7. Evropa ve vrcholném a pozdním středověku

Bohunická Klára

Obsah • společnost doby

• hospodářské a společenské změny

• křížové výpravy

• vývoj v jednotlivých státech • Francie • Anglie • Svatá říše římská • Německo • Itálie • Rusko

Společnost doby

• 1196 (1.křížová výprava) – 1492 (objevení Ameriky)

• nástup vrcholného středověku znamenal množství změn

• přetrvává zemědělský charakter • zavedení trojpolního systému

• vylepšení nářadí, využití přírodní energie zlepšení zemědělské produkce

• 13.-14. století značný populační přírůstek

chomout

jařmo

Města půdorys středověkého města

• zakládání nových měst a růst stávajících • města centrem obchodu

a řemesla • městská práva

várečné hrdelní právo cla,…

Společnost doby • hierarchické uspořádání společnosti

• rozdělení do tří skupin (tzv. učení o trojím lidu) duchovní

šlechta

poddaní

• vznik nové skupiny měšťanstva

• základem společnosti rodina • muž – ochránce a živitel

• žena – smí uplatňovat dědická práva

• populační přírůstek ukončen epidemií dýmějového moru tzv. černá smrt

• snížení obyvatel asi o 20%

Církev, křesťanství a vzdělanost • 1054 Velké schizma – církevní rozkol mezi

křesťanským Z a V • západ – latinský civilizační okruh • východ – řecko-ortodoxní církev

• v průběhu dýmějového moru dochází k upevnění křesťanství

• pohanská víra se stává okrajovou záležitostí • pohan – člověk vyznávající mnohobožství

• církev mocná a bohatá – budí veřejné pohoršení vznik sekt

• likvidace kacířů pomocí svaté inkvizice • zakládání latinských škol při farách • postupně vznik univerzit – 1.středoevropská

univerzita Karlova (1348) • školy pod dohledem církve

Křížové výpravy (kruciáty)

• vyhlášeny papežem Urbanem 1095 – vyzval celou Evropu ke svaté válce

• v 11. století vpadli na Blízký Východ Turci • podmanění Arabů

• dobyli Jeruzalém

• zákaz návštěvy Božího hrobu

• cílem: osvobození Palestiny a obnovení křesťanství

• slib prominutí hříchů a cesta do nebe

• označeni červeným křížem

• výprav celkem 8

1.křížová výprava (1096 – 1099)

• 1095 požádal byzantský císař Alexius I. o pomoc proti seldžucké expanzi

• Urban II. svolal koncil výsledkem pochod proti seldžukům

• 1097 spojení vojsk před Cařihradem, přeprava do Malé Asie

• křižáci vítězí v několika bitvách

• jaro 1098 v S Mezopotámii první křižácký stát – edesské knížectví (Bauldouin z Bologne)

• v létě 1099 dobytí Jeruzaléma – vládce Godefroy z Bouillonu („ochránce Božího hrobu“)

Kruciáty • 2. křížová výprava (1147 – 1149)

• roku 1144 dobytí Edessy křižáci nuceni opustit edesské knížectví

• neúspěšná výprava vedená francouzským králem Ludvíkem VII.

• 1187 sultán Saladin poráží křižáky v bitvě u Hattinu

• ztráta Jeruzaléma a dalších křižáckých měst

• 3. křížová výprava (1189 – 1192) • svolána po dobytí Jeruzaléma

• Fridrich I. Barbarossa, Richard Lví Srdce, Filip August

• 1190 Barbarossa vítězí u Konyii, poté umírá v řece

• Richard získal byzantskou část Krymu

• po marných pokusech dobýt Jeruzalém uzavřel příměří se Saladinem (1192) a křesťanským poutníkům bylo dovoleno navštěvovat Jeruzalém

Kruciáty

• 4. křížová výprava (1202 – 1204) • výpravy využili Benátčané pro své hospodářské zájmy

• 1204 křižáky dobyt Cařihrad zřízení latinského císařství (1204 – 1261)

