacuteme nebo jevy takoveacute ktereacute sice odpo-viacutedaly zaacutekonitostem jeho poznaacuteniacute ale nejsou v souladu s našimi poznatky To jsou pak ony rozpory ktereacute dodnes dělajiacute zbytečně hlavu těm kdo nejsou schopni pochopit systeacutemoveacute myšleniacute našich předků a jsou v zajetiacute analytickeacute metodiky poznaacutevaacuteniacute světa Klasickeacute filozofickeacute zaacuteklady akupunktury musiacute-me nutně znaacutet a takeacute chaacutepat jako pokus vysvětleniacute jevů ktereacute ve sveacute době


24

AKUPRESURA

několika tisiacuteciletiacute před našiacutem letopočtem byly nevysvětlitelneacute I dnes naacutem jsou tyto teorie často vodiacutetkem jak se diacutevat na jevy ktereacute naacutem dosud zůstaacute-vajiacute utajeny protože naše moderniacute věda zatiacutem ještě neniacute tak daleko aby vy-světlila vše co se zatiacutem zdaacute nepochopitelneacute

Byly odhaleny mnoheacute mechanismy působeniacute akupunktury a dochaacuteziacute-me až k jednotlivyacutem kategoriiacutem působeniacute vpichu jehel či jineacuteho podraacutežděniacute uacutečinnyacutech bodů Je již vysvětleno působeniacute hypalgetickeacute (protibolestiveacute) Jak však postupuje daacutele moderniacute světovaacute věda ukazuje se že tato oblast půso-beniacute akupunktury ještě před několika lety již teacuteměř objasněnaacute se daacutele za-temňuje nyniacute však již ne zaacutehadami akupunktury ale zaacutehadami molekulaacuter-niacute biologie a biochemie Tam kde se oteviacuterajiacute braacuteny poznaacuteniacute akupunktury tam se opět přiviacuterajiacute novyacutemi nejasnostmi biologie a života v jeho nepřeberneacute komplikovanosti A tak se opět vraciacuteme k systeacutemoveacutemu chaacutepaacuteniacute kde po-drobnosti ztraacutecejiacute svůj prioritniacute vyacuteznam a vyacuteznamnyacutem zůstaacutevaacute to co je co hmatatelně existuje co maacute svoji funkci

Klasickaacute čiacutenskaacute teorie akupunktury je nutnyacutem poznaacuteniacutem bez ktereacuteho ne-lze přistoupit k akupunktuře z pohledu moderniacute vědy z pohledu vědeckeacuteho materialismu s jeho dialektikou v čase a prostoru

AKUPUNKTURA KLASICKAacute ČIacuteNSKAacute LEacuteČEBNAacute METODAAkupunktura je slovo převzateacute a uměle vytvořeneacute z latiny ACUS = jeh-la PUNCTO = piacutechat Nevystihuje tedy původ leacutečebneacute metody ale je pro Evropana přiacutestupneacute a pochopitelneacute Původně v přepsaneacute čiacutenštině zniacute čen--ťiou ČEN zde znamenaacute piacutechaacuteniacute ŤIOU znamenaacute žiacutehaacuteniacute nebo požehovaacuteniacute Původniacute naacutezev v čiacutenštině tedy znamenaacute vlastně metody dvě piacutechaacuteniacute jehel a požehovaacuteniacute Pro moderniacute dobu se však pojem zjednodušil a akupunktura znamenaacute v širšiacutem slova smyslu obě původniacute metodiky včetně dalšiacutech poz-ději vyvinutyacutech přiacutebuznyacutech technik Vietnamsky CHAM CUacuteU což se čte ťamkjuacute V Čiacuteně a Vietnamu se však přesně rozlišuje i dnes metodika a vyacute-razně se lišiacute akupunktura a ostatniacute metody tradičniacuteho lidoveacuteho orientaacutelniacute-ho leacutečitelstviacute Tak napřiacuteklad v Hanoji je ve Vyacutezkumneacutem uacutestavu akupunktury vyčleněno jedno odděleniacute pro tradičniacute lidovou mediciacutenu zatiacutemco v Uacutestavu tradičniacute lidoveacute mediciacuteny je jedno odděleniacute vyčleněno akupunktuře Pro naacutes tedy akupunktura znamenaacute v širšiacutem slova smyslu tradičniacute orientaacutelniacute medi-ciacutenu jako celek

Začaacutetky akupunktury jsou tedy nejasneacute a zpraacutevy z několikatisiacutecileteacute histo-rie jsou kuseacute Snad je svaacutezaacuten vznik akupunktury s tehdejšiacutem zvykem že leacute-kař nesměl vyšetřovat nemocneacuteho jinak než pohledem a pohmatem povrchu kůže kde hledal i změny funkciacute vnitřniacutech orgaacutenů Čiacutem bohatšiacute byl nemocnyacute tiacutem meacuteně směl leacutekař vidět z jeho těla A tak leacutekaři museli v podstatě vyšetřo-


25


vat za zaacutestěnou ze ktereacute se jim vynořila pouze ruka nemocneacuteho Odtud asi pochaacuteziacute genialita čiacutenskyacutech leacutekařů ve vyšetřovaacuteniacute pulsu Dvanaacutect anatomic-kyacutech miacutest na arteria radialis a na patnaacutect funkčniacutech poruch a forem změn pulsu je toho důkazem Pohledem a pohmatem povrchu pokožky se zřejmě citlivyacute leacutekař naučil rozeznaacutevat i miacutesta kteraacute se od jinyacutech miacutest na pokožce ně-jakyacutem způsobem lišila Jestliže se do těchto odlišnyacutech miacutest ndash bodů zavedla jehla nebo se tato miacutesta ohřaacutela zdrojem tepla dochaacutezelo k odezvaacutem ktereacute jak se ukaacutezalo byly specifickeacute pro jednotliveacute orgaacuteny a jejich funkčniacute poruchy a takeacute opakovatelneacute Tak byl odhalen systeacutem bodů jejichž opakovaneacute draacutež-děniacute vyvolalo vždy stejnou odezvu Tento systeacutem byl zaznamenaacuten ve formě map nejprve na plastickyacutech soškaacutech později na papiacuteře Body byly spojeny podle společnyacutech nebo podobnyacutech uacutečinků čarami kteryacutem nyniacute řiacutekaacuteme draacutehy či meridiaacuteny Mohou vzniknout i spory zda byly dřiacuteve odhaleny a zazname-naacuteny body či draacutehy Tyto spory však patřiacute učenyacutem badatelům a nikterak se nedotyacutekajiacute podstaty

