½ádost... · Web viewV rámci učitelské propedeutiky je vedle osvojení všeobecně...

dost o udlen akreditace

Studijn program:

Uitelstv pro 2. stupe zkladnch kol

Studijn program se specializacemi (tj. kombinacemi dvou obor) doplnn ostudijn plny na dostudovn stvajcch student

Typ studijnho programu:

navazujc magistersk

Forma studia:

prezenn a kombinovan

A-I Zkladn informace o dosti o akreditaci

Nzev vysok koly: Technick univerzita v Liberci

Nzev sousti vysok koly:Fakulta prodovdn-humanitn a pedagogick

Nzev spolupracujc instituce: -

Nzev studijnho programu:Uitelstv pro 2. stupe zkladnch kol

Studijn program se specializacemi (tj. kombinacemi dvou obor) doplnn o studijn plny na dostudovn stvajcch student

Typ dosti o akreditaci: udlen akreditace

Schvalujc orgn:

Vdeck rada FP TU v Liberci, Rada pro vnitn hodnocen TU v Liberci

Datum schvlen dosti:

VR FP TUL dne 24. 5. 2018, RVH TUL dne ??. ?. ????

Odkaz na elektronickou podobu dosti:

TUL: http://www.tul.cz/akreditacetul, heslo: akreditacetul

Odkaz na studijn opory pro kombinovanou formu studia:

FP TUL: https://elearning.fp.tul.cz; uivatelsk jmno: akreditacni.komise; heslo: akreditace-FPTUL

Odkazy na relevantn vnitn pedpisy:

TUL: http://www.tul.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-tul

FP TUL: http://www.fp.tul.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy

ISCED F: 0114 - Pprava uitel s pedmtovou specializac

Ploha B

Ploha B-I: Charakteristika studijnho programu

Ploha B-IIa: Studijn plny a nvrh tmat prac pro obory FP TUL

vetn studijnch pln na dostudovn stvajcch student

Ploha B-III: Charakteristiky studijnch pedmt - oborov st

Ploha B-III: Charakteristiky studijnch pedmt - spolen st

B-I Charakteristika studijnho programu

Nzev studijnho programu

Uitelstv pro 2. stupe zkladnch kol

Typ studijnho programu

navazujc magistersk

Profil studijnho programu

akademicky zamen

Forma studia

prezenn kombinovan

Standardn doba studia

2 roky

Jazyk studia

etina

Udlovan akademick titul

magistr (Mgr.)

Rigorzn zen

ne

Udlovan akademick titul

-

Garant studijnho programu

doc. Dr. PaedDr. Petr Urbnek

Zamen na ppravu kvkonu regulovanho povoln

ano

Zamen na ppravu odbornk zoblasti bezpenosti esk republiky

ne

Uznvac orgn

MMT R

Oblast(i) vzdlvn a u kombinovanho studijnho programu podl jednotlivch oblast vzdlvn v %

Uitelstv

Cle studia ve studijnm programu

Clem dvouletho NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe zkladnch kol (Z) je pipravit kvalifikovan, vysokokolsky vzdlan odbornky pro vykonvn uitelskho povoln na 2. stupni Z a v nich roncch vceletch gymnzi. Studium je realizovno vdy ve specializaci (tj. kombinaci dvou vdnch obor), piem jeho npl vychz z rmcovch poadavk MMT na zastoupen pslunch sloek odborn ppravy: uitelsk propedeutiky, prvnho a druhho oboru, oborov didaktiky, praxe a ppravy zvren prce.

V rmci uitelsk propedeutiky je vedle osvojen veobecn vzdlvacch vdomost koncipovna odborn uitelsk pprava tak, aby vedla kzskn odbornch pedagogickch a psychologickch znalost, hlubho vhledu do problematiky vzdlvn a vyuovn, rozvoji pedagogickch dovednost, ncviku vyuovacch strategi, rozvoji koncipovn a programovn vzdlvacch situac. Studium je zaloeno na obsahov integraci spraktickmi aktivitami a reflektivnm pojetm prax. Student absolvuje prbnou a souvislou pedagogickou odbornou praxi na fakultnch Z. Prbn praxe vkombinaci sobsahy oborovch didaktik akcentuje reflektivn pojet. Souvisl praxe m syntetizujc povahu a funkci primrn adaptace na prci ve kolskm ternu. Aplikan sloka studijnho programu jak vrmci obor a oborovch didaktik, tak i vpedagogicko-psychologick pprav se realizuje vrmci povinnch pedmt i v bloku povinn volitelnch pedmt.

Specifick cle studia voborech tvocch specializace na FP TUL:

1. Anglick jazyk Clem studia oboru je pipravit teoreticky a didakticky vybavenho uitele anglickho jazyka 2. stupn Z, kter kompetentn vykonv innosti uitele, prun reaguje na poteby spolenosti formulovan ve vzdlvac politice sttu a sm se dl vzdlv. Studium proto vede kzskn prohlubujcch oborovch kompetenc vjazykovd a literatue, pedevm vak voborov didaktice.

2. esk jazyk a literatura: Clem studia vrmci oboru je vychovat uitele eskho jazyka, komunikan vchovy a literrn vchovy pro zkladn kolstv. Vedle veobecn vzdlvacch a pedagogickch vdomost se studentovi dostane vzdln vdidaktice jazyka a komunikan vchovy a vdidaktice vchovy literrn. Clem didaktickch kurs je uvst studenty do problematiky vuky a vzdlvn voblasti eskho jazyka a literatury, a to po strnce teoretick, obsahov-metodick i organizan-technick, piem se vychz z platnch programovch materil. Vodbornm vzdlvn lingvistickm se klade draz na prohlouben poznn souasnho jazyka, jeho systmu a jazykov kultury sdrazem na kultivovan mluven i psan projev adekvtn pslun komunikan situaci. Literrnvdn st kombinuje literrnhistorick uvaovn o esk literatue 19.21. stolet smonostmi literrnvdn analzy a intepretace, systematicky uvd do modernch metodologi literrn vdy, aplikuje teoretick mylen na literrn komunikaci. Znalosti a dovednosti student se dle prohlubuj vrmci povinn volitelnch pedmt zaazench ktypu B2. Pat sem kursy a) rozvjejc dovednosti interpretace komunikt umleck i neumleck povahy, b) reflektujc nejnovj trendy ve vvoji vyuovacch metod JL a zvyujc kompetence pro kritickou prci suebnmi texty, c) zamen na problematiku etiny jako cizho/druhho jazyka a efektivn veden vyuovacho procesu vmultietnickch tdch, d) posilujc dovednosti vprodukci rznch typ komunikt.

3. Djepis: Studijn obor je zamen na prohlouben teoretickho poznn modernch eskch/esko-slovenskch djin v mezinrodnm kontextu od konce 18. stolet po djiny soudob. Toto smovn vyplv jednak zodbornho profilu katedry historie, jednak zhlediska didaktickho zvznamu poznn pedevm modernch djin pro pochopen souasnho svta. Draz je pitom kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt. Studentovi je nicmn ponechn vrmci povinn volitelnch pedmt prostor i pro erpn poznatk ze starch djin. Povinn voliteln bloky oborov didaktick i oborov obecn pedstavuj pomrn vznamnou soust studijnho plnu. irok vbr pedmt vjeho rmci je umonn i existenc navazujcho magisterskho programu Historie, jeho nkter povinn, resp. povinn voliteln pedmty mohou posluchai oboru Djepis navtvovat.

4. Fyzika: Clem oboru je pipravit uitele fyziky pro vuku na 2. stupni zkladn koly. Vedle veobecn vzdlvacch vdomost je uitelsk studium koncipovno tak, aby vedlo k zskn odbornch pedagogickch, psychologickch znalost, k rozvoji pedagogickch dovednost, ncviku vyuovacch strategi, rozvoji koncipovn a programovn vzdlvacch situac. Studium je rovn zaloeno i na praktick sti student absolvuje prbnou a souvislou pedagogickou odbornou praxi na fakultnch zkladnch kolch. V odborn sloce studia fyziky se klade draz na prohlouben teoretickho poznn v klasick i modern fyzice s drazem na praktick i mezioborov aplikace. Odborn sloka roziuje znalosti a dovednosti pi nzorn a praktick vuce fyziky. Aplikan sloka studijnho programu jak v rmci obor, tak i v pedagogicko-psychologick pprav se realizuje pedevm v rmci bloku povinn volitelnch pedmt.

5. Chemie: Vrmci studia oboru jde pedevm o prohlouben poznatk oborov didaktickch pedmt, tedy Didaktiky chemie, Techniky a didaktiky kolnch pokus a Motivanch pokus. Draz je kladen na propojen didaktickch znalost mezipedmtovch vztah mezi chemi, fyzikou, geografi, matematikou a prodopisem, co je realizovno vpedmtu Mezipedmtov vztahy vprodnch vdch.

6. Informatika Vrmci studia oboru jde o prohlouben kompetenc vybranch informatickch pedmt zoblasti grafiky, bezpenosti a programovn, piem draz je kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt a to pedevm na didaktiku prv programovn.

7. Matematika: Vrmci studia oboru jde o prohlouben teoretickho poznn zkladnchoborovch pedmt (zejmna matematick analzy, algebry a geometrie), a jejich vzjemnch souvislost. Draz je kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt. Jedn se pedevm o oborovou Didaktiku matematiky pro 2. stupe Z a pedmty zamen na elementrn matematiku.

8. Nmeck jazyk: Studium oboru navazuje na tlet bakalsk studium a klade si za cl pipravit uitele nmeckho jazyka pro zkladn kolstv, jen disponuje sumou odbornch znalost a profesnch dovednost, kter jsou pedpokladem pro ppravu a teoreticky podloen veden vuky nmeckho jazyka na zkladn kole jako prvnho nebo dalho cizho jazyka. Uitel nmeckho jazyka pracuje v souasnosti jako zprostedkovatel pevn dalho cizho jazyka (po anglitin) a proces uen je u k touto skutenost kladn i zporn ovlivovn. Nov jsou proto akcentovny metajazykov a mezijazykov souvislosti osvojovn tetho jazykovho kdu u dt mladho i stednho kolnho vku. V odbornm vzdlvn se klade draz na prohlouben teoretickho poznn vchodisek nmeck filologie s drazem na jej lingvistickou, literrn-vdnou, spoleensko-kulturn a lingvodidaktickou sloku. Clem je rozumt jazyku a kultue studovanho jazyka v jeho souasnosti i v jeho historickm vvoji; vytvoit pevnou vdomostn bzi v oblasti lingvistiky, literatury a kultury. Tematick rozsah jednotlivch discipln vychz z profilu absolventa. Odborn sloka prohlubuje a roziuje stvajc znalosti absolventa bakalskho studijnho oboru o komplexn analyzujc a metavdn koncipovan tmata. Aplikan sloka studijnho programu se realizuje pedevm v rmci bloku povinn volitelnch pedmt. Nabdka studijnho oboru nmeck jazyk vychz ze stlch poteb libereckho regionu vzdlvat kvalifikovan uitele nminy, kte jsou zrukou kontinuln jazykov ppravy rznch vkovch skupin obyvatel pro zprostedkovn jazyka geograficky nejblich soused. Vnj rmec pro dobrou jazykovou vybavenost dt, mldee i dosplch poskytuje pm podpora msta i regionu takovm vzdlvacm institucm a aktivitm, je maj jako pidanou hodnotu vedle jazykovch aktivit i euroregionln dopad.