• křižáci se dohodli s Benátčany na rozdělení byzantské říše

• po této výpravě nastává úpadek křižáckého hnutí

• Dětská křížová výprava (1212) • založena na myšlence, že hříšníci nemohou zvítězit „čisté děti“

• odpor církve

• většina dětí umřela cestou

• 5. křížová výprava (1216 – 1221) • organizátorem uherský král Ondřej II. bezúspěšná

Kruciáty • 6. křížová výprava (1228 – 1229)

• císař Fridrich II. získal od sultána bez boje Jeruzalém, část Galileje a pobřežní pás mezi Jaffou a Sidonem

• roku 1244 křižáci Jeruzalém opět ztratili

• poslední křižáci z Jeruzaléma vyhnáni roku 1291

• 7. křížová výprava (1248 – 1254) • neúspěšný pokus francouzského krále Ludvíka IX. o dobytí Egypta

• 8. křížová výprava (1270) • opět neúspěšný pokus Ludvíka IX. o dobytí Tunisu (obchodní záměry)

Kruciáty • roku 1291 zlikvidováno město Akkon

• křižáci se udrželi pouze na Kypru – útočiště rytířských řádů

• význam křížových výprav • rozvoj obchodu s Východem

• seznámení s východní kulturou (pití vína, šachy, horké lázně,…)

• rozvoj řemeslnictví (výroba skla, hedvábí, cukru z cukrové třtiny,…)

• nové plodiny (rýže, melouny, citrony)

• první erbů

• těžké důsledky pro lidové vrstvy

• vojenský význam – použití samostřílů

Anglie • od roku 1154 Jindřich II. Plantagenet

• díky sňatku s Francouzkou Eleonorou Akvitánskou zisk Akvitánie

• vlastníkem území většího než Ludvík VII.

• důležité reformy zdokonalení správy země

zavedení námezdního vojska – financoval ze zdaněných příjmů duchovenstva odpor arcibiskupa Becketa na příkaz krále zavražděn

• po smrti roku 1189 nastupuje na trůn syn Richard Lví Srdce

• Richard většinu času mimo Anglii (3.k.v.) bratr Jan Bezzemek se pokusil zmocnit koruny

• po návratu Richarda smír

• 1199 umírá Richard Lví Srdce a vlády se ujímá Jan Bezzemek

Vláda Jana Bezzemka (1199 – 1216) • oslabení panovnické moci

• ztráta území ve Francii „bezzemek“

• v domácí politice posílení moci šlechty a vydání Magna charta libertatum (1215) • pouze pro šlechtu a měšťanstvo

• možnost soudního řízení

• výběr daní pouze se svolením Velké rady

• rozdělení parlamentu na 2 komory

• v upravené podobě platí dodnes

Francie • překonávání roztříštěnosti raného středověku

• rozšiřování rodového majetku krále

• změny ve správě státu (budování úřednictva, jednotných zákonů,…)

• králové Francie = Kapetovci

• Filip II. August (1180 – 1223) • snažil se zvětšit rodinný majetek a rozšířit území neobnovoval léno

• 27. 7. 1214 bitva u Bouvines – porážka Jana Bezzemka a Německého Oty Brunšvického

• Francie získala větší část anglického území a stala se nejvlivnějším činitelem v evropské politice

Francie • počátkem 13. století zaváděna inkvizice

• tažení proti židům

• zavádění nových daní (zdanění obchodů)

• vyhledávání a věznění kacířů

• roku 1285 nastupuje na trůn Filip IV. Sličný

Filip IV. Sličný (1285 – 1314) • rozšíření moci

• snaha podřídit duchovenstvo spor s papežem Bonifácem VIII.

• první svolání generálních stavů – opora panovníka proti papeži

• roku 1307 vystupuje proti řádu templářů konfiskace majetku

• postupná likvidace, roku 1312 zrušení řádu papežem Klimentem V.