Bodům ktereacute jsou zjistitelneacute na povrchu těla a jejichž podraacutežděniacutem vzni-kaacute ciacutelenaacute a opakovatelnaacute odezva řiacutekaacuteme body uacutečinneacute nebo takeacute body aku-punktury V literatuře se obvykle označujiacute zkratkou AB

Podle staryacutech čiacutenskyacutech leacutekařů akupunkturistů meridiaacuteny proteacutekaacute ži-votniacute siacutela Qi (čteno čchi) Velice mnoho autorů hledalo v drahaacutech nějakeacute cesty kteryacutemi by se daacutele siacutela čchi mohla ubiacuterat Zatiacutem nebylo objeveno nic co by nebylo kdekoli jinde Jedině korejskyacute leacutekař akupunkturista Kim--Bong-han nalezl uacutedajně čtvrtyacute energickyacute systeacutem (kromě nervů krevniacutech ceacutev a lymfatickyacutech ceacutev) kteryacutem uacutedajně tato energie v podobě tekutiny proudiacute Toto tvrzeniacute bylo však brzy vyvraacuteceno Autor tohoto objevu je však dodnes od padesaacutetyacutech let 20 stoletiacute citovaacuten jako přiacuteklad diskreditace akupunktury

SOUDOBYacute VĚDECKYacute VYacuteKLAD

REFLEXNIacute ZAacuteKLAD

Soudobyacute vědeckyacute vyacuteklad uacutečinků akupunktury a přiacutebuznyacutech technik stojiacute na zaacutekladech přiacutesně vědeckeacuteho vyacutezkumu při zachovaacuteniacute všech požadavků na metodiku vědeckeacute praacutece To znamenaacute že vychaacuteziacute z objektivniacutech vyacutesledků baacute-daacuteniacute zobecňuje experimenty na zviacuteřatech tisiacutece laboratorniacutech pokusů s po-užitiacutem teacute nejmodernějšiacute laboratorniacute a vyacutepočetniacute techniky Současnyacute vědeckyacute vyacuteklad českeacute akupunktury stojiacute na materialistickeacutem zaacutekladě

Zaacuteklad uacutečinku akupunktury je reflexniacute odpověď určiteacuteho systeacutemu na podnět kteryacutem je podraacutežděniacute V přiacutepadě akupunktury je to podraacutežděniacute AB nějakyacutem podnětem kteryacute maacute nadprahovou hodnotu to znamenaacute takovou


26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute

senzitivniacute a motorickeacute draacutehy

miacutešniacute segment

žlaacuteza s vnitřniacute sekreciacute

orgaacutenadrenergniacute cholinergniacute vlaacutekna vegetativniacute

receptor

podnět

kůže

miacutesto podraacutežděniacute

cesty přechodu reflexu za hranice segmentu

axon ndash refl

senzit zakončeniacute

CH

Ž

A

kteraacute vyvolaacute reflexniacute děj Tento děj je velice složityacute a nelze jej zužovat na pou-hyacute reflexniacute oblouk typu Sečenova či Pavlova Tento reflexniacute děj obsahuje ce-lou řadu složek mezi nimiž je ještě celaacute řada dosud neobjevenyacutech Jednou z těchto složek je nervovyacute reflexniacute oblouk dalšiacute složkou jsou chemickeacute reak-ce v miacutestě podraacutežděniacute jejich šiacuteřeniacute fyzikaacutelně chemickyacutemi ději mechanismy spouštěniacute endokrinniacutech dějů a vyacuteronů tkaacuteňovyacutech působků a změny řady che-mickyacutech laacutetek změny jejich hladin v krvi a vaacutezaacuteniacute na chemoreceptory uvol-ňovaacuteniacute elektronů a ionizace roztoků

Obr č 4


27


Rozdiacutely akupunktury od reflexniacute leacutečby ostatniacutech typů1 Miacutesto podraacutežděniacute je velice maleacute až nepatrneacute zato přesně lokalizovaneacute

a vždy na stejneacutem miacutestě vyhledatelneacute Toto miacutesto lze vyhledat i laborator-ně (přiacutestrojem)

2 Podraacutežděniacute je maleacute nebolestiveacute tzv nenociceptivniacute Přestože nepůsobiacute ve sveacute podstatě bolestivě musiacute byacutet vždy nadprahoveacute tedy musiacute vyvolaacutevat podnět objektivně zjistitelnyacute a specifickyacute Subjektivniacutem vyjaacutedřeniacutem nad-prahovosti podraacutežděniacute je tzv charakteristickyacute pocit (echo čchi) kteryacute se často šiacuteřiacute ve směru draacutehy

3 Podraacutežděniacute nepůsobiacute jen na kůži v miacutestě AB ale i na receptory a tkaacuteně v hloubce uloženeacute

4 Vyacuteslednyacute efekt tohoto podraacutežděniacute často neniacute jen v miacutestě podraacutežděniacute nebo v miacutestě předpoklaacutedaneacutem podle systeacutemu inervace ale je často vzdaacutelenyacute od miacutesta podraacutežděniacute nebo i celkovyacute s vyacuteznamem pro celyacute organismus