9. Obansk vchova: V odborn sloce se klade draz na prohlouben teoretickho poznn a jeho nsledn praktick aplikace ve spoleenskch vdch, ppadn filosofii, s drazem na klov problmy a otzky, snimi se potk souasn spolenost. Jde zejmna o problmy souvisejc sfenomny globalizace, vztahu nboenstv a modern spolenosti, ekologickou problematiku a vneposledn ad rovn otzky souvisejc srol ekonomiky vmodern globalizujc se spolenosti a promny prvnho du. Oborov sloka proto roziuje znalosti zskan v bakalskm studiu a dsledn se sna nahlet danou problematiku zperspektivy klovch discipln sociologie, politologie, antropologie a filosofie. Clem oborov sloky studia je prohloubit dovednosti a kompetence vedouc ke schopnosti aplikovat znalosti a informace zskan vpedchozm studiu na klov problmy souasn modern spolenosti. Nam clem je pitom vst studenty jak smrem ke schopnosti kritickho mylen, tak tak smrem k obansky zodpovdnm postojm. Dleitou soust oborov sloky je rovn oborov didaktick blok, kter vedle oborovch didaktik koncipovanch tak, aby absolventi/ky programu mohli adekvtn a kvalifikovan psobit nejen na rznch typech stednch kol, ale rovn na kolch zkladnch, obsahuje tak eji koncipovan didaktick pedmty (nap. pedmt Vchova kobanstv), kter vhodn propoj teoretickou reflexi a schopnost jej praktick aplikace.

10. Prodopis: Vrmci studia oboru jde pedevm o prohlouben poznatk oborov didaktickch pedmt, tedy Didaktika prodopisu na Z, Didaktika prodopisu vternu a Motivan biologick pokusy. Draz je kladen na propojen didaktickch znalost mezipedmtovch vztah mezi chemi, fyzikou, geografi, matematikou a prodopisem, co je realizovno vpedmtu Mezipedmtov vztahy vprodnch vdch.

11. Speciln pedagogika: Vrmci studia oboru jde o prohlouben teoretickho poznn zoblasti speciln pedagogiky i o zskn vy rovn odbornch speciln pedagogickch, psychologickch a pedagogicko-praktickch znalost, dovednost a kompetenc, kter lze vyuvat pi vchov a vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami.

12. panlsk jazyk: Studium oboru smuje k porozumn jazyku v jeho souasn rozmanitosti, k vytven vztahu k lingvistice, literatue a kultue a ke schopnosti pedvat tyto dovednosti km a studentm. V odbornm vzdlvn lingvistickm a literrnvdnm se klade draz na prohlouben teoretick poznn souasnho panlskho jazyka, jazykov a eov kultury, na metodologickou strnku literrnvdnch discipln a na vztahy mezi jazykovou vchovou a teori uen. Uitelsk studium je koncipovno tak, aby vedlo k rozvoji pedagogickch dovednost, ncviku vyuovacch strategi, rozvoji koncipovn a programovn vzdlvacch situac.

13. Tlesn vchova: Vrmci studia oboru jde o prohlouben teoretickho poznn zkladnch kinantropologickch pedmt, piem draz je kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt. V tlesn vchov se jedn pedevm o oborovou didaktiku tlesn vchovy a speciln didaktiku gymnastiky, plavn, atletiky asportovnch her.

14. Zempis. Vrmci oboru jde o prohlouben teoretickho poznn skrze odborn pedmty zahrnujc fyzickou, humn, regionln geografii a tak kartografii a geoinformatiku. Klov je zaazen geografickch pedmt se zamenm na geografick vzdlvn (oborovou didaktiku). Pedmty zamen na geografick vzdlvn jsou Veden geografick vuky, Geografick kurikulum a Geografick cvien a projekty. Draz je kladen na geografick znalosti, dovednosti, a na hodnoty a postoje vzempisnm vzdlvn.

Clem studia vech uvedench oborovch specializac je prohloubit odbornou sloku uitelskho vzdlvn, obsahov a asov ji integrovat s tmatypedagogicko-psychologickho modulu a aplikovat do praktick roviny kadodenn prce koly. Smyslem je pipravit teoreticky a didakticky kvalitn vybavenho uitele, kter se bude dobe orientovat ve sloitosti a promnch souasn koly. Ve vech oborech je kladen draz na vy nroky na studenta voblasti obecn kultivace, reflexi praktickch zkuenost a na integrativnm pojet.

Profil absolventa studijnho programu

Absolvent NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z zsk uitelsk vzdln vevybran specializaci (tj. kombinaci dvou obor) a vzdln voblasti pedagogicko-psychologick ppravy vrozsahu nezbytnm pro vkon uitelskho povoln. Absolvent NMgr. studia uitelstv se orientuje vtmatech vzdlvn a vuky, doke pracovat skem starho kolnho vku, chpe a reflektuje jeho vkov, genderov iindividuln zvltnosti a je vybaven dovednostmi pro vbr a transformaci uiva a um projektovat, realizovat ahodnotit proces vuky. Absolvent je kvalifikovn pro vuku na 2. stupni Z a na nim stupni gymnzia. Po nstupu do praxe m vytvoeny kvalitn zklady pro profesn ppravu vrmci dalho vzdlvn uitel akarirnho systmu, pp. pro vstup do doktorskho studia.

Profily absolvent voborech tvocch specializace na FP TUL:

1. Anglick jazyk: Absolvent prokazuje osobnostn a obecn profesn kompetence uitele. Jeho komunikativn kompetence v anglickm jazyce je na pln rozvinut rovni C1 u receptivnch dovednost, u produktivnch dovednost se toleruj drobn zavhn vkomplexnch a nronch situacch. Dle absolvent prokazuje osvojen teoretickch zklad a jejich praktick aplikace vrovin lingvistick, kulturn a lingvodidaktick. Vrovin lingvistick bezpen ovld systm anglickho jazyka a lingvistickou terminologii, je schopen praktick aplikace systmu anglickho jazyka vzvislosti na jazykovm i mimojazykovm kontextu, chpe principy stavby textu a doke ho analyzovat a interpretovat, doke srovnat systmy Aj a j. Vrovin kulturn m pehled o spoleensko-kulturnm zzem anglickho jazyka a je schopen kriticky hodnotit anglofonn literaturu a vybrat vhodn texty do vuky anglickho jazyka zliteratury pro dti a mlde. Vneposledn ad m dostaten pehled o literrn historii anglicky mluvcch zem, aby mohl svm studentm navrhovat vkov i jazykov odpovdajc volnoasovou etbu. Vrovin lingvodidaktick je obeznmen smetodami a pstupy k vuce anglitiny a um je efektivn a kriticky pouvat, je schopen navrhnout, efektivn dit a zhodnotit vyuovac proces, doke vyhledvat, hodnotit, didakticky zpracovvat i navrhovat doplkov materily. Zn zsady prce vheterogennch tdch, ovld didaktickou techniku, um vytvoit test, efektivn pouv nstroje hodnocen a testovn, um pracovat schybou a vst ky kautokorekci a rozvjet u nich poadovan kompetence. Efektivn aplikuje zsady integrace pedmt ve vuce, uvdomuje si roli anglitiny jako nstroje komunikace mezi rznmi kulturami a doke tto roli pizpsobit vuku. Je obeznmen se Spolenm evropskch referennm rmcem pro jazyky, Evropskm jazykovm portfoliem a Rmcovmi vzdlvacmi programy. Me se aktivn podlet na pravch kolnho vzdlvacho programu. Vyuv reflexe ke zlepen efektivity uen a kvlastnmu profesionlnmu rstu, m potebu celoivotnho vzdlvn. Absolvent se me uplatnit pedevm jako uitel na Z, uitel na nich stupnch vceletch gymnzi, na jazykovch kolch a v podnikovch institutech. Jazykov vybavenost umouje absolventu pracovat i na kolch stednch nebo na prvnm stupni Z za pedpokladu, e si dopln znalosti zdidaktiky, nebo na kolch odbornch, kde je zapoteb rozen znalost odborn literatury.

2. esk jazyk a literatura: Absolvent je kvalitn vzdln voblasti eskho jazyka, komunikan vchovy a literatury i jejich didaktik. Bhem studia oboru a vprbhu pedagogick praxe zskv absolvent potebn pedagogick dovednosti a nvyky, kter mu po zapracovn umon podvat efektivn vkon uitelskho povoln. Absolvent je schopen a)zaujmout a motivovat ky pro vestrannou recepci komunikt neliterrn i literrn povahy, b)rozvjet jejich kompetence voblasti vlastn neliterrn i literrn produkce. Vzvislosti na individulnm vbru kurs zbloku povinn volitelnch pedmt me absolvent a) prohloubit sv znalosti a dovednosti voblasti aplikovan bohemistiky, b) prohloubit sv znalosti a dovednosti voblastiprodukce a recepce umleckch a neumleckch text, c) zskat pedpoklady pro vukuvmultietnickch tdch. Absolvent navazujcho magisterskho studia me uit eskmu jazyku a literatue na 2. stupni zkladnch kol a nich stupnch vceletch gymnzi. Mimo oblast kolstv najde absolvent uplatnn vnejrznjch institucch jako pracovnk sprvnch, kulturnch, kolskch, tiskovch nebo personlnch odbor.

3. Djepis: Absolvent zsk odborn didaktick vzdln nezbytn pro profesi uitele djepisu na 2. stupni Z. Bude disponovat veobecnm historickokulturnm a spoleenskm rozhledem, jeho soust je schopnost kritickho mylen vhistorickch souvislostech a orientace v problmech spolenosti. Zatmco bakalsk studium Djepis se zamenm na vzdlvn je primrn zameno na zskn zkladnch komplexnch znalost a kompetenc od djin pravku po 20. stolet, navazujc magistersk studium voboru djepis se zamuje na prohlouben znalost modernch eskch/eskoslovenskch djin v mezinrodnm kontextu od konce 18. stolet po djiny soudob, nebo maj klov vznam pro pochopen souasnho svta a jeho problm. Vtomto kontextu je v rmci NMgr. studia kladen draz na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt, a ji vrmci povinnho, i povinn volitelnho bloku. Absolvent je tak schopen aplikovat zskan znalosti ve vuce a tedy i pipraven k prci ve kolskch zazench jako uitel djepisu a dky svm znalostem i schopnostem i v mimokolskch (mj. pamovch) institucch. M zkladn praktick zkuenosti s vedenm dt a se koln vukou djepisu. Soust jeho odborn kompetence je schopnost spolupodlet se na tvorb kolnho vzdlvacho programu. Jeho znalosti mu umon pracovat s ky talentovanmi i zaostvajcmi a vytvet u nich poadovan kompetence. Um vyuvat technick didaktick prostedky a vpoetn techniku.

4. Fyzika: Absolvent je kvalitn vzdln v oblasti fyziky a dle v pedagogicko-psychologickch disciplnch. Zsk zkladn i prohlouben poznatky v hlavnch disciplnch experimentln a teoretick fyziky. M pehled o struktue oboru, o jeho historickm vvoji a znalosti z didaktiky fyziky, kter jsou nezbytn pro pedvn odbornch znalost ve kolsk fyzice na Z. Um samostatn prakticky provdt fyzikln experimenty. Prokazuje dostatenou orientaci v pbuznch prodovdnch oborech a um ve vuce vyuvat mezioborovch souvislost. Um vyuvat technick didaktick prostedky a potae ve vuce fyziky. M potebn praktick dovednosti pro prci vlaboratoi, kter je neoddlitelnou soust vuky. Zn zkladn koln legislativu pro hygienu a bezpenost prce pro demonstran i frontln pokusy ve td. Doke pedagogick a pedagogicko-psychologick problmy nahlet v pedagogicko-psychologickch souvislostech, pedagogick a psychologick jevy doke hloubji analyzovat. Problmy pedagogick praxe hodnot na zklad studia didaktiky, pedagogick psychologie a koln pedagogiky. Dobe se orientuje ve kolnch prvnch pedpisech. Doke plnovat a realizovat vuku s ohledem na individuln specifika k, je seznmen s principy tvorby kolnch vzdlvacch program. Disponuje zkladnmi sociln psychologickmi znalostmi a dovednostmi, kter vyuv v pedagogick praxi, doke eit sociln patologick jevy chovn u k dan vkov kategorie, doke jim pedchzet v rmci prevence. Je schopen ve td vytvet pzniv prosted pro uen, um vhodnm zpsobem komunikovat se ky i jejich zkonnmi zstupci pi hodnocen vkonu k ve td. Vyuv kly rznch forem hodnocen a zptn vazby v rmci procesu vyuovn. Doke zskan pedagogick a psychologick znalosti vyuvat pi reflexi pedagogickch problm, s nimi se mohl setkat v rmci prbn i souvisl pedagogick praxe.

