ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8) I

150. v˘roãí zaloÏení Spolku ãesk˘ch lékafiÛ

v Praze

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. I

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8)II

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. II

Dne 6. června 2012 se na Univerzitě Karlově ve Velké aulestaroslavného Karolina konalo slavnostní shromáždění věno-vané 150. výročí založení Spolku českých lékařů v Praze. Záš-titu nad tímto shromážděním převzal rektor Univerzity Karlovyprof. Václav Hampl, jehož zásluhou se setkání konalo v Karoli-nu. Záštitu dále převzal primátor hlavního města Prahy doc. Bo-huslav Svoboda a děkan 1. lékařské fakulty prof. Tomáš Zima.

V čestném předsednictvu zasedl předseda České lékařskéspolečnosti JEP prof. Jaroslav Blahoš a členové současnéhovýboru Spolku prof. Jana Brůnová, prof. Petr Goetz, prof. Mi-loš Grim, prof. Jiří Horák, prof. Jan Hořejší, prof. Jan Kvas-nička, prof. Pavel Pafko, prof. Jiří Raboch, prof. Vladimír Sta-něk, prof. Richard Škába, prof. Tomáš Trč, prof. Jaroslav Živnýa dr. Petr Jánský.

Jednání zahájil a program uváděl prof. Miloš Grim, vědec-ký sekretář Spolku českých lékařů.

Pozváni byli všichni současní členové Spolku, děkani lé-kařských fakult Univerzity Karlovy, představitelé České lékař-ské společnosti JEP, v jejímž rámci Spolek dnes působí, před-stavitelé České lékařské komory, ředitelé pražských nemocnica výzkumných ústavů Ministerstva zdravotnictví ČR, zástup-ci odborných lékařských společností ČLS JEP, představiteléSpolku slovenských lekárov v Bratislavě a zástupci Svazu ba-vorských internistů.

Mezi hosty byli také představitelé a zástupci dalších insti-tucí, které se Spolkem spolupracují, a těch, kteří činnost Spol-ku sponzorují. Slavnostního setkání se zúčastnili členovéSpolku, kteří v minulých letech organizovali jeho činnost a při-pravovali a koordinovali přednáškové večery.

Jménem výboru Spolku všechny účastníky uvítal prof.Miloš Grim, vědecký sekretář Spolku. Uvítal nejprveprorektora Univerzity Karlovy v Praze prof. Jana Škrhu, kterýzastupoval rektora prof. Václava Hampla, dále děkanylékařských fakult Univerzity Karlovy, předsedu Českélékařské společnosti JEP prof. Jaroslava Blahoše, prezidentaČeské lékařské komory dr. Milana Kubka, dále prof. IgoraRiečanského, předsedu Spolku slovenských lekárov v Brati-slavě, a zástupce Svazu bavorských internistů dr. Wolfa vonRömera, dr. Hartmuta Stöckleho a prof. Jürgena Zehnera.Dále uvítal Mgr. Danu Juráskovou, ředitelku VFN, a baronku

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8)

Oslava 150. v˘roãí zaloÏení Spolku ãesk˘ch lékafiÛ v Praze

Slavnostní shromáÏdûní

III

Oslava 150. výročí založení Spolku českých lékařů ve Velké aule staroslavného Karolina 6. června 2012

Slavnostní setkání zahájil prof. M. Grim, vědecký sekretář Spolku. Nasnímku zleva: prof. Jan Kvasnička, prof. Vladimír Staněk, prof. MilošGrim, prof. Jaroslav Živný, prof. Jan Hořejší, prof. Jaroslav Blahoša prof. Petr Goetz.

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. III

Janu Germenis-Hildprandt, jejíž předkové podporovali JanaEvangelistu Purkyně.

Prof. Grim připomenul význam Spolku pro zrovnoprávněníčeského jazyka v medicíně a pro vyhranění české identity v lé-kařství. Byl tím položen základ pro pozdější vznik samostat-né České lékařské fakulty. Dále to bylo a stále je úsilí o zlep-šování zdravotní péče a podpora vzdělávání lékařů. Nikdynepřerušená kontinuita tohoto působení Spolku je obdivu-hodná a zároveň zavazující.

Význam Spolku zhodnotil ve svém úvodním projevu před-seda Spolku českých lékařů v Praze prof. Jan Kvasnička. Pro-rektor Univerzity Karlovy prof. Jan Škrha zdůraznil významautority Jana E. Purkyněho pro založení a činnost Spolkua popřál mu dalších 150 let činnosti. Následoval projev před-sedy České lékařské společnosti JEP prof. Jaroslava Blaho-še, který ocenil činnost Spolku a jeho náplň, která je aktuál-ní i v současné době. Děkan 1. lékařské fakulty prof. TomášZima vyzdvihl význam pravidelných setkávání organizova-ných Spolkem, které umožňují vzájemnou výměnu zkušenostia názorů jak v oblasti vědy a medicíny, tak v otázkách celo-společenských. Zdravice prezidenta České lékařské komorydr. Milana Kubka byla věnována problematice současnéhozdravotnictví. Ocenil Spolek jako předchůdce dnešní Českélékařské komory. Předseda Spolku slovenských lekárovv Bratislavě prof. Igor Riečanský připomněl historickou pro-pojenost a sepětí českých a slovenských lékařů. Dr. Wolf von

Römer, předseda Svazu bavorských internistů, připomenul20 let úspěšné spolupráce a vzájemných kontaktů obou na-šich společností.

„Spolek českých lékařů v běhu dějin“ byl název slavnostnípřednášky doc. Petra Svobodného, ředitele Ústavu dějin Uni-verzity Karlovy a Archivu Univerzity Karlovy. Doc. Svobodnýuvedl historii Spolku do širších souvislostí tehdejší doby. Řa-da profesních, vědeckých a dalších spolků a politických stranvznikala jako projev parlamentarismu a ústavnosti, které

umožnila rakouská ústava z roku 1861, která zaručila obča-nům Českého království moderní občanská práva a svobody.

Jan Evangelista Purkyně působil od roku 1810 několik letjako vychovatel v rodině Hildprandt von Ottenhaussen na zám-ku Blatná. Paní Jana Germenis-Hildprandt své vystoupeníuvedla vzpomínkami svého pradědečka, o kterém je známo,že Purkyněho všestranně podporoval.

V další části programu byly předány pamětní medaile a di-plomy čestného členství.

Medaile České lékařské společnosti JEP byla udělenapředsedovi Spolku bavorských internistů dr. Wolfu vonRömerovi. S bavorskými internisty Spolek spolupracuje ví-ce než 20 let. Jejich přednášky jsou každoročně součástíprogramu pondělních přednášek v Lékařském domě a zá-stupci Spolku jsou pravidelně zváni na sjezdy bavorskýchinternistů. Vědeckému sekretáři Svazu bavorských internistůDr. Hartmuntu Stöcklemu a dlouholetému členu Svazu ba-

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8)IV

Prof. Tomáš Zima a prof. Jan Kvasnička Prof. Jan Kvasnička a prof. Jaroslav Blahoš

Čestné předsednictvo při oslavě 150. výročí založení Spolku českých lékařů v Praze: členové současného výboru Spolku a prof. J. Blahoš,předseda ČLS JEP. Na snímku zleva prof. Jana Brůnová, prof. Jiří Raboch, dr. Petr Jánský, prof. Vladimír Staněk, prof. Jan Kvasnička,prof. Jaroslav Živný, prof. Miloš Grim, prof. Jan Hořejší, prof. Petr Goetz, prof. Jaroslav Blahoš, prof. Richard Škába, prof. Pavel Pafko,prof. Tomáš Trč a prof. Jiří Horák.

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. IV

vorských internistů prof. Jürgenu Zehnerovi bylo udělenoČestné členství ČLS JEP. Toto členství bylo uděleno rovněžpředsedovi Spolku slovenských lekárov v Bratislavěprof. Igoru Riečanskému jako ocenění mnohaleté vzájemnéspolupráce.

Čestné členství Spolku českých lékařů v Praze bylo uděle-no představitelům a vedoucím pracovníkům institucí, kterédlouhodobě spolupracují se Spolkem, a členům předsednic-tva Spolku jako ocenění jejich mnohaleté práce. Oceněni by-li: prof. Jana Brunová, prof. Miloš Grim, prof. Václav Hampl,prof. Josef Kautzner, prof. Zdeněk Krška, MUDr. Milan Kubek,prof. Terezie Pelikánová, prof. Ctibor Povýšil, prof. Igor Rie-čanský, prof. Tomáš Trč a prof. Tomáš Zima.

Medaile ke 150. výročí založení Spolku byla udělena čest-ným hostům, představitelům spolupracujících institucí a čle-nům Spolku, kteří organizovali a zajišťovali jeho činnost v mi-nulých desetiletích, i těm, kteří připravovali a koordinovalipřednáškové večery v posledních letech. Medaile jim bude při-pomínat historii Spolku a bude závazkem naplňovat jeho po-slání i v budoucnosti.