Vyacuteznam nervovyacutech zakončeniacute a nervovyacutech zaacutesobeniacute v reflexniacutem působeniacute akupunktury je nezvratnyacute a prokazatelnyacute systeacutem Hedovyacutech zoacuten a senzitivně motorickyacutech reakciacute a jevů (Charakteristickyacute pocit) Přitom daacutele řada jevů dokazuje že nervovyacute reflex neniacute jedinou a určujiacuteciacute složkou akupunkturniacuteho reflexniacuteho děje Znecitliviacute-li se AB mesocainem nebo jinyacutem anestezujiacuteciacutem prostředkem neniacute akupunkturniacute reflex vyřazen ale naopak se tohoto znecit-livěniacute v akupunktuře použiacutevaacute jako modifikovaneacute metody farmakopunktury k ovlivněniacute bolesti na jineacutem často vzdaacuteleneacutem miacutestě

TEORIE A HYPOTEacuteZY

Dodnes bylo vysloveno mnoho teoriiacute spiacuteše však hypoteacutez o způsobu půso-beniacute akupunktury Mnoheacute otaacutezky ktereacute vyvěraly z analyacutezy jevů a z pokusu o zobecněniacute jejich vyacutesledků v synteacuteze hypoteacutezy však zůstaly v podstatě bez odpovědi

V současneacute době se zdaacute byacutet nejbliacuteže objektivniacute skutečnosti teorie stojiacuteciacute na zaacutekladech systeacutemoveacuteho pojetiacute komplexniacutech mechanismů ktereacute ve sveacutem nearitmetickeacutem součtu zahrnujiacute celyacute reflex jako odpověď na specifickeacute miacutest-ně určeneacute a dostatečneacute podraacutežděniacute

SYSTEacuteMOVYacute VYacuteKLAD UacuteČINKU AKUPUNKTURYnejmodernějšiacute vědecky podloženaacute teorie akupunktury

Systeacutemovyacute vyacuteklad akupunktury vychaacuteziacute z poznaacuteniacute samoregulativniacutech pro-cesů živeacuteho organismu Živyacute organismus v našem přiacutepadě člověk je systeacute-mem řiacutediciacutech subsysteacutemů ktereacute se navzaacutejem integrujiacute brzdiacute a podporujiacute


28

AKUPRESURA

ovlivňujiacute mechanismem zpětnyacutech vazeb V tomto pojetiacute představuje i aku-punktura samostatnyacute systeacutem Systeacutemoveacute pojetiacute řiacutezeniacute a mechanismů život-niacutech dějů je pro naše chaacutepaacuteniacute zatiacutem ještě značně složiteacute Jsme spiacuteše zvykliacute na analyticko-syntetickeacute pojetiacute studia přiacuterodniacutech jevů Proto se snažiacuteme o pochopeniacute za pomociacute zjednodušeniacute a analyacutezy jednoduššiacutech zaacutekonitostiacute od kteryacutech pak předchaacuteziacuteme k poznaacuteniacute celku k poznaacuteniacute jednotlivyacutech systeacutemů a jejich subsysteacutemů Tiacutem si usnadňujeme zatiacutem pro naacutes nezvykleacute pojetiacute tak složityacutech dějů jako je napřiacuteklad i akupunktura a jejiacute subsysteacutemy

Vychaacuteziacuteme předevšiacutem z vraacutetkoveacute teorie regulace bolesti tak jak ji uveřej-nil Melzack a později dalšiacute autoři

Teorie vraacutetek spočiacutevaacute v tom že nebolestiveacute nadprahoveacute podraacutežděniacute blo-kuje centripetaacutelniacute draacutehy podraacutežděniacute vyvolaacutevajiacuteciacutech bolestiveacute vjemy

Vedeniacute bolesti jestliže jsou podraacutežděna volnaacute nervovaacute zakončeniacute tj re-ceptory bolesti jsou tato podraacutežděniacute vedena tenkyacutemi vlaacutekny nemyelizova-nyacutemi do zadniacutech rohů miacutešniacutech kde prochaacutezejiacute tzv substantia gelatinoza (vrstvou lamel) překřiacutežiacute strany miacutechy a v podobě dvoustranneacute draacutehy po pře-poacutelovaacuteniacute pokračujiacute jako tractus spino-reticularis vzhůru do CNS Po dosaže-niacute senzitivniacute oblasti mozkoveacute kůry je zaznamenaacuten bolestivyacute vjem bdquobolestldquo

Blokaacuteda bolesti když současně nebo těsně před podraacutežděniacutem volnyacutech za-končeniacute jsou podraacutežděna zakončeniacute myelinizovanyacutech bdquotlustyacutechldquo nervovyacutech vlaacuteken ve formě většiacutech receptorovyacutech těliacutesek pak tento vzruch se rychleji dostane do zadniacutech rohů miacutešniacutech do subtantia gelatinoza tam se zapojiacute do funkce tzv T buňky ktereacute zablokujiacute vedeniacute ve vlaacuteknech slabyacutech a utlumiacute vede-niacute bolestivyacutech vzruchů Tato blokaacuteda však neniacute uacuteplnaacute lze ji přirovnat k zavře-nyacutem nebo přivřenyacutem vraacutetkům kteraacute z naacutevalu bolestivyacutech vzruchů dovoliacute projiacutet jen několika a to podle siacutely podraacutežděniacute a množstviacute podraacutežděnyacutech senzitivniacutech jednotek Teprve když počet senzitivniacutech jednotek přesaacutehne určitou zvyacutešenou mez pak je nociceptivniacute (bolestiveacute) podraacutežděniacute vniacutemaacuteno jako bolest