5. Chemie: Absolvent zsk odborn didaktick vzdln nezbytn pro profesi uitele chemie na 2. stupni Z. Draz je v rmci NMgr. studia kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt. V chemii je kladen draz na prohlouben teoretickho poznn vhlavnch disciplnch chemie sdrazem na praktick vyuit teoreticky nabitch poznatk. Primrn roli hraje oborov didaktika, kter umouje studentovi uplatnit zskan poznatky zchemie a pbuznch obor vpedagogick praxi, a to vetn vyuit klasickch i modernch didaktickch metod, kter jsou vyuovny vrmci pedmt oborov didaktiky. Dal dovednosti jsou prohloubeny a upevnny pedmty, kter jsou nabzeny vbloku volitelnch pedmt. Absolvent oboru chemie um demonstrovat dovednosti a innosti pi vuce chemie, jejich neoddlitelnou soust jsou zkladn laboratorn cvien, kter navazuj na teoreticky probran uivo. Absolvent doke vytvet mezipedmtov vztahy prodovdnch pedmt, tedy mezi chemi, fyzikou, geografi, prodopisem a matematikou. Je schopen vst zjmov krouky, kde vyuije didaktick schopnosti a znalosti ktomu, aby ky vrmci praktickch laboratornch pokus zaujal. Jeho odborn kompetence mu umouj vytvet prostor kmotivovn k. Absolvent um propojit sv znalosti zbakalskho studia se zskanmi didaktickmi dovednostmi.Absolvent m zkladn zkuenosti svedenm chemickch pokus. Zn zkladn pedpisy pro hygienu a bezpenost prce v chemick laboratoi a pro prci s jedy. Je schopen na zklad probranho uiva samostatn navrhnout a zajistit si materiln podmnky pro experimentln prci, kter je neoddlitelnou soust vuky chemie. Je schopen demonstrovat chemick dje. Absolvent se pln orientuje ve vzdlvacm systmu, je schopen podlet se na tvorb kolskch vzdlvacch pln vchemii, vetn tvorby mezipedmtovch vztah prodovdnch pedmt.

6. Informatika: Absolvent zsk odborn didaktick vzdln nezbytn pro profesi uitele informatiky na 2. stupni Z. Draz je vrmci NMgr. studia kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt. V informatice jde pedevm ost obecn didaktiky zamen na podporu vuky technologiemi a speciln didaktiku programovn. Voblasti potaov grafiky absolvent rozum teoretickm konceptm, kter se vn vyskytuj. Naprogramuje aplikaci vhodnou do vuky. Zn bezpenost rizika pi prci sinformacemi a m dostaten teoretick znalosti, jak je eliminovat. Absolvent um vhodn plnovat, realizovat a nsledn vyhodnocovat vuku informatiky na zkladn kole a to pedevm pro tmata algoritmizace a programovn. Uvdomuje si kontext oboru vkurikulu a jeho cle.

7. Matematika: Absolvent zsk odborn didaktick vzdln nezbytn pro profesi uitele matematiky na 2. stupni Z. Draz je vrmci navazujcho magisterskho studia kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt. Vmatematice jde pedevm o oborovou Didaktiku matematiky pro 2. stupe Z a pedmty Elementrn matematika 1 a 2, ale tak pedmt Nestandardn pstupy ve vuce matematiky. Dleitou soust studia je problematika. Absolvent m zkladn praktick zkuenosti s vedenm dt a se koln vukou matematiky. Jeho odborn aprofesn kompetence mu umouj vytvet poadovan kompetence u k na rznch rovnch. Absolvent um plnovat, realizovat, monitorovat a hodnotit vuku matematiky s ohledem na individualitu svch k a na vzdlvac a sociln kontext. Zn zklady primrn prevence sociln patologickch jev a um vhodnm zpsobem komunikovat se zkonnmi zstupci ka. Orientuje se ve vzdlvac soustav, me se spolupodlet na tvorb kolnho vzdlvacho programu matematiky pi respektovn problematiky prezovch tmat.

8. Nmeck jazyk: Absolvent uitelsky zamenho oboru je vzdln voblasti filologie nmeckho jazyka, jeho obecn i oborov didaktick aplikace a v pedagogicko-psychologickch disciplnch. Absolvent prokazuje komunikativn jazykovou kompetenci v receptivnch eovch dovednostech na pln rozvinut rovni C1 a v produktivnch eovch dovednostech na prahov a rozvinut rovni C1 dle Spolenho evropskho referennho rmce pro jazyky. Absolvent se uplatn jako uitel prvnho nebo dalho cizho jazyka (nminy) na zkladn kole, je schopen organizovat a vst kurzy dalho vzdlvn mldee i dosplch, koordinovat mezioborov projekty a vsouladu se zskanm profilem me psobit vrmci interkulturn spoluprce instituce i mikroregionu. Absolvent si je vdom nutnosti prbnho prohlubovn sv odborn kvalifikace i jazykov kompetence vrmci program dalho vzdlvn pedagogickch pracovnk.

9. Obansk vchova: Absolvent tohoto oboru pispv k utven obanskho vdom a formovn obanskho profilu student zkladnch kol. Je schopen tyto studenty seznmit se spoleenskmi, etickmi, prvnmi a kulturnmi aspekty souasnho ivota, upevnit jejich mravn a prvn vdom a kultivovat jejich osobnostn profil. Absolvent je dle schopen vst studenty k samostatnmu mylen, rozhodovn a k odpovdnmu pevzet socilnch rol. Ve studentech pstuje douc mru sebereflexe a seberegulace a smuje je k formovn soustavy doucch motivanch hodnot a socilnch kompetenc, vetn primrn prevence sociln patologickch jev. Souasn je absolvent schopen ve svch studentech vytvet pedpoklady pro jejich dal studium i pro samostatn ivot v dosplosti. Dleitou soust ppravy absolvent programu je rozvoj jejich obanskch kompetenc a schopnosti jejich nslednho pedn budoucm studentm.

10. Prodopis: Absolvent zsk odborn didaktick vzdln nezbytn pro profesi uitele prodopisu na 2. stupni Z. Draz je v rmci NMgr. studia kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt. V prodopisu je kladen draz na prohlouben teoretickho poznn vhlavnch disciplnch prodopisu sdrazem na praktick vyuit teoreticky nabitch poznatk. Primrn roli hraje oborov didaktika, kter umouje studentovi uplatnit zskan poznatky zprodopisu a pbuznch obor vpedagogick praxi, vetn vyuit klasickch imodernch didaktickch metod, kter jsou vyuovny vrmci pedmt oborov didaktiky. Dal dovednosti jsou prohloubeny a upevnny pedmty, kter jsou nabzeny vbloku povinn volitelnch pedmt. Absolvent oboru prodopis um demonstrovat dovednosti a innosti pi vuce prodopisu, jejich neoddlitelnou soust jsou praktick cvien, kter navazuj na teoreticky probran uivo. Absolvent doke vytvet mezipedmtov vztahy prodovdnch pedmt, tedy mezi chemi, fyzikou, geografi, prodopisem a matematikou. Doke vysvtlit prodn dje, kde vyuije mezipedmtov vztahy prodovdnch pedmt. Je schopen vst zjmov krouky, kde vyuije didaktick schopnosti a znalosti ktomu, aby ky vrmci praktickch cvien zaujal. Je schopen vyut nabit zkuenosti a poznatky zternnch cvien. Jeho odborn kompetence mu umouj vytvet prostor kmotivovn k. Absolvent um propojit sv znalosti zbakalskho studia se zskanmi didaktickmi dovednostmi. Pokud absolvuje povinn voliteln pedmt Toxikologie, zn zkladn pedpisy pro hygienu a bezpenost prce schemickmi ltkami. Je schopen v rmci probranho uiva samostatn navrhnout azajistit si materiln podmnky pro experimentln prci, kter je neoddlitelnou soust vuky prodopisu. Je schopen navrhnout a provst jednoduch pokusy, kter simuluj prodn dje. Absolvent se pln orientuje ve vzdlvacm systmu, je schopen podlet se na tvorb kolskch vzdlvacch pln vprodopisu, vetn tvorby mezipedmtovch vztah prodovdnch pedmt.

11. Speciln pedagogika: Absolvent zsk odborn vzdln pro prci sky se specilnmi vzdlvacmi potebami na 2. stupni Z. Draz je v rmci NMgr. studia kladen na vy zastoupen studijnch pedmt, kter se na jedn stran vnuj poslen teoretick bze oboru (nap. Speciln pedagogika 2), na druh stran jde o studijn pedmty, kter se vnuj konkrtnm oblastem speciln pedagogiky (Metody prce s jedinci s poruchou autistickho spektra, Speciln pedagogika jedinc skombinovanm postienm, Alternativn a augmentativn komunikace, ad.), se ktermi se absolvent bhem sv uitelsk praxe me setkvat. Dal dleitou soust vzdln absolventa jsou nsledujc oblasti: prce srodinou ka se specilnmi vzdlvacmi potebami, zdrav a nemoci, prce se tdou vinkluzivnm vzdlvn, vyuvn modernch technologi u k se specilnmi vzdlvacmi potebami, profesnho uplatnn jedinc se specilnmi potebami apod. Znalosti, dovednosti a kompetence absolventa mu umouj vytvet poadovan znalosti, dovednosti a kompetence u k srznmi specilnmi vzdlvacmi potebami. Absolvent um plnovat, realizovat, monitorovat a hodnotit vuku k se specilnmi vzdlvacmi potebami s ohledem na jejich individualitu a na vzdlvac a sociln kontext. Zn zklady primrn prevence sociln patologickch jev a um vhodnm zpsobem komunikovat se zkonnmi zstupci ka. Absolvent rozum etickmu rozmru prce sky se specilnmi vzdlvacmi potebami. Orientuje se ve vzdlvac soustav, me se spolupodlet na tvorb kolnho vzdlvacho programu.

12. panlsk jazyk: Absolvent prokazuje zvldnut teoretickch zklad oboru a jejich praktickou aplikaci v rovin lingvistick, lingvodidaktick, literrn a spoleensko-kulturn. Absolvent si osvojil kompetence uitele a ovld praktick panlsk jazyk na rovni C1 a C2 dle Spolenho evropskho referennho rmce pro jazyky. V rovin lingvistick absolvent bezpen ovld systm panlskho jazyka a jazykovdnou terminologii. Je si vdom variability jazyka a jeho historick vvoj chpe jako dynamick stle se vyvjejc systm. Tyto teoretick poznatky doke nsledn aplikovat pi analze a interpretaci cizojazynho textu. V rovin literrn a spoleensko-kulturn m absolvent dobr pehled o spoleensko-kulturnm zzem panlsky mluvcch zem a um tchto znalost vyut ve vuce cizho jazyka. V rovin lingvodidaktick zn absolvent nejnovj metodiku vuky cizch jazyk a um ji aplikovat ve vyuovacm procesu. Je schopen vbru vhodnch vyuovacch metod se zetelem na komunikativn zpsob vuky, doke vytvet, vyhledvat a zpracovvat didaktick materily. Um vytvet a hodnotit testy, pracovat s chybou a vst ky k autokorekci. Vede ky k rozpoznn vlastnch uebnch styl a k rozvoji uebnch strategi, kter jim umon snadnj osvojen cizho jazyka. Je schopen prce s didaktickou technikou vetn nejnovjch technologi a um je inn vyuvat v uebnm procesu. Teoretick pprava absolventa v pedmtu Didaktika panltiny a zrove prbn praxe zajiuj, e bude schopen prun reagovat na poadavky kladen na souasnho uitele.

