10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.:...

67
Sestavil: MUDr. Karel Hrnèíø Škodliviny v pracovním prostøedí pSycHicKá zátìŽ Ronov pod Radhoštìm • 2007 - 2008 pracovní zátì stres chování v práci motivace hodnocení psychické zátìe úèinky na zdraví zaøazení do rizika preventivní opatøení preventivní prohlídky legislativa ROVS - Rožnovský vzdìlávací servis s.r.o. Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR

Transcript of 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.:...

Page 1: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Sestavil: MUDr. Karel Hrnèíø

Škodliviny v pracovním prostøedí

pSycHicKá zátìŽ

Ro�nov pod Radhoštìm • 2007 - 2008

pracovní zátì� stres chování v prácimotivacehodnocení psychické zátì�e úèinky na zdravízaøazení do rizikapreventivní opatøenípreventivní prohlídkylegislativa

ROVS - Rožnovský vzdìlávací servis s.r.o.Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR

Page 2: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Psychologie práce Psychologie práce ..................................................................... 1

Úvod...................................................................................... 2 Pracovní zatížení, zátěž v pracovním procesu ...................... 6 Prožívání a chování se člověka v práci ............................... 13 Motivace.............................................................................. 15 Hodnocení psychické zátěže v pracovním lékařství ........... 20 Účinky na zdraví ................................................................. 29 Expozice psychické zátěži .................................................. 37 Zařazení do rizika................................................................ 48 Ochrana zdraví před psychickým přetížením...................... 49 Legislativa........................................................................... 52 Preventivní prohlídky.......................................................... 53 Slovník cizích slov.............................................................. 61 Literatura............................................................................. 64

Příloha: Hodnocení pracovní zátěže–Meisterův dotazník......................................................................................... 66

Page 3: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Úvod Uvedená publikace je další částí koncipované série základních škodlivin v pracovním prostředí (vyšel již hluk, vibrace, prach, biologičtí činitelé, karcinogeny a mutageny, neionizující záření, mikroklimatické podmínky následovat bude fyzická a senzorická (zraková) zátěž atp.) tak, aby byla možnost vybrat si pouze parametr, jež je pro danou organizaci či firmu klíčový či zajímavý.

Základní zacílení je na bezpečnostní techniky či jiné pracovníky pověřené péčí o BOZP vč.odborářských pracovníků z těchto komisí, dále na hygieniky práce, event. pracovníky odd.nemocí z povolání či jiné klinické pracovníky, studenty atp.

Psychická zátěž je tak trochu na okraji zájmu pracovníku v oblast BOZP většinou se zaměřuje pouze na pracovníky, kteří mají předepsané speciální preventivní prohlídky, ale základní znalosti prožívání a chování člověka v práci nezřídka chybí.

Slabé jsou vědomosti rovněž z oblasti hodnocení psychické zátěže – tj. výběr alespoň základních testovacích metod.

K neutěšené situaci přispívá i legislativa vcelku zavádějícími pojmy např. sociální interakce a interpersonální aktivity proto je zejména zařazování pracovníků do rizika detailněji popsat.

K podrobnějšímu pochopení dané problematiky je nutné mít i základní znalosti o obranných a zdolávacích mechanismech stresu, o způsobech a stylech řízení, event. i o působení mimopracovních vlivů - a proto i dosti podrobně zpracovaná část o prožívání a chování.. i když se tato část může zdát na první pohled nadbytečná či složitá, trocha náhledu snad nezaškodí a pro pochopení vlivu na organismus je tato nezbytná.

Publikaci uzavírá přehled preventivních prohlídek u jednotlivých skupin profesí (provozování dráhy, řidiči, obsluha plavidel, letecký personál, ohrožení jiných osob, hasiči a záchranáři, řídící centra).

Page 4: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Psychologie práce. Psychologie práce je aplikovaná vědní disciplína o subjektivních a objektivních činitelích determinujících psychickou aktivitu a výkonnost pracujícího člověka. Je jedním z oborů empirického využití poznatků o duševním zdraví člověka v různých oblastech společenské praxe, především v ekonomickém procesu. Toto klasické pojetí definice pracovní psychologie se v průběh posledních třiceti roků značně modifikovalo. v roce 1990 Saegert a Winkel publikovali souhrnnou studii s novým zaměřením, do které zahrnuli teorii a metodologii environmentální psychologie. Za specifický problém v této oblasti psychologie označili zkoumání vztahu venkovního prostředí a kognitivních (poznávacích) procesů člověka a jinými slovy osobnosti ve vstahu k vnějšímu prostředí. Environmentální psychologie definuje „ environment „ jako komplexní vnější prostředí, které zahrnuje kromě životního prostředí i pracovní a sociální podmínky. Z praktického a výzkumného hlediska je významný zejména vliv vnějších podmínek (stabilních činitelů) a faktorů (proměnlivých činitelů) na chování člověka, jeho výkon a psychofyziologické charakteristiky. Vnější podmínky práce představují v současnosti základní problémový okruh nejen v environmentální psychologii, ale i v preventivní medicíně. z hlediska uplatnění psychologie v pracovním lékařství se ukazuje její význam jak při řešení problémů týkajících se životního – fyzikálního, biologického, chemického, sociálního a pracovního prostředí, jakož i při psychologickém zvládání konfliktů a nepřiměřené zátěže s možností pozitivně modifikovat chování člověka. To znamená, že při respektování psychické reflexe a psychické regulace člověka musí psychologie využívat všechny své disciplíny a metody. Přitom je důležité zdokonalovat metodologické a metodické přístupy ke studiu lidského myšlení a chování v souladu s duševním zdravím člověka a jeho optimálním pracovním výkonem.

Page 5: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Psychologie práce v pracovním lékařství. Při řešení problémů vzájemné interakce mezi člověkem a prací v rámci preventivního pracovního lékařství se musí uplatňovat multidisciplinární přístup, tj. úzká spolupráce všech věd sdružených v komplexu ergonomie (antropologie, fyziologie, preventivní lékařství, psychologie práce, sociologie). Protože prvořadým cílem je péče o tělesné a duševní zdraví pracujícího člověka (základní předpoklad vysoké osobní produktivity), nejdůležitější je spolupráce mezi pracovním lékařstvím a psychologii práce. i když mají oba obory stejný zájem, stejné úkol a stejné cíle, každý z nich přistupuje k řešení otázek ze svého hlediska a využívá vlastní odborné metody. Psychologicko – preventivní (hygienická) optimalizace pracovišť je klasickým postupem, který se realizuje v rámci tzv. hygienicko – zdravotnických opatření. Podklady jsou hygienické normy, bezpečnostní předpisy a preventivní opatření zaměřené zejména na profesionální poškození zdraví (nemoci z povolání, psychosomatické nemoci). Psychologie práce se v rámci preventivního pracovního lékařství uplatňuje v několika rovinách. v praktické rovině se jedná o zabezpečení součinnosti v rámci běžných hygienických a ergonomických opatření s respektováním psychologických poznatků o vlivu specifických podmínek, požadavků práce a faktorů pracovního prostředí na psychiku pracujícího člověka a s uplatňováním zásad duševního zdraví v hygienických normách a v bezpečnostních předpisech. Protože psychika je permanentně fungujícím regulátorem lidského chování a konání, teze o psychosomatické jednotě organismu zdůrazňuje oboustrannou závislost tělesných duševních složek, tedy vzájemné ovlivňování fyziologických a psychických funkcí. Celkový zdravotní stav a funkční a výkonová pohotovost psychiky rozhodujícím způsobem ovlivňují produktivitu pracovníka. Ve výzkumné, ale i v klinické rovině je především psychologie práce v rámci preventivního pracovního lékařství medicínsko – psychologicky orientovaný přístup k určování druhu a stupně pracovního zatížení. z tohoto hlediska je prvořadé zkoumat možnosti zabezpečení spolehlivého výkonu člověka v pracovním zařazení. Psychologický přístup (včetně výzkumu) se soustřeďuje především na optimalizaci pracovního zatížení. Izolované přístupy (psychologické, fyziologické či biochemické) nejsou relevantní (rozhodující, podstatné), protože hodnocení a posuzování výkonnosti

Page 6: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

člověka si vyžaduje systémový přístup. v rámci tohoto přístupu se postupně vyhranila „ problematika zátěže člověka při práci „. Cílem interdisciplinárního řešení dané problematiky je dosáhnout přiměřenou zátěž a s použitím teoretických i praktických nástrojů odstraňovat všechny vlivy vyvolávající negativní zátěž (nadměrnou, resp. nedostatečnou). Vztah psychologie práce a pracovního prostředí se začal prohlubovat zejména s vývojem profesí s novými problémy, které se týkaly organizace práce, pracovního místa a zátěže při práci. Tím jsou dány úlohy psychologie práce v pracovní lékařství. Základní úlohou je harmonizace složitých a mnohostranných vztahů mezi člověkem a prací. Tato úloha spočívá v adjustaci (přípravě), resp. optimalizaci práce se zřetelem na člověka, tedy v humanizaci práce a pracovních podmínek se zohledněním individuálních zvláštností konkrétního člověka. To znamená, že na pracovištích je nutno vytvářet takové podmínky, které zabezpečí maximální produktivitu práce bez poškození zdraví pracujícího člověka. Druhou stránkou harmonizace je adaptace pracovníka na práci, tj. přizpůsobování člověka práci, i s předpokladem, že bude moci neustále rozvíjet své osobní vlohy, pracovní schopnosti a vlastnosti. Význam psychologie práce v tomto směru spočívá zejména v zabezpečování přístupů, které budou v praxi zohledňovat psychickou stránku, tj. duševní zdraví pracujícího člověka, a to s využitím klinickou poradenské, resp. pedagogické činnosti. Duševní zdraví (psychické, mentální) je podle definice WHO součástí celkového zdraví. Je to stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody organismu, nejen nepřítomnost emoci. v uzším, psychologickém smyslu odráží přeměřenou sebekoncepci, sebeúctu a seberealizaci, která člověku přináší spokojenost a vyrovnanost v pracovním a v mimopracovním životě. Z hlediska psychosomatické medicíny duševní zdraví a jeho subjektivní uvědomování závisí na mnohých, vzájemně se ovlivňujících faktorech a podmínkách, ve kterých jednotlivec či skupina žije. Účinky vnějšího prostředí (včetně pracovního) se projevují v prožívání, chování a činnosti psychických funkcí a procesů a mohou mít za následek stav označovaný jako zátěž – stres anebo stav, který může být spouštěcím mechanismem vzniku psychosomatických onemocnění (resp. i profesionálních onemocnění).

Page 7: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Pracovní zatížení, zátěž v pracovním procesu Zátěž je faktor, který působí na organismus a jako reakci vyvolává určitou námahu (úsilí). Míra namáhání závisí nejen na velikosti zátěže, ale i na vlastnostech osobnosti, resp. na celkovém stavu organismu. Při posuzování přiměřenosti zátěže je nutno volit metody, které adekvátně a objektivně měří jak výkon, tak i námahu (zátěžový stav) individua. Námaha (odpověď organismu na zátěž) se projevuje změnami ve fyziologických i psychických funkcích. Měření odpovědi organismu na zátěž představuje kvantifikování měřených parametrů fyziologických funkcí, hodnocení psychologických parametrů vyjadřuje výkon v příslušné psychologické úloze. Neuropsychická zátěž vyjadřuje určitý průběžný děj zátěže organismu. Tento druh zátěže je aktuální zejména v souvislosti s narůstajícím využíváním neuropsychické složky člověka v pracovním procesu (uplatňování vyšších psychických procesů při vykonávání pracovní činnosti) a se snižováním fyzického zatížení. Stálá neuropsychická zátěž (často až na hranici vyčerpání organismu) znamená nejen trvalé přetěžování, ale i riziko náhlého selhání. Velmi reálně je i riziko vzniku zdravotních poruch a onemocnění nervové soustavy, případně i dalších orgánových systémů (např. kardiovaskulárního trávicího systému). Pracovní podmínky jsou aktivní činitelé, kteří ovlivňují fyzickou a psychickou aktivitu (fyzikální, chemické, biologické faktory, zvýšené pracovní tempo, konflikty, frustrace, stresy apod.). Biorytmické změny organismu v průběhu dne představují další faktory, které mohou ovlivnit výkon. Tato problematika se stala podkladem komplexního zkoumání směnové práce a práce žen. Cirkadiánní (změny během dne) tělesné teploty (její fyziologická křivka je paralelní s průběhem aktivace CNS a produkcí endokrinních žláz) je základem posuzování cyklických změn psychických funkcí v průběhu dne (už od 60.let 20.století). Z průběhu tělesné teploty během dne byla odvozena křivka pracovního výkonu, která se stala východiskem pro studium vztahu mezi odolností proti zátěži v průběhu 24 – hodinového cyklu a funkčními změnami v organismu. Tím, že se v průběhu 24 hodin mění aktivita adrenálního kortexu

Page 8: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

a sympatikoadrenální aktivita nastává v ranních a odpoledních hodinách. Tyto změny souvisí i s fyzickou aktivitou a s prožíváním pohody.

0I při sledování biorytmických změn psychických funkcí a procesů se ukázalo, že jednoduché psychické funkce (reaktibilita, pozornost) mají stejnou křivku jako tělesná teplota v průběhu dne. Vyšší stupně psychických procesů – paměť, rozhodování, řešení problémů – mají odlišný rytmus, ne cirkadiánní (např.výkon v krátkodobé paměti má ultradiánní průběh, tj. 21 – hodinový).