Medaili dále převzali hosté ze Svazu bavorských internistůa prof. Igor Riečanský, předseda Spolku slovenských lekárovv Bratislavě, děkani lékařských fakult: prof. Tomáš Zima, dě-kan 1. LF UK, doc. Ondřej Hrušák, děkan 2. LF UK, prof. Mi-chal Anděl, děkan 3. LF UK,

prof. Miroslav Červinka, děkan LF UK Hradec Králové,doc. Boris Kreuzberg, děkan LF UK Plzeň; dr. Milan Kubek,prezident ČLK, prof. Václav Hampl, rektor UK v Praze,

doc. Ludmila Hlaváčková z Ústavu dějin lékařství 1. LF UK,baronka Jana Germenis-Hildprandt, Mgr. Dana Jurásková, ře-ditelka VFN v Praze, ing. Jiří Michal, emeritní ředitel Zentiva,doc. Petr Svobodný, Ústav dějin Univerzity Karlovy, Eva Po-nocná, ředitelka sekretariátu ČLS JEP, doc. Svatopluk Býma,předseda Společnosti všeobecného lékařství, doc. Jan Klíma,in memoriam.

Další medaile byly uděleny zasloužilým členům Spolku, kte-ří jsou uvedeni v abecedním pořadí: prof. Michael Ascher-mann, prof. Vladimír Bartoš, prof. Vladimír Beneš st., prof. Ja-roslav Blahoš, prof. Jana Brunová, prof. Radomír Čihák,doc. Jaroslav Feyereisl, prof. Miloš Grim, prof. Petr Goetz,prof. Tomáš Hanuš, prof. Jiří Hoch, prof. Jiří Homolka, prof. Ji-ří Horák, prof. Karel Horký, doc. Jaroslav Hrba, prof. Jan Ho-řejší, MUDr. Petr Janský, prof. Josef Kautzner, prof. Pavel Kle-ner, doc. Milada Kohoutová, prof. František Kölbel,prof. Radana Königová, prof. Zdeněk Krška, prof. Jan Kvas-nička, MUDr. Václav Lácha, prof. Aleš Linhart, prof. Milan Ma-cek jr., prof. Josef Marek, prof. Alois Martan, prof. Pavel Paf-ko, prof. Vladimír Palička, prof. Terezie Pelikánová, prof. JanPirk, prof. Ctibor Povýšil, prof. Jiří Raboch, prof. Evžen Rů-žička, prof. Otto Schück, prof. Vladimír Staněk, prof. Štěpán

Svačina, prof. Richard Škába, prof. Jan Škrha, prof. Jiří Šna-jdauf, doc. Jan Šváb, prof. Jiří Tichý, doc. Jan Tošovský,prof. Tomáš Trč, prof. Marek Trněný, prof. Ondřej Viklický,prof. Petr Zvolský, prof. Aleš Žák a prof. Jaroslav Živný.

Následoval koncert. V jeho prvé části zazněly tři skladby:Trumpet Voluntary D-dur pro 2 trubky a varhany Georga Frie-dricha Händela, Ave verum pro 2 trubky a varhany W. A. Mo-zarta a Largo andante D-dur, jehož autory jsou Maurice Gre-ene, William Boyce. Na trubku hrál Miroslav Kejmar, navarhany Jan Kalfus. Ve druhé části koncertu vystoupil SborUniverzity Karlovy, který vede sbormistr Haig Utidjan. Na pro-gramu bylo několik vět Moravských dvojzpěvů Antonína Dvo-řáka, výběr z Arménské liturgie Komitase Vardapeta a Halle-lujah z Oratoria Mesiáš Georga Fridricha Handela.

Koncert byl oceněn dlouhotrvajícím potleskem a sólisté by-li odměněni květinovými dary. Tím byl program ve Velké auleukončen a následovalo pozvání do Křížové chodby Karolinav přízemí, kde bylo připraveno občerstvení.

Na závěr je třeba uvést, že slavnostnímu setkání v Karolinupředcházela recepce ke 150. výročí založení Spolku českýchlékařů, kterou v rezidenci primátora na Mariánském náměstí po-řádal primátor hl. města Prahy doc. Bohuslav Svoboda.

prof. MUDr. Miloš Grim, DrSc.vědecký sekretář Spolku českých lékařů

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8) V

Miroslav Kejmar a Sbor Univerzity Karlovy, sbormistr Haig Utidjian Dr. Hartmut Stöckle (zleva), dr. Wolf von Römer, manželka prof.Jürgena Zehnera, prof. František Kölbel a prof. Jürgen Zehnerběhem recepce v rezidenci primátora 5. června 2012

Primátor hl. města Prahy doc. Bohuslav Svoboda uspořádal ve svérezidenci na Mariánském náměstí recepci ke 150. výročí založeníSpolku českých lékařů. Jménem primátora uvítali hosty náměstekprimátora pro oblast zdravotnictví, sociální a bytové politiky Mgr. IvanKabický a předseda Spolku prof. Jan Kvasnička

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. V

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8)VI

Magnificence, pane prorektore Univerzity Karlovy, specta-biles, páni děkani a proděkani lékařských fakult Univerzity Kar-lovy, pane předsedo České lékařské společnosti, pane prezi-dente České lékařské komory, pane předsedo Spolkuslovenských lekárov, pane předsedo Spolku bavorských in-ternistů, vážení zástupci odborných lékařských společnostía Spolků lékařů v České republice, vážení hosté, dámy a pá-nové.

Sešli jsme se dnes ve Velké aule staroslavného Karolina,abychom společně oslavili 150. výročí Spolku českých léka-řů. Jsme poctěni vaší účastí. Spolek českých lékařů založilopřed 150 lety pod vedením profesora Jana Evangelisty Pur-kyně 14 vlasteneckých lékařů,v jejichž čele vynikali internis-ta profesor Bohumil Eiselt a Purkyněho asistent docent Edu-ard Grégr. Jan Evangelista Purkyněv té době již patřil mezivědeckou medicínskou elitu v Evropě, a mohl tak zaštítit úsi-lí pražských lékařů o jeho uznání tehdejšími úřady a Sboremdoktorů pražské lékařské fakulty. Stanovy Spolku podanépražskému místodržitelství 4. ledna 1861 byly 26. června 1862schváleny císařem Františkem Josefem I a 16. července té-hož roku se konala ustanovující valná hromada Spolku. Prv-ním předsedou byl zvolen tehdy již 74letý Jan Evangelista Pur-kyně.

Cílem Spolku bylo 1krát týdně pořádat schůzky s přednáš-kami z oblasti lékařské vědy v českém jazyce, zprvu v sobo-

tu, od roku 1864 každé pondělí. Tím mělo být docíleno, abyse čeští lékaři mohli vzdělávat ve své mateřštině. Tato snahapak vyvrcholila pozdější aktivitou Spolku českých lékařů zaji-stit na lékařské fakultě přednášky pro mediky v českém jazy-ce, dosadit do vedení klinik a ústavů vedle Němců i Čechya později i při zřízení české lékařské fakulty. Zakladatelé Spol-ku stáli též při zrodu odborného lékařského časopisu – Ča-sopisu lékařů českých v lednu 1862, který se pak stává jehooficiálním periodikem a umožňuje dál šířit poznatky lékařskévědy v českém jazyce. Stává se tak dílnou pro tvorbu odbor-né české lékařské terminologie. Touto obrodnou činností setak Spolek českých lékařů zařadil mezi význačné instituce po-dílející se na rozvoji nejen vědy, ale i kultury našeho národa.

Tradice pondělních přednášek je Spolkem českých lékařův Praze dodržována do dnešních dnů a nebyla přerušena aniv době okupace Československa, kdy představovala jedinoumožnost edukace lékařů a akademické činnosti po uzavřeníčeských vysokých škol, včetně lékařské fakulty v tehdejšímprotektorátu. Každé pondělí od 17 hodin do 19 hodin jsou v Lé-kařském domě v Praze v zimním a letním semestru pořádá-ny přednáškové večery Spolku českých lékařů. V jejich pří-pravě se nyní pravidelně střídají jednotlivé pražské klinikyz fakultních nemocnic, odborné ústavy a oddělení, které zdelékařskou veřejnost seznamují s novinkami v oboru, výsledkysvé vědecké práce a medicínské činnosti. Takto ve Spolku do-chází k širokému propojení informací z různých lékařskýchoborů. V době, kdy převládá úzká specializace, je tak pravi-delným posluchačům nabídnuta jedinečná příležitost získatnové poznatky v celém rozsahu dnešní mediciny.

Jednotlivé přednáškové večery nesou tradičně jména po vý-značných osobnostech, většinou zakladatelů klinik a medi-cínských oborů v Čechách. Jen namátkou – v lednu začíná-me Klausovým večerem gynekologicko-porodnické kliniky1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze,poté další pondělí následuje Kukulův večer 1. chirurgické kli-niky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Pra-ze a týden po něm následuje Charvátův večer 3. interní klini-ky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice atd.Patří sem však i pondělní přednáškové večery pojmenovanépo zakladatelích klinických pracovišť Fakultních nemocnicv Motole, na Královských Vinohradech a dalších pražskýchústavech a zdravotnických zařízení – je to namátkou Popel-kův večer, Kafkův večer, Syllabův večer, Traplův večer, We-berův večer aj. V tomto roce nově třeba Padovcův večer, kte-rý uvedl dnešní pražský primátor doc. MUDr. BohuslavSvoboda, žák profesora Padovce. Tato jména mají předevšímdnešní mladé generaci lékařů připomenout význam jejich no-sitelů pro rozvoj české mediciny, vést je k hrdosti na kliniku,kde pracují, a také k odpovědnosti navázat svojí prací na je-jich odkaz.