Obr č 5

AB

PODRAacuteŽDĚNIacute vlaacuteknonemyelinizovaneacute

myelinizovaneacute vlaacutekno

subst gelat Rolundi

vrstvy bdquoTldquo buněk

zeslabenyacute vzruch

tr posterolateralis

zadniacute rohy miacutešniacute


29


Tato teorie vraacutetek je určityacutem ne však uacuteplnyacutem vysvětleniacutem omezeniacute nebo oslabeniacute bolesti akupunkturou ale i jinyacutem mechanismem jehož zaacutekladem je podraacutežděniacute nenociceptivniacuteho charakteru tedy podraacutežděniacute velkyacutech zakon-čeniacute a myelizovanyacutech vlaacuteken nervovyacutech na povrchu kůže Tj např mecha-nismus prosteacuteho tlaku na kůži (babičkami doporučovaneacute stisknutiacute ušniacuteho lalůčku při bolesti nebo popaacutelenině) nebo tzv transkutaacutenniacute draacutežděniacute elek-trickyacutem proudem (analgonie)

Dalšiacute teoriiacute kteraacute zapadaacute do systeacutemu analgetickeacuteho působeniacute akupunk-tury je teorie působeniacute takzvanyacutech vnitřniacutech opioidů laacutetek podobnyacutech opiu (morfiu) ktereacute jsou vytvaacuteřeny tkaacuteněmi lidskeacuteho organismu zejmeacutena tkaacuteně-mi nervovyacutemi a mozkem Tyto laacutetky se souborně nazyacutevajiacute ENDORFINY a je jich již objevena celaacute řada Jim podobneacute s podobnyacutemi opioidniacutemi uacutečinky jsou laacutetky zvaneacute ENKEFALINY Ve stresovyacutech situaciacutech při bolesti se uvol-ňuje opioid kteryacute se vaacuteže na receptory přijiacutemajiacuteciacute molekulu teacuteto laacutetky Stej-nyacute receptor vaacuteže (přijiacutemaacute) i vnějšiacute opioid Morfin nebo jinyacute opiovyacute preparaacutet Bylo laboratorně prokaacutezaacuteno že akupunkturou lze zvyacutešit hladinu endorfinů v krvi (vyvolat jejich produkci) a tak ovlivnit vniacutemaacuteniacute bolesti stejně jako při aplikaci opioveacuteho preparaacutetu

Endorfiny a enkefaliny působiacute jako neurotransmitery a modulaacutetory sa-motneacute endorfiny jako cirkulujiacuteciacute hormony Modulace přenosu nastaacutevaacute jak presynapticky tak i postsynapticky

Tak vedle bdquovraacutetekldquo v zadniacutech kořenech miacutešniacutech znaacuteme i druhou soustavu analgetickeacuteho působeniacute akupunktury některyacutemi označovanou pro zjedno-dušeniacute za druhaacute bdquovraacutetkaldquo spraacutevněji však soustavu vnitřniacuteho analgetickeacuteho systeacutemu

Ani tato teorie neniacute však konečnou a vše vysvětlujiacuteciacute teoriiacute akupunktu-ry V centraacutelniacutem nervoveacutem systeacutemu v oblasti limbickyacutech center a thalamu v diencephalu a neurohypofyacuteze dochaacuteziacute k mnoha dosud nepoznanyacutem po-chodům a reakciacutem subcelulaacuterniacute uacuterovně a k zatiacutem nepostřehnutelnyacutem che-mickyacutem reakciacutem Od doby kdy Pomeranc upozornil na existenci opioidniacutech receptorů uplynulo mnoho času ve ktereacutem se staacutele objevujiacute noveacute a noveacute procesory na teacuteto uacuterovni Objeveniacute prostaglandinů znamenalo blokujiacuteciacute vaz-bu opioidů na opioidniacute receptory Bylo zjištěno že naacutem znaacutemyacute a bdquoobyčejnyacuteldquo acylpyrin tedy kyselina acetylsalicylovaacute blokuje uacutečinky protaglandidů (Je naacutem konečně jasneacute proč je acylpyrin proti bolesti) Asi nebudou bez vyacutezna-mu ani pochody superoxytransmutaacutezy v metabolismu buňky a jejiacute funkce zejmeacutena v buňkaacutech žiacuternyacutech jejichž uacutečinnost v systeacutemu akupunktury již byla prokaacutezaacutena (V akupunkturniacutech bodech jsou žiacuterneacute buňky nahromaděny Je-jich rozrušeniacutem vpichem jehly nebo jinyacutem dostatečně silnyacutem podraacutežděniacutem dochaacuteziacute k uvolňovaacuteniacute serotoninu histaminu bradykininu ale i prostaglan-dinu apod) Umlauf upozorňuje na důležitost iontů Ca pro dobryacute uacutečinek akupunktury a přidruženyacutech technik Zlepšujiacute přenos nervovyacutech vzruchů


30

AKUPRESURA

a urychlujiacute tak přenaacutešeniacute vzruchoveacute aktivity předem připravenyacutemi drahami Takeacute upozorňuje na vyacuteznam zinku Nejbohatšiacute zdroje zinku v potravě jsou podle Umlaufa jikry jaacutetra houby luštěniny uacutestřice otruby droždiacute kakao cibule dieta s vyššiacutem podiacutelem masa Naproti tomu zaacutesoby zinku snižuje dlouhodobeacute hladověniacute chronickaacute onemocněniacute dlouhodobeacute hojeniacute ran pa-razitaacuterniacute choroby choroby jater ztraacutety krve dlouhodobeacute přiacutesneacute diety a diety s nedostatkem živočišnyacutech produktů

Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza

tr trigeminoreticularis

osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka

tlustaacute vlaacuteknasubst gelat R

nadledvinka1 VRAacuteTKA

bdquo2 VRAacuteTKAldquo ndash vnitřniacute analgetickyacute systeacutem

tr reticulocorticalis(spinocorticalis)

tr spinoreticularis(posterolateralis)

tenkaacute vlaacutekna

formatio reticularis


31


Tak tedy byla vysvětlena teorie dvojityacutech vraacutetek analgetickeacuteho uacutečin-ku akupunktury Ani toto vysvětleniacute však neniacute uacuteplneacute protože se nedotyacutekaacute celeacute řady dalšiacutech uacutečinků ktereacute lze akupunkturou dociacutelit Jsou to uacutečinky antialergickeacute protizaacutenětliveacute uacutečinky na složeniacute krve jak ve složce buněč-nyacutech elementů tak ve složce plasmatickeacute kde lze vyvolat změny obsahu krevniacuteho cukru tukovyacutech frakciacute cholesterolu a podobně Akupunkturou lze ovlivnit laktaci odolnost organismu proti infekciacutem zvyacutešeniacute protilaacutetek nespecifickeacuteho charakteru Akupunktura je složityacute systeacutem s řadou pod-systeacutemů Je to uacutečinnyacute leacutečebně preventivniacute systeacutem vychaacutezejiacuteciacute z ciacuteleneacuteho přesně lokalizovaneacuteho nenociceptivniacuteho podraacutežděniacute nepatrneacute intenzity s maximaacutelniacutem uacutečinkem na přesně určeneacutem miacutestě Je to systeacutem harmoni-zace funkciacute jejich vyrovnaacuteniacute podporujiacuteciacute odolnost lidskeacuteho organismu proti vlivům vnitřniacutech i vnějšiacutech afekciacute Umlauf uvaacutediacute obecneacute principy re-gulačniacuteho působeniacute akupunktury ve čtyřech bodech Ciacutelem akupunktury a přidruženyacutech technik z nichž akupresura je jednou z nejužiacutevanějšiacutech je zachovat optimaacutelniacute regulace funkciacute v organismu jako ve složiteacutem systeacutemu v němž se řiacutediacute jednotliveacute systeacutemy a to v hierarchickeacutem uspořaacutedaacuteniacute vlastniacute-mi specifickyacutemi zaacutekonitostmi

Jsou to1 zaacutekonitosti kybernetiky tj zaacutekonitosti funkce složiteacuteho systeacutemu2 zaacutekonitosti homeostaacutezy ndash organismus se snažiacute zachovat staacutelyacute stav nebo

se k němu co nejviacutece přibliacutežit3 princip dominanty ndash zaacutekoniteacute odezvy z různyacutech čaacutestiacute těla mohou převažo-

vat v určiteacutem ohnisku4 zaacutekon zpětneacute vazby ndash řiacutediciacute subsysteacutem (centraacutelniacute nervovaacute soustava) do-

staacutevaacute informace o stavu řiacutezeneacuteho subsysteacutemu (organismu) zpětnovazeb-nyacutem kanaacutelem a vysiacutelaacute tomu odpoviacutedajiacuteciacute noveacute informace jejichž ciacutelem je udržet nebo obnovit optimaacutelniacute stav nebo funkce řiacutezeneacuteho systeacutemu

Jednou z posledniacutech vyacuteznamnyacutech koncepciacute akupunktury a přidruženyacutech technik je Šmiralou uvaacuteděnaacute koncepce systeacutemově biokybernetickaacute Tato koncepce pomaacutehaacute vytvaacuteřet spojeniacute mezi několikatisiacuteciletyacutemi poznatky empi-rie a současnou moderniacute vědou Tato koncepce v podstatě v sobě zahrnuje všechny poznatky stareacute čiacutenskeacute akupunktury spolu s vědou o biokybernetice vědou o kybernetickyacutech systeacutemech v živeacutem organismu a o možnostech jejich regulaciacute a jejich řiacutediciacutech regulačniacutech centrech a subsysteacutemech

Akupunktura je tedy systeacutem jehož metodika provaacuteděniacute obsahuje řadu subsysteacutemů přiacutebuznyacutech technik z akupunktury vychaacutezejiacuteciacutech jako je napřiacute-klad subsysteacutem akupresury tj draacutežděniacute uacutečinnyacutech bodů tlakem prstu nebo speciaacutelně připraveneacute sondy


32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY

VYacuteZNAM KŮŽE V SYSTEacuteMU AKUPUNKTURY

Vyacuteznam kůže a tiacutem i povrchu těla (v posledniacutech letech byly objeveny AB i na slizniciacutech) je v systeacutemu akupunktury obrovskyacute a snad i určujiacuteciacute A nejednaacute se zde pouze o lokalizaci AB a kůže jako tkaacuteně v miacutestě AB

Kůže je1 rozhraniacutem mezi vnějšiacutem prostřediacutem ve ktereacutem člověk žije a vnitřniacutem

prostřediacutem organismu člověka Z vnějšiacuteho prostřediacute působiacute na člověka a jeho vnitřniacute prostřediacute četneacute a velice rozmaniteacute vlivy chemickeacute fyzikaacutel-niacute a biologickeacute Z nich nejsou vlivy magnetickeacuteho a elektromagnetickeacuteho pole nejmeacuteně vyacuteznamneacute Naopak se ukazuje že tyto vlivy vlivy energetic-kyacutech poliacute jakeacutekoliv povahy a původu jsou velice silneacute a často i určujiacuteciacute

2 zprostředkovatelem styků a tedy i reakciacute vnitřniacuteho prostřediacute člověka na prostřediacute vnějšiacute (Ovlivňujiacuteciacute faktory propustnost podnětů siacutela a trvaacuteniacute podnětů přiacutepadně i jejich lokalizace)

3 odrazem vnitřniacuteho prostřediacute organismu funkciacute jeho systeacutemu jako celku i jednotlivyacutech subsysteacutemů v podobě orgaacutenů nebo funkčniacutech celků Kůže může sloužit i diagnostice to je objevovaacuteniacute a hodnoceniacute miacutery poruch těchto funkciacute (Barva vlhkost turgor prosaacuteknutiacute a podobně)