13. Tlesn vchova: Absolvent zsk odborn didaktick vzdln nezbytn pro profesi uitele tlesn vchovy na 2. stupni Z. Draz je v rmci NMgr. studia kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt. V tlesn vchov jde pedevm o oborovou didaktiku tlesn vchovy aspeciln didaktiku gymnastiky, plavn, atletiky asportovnch her. Dleitou soust studia je problematika biomedicnskch aspekt tlesn vchovy, aplikace biomechaniky vtlesn vchov a zdravotn tlesn vchovy. Absolvent oboru tlesn vchova um demonstrovat dovednosti a innosti v zkladnch sportech a pohybovch aktivitch. Prokazuje porozumn vznamu tlesn vchovy a sportu pro jedince i spolenost, zdrav, tlesnou zdatnost a regeneraci. Absolvent m zkladn praktick zkuenosti s vedenm dt a se koln vukou tlesn vchovy. Jeho odborn aprofesn kompetence mu umouj vytvet poadovan kompetence u rzn tlesn disponovanch k. Absolvent um plnovat, realizovat, monitorovat a hodnotit vuku tlesn vchovy s ohledem na individualitu svch k a na vzdlvac a sociln kontext. Zn zklady primrn prevence sociln patologickch jev a um vhodnm zpsobem komunikovat se zkonnmi zstupci ka. Absolvent rozum etickmu rozmru prce s dtmi kolnho vku v tlesn vchov. Orientuje se ve vzdlvac soustav, me se spolupodlet na tvorb kolnho vzdlvacho programu tlesn vchovy pi respektovn problematiky prezovch tmat.

14. Zempis: Absolvent zsk odborn didaktick vzdln nezbytn pro profesi uitele zempisu na 2. stupni Z. Draz je v rmci NMgr. studia kladen na vy zastoupen oborov didaktickch pedmt. Vzempisu (geografii) jde pedevm o oborovou didaktiku zempisu (geografick vzdlvn), kter se realizuje ve specializovanch pedmtech: Veden geografick vuky, Geografick kurikulum, Geografick cvien a projekty. Absolvent oboru zempis (geografie) je pipraven vcel jeho i (Geoinformatika, kartografie, fyzick, humnn a regionln geografie, aplikace zempisu (geografie) vgeografickm vzdlvn). Dovede pipravit, realizovat a hodnotit geografick vzdlvn vpln vkov i k na 2. stupni, svyuitm psychologickch a pedagogickch znalost a geografickch koncept a postup. Absolvent oboru zempis (geografie) u ky ve tech kvalitativnch rovnch (minimln, optimln, excelentn). Zkladem vuky nen jenom pamtn, encyklopedick vuka, ale pedevm geografick mylenm, kter je zaloen na kritickm a tvrm mylen, nahlen na geografick problmy zvce hl pohledu a respektovn nzor druhch. Dleitou soust znalost a dovednost absolventa je i chovn vkrizovch situacch.

Profil absolventa vech uvedench specializac NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z je charakterizovn relativn irokm vhledem do tmatu uitelskho povoln soporou o integrativn pojet vech sloek uitelsk ppravy. Absolvent se orientuje vtmatech vzdlvn a vuky, reflektuje vkov a ndividuln zvltnostika starho kolnho vku, je schopen tvoiv pracovat suivem, reflektovat a hodnotit proces vuky vkontextu k oborovm zvltnostem a vaplikaci na realitu koln vuky.

Pravidla a podmnky pro tvorbu studijnch pln

Studium je realizovno v rmci kreditnho systmu ECTS (European Credit Transfer System) za podmnek danch Studijnm a zkuebnm dem TUL (viz http://www.tul.cz/document/4983).

V rmci NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z si studenti vol specializaci, kter se skld zkombinace dvou obor. Studenti mus zskat v prbhu NMgr. studia celkem 120 kredit podle nsledujcch pravidel:

Prvn obor vetn oborov didaktiky (povinn a povinn voliteln pedmty):

31 kredit

Druh obor vetn oborov didaktiky (povinn a povinn voliteln pedmty):

31 kredit

Uitelsk propedeutika (povinn a povinn voliteln pedmty):

34 kredit

Praxe zen a reflektovan (povinn pedmty):

14 kredit

Pprava zvren prce (povinn pedmty):

10 kredit

Uveden rozdlen kredit pln pi soutech s kredity Bc. studijnch pln pslunch obor se zamenm na vzdlvn poadavky stanoven na celkov poty kredit v rmcovch poadavcch MMT 21271/2017-5.

Souhrnn srovnvac tabulka

Tabulka uvd komparaci potu kredit a hodin ve slokch rmcovch poadavk MMT s poty kredit a hodin vestudijnch plnech Bc. a NMgr. studia na FP TUL (1 kredit = 30 hodin studijn zte):

Sloka

Poadavek RP MMT

Studijn plny FP TUL

Kredity

Hodiny

Kredity Bc.

Kredity NMgr.

Kredity celkem

Hodiny

celkem

1.

Uitelsk propedeutika

60-75

18002250

27

34

61

1830

2.

Prvn obor

75-90

22502700

6466

1619

8085

24002550

3.

Druh obor

75-90

22502700

6466

1619

8085

24002550

4.

Oborov didaktiky - prvn obor:

30-45

9001350

35

1215

3040

9001200

- druh obor:

35

1215

5.

Praxe zen a reflektovan

24-30

720900

10

14

24

720

6.

Pprava zvren prce

15-30

450900

5

10

15

450

Celkem

180

120

300

9000

Uveden poty kredit dokldaj splnn spodn hranice poadovanch rozpt ve vech pedepsanch slokch odborn ppravy uitel pro 2. stupe Z. Konkrtn poty kredit za pedmty oboru a oborovch didaktik se mohou nevznamn liit u jednotlivch obor, ale vdy jsou splnny poadovan minimln poty v danch slokch (viz rozpt zahrnujc vechny obory v uvedentabulce). Celkov poet kredit za obor a oborovou didaktiku je v rmci odborn ppravy uitel na FP TUL stanoven na 100 kredit v kad aprobaci.

Podmnky kpijet ke studiu

Studenti budou pijmni na zklad doloenho absolutoria Bc. studijnho programu. Pijmac zkouka pedpokld znalosti vobou oborech zvolen specializace, v rozsahu odpovdajcm profilu absolventa pslunch obor na FP TUL. Vpijmacm zen me bt zohlednn prospch vBc. studiu. Dle je soust pijmacho zen psemn zkouka zpedagogiky a psychologie vrozsahu, kter odpovd povinnmu pedagogicko-psychologickmu studijnmu modulu vbakalskm studiu na FP TUL. Studentm, kte tento modul nebo jeho ekvivalent spn absolvovali, bude zkouka prominuta.

a) Poadavky propedagogicko-psychologickou ppravu:

Zkladn znalostn pehled a orientace vtmatech obecn pedagogiky, vzdlvac politiky R, djin kolstv avzdlvn, obecn psychologie, vvojov psychologie, sociln psychologie a zklad didaktiky. Doloen oabsolvovn pedagogick praxe vrozsahu 2 hodiny tdn za obdob 3 semestr.

Pedagogick, didaktick a psychologick znalosti budou pi vstupu do NMgr. studia ovovny pijmac zkoukou (psemn test), kter me bt prominuta studentm, kte dolo absolvovn pedagogicko-psychologickho modulu vrmci Bc. studijnho programu zamenho na vzdlvn i adekvtn zamenho modulu vrmci jinho studia.

b) Poadavky oborov:

1. Anglick jazyk: Vanglickm jazyce mus uchaze zvldnout test pijmacho zen, kter odpovd profilu absolventa programu Anglick jazyk se zamenm na vzdlvn na FP TUL. Vtestu uchaze prokazuje osvojen teoretickch zklad a schopnost jejich praktick aplikace vanglickm jazyce vrovin lingvistick a literrn-kulturn. Vrovin lingvistick prokazuje znalost systmu jazyka a lingvistick terminologie a bezpen rozpoznv pklady vtextu demonstrujc urit pravidlo vdisciplnch, kter jsou soust Bc. programu (fonetika/fonologie, morfologie, syntax). Vrovin literrn kulturn m zkladn znalosti kultury a literatury a doke kriticky zhodnotit vznamn britsk a americk historick udlosti a jejich reflexi vumleck tvorb. Vkomunikativn kompetenci prokazuje uchaze prahovou rove C1 (podle Spolenho evropskho referennho rmce pro jazyky).

2. esk jazyk a literatura: Soust pijmacho zen je psemn zkouka zeskho jazyka a literatury vrozsahu, kter odpovd teoretickmu zkladu Bc. studijnho programu esk jazyk a literatura se zamenm na vzdlvn na FP TUL. U uchaze se pedpokld zven zjem o jazykovdnou, literrnvdnou a aplikovanou bohemistiku ve kolstv. Uchaze by ml mt pedpoklady pro pedagogick psoben, zejmna veobecn spoleensko-kulturn rozhled, kultivovan mluven a psan projev bez logopedickch a pravopisnch nedostatk, komunikan schopnosti a schopnost aktivn uvat psanou i mluvenou spisovnou etinu.

3. Djepis: Soust pijmacho zen je psemn zkouka zhistorie v rozsahu, kter odpovd teoretickmu zkladu Bc. studijnho programu Historie se zamenm na vzdlvn na FP TUL (pedmty profilujcho teoretickho zkladu Obecn a esk djiny stedovk, Obecn a esk djiny novovk, Obecn a esk djiny modern (1780/891918) a Obecn a esk/eskoslovensk djiny 20. stol. (19181991/1992)), piem jsou akcentovny modern djiny.

4. Fyzika: Kvalitn znalosti ze zkladnho kurzu fyziky vrozsahu Bc. studia fyziky a jejich aktivn pouit. Psemn test zmechaniky, elektiny, magnetismu a optiky.

5. Chemie: Soust pijmacho zen je psemn zkouka zchemie vrozsahu, kter odpovd teoretickmu zkladu Bc. studijnho programu Chemie se zamenm na vzdlvn na FP TUL. Jedn se o znalosti zobecn chemie, analytick, anorganick, organick chemie, biochemie, toxikologie a fyzikln chemie.

6. Informatika: Soust pijmacho zen je psemn zkouka zinformatiky vrozsahu, kter odpovd teoretickmu zkladu Bc. studijnho programu Informatika se zamenm na vzdlvn na FP TUL (matematick a odborn-informatick profilujc pedmty).

7. Matematika: Soust pijmacho zen je psemn zkouka zmatematiky vrozsahu, kter odpovd teoretickmu zkladu bakalskho studijnho programu Matematika se zamenm na vzdlvn na FP TUL. Psemn pijmac zkouka se zpravidla zamuje na elementrn znalosti voblasti matematick analzy, algebry a geometrie.

8. Nmeck jazyk: Studenti jsou pijmni na zklad psemn pijmac zkouky ovujc znalosti a oborov dovednosti potebn k pokraovn v navazujcm magisterskm studiu uitelsky zamenho studijnho oboru.