Mimo tyto přednáškové večery má Spolek lékařů ještě svédvě prestižní přednášky – Thomayerovu a Maydlovu. K jejichpřednesu jsou pak každým rokem vyzvány významné osob-nosti pražské medicíny z oborů interního lékařství nebo chi-rurgie a dalších příbuzných oborů.

Ve Spolku českých lékařů je nyní evidováno 527 řádnýcha čestných členů, tímto počtem se tedy Spolek řadí mezi nej-větší lékařské organizace začleněné v České lékařské spo-lečnosti JEP. V této době byl v řádných volbách zvolen novývýbor Spolku, který se své funkce ujme v září tohoto roku. Do-volte mi proto, abych zde všem odstupujícím členům výboru,zejména vědeckému sekretáři prof. Miloši Grimovi, na tomtomístě poděkoval za jejich obětavou práci pro náš Spolek.

Prof. Jan Kvasnička, předseda Spolku českých lékařů v Praze, zhod-notil význam Spolku v úvodním projevu

150 let Spolku ãesk˘ch lékafiÛ a v˘hled do budoucna

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. VI

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8) VII

Naše poděkování patří samozřejmě i předsedovi panuprof. Jaroslavu Blahošovi a prezidiu naší zastřešující organi-zace – České lékařské společnosti JEP. Nejen, že nám tatoSpolečnost poskytuje organizační zázemí, ale také bezplat-ně poskytuje Spolku přednáškový sál, což umožňuje volný pří-stup na přednášky nejen pro členy Spolku českých lékařův Praze, ale i pro další účastníky.

Spolek v posledních 20 letech navázal také mezinárodníspolupráci – se Spolkem slovenských lekárov v Bratislavě a seSpolkem bavorských internistů z Mnichova. Jejich představi-telé, pan profesor Igor Riečanský a pan dr. med. Wolf vonRömer, pan dr. med Hartmut Stöckle a profesor Jürgen Zeh-nernás poctili svojí účastí i dnes. Spolek tím sice porušil tra-dici přednášek v jazyce českém, ale na druhé straně tak umož-nil vyslechnout velmi kvalitní sdělení předních odborníků. Napřednáškových večerech Spolku tedy dnes zaznívá i sloven-ština, nebo němčina či angličtina.

Spolek pokračuje i ve spolupráci s Časopisem lékařů čes-kých. Na jeho stránkách je pravidelně otiskován program je-ho přednáškových večerů. Aktivity Spolku jsou tak dokumen-továny i pro další generace.

Spolek českých lékařů má stále velmi těsné svazky s Uni-verzitou Karlovou v Praze. Ta ve Spolku českých lékařů v Pra-ze připomíná každým rokem svým přednáškovým večeremudálosti 17. listopadu, jež se výrazně zapsaly do dějin naše-ho národa. Velmi si vážíme toho, že pan rektor, profesor Vác-lav Hampl umožnil oslavit toto význačné jubileum právě zde,ve Velké aule Univerzity. A pracovnicím organizačního oddě-lení Univerzity děkujeme za pomoc při této akci.

Z celospolečenských aktivit Spolku je také třeba připome-nout jeho úlohu při ustanovení České lékařské komory v de-vadesátých letech 20. století. Jsme rádi, že dnes přišel nanaše jubilejní oslavy i její prezident pan MUDr. Milan Kubek.

Garantem akcí našeho Spolku jsou tradičně 1. lékařská fa-kulta UK a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Vítáme zde

dnes jejich představitele – odstupujícího děkana 1. lékařskéfakulty profesora Tomáše Zimu, nově zvoleného děkana 1. lé-kařské fakulty profesora Aleksi Šedo a paní magistru Danu Ju-ráskovou, ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.Jsme rádi, že mezi pravidelnými posluchači můžeme ve Spol-ku uvítat i studenty mediciny. Spolkové přednášky byly nynízařazeny mezi nepovinné předměty výuky na 1.lékařské fa-kultě UK v Praze.

Přednáškové večery Spolku však navštěvují nadále i star-ší lékaři, kteří již odešli do důchodu. Spolek jim tak umožňu-je nejen aktivní kontakt s dnešní medicínou, ale také se svý-mi kolegy. Plní tak i úlohu společenskou.

Pokud však mám ve svém příspěvku hodnotit dnešní čin-nost Spolku českých lékařů v Praze, je třeba poděkovat pře-devším pořádajícím pražským klinikám a ústavům, které vlast-ně tvoří jeho dělnou část, zajišťující vlastní úkoly Spolku přivzdělávání lékařů. To jej pak stále, i po 150 letech, udržujev plné aktivitě a doufáme, že tomu tak bude i v budoucnu. Je-jich přednostům, kteří jsou koordinátory přednáškových ve-čerů a se svými spolupracovníky každým rokem připravují proSpolek jeho program, za to patří náš velký dík.

Na závěr mi ještě dovolte poděkoval sponzorům těchtooslav. Byly to především odborné lékařské společnosti ČLSJEP, které nám přispěly největší finanční částkou. Vážíme sitoho, že jsou si stále vědomy svých kořenů a chtěly se takpodílet na oslavě 150. výročí založení Spolku českých léka-řů, ze kterého vlastně nakonec také vzešly. Děkujeme také zafinanční podporu Československé obchodní bance a firmě No-vartis. Děkujeme i za zajištění této paní magistře Evě Uhro-vé.

Vám vážení, děkuji za to, že jste nás dnes poctili svojí ná-vštěvou a děkuji za vaši pozornost.

prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc.předseda Spolku českých lékařů v Praze

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. VII

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8)VIII

Vážené slavnostní shromáždění,

je pro mne mimořádnou ctí pozdravit vás jménem Českélékařské společnosti J. E. Purkyně. Činím tak s radostí pro-to, že slavným zakladatelem prvního českého lékařskéhosdružení byl právě Spolek českých lékařů. Tradice začínádnem 16. července 1862, kdy se sešla první valná hromada,na níž byl Purkyně zvolen prvním předsedou Spolku. Purky-ně se svými spolupracovníky internistou Bohumilem Eiseltem,lékařem a spisovatelem Václavem Staňkem, lékařským fyzi-kem Eduardem Grégrem a dalšími vytyčili náplň spolku.

Dovolím si uvést alespoň ty body, jejichž dopad přesahujeaž do přítomné doby a které mají zásadní význam pro rozvojnaší medicíny.

Purkyně jako vědec formuloval své představy o vědecképodstatě lékařské činnosti, tedy to, co po více než 100 letechse označuje jako „medicína založená na důkazech (evidencebased medicine). Hlavní roli ve vědecké průpravě přesunuje

lékařským fakultám a Spolku. Purkyně ale vždy upozorňoval,že kromě vědy v medicíně spočívá umění lékařovo i v jeho zku-šenostech, citu, taktu, bystrosti smyslů, živému zájmu i obrat-nosti ruky. Dodal, že pěstování vědy má obecný význam i provzdělanost českého národa (cit. ze spisu Academia z r. 1863).

Druhým postulátem činnosti lékaře bylo dbát na sociálně-deontologické zásady, opět teprve nedávno zdůrazňované ja-ko sociální determinanty zdraví, jež byly včleněny Světovouzdravotnickou organizací přímo do definice zdraví.

Deontologické principy (kategorie etiky jako nauky o cho-vání a povinnostech) převzal Purkyně ze zkušeností z Fran-cie, kde byl zvolen korespondujícím členem prestižní Fran-couzské lékařské akademie v Paříži dne 24. února 1835.Dnes jsou tyto zásady shrnuty do komunikačních zásad obrat-nosti jednání zdravotníků s pacientem.

Purkyně vždy zdůrazňoval individuální přístup lékařea sestry k pacientovi, tedy to, co dnes označujeme jako per-sonalizovaná medicína.

Význam Spolku pro ČLS JEP je neocenitelný. Zůstává pronás chloubou i učitelem co do náplně, funkce či struktury. Jevzorem ostatním Spolkům, které jsou našimi organizačnímisložkami a jejichž význam nebývá vždy doceněn, ačkoliv bymohly ovlivňovat dění v místech kde působí, aniž by byly při-tom jakkoliv stranicky či jinak vázané.

Česká lékařské společnost JEP si velmi váží osobnostíSpolku, velikánů československé a české medicíny, kteří jsouzáštitou nejen odborné úrovně medicíny, nýbrž i vzdělanostia kultury lékařského stavu.

Je mi ctí gratulovat Spolku českých lékařů a jeho vedeník dosavadní činnosti, poděkovat za ni a přát Spolku úspěchv další užitečné práci. Ujišťuji Vás, že předsednictvo ČLS JEPbude i nadále vaši činnost podporovat a pomáhat.

Jsme k tomu vázáni i nadále vzájemnými dobrými kole-giálními vztahy i vaší slavnou tradicí.

prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc. předseda České lékařské společnosti

Jana Evangelisty Purkyně

Prof. Jaroslav Blahoš, předseda České lékařské společnosti JEP

Zdravice

Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté,

dovolte mi, abych vás přivítal na půdě Univerzity Karlovy, jed-né z nejstarších evropských univerzit, na slavnostním setkánípři příležitosti 150. výročí založení Spolku českých lékařů.