4 miacutestem působeniacute na systeacutemy organismu ve smyslu biologickeacute zpětneacute vaz-by Působeniacutem na kůži můžeme dosaacutehnout a dosahujeme odpovědi re-flexniacute povahy na systeacutemech a subsysteacutemech vnitřniacutech funkciacute (Knajpova kůra studenaacute a teplaacute voda obklady masaacuteže masti elektroterapie a po-dobně)

AKUPUNKTURNIacute BOD

Na povrchu kůže jsou miacutesta o průměru 01ndash5 mm většinou okrouhleacuteho tva-ru jejichž podraacutežděniacutem lze vyvolat určitou specifickou odpověď pokud toto podraacutežděniacute bylo nenociceptivniacute tedy nebolestiveacute ale nadprahoveacute Tato miacutes-ta jsou tedy poměrně malaacute proto jsou nazyacutevaacutena body Ve staryacutech čiacutenskyacutech mediciacutenskyacutech spisech z prvniacuteho tisiacuteciletiacute před našiacutem letopočtem a z prvniacutech staletiacute našeho letopočtu nachaacuteziacuteme mapy těchto miacutest seřazenyacutech do systeacute-mu akupunktury Tato miacutesta ndash body majiacute svoje vlastnosti ktereacute jsou určujiacuteciacute

1 vlastnosti anatomicko-morfologickeacute

2 vlastnosti funkčniacute


33


MORFOLOGIE

1 V miacutestě bodu je teacuteměř vždy makroskopicky zjistitelnaacute malaacute prohlube-ninka v povrchu kůže Tato se jeviacute často jako jamka hmatatelnaacute citlivyacutem a cvičenyacutem prstem vyšetřujiacuteciacuteho

2 Pod povrchem pokožky lze makroskopicky zjistit ztenčeniacute vrstev kůže až do oblasti podkožiacute

3 V podkožiacute v řiacutedkeacutem vazivu je uloženo podstatně vyššiacute množstviacute nervo-vyacutech zakončeniacute ceacutev lymfatickyacutech a nervovyacutech vlaacuteken a pleteniacute (Novotnyacute a spol)

4 Z nervovyacutech zakončeniacute je vyacuteznamně viacutece v těchto bodech takovyacutech zakon-čeniacute kteryacutem řiacutekaacuteme velkaacute (Golgiho Vater-P atd)

5 V miacutestech akupunkturniacutech bodů byacutevajiacute větveniacute ceacutev jejich většiacute nahroma-děniacute daacutele větveniacute nervovyacutech vlaacuteken AB jsou v bliacutezkosti důležityacutech nervo-vyacutech pleteniacute a v miacutestech s naacutepadně většiacutem prokrveniacutem

6 V miacutestech AB naopak nebylo objeveno nic co by se nenachaacutezelo i jinde na jinyacutech miacutestech pokožky v miacutestech kteraacute nejsou akupunkturniacutemi body

FUNKČNIacute VLASTNOSTI

1 Miacutesta akupunkturniacutech uacutečinnyacutech bodů jsou teplejšiacute nežli jejich okoliacute Vyššiacute teplotu lze změřit kožniacutem teploměrem a objektivně prokaacutezat

2 Z AB dochaacuteziacute k většiacutemu odpařovaacuteniacute vody (Zvyacutešenaacute evaporace)3 Akupunkturniacute body majiacute sveacute specifickeacute elektrickeacute vlastnosti

3a) Sniacuteženyacute elektrickyacute odpor a to jak ve smyslu odporu stejnosměrneacute-ho galvanickeacuteho proudu tak ve smyslu elektrickeacute impedance to je vyacutesledneacuteho odporu proudu střiacutedaveacuteho Odpor v bodech se vyjadřuje v ohmech

3b) V souvislosti se sniacuteženiacutem odporu lze v AB zjistit podle Ohmova zaacuteko-na i zvyacutešenou vodivost Je vyjaacutedřitelnaacute v hodnotaacutech 1Ohm Normaacutel-niacute hodnoty odporu a tiacutem i vodivosti se pohybujiacute za normaacutelniacutech okol-nostiacute v rozmeziacute 50 kOhm až 100 kOhm přičemž pokles i vzestup lze hodnotit jako poruchu Pokles odporu pod 50 kOhm může znamenat takeacute zvyacutešenou vlhkost kůže poceniacutem bliacutezkost potniacute žlaacutezky atp Pro-to před měřeniacutem elektrickeacuteho odporu je nutno pokožku otřiacutet nejleacutepe směsiacute medicinaacutelniacuteho lihu a benzinu Podle Vollova systeacutemu elektro-punkturniacute diagnostiky a terapie znamenaacute zvyacutešeniacute odporu přeplněniacute akupunkturniacute draacutehy zatiacutemco jeho pokles praacutezdnotu Elektrickyacute od-por v AB klesaacute uacuteměrně se zvyacutešenyacutem prokrveniacutem v podmiacutenkaacutech stre-su znamenaacute potiacuteže svalů v aktivitě jsou jisteacute rozdiacutely v elektrickeacutem


34

AKUPRESURA

odporu u mužů a u žen na horniacutech a dolniacutech končetinaacutech atp Tyto bdquofyziologickeacuteldquo rozdiacutely jsou však meacuteně vyacuterazneacute než rozdiacutely za sta-vů bdquopatologickyacutechldquo tedy tam kde je změněna odpoviacutedajiacuteciacute funkce systeacutemu

3c) V miacutestech AB lze zjistit citlivyacutemi měřiciacutemi přiacutestroji specifickyacute elektric-kyacute potenciaacutel Tento potenciaacutel je velice niacutezkyacute a pohybuje se za normaacutel-niacutech okolnostiacute v hodnotaacutech mikroV (podle Sychry) Hodnoty poten-ciaacutelu ndash napětiacute jsou rovněž proměnneacute podle stavu bodu či odpoviacutedajiacuteciacute funkce Akupunkturniacute bod se chovaacute tedy jako elektrickyacute zdroj o ne-patrneacutem napětiacute Toto napětiacute pak ovlivňuje i měrnyacute odpor a ev vodi-vost (ruštiacute autoři Portnov měřiacute intenzitu proteacutekajiacuteciacuteho galvanickeacuteho proudu jako měrnou jednotku AB)

