5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století
description
Transcript of 5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století
5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století
Hospodářské aspekty první světové války
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práce se studenty a praxi CZ.2.17/3.1.00/33332
Evropa v letech 1867-1918
Válečné konflikty
• Americko-španělská válka
duben - srpen 1898
• Rusko-japonská válka
1904–1905
• 1. a 2. balkánská válka
1912-1913
První světová válka
válka zemí Trojspolku (neboli Ústředních mocností) a Dohody
Válečné hospodářství
• podřízení veškeré výrobě ve státě válečným cílům
• uskutečňováno skrze centrální plánování, koncentraci a monopolizaci podnikání
• mimořádná zaměstnanost žen
• inflační emise oběživa
• růst vnitřních a vnějších půjček
Hospodářské a společenské důsledky dlouhotrvající války
• politická destabilizace• přechod od válečné konjunktury k postupnému
úpadku• narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů• šíření šovinistických a xenofobních nálad• zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva (po
1. sv. válce španělská chřipka s 25-50 mil. oběťmi)
• přechod k válečné ekonomice
Technologické inovace jako důsledek první světové války
• zejména zbraňové systémy (kulomety a těžká děla, chemické zbraně)
• transportní technika (nákladní auta, traktory, letadla)
• komunikační technika (telefonní spojení)
Růst významu feminismu jako jeden z důsledků války
5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století
Evropa v meziválečném období
Poválečná recese
• projevila se zejména v USA, ale také v některých evropských státech (Německo, Československo)
• Co bylo příčinou recese?
Problémy poválečné Evropy
• V období let 1913-1920 klesla celková průmyslová produkce v Evropě o ¼.
• Zatímco v roce 1913 se na světové průmyslové výrobě podílela 53 %, v roce 1920 to bylo již jen 41 %.
• splácení válčených dluhů, které vycházely z půjček inflačních peněz a ne reálných úspor – kolotoč inflace
• Jak se jednotlivé země snažily předejít rozvrácení svých financí?
• První skupina: znovuzavedení zlatého standardu
• Druhá skupina: devalvace• Třetí skupina: pol.
nestabilita s následným finančním chaosem
• Splácení zahraničních dluhů evropských států stěžovala celní politika Spojených států (Fordney-McCumberův sazebník)
Versailleský mírový systém
• ministr zahraničí Německa, hrabě Brockdorff-Rantzau před smrtí:
• „Zničili všechno – vlastně jsem zemřel již ve Versailles.“
Výmarské Německo – útvar, který neměl existovat?
Alexandrovo a Postupimské náměstí, srdce nové metropole
• Hyperinflace do roku 1923 „vyrobila“ novou vrstvu velkopodnikatelů a zbohatlíků (např. Hugo Stinnes). Jak to bylo možné?
• Po roce 1923 nastalo oživení hospodářství s 2 strategickými nedostatky: velké investice a kupování akcií
• Velkou hyperinflaci zastavilo v roce 1923 zavedení tzv. rentové marky.
Stabilizace hospodářství
• Německo mělo splácet po dobu 30 let sumu 132 miliardy marek.
• Dawesův plán Youngův plán
Owen D. Young
Charles G. Dawes
Co probudilo velký rozmach „zlatých dvacátých let“?
• nízká míra inflace• vyšší mzdy• rozvoj nových průmyslových odvětví • převratné vynálezy jako rádio, zvukový film
nebo pásová velkovýroba
Vývoj německé společnosti v souvislosti s
hospodářskými problémy
KRIZE X ÚTĚK OD REALITY
Anita Berber
Zánik Výmarské republiky
• od začátku třicátých let boj o moc mezi komunisty a nacisty
• 1932: vláda H. Brüninga prohlubuje krizi svou devalvační politikou
• Posledním úspěchem výmarské diplomacie je konference v Lausanne.
Francie a Velká Británie – záruka Versailleského míru
• Obě země zajišťovaly životaschopnost Společnosti národů a bezpečnost malých zemí spojeneckými smlouvami.
Velká Británie
• Fenomén nezaměstnanosti:
- 1921 2 mil.
- 1921-1939 průměrně mírně pod 1 mil.
Projevuje se útlum hlavních odvětví 19. století – textilnictví, těžba uhlí, loďařství
- v období 1. světové války místo v exportních trzích zabraly jiné země
Důsledky Velké deprese pro VB
• 1929-1931: snížení průmyslové výroby o 16 %
• 1931: „Going off gold“-devalvace
• 1932: Import duties act znamenal opuštění prinicpu svobodného mezinárodního obchodu a zavedl protekcionismus
• 1937: náznaky oživení
Francie
• Do roku 1924 překonala poválečné těžkosti zejména:• rozšířením elektrifikace• cíleným zvyšováním využívání ropy• Využíváním koncernu
Comité de Forges (1864-1940)
Mezi léty 1924 a 1931 prudký vzestup chemického a automobilového průmyslu:Renault, Peugeot, Citroën
• stagnace zemědělství a proměna Francie na průmyslově agrární stát
• Provedení daňové reformy 1925
• Matingonské dohody (1936): zavedení 2 týdnů placené dovolené, 40hodinového pracovního týdne, kolektivních smluv atd.
S jakými problémy se potýkala Francie
meziválečného období?
Projevy krize ve Francii
• pokles průmyslové výroby po celá třicátá léta
• největší ústup v textilním, automobilním a kovoprůmyslu
• Krize postihla nejvíc malé a střední podniky, čímž uspíšila koncentraci výroby velkými podniky: Monoprix, Prisunic, Schneider, De Wendel
• zhoršení demografického vývoje
5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století
Střední Evropa mezi demokracií a totalitarizmem na příkladě Rakouska
a nástup fašizmu v Evropě
Německé Rakousko jako stavovský stát: příklad nefunkční demokracie
• Rakousku chyběla po roce 1918 národní identita.