Právě zde, ve Velké aule Karolina, naší národní kulturní pa-mátky, která je symbolem Univerzity Karlovy, prezentoval lé-kař a velký český vědec Jan Evangelista Purkyně svůj vý-znamný objev. Právě zde, na sjezdu německých přírodovědcůa lékařů v roce 1837, jako jeden z prvních na světě přisoudilbuňkám jejich stěžejní význam pro život, a položil tak zákla-dy buněčné teorie.

O několik let později založila skupina lékařů v čele prá-vě s Janem Evangelistou Purkyně tento spolek – Spolekčeských lékařů. Spolek, který se na 150 let, v časech do-brých i v časech zlých, stal důležitou platformou pro rozvojčeského lékařství a významnou platformou vědy u nás.Spolek českých lékařů se tak stal podobně významným proživot českého lékařství jako je buňka významná pro životorganismu.

Dovolte mi, vážené členky a vážení členové Spolku čes-kých lékařů, abych vám všem jménem svým i jménem Uni-

verzity Karlovy popřál nejméně do dalších 150 let mnoho ús-pěchů a radosti.

prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., prorektor UKv zastoupení pana rektora prof. MUDr. Václava Hampla, DrSc.

Prof. Jan Škrha, prorektor Univerzity Karlovy

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. VIII

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8) IX

Prorektor magnificencens, honorabiles, domine honorate,domini honorati,

je mi velkou ctí, že mohu toto slavnostní shromáždění po-zdravit jménem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Pra-ze.

Rok 1862 je významným rokem pro českou medicínu i pročeské národní obrození. Je významným milníkem, kdy vzni-kl Spolek českých lékařů a Časopis lékařů českých, jakožtourčitý mezikrok k vyvrcholení obrozeneckých snah českéhojazyka a české identity. Právě spolková činnost provázanás časopisem, který vychází dodnes, umožnila vznik českého

názvosloví a české lékařské terminologie a na základě čin-nosti těchto institucí mohly vznikat i české kliniky a ústavy.V loňské roce jsme si připomněli 130. výročí založení 1. čes-ké interní kliniky, před nedávnem vznik 1. české chirurgickékliniky. Tyto kroky umožnily, že se univerzita mohla rozdělita vzniknout česká část s klinikami a ústavy kde byl pěstovánčeský jazyk a česká lékařská terminologie.

Na těchto krocích má nezměrný podíl právě Spolek čes-kých lékařů v Praze. Je málo institucí, které mají stopadesá-tiletou historii. Univerzita Karlova patří k výjimkám, ČVUT ta-ké, ale vzdělávacích institucí či osvětových spolků je málo.Připomínali jsme si 150. výročí Sokola a příští rok si připo-meneme 150. výročí vzniku Spolku mediků českých, kterýv návaznosti na své učitele a profesory založili studenti čes-ké lékařské fakulty naší univerzity.

V jednadvacátém století, kdy jsme zahlceni množstvíminformací, se může jevit spolková činnost již jako překona-ná, ale není tomu tak. Před 150 lety vedlo pravidelné set-kávání na půdě Spolku k výměně zkušenosti a názorů v ob-lasti vědy a medicíny, ale i k přemýšlení nad otázkamicelospolečenskými. Dnešní pravidelné přednáškové veče-ry mohou být naopak využity k zastavení v běžném shonujako čas setkávání se s kolegy a známými. Žádná komuni-kační technika nemůže nahradit kontakt člověka s člově-kem a vzájemnou diskuzi a tato setkávání umožňují nadtoi velmi cenou diskuzi mezigenerační mezi uznávanýmia zkušenými odborníky a začínajícími lékaři nebo mediky.Proto Spolku českých lékařů nelze nepopřát minimálně 150dalších úspěšných let v české medicíně a zdravotnictví.A přeji v tom hodně zdaru a úspěchů

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.děkan 1. lékařské fakulty UK v Praze

Prof. Tomáš Zima, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Vážené kolegyně a kolegové,

Spolek českých lékařů byl jak známo založen skupinou po-krokových lékařů, v jejichž čele stál Jan Evangelista Purkyně– vědec světového formátu a to v roce 1862 jako výraz pro-fesní i národní emancipace českých lékařů. Spolek jako prv-ní česká profesní lékařská organizace sehrál spolu s Časo-pisem lékařů českých mimo jiné i významnou úlohu přiformování profesní lékařské samosprávy, tedy komory.

Spolek českých lékařů se svojí 150 let trvající historií před-stavuje dnes úctyhodný příklad tradice a kontinuity, která to-lik chybí České lékařské komoře a která je v podmínkách na-ší země hodnotou vůbec velmi vzácnou.

Spolek českých lékařů však s naší komorou spojují ne-jen společné tradice, ale především sdílení stejných ideálůa hodnot: odbornosti, svobody a humanismu. Tyto hodnotyformující etiku lékařského povolání nejsou něčím samozřej-mým, jde o ideály, za jejichž udržení musíme stále bojovat.Nebezpečí, jež tyto hodnoty ohrožují, sice v současnosti ne-jsou tak průhledná jako za Bachova absolutismu, který brá-nil samotnému vzniku organizace českých lékařů, nebo zakomunistického režimu, který nezákonným aktem zlikvido-val profesní lékařskou samosprávu, avšak i dnes platí, žepokud nebudeme tyto ideály pěstovat a bránit, pak zmizí,rozplynou se.

Na prvním místě si dovolím zmírnit odbornost a erudici lé-kařů, kterou udržuje celoživotní vzdělávání garantované ko-morou, v němž právě pravidelné přednáškové večery orga-nizované Spolkem českých lékařů mají své pevné místo.Erudice a kompetence lékařů jsou bohužel dnes ze stranypolitického establishmentu opakovaně zpochybňovány. Ob-jevují se tak snahy nahrazovat lékaře méně kvalifikovanýmiodborníky. Ministerstvo vydává vyhlášky snižující požadav-ky na množství zdravotního personálu a ignorující přetíženílékařů přesčasovou prací. Politici snižují nároky na kvalifi-kaci lékařů. Možnost, aby praktický lékař pracoval zcela sa-

mostatně po pouhých 3 letech praxe, představuje stejné zne-vážení naší profese jako nápad, aby lékař mohl vykonávatfunkci primáře hned po atestaci, tedy bez potřebné praxe…Cílem těchto nápadů není nic jiného než snaha ušetřit pe-níze, a to i za cenu snižování kvality a bezpečnosti lékař-ské péče.

Druhou hodnotou, za kterou už v zájmu našich pacientůstojí za to bojovat, je svoboda a autonomie lékaře v jehorozhodování o léčbě pacienta. Naši svobodu stále víceomezují zdravotní pojišťovny, které by nám s cílem ušetřitnejraději diktovaly, jak smíme a jak nesmíme své pacientyléčit. Naši autonomii však omezují též manažeři – lidé bezzdravotnického vzdělání, kteří na rozdíl od nás nenesou od-povědnost za zdravotní stav pacientů. Nejnebezpečnějšíjsou však neschopní a zbabělí politici, kteří přenáší zod-povědnost za finanční problémy zdravotnictví na lékaře tím,

Dr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. IX

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8)X

že nastavují takové regulační mechanismy, které přímo nu-tí lékaře k tomu, aby svévolně, bez zákonné opory a navlastní riziko omezovali oprávněné nároky pacientů.

Třetí hodnotou, kterou bych rád zmínil, jsou ideály hu-manismu, sociální spravedlnosti a povinnost chránit právaslabších, tedy našich pacientů. My lékaři respektujeme etic-ké imperativy našeho povolání a nesmíme se nechat aniekonomickým, ani politickým tlakem přinutit k tomu, aby-chom onen nezbytný vztah důvěry mezi lékaři a pacientyv duchu současných zákonů zredukovali na pouhý obchod-ní vztah podavačů a kupujících nějakých služeb.

Vážené kolegyně a kolegové, Česká lékařská komora,jejímž jménem mám tu čest k vám hovořit, se snaží plnit

úlohu garanta kvality a strážce etiky výkonu lékařského po-volání a nebojíme se ani toho, za cenu konfliktů s politic-kou reprezentací hájit oprávněné profesní zájmy svých čle-nů – lékařů. A byl to opět Spolek lékařů českých a jehoaktivní členové, kdo napomohli významnou měrou k ob-novení České lékařské komory v roce 1991. Tak tedy ne-jenom za prosazování našich společných ideálů, ale i zazásluhy o vznik naší profesní samosprávy, bych rád Spol-ku českých lékařů poděkoval a popřál mu další desítky ús-pěšných let.

MUDr. Milan Kubekprezident České lékařské komory

Veľavážené slávnostné zhromaždenie, ctení členoviaSpolku českých lékařů v Prahe,

dovoľte, aby som poďakoval vedeniu spolku českých lékařůna čele s predsedom prof. MUDr. Janom Kvasničkom, DrSc.a prof. MUDr. Milošom Grimom, DrSc., vedeckým sekretáromza pozvanie k účasti na slávnostnej schôdzi venovanej 150.výročiu založenia vašej výnimočnej inštitúcie, ktorá zohral na-zastupiteľnú úlohu nielen na poli českého medicínskeho ži-vota, ale aj celého národne obrodeneckého hnutia v Čechácha na Morave.

