theses.cz · Web viewU následujícího výčtu léků se doporučuje zvolit vhodná alternativa...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCIPedagogická fakulta

Katedra antropologie a zdravovědy

Veronika HanouskováV. ročník – kombinované studium

Obor: Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro SOŠ

Vybrané faktory ovlivňující délku kojení

Diplomová práce

Vedoucí práce: MUDr. Kateřina Kikalová, PhD.

Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen

uvedenou literaturu.

V Olomouci dne 4. 4. 2011 Veronika Hanousková

Děkuji paní MUDr. Kateřině Kikalové, PhD., za odborné vedení diplomové práce

a za poskytování cenných rad k práci.

Obsah

Úvod…………………………………………………...5

Cíle a úkoly práce…………………………………….6

1 TEORETICKÉ POZNATKY……………………...71.1 Anatomie mléčné žlázy ………………………………………… 71.2 Fyziologie laktace……………………………………………….. 81.3 Složení mateřského mléka…………………………………….. 10 1.4 Výhody kojení…………………………………………………. 15

1.4.1 Výhody kojení pro matku…………………………………………….151.4.2 Výhody kojení pro dítě………………………………………………. 16

1.5 Kojení ve zvláštních situacích………………………………… 181.6 Výživa matky během kojení………………………………….. 221.7 Současné trendy kojení u nás i ve světě……………………… 241.8 Kojení a doporučení WHO a UNICEF ……………………….. 271.9 Faktory, které mají vliv na délku kojení…………………….. 31

2 PRAKTICKÁ ČÁST…………………………. 40

2.1 Metodika práce………………………………………………… 402.2 Výsledky práce…………………………………………… ……..452.3 Závěr……………………………………………………………. 662.4 Souhrn………………………………………………………….. 67

Seznam použité literatury…………………………………………. 69

Přílohy……………………………………………………………… ..72

Anotace

Úvod

Kojení je nejpřirozenější a nejlepší způsob výživy narozeného dítěte. Dle Švejcara

(1988) je kojení ten nejcennější dar, který matka svému dítěti může pro život dát.

Spousta matek nemá tušení o tom, jak cennou schopností je od přírody obdařena. Při

kojení nejenže vzniká mezi matkou a dítětem neobyčejně silné citové pouto, které tvoří

základ pro jejich další pozitivní vztah do budoucna, ale zároveň mu prostřednictvím

kojení předává imunologickou ochranu, která dítě chrání před nepříznivými vlivy

zevního prostředí. Dle posledních dostupných studií, které byly provedeny za

posledních 15 let a které v této diplomové práci uvádím, kojení chrání dítě do značné

míry před řadou akutních i chronických onemocnění dětského věku. Kojené děti mají

také snížené riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti.

Toto téma diplomové práce jsem si vybrala proto, že jsem sama již dvojnásobnou

maminkou a obě své děti jsem dost dlouho kojila. I když občas nastaly chvíle, kdy jsem

vše chtěla vzdát, zvláště když se můj starší syn dožadoval kojení do deseti měsíců po

hodině ve dne i v noci, jsem nesmírně ráda, že jsme vše zvládli a že jsem pro něho

v tomto směru udělala opravdu vše. Za podporu a cenné rady při kojení vděčím své

laktační poradkyni a dětské lékařce, díky kterým jsme tak dlouho s kojením vydrželi.

V dnešním světě plném techniky a materialismu se vše přirozené snažíme nahradit

něčím uměle vytvořeným v domnění, že je to tak nejlepší. Nakonec se však vždy ukáže,

že co je od přírody člověku dáno, je to nejlepší. Člověk by měl mít pokoru před dary,

kterými nás příroda obdařila, a měl by je umět smysluplně využívat.

Hlavním cílem moji diplomové práce bylo zmapovat faktory ovlivňující délku kojení a

zjistit délku plného a celkového kojení u sledovaného souboru. První část této práce se

zaměřuje na teorii o kojení. Ve druhé praktické části byl zhotoven kvantitativní výzkum

s dotazníkovou metodou, která objasňuje faktory ovlivňující délku kojení u sledovaného

souboru.

5

Cíle a úkoly práce

Hlavním cílem tohoto výzkumu je zmapovat délku kojení a faktory ovlivňující

délku celkového kojení u sledovaného souboru.

Cíle výzkumu

1. Zjistit, které faktory mají vliv na délku kojení.

2. Porovnat stav délky kojení ve městě a na vesnici.

3. Zjistit nejčastěji uváděné důvody ukončení kojení u dětí kojených do půl roku

života a nad půlrok.

4. Zjistit průměrnou délku plného kojení a celkového kojení u celého souboru.

Hypotézy

1. Matky s vysokoškolským vzděláním kojí celkově déle než matky s nižším

dosaženým vzděláním.

2. Věřící matky kojí celkově déle než matky bez vyznání.

3. Matky, které během kojení u dětí používají šidítka, kojí celkově kratší dobu, než

matky, které šidítka nepoužívají.