Page 9: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Toto poznání má mimořádný praktický význam pro pracovní lékařství i pracovní psychologii. Protože psychické procesy nejsou v průběhu dne stejně aktivní (mění svůj vrchol), pouze s vysokou pozitivní motivací může pracovník dosahovat maximální výkon v době mimo vrcholu aktivity, což je spojeno s určitou psychickou zátěží. Psychická zátěž je proces psychického zpracovávání a zdolávání požadavků a vlivů prostředí, přičemž prostředím rozumíme všechno, co člověka obklopuje, včetně pracovního prostředí, společenských vazeb, událostí a norem chování. Nároky prostředí (i práce) mohou být větší než psychická zdatnost jednotlivce (pracovní potence). V rámci psychické zátěže rozlišujeme senzorickou zátěž, která vyplývá z požadavků na činnost periferních smyslových orgánů a odpovědných struktur CNS, mentální zátěž vyplývající z požadavků na zpracování informací, které kladou nároky na psychické funkce a procesy (pozornost, představivost, paměť, myšlení a rozhodování) a emocionální zátěž vyplývající z požadavků, které vyvolávají afektivní odpověď. Psychologické procesy při zátěži se aktivují podle prožívání situace a vlastního stavu organismu. Základem prožívání zátěže je percepce, tj. vnímání, cítění a hodnocení situace, resp. požadavků z hlediska náročnosti

Page 10: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

pro jednotlivce. Právě od ní se odvíjí schopnost a míra zvládání či nezvládání psychické zátěže (coping process). Intenzitu prožívání problémů v náročných situacích a schopnost vyrovnat se s nimi anebo na ně přiměřeně reagovat ovlivňují různé faktory. Nejvýznamnější z nich jsou vrozené schopnosti a vlastnosti organismu, získané zkušenosti a praktické poznatky z prožitých, už „ absolvovaných „ náročných situací, pracovní atmosféra, jakož i zvláštní tréninkové metody a techniky, kterými se zvyšuje připravenost pracovníků na přiměřené zvládnutí náročné situace. V souvislosti s pracovní zátěží se v oblasti preventivního pracovního lékařství uplatňují aspekty psychologie práce. Problém přiměřenosti zátěže se ve světě v posledních dvaceti letech přijímá kriticky. Teoretický trend zkoumání zátěže z hlediska jejího zvládání zohledňuje vliv vnějších a vnitřních podmínek tj.psychickou funkční zdatnost a vlastnosti osobnosti. Někteří autoři věnují zvýšenou pozornost otázkám fyziologické námahy ve vztahu k individuálním pracovním cílům a účasti především kognitivní složky osobnosti na zvládání zátěže. Protože této problematice se věnují mnozí autoři, je důležité odstranit nepřesnosti v chápání a formulování zátěže a stresu. Psychologické aspekty stresu z hlediska psychologické teorie se dostávají do popředí v souvislosti se stresory (každý faktor, který vyvolává stres anebo narušují rovnováhu organismu) a s prožíváním stresu, tj. s odrazem stresových situací v psychice. Původní koncepci stresu jako reakce vypracoval H.Selye, který zavedl i pojem stresor. Na význam psychického stresu upozornil až ve svých pozdějších pracích, když uvedl, že stres vyvolávají především psychosociální faktory, které jsou pro vyvolání stresových stavů někdy důležitější než fyzikální anebo biologické faktory. Selye definoval stres jako nespecifickou odpověď organismu na jakýkoli druh podnětu, který ohrožuje celistvost a integritu člověka. Psychický stres je soubor reakcí organismu na extrémní psychickou zátěž způsobenou domnělým anebo skutečným ohrožením existence anebo silným, pro jednotlivce mimořádně významným podnětem, který mobilizuje všechny jeho síly na obranu a obnovu psychické rovnováhy.

Page 11: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Samotný stres je možné někdy chápat i jako stimul (životní událost, životní změnu, okolnosti, situace), které vyvolává zvýšená vnímavost jedince. Holmes a Rahe sestavili seznam 43 životních změn a událostí (negativních i pozitivních), které působí stresujícím způsobem na člověka Pořadí Životní událost, změna Hodnota

1. smrt partnera 100 2. rozvod 73 3. oddělení partnerů 65 4. vězení 63 5. smrt člena rodiny 63 6. osobní úraz nebo nemoc 53 7. svatba 50 8. ztráta práce 47 9. smíření partnerů 45 10. odchod do důchodu 45 11. změna zdravotního stavu člena rodiny 44 12. těhotenství 40 13. sexuální obtíže 39 14. přírůstek do rodiny 39 15. významná změna v zaměstnání 39 16. významná změna ve finančním zabezpečení 38 17. smrt blízkého přítele 37 18. změna ve způsobu práce 36 19. závažné neshody partnerů 35 20. dluh přesahující 10 000 dolarů 31 21. propadnutí dluhu v záložně 30 22. změna v pracovní odpovědnosti 29 23. odchod dětí z domu 29 24. těžkosti s tchyní 29 25. výjimečný osobní čin 28 26. partnerův nástup do práce, event.ukončení práce 26 27. začátek anebo ukončení školy 26 28. změna životních podmínek 25 29. prohlídka zdravotního stavu 24 30. těžkosti s nadřízeným 23 31. změna pracovní doby a pracovních podmínek 20 32. změna v bydlení 20 33. změna školy 20

Page 12: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

34. změna rekreačních aktivit 19 35. změna náboženských aktivit 19 36. změna sociálních aktivit 19 37. dluh do 10 000 dolarů 17 38. změna spánkového režimu 16 39. změna v počtu rodinných setkání 15 40. změna ve stravovacích návycích 15 41. prázdniny 13 42. vánoční období 12 43. malé porušení zákona 11

Tab. Seznam stresujících životních události

Víceré studie potvrdily, že při vysokém kumulativním skóre, trvajícím více než 1 rok, se zvyšuje vnímání stresu (i v práci). Někdy při vysokém skóre narůstá agresivita. Stresory jsou faktory, které podněcují vznik stresu a mohou mít různý charakter, dle toho, zda se týkají životního stylu, práce a pracovního prostředí, mezilidských vztahů, subjektivního prožívání (uvědomování si vlastních chyb a nedostatků, strach, úzkost, neschopnost se rozhodovat, sociální izolace), fyzikálních a přírodních podmínek (hluk, chlad, horko, hypobarie a hyperbarie, rtg záření, ultrazvuk, atmosférické vlivy, statická elektřina, atp.), tělesného stavu (úraz, bolest ap.), působení chemických, toxických a karcinogenních látek, insulinové hypoglykémie, alergenů, biologických činitelů anebo sociálně – psychologických činitelů. Stresory pracovního prostředí je možné rozdělit do několika skupin:

♦ organizační - organizační změny, nepřiměřená komunikace (samota, izolace, předimenzování kontaktu s lidmi), sociální atmosféra na pracovišti (komunikace, interpersonální vztahy, konflikty, styl řízení, šikana), málo podpory v práci, konflikt s organizačními požadavky a cíli, monotónnost práce, nízká motivace, nadměrná mobilita

♦ vývoj zaměstnanecké kariéry – ztráta dobrého vedoucího, pokles ochrany, nová zodpovědnost, obavy ze ztráty práce, nezaměstnanost

♦ úlohy kladené na pracovníka – velká zodpovědnost za životy druhých, nevyhnutelnost řešit konflikty, „dvojkolejnost„

Page 13: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

v rozhodování, tlak vedení i podřízených, nepřiměřené podmínky na práci, nepřiměřená autoritativnost

♦ požadavky na pracovníka – kvantitativní i kvalitativní přetížení (overload), kvantitativní i kvalitativní nevytížení (underload), vitalita, ohleduplnost k jiným, úzký prostor na rozhodování, nepřiměřené termínování výkonů (časová tíseň), popracovní zvyšování si kvalifikace

♦ pracovní prostředí a podmínky – málo estetické prostředí, nevyhovující až škodlivé fyzikální a chemické faktory, zápach, ergonomické problémy (nevhodné parametry pracovního místa anebo pracovních nástrojů), ohrožení bezpečnosti při práci (prostorové problémy, práce ve výškách, obavy z infekce, intoxikace atp.)

♦ sociální atmosféra na pracovišti ♦ vertikální a horizontální mezilidské vztahy na pracovišti ♦ komunikace na pracovišti (vertikální a horizontální) ♦ styl řízení ♦ směnová práce, režim práce a odpočinku

♦ adekvátní kvalifikace

♦ uspokojení biologických i sociálních potřeb prostřednictvím pracovního procesu.

Dispoziční a jiné faktory ovlivňující odpověď na stres Reakce jedince na stres závisí na charakteru stresoru, na jeho intenzitě a délce působení, na množství současně působících stresových podnětů, na vnímání stresující události, předchozí zkušenosti, používaných mechanismech zdolávání stresu, na podpoře jiných lidí, věku apod. Existují i osobní predispozice k nemocem zapříčiněných stresem. Např. u lidí typu a - ambiciózních, soutěživých, na výkon orientovaných jedinců se zaznamenává vyšší výskyt ischemické choroby srdce. i hněviví, asociální anebo zle přizpůsobiví jedinci reagují na stres hůře. Změny týkající se pracovního místa anebo pracovní činnosti hůře snášejí starší lidé. Za určitých okolností může změna zaměstnání anebo invalidita znamenat vysvobození ze stresové situace. U některých jedinců se při nepřiměřených pracovních nárocích zvyšuje počet absencí v práci, případně „ rozpouštějí „ napětí a pocit časové tísně užíváním léků, drog nebo alkoholu. v poslední době se trvalý příjem určitých psychofarmak a drog zaznamenává u mnohých profesionálně velmi vytížených lidí (např. podnikatelů, manažerů, ale i v uměleckých kruzích).

Page 14: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Prožívání a chování se člověka v práci Chování se člověka v práci a jeho celkový výkon ovlivňují objektivní i subjektivní faktory. Objektivně na něj působí vše, co souvisí s pracovištěm a podmínkami na pracovišti (oblast zaměření, komunikační informační systém, systém práce, pracovní prostředky, technologický proces atp.) Subjektivní vliv je daný osobnostním profilem (motivy, postoje, hodnotový systém, styl života), fyziologickými a psychickými předpoklady (zdravotní stav, duševní způsobilost, fyziologicko – psychická odolnost, vlohy, schopnosti, úroveň psychických procesů a vlastností), jakož i kvalifikační připraveností (vzdělanostní úroveň, profesní znalosti, zručnosti a zkušenosti). Hlavím motivem každé činnosti a aktivity je uspokojování určitého druhu lidských potřeb (biologických, osobnostních anebo sociálních). Každá činnost, kterou člověk vykonává (řešení problému, ale i mechanické, monotónní a bezmyšlenkovité úkony), se spojuje i s emocionálně – citovým prožíváním a vyvolává příjemné nebo nepříjemné zážitky, pocity spokojenosti nebo nespokojenosti, resp. Nepohodu. Emoce a city mají pro život v pracovních skupinách i pro samotný pracovní proces velký význam, protože výrazně ovlivňují nejen výkon, ale i celkové chování člověka. Vznikají v takových situacích, které mají charakter výjimečnosti anebo se vyskytují zřídka a nepravidelně, přičemž mohou být zdrojem vnitřního napětí a příčinou dobré či špatné pracovní adaptace či nevhodné sociální adjustace. Jedná se zejména o frustrační situace (zmaření očekávaného výsledku, překážka na cestě k cíli, neuspokojení potřeb), stresové situace (přítomnost aktuálních a škodlivých jevů, nevyhnutelnost okamžitě řešit náročnou úlohu, hrozba dlouhodobého životního neúspěchu) a tzv. emergentní situace (nové, dosud neznámé podněty, neobvyklé a náhlé události). Pokud je napětí trvalé, nepřerušované a nekompenzované dostatečným odpočinkem (relaxací), vzniká chronická únava. Při neúměrné vnější stimulaci anebo motivaci a nepřiměřených požadavcích na výkon, které přesahují možnosti schopnosti pracovníka, se organismus dostává do stresového stavu. Na rozdíl od frustrace, kdy je blokována možnost realizovat potřebu, ve stresové situaci je ztížený proces adaptace organismu na požadavky a prostředí.

Page 15: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Jednotlivci mají rozdílnou stresovou a frustrační toleranci, tj. schopnost snášet nepříznivý stav a vyvíjet aktivitu na odstranění psychického napětí. Kapacita frustrační a stresové tolerance je u člověka omezená a dříve či později se vyčerpá. v tomto případě se zvyšuje riziko somatomorfních (psychosomatických) poruch. Člověk se vyrovnává se stresem a s vnitřním napětím různými obrannými a zdolávacími mechanismy. K obranným (nevědomým) mechanismům patří tyto reakce:

♦ agrese – dominujícím projevem je hněv doprovázený emocionálním vzrušením a verbální (slovní) nebo brachiální (fyzickou) aktivitou nasměrovanou dovnitř (sebeobviňování) anebo ven do okolí (obviňování a napadání jiných či okolností)

♦ kompenzace – projevuje se hledáním náhradního dosažitelného cíle (vyvážení nedostatků v jedné oblasti výkony v jiné oblasti)

♦ sublimace - projevuje s nevědomým usměrňováním energie, pudů a hlubokých vnitřních motivů do společensky prospěšných a sociálně a morálně přijatelných aktivit

♦ bagatelizace – projevuje se znevažováním nebo podceňováním cíle anebo situace (dotyčný je vyhlašuje za nesmyslné, zbytečné či bezvýznamné)

♦ regrese – projevuje se primitivními formami chování (afektování, cílevědomá naivita, infantilnost, nápadně nevkusné oblékání, rychlý spád řeči, proud argumentů, stálý pocit křivdy atp.)

♦ abusus – projevuje se nadměrným užíváním omamných látek ♦ rezignace – projevuje se ztrátou zájmu, apatií, strnulostí,

nereagováním na odměny či tresty Mezi zdolávací (kognitivní) mechanismy je možné zařadit tyto reakce:

° řešení problému – spočívá v objektivním zhodnocení zátěžové situace a realizaci specifických kroků na odstranění těžkostí

° strukturování – projevuje se aranžováním situace anebo její manipulací, tak aby se nevyskytly ohrožující jevy

Page 16: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

° sebekontrola – projevuje se takovým chováním, které je pod kontrolou anebo je vědomě ovládané (pokud má zabránit panice anebo škodlivým či neproduktivním aktivitám v zátěžové situaci – jde o užitečnou odpověď, ale extrémní kontrola může mít za následek odkládání řešení a brání získat podporu jiných lidí, kteří se mohou domnívat, že jedinec zvládá situaci s „chladnou hlavou„

° suprese – projevuje se vědomým volním zatlačením původní myšlenky či pocitu (takováto reakce sice dočasně uvolňuje stres, ale problém nevyřeší)

° fantazie (fantazírování, „ snění s otevřenýma očima „) – projevuje se tak, že jedinec si představuje určité nesplněné přání a tužby jako splněné, ohrožující situace si „ přepracovává „ tak, že se úplně odlišují od skutečnosti, případně si vysnívá výsledek běžných zatěžovacích situací apod.