Vystúpenie na pôde staroslávneho Karolína s pozdravomod členov Spolku slovenských lekárov v Bratislave (SLL) a odvedenie Slovenskej lekárskej spoločnosti (SLS) je pre mňaveľkou cťou a výnimočne vzácnou príležitosťou, aby som cezhistorické reminiscencie aspoň útržkovite tiež pripomenul his-torickú prepojenosť a spätosť českého a slovenského lekár-stva. Je tomu 391 rokov, čo bol na Staromestkom námestív Prahe po bitke na Bielej hore spolu a význačnými českýmivlastencami popravený Ján Jessenius, pôvodom z Turca, rek-tor Pražskej a predtým Wittenbergskej univerzity, osobný le-kár cisára Rudolfa II., ktorý vykonal v Prahe v roku 1600 ve-rejnú pitvu, prvú v strednej Európe. Nemožno nezdôrazniťpodiel českej lekárskej fakulty Univerzity Karlovej a vplyvupražského prostredia na úrovni medicíny na Slovensku a naudržaní národného povedomia na sklonku 19. storočia, kedypri vystupňovanom maďarizačnom útlaku hrozila slovenské-mu národu smrť. Väčšina absolventov medicíny sa vtedy ve-ľmi aktívne zúčastnila tiež na politickom a kultúrnom životeSlovenska v čase Rakúsko-Uhorskej monarchie a stáli privzniku Československej republiky, menovite: Vavro Šrobár,univerzitný profesor, minister, známi spisovatelia: Ladislav Ná-daši-Jége, Matej Bencúr (Martin Kukučín), Dušan Makovický,osobný lekár L. N. Tolstého a ďalší. V rokoch prvej ČSR sapočet Slovákov, ktorí promovali na Lekárskej Fakulte UK, pod-statne zvýšil, uvediem aspoň chirurga prof. K. Šišku, predse-da SAV a 1. podpredseda ČSAV a niektoré osobnosti, ktorésa neskôr stali predsedami (SSL), boli to profesori Filo, Blaš-kovič, Ondrejička, Niederland (dlhoročný predseda Sloven-skej lekárskej spoločnosti).

Najvýznamnejší medzník vo vývoji medicíny na Slovenskupredstavuje založenie prvej slovenskej univerzity – J. A. Ko-menského v Bratislave a jej prvej fakulty Lekárskej v roku1919 na podnet českých lekárov. Hlavný iniciátor prof. Kristi-án Hynek, 1. rektor univerzity a 1. prednosta internej klinikybol v roku 1920 zakladateľom nášho Spolku slovenských le-károv v Bratislave, viedol spolok v rokoch 1921–1930 (až doodchodu do Prahy) a navrhol vytvorenie najstaršieho odbor-

ného lekárskeho časopisu na Slovensku – Bratislavských le-kárskych listov v roku 1921. Vo výbore SSL zasadali popred-ní predstavitelia československej medicíny ako prof. Spilka,prof. Kostlivý, prof. Brdlík, prof. Mysliveček, prof. Netoušek,prof. Polák, prof. Sumbal a ďalší.

Je teda nespochybniteľnou historickou danosťou, že zrodnovodobého slovenského lekárstva je výsledkom nezištnejmateriálnej a duchovnej pomoci bratského českého národa.

Spolok slovenských lekárov sa trvale hlási k týmto tradíci-ám a koreňom svojho vzniku. Nesmierne si vážime terajšieblízke vzťahy medzi Spolkom českých lékařů a SLL, za čochcem vysloviť vďaku členom výboru Spolku českých léka-řů, menovite predchádzajúcemu predsedovi prof. MUDr. Fr.Kőlbolovi, DrSc. a súčasnému predsedovi prof. MUDr. J.Kvasničkovi, DrSc. Vyjadrením uznania za zásluhy a rozvojslovenskej medicíny je najvyššia pocta SLS – zlatá medaila„Propter merita“, ktorú udelilo prezídium SLS na náš návrhSpolku českých lékařů v Prahe.

V mene temer 4000 členov SSL v Bratislave prajeme naSpolku českých lékařů do nasledujúcich rokov prajeme nepre-rušené úspešné pokračovanie činnosti, rozvíjanie inšpiratív-neho odkazu jeho zakladateľov a bohatých tradícií, aby spo-lok aj v budúcnosti patril medzi popredné organizačné, odbornéa vedecké zložky Českej lékařkej společnosti J. E. Purkyně.

prof. MUDr. Igor Riečanský, CSc.predseda Spolku slovenských lakárov v Bratislave

Prof. Igor Riečanský, předseda Spolku slovenských lekárov v Bratislavě

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. X

Ansprache anlässlich des 150. Geburtstages der Tsche-chischen Ärztegesellschaft in Prag

Sehr geehrte Damen und Herren, sehr geehrter HerrPräsident, lieber Jan Kvasnicka,

zunächst darf ich mich auch im Namen von Dr. Stöckleund Prof. Zehner für die Einladung zu Ihrem 150. Jubiläumdes „Vereins der Tschechischen Ärzte in Prag“ sehr herzlichbedanken. Ich überbringe Ihnen die Gratulation und diebesten Wünsche der „Vereinigung der bayerischenInternisten“.

Wenn ein Verband 150 Jahre Bestand hat - und das inpolitisch schwierigen Zeiten in Europa – dann hat er seineExistenzberechtigung mehr als bewiesen. Ich bin mir sicher– Jan Evangilista Purkinje wird als Gründer dieserVereinigung mit Stolz auf diesen Tag herabsehen.

Schon seit 1990 besteht der Wille von Seiten dertschechischen Internisten und der bayerischen Internisteneine Gedankenaustausch und Fortbildungsveranstaltungenzwischen den beiden Ländern zu organisieren. 1994 erfolgteeine Arbeitstagung in Prag und 1995 in München, die sich mitärztlichen Strukturen im Krankenhaus und in den freienPraxen, sowie über Organisationen – wie kassenärztlicheVereinigungen, Bundesärztekammern, aber auch über Sinnund Inhalt freier Verbände wie Marburger Bund, BDI, VBIoder Hartmannbund befasste. Ab 1996 erfolgte jährlich eineFortbildungsveranstaltung in Prag über aktuelle Themen inder Inneren Medizin. Im Herbst waren die Vorsitzenden IhresVerbandes zum bayerischen Internistenkongress inMünchen geladen und haben mit ihren Diskussionsbeiträgendiese Veranstaltungen bereichert. Durch das gesell-schaftliche Begleitprogramm haben die bayerischenInternisten Prag kennen und lieben gelernt und vice versahaben die tschechischen Internisten in Bayern eine zweiteHeimat gefunden.

Im Verlauf der Jahre sind enge freundschaftlicheBeziehungen entstanden, die das gegenseitige Verstehengefördert haben. Wir denken an alle, die hier maßgeblichmitgewirkt haben: Auf tschechischer Seite: Prof. VladimirPuchmayer mit Prof. Severin Daum als Initiator, Prof.Frantisek Kölbel und Prof. Jan Kvasnicka.

Sie wurden alle 1997 mit dem Golden Ehrenzeichen derVereinigung der bayerischen Internisten ausgezeichnet. Seit2008 wirkt Prof. Milos Grim im Team der tschechischen Ärztemit.

Auf der Bayerischen Seite haben vor allem: Dr. HartwigHolzgartner, Dr. Hartmut Stöckle, Prof. Jürgen Zehner,Prof. Manfred Schattenkirchner, Prof. Wolfram Delius

Dr. Henner Kraus, Dr. Wolf von Römer Verdienste an derEntwicklung dieser Freundschaft. 1997 haben daher HartmutStöckle, Manfred Schattenkirchner und Jürgen Zehner imJahr 2000 Gerd Guido Hofmann, Wolf von Römer dieEhrenmitgliedschaft im „Verein der Tschechischen Ärzte inPrag“ erhalten, was alle Ausgezeichneten als große Ehreempfinden.

Die Beziehungen zwischen Tschechien und Deutschlandsind heute als gut und freundschaftlich zu bezeichnen unddie Zusammenarbeit und Entwicklung in der EU ist erfreulichund zukunftsweisend. Wir wollen diese Entwicklungentschieden weiter fördern.

Wir wünschen Ihrem Verband viel Erfolg und freuen unsauf weiter gute Zusammenarbeit.

Dr. med. Wolf von Römer

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8) XI

Dr. med. Wolf von Römer, předseda Svazu bavorských internistů

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. XI

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8)XII

Nedlouho po vzniku samostatné Československé republi-ky ironizoval Ferdinand Peroutka v knize úvah o povaze čes-kého národa Jací jsme podivuhodnou skutečnost, že se je-ho současníci rádi chlubí tím, že jsou hrdými potomky JanaŽižky, ale zamlčují banální pravdu o tom, že jsou dětmi spo-řádaných občanů z doby panování Františka Josefa.1 I dnes,na počátku druhého desetiletí 21. století, je trochu s podivem,jaký význam pro nás má naše češství a odkaz velkých postavpozdní fáze národního obrození druhé poloviny 19. století,například Jana Evangelisty Purkyně nebo Miroslava Tyrše.