3d) Pomociacute měřeniacute elektrickyacutech vlastnostiacute lze diagnostikovat stav funk-ciacute odpoviacutedajiacuteciacutech přiacuteslušnyacutem bodům a jejich systeacutemům a současně je i elektrickyacutem proudem zpětně ovlivňovat jako bio feedback což je dalšiacute specifickou vlastnostiacute AB funkčniacuteho charakteru

Akupunkturniacute bod se tedy na povrchu kůže projevuje určityacutemi specific-kyacutemi vlastnostmi jak morfologickeacuteho tak funkčniacuteho charakteru Tyto vlast-nosti jsou daacutele specifickeacute i v hloubce pod povrchem kůže a zasahujiacute až do podkožiacute často i do hloubky svalovyacutech tkaacuteniacute a povaacutezek někdy až do periostu Při vyvolaacuteniacute nedostatečneacuteho podraacutežděniacute v miacutestě AB lhostejno či jehlou nebo tlakem prstu teplem nebo jinyacutem způsobem podraacutežděniacute lze při zasaženiacute AB vyvolat specifickyacute pocit (echo) Tento pocit lze vyvolat až po dosaženiacute přiacute-slušneacute hloubky podraacutežděniacute Akupunkturniacute bod maacute tedy i svoji hloubku pod povrchem pokožky a tuto hloubku lze měřit Nemocnyacute saacutem svyacutem subjektiv-niacutem vjemem ohlaacutesiacute jejiacute dosaženiacute Tento subjektivniacute vjem se často různiacute a je označovaacuten jako brněniacute elektrizace paacuteleniacute hřejivyacute či palčivyacute pocit atd Nikdy to však neniacute typickaacute bolest V hloubce AB ležiacute tedy různeacute tkaacuteně protkaneacute ceacutevniacutem lymfatickyacutem a nervovyacutem zaacutesobeniacutem a jeho hloubka je určena jednak empiricky (tak je zaznamenaacutena v atlasech) jednak subjektivniacutem pocitem nemocneacuteho Akupunkturniacute bod je tedy jakyacutemsi vaacutelcem často o nepatrneacutem průměru různě hlubokyacutem od několika milimetrů až po několik centimetrů podle charakteru tkaacuteniacute V samotneacutem průsvitu tohoto vaacutelce jsou však ještě funkčniacute odlišnosti Od okraje směrem k centru vaacutelce se tyto charakteristickeacute funkčniacute vlastnosti zesilujiacute a tak i u relativně širokyacutech plošně velkyacutech bodů jako je např bod 4 na draacuteze Tračniacuteku (Che-GU) ndash až 5 mm v průměru lze vysledovat jejich střed a maximum jejich uacutečinnosti Podraacutežděniacute vedeneacute do středu AB je vždy mnohonaacutesobně uacutečinnějšiacute než jineacute zachycujiacuteciacute třeba jen okraj bodu


35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu

CHARAKTERISTICKYacute POCIT

Akupunkturniacute body si zachovaacutevajiacute některeacute sveacute vlastnosti morfologickeacute i funkčniacute ještě po smrti člověka Zejmeacutena sniacuteženiacute elektrickeacuteho odporu je mě-řitelneacute i u mrtvyacutech (Novotnyacute) Akupunkturniacute body lze podle jejich charak-teristickyacutech vlastnostiacute objevit již u novorozenců a tyto vlastnosti jsou v pod-statě shodneacute s vlastnostmi dospělyacutech (Marek) Elektrickeacute vlastnosti AB se v podstatě neměniacute s věkem ale měniacute se při změnaacutech pokožky prokrveniacute ak-tivity a stavu CNS (Marek)

Akupunkturniacutech bodů bylo doposud objeveno velikeacute množstviacute a staacutele jsou objevovaacuteny dalšiacute Jejich uacutečinnost je však často spornaacute a terapeutickaacute využi-telnost rovněž A tak je nyniacute uznaacutevaacuteno asi kolem sedmi set uacutečinnyacutech bodů ktereacute jsou pro leacutečebneacute uacutečely důležiteacute a jsou i využiacutevaacuteny V praxi leacutekařů je jich však využiacutevaacuteno meacuteně asi 360 z nich však nejviacutece asi 150 K akupunktuře jsou zejmeacutena využiacutevaacuteny ty body ktereacute lze snadno stisknout a stiskem vyvolat charakteristickyacute pocit (echo)

V současneacute době jsou v akupunktuře objevovaacuteny kromě bodů i dalšiacute systeacutemy tzv mikrosysteacutemy ktereacute v sobě zahrnujiacute celyacute organismus Hlav-niacutem takovyacutem mikrosysteacutemem je systeacutem ušniacuteho boltce daacutele systeacutem teme-na hlavy systeacutem okoliacute nosu systeacutem obličeje systeacutem plosek nohou a dlaniacute rukou Jsou znaacutemy i mikrosysteacutemy slizničniacute jako je mikrosysteacutem uacutest jiacutec-nu pochvy a podobně Tyto mikrosysteacutemy jsou využiacutevaacuteny v praxi jen vzaacutec-ně kromě mikrosysteacutemu ušniacuteho boltce jehož využitiacute rozpracoval Nogier a u naacutes Debef


36

AKUPRESURA

LOKALIZACE AKUPUNKTURNIacuteCH BODŮ

Lokalizace je staacutelaacute a proto ji lze zmapovat Body ležiacute vždy ve stejnyacutech miacutes-tech u lidiacute malyacutech stejně jako u velkyacutech u novorozenců jako u starců Pro-tože jejich uloženiacute je nutneacute nějakyacutem způsobem určit byla zvolena relativniacute miacutera jejiacutež diacutelky jsou relativniacute jejich počet je však staacutelyacute Použiacutevaacutena je proto tradičniacute miacutera takzvanyacute CUN Jeho desetinou je FEN Miacutesta AB jsou určovaacute-na počtem cunů od určiteacuteho bodu povrchu těla