Motivace. Je známo, že při stejných schopnostech lidé nedosahují stejný výkon, ba ani výkon toho samého člověka neodpovídá vždy jeho pracovnímu úsilí a schopnostem. Předpokladem dosažení určitého výsledku a výkonu nejsou pouze schopnosti, ale i motivace, vnitřní aktivita (výkon = motivace + schopnosti). Měřítkem pracovní činnosti je dosažený výkon. Efektivní výkon je možné dosáhnout pouze za určitých vnitřních a vnějších podmínek. Pracovní způsobilost a schopnosti znásobuje pozitivní motivace. Právě tímto je možné vysvětlit častý a nežádoucí jev na pracovištích, když schopnější pracovníci nepodávají vždy větší výkon než méně schopní pracovníci. Zároveň to naznačuje, jak důležitá je efektivní práce vedoucího pracovníka s objektivním stimulováním – motivováním pracovníků (na kvalitní výkon nestačí pouze vědomosti a schopnosti, je potřebná i chuť pracovat, tj. pracovník musí nejen umět vykonávat určitou činnost, ale musí i chtít pracovat a zajímat se o výsledek). Motivace představuje komplex pohnutek a faktorů, které ovlivňují chování a činnost pracovníků. Motivaci je možné charakterizovat jako předpoklad jakékoli aktivity člověka, podněcovaný vnitřními tendencemi a pohnutkami. Stimulováním rozumíme vnější podněcování aktivity.

Page 17: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Při motivování pracovníků je nutné zohlednit složky motivačního procesu:

• lidské potřeby – aktivační, dynamizující, hnací složka charakterizovaná napětím, neklidem, činorodostí, pohybem

• postoje a zájmy – směrová složka charakterizovaná regulací konání, zaměřením činnosti

• rozhodování a aspirace – cílová složka charakterizovaná ambicemi, volním konáním a úsilím dosáhnout vytýčený cíl

Osobnost v pracovním procesu Osobnost je možné definovat jako souhrn individuálních tělesných (fyziologických, somatických) a duševních (psychických) vlastností a projevů jednotlivce, které se vyvíjejí v procesu socializace. Psychologie osobnosti se zajímá psychickými jevy, v rámci kterých rozlišujeme psychické procesy, psychické vlastnosti a psychické stavy.

Psychické jevy psychické procesy psychické vlastnosti psychické stavy

pocity vněmy

představy a fantasie myšlení a řeč pozornost

vůle a volní aktivita

vlohy schopnosti

zájmy vlastnosti

temperamentu vlastnosti charakteru

pohotovost aktivita

cílové stavy (tréma, úzkost, strach, nálada,

hněv)

Tab. Rozdělení psychických jevů

Page 18: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Psychické vlastnosti osobnosti

- důležité na přípravu a plánování činností - důležité pro realizaci plánované činnosti

žádoucí iniciativnost samostatnost rozvážnost rozhodnost

cílevědomost zodpovědnost zásadovost

disciplinovanost sebeovládání

nežádoucí pasivita lhostejnost sugestibilita negativizmus unáhlenost

nepromyšlenost nerozhodnost

váhavost

vytrvalost houževnatost chaotičnost impulsívnost

nezodpovědnost nespolehlivost bezzásadovost nedůslednost

nedisciplinovanost náladovost tvrdohlavost

Tab. Rozdělení psychických vlastností

Vnější činitelé pracovního chování Na úspěšný nebo neúspěšný chod pracovního procesu mají rozhodující vliv lidé. Tento vliv závisí na způsobu, formách a úrovni chování člověka. Pracovní chování člověka se konkrétně projevuje při plnění pracovních úkolů, v pracovním výkonu a ovlivňují jej různí činitelé. K vnějším činitelům pracovního chování patří vnější pracovní podmínky, technické vybavení pracoviště, organizace práce, technologie výroby, způsob a styl řízení a mimopracovní vlivy. Nadměrná expozice nežádoucím a škodlivým vlivům jakéhokoli faktoru může mít negativní psychologické následky (nepřiměřené smyslové a psychické dráždění, zátěž, resp. poškození zdraví).

Page 19: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Technické vybavení pracoviště. s vytvořením systému člověk – stroj podmiňuje 3 fáze chování – příjem informací, zpracování informací a uskutečnění akce. v této souvislosti je důležité ergonomické uspořádání pracovního místa (přehlednost, přesné a funkční rozmístění nástrojů a pomůcek, pořádek). Organizace práce zahrnuje zadávání pracovních úkolů, celkový pracovní režim, zabezpečení přesných pracovních postupů, povinností a kontrol, jakož i režim práce a odpočinku. Technologie výroby určuje místo člověka v pracovním procesu tím, že na něj klade určité požadavky. Jiné požadavky jsou při řemeslné výrobě, jiné při pásové, mechanizované nebo automatizované výrobě. Technologie založená na poznatcích psychologie práce umožňuje zvyšovat pracovní výkonnost bez stupňování únavy pracovníků a ohrožování jejich zdraví. Jde zejména o zásady pohybové ekonomie (optimální počet pracovních pohybů, úkonů a operací, simultánních pohybů apod.) způsob práce, pracovní metodu a pracovní tempo, v psychologii se používá pojem osobní pracovní tempo, který vyjadřuje všeobecný sklon člověka pracovat určitou rychlostí, podmíněnou jeho individuálním psychomotorickým tempem a úrovní pracovní motivace. Způsob a styl řízení se týká plánování, organizování, stimulování, kontroly a vedení lidí. Způsob řízení je založený na formální a neformální (získané) autoritě vedoucího pracovníka, styl řízení je založený na jeho chování a komunikaci s podřízeným. Rozlišujeme tyto základní styly řízení:

° autokratický styl řízení - vedoucí pracovník soustřeďuje moc ve svých rukou, udržuje si značný odstup od členů skupiny, všechny úlohy a způsob jejich realizace určuje sám a zaměřuje se víc na povolné a poslušné jedince než na jedince, kteří jsou schopní a na vysoké odborné úrovni, výsledkem je disharmonická pracovní atmosféra s nepříznivými pracovními podmínkami

° demokratický styl řízení – od autokratického se liší metodami

a způsobem získávání moci, která není centralizovaná, vedoucí se opírá o mínění celé pracovní skupiny, přijímá a uznává kritiku vlastního chování a jednání a poskytuje podřízeným dostatečné informace, pracovní atmosféra je příznivá a přátelská a pracovní výkonnost skupiny je vysoká

Page 20: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

° liberální styl řízení - vyznačuje se velkou shovívavostí až

pasivitou vedoucího, neschopností dobře organizovat práci a absencí pracovních cílů, pracovní výsledky jsou slabé, členové pracovní skupiny nedosahují potřebné pracovní uspokojení a jsou demotivovaní.

Styl řízení, manažerské zručnosti a úroveň komunikace jsou hlavními nástroji určování kultury podniku. Mimopracovní vlivy zahrnují životní prostředí člověka, vztahy v rodině, bytovou situaci, ekonomické zázemí apod., patří sem i zvládání drobných každodenních starostí. Desatero pro protistresové mezilidské vztahy:

♦ vyjadřujte se jasně a přesně ♦ požadujte od jiných, co je v rámci jejich možností ♦ I druhý má co říci, proto mu naslouchejte ♦ Každý má právo na svůj vlastní názor. Když vám názor jiného

člověka bude nepochopitelný, snažte se vžít do jeho pozice a myšlení a pochopit jeho postoj

♦ Kdo s námi nesouhlasí, není náš nepřítel ♦ Kdo nás kritizuje to myslí většinou dobře, jinak by nám to neřekl

rovnou, pomlouval by nás stranou ♦ Diskuze není boj, ale normální výměna názorů. Musí být ovšem

vedena v mezích slušnosti. ♦ Snažte se v druhém najít to dobré, nesnažte se zveličit jeho

zápory. ♦ Více chvalme než vytýkejme. ♦ Je –li někdo vůči nám agresivní a urážlivý, je to jeho problém, ne

váš. Vždy zůstaňte nad věcí, aniž bychom se báli nebo styděli. Vnitřní činitelé pracovního chování. Vnitřní činitelé ovlivňující pracovní chování souvisí s výkonovými vlastnostmi osobnosti (s osobnostními dispozicemi, se schopnostmi,s vědomostmi, se zručností atd.) Motivační kapacitu je možné vyjádřit ve formě rovnice potřeby a přání + podnět = akce.

Page 21: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Sociální kapacita odráží postavení člověka ve společnosti, které si vybudoval. Vyjadřuje i jeho schopnost uplatnit vliv na jiné lidi. Osobnostní kapacitu tvoří soubor osobních vlastností, morální profil a zralost osobnosti. Výkonová kapacita je daná nejen schopnostmi pracovníka, ale i jeho vnitřní motivací, vnitřní aktivitou. Odbornou kapacitu tvoří soubor vědomostí, zručností a zejména schopností pracovníka. Hodnocení psychické zátěže v pracovním lékařství. V současnosti se ukazuje, že vlivy vnějšího prostředí a faktory vnitřního prostředí nejsou z medicínského a psychologického hlediska zatím dostatečně prozkoumané. Předpokladem dalšího vývoje v tomto směru je výběr citlivých psychofyziologických a psychologických metod. Základním východiskem při hodnocení psychické zátěže je nejen skutečnost, že samotná práce může být zatěžujícím faktorem pro danou osobu (pracovníka), ale i to, že práce může být z hlediska nároků na vzdělání a motivaci pracovníka sice optimální, vykonává se však v nepříznivých podmínkách, resp. Za nepříznivých okolností, které působí zatěžujícím způsobem na danou osobu. Na základě těchto poznatků je možné si vytýčit víceré konkrétní cíle:

� získat poznatky o změnách psychických funkcí a procesů během zatížení

� zjistit, které psychické procesy podléhají prioritně změnám za určitých teoreticky známých podmínkách

� zjistit kvalitu těchto změn � určit vlivy osobnostních proměnných na výkon při určitém

typu zatížení � navrhnout metodiku (soubor vyšetřovacích metod)

k objektivnímu zjištění pracovního, resp. neuropsychického zatížení v určitých přesně definovaných podmínkách

Page 22: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Metody pracovní psychologie při zkoumání psychické pracovní zátěže Systémový přístup s komplexním chápáním psychických jevů je možné pokládat za vhodný způsob řešení metodických otázek zátěže a stresu v preventivním pracovním lékařství a v pracovní psychologii. Problémové situace v pracovním procesu vznikají v důsledku omezené kapacity a emocionální a fyziologické lability člověka. Metody na měření zátěže je možné rozdělit zhruba do 3 skupin:

♦ přímé měření zátěžové a stresové situace znamená přímé měření fyziologických reakcí na stresovou situaci a umožňuje exaktně kvantifikovat změny v kardiovaskulárním (srdeční frekvence, krevní tlak, vaskulární konstrukce a s tím související změna tělesné teploty), v endokrinním (koncentrace katecholaminů v moči, slinách a v krvi) i v autonomním nervovém systému, které jsou zprostředkovány spoluprací obou předcházejících systémů (změny vodivosti kůže, EEG, EMG, změny dýchání, pohyby očí). Tyto systémy zabezpečují homeostatickou regulaci při zátěži a stresu.

♦ Měření interferenční odpovědi, resp. měření výkonu ve

výkonové úloze spočívá v nepřímém měření účinků zátěže a stresu na psychické funkce a procesy. Při měření se sledují parametry výkonu v percepčních, motorických i vyšších kognitivních úlohách (reakční čas – jednoduchý, složitý, vigilance, zrakový flikr, dvojité figury, motorické tempo ruky, stopování, tapping, řešení problému, paměťové úkoly, slovní asociace apod.)

♦ Měření subjektivní odpovědi spočívá v získávání odpovědí

prostřednictvím dotazníků. Takto zaměřený výzkum spojený s terénním aplikovaným metodickým postupem byl rozpracovaný v 70. letech zejména českými a německými odborníky v oboru preventivní medicíny.

Další vývoj charakterizuje neustálé hledání takových metodických přístupů, které budou se zřetelem na „ vývoj podnětů „ komplexně zachytávat následky zátěžové expozice za delší časové období. z tohoto hlediska je

Page 23: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

nutné zjistit, které faktory představují vnější expozici a požadavky na člověka, jaké nároky kladou tyto faktory na dispozice člověka a jaká je úroveň zátěže, která se projevuje na stavu organismu. Třídění metod hodnocení psychické pracovní zátěže (profesionálního stresu) tedy vyplývá ze základní definice psychické zátěže a vždy obsahuje hodnocení objektivních životních a pracovních podmínek a hodnocení jejich vlivů na člověka. Při objektivizování a hodnocení psychické zátěže během práce se v praxi čím dál víc prosazuje sledování subjektivní odpovědi anebo percepce sledované osoby, sledování funkčního stavu CNS a sledování krátkodobého ovlivnění autonomního nervového systému. Metody zkoumání subjektivní odpovědi anebo percepce konkrétní osoby je možné rozdělit do 3 skupin:

° hodnocení vlastních krátkodobých stavů zahrnujících únavu, rozladění, lokální somatické problémy, přechodné emocionální stavy, bolest

° hodnocení faktorů práce z hlediska dlouhodobých účinků zátěže

jako zdrojů trvalé nespokojenosti, frustrace, psychického vyčerpání (burn out syndrome), starostí, obav a neurotizace,

° hodnocení trvalého stavu psychického prožívání, které se

projevuje subjektivními problémy v podobě chronické nespokojenosti, úzkosti, depresí a percepce somatických problémů a vlastního zdravotního stavu.