V roce 2012 oslavujeme postupně 150. výročí Spolu čes-kých lékařů, Jednoty českých matematiků a fyziků, tělový-chovné jednoty Sokol nebo udělení spolkového praporu s hes-lem „Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti“ pěveckému sboruHlahol.2 Pro české vědce, lékaře, sportovce, umělce a tak dá-le jsou to jistě významná výročí jejich profesních nebo zá-jmových skupin. Stejně tak mohou být na své intelektuálnía umělecké elity právem hrdi všichni ostatní Češi a Češky, po-čínaje již zmíněnou generací loajálních občanů konstitučníhoRakouska a konče námi samotnými, vyrovnávajícími se roz-pačitě s novou identitou evropskou.

Co je ale méně známé a neprávem opomíjené, jsou širšíokolnosti vzniku českých profesních, vědeckých a dalšíchspolků a také moderních politických stran na počátku šede-sátých let 19. století. Ze srovnání s letošními oslavami stálevelmi aktivních partikulárních společenství (ve smyslu oboro-vém i národnostním) se jeví jako zdánlivě méně významnéloňské připomenutí 150 let moderního parlamentarismua ústavnosti v českých zemích.3 Byla to ale právě rakouskáústava z roku 1861, která zaručila občanům Českého králov-ství moderní občanská práva a svobody. První roky šedesá-tých let se právě proto staly svědkem vlny zakládání spolků,oborově a současně národně orientovaných.

V čele snah o rozvoj lékařské vědy a lékařské profesev českých zemích stál v té době již po řadu let doyen oboruJan Evangelista Purkyně. Ačkoliv patřil k evropsky uznáva-ným vědcům, proslulým především během svého pobytuv tehdejší pruské, jazykově německé Breslau, zasazoval sezvláště od počátku padesátých let o rozvoj stavovských in-stitucí a šíření vědeckých poznatků výslovně v českém jazy-ce. Politického uvolnění k realizaci jeho námětů však využi-ly až mladší generace lékařů, kteří zaštítěni Purkyněhoautoritou na přelomu let 1861 a 1862 stáli u založení Spolkučeských lékařů i Časopisu lékařů českých a o dvě desetiletípozději také u vyvrcholení snah Purkyňovy i své generaceo výuku medicíny v rodném jazyce. Zásluhy o vznik dnes nej-starší kontinuálně fungující lékařské organizace a časopisuv českých zemích tak měli vedle ideového otce J. E. Purky-ně především jejich skuteční zakladatelé, mezi nimi doktořimedicíny Bohumil Eiselt, Eduard Grégr, Václav Staněk a Jo-sef Podlipský. Po několika měsících příprav byl v červnu ro-ku 1862 schválen program i stanovy spolku, na jehož usta-vující valné hromadě 16. července 1862 byl Purkyně zvolen

předsedou. První číslo Časopisu lékařů českých vyšlo jižpředtím, v lednu téhož roku.

Vlastní dějiny spolku a časopisu byly podrobně zpracová-ny, publikovány a prezentovány jak odborné veřejnosti histo-rické nebo lékařské, tak širšímu publiku při předchozích vý-znamných výročích.4 Proto jsem pro svou přednášku o Spolkučeských lékařů v běhu dějin zvolil místo výčtu dat a osobnostínebo místo hodnocení významu spolku a jeho časopisu v jed-notlivých obdobích národních dějin i dějin medicíny trochu ji-ný pohled.

Význam určité historické události, období dějin, instituce,osobnosti, vědeckého objevu a tak podobně pro jejich sou-časníky, pro další vývoj i pro současnost nohou profesionál-ně prostudovat, interpretovat a prezentovat především (i kdyžne výhradně) historici. Současně ale mnohé z historických je-vů tvoří významnou a samozřejmou součást povědomí o mi-nulosti určitého společenství, obvykle národa či jinak defino-vané společenské skupiny. „Všeobecně známé“ a „uznávané“klíčové součásti takového povědomí, například uzlových udá-lostí a období národních dějin, jsou jedním ze současnýchsměrů historiografického bádání nazývány „místa paměti“.

Místem paměti mohou být v klasickém vymezení Francou-ze Pierra Nory jak skutečná místa v geografickém smyslu (na-příklad bitev vítězných či prohraných, tolik oblíbených v čes-kých dějinách), tak události, mytické či historické osobnosti,instituce, symboly nebo pojmy. Koncept míst paměti je vedlefrancouzské historiografie nejvíce rozpracován v nám bližšímněmeckém prostředí. Svá „místa paměti“ mohou mít kroměnárodů pochopitelně i jinak definovaná společenství, napříkladprofesně. V klasických kánonech francouzských „lieux de me-moire“ nebo německých „Erinnerungsorte“ tak najdeme ved-

Spolek ãesk˘ch lékafiÛ v bûhu dûjin

Slavnostní pfiedná‰ky

Doc. Petr Svobodný, ředitel Ústavu dějin Univerzity Karlovy a Archi-vu Univerzity Karlovy

1 Peroutka F. Jací jsme. Demokratický manifest. Praha 1991; 8.2 Průběh oslav JČMF na http://www.jcmf.cz/?q=cz/node/155 (otevřeno 18. 6. 2012).3 Velek L. 150 let moderního parlamentarismu ve střední Evropě. Akademický bulletin 2011; 5: 20–21.4 Sinkulová L. Sto let Spolu českých lékařů. Prakt. Lék. 1962; 42(7): 289–297; Hlaváčková L. Časopis lékařů českých a Spolek lékařů čes-

kých v boji za českou universitu a lékařskou fakultu. Čas. Lék. čes. 1982; 121: 1569–1573; Fejfar Z. Význam Spolku českých lékařů kdysia dnes. Čas. Lék. čes. 1992; 131: 615–632; Hercová J. a kol. Spolek českých lékařů 1862–1992. Praha 1992; Blahoš J, Ticháček B. Sto-ročenka. Historie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Praha 2000; Hlaváčková L. Před 150 lety vyšlo první číslo Časopisu lékařů čes-kých. Jubilea časopisu na jeho vlastních stránkách. Čas. Lék. čes. 2012; 151: 3–4.

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. XII

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8) XIII

le „míst“ spojených s politickou historií obou velkých evrop-ských národů také „místa“ spojená s dějinami vědeckých in-stitucí, například Collége de France nebo Kaiser-Wilhelm-Ge-sellschaft (dnešní Max-Planck-Gesellschaft).5

Celonárodním „místem české paměti“ je nepochybně na-příklad Univerzita Karlova v Praze, „statek národní“, objektuctívání a oslav, v minulosti nejednou překažených nějakýmpolitickým převratem.6 Typickým „místem paměti“ jinak defi-nované skupiny, v tomto případě profesně, všeobecně zná-mým, uctívaným, opakovaně oslavovaným a současně ži-voucím, aktivním a zcela moderním organismem, je právě nášdnešní oslavenec, Spolek českých lékařů.

Svůj dvojí úkol daný mu stanovami v roce 1862 plnil spo-lek v proměňujících se společenských a politických podmín-kách, kterým se někdy zodpovědně přizpůsoboval v zájmu vě-ci, jindy byl nucen podrobit se okolnostem méně dobrovolně.

Úkol pěstovat a oživovat lékařskou vědu, upotřebovata zdokonalovat český jazyk v lékařském umění plnil vždy navýši doby především přednáškovou činností, počínaje Purky-ňovou přednáškou o pohybech srdce až po dnešní pravidel-ná setkávání. Úroveň medicíny publikované v českém jazycešířil jak vydáváním Časopisu lékařů českých, tak zvláště v po-sledních desetiletích 19. století vydáváním lékařských kom-pendií nebo později vydáváním sebraných spisů svého du-chovního otce. O lékařskou vědu pěstovanou a šířenouv českém jazyce se členové spolku zasloužili nejenom v prv-ním období své existence úsilím o zřízení české lékařské fa-

kulty, která zahájila provoz v roce 1883, ale také o více nežpůlstoletí později, kdy přednášky v pražském i brněnskémspolku do jisté míry suplovaly zakázanou výuku mediků pouzavření českých vysokých škol. Po určitou dobu, než byly vy-tvořeny odpovídající institucionální struktury, suploval na pře-lomu sedmdesátých a osmdesátých let 19. století Spolek ta-ké funkce stavovské organizace. Svou svébytnost a vysokouodbornou úroveň si dokázal uchovat i po roce 1948, kdy sestal „pouhou“ všeobecnou sekcí jednotné organizace česko-slovenských lékařů.

Toto je tedy v nejvyšší stručnosti připomenutí vývoje a vý-znamu spolku a jeho časopisu v minulosti.7 Jeho současnémísto a výhledy do budoucna charakterizoval velmi podrob-ně pan předseda, profesor J. Kvasnička. Mně jako historiko-vi zbývá už jen vrátit se letmo k několika okolnostem, kteréze spolku činí tak významné „místo“ v paměti nejen lékařské-ho stavu, ale i v širším povědomí, případně ve veřejném pro-storu.

Na tomto místě je nutné zdůraznit, že mnohé z toho, cobylo řečeno o reálném významu Spolku českých lékařů a cobude řečeno o jeho roli specifického „místa paměti“, platí i prospolky nejprve německých a později slovenských kolegů, ne-mluvě o mnohdy starších a známějších organizacích lékařůvětších evropských nebo mimoevropských národů a zemí.