Jsou v podstatě tři druhy cunů1 Cun absolutniacute kteryacute měřiacute 25 cm a měřiacute se jiacutem jen hloubka vpichu jehly

Tato miacutera je maacutelo užiacutevanaacute protože se jehly většinou vpichujiacute do takoveacute hloubky kterou nemocnyacute určiacute saacutem svyacutem subjektivniacutem pocitem V aku-punktuře neniacute potřebnaacute

2 Cun individuaacutelniacute Je to miacutera kteraacute je pro každeacuteho jednotlivce indivi-duaacutelniacute je šiacuteřkou jeho palce nebo takeacute je to deacutelka prostředniacuteho člaacutenku pro-středniacutečku toho ktereacuteho jedince Ukazovaacutek spolu s prostředniacutekem ukazujiacute deacutelku 15 cunu a 2ndash5 prst u sebe dohromady 3 cuny

3 Cun proporcionaacutelniacute je poměrnyacute diacutelek Na ty je možno rozdělit určitou vzdaacutelenost kteraacute je však u každeacuteho jednotlivce jinaacute podle jeho staacuteřiacute deacutel-ky a postavy

na horniacutech končetinaacutechod předniacuteho okraje axily do loketniacuteho ohybu k ryacuteze 9 cunůod loketniacute ryacutehy k ryacuteze zaacutepěstniacute 12 cunů

na dolniacutech končetinaacutechod tuberozitas k vnitřniacutemu kotniacuteku 13 cunůod dolniacuteho okraje pately k zevniacutemu kotniacuteku 16 cunůod dolniacuteho okraje pately k horniacutemu okraji symfyacutezy 18 cunůod velkeacuteho chocholiacuteku femuru do středu kolena 19 cunů

na hlavěod předniacute k zadniacute hranici růstu vlasů 12 cunůod spojnice obočiacute k předniacute hranici kštice 3 cunyod zadniacute hranice kštice k trnu C7 3 cunymezi body žaludku 8 oboustranně 9 cunůmezi procesi mastoidei oboustranně 9 cunů


Toto je pouze naacutehled elektronickeacute knihy Zakoupeniacute jejiacute plneacuteverze je možneacute v elektronickeacutem obchodě společnosti eReading




























ISBN 978-80-7387-958-7






7

Obsah









8

AKUPRESURA




9

Obsah





Uacutevod 151




10




Doslov 180

AKUPRESURA


11

Akupresura









12

AKUPRESURA





13

Kapitola 1

Akupresura






14

AKUPRESURA






15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












7

Obsah









8

AKUPRESURA




9

Obsah





Uacutevod 151




10




Doslov 180

AKUPRESURA


11

Akupresura









12

AKUPRESURA





13

Kapitola 1

Akupresura






14

AKUPRESURA






15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












8

AKUPRESURA




9

Obsah





Uacutevod 151




10




Doslov 180

AKUPRESURA


11

Akupresura









12

AKUPRESURA





13

Kapitola 1

Akupresura






14

AKUPRESURA






15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












9

Obsah





Uacutevod 151




10




Doslov 180

AKUPRESURA


11

Akupresura









12

AKUPRESURA





13

Kapitola 1

Akupresura






14

AKUPRESURA






15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












10




Doslov 180

AKUPRESURA


11

Akupresura









12

AKUPRESURA





13

Kapitola 1

Akupresura






14

AKUPRESURA






15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












11

Akupresura









12

AKUPRESURA





13

Kapitola 1

Akupresura






14

AKUPRESURA






15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












12

AKUPRESURA





13

Kapitola 1

Akupresura






14

AKUPRESURA






15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












13

Kapitola 1

Akupresura






14

AKUPRESURA






15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












14

AKUPRESURA






15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












15




16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












16

AKUPRESURA





17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












17



FILOZOFIE JIN-JANG




18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












18

AKUPRESURA




Obr č 1

MONAacuteDA

JANG JIN






19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












19












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












20

AKUPRESURA




21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












21











22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












22

AKUPRESURA

Obr č 2

thermogenniacute f

sekretorickaacute f


inhibice

stimulace

stimulace

akumulačniacute f

motorickaacute f


SLEZINA

ŽALUDEK

PLIacuteCE


LEDVINY

ŽLUČNIacuteK

JAacuteTRA


ZEMĚ

OHEŇ

VODA KOV

DŘEVO



23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












23




Obr č 3



pliacutece

tračniacutek

žaludek

slezinapankreas



ledviny

obal srdce

3 ohřiacutevače

J I N

J I N

J A N G

J AN

G

JI

N

JA

NG

13

5

7

9

1113

15

17

19

21

23



24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












24

AKUPRESURA







25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












25










26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












26

AKUPRESURA

kůra mozkovaacute





receptor

podnět

kůže



axon ndash refl


CH

Ž

A


Obr č 4


27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












27














28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












28

AKUPRESURA






Obr č 5

AB



subst gelat Rolundi



tr posterolateralis



29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












29








30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












30

AKUPRESURA


Obr č 6

kůra mozkovaacute

diencephalon

hypothalamus

neurohypofyacuteza


osa hypofyacuteza

ndash nadledvinka









31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












31










32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












32

AKUPRESURA

BODY A DRAacuteHY













33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












33


MORFOLOGIE













34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












34

AKUPRESURA






35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












35


Obr č 7

plocha bodu

obsah bodu

hloubka bodu






36

AKUPRESURA












36

AKUPRESURA












Akupresura zlom.indd 1 6.1.2016 9:50:05

Documents

Transcript of Akupresura zlom.indd 1 6.1.2016 9:50:05