9. Obansk vchova: Soust pijmacho zen je psemn zkouka provujc zkladn znalostn pehled ze spoleenskch a humanitnch vd na rovni absolventa Bc. studijnho oboru Zklady spoleenskch vd nebo adekvtnho Bc. studia v pbuznm studijnm programu (nap. humanitn studia). Jedn se zejmna o znalosti znsledujcch discipln: sociologie, politologie, prvo, ekonomie, kulturn antropologie, religionistika, filosofie a etika a obecnho rozhledu.

10. Prodopis: Soust pijmacho zen je psemn zkouka zprodopisu vrozsahu, kter odpovd teoretickmu zkladu Bc. studijnho programu Prodopis se zamenm na vzdlvn na FP TUL. Jedn se o znalosti zbotaniky a mykologie, zoologie, biologie lovka, geologie, mikrobiologie a virologie.

11. Speciln pedagogika: Soust pijmacho zen je psemn zkouka zespeciln pedagogiky vrozsahu, kter odpovd teoretickmu zkladu Bc. studijnho programu Speciln pedagogika se zamenm na vzdlvn na FP TUL. Podmnkou pijet ke studiu oboru speciln pedagogika je odpovdajc zdravotn zpsobilost uchazee ostudium, kterou uchaze dokld potvrzenm od lkae.

12. panlsk jazyk: Zkladn znalosti a pehled z oboru panlsk filologie na rovni absolventa bakalskho studijnho programu panlsk jazyk se zamenm na vzdlvn jsou pi vstupu do NMgr. studia ovovny pomoc psemn pijmac zkouky. Jedn se o znalosti z oblasti praktickho jazyka, fonetiky, morfologie, syntaxe, lexikologie, panlsk a latinskoamerick literatury. Absolventi bakalskho studijnho programu panlsk jazyk se zamenm na vzdlvn na FP TUL i podobnho studijnho programu na jin vysok kole jsou pijati ke studiu na zklad absolvovan bakalsk zkouky.

13. Tlesn vchova: Soust pijmacho zen je psemn zkouka ztlesn vchovy a sportu vrozsahu, kter odpovd teoretickmu zkladu Bc. studijnho programu Tlesn vchova se zamenm na vzdlvn na FP TUL (kinantropologick a biomedicnsk pedmty). Vrmci vstupnch poadavk kdidaktickm pedmtm jednotlivch sportovnch odvtv se pedpokld zvldnut specifickch motorickch dovednost a znalosti na rovni vstupnch poadavk danch pedmt Bc. studia. Podmnkou pijet ke studiu oboru tlesn vchova je odpovdajc zdravotn zpsobilost uchazee o studium. Lkaskou prohldku k posouzen zdravotn zpsobilosti mus v tomto ppad provst tlovchovn nebo sportovn lka.

14. Zempis: Soust pijmacho zen je psemn zkouka ze zempisu vrozsahu, kter odpovd teoretickmu zkladu Bc. studijnho programu Zempis se zamenm na vzdlvn na FP TUL (odborn geografick pedmty, pedevm Fyzick geografie, Humnn geografie, Regionln geografie, Geoinformatika a kartografie).

Pijmac procedura a vstup do NMgr. studia uitelstv vykazuje ve vech uvedench oborech srovnateln charakteristiky. Souast pijmacho zen je psemn zkouka zuiva danho oboru, piem konkrtn poadavky koresponduj srozsahem Bc. studia. Uznvno proto me bt Bc. studium tho nebo obdobnho zamen. Oekvn od uchazee je tak didaktick vhled do problematiky kolnho vyuovn, resp. jsou sledovny pedpoklady pro pedagogick psoben adepta, zejmna voblasti veobecn kultivace a spoleensko-kulturnho rozhledu.

Nvaznost na dal typy studijnch program

Studijn program Uitelstv pro 2. stupe Z se specializacemi navazuje na Bc. studijn programy jednotlivch obor se zamenm na vzdlvn (studijn programy pro sdruen studium se studijnmi plny maior a minor). Tato nvaznost m zaruit, e pijman uchazei jsou vybaveni odpovdajcmi kompetencemi, kter jsou dleit pro splnn nrok NMgr. studia.

Ploha B-IIa Studijn plny a nvrh tmat prac pro obory FP TUL

Seznam obor (vdy prezenn a kombinovan forma studia):

1. Anglick jazyk

2. esk jazyk a literatura

3. Djepis

4. Fyzika

5. Chemie

6. Informatika

7. Matematika

8. Nmeck jazyk

9. Obansk vchova

10. Prodopis

11. Speciln pedagogika

12. panlsk jazyk

13. Tlesn vchova

14. Zempis

B-IIa Studijn plny a nvrh tmat prac (magistersk studijn programy)

Oznaen studijnho plnu

Uitelstv pro 2. stupe Z

Anglick jazyk, prezenn forma studia

Nzev pedmtu

rozsah

zpsob ov.

poet kred.

vyuujc

dop. ro./

sem.

profil. zklad

Oborov st

Povinn pedmty - obor

Lexikologie

14p + 14s

Zpoet, zkouka

3

Mgr. Renata imnkov, Ph.D. (pednejc, 100 %)

1/Z

PZ

Sociolingvistika a metodologie vzkumu

14p + 14c

Zpoet

2

Doc. Mgr. Miroslav Vale, Ph.D. (pednejc, 100 %)

1/Z

ZT

Literatura I: Literatury v anglitin

0p + 28s

Klasifik. zpoet

3

Mgr. Zn Vernyik, Ph.D.

Sndor Klapcsik, Ph.D.

Dr.phil. Michaela Cristina Mudure

1/L

PZ

Jazykov dovednosti

0p + 14c

Zpoet

2

Mgr. Dagmar Grzini

Nicola Karskov, M.A.

Christopher Muffett, M.A.

1/L

Textov analza lingvistick

0p + 28s

Klasifik. zpoet

3

PhDr. Marcela Mal, M.A., Ph.D.

2/Z

PZ

Literatura II: Literatura pro dti a mlde

0p + 14s

Klasifik. zpoet

2


2/L

PZ

Povinn pedmty - oborov didaktika

Didaktika anglickho jazyka 1

14p + 14s

Klasifik. zpoet

3

PhDr. Marcela Mal, M.A., Ph.D. (pednejc, 100 %),

1/Z

PZ


0p + 28s

Zpoet

3

Mgr. Renata imnkov, Ph.D.

Mgr. Petra Peldov, Ph.D.

PaedDr. Zuzana affkov, CSc., M.A.

Mgr. Dagmar Grzini

1/L

PZ


0p + 14s

Zpoet

2




Mgr. Dagmar Grzini

2/Z

PZ

Alternativn formy vuky

0p + 14s

Zpoet

2


PaedDr. Zuzana affkov, CSc, M.A.

Mgr. Dagmar Grzini

2/Z


0p + 14s

Zpoet, zkouka

2




Mgr. Dagmar Grzini

2/L

PZ

Povinn voliteln pedmty - obor

Semin kpedagogick praxi 1

0p + 14c

Zpoet

1




Mgr. Dagmar Grzini

Z


0p + 14c

Zpoet

1




Mgr. Dagmar Grzini

L

Zklady aplikovanho vzkumu ve vzdlvn

0p + 28s

Zpoet

2




Mgr. Dagmar Grzini

Z

Pprava uebnch materil

0p + 28s

Zpoet

2



Mgr. Dagmar Grzini

L

Lingvistick semin

0p + 28s

Zpoet

2




Z

Literrn semin

0p + 28s

Zpoet

2




Z

Vvoj anglickho jazyka

0p + 28s

Zpoet

2




L

Gender a literatura

0p + 28s

Zpoet

2



L

Podmnka pro splnn tto skupiny pedmt: 4 kredity.

Spolen st

Povinn pedmty -pedagogicko-psychologickpprava a pedagogick praxe

Didaktika obecn 2

14p + 28s

Zpoet, zkouka

4

doc. Dr. PaedDr. Petr Urbnek (pednejc, 100 %)

1/Z

ZT

Pedagogick psychologie pro Z 1

14p + 14s

Zpoet

3

doc. PhDr. Richard Jedlika, Ph.D. (pednejc, 100 %)

1/Z

ZT

Pedagogika pro koln praxi

0p + 28s

Zpoet

4

Mgr. Lucie Hubertov, Ph.D.,

Mgr. Oto Dymokursk

1/Z

PZ

Praxe prbn 1 pro Z

0p+56c

Zpoet

3

Mgr. Helena Pickov,

PhDr. Jana Frankov, Ph.D.

1/Z

Zdrav zpsob ivota a prvn pomoc

0p + 28c

Zpoet

2

PhDr. Iva eflov, Ph.D.,

PhDr. Bc. Tibor Slaansk, Ph.D.

1/Z


14p + 14s

Zpoet, zkouka

4


1/L

ZT

koln pedagogika

14p + 14s

Zpoet, zkouka

2

Mgr. Lucie Hubertov, Ph.D. (pednejc, 100 %)

1/L

PZ

Praxe prbn 2 pro Z

0p+56c

Zpoet

3

Mgr. Helena Pickov,


1/L

Metodologie pedagogicko-psychologickho vzkumu

14p + 14s

Zpoet

3


2/Z

PZ

kolsk management a prvo

28p + 0s

Zpoet

2

Mgr. Karel Brta

(pednejc, 100 %)

2/Z

Souvisl praxe pro Z

6Tc

Zpoet

4

Mgr. Helena Pickov,


2/Z

Inkluzivn pedagogika

28p + 14c

Zpoet, zkouka

3

Mgr. Miroslav Meier, Ph.D.

(pednejc, 100 %)

2/L

Povinn pedmty - pprava zvren prce

Diplomov prce 1

Zpoet

3

prof. RNDr. Jan Picek, CSc.

2/Z

Diplomov prce 2

Zpoet

7


2/L

Povinn voliteln pedmty - pedagogicko-psychologickpprava

Alternativn vzdlvac koncepty

2Dc

Zpoet

2

doc. PhDr. Tom Kasper, Ph.D., PhDr. Dana Kasperov, Ph.D.

Z, L

Dopravn vchova

0p + 14s

Zpoet

2

Ing. Milan Hrdina

Z, L

Digitln technologie ve vuce

0p + 28s

Zpoet

2

Mgr. Jan Berki, Ph.D.

Z, L

Environmentln vchova

14p + 14s

Zpoet

2

Mgr. Jana Modr

Z, L

Hodnocen vsouasn kole

0p + 14s

Zpoet

2

PhDr. Simona Kirykov, Ph.D.

Z, L

Kritick mylen

0p + 14s

Zpoet

2

PhDr. Jitka Novotov, Ph.D.

Z, L

Mediln vchova

14p + 14s

Zpoet

2

PaedDr. Jitka Jursov, Ph.D.

Z, L

Multikulturn vchova

14p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Osobnostn a sociln vchova

0p + 28s

Zpoet

2

Mgr. Eva Frkov

Z, L

Pedagogick diagnostika

0p + 14s

Zpoet

2

Mgr. Oto Dymokursk

Z, L

Poruchy chovn k

0p + 14s

Zpoet

2

Mgr. Oto Dymokursk,

Mgr. Lucie Hubertov, Ph.D.

Z, L

Projektov vyuovn

0p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Psychologick otzky rodiny

0p + 14s

Zpoet

2

PhDr. Jitka Josfkov, Ph.D.

Z, L

Prce se sociokulturn odlinost

0p + 14s

Zpoet

2

Mgr. Jan Jihlavec, DiS.

Z, L

Nadan k vsouasn kole

0p + 14s

Zpoet

2

Ing. Zuzana Palounkov, Ph.D.