• 1309 Kliment V. přinucen přesídlit do Avignonu (tzv. avignonské zajetí papeže) – trvalo až do roku 1378

• vrchol centralizační moci – šlechta do královských úřadů

• silná pozice dočasná, později oslabena stoletou válkou

Stoletá válka (1337 – 1453) • důvody

• snaha Francie o definitivní sjednocení země

• spor o Flandry

• záminkou spor o nárok na francouzský trůn • vymření rodu Kapetovců Eduard III. (Anglie)

x

Filip VI. (Francie)

1. etapa (1337 – 1360)

• ze začátku vítězství anglických vojsk

• 1337 potopení francouzských lodí u Flanderského pobřeží

• odplatou měla být bitva u Kresčaku 1346 • Francouzi početní převaha

• špatná organizace útoku

• vítězství Anglie

• smrt českého krále Jana Lucemburského

• francouzský král uprchl

1. etapa (1337 – 1360) • 1347 Anglie získala přístav Calais – vojensky i obchodně významný

• ve Francii zhoršení situace kvůli „černé smrti“

• následují francouzské porážky

• zajetí francouzského krále Jana II. Dobrého

• Anglie požaduje obrovské výkupné Francie není schopna splatit

• roku 1358 ve Francii povstání měšťanstva – snaha podílu na moci

• 1358 tzv. „jacquerie“ – povstání na venkově • poddaní odmítají platit daně

• obě povstání potlačena

• 1360 mírová smlouva v Brétigny konec 1. etapy

2. etapa (1360 – 1415)

• reorganizace francouzské armády nový král Karel V.

• obnovení válečných operací

• Francie se vyhýbá rozhodující bitvě drobné války

• 1372 porážka anglického loďstva u přístavu La Rochelle • Anglie bez zásobování

• Francouzi postupně získali zpět ztracená území

• 1374 dočasné příměří

• řešení vnitřních krizí

2. etapa (1360 – 1415)

• v Anglii povstání sedláků (1380 – 1381) • důvodem zvyšování a zavedení nových daní

• sedlákům vydány listiny svobod

• později povstání potlačeno

• ve Francii po smrti Karla V. několik povstání

• novým králem Karel VI. – slabý panovník – vládnou jeho strýcové

• nepokoje vyvrcholily v občanskou válku 1407

3. etapa (1415 – 1453) • znovuobnovení bojů

• Anglický král Jindřich V. využil oslabení Francie

• 1415 vylodění Anglie ve Francii • 25. 10. 1415 vítězství v bitvě u Azincourtu

• postupné dobytí S Francie

• 1422 umírá Jindřich V. nástup Jindřicha VI.

• nárok na trůn i syn Karla VI. Francie má dva krále

• situace ve Francii velice špatná

• příchod Johanky z Arku (vyvolená vyhnat Angličany)

3. etapa (1415 – 1453)

• Johanka z Arku velení vojska

• porážka Angličanů 1429 u Orleánsu „Panna Orleánská“

• roku 1430 obsadila Remeš

• přivádí Karla VII. ke korunovaci

• padá do zajetí Burgunďanů, vydávají ji Angličanům

• upálena v Rouenu 1431

3. etapa (1415 – 1453) • 1435 se Burgundsko přidalo na stranu Francie

• vítězství Francouzů v bitvách

• 1453 bitva u Castillonu definitivní porážka Angličanů

• důsledky • Anglii zůstalo pouze město Calais ztrácí vliv na vývoj Francie

• ve Francii dokončeno sjednocení – vznik centralizované monarchie

• rozvoj hospodářství Francie

• v Anglii boje o trůn tzv. válka růží

Válka růží (1455 – 1485) • série bitev občanské války v Anglii, boje o trůn

• spor dvou táborů šlechticů

• rody Lancasterů (sever) x Yorků (jih)

• Jindřich VI. x Eduard, vévoda z Yorku

• válka několika desítek šlechticů a jejich stoupenců

• zpočátku převaha Lancasterů

• v letech 1461 – 1483 vítězství Yorků

• faktické vyvraždění obou rodů

Válka růží (1455 – 1485) • po smrti Eduarda IV. dva nezletilí synové – zavražděni Richardem

• na trůn nastupuje jako Richard III.