4. Matky, které podají příkrm z lahvičky v prvním půlroce života dítěte, kojí

celkově kratší dobu, než matky, které příkrm nepodají vůbec.

6

1.1 Anatomie mléčné žlázy

Mléčná žláza (glandula mammaria) je párovou kožní žlázou, která leží na velkém

prsním svalu (Kaláb, Orel 2009, str. 96). Obrázek 1 zobrazuje anatomii mléčné žlázy.

Tato žláza se vytváří již v době embryonální u obou pohlaví v čáře, která vede od

vrcholu podpažní jamky až do středu tříselného vazu. Na této tzv. mléčné liště se

později v krajině hrudní vytvoří mléčná žláza. K jejímu rozvoji však dochází až

v období puberty vlivem hormonů, především estrogenů. Mléčná žláza dosahuje

maximálního rozvoje v době těhotenství a laktace. U mužů se žláza zvětšuje pouze

přechodně v období puberty. Následně poté zaniká a mění se na vazivovou tkáň

(Dylevský, 2009, str. 511).

Stavba mléčné žlázy (glandula mammaria) je závislá na funkčním stavu organismu a

věku ženy. V dospělosti u ženy tvoří mléčná žláza zhruba 15 - 20 laloků, které jsou

uloženy v tukovém polštáři. Z každého laloku vychází mlékovod. Tyto mlékovody se

poté následně sbíhají směrem k prsní bradavce. Na vrcholu bradavky končí drobnými

otvory. V době laktace se v mlékovodu tvoří dutinky vyplněné mateřským mlékem

(Dylevský, 2009, str. 511).

Mléčná žláza naléhá dvěma horními třetinami na velký prsní sval. Dolní třetina poté

doléhá na povázku břišního svalstva. Mléčná žláza je tvarově okrouhlá. Nervově jsou

prsa zásobena z 2. - 6. mezižeberního nervu a jsou protkána především hustou sítí

mízních cév směřujících do podpažních lymfatických uzlin (Měšťák, 2007, str. 16).

Obrázek 1. Mléčná žláza

http://cs.wikipedia.org/wiki/Prs staženo dne 4. 3. 2011

1.2 Fyziologie laktace

http://cs.wikipedia.org/wiki/Prs

Mléčná žláza je na proces tvorby mateřského mléka připravována již po celou dobu

těhotenství. Tento děj je zajišťován souhrou mnoha hormonů. Estrogeny, které

produkuje placenta, zajišťují růst mlékovodů. Dále má na růst mléčné žlázy, konkrétně

alveolů, vliv progesteron a choriový somatomammotropin. Tyto hormony rovněž

vytváří v těhotenství placenta (Mourek, 2005, str. 124; Sedláčková a kol., 2008, str. 86).

Základními hormony, které se podílejí na přímé tvorbě a uvolňování mléka, jsou však

prolaktin a oxytocin. V době před porodem u matky prudce stoupá hladina prolaktinu.

Až do porodu je však tvorba mléka blokována vysokou hladinou estrogenů, a tak se

tvoří pouze malé množství tzv. kolostra. Vše se mění porodem, kdy prudce klesne

sekrece estrogenů a progesteronu a tím se může projevit účinek prolaktinu. Prolaktin a

oxytocin je stimulován časným přiložením kojence k prsu, nejlépe do 30 minut po

porodu. V tuto dobu totiž tyto dva hormony dosahují nejvyšších hladin. V průběhu

několika měsíců po porodu klesá u matky hladina prolaktinu na úroveň v počátku

těhotenství a tvorba a uvolňování mléka je závislá na frekvenci přikládání dítěte k prsu

(Sedláčková a kol. 2008, str. 86; Roztočil, 2008, str. 134).

Když dítě saje, jsou při tom drážděna nervosvalová zakončení v oblasti dvorce

a bradavky. Toto dráždění je vedeno dostředivou dráhou do hypotalamu, odkud se

reflexně do krve matky uvolňuje prolaktin z předního a oxytocin ze zadního laloku

hypofýzy. Prolaktin je odpovědný za tvorbu mléka v alveolárních buňkách žlázové

tkáně prsu. Oxytocin vyvolává během vteřin až minut při sání kontrakci

myoepitelových buněk a tím i ejekci mateřského mléka z hlubší části žlázy do

terminálního vývodu. Je to tzv. let-down reflex. Tento reflex může být ovlivňován

negativně stresem i bolestí. Je proto důležité, aby byla matka v celkovém klidu zejména

v prvních dnech po porodu. Reflex se naopak spouští kontaktem s dítětem již od

porodu, pohledem na dítě ale i vzpomínkou na něho (Sedláčková a kol. 2008, str. 86;

Mourek, 2005, str. 113).

Produkce mateřského mléka se nejvíce zvyšuje 2 - 3 den po porodu. Prsa v tuto dobu

mohou být velice citlivá a nateklá. Za pár dní se však většinou vše upraví. Je důležité,

aby matka dítě často přikládala k prsu (Roztočil, 2008, str. 134).