Sledování funkčního stavu CNS v kognitivní, senzorické a senzomotorické oblasti zahrnuje psychologické výkonové testy, ve kterých sledovaná osoba řeší určitou definovanou (resp. standardizovanou) úlohu. Míra ovlivnění funkčního stavu CNS se určí porovnáním výkonu v testu před zátěží a na konci pracovní směny, při opakované aplikaci je možné sledovat dynamiku změn a křivku narůstání únavy apod.). Sledování krátkodobého ovlivnění endokrinního a autonomního nervového systému využívá jednak biochemické metody, které umožňují zachytávat změny ve vylučování hormonů hypofýzy (adrenokortikotropní hormon) a hormonů nadledvinek (kortikoidy, katecholaminy), jednak

Page 24: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

psychofyziologické, resp.fyziologické metody (kontinuální snímání EKG, zejména srdeční frekvence, krevního tlaku, elektrické aktivity kůže, povrchové teploty kůže, dechové frekvence apod.). Klasickou metodou pracovní psychologie, která se používá v různých obměnách je profesiografická metoda. Její podstata spočívá v psychologické analýze a syntéze práce, pracovních podmínek a faktorů práce. Výsledkem je profesiogram, tedy popis hodnocené práce, kterým se získávají poznatky o pracovní činnosti na konkrétním pracovním místě anebo v povolání. Obsahuje všeobecnou charakteristiku práce, popis pracovní činnosti, předmět práce, nároky na psychické procesy a vlastnosti, nároky na motoriku apod. Schéma postupu při analýze profese je zhruba následující:

� Popis profese ♦ celková charakteristika profese ♦ členění profese:

° na úkoly a podúkoly ° na profesionální činnosti a jejich části

♦ proud profesionálních aktivit ° návaznosti a interakce profesionálních činností a jejich

částí ° popis průběhu směny nebo jejího uceleného opakovaného

cyklu � Kritéria úspěchu v profesi, profesionálních činnostech

a jejich částech, úkolech a podúkolech a jejich vzájemné vztahy

� Vyhodnocování profese a jejich činnostních elementů ♦ inventář činnostních elementů, které jsou z hlediska kritéria

úspěchu uzlové ♦ stanovení optimální metody řešení uzlových elementů ♦ psychologická analýza atypického průběhu činnosti

a mimořádných událostí v pracovní činnosti ♦ mikroanalýza normálního průběhu činnostních elementů

z hlediska zvolené metody nápravy ° na úkony a pohyby ° na komponenty činností ° na individuálně odlišné pracovní způsoby

Page 25: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

� Předpoklady úspěchů, vysuzování a ověřování hypotéz ♦ technicko fyzikální ♦ organizačně ekonomické ♦ kvalifikační (dovednosti a znalosti) ♦ fyziologicko anatomické ♦ sociální a sociálně psychologické ♦ psychologické

° vztahové: k práci, kolektivu atd. – motivace ° prožitkové ° procesy a funkce ° stavy a jejich variabilita ° vlastnosti: schopnosti, temperament a charakter

� Návrhy na řešení ♦ úprava pracovního prostředí ♦ organizace výroby ♦ organizace řízení ♦ úprava řídících činností ♦ výcvik a výuka ♦ výběr a rozmísťování pracovníků ♦ poradenská péče o pracovníky

I když v praxi převládá určitá nedůvěra vůči tzv. subjektivním psychologickým metodám, pomáhají objektivizovat psychické změny osobnosti (resp. změny psychických procesů) a potenciálně zvýšené riziko psychické zátěže v práci a z práce. Při objektivizaci psychické zátěže se vychází minimálně ze dvou základních metod. Standardní metodika na hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické (mentální) a senzorické zátěže podle Hladkého a Matouška (1990) obsahuje 8 kategorií senzorické zátěže (zrakové, sluchové a ostatních smyslů) a 11 kategorií mentální a emocionální zátěže (intenzita práce a časový tlak, vnucené pracovní tempo, monotonie, vlivy narušující soustředěnost, sociální interakce, hmotná a organizační zodpovědnost, riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob, směnová práce, pracovní prostředí, fyzická nepohoda a jiné zdroje zátěže).

Page 26: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Metoda umožňuje rychle odhadnout základní rizikové prvky v pracovních podmínkách a určit stupeň psychické zátěže související s prací. Je základem pro další analýzy. Subjektivní hodnocení psychické zátěže při práci podle Meistera je dotazníková metoda, při které pracovník subjektivně hodnotí svou psychickou zátěž způsobenou prací v 10ti kategoriích (časová tíseň při práci, malé uspokojení z práce, vysoká zodpovědnost, otupující práce, problémy a konflikty, monotonie, nervozita, přesycenost, únava a dlouhodobá únosnost). Test je primárně určen skupinám pracovníků stejné profese, ale existují i normy pro jednotlivce. Jde o jednoduchou metodu hodnocení výše uvedených položek na pětistupňové škále: 5 – plně souhlasím, 4 – spíše souhlasím, 3 – nevím, někdy ano, někdy ne, 2 – spíše nesouhlasím, 1 – rozhodně nesouhlasím. Pro skupinu se požaduje alespoň 10 osob. – viz příloha (na konci publikace) Psychická zátěž se v této metodě klasifikuje na základě 3 faktorů zátěže, které vyplývají z faktorové analýzy:

♦ faktor přetížení - časová tíseň, zodpovědnost, konflikty, ♦ faktor jednostranné zátěže – spokojenost v práci, zajímavost,

otupující práce, monotonie ♦ faktor nespecifické zátěže – nervozita, přesycenost, únava,

dlouhodobá únosnost, prolínání dvou předcházejících faktorů Převodem hrubého skóre na vážené skóre je možné zjistit individuální odpověď - prožívání psychické zátěže konkrétní osob, které je možno rozdělit do 3 kategorií:

° I. kategorie - příznivé prožívání psychické zátěže ° II. kategorie – přiměřené prožívání psychické zátěže ° III. kategorie – nepříznivé prožívání psychické zátěže

Jiná metoda dotazník HFI (Human Factors Inventory) – obsahuje 8 škál, z nichž jedna kontroluje spolehlivost odpovědí. Tedy 7 škál je věnováno faktorů, které mohou diagnostikovat přítomnost a úroveň prožívané zátěže. Jená se o: pracovní zátěž, pracovní nespokojenost, stresující životní události, organizační stres, životní a zdravotní rizika, riziko úrazů, technostres. Dotazník je aplikován anonymně, jednotlivé části se hodnotí samostatně.

Page 27: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Diagnostika úrovně zdraví. Pro diagnostiku všeobecného zdraví bývá často užíván dotazník, pomocí kterého se přímo ptáme jedince na jeho zdravotní obtíže např. nejznámější dotazník CMI (Cornell Medical Index). N obdobném principu se založen i Symptomatologický dotazník, který je relativně jednoduchý a v našich podmínkách v dílčích studiích ověřený. Symptomatologický dotazník (SD) má celkem 50 položek, každá položka se hodnotí pomoci pětistupňové škály z hlediska frekvence výskytu určitých obtíží, od nikdy (stupeň 1) až po velmi často (stupeň 5). Pomocí SD lze diagnostikovat 7 základních faktorů:

° DO - obtíže s dýcháním a krevním oběhem ° ZO - zažívací obtíže ° HV - hospodaření s vodou ° SÚ – sociální útlum ° NP – neurastenie a psychastenie ° HA – hypochondrickou – anaklastické ° OF - obsese a fobie

Dále pak 3 faktory odvozené:

° SDC - celková úroveň stesků (položky 1 – 50) ° FO - fyzické – somatické potíže (položky 1 – 23 a položky 49

a 50 ° PO - psychické obtíže (položky 24 až 48)

Metody zachycující dynamiku změn v průběhu směny. Tyto metody jsou zaměřeny na posouzení psychických funkcí a stavů, které jsou variabilní a dochází u nich při zvýšené zátěži k významným změnám Subjektivní únava Často jsou používány různé metody subjektivního hodnocení aktuálních pocitů únavy. Obvykle se jedná o metody dotazníkového charakteru nebo o různé typy verbálních (slovních) či grafických hodnotících škál. Lze použít též metodu hodnocení únavy pouze v extrémních hodnotách (silně

Page 28: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

unavený – mimořádně svěží) zakotvenou jako grafickou škálu. Pokusné osoby před každým vyšetřením zakreslily kolmou čárku pro příslušná měření. Řádek je dlouhý 11 cm. Pracovníci byli vyzváni, aby se pokusili kvantitativně zhodnotit rozdíly ve stavu únavy resp. Svěžesti tím, že zakreslí další čárku (při následujícím měření) ve větší či menší vzdálenosti od předcházející a tak vyjádřili kvantitativně velikost změny pocitu únavy. Mírou pocitu únavy byla pak vzdálenost kolmé čáry od okraje škály označené jako „ mimořádně svěží „. Kritická frekvence splývání bliků (KFSB). KFSB je jednou z nejrozšířenějších metod užívaných k hodnocení stavu CNS. Úroveň KFSB je spojována spíše než se stavem periferní části zrakového analyzátoru, se stavem korových oblastí a retikulární formace. Kritická frekvence blikání (KFB) Údaje týkající se KFB se zjišťují při měření při zpětném zpomalování frekvence blikání. Sledovaná osoba zmáčkne tlačítko, když poprvé zjistí, že světlo začíná blikat. Hodnocený údaj je průměr z 5 po sobě následujících měření, případně směrodatná odchylka. Stabilografie Metoda slouží ke sledování výkyvů těžiště těla, resp.stability vzpřímeného stoje. Přístroj je založen na sledování výchylek těla měřením oporných sil člověka stojícího na měřící desce, k měření jsou použity tenzometrické snímače. Měření se provádí po dobu 60 sekund. Konfliktograf – reakční čas Měření reakční rychlosti při studiu únavy, resp. aktivace postupně přecházelo od prostého měření jednoduché reakčního času ke složitější metodice. Na okrajích horní části panelu „ konfliktografu „ jsou umístěny dvojice světel (zelené, červené). Úkole zkoumané osoby je reagovat dotknutím se hrotem levé nebo pravé postříbřené plošky, umístěné v dolní části panelu.Podněty jsou podívány automaticky a náhodně, vždy 2 s po řešení dílčí úlohy. Čas je měře pro každou reakci zvlášť pomocí upravených digitálních stopek. Prezentováno je vždy 30 podnětů. Dále je pak pracováno

Page 29: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

s průměrným reakčním časem vyjádřeným v setinách sekundy a směrodatnou odchylkou z těchto 30 měření – jako mírou variability. Subtest BTZS (baterie testů základních znalostí) Test je charakterizován jako schopnost vykonávat pohybové reakce přesně a rychle, schopnost koordinace zrakových informací s příslušnými rychlými pohyby. Test spočívá v rychlém dělání tří čárek – dvou svislých a jedné vodorovné, do předtištěných čtverců o straně 1 cm. Po krátkém zácviku trvajícím asi 1minuty se výkon signifikantně nemění. Faktorová zátěž tohoto testu pokud jde o faktor a (aiming) – je 0,423 a pokud jde o faktor T (motor speed) – 0,708. Test byl původně vyvinut pro hodnocení řidičů nákladních aut. Písemný dispozitiv výběrový Písemný dispozitiv výběrový (PDV) patří k metodám měření rychlosti rozhodování na základě kombinace několika pravidel. Jde prakticky o náročnější reakční čas, celkem existuje 10 různých podmětových situací a ji m odpovídajících 10 různých reakcí na tyto situace. Diagnostickým údajem je počet řešených položek, dalším sledovaným údajem je počet chyb a oprav. Dotazník nálad – DNL Jedním z projevů pracovní psychické zátěže může být změna prožívání, projevující se v náladách. Test umožňuje určit úroveň 4 typů nálad: k – komfort – diskomfort, a – aktivita – pasivita, i – výbušná nálada – introverze, T – uvolněnost – tenze. s postupující únavou se mění prožitek komfortu směrem k diskomfortu, aktivity k pasivitě apod. I když nejsou tyto metody standardizované jako psychodiagnostické metody, umožňují hodnotit pracovní podmínky a subjektivní prožívání psychické zátěže v práci (využívají se zpravidla v terénních podmínkách) a byly upraveny speciálně pro potřeby preventivního pracovního lékařství. Kromě těchto metod existují speciální testové baterie psychodiagnostických metod, které se stavují podle toho, co je třeba v konkrétní profesi při konkrétní práci v souvislosti s psychickou zátěží objektivizovat. Objektivizaci psychické pracovní zátěže a interpretaci výsledků psychodiagnostických metod zajišťuje zkušený pracovní psycholog ve spolupráci s pracovním lékařem.

Page 30: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Účinky na zdraví. Důsledkem psychické zátěže může být únava tělesná a psychická (mentální). Mentální únava je charakterizována dočasným zhoršením psychické a funkční výkonnosti (snížená bdělost, mentální přesycení). Důsledkem psychické zátěže může být rozlada vázaná na příčinu (annoyance) nebo diskomfort, který je spojen více s tělesnými pocity, případně různé emoční a náladové stavy. Mezi trvalejší stavy patří pracovní nespokojenost či vyhoření (burn out) jako vystupňovaný afektivní stav. Poruchy duševního zdraví Krátká reaktivní psychóza (přechodná akutní psychotická porucha) Panická porucha Posttraumatická stresová porucha Depresivní stavy delšího trvání (vyšší riziko úrazu, abúzus alkoholu, psychofarmak a drog, sebevražedné tendence, sebevražda) Stresová euforie Srdečně cévní nemoci Hypertonická nemoc Poruchy srdečného rytmu ICHS, infarkt myokardu, náhlá mozkově cévní příhoda Onemocnění trávicího systému Vředová nemoc žaludku a dvanácterníku Colon iritabile, obstipace Ostatní nemoci a chorobné stavy Zvýšené napětí svalů, onemocnění páteře, lumbago apod. Chronická cefalgie, migréna, poruchy spánku Subfebrility hypotalamového původu Astma bronchiale Diabetes mellitus 2.typu Hypertyreóza a jiné endokrinopatie Impotence u mužů, amenorea u žen Vyšší výskyt abortů Abnormální výkyvy hmotnosti (obezita, zhubnutí) Demineralizace kostí Neurodermatitidy Pokles imunity