Z, L

Sexuln vchova

0p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Prevence ikany ve kole

0p + 14s

Zpoet

2

Mgr. Oto Dymokursk,


Z, L

Souasn kola a jej kultura

0p + 14s

Zpoet

2

doc. Dr. PaedDr. Petr Urbnek,

PhDr. Andrea Rozkovcov, Ph.D.

Z, L

Vchova demokratickho obana

14p + 14s

Zpoet

2

PhDr. Dana Kasperov, Ph.D.

Z, L

Vchova a vzdlvn vghettu Terezn

0p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Vchova vevropskch a globlnch souvislostech

14p + 14s

Zpoet

2

doc. PhDr. Tom Kasper, Ph.D

Z, L

Waldorfsk pedagogika

0p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Montessori pedagogika

0p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Kurz pobytu v prod

5Dc

Zpoet

2

Mgr. Petr Jebek, Ph.D.

L

Podmnka pro splnn tto skupiny pedmt: 8 kredit.

Povinn voliteln pedmty ciz jazyk

Odborn anglick jazyk

0p + 28c

Zpoet

3

Mgr. Dagmar Grzini,

Mgr. Jan Konfrt,


2/Z

Odborn nmeck jazyk

0p + 28c

Zpoet

3

Mgr. Nikola Mizerov, Ph.D.,

Mgr. Martina eovsk

2/Z


Sousti SZZ a jejich obsah

SZZ se skld u NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z se specializacemi (tj. kombinacemi 2 obor) ze4soust:

1. tematick okruhy navazujc na profilujc pedmty pedagogicko-psychologick ppravy,

2. tematick okruhy navazujc na profilujc pedmty oboru anglick jazyk,

3. tematick okruhy navazujc na profilujc pedmty druhho oboru dle zvolen specializace,

4. obhajoba diplomov prce.

Soust SZZ z pedagogicko-psychologick ppravyje v rmci NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z tvoena odbornou komisionln rozpravou ktematickm okruhm. Kad zdvaceti tematickch okruh sdruuje ve vzjemn provzanosti obsahy psychologie, pedagogiky a obecn didaktiky skontexty do tmat pedmtovch didaktik, speciln pedagogiky a kolskho managementu. Oekvno je syntetizujc uchopen tematickho okruhu studentem a schopnost jeho aplikace do roviny praktickch zkuenost (ke SZZ pedkld student portfolio absolvovanch prax a seznam prostudovan literatury).

Soust SZZ z oboru anglick jazyk je v rmci NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z se specializacemi tvoena odbornou rozpravou zamenou na zkladn tematick okruhy navazujc na odborn pedmty profilujcho zkladu (tzn. Lexikologie, Sociolingvistika, Literatura I: Literatury vanglitin,Textov analza lingvistick, Literatura II: Literatura pro dti a mlde a Didaktika anglickho jazyka 1 a 4). SZZ m tedy ti zkladn okruhy:

a) Lingvistika stn zkouka spov v lingvistick analze autentickho textu z krsn literatury nebo tisku. V analze se studenti zam na konkrtn zpsoby uit systmu anglickho jazyka (parole) jednotlivmi autory, kter jsou specifikovny v kolech pod textem. Tm studenti prok komplexn znalost systmu anglickho jazyka (langue), kter za jednotlivmi pklady le. koly zahrnuj problematiku koherence textu (nap. vazby, kter pesahuj hranici vty, explicitn/implicitn kohezi/koherenci, lexikln kohezi) a dle se zamuj na to, jak pklady uit jazyka (parole) vychzej z fonetickch, fonologickch, morfologickch a syntaktickch jev. Soust zkouky je tak krtk reflexe didiaktickch souvislost probranch lingvistickch jev.

b) Literatury anglicky mluvcch zem a literatura pro dti a mlde. stn rozprava vychz ze studentova vbrudvancti knih (z nich jsou ti z literatury britsk, ti z americk, ti z dalch anglofonnch literatur a posledn ti z literatury pro dti a mlde) ze seznamu literatury dostupnm v pslun sekci webovch strnek FP TUL (vizhttps://www.fp.tul.cz/student/szz). Na zklad tohoto vbru jsou studentovi poloeny dv otzky, z nich prvn m za cl komplexn zaadit jedno dlo z obecnho vbru do literrnhistorick a kulturn souvislosti a popsat jeho hlavn stylistick prvky, a druh se zamuje na jednu z vybranch knih pro dti a mlde z literrn-psychologickho a literrn-didaktickho pohledu. Vzhledem k vze jednotlivch pedmt profilujcho zkladu maj tyto dv sti literrn rozpravy (tzn. obecn literrn historie anglicky mluvcch zem a literatura pro dti a mlde) vhu dv ku jedn v konenm vsledku literrn sti SZZ.Clem tto sti SZZ je, aby kandidt prokzall, e je schopen kriticky hodnotit anglofonn literaturu, do vuky anglickho jazyka vybrat vhodn texty zliteratury pro dti a mlde a tak m dostaten pehled o literrn historii anglicky mluvcch zem, aby mohl svm studentm navrhovat vkov i jazykov odpovdajc volnoasovou etbu.

c) Lingvodidaktika vuka anglitiny jako cizho jazyka. Kandidti ke SZZ odevzdaj sv uitelsk portfolia zpracovan bhem odborn praxe ve vuce na Z. V prvn sti odborn rozpravy z lingvodidaktiky student odpovd na otzky vychzejc ze specifickch problm a poznatk zaznamenanch ve svm portfoliu.

Druh st se pak zamuje na jeden z vybranch teoretickch okruh vuky anglitiny jako cizho jazyka.

Tematick okruhy ke SZZ jsou studentm k dispozici v pslun sekci webovch strnek FP TUL (vizhttps://www.fp.tul.cz/student/szz).

Obhajoba diplomov prce:Pokud student zvol tma diplomov prce vypsan jednotlivmi vyuujcmi Katedry anglickho jazyka FP TUL (viz https://www.kaj.tul.cz/staff), bude ji zde zpracovvat a obhajovat.

Dal studijn povinnosti

Soust NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z je blok praktickch aktivit. Celkem je praktick st studia dotovna v NMgr. studiu 14 kredity (v rmci strukturovanho studia uitelstv celkov 24 kredity).

Vechny typy prax jsou zajiovny na fakultnch Z nebo kolch i institucch spolupracujcch dlouhodob a systmov sFP TUL. Blok praktickch aktivity NMgr. studijnho programu navazuje na propedeutick a reflektivn praxe bakalskho stupn a je realizovn pti povinnmi pedmty, kter jsou zameny pedevm na vukov aktivity studenta. Praxe prbn 1 pro Z a Pedagogika pro koln praxi jsou zaloeny na prvnch vyuovacch pokusech studenta svraznm akcentem na mentorskou oporu vternu a reflektivnmi cvienmi na pd fakulty. Na tento semestrln blok navazuj Praxe prbn 2. Vukov aktivity smentorskou oporou a reflektivnm pojetm maj ji vt rozsah, hlub analytickou rovinu a oekv se vt samostatnost studenta (sebereflexe, sebehodnocen). Zavrujc praktickou disciplnou je estitdenn Souvisl praxe pro Z sakcentem na syntzu profesnch innost studenta a adaptaci na kolsk tern Z. Student si u vech aktivit vede portfolio prax, kter je vprbhu i vsamotnm zvru studia (pi SZZ) reflektovno a hodnoceno.

Nvrh tmat kvalifikanch prac atmata obhjench prac

Nvrh tmat diplomovch prac z oblasti pedagogickch a psychologickch vd:

Student si me vrmci NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z volit tmata z oblasti oborovho studia. Projevuje-li studujc uitelskho programu vyhrann dlouhodob zjem o pedagogickou a/nebo psychologickou tmatiku, me se rozhodnout pro zpracovn tmatu z oblasti pedagogickch a psychologickch vd. Nvrh tmat diplomovch prac:

Problmy koln kzn vzkladn kole,

Hodnocen k v zkladn kole,

Promny kurikula vzkladn kole.

Tmata obhjench diplomovch prac z oblasti pedagogickch a psychologickch vd vbr:

Odlinosti socilnho klimatu ve dvou tdch zkladn koly,

Integrace zrakov postiench vbnch typech kol,

Profesn zamen k na 2. stupni zkladn kol,

Sebehodnocen jako prostedek rozvoje profesnch kompetenc u student uitelstv,

Osobn rst uitele.

Nvrh tmat diplomovch prac z oboru anglick jazyk:

Formln prostedky textov nvaznosti a soudrnosti textu

Syntaktick analza jmennch skupin

Anglick novinov diskurz

Polovtn vazby a jejich peklad do etiny

Problmy pekladu neuritch slovesnch tvar

Reprezentace mstskho prostoru vbritsk a americk literatue

Film a literatura menin ijcch vanglicky mluvcch zemch

Literatura pro dti a mlde ve 21. stolet: adaptace, postmoderna, kol

Populrn kultura v literatue a v dalch mdich

Vyuit portfolia ve vuce argumentace

Informan a komunikan technologie ve vuce anglickho jazyka

Vyuit prvk kultury v hodinch anglickho jazyka na eskch kolch

Vyuit modernch technologi pro vuku a procviovn fonetickch symbol anglickho jazyka

Tmata obhjench diplomovch prac z oboru anglick jazyk - vbr:

Developing Speaking for Accuracy through Movement-Oriented Activities in Lower Secondary EFL Classes (Rozvjen pesnosti mluven prostednictvm aktivit zamench na pohyb v hodinch anglickho jazyka na 2. stupni Z)

Addressing Different Learning Styles in Teaching English Grammar Using an Interactive Whiteboard (Zohlednn rznch uebnch styl k pi vuce anglick gramatiky s vyuitm interaktivn tabule)

Some Morphological and Syntactic Differences between British and American English in Newspaper Language (Vybran morfologick a syntaktick rozdly mezi britskou a americkou anglitinou v jazyce novin)

A Comparison of Czech and English Proverbs Referring to Human Qualities (Porovnn eskch a anglickch pslov o lidskch vlastnostech)

The Misogynist Male as a Postmodern Hero: The Death of Bunny Munroby Nick Cave and American Psycho by Bret Easton Ellis (Misogynn mu jako postmodern hrdina: The Death of Bunny Munro Nicka Cavea a American Psycho Breta Eastona Ellise)

A Comparison of Selected Fairy Tales by Hans Christian Andersen and Oscar Wilde with Regards to Plot, Characters and Motifs (Komparace vybranch pohdek Hanse Christiana Andersena a Oscara Wilda se zamenm na zpletky, postavy a motivy)

The Modern Representation of Maori Warriors in Contemporary New Zealand Films (Modern zobrazen maorskch vlenk v souasnch novozlandskch filmech)

Cruelty and Sexuality in Disney's Adaptations of Grimms' Fairy Tales (Prvky krutosti a sexuality v Disneyho adaptacch pohdek brat Grimm)

Using Children's Literature for Developing Reading Skills in EFL Classes (Vyuit dtsk literatury pro rozvoj dovednost ten v hodinch anglickho jazyka)

Using Songs to Stimulate Communication in Pair and Group Work in EFL Classes (Vyuit psn jako podntu ke komunikaci v provch a skupinovch aktivitch pi vuce anglitiny)

Pstup k plnmu znn diplomovch prac obhjench na FP TUL od roku 2005 je v repositi zvrench prac na webov adrese: https://dspace.tul.cz/handle/15240/20928.

Na KAJ FP TUL bylo od roku 2004 spn obhjeno 69 diplomovch prac ve studijnm oboru Uitelstv anglickho jazyka pro 2. stupe Z.