Nejviditelnějšími způsoby zpřítomnění, respektive opako-vaného zpřítomňování a připomínání národních nebo skupi-nových „míst paměti“ bývají výroční oslavy, s nimi spojené ju-bilejní publikace a také památníky v podobě hmotnýchpomníků. Také Spolku českých lékařů, Časopisu českých lé-kařů a jejich zakladatelům se obou způsobů zpřítomnění do-stalo opakovaně a vrchovatou měrou.

Fyzickým pomníkům zakladatelské generaci jazykově čes-ké vědy, vzniklým ostatně poměrně pozdě, nehrozil osud ně-kterých pomníků lemujících politický vývoj naší země, tedyosud zapomnění či odstranění, případně opakovaného po-stavení.8 Pomník Jana Evangelisty Purkyně z roku 1961 takstále zdobí park na Karlově náměstí,9 podobně jako nedale-ký o půlstoletí starší pomník jeho generačního druha „otce ná-roda“ Františka Palackého. Tomu se ostatně v rámci „kulturyvzpomínání“ (což je mimochodem další módní historiografic-ký koncept) dostalo i vlastního náměstí, zatímco Purkyně semusel – alespoň v Praze – spokojit pouze s krátkou uličkou.Také další zakladatelé spolku a časopisu českých lékařů jsou(nebo byli) ve veřejném prostoru zpřítomněni památníky. Na-příklad pamětní deska Bohumilu Eiseltovi je umístěna na do-mě v Hellichově ulici nedaleko „památníku“ dalšího z aktivis-tů českého národního života vrcholícího po pádu Bachovaabsolutismu, Tyršova domu.

Purkyňův pomník a pamětní desky prvním redaktorům Ča-sopisu lékařů českých byly odhaleny v rámci dlouhodobýchoslav 100. výročí založení spolku i časopisu. Odhalení Pur-kyňova pomníku v listopadu 1961 zahájilo rok trvající jubilej-ní oslavy, pokračující až do listopadu následujícího roku, kdybyly odhaleny pamětní desky prvním redaktorům Časopisu lé-kařů českých a současně dvěma ze 24 prvních členů spolku,B. Eiseltovi a J. Podlipskému.10

Mezi odhalováním památníků probíhaly další vědeckéa společenské akce. Oslavy 100. výročí nejstarší existujícíčeské lékařské organizace, tehdy „pouhé“ všeobecné sekce,a jejího časopisu se konaly v režii jednotné organizace čes-koslovenských lékařů, společnosti nesoucí (opět jako svýmzpůsobem místo paměti) jméno největšího českého lékaře

5 http://de.wikipedia.org/wiki/Erinnerungsort (otevřeno 18. 6. 2012).6 Na téma univerzitních jubileí a kultury vzpomínání se v roce 2011 konala mezinárodní konference, na které byly přednesen i referát o ju-

bilejních oslavách pražské univerzity. Více ve zprávě: Ďurčanský M. Academic Cultures of Remembrance. A Conference on the Triangularrealtionship between Scientific Research, Academic Heritage and University Cultures of Remembrance. AUC – Historia Universitatis Caro-linae Pragensis 2011; 51(1): 94–98.

7 Dějiny spolku zde nastíněné podle prací uvedených v poznámce č. 4.8 Hojda Z, Pokorný J. Pomníky a zapomníky. Praha 1997.9 Matoušek O. Janu Ev. Purkyňovi byl postaven pomník. Čas. Lék. čes. 1962; 101: 570–572.

10 Šmahel O, Syllaba J. Odhalení pamětních desek dr. J. Podlipskému a dr. B. Eiseltovi. Čas. Lék. čes. 1962; 101: 1517–1519.

První číslo Časopisu lékařů českých

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. XIII

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8)XIV

19. století. Po řadě přednáškových večerů v pražském spol-ku a Purkyňových dnech v červnu v Libochovicích vyvrcholiljubilejní rok v listopadu sjezdem československých lékařův Praze. V „pozdravu sjezdu“ vyčetl ministr zdravotnictví Jo-sef Plojhar původnímu spolku „bezideovost, roztříštěnosta akční živelnost“ a současným lékařům naopak vytyčil novýsmysl jejich společnosti: „soustavné zvyšování odbornéhoi politického profilu“.11 Odborné jednání sjezdu i články histo-riků medicíny o dějinách spolku a časopisu se však již bez po-dobných floskulí většinou obešly. Trvalou památkou jubilejníchoslav se staly již zmíněné pomníky a také pamětní medaileJ. E. Purkyně.

Velkých oslav se dostalo 130. výročí spolku v roce 1992 ne-pochybně proto, že byly prvními v nových společenských pod-mínkách. Jejich průběh byl velmi podobný těm dnešním. Slav-nostní večer byl uspořádán rovněž v červnu, zde, ve Velkéaule Karolina. Mimořádnou pozornost tehdy vzbudil pozdrav-ný dopis hrdiny sametové revoluce, prezidenta (tehdy ještěčeskoslovenského) Václava Havla, který nad večerem převzalzáštitu. Mezi čestnými hosty byli jako dnes představitelé osla-vujícího Spolku českých lékařů, jeho mateřské České lékař-ské společnosti J. E. Purkyně, zástupci dalších odbornýcha stavovských organizací lékařů z českých zemní, ze Slo-venska i ze zahraničí. Těsné historické sepětí s univerzitou

a její lékařskou fakultou (respektive fakultami) bylo demon-strováno nejen místem konání, ale také přítomností a proje-vy rektora Univerzity Karlovy a děkana 1. lékařské fakulty. Pří-tomen byl také tehdejší ministr zdravotnictví a zástupceprimátora hlavního města Prahy.12

Přestože lékařské organizace a spolky mají od roku 1935vlastní sídlo v Lékařském domě v Praze 2, ve kterém se odté doby konají i pravidelné přednášky spolku, při nejvýznam-nějších příležitostech, jako je tato, se scházejí zde, na půděpražské univerzity.

Lékaři stáli u jejího zrodu před více než 650 lety, jak svěd-čí například znak jedné ze čtyř tradičních fakult na tapiseriipřed vámi,13 tak mezi průkopníky české výuky medicíny v po-čátcích existence spolku. Přední univerzitní učitelé byli takévždy mezi představiteli spolku, v dobách jeho slávy i v dobáchméně příznivých.

Není proto nepatřičné, když úctu stopadesátiletému jubi-lantovi vyjádřím slovy převzatými ze zakládací listiny Univer-zity Karlovy:

Ad perpetuam rei memoriam! (Na věčnou té věci paměť!)14

doc. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy

11 Plojhar J. Pozdrav sjezdu. Čas. Lék. čes. 1962; 101: 1329–1330.12 Kvasnička J. Slavnostní večer k 130 výročí založení Spolku českých lékařů. Čas. Lék. čes. 1992; 131: 609–614.13 Popis a vyobrazení tapisérie. In: Petráň J. Památky Univerzity Karlovy. Praha 1999; 91.14 Text listiny: (otevřeno 18. 6. 2012).

Vážené dámy, vážení pánové,

nejsem lékařka ani vědec, ale přicházím z kraje a místa,kde Jan Evangelista Purkyně strávil několik šťastných let své-ho mládí a bral Blatnou za svůj domov. Děkuji vám za pozvánía za to, že mohu říci pár slov k výročí Spolku českých léka-řů v Praze jako součásti České lékařské společnosti JanaEvangelisty Purkyně.

Jan Evangelista Purkyně byl přítelem Eduarda Grégra, kte-rý mladého Jana doporučil baronovi Františku Hildprandtovik vyučování jeho dvou dětí na zámku v Blatné. Purkyně zdepůsobil nejen jako učitel a vychovatel, ale byl i překladate-lem Goethových knih a hlavně se stal dobrým přítelem celérodiny. Pobyt na Blatné byl pro Jana i významným impulzempro jeho přírodovědecké studie. František Hildprandt záhy po-znal Janovo nadání a schopnosti a rozhodl se jej finančněpodporovat na dalších studiích. Je možné citovat známý roz-hovor mezi Hildprandtem a Purkyněm slovy Jana Evangelis-ty: „Tu on se svým, mně nezapomenutelným dobrotivým okemke mně pohlédl – on, seděl, já stál – a pravil: „A cožpak pů-jdete na cestu bez klobouku?“ – a když jsem se nedovtipo-val, připojil: „doktorského?“ a hned doložil: „Víte co? Když při-jdete do Prahy, jděte k mému hausmistrovi Kristiánu (bylo tov Široké ulici) a on Vám dá všecko, co budete potřebovat nadisertaci a k doktorování.“

Projevem celoživotní hluboké vděčnosti Františkovi Hild-prandtovi byl zvyk Jana Evangelisty Purkyně mít s sebou navšech působištích odlitek ruky Františka Hildprandta. Tentoodlitek obvykle ležel jako záštita na Purkyňově pracovním sto-le. S léty působení Jana Evangelisty Purkyně na Blatné sou-visí i jeho úmysl založit spolu s mladým Ferdinandem Hild-prandtem internátní školu pro výchovu přírodovědců, prokterou použil název „Sirotčinec“, vyplývající z tehdejší situa-ce, kdy jediné ústavy tohoto druhu sloužily pro výchovu si-rotků a dětí chudých rodičů. Tento projekt se bohužel neu-skutečnil pro válečný konflikt, do kterého mladý Hildprandtmusel narukovat. K Blatné Jana Evangelistu nepoutalo jenpřátelství k rodině Hildprandtů, knihy a výukové povinnosti,

ale také přátelství s mladou Adélou Desfoursovou. I tato osob-ní vzpomínka skrytá v nejtajnějším koutku duše jej po celýživot s Blatnou spojovala.