Tab. Nemoci související se stresem

Page 31: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Syndrom profesionálního vyhoření. Syndrom profesionálního vyhoření se vyskytuje zejména u profesionálně vysoce motivovaných jedinců (lékaři, zdravotnický personál, sociální pracovníci, učitelé, podnikatelé, manažeři, soudci aj.) O „ vyhoření „ je možné hovořit tehdy, když pracovník ztrácí z různých důvodů naději, že splní cíle,, i když dlouhodobě vynakládal nadměrné úsilí na jejich dosažení. Jde o stav fyzického a emocionálního vyčerpání jako následek chronického profesionálního stresu, které je spojeno s pocitem nedostatečného ocenění osobního nasazení okolím (kolegové, rodina a vůbec všichni, jejichž mínění je pro daného jednotlivce důležité a na nichž mu záleží), s pocitem, že už „ nic nemá smysl „ (… už je mi všechno jedno, už mi na ničem nezáleží, tato práce neměla a nemá význam.. apod.) a s úplnou resignací. Emocionální vyčerpání může někdy vyvolat paradoxní reakce (např. hněv a ztrátu empatie u zdravotníků). Syndrom se může manifestovat somatickými obtížemi (bolesti hlavy, celkový pocit nepohody), častěji však je možné pozorovat změny v chování (odcizení se práci, okolí i sobě samému), snížení psychické a fyzické výkonnosti, jakož i změny v kognitivní oblasti (zapomínání, vznik chyb, změněný úsudek). Stav se odlišuje od běžné únavy z práce tím, že postižený prožívá nesmírně tíživý pocit vlastního selhání, dokonce ztrácí smysl života. Na rozdíl od bezprostředních odpovědí na stresové stimuly je pro „ vyhoření „ typické selhání fáze adaptace na práci. Syndrom se liší i od chronického únavového syndromu, který se projevuje trvalou vyčerpaností a jeho vznik je podmíněn různorodými okolnostmi a příčinami. Japonci, kteří jsou známi mimořádným pracovním nasazením („ být dobrý „ zda už proto, že je k tomu nutí zaměstnavatel, anebo proto, že to chtějí oni sami) a ochotou pracovat průměrně 14 – 16 hodin denně bez toho, aby si dopřáli čas na relaxaci (někteří jsou na dovolenou jen na 4 – 7 dnů jednou za 3 roky atp.), dokonce zavedli pojem smrt z přepracování (karoši). Roku 1998 se v Japonsku zvýšil počet sebevražd na 32 000 (vzestup o 35 % a mezi 50 - ti letými muži až o 45 %). S projevy dlouhodobé přepracovanosti se střetáváme i u jedinců, kteří se obávají ztráty zaměstnaní (např. u pracovníka nepřetržitě pracujícího ve firmě při hledání chyby v systému kontroly kvality). Náhlá úmrtí (zpravidla sebevraždy) se vyskytují zejména u mužů ve věku po 50.roku. v současnosti

Page 32: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

je fenomén „ karoši „ aktuální na celém světě a studie o náhlých úmrtích souvisejících s přepracovaností pokračují. V literatuře se uvádí tzv. u – fenomén, nárust úmrtí při dlouhodobém týdenním zatížení nad 50 hodin, ale i při nadměrném zkrácení denních směn. v této souvislosti se uvádí jako stresový faktor náhlé přerušení návyku na práci a popisuje se deprese z odbřemenění (např.u některých studentů po zkouškovém období, po nezbytné pracovním přeřazení, ztrátě zaměstnaní, nečekaném odchodu do důchodu apod.). Poruchy duševního zdraví bývají často prvním upozorněním na prožívání stresu. Přechodná akutní psychotická porucha se bezprostředně váže na psychosociální stresor a projevuje se emocionálním rozrušením, bludy, halucinacemi a poruchami chování. Může trvat několik hodin, ale i dva týdny, pak se obvykle upravuje (pokud postižený předtím netrpěl duševní nemocí). Se stresem může souviset i panická porucha, která se projevuje úzkostí, strachem a nejednou i agorafobií (strach z otevřeného prostoru). Jedinci s panickou poruchou mají snížené sebevědomí a tendenci vyhýbat se okolí (stáhnout se). Specifickou reakcí na těžký stresor je posttraumatická stresová porucha, která vzniká po prožití mimořádně traurnatické události (např. po vlastním úraze či úraze spolupracovníka). Postižený si až dodatečně, s odstupem času (1 až 2 měsíce po stresové situaci) hlouběji uvědomí kritickou situaci a opakovaně ji prožívá. Charakteristickým posttraumatickým znakem syndromu je tendence izolovat sebe samého od emocí a pocitů jiných („ psychické znecitlivění „) a postupně se vyvíjí stav redukované aktivity a apatie k vnějšímu světu. Doprovodným jevem bývá úzkost, deprese a labilita, což může ztěžovat léčbu a rehabilitaci vlastního poúrazového stavu. Vhodným psychoterapeutickým vedením a někdy i medikamentózním ovlivněním se mže zdravotní stav postupně normalizovat. Posttraumatická stresová porucha často vzniká i za neprofesionálních okolností (např. u matky, jež zachránila své dítě při požáru v domě).

Page 33: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Mezi poruchy duševního zdraví je možné zařadit trvalejší depresi, poruchy konzumace jídla (anorexie či bulimie), psychogenní bolest a zejména změny chování (omezení sociálních aktivit, nezájem o oddechové aktivity, stáhnutí se z rodinného života atp.), postižení se někdy uchylují k abúzu alkoholu, léků a drog. Zvyšuje se i riziko úrazu při řízení motorových vozidel. Nejnovější studie depresivních poruch v energetickém a plynárenském průmyslu ve Francii ukázaly, že depresivní poruchy se vyskytují častěji u žen. Je zajímavé, že ve sledovaném souboru byli členové dozorčí rady stresovanější než řadoví rizikové pracovníci. Zjistilo se, že deprese a projevy emocionální lability se častěji vyskytují po pracovní směně i u pracovníků dialyzačních jednotek. Na psychiatrických odděleních bývají hospitalizovaní i nezaměstnaní se depresemi, u kterých se poměrně velmi často vyskytují sebevraždy. V odborné literatuře se též popisuje masové psychogenní onemocnění, které souvisí s určitou negativní událostí v práci (např. se zápachem) anebo se sugestivním prožíváním „ nemoci „ některého pracovníka (skoro všichni pak mívají podobné těžkosti – bolesti hlavy, závratě, pociťují únavu apod.). Tyto subjektivní projevy ve skupině bez objektivního potvrzení se nepokládají za chorobnou jednotku. Zajímavým jevem je stresová euforie, která se vyskytuje v rizikových kaskadérských profesích, u potápěčů, horolezců apod. (tzv. vyhledávači stresu). Reakce kardiovaskulárního systému. Vznik ischemické choroby srdeční podporují známé rizikové faktory (nesprávná výživa, kouření, hypertenze, obezita a distribuce tělesného tuku, genetické vlivy apod.) a mezi spokojeností v práci a touto chorobou se potvrdila pouze nepřímá souvislost. z početných studií vyplývá, že onemocnění se častěji vyskytuje u mistrů (konflikt mezi dvěma stranami, „ kameny „) a též u lidí výrazně omezovaných v rozhodování, významně častější výskyt onemocnění nezjistil ve Švédsku u řidičů (při podrobnějším průzkumu byl kromě pracovního stresu potvrzen i negativní vliv obezity, kouření a nedostatku volného času).

Page 34: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Zvýšené hodnoty cholesterolu v krevním séru byly zjištěny u daňových úředníků, zaměstnanců pracujících na směny a u studentů při zkouškách. Vyšší krevní tlak byly zaznamenán u pracovníků stresujících profesí – u telefonistů, pracovníků kontroly, letecké dopravy atp. u náročných pracovních činnostech se zvyšují i hodnoty katecholaminů v moči, u lékařů před druhou atestací z vnitřního lékařství se koncentrace adrenalinu bezprostředně před zkouškou zvýšila až 30- násobně. Ke vzniku ischemické choroby srdeční však může přispívat i sedavá práce s nedostatkem pohybu. Někteří autoři upozorňují na odlišné odpovědi mužů a žen na stresové situace. v laboratorních podmínkách se zjistilo, že ženy reagují na duševní stres výraznějším zvýšením pulsové frekvence, naproti tomu muži spíše zvýšením krevního tlaku, systolického a zejména diastolického. Profesionální stres jako příčina infarktu myokardu a náhlé mozkově cévní příhody. Z profesionálních faktorů se může při vzniku akutní cévní příhody uplatnit kombinace excesivní fyzické a psychické námahy, která překračuje běžnou náplň práce. Do skupiny takto vzniklých onemocnění je možné zařadit výjimečně některé infarkty myokardu a náhlé mozkově cévní příhody. Kliniky nemocí z povolání v minulosti registrovaly několik profesionálních onemocnění tohoto typu, jež byly hodnoceny jako pracovní úrazy. Posuzování příčinného vztahu mezi onemocněním (příhodou) a nepřiměřeným pracovním výkonem zpravidla žádal soud od soudních znalců, specialistů z oborů pracovní lékařství, kardiologie, neurologie případně od patologů a soudních lékařů. Na druhé straně kliniky nemocí z povolání evidují větší počet případů, u kterých se nedá potvrdit profesionální souvislost s náhlou cévní příhodou v práci (např. infarkt myokardu u ředitele během výrobní porady, na které se běžně řeší problémové situace, či náhlá cévní příhoda u řidiče, který se s kamionem vrátil ze zahraničí a onemocnění se projevilo až po nočním odpočinku doma). Práce spojená s psychickým zatížením manažerů a jiných vedoucích pracovníků se z právního hlediska neposuzuje jako nepřiměřený pracovní

Page 35: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

výkon. u akutních cévních příhodách je nutné zkoumat a potvrdit časovou souvislost s neobvyklým pracovním zatížením. Reakce gastrointestinálního systému. Zvýšený výskyt vředové choroby žaludku a dvanácterníku se potvrdil v mnohých profesích (např. u mistrů, kteří se musí starat o bezpečnost druhých a často reagovat na požadavky podřízených i na požadavky vedoucích pracovníků, u lékařů, kontrolorů letecké dopravy, strojvůdců anebo řidičů). Vyšší výskyt dvanácterníkového vředu byl zjištěn i u pracovníků s třísměnným provozem. Po objevení účinků Helicobacter pylori se vliv stresu na vznik vředové choroby přehodnotil. Poruchy přijmu potravy a obstipace se častěji vyskytují u směnových pracovníků. Uvádí se i vyšší počet Colon iritabile a tzv. ranního průjmu před nástupem do práce (během dovolené se nevyskytují). Ostatní reakce. Stres může ovlivňovat i další systémy a funkce. Může zvýšit svalové napětí a vyvolat bolesti ramen, krční i a v křížové oblasti. U některých lidí má stresový původ i bolest hlavy, průduškové astma a onemocnění štítné žlázy. U dispečerů letecké dopravy se zjistil vyšší výskyt cukrovky 2.typu (non – inzulín dependentní diabetes). Takováto cukrovka může vzniknout při intenzivním stresu, infekci, úrazu apod. z patofyziologického hlediska může být stres spojený s resistencí inzulínových receptorů (snížená citlivost tkání na inzulín) a se zvýšením koncentrací hormonů antagonizujících účinky inzulínu – glukagonu, adrenalinu, noradrenalinu a kortizonu. Tyto hormony nežádoucím způsobem ovlivňují u diabetu 1.typu glukoneogenesi, glykogenolýzu, lipolýzu a ketogenesi. Stres může negativně ovlivňovat i léčebný režim a životosprávu pacienta s cukrovkou. v literatuře se uvádí, že u některých lidí po 40.roku, když se postupně snižuje sekreční kapacita inzulínu, může vzniknout inzulíndependentní diabetes, i když nejsou obézní. Vznik cukrovky se

Page 36: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

někdy váže na epizodu ketoacidózy po akutním stresu různého původu. Vyplavení adrenalinu indukované stresem inhibuje sekreci inzulínu, takže jeho koncentrace v plazmě je nízká (může být i neměřitelná), přičemž stoupá koncentrace glukagonu a stav si vyžaduje aplikaci inzulínu. Občas následuje bezpříznakové období „ medových týdnů „ („ honeymoon „ period), bez potřeby léčby. Po období vyčerpání sekreční aktivity inzulínu (někdy až i po roce) se objevuje diates mellitus. u pacientů s diabetem 2. typu bývá neketonemické hyperosmolární koma, které je možné vysvětlit tím, že během stresu jsou játra resistentní na glukagon a ketoacidóza nevznikne. Stres aktivuje hypotalamus a může být jednou z příčin zvýšené tělesné teploty. Může ovlivnit i funkci reprodukčních orgánů. u mužů způsobuje někdy impotenci, u mladých žen se při intenzivním fyzickém tréninku (např.u sportovkyň) ztrácí menstruace (může se začít demineralizace kostí). Stres se spojuje i s častějším výskytem spontánních potratů. V poslední době se věnuje pozornost sekreci melatoninu, která závisí na světle a je nižší v zimě. Mění se i u pracovníků vícesměnných provozů, při narušení fyziologických rytmů dne a noci. Zjistilo se, že pokles melatoninu má za následek pokles humorální a buněčné imunity. Chronický stres může vyčerpávat imunitní systém. Během stresu stoupají hodnoty C – reaktivního proteinu a cytokininů. Experimenty se zvířaty opakovaně potvrdily, že tyto během stresu podléhají častěji infekcím a častěji se vyskytují i zhoubné nádory s rychlou progresí. Při akutním psychogenním stresu se „ zahušťuje „ krev (známý poznatek o „ ztuhnutí „ krve v žilách). Část plasmatické složky krve uniká do mezibuněčných oblastí, což se sekundárně projevuje relativně vyšším obsahem lipidů a krevních elementů uvnitř cév. Zvýšená agregabilita trombocytů poškozuje cévní epitel. Stres může zhoršit průběh mnohých, už existujících onemocnění, zapříčinit jejich exacerbaci anebo prodlužovat období léčby. Jde o onemocnění trávicího systému, srdečně cévního systému, endokrinního systému (vznik arytmií, poruchy GIT, zhoršení vazoneurózy, ataky psoriázy,ekzému tp.). Časté absence v práci anebo častá práceneschopnost mohou u některých pracovníků také souviset s profesionálním stresem. Stresová situace na pracovišti způsobuje pokles produktivity, pomalost, redukci výkonu a časté

Page 37: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

chyby při výkonu pracovní činnosti. v těchto případech může pomoci přeřazení pracovníka, důležitá je i podpora spolupracovníků a rodiny. Zvláštní reakce jsou spojeny s prací na směny. v tomto případě se uplatňují nejen faktory práce (rozvrh směn, bezpečnost práce, např.osvětlení), ale i problémy související s cestováním do práce na noční směny, se změněným stravovacím režimem, s narušenými sociálními vazbami, se zhoršením dostupnosti lékařského ošetření atp.) Je nutná přestavba vlastních „

vnitřních hodin „ cirkadiánního rytmu (u některých osob je 24 – hodinový, u jiných nastavený na 25 – hodinový cyklus). Narušené jsou i fyziologická maxima tělesných funkcí (např. vrchol křivky tělesné teploty na večer, vrchol vyplavení kortizonu nad ránem, narušení činnosti CNS aj.)., přestavba teplotní křivky s maximem v nočních směnách může trvat několik týdnů (někteří jedinci se však ani tak nedokáží přizpůsobit). Diskutuje se o tom, zda je vhodnější pomalá rotace (5 dnů noční směny, potom denní směny anebo 1 – 3 denní rotace směn, se kterou se pracovnici vyrovnávají lépe.). Noční směny často narušují fyziologický příjem potravy a užívání léků (např. i horší kontrola cukrovky) a zvyšuje se spotřeba cigaret a kofeinu. Změna spánkového režimu může vyprovokovat větší náchylnost na vznik křečí u epileptiků. Spánek přes den po noční směně ovlivňuje světlo a hluk a mění se jeho kvalita (zkrácení fáze REM). Nověji se upozorňuje na zvýšený výskyt ischemické choroby srdeční po víceleté směnové práci. Údaje o vyšší úmrtnosti těchto pracovníků nejsou bohužel k dispozici. Práce v noci je spojená se sníženou pozorností a produktivitou práce a s vyšším rizikem vzniku úrazů, proto by měly být noční směny kratší. Ve všeobecnosti je vhodnější práce přes den se začátkem směny ne dříve než o 6. hodině ráno.