Anglick jazyk, kombinovan forma studia

Nzev pedmtu

rozsah

zpsob ov.

poet kred.

vyuujc

dop. ro./

sem.

profil. zklad

Oborov st

Povinn pedmty - obor

Lexikologie

9

Zpoet, zkouka

3

Mgr. Renata imnkov, Ph.D. (pednejc, 100 %)

1/Z

PZ

Sociolingvistika a metodologie vzkumu

8

Zpoet

2

doc. Mgr. Miroslav Vale, Ph.D. (pednejc, 100%)

1/Z

ZT

Literatura I: Literatury v anglitin

9

Klasifik. zpoet

3




1/L

PZ

Jazykov dovednosti

6

Zpoet

2

Mgr. Dagmar Grzini

Nicola Karskov, M.A.


1/L

Textov analza

9

Klasifik. zpoet

3


2/Z

PZ

Literatura II: Literatura pro dti a mlde

6

Klasifik. zpoet

2


2/L

PZ

Povinn pedmty - oborov didaktika


9

Kalsifik. zpoet

3

PhDr. Marcela Mal, M.A., Ph.D. (pednejc, 100 %),

1/Z

PZ


9

Zpoet

3




Mgr. Dagmar Grzini

1/L

PZ


6

Zpoet

2




Mgr. Dagmar Grzini

2/Z

PZ

Alternativn formy vuky

6

Zpoet

2


PaedDr. Zuzana affkov, CSc, M.A.

Mgr. Dagmar Grzini

2/Z


6

Zpoet, zkouka

2




Mgr. Dagmar Grzini

2/L

PZ

Povinn voliteln pedmty - obor


6

Zpoet

1




Mgr. Dagmar Grzini

Z


6

Zpoet

1




Mgr. Dagmar Grzini

L

Zklady aplikovanho vzkumu ve vzdlvn

9

Zpoet

2




Mgr. Dagmar Grzini

Z

Pprava uebnch materil

9

Zpoet

2



Mgr. Dagmar Grzini

L

Lingvistick semin

9

Zpoet

2




Z

Literrn semin

9

Zpoet

2




Z

Vvoj anglickho jazyka

9

Zpoet

2




L

Gender a literatura

9

Zpoet

2



L


Spolen st

Povinn pedmty - pedagogicko-psychologickpprava a pedagogick praxe

Didaktika obecn 2

10

Zpoet, zkouka

4


1/Z

ZT


8

Zpoet

3

doc. PhDr. Richard Jedlika, Ph.D. (pednejc, 50 %),

Mgr. Eva Bekov-Chalupov, Ph.D. (pednejc 50 %)

1/Z

ZT


10

Zpoet

4


1/Z

PZ

Praxe prbn 1 pro Z

6

Zpoet

3

Mgr. Helena Pickov,


1/Z


6

Zpoet

2



1/Z


10

Zpoet, zkouka

4

doc. PhDr. Richard Jedlika, Ph.D. (pednejc, 50 %),

Mgr. Eva Bekov-Chalupov, Ph.D. (pednejc 50 %)

1/L

ZT

koln pedagogika

8

Zpoet, zkouka

2


1/L

PZ

Praxe prbn 2 pro Z

6

Zpoet

3

Mgr. Helena Pickov,


1/L


8

Zpoet

3


2/Z

PZ


6

Zpoet

2

Mgr. Karel Brta

(pednejc, 100 %)

2/Z

Souvisl praxe pro Z

10

Zpoet

4

Mgr. Helena Pickov,


2/Z


8

Zpoet, zkouka

3


(pednejc, 100 %)

2/L

Povinn pedmty - pprava zvren prce

Diplomov prce 1

Zpoet

3


2/Z

Diplomov prce 2

Zpoet

7


2/L

Povinn voliteln pedmty - pedagogicko-psychologickpprava


6

Zpoet

2


Z, L

Dopravn vchova

6

Zpoet

2

Ing. Milan Hrdina

Z, L


6

Zpoet

2


Z, L


6

Zpoet

2

Mgr. Jana Modr

Z, L


6

Zpoet

2


Z, L

Kritick mylen

6

Zpoet

2


Z, L

Mediln vchova

6

Zpoet

2


Z, L

Multikulturn vchova

6

Zpoet

2


Z, L


6

Zpoet

2

Mgr. Eva Farkov

Z, L


6

Zpoet

2

Mgr. Oto Dymokursk

Z, L

Poruchy chovn k

6

Zpoet

2

Mgr. Oto Dymokursk,


Z, L

Projektov vyuovn

6

Zpoet

2


Z, L


6

Zpoet

2


Z, L


6

Zpoet

2


Z, L


8

Zpoet

2


Z, L

Sexuln vchova

6

Zpoet

2


Z, L


6

Zpoet

2

Mgr. Oto Dymokursk,


Z, L


6

Zpoet

2



Z, L


6

Zpoet

2


Z, L


6

Zpoet

2


Z, L


6

Zpoet

2


Z, L


6

Zpoet

2


Z, L


6

Zpoet

2


Z, L




0p + 28c

Zpoet

3

Mgr. Dagmar Grzini,

Mgr. Jan Konfrt,


2/Z

Odborn nmeck jazyk

0p + 28c

Zpoet

3


Mgr. Martina eovsk

2/Z



SZZ se skld u NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z se specializacemi (tj. kombinacemi 2 obor)ze4soust:


2. tematick okruhy navazujc na profilujc pedmty oboru anglick jazyk,



Soust SZZ z pedagogicko-psychologick ppravyje v rmci NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z tvoena odbornou komisionln rozpravou ktematickm okruhm. Kad zdvaceti tematickch okruh sdruuje ve vzjemn provzanosti obsahy psychologie, pedagogiky a obecn didaktiky skontexty do tmat pedmtovch didaktik, speciln pedagogiky a kolskho managementu. Oekvno je syntetizujc uchopen tematickho okruhu studentem a schopnost jeho aplikace do roviny praktickch zkuenost (ke SZZ pedkld student portfolio absolvovanch prax a seznam prostudovan literatury).

Soust SZZ z oboru anglick jazyk je v rmci NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z se specializacemi tvoena odbornou rozpravou zamenou na zkladn tematick okruhy navazujc na odborn pedmty profilujcho zkladu (tzn. Lexikologie, Sociolingvistika, Literatura I: Literatury vanglitin, Textov analza lingvistick, Literatura II: Literatura pro dti a mlde a Didaktika anglickho jazyka 1 a 4). SZZ m tedy ti zkladn okruhy:

a) Lingvistika stn zkouka spov v lingvistick analze autentickho textu z krsn literatury nebo tisku. V analze se studenti zam na konkrtn zpsoby uit systmu anglickho jazyka (parole) jednotlivmi autory, kter jsou specifikovny v kolech pod textem. Tm studenti prok komplexn znalost systmu anglickho jazyka (langue), kter za jednotlivmi pklady le. koly zahrnuj problematiku koherence textu (nap. vazby, kter pesahuj hranici vty, explicitn/implicitn kohezi/koherenci, lexikln kohezi) a dle se zamuj na to, jak pklady uit jazyka (parole) vychzej z fonetickch, fonologickch, morfologickch a syntaktickch jev. Soust zkouky je tak krtk reflexe didiaktickch souvislost probranch lingvistickch jev.

b) Literatury anglicky mluvcch zem a literatura pro dti a mlde. stn rozprava vychz ze studentova vbru dvancti knih (z nich jsou ti z literatury britsk, ti z americk, ti z dalch anglofonnch literatur a posledn ti z literatury pro dti a mlde) ze seznamu literatury dostupnm v pslun sekci webovch strnek FP TUL (vizhttps://www.fp.tul.cz/student/szz). Na zklad tohoto vbru jsou studentovi poloeny dv otzky, z nich prvn m za cl komplexn zaadit jedno dlo z obecnho vbru do literrnhistorick a kulturn souvislosti a popsat jeho hlavn stylistick prvky, a druh se zamuje na jednu z vybranch knih pro dti a mlde z literrn-psychologickho a literrn-didaktickho pohledu. Vzhledem k vze jednotlivch pedmt profilujcho zkladu maj tyto dv sti literrn rozpravy (tzn. obecn literrn historie anglicky mluvcch zem a literatura pro dti a mlde) vhu dv ku jedn v konenm vsledku literrn sti SZZ.Clem tto sti SZZ je, aby kandidt prokzall, e je schopen kriticky hodnotit anglofonn literaturu, do vuky anglickho jazyka vybrat vhodn texty zliteratury pro dti a mlde a tak m dostaten pehled o literrn historii anglicky mluvcch zem, aby mohl svm studentm navrhovat vkov i jazykov odpovdajc volnoasovou etbu.

c) Lingvodidaktika vuka anglitiny jako cizho jazyka. Kandidti ke SZZ odevzdaj sv uitelsk portfolia zpracovan bhem odborn praxe ve vuce na Z. V prvn sti odborn rozpravy z lingvodidaktiky student odpovd na otzky vychzejc ze specifickch problm a poznatk zaznamenanch ve svm portfoliu.

Druh st se pak zamuje na jeden z vybranch teoretickch okruh vuky anglitiny jako cizho jazyka.

Tematick okruhy ke SZZ jsou studentm k dispozici v pslun sekci webovch strnek FP TUL (vizhttps://www.fp.tul.cz/student/szz).

Obhajoba diplomov prce:Pokud student zvol tma diplomov prce vypsan jednotlivmi vyuujcmi Katedry anglickho jazyka FP TUL (viz https://www.kaj.tul.cz/staff), bude ji zde zpracovvat a obhajovat.

Dal studijn povinnosti

Soust NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z je blok praktickch aktivit. Celkem je praktick st studia dotovna v NMgr. studiu 14 kredity (v rmci strukturovanho studia uitelstv celkov 24 kredity).

Vechny typy prax jsou zajiovny na fakultnch Z nebo kolch i institucch spolupracujcch dlouhodob a systmov sFP TUL. Blok praktickch aktivity NMgr. studijnho programu navazuje na propedeutick a reflektivn praxe bakalskho stupn a je realizovn pti povinnmi pedmty, kter jsou zameny pedevm na vukov aktivity studenta. Praxe prbn 1 pro Z a Pedagogika pro koln praxi jsou zaloeny na prvnch vyuovacch pokusech studenta svraznm akcentem na mentorskou oporu vternu a reflektivnmi cvienmi na pd fakulty. Na tento semestrln blok navazuj Praxe prbn 2. Vukov aktivity smentorskou oporou a reflektivnm pojetm maj ji vt rozsah, hlub analytickou rovinu a oekv se vt samostatnost studenta (sebereflexe, sebehodnocen). Zavrujc praktickou disciplnou je estitdenn Souvisl praxe pro Z sakcentem na syntzu profesnch innost studenta a adaptaci na kolsk tern Z. Student si u vech aktivit vede portfolio prax, kter je vprbhu i vsamotnm zvru studia (pi SZZ) reflektovno a hodnoceno.

Nvrh tmat kvalifikanch prac atmata obhjench prac

Nvrh tmat diplomovch prac z oblasti pedagogickch a psychologickch vd:

Student si me vrmci NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z volit tmata z oblasti oborovho studia. Projevuje-li studujc uitelskho programu vyhrann dlouhodob zjem o pedagogickou a/nebo psychologickou tmatiku, me se rozhodnout pro zpracovn tmatu z oblasti pedagogickch a psychologickch vd. Nvrh tmat diplomovch prac:

Problmy koln kzn vzkladn kole,

Hodnocen k v zkladn kole,

Promny kurikula vzkladn kole.

Tmata obhjench diplomovch prac z oblasti pedagogickch a psychologickch vd vbr:

Odlinosti socilnho klimatu ve dvou tdch zkladn koly,

Integrace zrakov postiench vbnch typech kol,

Profesn zamen k na 2. stupni zkladn kol,

Sebehodnocen jako prostedek rozvoje profesnch kompetenc u student uitelstv,

Osobn rst uitele.