• vzniklo jako silně sociální stát – během let 1918-1920 zákon o sociálním pojištění
zákon o 8-hodinové prac. době
• Hyperinflace byla zastavena v roce 1925 zavedením rakouského šilinku (Alpendollar).
• Austrofašismus (1933-1938) se opíral o korporativizmus a katolickou církev.
Engelbert Dollfuß (1892–1934)
• POZOR! Fašismus a nacismus není totéž.
Jak se destabilizovala vnitřní politická situace Itálie?
• nespokojenost s výsledkem Velké války
• strach podnikatelů a konzervativců před socialistickou revolucí a volání po „pevné ruce“
• málo industrializovaná země se statusem nejslabší evropské mocnosti (40 % HDP tvořilo zemědělství)
• polovinu příjmů italská rodina vydávala na potraviny, ve kterých Itálie nebyla soběstačná
Principy italského fašismu
• hierarchická korporativní diktatura jedné strany• ochranářská politika a dotace zemědělství
(přímé dotace, výkup obilí, vysušování močálů)• prosazování politicko-hospodářských cílů
prostřednictvím:• IRI: Istituto per la ricostruzione industrialem
(1933-2000)• IMI: Istutito mobiliare Italiano (1931)• Consiglio delle Corporazioni (1934)
Estado forte - Estado Novo
• V roce 1933 vznikla přijetím nové ústavy unitární a korporativní republika, neboli tzv.
Nový stát
• Portugalskou diktaturu rozdělujeme do několika fází:
• 1926-1932: vojenská diktatura
• 1932-1968: salazarismus
• 1968-1974: marcelismus
• Jaké byly hlavní prvky portugalského „Nového státu“?
- hrdost na historickou roli portugalského národa (Koloniální akt)
- korporativismus- neutralita- impérium- Státní policie
PIDE- Národní pracovní
statut, který reglementoval výrobní a sociální vztahy
• Autarkní hospodaření: „Beber o vinho é dar comer á milhão dos portugueses./Pít víno znamená dát práci milionu Portugalců.“ (A.O. de Salazar)
Portugalsko jako poslední koloniální impérium
„V Sagres jako v Beiře,
v Praii jako na Terceiře,
v Dílí, Macau, Bolamě,
v Angole i ve Funchalu
všude volá sama země:
tady je Portugalsko!“
Frankismus neboli frankistický autoritativní režim (1939-1975):
- potlačoval společenské změny jako emancipaci žen, výstřední módu, ateizmus nebo možnost rozvodů manželství
Obnova poválečné ekonomiky:Národní průmyslový institut (INI) - hutní kombinát ENSIDEA
- rafinerie Calvo Sotelo- let. společnost Iberia- nák. a os. Vozy ENASA, SEAT
• Až do konce diktatury se nepovedlo snížit procento obyvatelstva pracujícího v zemědělství, pasivní obchodní bilanci vůči zahraničí, odtranit disproporce státního rozpočtu a zmenšit regionální rozdíly (Madrid x Galicie).
• Kdy umírá generalissimus F. Franco a kdo se stal jeho následníkem? (zákon o následnictví 1947)
• Juan Carlos I. de Borbón y Borbón-Dos Sicilias
5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století
Vznik Sovětského svazu a jeho vývoj do 2. světové války
Rusko na počátku 20. století
• Na přelomu 19. a 20. století proběhly reformy ministra financí S. Witteho a premiéra P. Stolypina.
• V roce 1914 bylo Rusko pořád samoděržavím, přesto existoval parlament (Duma) a pomalu se rozvíjel průmysl.
• 1891-1901 postavena Transsibiřská magistrála
Sovětský svaz do roku 1941
• Ideologicky vycházel z marxistického ideálu utopického socialismu:- beztřídní společnost- nepotřebnost státu- společné vlastnictví výrobných prostředků
Karl Marx (1818-1883)
• V praxi se bolševická politika ve společnosti a ekonomice projevovala:
- třídní nenávist
- šíření strachu
- machiavellismus
Vystřídaly se tři generace bolševických vůdců:
Upevnění Stalinovy moci
• V roce 1928 byl ukončen projekt tzv. nové ekonomické politiky z dvou hlavních důvodů:
a) podle Stalinova vedení zpomalovala industrializaci a modernizaci země b) oslabovala kontrolu bolševiků nad venkovem
Co bylo nejvýznamnějším znakem modernizace v každodenním životě za Leninovy vlády?
Období po roce 1929 se označuje za tzv. druhou revoluci (rovněž stalinskou revoluci), která znamenala:
mohutnou industrializaci
budování moderní armády
budování nových socialistických měst
Jak byly budovány obrovské metalurgické závody a traktorové stanice?
• Moderní technika ze zahraničí měla být financována exportem obilí, což mělo být dosaženo kolektivizací (od roku 1929).
• Ke zlomení odporu sloužila tzv. Čeka (později NKVD, NKGB, KGB)
a cílený hladomor – v letech 1932-1933 umřelo na 8 milionů lidí (!!!)
1932: kláskový zákon
• Hospodářský systém Sovětského svazu se ve třicátých létech stabilizoval na třech principech:
1. princip otrokářského přinucení (GULAG)
2. feudální princip (kolektivizace)
3. státně kapitalistický princip (stát – zaměstnavatel)