Page 38: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Posuzování profesionality poškození zdraví. Za vlastní poruchy duševního zdraví lze považovat krátkou reaktivní psychózu, posttraumatickou stresovou poruchu (akutní či chronickou nebo opožděnou), poruchy přizpůsobení, zneužívání látek či závislost na látkách, psychotické poruchy, neurotické poruchy a poruchy ovládání impulsů. Při posuzování jednotlivých případů se velmi těžko určuje, do jaké míry zapříčiňuje chorobný stav situace na pracovišti. v ČR zatím poškození zdraví profesionálním stresem v Seznamu nemocí z povolání není. Při náhlých srdečních a mozkových cévních příhodách, které vznikají ve výjimečně vypjatých situacích v práci, je třeba důkladně posoudit extrémnost psychického a souběžného fyzického zatížení (nejedná se o zatížení vyplývající z požadovaného výkonu v rámci normální pracovní náplně !!), zpravidla soudně znaleckou expertizou. Náhlé cévní příhody se mohou za specifických okolností po potvrzení příčinné souvislosti i u nás registrovat a následně odškodňovat analogicky jako pracovní úrazy. Posttraumatické stresové poruchy se v ČR zatím neodškodňovaly, ale v zahraniční literatuře jsou uvedeny kazuistiky různých poruch (deprese a jiné poruchy duševního zdraví u policistů, řidičů, sekretářek či podnikatelů), které byly hlášeny jako poškození zdraví s profesionální souvislostí. Expozice psychické zátěži. Při posuzování psychické náročnosti pracovních úkolů je nutno si všímat zejména:

• typu prováděných úkolů • počtu prováděných úkolů • možnosti variability polohy těla • řazení a různosti mentálních úloh • volnosti vlastního rozhodování při práci • vazby na další osoby • motivace pracovníka v práci • důležitosti rychlého rozhodnutí • vazby na tempo stroje • interpersonálních vztahů

Page 39: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Vnucené pracovní tempo Charakteristickým znakem vnuceného pracovního tempa je přímá závislost na technologických podmínkách (striktní podřízenost pracovníka technologickému procesu, pracovník nemůže své místo opustit bez vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno vždy dodržet, na každém kusu je nutno stanovenou operaci vykonat). Jde o způsob činnosti, kdy si pracovník nemůže volit tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanismu, úloze či rytmu jiných osob. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného charakteru tempa práce a vysoké frekvence pracovních úkonů. Vnucené pracovní tempo může být vyvoláno i rytmem zadávaného úkolu. Vnuceným pracovním tempem jsou i umnosti prováděné na technologicky propojených pracovních stanovištích, časově na sobě závislých, kdy je nutné po provedení operací přesunout (postoupit) polotovar na technologicky navazující pracovní místo. Monotonie. Charakteristickým znakem monotonie je opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu pracovníka do průběhu této činnosti. Monotonie je psychický stav organismu navozený takovou vnější situací, pro níž je charakteristický výskyt stále stejných podnětů nebo nedostatek podnětů, který má za následek vznik útlumu, zhoršení pozornosti, zájmu o práci. Osobní postoj pracovníků k monotonním podmínkám je značně rozdílný (introverti v průměru snášejí lépe monotonní podmínky než extroverti). V praxi se rozlišují dvě formy monotonie: monotonie pohybová (opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů) a monotonie úkolová (opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů, např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků). Počet podnětů a jejich variabilita je chudá. Příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se vyskytující změny určitých dějů. v činnostech se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají.

Page 40: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Obr. Monotonní práce u pásu Screeningové hodnocení v praxi sleduje kritéria časového trvání (délku pohybové operace (cyklu) a počtu opakovaných operací v průběhu jedné pracovní směny. Vysoká pohybová monotonie je jednotvárné provádění maximálně 2 pohybových pracovních operací při jejich střídání v maximálně 3 minutových intervalech. Vysoká úkolová monotonie je jednotvárné neustále se opakující provádění omezeného počtu pohybových maximálně 5 pracovních operací v maximálně 5 minutových intervalech. Zvýšená úkolová monotonie je opakující se provádění 2 – 3 jednoduchých úkolů téhož druhu. Pro hodnocení stupně monotonních podmínek se používají nejčastěji kriteria trvání a počtu sejných pohybových úkonů (opakovatelnost) v pracovní směně: Stupeň monotonie 5 4 3 2 1

Trvání pohybového úkolu v sekundách

1 - 4 5 - 9 10 - 19 20 - 30 31 - 100

Počet opakujících se pohybových úkonů ve směně opakovatelnost

< 100 velmi malá 100 - 200 malá 200 - 1000 střední 1000 - 1800 velká > 1800 velmi vysoká

Page 41: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Jak proti monotonii ? Nejčastěji užívané metody jsou odpočinek a změna aktivity. K navození odpočinku slouží pracovní přestávky. Jsou trojího typu – předepsané, spontánní čekací. Samostatnou kapitolu pak tvoří tzv..nežádoucí přestávky.

♦ Přestávky předepsané – hlavní přestávky jsou stanoveny zákoníkem práce, při dalších přestávkách nelze opomenout ustanovení § 10 bodu 4) NV 178/2001 Sb. v platném znění, který pro monotonní práci nařizuje v zájmu omezení nepříznivého vlivu na zdraví přerušování bezpečnostními přestávkami 5 až 10 minut po každých dvou hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Kromě zákonem stanovených přestávek musí zaměstnavatel umožnit přestávky pro přirozené potřeby, u některých činností (práce u pásu) je tak možno činit pouze za určitých organizačních opatření, kdy není narušen chod výroby. Při těchto přestávkách pracovník opouští pracoviště.

♦ Přestávky spontánní - pracovník je činí, když cítí, že se práce

stává nesnesitelnou a potřebuje se zregenerovat. Spontánní mikropauzy trvají několik vteřin až minut a pracovních při nich neopouští pracoviště. Jedním ze způsobů regenerace psychiky jsou tzv.druhotné práce, které v daný moment nejsou při práci nezbytné, ale mají za účel navodit změnu a odstranit přesycení (úklid nářadí, čištění stroje apod). Častější jsou však činnosti, které jsou z hlediska práce neproduktivní a slouží rozptýlení (anglický termín – brief distraction activiities). Pocit saturace je u tzv. nudných prací zákonitým následkem a aktivity jako jsou kompenzační pohyby (procvičování rukou, změny polohy, mnutí spánků, úprava vlasů či oděvu apod.), rozhlížení se, zívání, zavírání očí a mnoho dalších úkonů má svůj neopominutelný význam jako neuvědomělá „ režimová „ pomůcka pro odstranění útlumu. Stejnou službu k relaxaci splní i krátký hovor se spolupracovníky, pokud je v průběhu práce umožněna komunikace, literární údaje však tvrdí, ž sice vede k odstranění únavy, ale také snížení výkonu.

Page 42: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

♦ Přestávky čekací - tvoří je čekací doba na další úkon, závisejí na organizaci práce a pohybech stroje. Délka čekací přestávky je závislá na zručnosti a praxi – známý je fakt, že čekací čas na příští opracovaný kus se prodlužuje se zácvikem a šikovností pracovníka, tedy se zkrácením času potřebného k vykonání operace. Zručný a dobře vyškolený pracovník tak má větší předpoklad snížit následky monotonie, protože si vytvoří možnosti delších mikropauz. Dnešní trend nepřeje zapracovaným odborníkům, lidé se na místech, kde je monotonie, střídají v poměrně krátkých intervalech a není výjimkou, že se na pracovišti nevyskytují lidé s delší než půlroční praxí. Na jedné straně lze fluktuaci chápat jako ochranný faktor – při častém střídání zaměstnaní nedochází k saturaci z dané činnosti a poškození zdraví. N druhé straně však je zapracovaný pracovník větším přínosem pro podnik z hlediska vyššího výkonu.

♦ Přestávky nežádoucí - vznikají jako následek špatné organizace práce či pracovních podmínek. Mohou být žádoucí z pohledu zaměstnavatele, protože v tu dobu pracovník není pro podnik produktivní. Tlak na výkon je dnes jednoznačně orientován na redukci tzv. „ zbytečného „ času, kdy se pracovník vyhýbá práci, lenoší, odchází na kuřácké přestávky apod. Takové přestávce určitě nelze odpírat oddychovou funkci, záleží však na kultuře podniku, stanovených výkonových ukazatelích či stylu vedení při kontrole jejich užívání či zneužívání zaměstnancem. Na druhé straně však existují přestávky nežádoucí z pohledu zaměstnance. Ty vznikají jako následek špatné organizace práce, špatné návaznosti jednotlivých činností, poruchovosti systému a jsou jedním z nejdůležitějších faktorů jeho nepohody.

Přestávkou navozený odpočinek je v určitém rozsahu zákonem dán u všech profesí, ať již monotonních či jiných. Změna aktivity, rotace pracovníků, střídání operací je doporučovanou metodou k odstranění únavy a přesycení, pokud chce zaměstnavatel vyhovět zákoníku práce a snížit monotonii. Uplatnění proti mononotonních opatření bez přihlédnutí k dalším okolnostem pracovních podmínek však může paradoxně mít na psychiku pracovníků i negativní dopad.

Page 43: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

z hlediska psychosociální opory jsou důležité vazby v pracovním kolektivu, je dobré k nim přihlížet a vytvářet při plnění úkolu kolektivy spolupracujících osob. Důležitý je také věk pracovníka – s věkem se zvyšuje odolnost k monotonii, zájem o střídání klesá. Je třeba také vycházet z délky času, vykázaného na jednu činnost, po níž je nařízena změna pracovního úkolu – musí být v souladu s psychologickými principy – ani příliš krátký interval práce, ani příliš dlouhý. Při první variantě se pracovník nezapracuje, při druhé se přesytí. Dobrý vedoucí pracovník bere ohled na všechny tyto faktory a musí poznat individualitu pracovníků i obsah práce do detailů, chce – li, aby rotace pracovníků nebyla schematickým uplatněním úředního nařízení, ale splnila svůj účel zabránit přesycení. Práce v časovém tlaku Práce v časovém tlaku je zatěžující psychicky i senzoricky s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, je příčinou nedostatečné možnosti regenerace organismu a rychlého nástupu únavy. Práce v časovém tlaku jsou spojeny s přetížením kapacity při zpracování informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce), se složitostí řízeného objektu, s neočekávanými poruchami a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah, se soustředěným monitorováním více než polovinu pracovní směny, s přetížením termínovanými úkoly, které nesnesou odklad, s mimořádně psychicky i senzoricky náročnými úkoly v trvání minimálně 2 hodiny denně.

Page 44: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Obr. Časový tlak – profese manažer

Sociální interakce a interpersonální aktivity, sociální klima na pracovišti Sociální interakce jsou vztahy a aktivity v jednání a ve vzájemné kooperaci mezi jednotlivci. Příkladem jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadující zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými. Vysoký stupeň sociální interakce a interpersonálních aktivit se vyskytuje při usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují zvláštní způsob péče a interakce.Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a u prací v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než polovinu směny denně. Patřit sem mohou pracovníci psychiatrických oddělení uzavřeného typu, diagnostických ústavů, defektologické péče, vězeňské služby, uprchlických táborů resp. i některých zařízení sociální péče (domovy důchodců apod.), uvažovat lze i o některých nemocničních odděleních – odd. geriatrie (celý obor gerontologie), resp. onkologie, léčba terminálních stavů atp.

Page 45: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Obr. z uprchlického tábora

Obr. Chovanci diagnostického ústavu Sociální klima na pracovišti je dáno osobními vztahy mezi členy pracovního kolektivu při plnění pracovních úkolů. v kolektivu jsou určitým způsobem vymezeny povinnosti, kompetence a odpovědnost jednotlivých členů.

Page 46: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Kvalita sociálního klimatu je dána tím, do jaké míry členové přijímají zavedené normy chování, jak se ztotožňují se společnými úkoly a cíli, jaké jsou způsoby kooperace, dodržování pravidel a předpisů, způsoby komunikace. Skladba kolektivu má rozhodující vliv na pocity pracovní spokojenosti, pracovní komfort a dobrou sociální atmosféru. Důležité jsou osobnostní typy jednotlivých členů kolektivu na stejné úrovni, tak ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Agresivní, netolerantní osoby s tendencí vyvolávat konflikty a napětí způsobují tzv. mobbing, tj. šikanování na pracovišti. Jedná se o opakované iracionální chování namířené proti pracovníkovi či skupině pracovníků, které může mít za následek poruchy duševního a tělesného zdraví u pronásledovaného. Termínem iracionální chování psychicky jinak nenarušených osob se označují způsoby chování, které směřují k ponižování, osočování, pronásledování a psychickému týrání jiných osob, až po fyzické útoky a sexuální obtěžování. Šikanování se může projevit mezi kolegy,ale i ve vztahu podřízený a nadřízený a může mít negativní vliv na bezpečnost při práci. Podle průzkumů v EU bylo v roce 2000 v organizacích firmách a podnicích různými druhy šikanovaných až 9 % pracovníků,a to déle než rok. Takovéto chování k zaměstnancům se častěji vyskytovalo v organizacích s vysokými nároky a malou mírou individuální možnosti rozhodovat. Šikanování může být důsledkem přímého interpersonálního konfliktu, ale jeho objektem se může stát i pracovník, který nezapříčinil napjatou situaci na pracovišti a slouží pouze jako „ hromosvod „ (neodůvodněná agrese ze strany nadřízeného pracovníka, někdy se mohou vyskytnout i opačné situace spojené s vydíráním či „ podkopáváním „ autority vedoucího apod.). Mezi opatření, která mají zabránit šikanování na pracovišti, patří začlenění Směrnice Rady Evropské komise č. 89/ 391 za roku 1989 do legislativy států EU, která obsahuje základní ustanovení o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci a úkoly určené pro zaměstnavatele, které se týkají ochrany pracovníků před profesionálním stresem a šikanováním. Prevence šikanování je nejen ve zkvalitnění interpersonálních vztahů a zlepšení psychosociální atmosféry na pracovišti, ale i informovanost o počátečních projevech mobbingu, což pomůže včas odhalit takovéto projevy a navíc umožní vyvodit důsledky vůči iniciátorovi šikanování.