V roce 1937 se na Blatné uskutečnilo setkání u příležitostioslav 150. výročí narození Jana Evangelisty Purkyně a odté doby je na nádvoří zámku pamětní deska. Pro oživeníPurkyňovy tradice na Blatné bychom rádi organizovali set-kání odborníků zaměřená na význam odkazu Jana Evan-gelisty Purkyně pro současnou vědu. Tato setkání na Blat-né by mohla mimo jiné ukázat Jana Evangelistu jako vzormladým vědeckým pracovníkům pro jejich dnešní vědeckoudráhu.

Přejí vám hodně úspěchů k dnešnímu výročí a děkuji vámza pozornost.

Jana Germenis-Hildprandt

Baronka Jana Germenis-Hildprandt

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. XIV

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8) XV

Vážený panprof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc.předseda Spolku českých lékařů

V Praze 4. června 2012Vážený pane profesore,

dovolte mi, abych Vám jménem svým a jménem Spolku mediků českých co nejsrdečněji poblahopřál k tak významné-mu výročí, jako je 150 let existence Vašeho Spolku českých lékařů ČLS JEP.

Je úžasné, že se české hrdé stavovské organizace mohou dožívat tak krásných jubileí. Spolek mediků českých budestejné jubileum slavit v akademickém roce 2012/2013. Myslím, že při této významné události bychom mohli společněuspořádat menší posezení SČL ČLS JEP a SMČ – například v Akademickém klubu 1. LF UK ve Faustově domě. Na tom-to posezení by mohli promluvit významní členové našich Spolků a mohli bychom se blíže seznámit.

Vše nejlepší přejí členové Spolku mediků českých!

S pozdravemJiří Kohout

předseda představenstva SMČ

Spolek medikÛ ãesk˘ch

Dopis

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. XV

ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH 2012; 151 (8)XVI

Spolek lékafiÛ ãesk˘ch v PrazeZPRÁVY

pořádá v září a říjnu 2012 pravidelnépřednáškové večery s diskuzí. Začátek vždy v 17 hodinv Lékařském domě v Praze 2,Sokolská 31.

DNE 24. ZÁŘÍ 2012 Přednáškový večer Chirurgické kliniky2. LF UK a FN Motol Přednosta: prof. MUDr. Jiří Hoch,CSc.

Chirurgie ve vyšším věku

Koordinátor: prof. MUDr. Jiří Hoch,CSc.1. J. Hoch: Úvod (5 min)2. J. Hoch, M. Blaha: Kolorektálníkarcinom ve stáří (10 min)3. A. Nikov, J. Schwarz: Akutníkrvácení do GIT (10 min)4. F. Pazdírek, D. Kostrouch: Akutnícholecystitida (10 min)5. B. East, T. Krejčí: Ileózní stavy(10 min)6. M. Vjaclovský, J. Neumann: Nutricechirurgických pacientů vyššího věku(10 min)7. R. Kufa, L. Frajer: Estetickáchirurgie ve stáří? (10 min)Diskuze

DNE 1. ŘÍJNA 2012Přednáškový večer Gynekologicko-porodnické kliniky nemocnice 1. LF UK a Nemocnice Bulovka Přednosta: prof. MUDr. MichaelHalaška, DrSc.

Skřivanův večerPřehled zájmů pracovníků kliniky

Koordinátor: prof. MUDr. MichaelHalaška, DrSc.1. M. Halaška: Úvod (5 min)2. B. Sehnal: Prevalence anální HPVinfekce (5 min)3. D. Driák: Kontroverze vakcinaceproti HPV (5 min)4. L. Krajčiová: Využití koagulaceLigaSureTM v gynekologické operativě(5 min)5. P. Filová: Použití drenážního Hi-Vacsystému při léčbě infekčních ran (5 min)6. H. Neumannová: Naše zkušenostis prvotrimestrálním skríningem (5 min)7. P. Bolehovská: Změny angiogenezeplacenty u těhotných s IUGR (5 min)8. Z. Kolářová: Analýza ST úsekuFEKG během porodu (5 min)9. E. Menzlová: Appendicitisv graviditě (5 min)10. M. Mojhová: Infekční porody(rubeola) (5 min)11. M. Dvořák: Management graviditys plodem v poloze KP (5 min)Diskuze

DNE 8. ŘÍJNA 2012 Přednáškový večer Ústavu lékařskébiochemie a laboratorní diagnostiky1. LF UK a VFN Přednosta: prof. MUDr. Tomáš Zima,DrSc.

Hořejšího večer

Koordinátor: prof. MUDr. Tomáš Zima,DrSc.1. T. Zima: Úvod (5 min)2. M. Kalousová: Těhotenský proteinPAPP-A u pacientů s onemocněnímledvin (10 min)3. Z. Zemanová, K. Michalová,J. Březinová: Přínos mikročipovýchtechnologií pro analýzu genomunádorových buněk (10 min)4. Z. Doubková: Infekce způsobenéPneumocystis jirovecii (10 min)5. T. Kvasnička a kol.: Profylaxehluboké žilní trombózya trombotických komplikací v graviditě– naše 10leté zkušenosti (10 min)6. M. Jančíková: Detekcea charakterizace cirkulujícíchnádorových buněk u pacientůs kastračně rezistentním karcinomemprostaty (10 min)7. M. Leníček: Malabsorbce žlučovýchkyselin (10 min)8. P. Kocna: Screening KRCA –novinky (10 min)Diskuze

DNE 15. ŘÍJNA 2012Přednáškový večer Kardiologickékliniky IKEM Přednosta: prof. MUDr. JosefKautzner, CSc.

Weberův večerPlicní hypertenze v roce 2012

Koordinátor: prof. MUDr. JosefKautzner, CSc.1. J. Kautzner: Úvod (5 min)2. M. Kleissner: Definice, klasifikace,epidemiologie a prognóza plicníhypertenze (15 min)3. M. Šramko: Diagnostický algoritmusu plicní hypertenze (15 min)4. H. Al-Hiti: Moderní léčba plicníhypertenze (15 min)5. A. Reichenbach: Případy z našípraxe (10 min)Diskuze

DNE 22. ŘÍJNA 2012Přednáškový večer 1. interní kliniky1. LF UK a VFN a Ústavu hematologie a krevnítransfuze Praha Přednosta: prof. MUDr. Marek Trněný,CSc.

Eiseltův večerHodgkinův lymfom

Koordinátor: prof. MUDr. MarekTrněný, CSc.1. M. Trněný: Úvod (5 min) 2. M. Trněný: Hodgkinův lymfom(10 min)3. J. Stříteský: PatogenezeHodgkinova lymfomu z pohledupatologa a klasifikace lymfoproliferací(10 min)4. T. Stopka: MicroRNA a molekulárněbiologická charakterizacelymfoproliferativních nádorů včetněHodgkinova lymfomu (10 min)5. J. Kořen: Primární terapieHodgkinova lymfomu (10 min)6. D. Pohlreich, B. Vacková, J. Kořen:Autologní transplantace v léčběrelapsu Hodgkinova lymfomu (10 min) 7. V. Válková: Alogenní transplantacev léčbě Hodghinova lymfomu (10 min)Diskuze

DNE 29. ŘÍJNA 2012 Přednáškový večer Stomatologickékliniky 1. LF UK a VFN Přednosta: prof. MUDr. Jiří Mazánek,DrSc.

Kostečkův večer

Koordinátor: prof. MUDr. Jiří Mazánek,DrSc.1. J. Mazánek: Úvod: Vzpomínka naprof. MUDr. Jaroslava Tomana, DrSc.(5 min)2. H. Hubálková, H. Staňková,I. Linetskiy, J. Mazánek: Léčenízánětů zubního lůžka ozónovou vodou(10 min)3. J. Handzel, L. Hess, T. Hlaďo,L. Navarová, A. Planerová,J. Vašáková, J. Donátová: Inhalačnísedace při vědomí Entonoxem(10 min)4. L. Korábek, I. Pipková: Problémysoučasné orální medicíny (10 min)5. H. Staňková, J. Mazánek:Orofaciální záněty v proměnách času(10 min)6. R. Foltán, J. Nieblerová,V. Machoň, K. Klíma: Nové trendyv ortognátní chirurgii (10 min)7. R. Šmucler, M. Vlk, Z. Matějka:Topická a systémová fotodynamickáterapie maligních nádorů hlavy a krku(10 min)8. R. Jirman, Z. Horák, J. Mazánek:Řešení obličejových defektů 3Dcustom – made implantáty (10 min)Diskuze

prof. MUDr. Miloš Grim, DrSc. vědecký sekretář

prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc. předseda

clc 8-012priloha 30.7.2012 14:02 Str. XVI