Nvrh tmat diplomovch prac z oboru anglick jazyk:

Formln prostedky textov nvaznosti a soudrnosti textu

Syntaktick analza jmennch skupin

Anglick novinov diskurz

Polovtn vazby a jejich peklad do etiny

Problmy pekladu neuritch slovesnch tvar

Reprezentace mstskho prostoru vbritsk a americk literatue

Film a literatura menin ijcch vanglicky mluvcch zemch

Literatura pro dti a mlde ve 21. stolet: adaptace, postmoderna, kol

Populrn kultura v literatue a v dalch mdich

Vyuit portfolia ve vuce argumentace

Informan a komunikan technologie ve vuce anglickho jazyka

Vyuit prvk kultury v hodinch anglickho jazyka na eskch kolch

Vyuit modernch technologi pro vuku a procviovn fonetickch symbol anglickho jazyka

Tmata obhjench diplomovch prac z oboru anglick jazyk - vbr:

Developing Speaking for Accuracy through Movement-Oriented Activities in Lower Secondary EFL Classes (Rozvjen pesnosti mluven prostednictvm aktivit zamench na pohyb v hodinch anglickho jazyka na 2. stupni Z)

Addressing Different Learning Styles in Teaching English Grammar Using an Interactive Whiteboard (Zohlednn rznch uebnch styl k pi vuce anglick gramatiky s vyuitm interaktivn tabule)

Some Morphological and Syntactic Differences between British and American English in Newspaper Language (Vybran morfologick a syntaktick rozdly mezi britskou a americkou anglitinou v jazyce novin)

A Comparison of Czech and English Proverbs Referring to Human Qualities (Porovnn eskch a anglickch pslov o lidskch vlastnostech)

The Misogynist Male as a Postmodern Hero: The Death of Bunny Munroby Nick Cave and American Psycho by Bret Easton Ellis (Misogynn mu jako postmodern hrdina: The Death of Bunny Munro Nicka Cavea a American Psycho Breta Eastona Ellise)

A Comparison of Selected Fairy Tales by Hans Christian Andersen and Oscar Wilde with Regards to Plot, Characters and Motifs (Komparace vybranch pohdek Hanse Christiana Andersena a Oscara Wilda se zamenm na zpletky, postavy a motivy)

The Modern Representation of Maori Warriors in Contemporary New Zealand Films (Modern zobrazen maorskch vlenk v souasnch novozlandskch filmech)

Cruelty and Sexuality in Disney's Adaptations of Grimms' Fairy Tales (Prvky krutosti a sexuality v Disneyho adaptacch pohdek brat Grimm)

Using Children's Literature for Developing Reading Skills in EFL Classes (Vyuit dtsk literatury pro rozvoj dovednost ten v hodinch anglickho jazyka)

Using Songs to Stimulate Communication in Pair and Group Work in EFL Classes (Vyuit psn jako podntu ke komunikaci v provch a skupinovch aktivitch pi vuce anglitiny)

Pstup k plnmu znn diplomovch prac obhjench na FP TUL od roku 2005 je v repositi zvrench prac na webov adrese: https://dspace.tul.cz/handle/15240/20928.

Na KAJ FP TUL bylo od roku 2004 spn obhjeno 69 diplomovch prac ve studijnm oboru Uitelstv anglickho jazyka pro 2. stupe Z.




esk jazyk a literatura, prezenn forma studia

Nzev pedmtu

rozsah

zpsob ov.

poet kred.

vyuujc

dop. ro./sem.

profil. zklad

Oborov st

Povinn pedmty obor

Metodologie literrn vdy

0p+28s

Zpoet

2

PhDr. Zdenk anda, Ph.D.

1/Z

PZ

Kultura mluvenho projevu 1

0p+28s

Zpoet

2

PhDr. Alex Rhrich, Ph.D.

1/Z

PZ

Analza a interpretace vybranch dl esk literatury

0p+28s

Zpoet

2


1/L

PZ

Zklady stylistiky a lingvistiky textu

14p+28s

Zkouka

3

PhDr. Jasa Pacovsk, CSc.

(pednejc, 100 %)

1/L

ZT

Komplexn analza textu

0p+28s

Zpoet

2

Mgr. Vclav Lbus, Ph.D.,

PhDr. Alex Rhrich, Ph.D.,

Mgr. Svatava kodov, Ph.D.

2/Z

PZ

Povinn pedmty oborov didaktika

Didaktika eskho jazyka a literatury 1

14p+28s

Zkouka

3


(pednejc, 100 %)

1/Z

ZT


14p+28s

Zkouka

3

doc. Mgr. Jaroslav Vala, Ph.D.

(pednejc, 100 %)

1/L

ZT


14p+28s

Zkouka

3


(pednejc, 100 %),

2/Z

ZT

tensk gramotnost ve vuce eskho jazyka a literatury

14p+14s

Zkouka

3

doc. Mgr. Jaroslav Vala, Ph.D.

(pednejc, 100 %)

2/Z

PZ

Povinn voliteln pedmty obor, skupina B2

Analza a kritika uebnic jazyka a literatury

0p+28s

Zpoet

2

Mgr. Jarmila Sulovsk

ZL

Literatura a film ve koln praxi

0p+28s

Zpoet

2

Mgr. Kateina Vov

ZL

Modern trendy ve vuce eskho jazyka a literatury

0p+28s

Zpoet

2

Mgr. Jarmila Sulovsk

ZL

etina jako jazyk ciz

0p+28s

Zpoet

2


ZL

Sociokulturn kompetence ve vuce cizho jazyka

0p+28s

Zpoet

2


ZL

Kapitoly ze svtov literatury2

0p+28s

Zpoet

2

Mgr. Hana imkov

ZL

Kapitoly ze svtov literatury3

0p+28s

Zpoet

2

Mgr. Eva Koudelkov, Ph.D.

ZL

Teorie a kritika literatury pro dti a mlde

0p+28s

Zpoet

2

Mgr. Kateina Vov

ZL

Naratologie

0p+28s

Zpoet

2


ZL

Souasn esk literatura

0p+28s

Zpoet

2

PhDr. Zdenk anda, Ph.D.,

Mgr. Ji Chocholouek

ZL

Versologie

0p+28s

Zpoet

2

Mgr. Hana imkov

ZL

Kapitoly zkognitivn lingvistiky

0p+28s

Zpoet

2


ZL

Kritick analza diskursu

0p+28s

Zpoet

2


ZL

Kultura mluvenho projevu 2

0p+28s

Zpoet

2


ZL

Tvr psan

0p+28s

Zpoet

2


ZL

Zklady teorie mediln komunikace

14p+0s

Zpoet

2


ZL


Spolen st

Povinn pedmty pedagogicko-psychologickpprava a pedagogick praxe

Didaktika obecn 2

14p + 28s

Zpoet, zkouka

4


1/Z

ZT


14p + 14s

Zpoet

3


1/Z

ZT


0p + 28s

Zpoet

4

Mgr. Lucie Hubertov, Ph.D.,

Mgr. Oto Dymokursk

1/Z

PZ

Praxe prbn 1 pro Z

0p + 56c

Zpoet

3

Mgr. Helena Pickov,


1/Z


0p + 28c

Zpoet

2



1/Z


14p + 14s

Zpoet, zkouka

4


1/L

ZT

koln pedagogika

14p + 14s

Zpoet, zkouka

2


1/L

PZ

Praxe prbn 2 pro Z

0p + 56c

Zpoet

3

Mgr. Helena Pickov,


1/L


14p + 14s

Zpoet

3


2/Z

PZ


28p + 0s

Zpoet

2

Mgr. Karel Brta

(pednejc, 100 %)

2/Z

Souvisl praxe pro Z

6Tc

Zpoet

4

Mgr. Helena Pickov,


2/Z


28p + 14c

Zpoet, zkouka

3


(pednejc, 100 %)

2/L

Povinn pedmty pprava zvren prce

Diplomov prce 1

Zpoet

3


2/Z

Diplomov prce 2

Zpoet

7


2/L

Povinn voliteln pedmty pedagogicko-psychologickpprava


2Dc

Zpoet

2


Z, L

Dopravn vchova

0p + 14s

Zpoet

2

Ing. Milan Hrdina

Z, L


0p + 28s

Zpoet

2


Z, L


14p + 14s

Zpoet

2

Mgr. Jana Modr

Z, L


0p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Kritick mylen

0p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Mediln vchova

14p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Multikulturn vchova

14p + 14s

Zpoet

2


Z, L


0p + 28s

Zpoet

2

Mgr. Eva Frkov

Z, L


0p + 14s

Zpoet

2

Mgr. Oto Dymokursk

Z, L

Poruchy chovn k

0p + 14s

Zpoet

2

Mgr. Oto Dymokursk,


Z, L

Projektov vyuovn

0p + 14s

Zpoet

2


Z, L


0p + 14s

Zpoet

2


Z, L


0p + 14s

Zpoet

2


Z, L


0p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Sexuln vchova

0p + 14s

Zpoet

2


Z, L


0p + 14s

Zpoet

2

Mgr. Oto Dymokursk,


Z, L


0p + 14s

Zpoet

2



Z, L


14p + 14s

Zpoet

2


Z, L


0p + 14s

Zpoet

2


Z, L


14p + 14s

Zpoet

2


Z, L


0p + 14s

Zpoet

2


Z, L


0p + 14s

Zpoet

2


Z, L

Kurz pobytu v prod

5Dc

Zpoet

2

Mgr. Petr Jebek, Ph.D.

L

Podmnka pro splnn tto skupiny pedmt: 8 kredit



0p + 28c

Zpoet

3

Mgr. Dagmar Grzini,

Mgr. Jan Konfrt,


2/Z

Odborn nmeck jazyk

0p + 28c

Zpoet

3


Mgr. Martina eovsk

2/Z

Podmnka pro splnn tto skupiny pedmt: 3 kredity


SZZ se skld u NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z (tj. vkombinaci 2 obor)ze4soust:


2. tematick okruhy navazujc na profilujc pedmty oboru esk jazyk a literatura,



Soust SZZ z pedagogicko-psychologick ppravyje v rmci NMgr. studijnho programu Uitelstv pro 2.stupe Z tvoena odbornou komisionln rozpravou ktematickm okruhm. Kad zdvaceti tematickch okruh sdruuje ve vzjemn provzanosti obsahy psychologie, pedagogiky a obecn didaktiky skontexty do tmat pedmtovch didaktik, speciln pedagogiky a kolskho managementu. Oekvno je syntetizujc uchopen tematickho okruhu studentem a schopnost jeho aplikace do roviny praktickch zkuenost (ke SZZ pedkld student portfolio absolvovanch prax a seznam prostudovan literatury).

Soust SZZ z oboru esk jazyk a literatura je v rmci navazujcho magisterskho studijnho programu Uitelstv pro 2. stupe Z tvoena odbornou rozpravou oprajc se o pedloen seznam etby studenta nad otzkami kladenmi zoblasti okruh vztahujcch se kobsahm odbornch pedmt: Jazykov analza textu, Zklady stylistiky a lingvistiky textu, Analza a interpretace dl esk literatury a Metodologie literrn vdy. Smyslem zkouky je prokzat schopnost samostatn a) komplexn analyzovat text soporou o znalost struktury eskho nrodnho jazyka a jeho stylov, komunikan a spisovn normy; b)

½ádost... · Web viewV rámci učitelské propedeutiky je vedle osvojení všeobecně...

Documents

Transcript of ½ádost... · Web viewV rámci učitelské propedeutiky je vedle osvojení všeobecně...