Page 47: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Dalším významným zdrojem profesionálního stresu, který patří v poslední době mezi vážné problémy na pracovištích, je obava z napadení anebo z fyzického násilí. Násilí se rozmáhá zejména ve školách, ale hrozí i zdravotníkům (zejména sestrám, lékařům a pracovníkům záchranných služeb), taxikářům, pracovníkům benzínových čerpadel, peněžních ústavů, prodavačům apod. Následkem bývají drobnější či vážnější poranění a zejména psychické trauma. Ve zdravotnictví mohou být aktéry násilí psychicky narušení pacienti, alkoholici, drogově závislí jedinci a nespokojení pacienti (např. v čekárnách anebo na zasedání posudkových komisí). V současnosti je důležité vypracovat preventivní strategii, přiměřeně vycvičit personál v odhalování nebezpečí, ovládat prvky sebeobrany, monitorovat rizikové prostory, zajistit nouzové východy, používat detektory zbraní apod. Naopak osoby úzkostné, nerozhodné, emocionálně a sociálně nevyrovnané, snadno podléhající zvýšené psychické zátěži (s malou sebedůvěrou) mohou značně ovlivnit sociální pohodu, zejména za mimořádných situací závažných porucha havárií. Narušené interpersonální vztahy mohou být příčinou psychosomatických potíží. Příznakem sociálního napětí bývá celková pracovní nespokojenost, která se projevuje častější vnitropodnikovou fluktuací, častými návštěvami lékaře či odchodem z podniku. Důvody změny pracoviště nebo přechod do jiného podniku v důsledku narušených interpersonálních vztahů se často transformují do jiných domnělých příčin. Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob (obecné ohrožení) Společným jmenovatelem komplexu těchto zátěžových činitelů je složitost činností, nutnost dodržování pravidel bezpečného chování, náročnost práce vyplývající z množství rizika. Vysoký stupeň rizika tohoto ohrožení se vyskytuje při práci, kde je vysoká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního poškození s trvalými následky, patří sem i práce spojené s vysokou pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním jednáním (např. u řidičů v dopravě).

Page 48: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Patří sem zejména tyto skupiny profesí: obsluhy stavebních strojů: obsluhu dozérů a kolových traktorů nad 50 k, pásových dozérů a traktorů, speciálních tahačů stavebních mechanismů, lopatových pásových rypadel, automobilových a kolových korečkových rypadel, korečkových hlubidel, drenážních fréz a rýhovačů, nakládačů a vykládacích strojů nad 35 k, autograderů, grejdrelevátorů, motorových skrejprů, skrejprů s pásovým tahačem, troubokladčíků, silničních válců, úzkorozchodných lokomotiv pro přenosné dráhy, speciálních motorových sněhových strojů, kompresorů s provozním tlakem nad 5.atm., a nad 300 m3 / hod.

dále pak pracující, kteří:

° obsluhují nebo opravují motorové a praní jeřáby (jeřábníci) ° vážou jeřábová břemena (vazači) ° řídí výtahy s nosností nad 500 kg (řidiči výtahů) ° obsluhují transportní zařízení a důlní těžní stroje ° vyrábějí nebo pracují s výbušninami (střelmistři, techničtí

vedoucí odstřelu) ° obsluhují nebo opravují tlakové nádoby, turbokompresory,

chladící zařízení nad 40 000 Kcal a zařízení vysokého napětí ° pracují s kapalným chlorem ° pracují ve školských zařízeních a v zařízeních sociálního

zabezpečení Pracovní doba, směny (třísměnný a nepřetržitý pracovní režim) a noční práce Práce v nepřetržitých provozech, způsob střídání směn ranních, odpoledních nočních (tzv.rotace směn) a trvalá práce v noci jsou závažným fyziologickým, psychologickým a společenským problémem. Tyto práce kladou zvýšené nároky na adaptaci související se změnami v životním stylu (omezení sociálních kontaktů s rodinnými příslušníky, omezení možnosti realizace společenských a kulturních zájmů, posouvání a nepravidelnost pracovního volna). Ovlivňují též cirkadiánní rytmus a mohou být příčinou různých zdravotních potíží vegetativního charakteru, pocitů nedostatečného odpočinku, spánkového dluhu, chronické únavy, apod. Zvláště nepříznivá je turnusová práce s proměnlivou délkou pracovní směny, s nepravidelným rozložením pracovní doby za podmínek nepřetržitého provozu a práce spojená s překračováním časových pásem během pracovní směny.

Page 49: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Jiné zdroje nepřiměřené psychické zátěže Hodnotí se ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke stresovým situacím a psychickému napětí, vždy je nutno specifikovat daný zdroje nepřiměřené psychické zátěže. Příkladem jsou:

♦ vlivy narušující soustředění při práci nepříznivé pro kvalitu práce (např.zvýšená chybovost) i pro pracovníka (možná neurotizace) (např.hluk je v tomto případě nutno posuzovat z hlediska intenzity i kvality)

♦ odpovědnost organizační a hmotná (zejména u pracovníků

řídících výrobní a lidské zdroje, u pracovníků s osobní hmotnou odpovědností), jedná se o jeden nejvýznamnějších činitelů spojený s prožíváním osobní jistoty či nejistoty v práci, společným rysem je tlak pracovních povinností projevující se vysokou angažovaností, trvalým psychickým napětím a starostmi přenášenými do mimopracovní sféry

♦ práce vykonávané na dislokovaných pracovištích a práce

spojené se sociální izolací (vlivy na centrální nervovou činnost pracovníků)

♦ práce s nároky na smyslové orgány (vestibulární aparát,

taktilní čití, čich, chuť)

Zařazení do rizika

Kategorie druhá

Do druhé kategorie se zařazuje trvalá práce

a) ve vnuceném pracovním tempu,

b) spojená s monotonií,

c) vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu.

Page 50: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Kategorie třetí

Do třetí kategorie se zařazuje trvalá práce

a) při níž působí kombinace tří a více faktorů uvedených ve zvláštním právním předpisu

b) vykonávaná pouze v nočních směnách.

Profesionalita onemocnění. Seznam nemocí z povolání neobsahuje onemocnění, která by bylo možno dávat do souvislosti s psychickou zátěží.

Ochrana zdraví před psychickým přetížením Spočívá v technických, organizačních a náhradních opatřeních a ve zdravotní prevenci. Nejdůležitější zásady ochrany zdraví při psychické pracovní zátěži:

♦ prioritní je, je – li to možné, snížit zátěž technickými úpravami pracovních prostředků, pracovišť či pracovních metod

♦ ergonomická úprava pracovního místa ♦ dobrá organizace práce – zejména jde o zlepšení způsobu činnosti

pracovníků např. střídáním různých činností a rotací pracovníků ♦ režim práce a odpočinku - zařazování vhodných oddechových

přestávek, které mohou zamezit nárůstu únavy a poklesu pracovní výkonnosti, vhodná rotace směn,

♦ omezení přesčasové práce a práce v prodloužených směnách ♦ zvýšení počtu pracovníků v případě, že není možné jiným

způsobem nepřiměřené zátěži zabránit ♦ výběr pracovníků na exponovaná pracovní místa podle

psychologických kritérií ♦ zvýšená lékařská péče o pracující, zejména zařazení pracovníků

do systému periodických preventivních prohlídek ♦ dostatečný zácvik nových pracovníků nebo při zařazování nových

úkolů ♦ vzájemné poskytování informací mezi zaměstnavatelem

a zaměstnancem

Page 51: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

♦ práce monotónní a ve vnuceném tempu musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány přestávkami v trvání každé alespoň 5 – 10 minut každé dvě hodiny nebo musí být zajištěno střídání činností popř.zaměstnanců

Preventivní opatření proti monotonii:

° psychologická vstupní vyšetření s ohledem na typ osobnosti, motivaci a úroveň aspirací

° střídání pracovních míst s rozdílným pohybovým stereotypem v průběhu pracovní směny

° rozšíření obsahu pracovní činnosti např. přidáním určitých povinností (provádění zápisů o chodu, o změnách parametrů v převážně automatizovaných provozech, kde může nedostatek podnětů, na něž je nutno reagovat, dojít k útlumu)

Praktická doporučení k směnnosti a noční práci Dvanáctihodinové pracovní směny nemají být zaváděny např. v nepřetržitých provozech s vysokou fyzickou zátěží, u mladistvých, kteří nemají být zaměstnáváni ve směně delší než 8 hodin, při zvýšené psychické zátěži např. v důsledku nutnosti dlouhodobé pozornosti při sledování proměnlivých dějů (monitorování, řízení vozidel) u činností s vysokou odpovědností za případné chybné rozhodnutí, u práce se zvýšenými nároky na zrakový výkon (trvalé sledování detailů), u práce s vysokým stupněm monotonie. Na nočních směnách nemají pracovat zejména osoby mladší než 18 roků a starší osoby, osoby se sklonem k psychosomatickým onemocněním a trpící poruchami spánku, osoby bydlící daleko od místa zaměstnání pro dlouhotrvající cestu z práce a do práce Výhodnější jsou v nepřetržitém provozu začátky směn v 7,15 a 23 hodin nebo v 8, 16 a 24 hodin, než v 6, 14 a 22 hodin.

Page 52: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Tab. Doporučená rotace směn typu 2 – 2 – 2 (8 týdnů)

týden den směna týden den směna 1.týden PO

ÚT ST ČT PÁ SO NE

R R O O N N -

5.týden PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

N N - - R R O

2.týden PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

- R R O O N N

6.týden PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

O N N - - R R

3.týden PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

- - R R O O N

7.týden PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

O O N N - - R

4.týden PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

N - - R R O O

8.týden PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

R O O N N - -

R – ranní směna, o – odpolední směna, N – noční směna, - volno

Page 53: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Legislativa:

Nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Psychická zátěž

§ 31

Vymezení psychické zátěže

(1) Prací s psychickou zátěží se rozumí práce

a) spojená s monotonií, b) ve vnuceném pracovním tempu, c) ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, d) vykonávaná pouze v noční době.

2) Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu. Monotonie se člení na

a) pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu a

b) úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů.

3) Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance.

§ 32

Hodnocení zdravotního rizika

Při hodnocení zdravotního rizika psychické zátěže se zjišťuje zdroj jejího vzniku a hodnotí se ostatní okolnosti a vlivy, které vedou k jejímu vzniku.

§ 33

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci Práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5 až 10 minut nejméně po

Page 54: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců Preventivní prohlídky: Psychická zátěž Kontraindikace: závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování, závažná psychosomatická onemocnění. Vstupní prohlídka: základní vyšetření Periodické prohlídky: základní vyšetření, vyšetření zaměřené na psychosomatická onemocnění, orientační zhodnocení individuální odezvy na psychickou pracovní zátěž (subjektivní hodnocení psychické zátěže při práci, subjektivní pocity únavy před a po práci, hodnocení psychického stavu pracovníka) Lhůty prohlídek: 1x za 2 roky

Následné prohlídky: 0

Činnosti, které mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva

Obecné (společné) kontraindikace: záchvatovité a kolapsové stavy, závrať jakékoliv etiologie, závažné duševní poruchy, závažné poruchy chování, závažné nekorigované poruchy vizu, závažné poruchy barvocitu a prostorového vidění, těžká nedoslýchavost, závažná kardiovaskulární a respirační onemocnění s těžkou funkční poruchou, závažná endokrinní onemocnění včetně dekompenzovaného diabetes mellitus, drogová a alkoholová závislost, závažná onemocnění pohybového aparátu znemožňující dokonalé ovládání strojů a zařízení. Poznámka: Vzhledem k rozdílnosti jednotlivých profesí, které mohou ohrozit

ostatní, se řídí jednotlivé typy prohlídek podle těchto profesí a legislativy,

která je již řeší (viz např. řidič, jeřábník, hasič, železničář…). Kontraindikace, vstupní prohlídky, periodické prohlídky a termíny

následných prohlídek uvádí příslušní legislativa.

Page 55: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Zdravotní způsobilost při provozování dráhy a drážní dopravy

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb. v platném znění, kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy.

Podmínky zdravotní způsobilosti a způsob provádění posudkové činnosti se vztahuje na osoby:

° řídící drážní vozidlo na drahách železničních, lanových, tramvajových a na dráze trolejbusové (strojvedoucí, řidiči drážních vozidel)

° provádějící ostatní činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy podle charakteru práce as ohledem na bezpečnost práce. Proto se tyto osoby dále dělí na:

° osoby, které přímo zabezpečují obsluhu dráhy, zabezpečují nebo organizují drážní dopravu a řídí se tvarovými,světelnými a zvukovými znaky a návěstími nebo je dávají (výpravčí, posunovači, průvodčí vlaků)

° osoby, které při své pracovní činnosti:

° vstupují bez dozoru na provozovanou dopravní cestu a nepodílejí se přímo na zabezpečení obsluhy dráhy ani na zabezpečování nebo organizování drážní dopravy (traťový dělník, návěstní mistr, elektromontér) nebo

° provádějí revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení (ostatní, např.revizní technici drážních technických zařízení – tlakových nádob, rozvoden elektrického proudu).

Rozdělení bylo provedeno z hlediska zajištění bezpečnosti vlastních zaměstnanců a bezpečnosti provozu železnice a podle podílu jednotlivých profesí na zajišťování bezpečného provozu a dopravy. Obsah preventivních prohlídek stanovený vyhláškou je považován za minimální. Nejpřísnější kriteria a tím největší rozsah je stanoven pro vstupní prohlídky.

Page 56: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Lékař si může v případě potřeby vyžádat další odborná vyšetření v případě zjištění nemocí, vad nebo stavů, které by mohly omezit bezpečný výkon činnosti nebo by mohly způsobit zhoršení zdravotního stavu posuzované osoby.