• 1485 poražen Jindřichem Tudorem u Bosworthu král Jindřich VII. (z rodu Lancesterů)

• nová dynastie Tudorovců až do roku 1603 • stabilizace společnosti

• mocenský vzestup

• centralizovaný stát

Svatá říše římská

• boj Jindřicha IV. o investituru s papežem Řehořem VII. • Jindřich pěšky do Canossy – prosí u papeže o zrušení

• „cesta do Canossy“ = ponižující prosba o milost

• 23. 9. 1122 císař Jindřich V. a papež Kalixt ustanovili volbu biskupů v církvi Konkordát wormský

• činila si nárok na země německé a Itálii

• k říši volným svazkem připojeno také české království

Svatá říše římská

• ve 12. a 13. století dynastie štaufská

• nejednotný stát (přes 200 panství, vévodství, knížectví,…)

• římský král od pol. 13. století volen tzv. kurfiřty (7 volitelů)

Svatá říše římská • od 12. – 2. pol. 13. století vnitřní spory oslabení postavení

• boj o císařskou korunu – Štaufové x Welfové

• Fridrich I. Barbarossa se pokusil o příměří netrvalo dlouho

• spor obnoven – vláda dvou králů • Filip Švábský

• Ota Brunšvický

• 1208 Filip zavražděn a Ota korunován na císaře

• 1212 zvolen králem Fridrich II. Štaufský spory s papežem

• po jeho smrti 1250 se zde vystřídalo několik králů volených kurfiřty

Itálie • snaha Štaufů prosadit pevnější vládu v Itálii

• vznik bohatých měst v severní Itálii – neuznávaly císařskou moc

• císař usiloval o jejich bohatství

• vznik dvou stran – ghibellini (císařská) x guelfové (proticísařská – vedeni papežem)

• 1176 vítězí italská vojska nad Barbarossou v bitvě u Legnana • města si zachovala svou samostatnost

• roku 1347 v Římě vyhlášena republika v čele s lidovým tribunem

• od 13. století tzv. medicejové – členové měšťanského rodu – jedni z nejbohatších ve Florencii • půjčovali peníze šlechtě a papežům

Expanze Turků a Tatarů do Evropy • ve 12. stol. ze střední Asie kmeny Mongolů

• sjednoceni Čingischánem

• postup bez většího odporu 1223 porážka Rusů na řece Kalce

• 1240 dobytí Kyjeva (zánik Kyjevské Rusi)

• vytvoření říše Zlatá horda

Čingischán

Expanze Turků a Tatarů do Evropy • pohyb Turků směrem na západ (Malá Asie)

• vláda Osmanské dynastie

• později pronikají na Balkán 1389 bitva na Kosově poli • upevnění osmanské pozice na Balkáně

• 1453 dobyt Cařihrad zánik Byzantské říše • později hl. město Istanbul

Rusko

• ke konci 14. stol. rozpad Zlaté hordy • rozpad na menší státní útvary

• Rusko snaha o osamostatnění • 1380 porážka Tatarů

• 1382 znovu dobyta Moskva tatarskými vojsky

• definitivní konec nadvlády Turků až roku 1480

Německo • vznik řádu německých rytířů

• jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů

• ve středověku ztráta silné královské moci – nutnost měst zajistit si ochranu

• Hanza = svazek německých obchodních měst • dálkový obchod

• obchod mezí Anglií, Nizozemím, Skandinávií,

Livonskem a Rusí

Německo

• 15.7.1410 bitva u Grunwaldu • bitva mezi řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí

• koalice podpořena Janem Sokolem z Lamberka a Janem Žižkou z Trocnova

• jedna z největších bitev středověké Evropy

• porážka Německa

• řád německých rytířů už nikdy nezískal zpět svůj bývalý vliv

Zdroje

• http://www.dejepis.com/kapitola/vrcholny-stredovek/

• http://dejepis.jergym.cz/encyklopedie.php

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Grunwaldu

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Hanza