1. Úvod do geografie

Zeměpis

- pomáhá zvládat základní představy o naší

planetě a dění na ní

- vývoj

- probíhající procesy a jevy

- poznatky o vzdálených oblastech Země

- vychází z geografie

- jedna z nejstarších vědních oborů

- vznik v období Antiky

- věda přírodně - společenská

- dlouhý vývoj

- popis okolního světa

- vysvětlování příčin procesů a jevů

- hledání vztahu mezi procesy a jevy

- odhalování zákonitostí

- předvídání vývoje procesů a jevů

- část fyzická

- studuje přírodní složky FGS - L, P, H, B, A

- vztahy, vzájemné působení, rozložení, vývoj

- vliv na lidskou společnost

- část sociální - studuje lidskou společnost / populaci / a její výtvory z hlediska prostoru a času - rozložení, vztahů, vývoje, …. - základní funkce - poznávací - základní poznání o světě - všeobecně vzdělávací - základní geogr. vzděl. - aplikační - využití poznatků v konkrétních situacích - využití, třídění, interpretace inf. - rozlišení územních celků - syntetizující - otevřený informační systém

2. Země, příroda, člověk

Země

- 3. planeta sluneční soustavy

- obíhá Slunce po eliptické dráze

- střední vzdálenost je 150 milionů km

- ø teplota povrchu je 15° C

- plocha 510 mil. km2

- jediné místo vhodné pro živ. vyšších forem org.

- vývoj - předgeologická a geologická období

1. Předgeologické obd. - velký třesk

- zemské jádro, plášť

2. Před 4 mld. lety - litosféra

3. Geologická období

- horizontální i vertikální změny

- vliv endogenních a exogenních sil

- 570 mil. lety - prakontinent Pangea

- praoceán Penthalasa s

mořem Tethys

- 250 mil. lety - členění prakontinentu a

praoceánu

S - Laurasie - Eas, SA

J - Gondwana - JA, Af, Au, An

- současně i vývoj A, H, Bi

- Bi - 600 mil. let - oceány - nižší formy života

- producenti kyslíku

- 400 mil. let - suchozemské formy života

- neolit - člověk - změny rostlinných a

živočišných společenstev

- růst počtu

- větší zásahy do krajiny

- vetší produkce odpadů

- globální problémy

- studiem se zabývá geografie

3. Tvar a umístění Země ve vesmíru Tvar Země - rotační elipsoid - pólově zploštělý - geoid - nepravidelné těleso - omezen střední hladinou sv. oceánu - referenční elipsoid - elipsoid přiléhající ke geoidu - dle geodetického systému WGS - družicové měření - odchylka od geoidu 60 m - referenční koule - výpočty - r = 6 371 km

Umístění Země - součást sluneční soustavy - součást Galaxie - tvar disku s cca 150 mld. hvězdami - sluneční soustava - Slunce + 8 planet - heliocentrický systém - oběh - přibližně stejná rovina - eliptická dráha - různá vzdálenost - menší s pevným povrchem Merkur, Venuše, Země, Mars - velké bez pevného povrch Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

- Země

- má přirozenou družici Měsíc

- 384 000 km

- oběh, rotace 27, 3 dne

- fáze - nov, ¼, úplněk, ¾

- zatmění Slunce, Měsíce

- slapové jevy

- umělé družice - různé využití

Pohyby Země

- oběh kolem Slunce

- po eliptické dráze

- proti směru hodinových ručiček

- ve střední vzdálenosti 150 mil. km

- 4 body - perihelium, afelium, jarní,

podzimní

- 365, 25 dne - tropický tok

- 365 dní - občanský rok

- 366 dní -přestupný rok - 1x za 4 roky

- sklon osy k rovině oběhu je 66,5 °

- důsledky

- 4 roční období

- změna intenzity dopadu S záření

- změna délky dne a noci

- svítání a soumrak - světlý den a noc

- polární den a noc

- rotace kolem vlastní osy

- od Z na V

- 23 h 56 min. 4 vt. - pravý sluneční den

- 24 h - střední sluneční den

- důsledky

- Coriolisova síla

- střídání dne a noci

- vznik časových pásem

- datová mez - 180 °

- V - Z + 1 den

- Z - V - 1 den

- místní čas

- rotace kolem barycentra

- soustava Z + M

- těžiště 1 700 km pod povrchem Z

- příliv a odliv