Vyšetření při vstupní prohlídce

1a

strovedoucí

2a

průvodčí

výpravčí

2b1

traťový dělník

2b2

ostatní

fyzikální / / / /

sluch, zrak, barvocit, orient.zorné pole, rovnováha

/ / / /

moč, glykémie

/ / / /

EKG / / / /

neurologie + EEG - - -

ORL + audiometrie / - -

oční + oční pozadí

prostorové vidění

šeroslepost

/ / -

psychiatrické / - - -

psychologické / - - -

Tab. Obsah vstupních preventivních prohlídek

Page 57: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

do 18 let 18 – 50 let nad 50 let

1a STROJVEDOUCÍ - 2 roky 1 rok

2a PRŮVODČÍ VÝPRAVČÍ

1 rok 3 roky 1 rok

2b1 TRAŤOVÝ DĚLNÍK 1 rok

4 roky 2 roky

2b2 OSTATNÍ 1 rok

5 let 2 roky

Tab. Délka platnosti posouzení zdravotní způsobilosti

Součástí vyhlášky jsou i přílohy, ve kterých jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti k práci pro jednotlivé skupiny dle výše uvedeného rozdělení.

V podstatě jsou tyto podmínky rozděleny pro prohlídky vstupní, pravidelné a mimořádné do dvou skupin:

• vady, stavy a nemoci, které podmiňují zdravotní způsobilost

• vady, stavy a nemoci, u kterých je kladný posudkový závěr podmíněn posouzením odborného lékaře

Řidiči z povolání, řidiči motorových vozidel osobní, nákladní a hromadné dopravy, tramvají, trolejbusů, stavebních strojů, zemědělských a lesnických strojů, motorových vozíků

Problematiku zdravotní způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel řeší paragrafy 84 -89 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Podle této právní úpravy řidiči z povolání, řidiči mající řidičské oprávnění sk. D a řidiči, kteří při řízení vozidla používají zvláštní výstražná znamení, jsou povinni podrobit se vstupní lékařské prohlídce před jejich pracovním zařazením a pravidelným lékařským prohlídkám jednou za 2 roky, po dosažení 50 let věku jednou za rok. Ostatní řidiči jsou povinni se podrobit pravidelným lékařským prohlídkám po dosažení 60, 65 a 68 let věku, poté vždy za 2 roky.

Od června 2004 platí vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových

Page 58: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel).,, která rozděluje řidiče do 2 skupin: skupina 1 – držitelé řidičských průkazů kategorie A,B, kteří neřídí vozidlo v pracovněprávním vztahu, skupina 2 – ostatní řidiči, kteří řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu nebo držitelé řidičských průkazů ostatních kategorií. Požadavky na zdravotní stav jsou pro řidiče 2. skupiny přísnější než pro řidiče skupiny 1. v příloze vyhlášky jsou uvedeny absolutní a relativní kontraindikace pro hodnocení zdravotní způsobilosti k řízení silničních motorových vozidel podle jednotlivých somatických systémů.

Vedení a obsluha plavidel

Platí ustanovení zákona č.114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě a vyhl.č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel a zákon č. 61/2000 Sb.

Letecký personál (výkonní letci, obsluhující personál, pozemní letecký personál)

Platí ustanovení zákona č.49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů, vyhl. MD č.108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů.

Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha zdvihacích ramen, obsluha transportních zařízení včetně výtahů a obsluha důlních těžních strojů

Kontraindikace: viz obecné.

Vstupní prohlídka: základní vyšetření

Page 59: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Periodické prohlídky: základní vyšetření Lhůty prohlídek: 1x za 3 roky Výstupní prohlídka: v rozsahu periodické prohlídky.

Následné prohlídky: 0

Pracovníci vyrábějící nebo používající výbušniny, např. střelmistři a techničtí vedoucí odstřelu, pracovníci obsluhující nebo opravující tlakové nádoby, turbokompresory, chladicí zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ) vysokonapěťová elektrická zařízení Kontraindikace: viz obecné.

Vstupní prohlídka: základní vyšetření

Periodické prohlídky: základní vyšetření Lhůty prohlídek: 1x za 3 roky Výstupní prohlídka: v rozsahu periodické prohlídky.

Následné prohlídky: 0

Hasiči a důlní záchranáři Pro hasiče v rezortu MV platí: Vyhláška MV č. 324/2001 + vyhláška MV ČR č. 297/2002 Sb., kterou se mění vyhl. MV č.324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu-částka 109/2002 Pro hasiče a důlní záchranáře ostatní: Kontraindikace: vertigo jakékoliv etiologie, záchvatovité stavy a zvýšená pohotovost k jejich vzniku, onemocnění s možnými stavy bezvědomí, závažná psychická onemocnění, závažné poruchy chování, nedoslýchavost znemožňující percepci výstražných signálů a zvuků, chronická onemocnění středního ucha, poruchy vestibulárního aparátu, poruchy zraku (refrakční vady vyžadující trvalou korekci brýlemi, poruchy prostorového vidění a poruchy barvocitu), chronická onemocnění dýchacích cest a plic

Page 60: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

s poruchou funkce, chronická kardiovaskulární onemocnění, nekorigovaná hypertenze, hypotenze, závažná endokrinní onemocnění, nemoci pohybového aparátu omezující pohyblivost, chronická kožní onemocnění významného rozsahu nebo lokalizace, tělesná slabost, alkoholová a drogová závislost Vstupní prohlídka: základní vyšetření, zátěžové EKG, funkce plic Periodické prohlídky: základní vyšetření, vyšetření funkce plic, zátěžové EKG po 2 letech do 45 let věku, pak po 1 roce; při práci v těžkých ochranných oblecích proti sálavému teplu, oblecích protichemických a protiradiačních a při používání izolačních dýchacích přístrojů i vyšetření tělesné zdatnosti (spiroergometrické vyšetření, testovací trať…) Lhůty prohlídek: 1x za rok, zátěžové EKG po 2 letech do 45 věku, pak po 1 roce Výstupní prohlídka: v rozsahu vstupní preventivní prohlídky mimo zátěžové EKG Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům

Poznámka: Pro jaderné provozy platí ustanovení atomového zákona

a prováděcí vyhlášky (§18 odst.1 písm.j a odst. 3 zák. č. 18/1997 Sb., § 16

a 28 vyhl. č. 307/2002 Sb.)

Kontraindikace: viz obecné

Vstupní prohlídka: základní vyšetření, psychologické vyšetření

Periodické prohlídky: základní vyšetření

Lhůty prohlídek: 1x za 1 - 2 roky

Výstupní prohlídka: v rozsahu periodické prohlídky

Práce v noci podle § 99 zákoníku práce v platném znění

Page 61: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

K posouzení zdravotní způsobilosti k práci je potřeba znát konkrétní pracovní zařazení pracovníka zaměstnavatelem; při požadavku na lékařské vyšetření zaměstnance pracujícího v noci je znalost tohoto pracovního zařazení zaměstnavatelem nutná (práce v noci je pouze jednou z pracovních podmínek). Vstupní prohlídka: základní vyšetření, podrobná anamnéza rodinná, osobní a pracovní se zaměřením na depresivní a psychotické stavy včetně záchvatovitých onemocnění, chronické poruchy spánku, onemocnění zažívacího traktu, tj. vředovou chorobou žaludku a duodena, chronické onemocnění jater a pankreatu, závažnější poruchy hormonální včetně diabetu s aplikací insulinu, vážnější poruchy oběhového systému včetně ischemické choroby srdeční a jiné systémové choroby či jejich kombinace. Posouzení podmínek sociálních, které mohou výkon noční práce na směny ovlivňovat, např.

• nevhodné podmínky bydlení s ohledem na možnosti klidného spánku

• dlouhá cesta do práce a zpět, obtížná doprava do zaměstnání

• nedostatečná sociální opora rodiny

• práce žen s malými dětmi, těhotných žen mladistvých

• věk vyšší než 50 let

• jiné závažné sociální aspekty

Periodické prohlídky: po nastoupení pracovníka k trvalému výkonu práce v noci zvážit po 2 – 3 měsících zhodnocení jeho adaptace Lhůty prohlídek: nejméně jednou ročně (§ 99 zákoníku práce)

Page 62: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Slovník cizích slov

abusus nadměrné užívání, zneužívání adjustace příprava k činnosti, vybavení se vším potřebným agregabilita schopnost se shlukovat agrese napadení amenorea vynechání menstruačního krvácení antropologie věda zabývající se tělesnými znaky a vlastnostmi

člověka bagatelizace zlehčování, znevažování cirkadiánní probíhající během dne colon iritabile dráždivý tračník, funkční porucha tlustého střeva

"střevní neuróza", projevující se četnými obtížemi při vyprazdňování

diskomfort nepohodlí emergentní zcela nový, neobvyklý endokrinopatie obecné označení pro onemocnění žláz s vnitřní

sekrecí environmentální týkající se okolí člověka, životního prostředí ergonomie vztah mezi člověkem a technickými systémy, věda

zabývající se vhodností k práci euforie povznesená dobrá nálada frustrace zklamání, neuspokojení glukagon hormon tvořený ve slinivce břišní, má opačné

účinky než inzulin glukoneogenese tvorba glukózy z jiných látek, dochází k ní po

vyčerpání buněčné zásoby cukrů glykogenolýza štěpení glykogenu (zásobního cukru) homeostáza stálost vnitřního prostředí hyperbarie přetlak hypobarie podtlak inzulin - dependentní závislý na insulinu ischémie místní nedokrevnost tkáně či orgánu, která vede

k jejich poškození (infarkt, nekróza) katecholaminy důležité hormony (např.adrenalin) kazuistika popis konkrétného případu určitého onemocnění,

které má často zajímavý a poučný charakter ketoacidóza acidóza doprovázená zvýšením ketolátek v krvi

Page 63: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

ketogenese vznik ketolátek kognitivní rozpoznávací, týkající se vnímání a myšlení kompenzace náhrada, vyrovnání lipolýza rozložení tuků na jednodušší látky lumbago ústřel, náhle vzniklá bolest v bederní krajině

spojená s křečí zádových svalů neuróza funkční duševní porucha bez organického

poškození mozku, která spočívá v narušené schopnosti přizpůsobování, v poruchách myšlení, jednání, vnímání a cítění

obstipace zácpa, obtížné, málo časté a málo vydatné vyprazdňování střev

psychofarmaka léky na úpravu psychických nemocí či stavů psychóza těžké duševní onemocnění, při němž uvedený ztrácí

kontakt se skutečností, kterou jinak vnímá, jinak ji hodnotí a jinak se proto chová. Ztráta kontaktu může souviset s halucinacemi a bludy.

regrese ústup, zpětný postup relevantní podstatný, rozhodující rezignace odevzdanost, vzdání se screening postupy a metody umožňující získat rychle

a jednoduše základní informace o zdravotním stavu

somatický vztahující se k tělu, tělesný spirometrie měření množství vdechovaného a vydechovaného

vzduchu, užívané k funkční analýze dýchání stresor faktor vyvolávající stres subfebrílie zvýšená teplota mezi 37 - 38 st.C sublimace přenesení zájmu přijatelným směrem vazoneuróza porucha funkce cév projevující se špatným

prokrvením určitých oblastí těla (např. rukou), projevuje se jako zvýšená citlivost a zbělení prstů v chladu

vertigo závrať vigilance stav bdělosti, ostražitost

Page 64: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Desatero pro život vůbec:

♦ Nemusíte zdůvodňovat všechny své činy

♦ Sami posuďme, zda a jak musíme řešit svůj problém

♦ Můžeme kdykoliv změnit svůj názor

♦ Můžeme udělat chybu

♦ Když nevíme, klidně řekněme – nevím.

♦ Když nerozumíme, klidně řekněme – nerozumím.

♦ Naše rozhodnutí občas nemusejí mít žádný smysl

♦ Máme právo říct, že nás něco nezajímá

♦ Neohlížejme se příliš na soudy ostatních

♦ Můžeme odmítnout, máme právo říci ne, aniž bychom se báli nebo styděli

Page 65: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Literatura: Bencko, V. a kol.: Hygiena, 1998 Buchancová, J. a kol: Praktické lékarstvo a toxikológia, 2003 Bureš,Z.: Psychologie práce a její užití, 1981 Bureš,Z: Psychologie práce, 1981 Cikrt,M., Málek, B.: Pracovní lékařství, 1995 David, A: Práce, stres, zdraví, 1994 Gilbertová, S, Matoušek,O.: Ergonomie, optimalizace lidské činnosti, 2002 Hayes,N: Psychologie týmové práce, 2005 Hladký, A. a kol.: Zdravotní aspekty zátěže a stresu, 1993 Hladký A,: Meisterova metoda screeningového hodnocení neuropsychické

pracovní zátěže, AHEM 4 / 1987 Hladký, A.,Matoušek,O.: Standardní metodika pro hodnocení úrovně

pracovních podmínek z hlediska neuropsychické zátěže. AHEM 2/ 1990

Hošek.V.: Psychologie odolnosti, 1999 Jirák, Z.: Fyziologie práce, 2004 Jirák, Z., Vašina B.: Fyziologie a psychologie práce, 2005 Kaplan,R.M.: Zdravie a správanie člověka, 1996 Klapač,M: Psychologie v praxi, 1994 Kohoutek, R: Psychologie práce a řízení, 2000 Křivohlavý, J: Psychologie zdraví, 2001

Page 66: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Matoušek, O.: Člověk a práce, 1972 Mayerová, M: Psychologie v ekonomické praxi, 1997 Nakonečný,M.: Motivace pracovního jednání a její řízení,1992 Schreiber, V.: Lidský stres, 1992 Štikar, J. a kol.: Základy psychologie práce, 1996 Švestka, B.: Pracovní lékařství, 1980 Tuček, M a kol.: Pracovní lékařství pro praxi, 2005 Vašina, B.: Psychologie zdraví, 1999 Vtípil, Z.: Psychologie řídících činností, 1992 Židková, Z.: Monotonie v pracovním procesu, 2005

Page 67: 10 - Psychologie práce · Zařízení akreditováno MPSV ČR dne 5. března 2007 pod čj.: 2007/4317 - 54 Držitel mezinárodního certifikátu kvality Q FOR. ... ohrožení jiných

Příloha: Hodnocení pracovní zátěže–Meisterův dotazník