8

1.3 Složení mateřského mléka

,,Breast milk contains all the nutrients that an infant needs in the first 6 months of

life, ,including fat, carbohydrates proteins, vitamins, minerals and water. It is easily

digested and efficiently used. Breast milk also contains bioactive factors that augment

the infant’s immature immune system, providing protection against infection, and other

factorsthat help digestion and absorption of nutrients´´(WHO, 2009, str. 9).

Mateřské mléko obsahuje všechny živiny, které dítě v prvních 6 měsících života

potřebuje, včetně tuků, sacharidů, bílkovin, vitamínů, minerálů a vody. Je snadno

stravitelné a optimálně využitelné. Mateřské mléko také obsahuje bio-aktivní faktory,

které posilují dítěti jeho nezralý imunitní systém. Poskytuje ochranu proti infekci a další

složky pomáhají trávení a vstřebávání živin (WHO, 2009, str. 9). Přeložila autorka

Mateřské mléko je označení pro mléko, které se tvoří v mléčné žláze u samic všech

savců. Správně by se měl používat termín mateřské mléko lidské. Tento termín však

není zcela běžný a nepoužívá se

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Mate%C5%99sk%C3%A9_ml%C3%A9ko).

Složení mateřského mléka se ideálně přizpůsobuje nárokům rostoucího dítěte po dobu

celého období, kdy matka kojí. Změny, které ve složení mléka probíhají, jsou

uzpůsobeny zrání jednotlivých funkcí dítěte, především nervového systému

a zažívacího traktu (Klímová a kol.; 1998, str. 39).

Mateřské mléko obsahuje vysoký obsah bílkovinné složky, jako jsou imunoglobuliny,

protektivní a růstové faktory, prostaglandiny, nukleotidy a hormony, které stimulují

zrání orgánů novorozence a zajišťují mu tak částečnou ochranu před infekcí a alergií

(Schneidrová, 2005, str. 17).

Mateřské mléko obsahuje také dostatek vody pro dítě a je bohaté na prebiotické

bakterie. Nejvýznamnější jsou bifidus infantis a bifidus lognum (Vincentová, 2006,

str. 246).

9

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mate%C5%99sk%C3%A9_ml%C3%A9ko

Živiny v mateřském mléce

Bílkoviny

Mateřské mléko obsahuje daleko menší množství bílkovin než mléko živočišné. Bilance

aminokyselin, které obsahuje, je pro dítě daleko vhodnější. Koncentrace bílkovin je asi

0,9 g na 100 ml, což je nižší než u zvířat. Vyšší množství by totiž mohlo poškodit

nezralé ledviny dítěte. Hlavní bílkovinou je kasein. Je však zastoupen v daleko menší

koncentraci a v jiné molekulární struktuře, než u mléka živočišného. To umožňuje jeho

lehčí stravitelnost. Ve větším množství je dále přítomen alfa-laktalbumin, jehož

koncentrace je vyšší než u živočišného mléka. Kravské mléko obsahuje beta

-laktoglobulin, který se v mateřském mléce nevyskytuje a dítě si na tuto bílkovinu může

vytvořit intoleranci. Tabulka 1.

Tuky

Mateřské mléko obsahuje asi 3,5 g tuku na 100 ml mléka. Množství tuku se mění

v průběhu dne i během jednoho kojení. Nejvíce je ho pozdě odpoledne. Na začátku

kojení dítě pije tzv. přední mléko, které je bohaté na laktózu, je však chudé na tuky. Má

mírně modrošedou barvu. V průběhu kojení se dítě dostává až k mléku zadnímu, které

obsahuje až 5 krát více tuku. Je mírně nažloutlé. Tuky jsou převážně zastoupeny

triacylglyceroly. Mastné kyseliny jsou převážně nenasycené. Patří mezi ně kyselina

linolová, linoleová a arachidonová, které mají veliký význam při rozvoji nervového

systému novorozence. V kravském mléce je jich asi 4 krát méně.

To by mohlo být důvodem, proč poslední studie ukazují, že kojené děti mají vyšší IQ

než nekojené děti.

V mateřském mléce je také velké množství cholesterolu 16 mg na 100 ml. Tělo se ho

naučí zpracovávat a je zřejmě proto prevencí aterosklerózy ve vyšším věku. V mléce se

nachází také lipáza mateřská, která slouží k trávení tuků v období, kdy jsou ještě trávicí

mechanismy dítěte nezralé (Klímová a kol., 1998, str. 41; WHO, 2009, str. 9).

10

Sacharidy

,,Hlavním sacharidem mateřského mléka je laktóza (disacharid složený z glukózy

a galaktózy). Je rozkládán enzymem laktázou. Ve zralém mateřském mléce je sacharidů

asi 7g na 100 ml, v mlezivu asi 4 g na 100 ml ´´ (Klímová a kol., 1998, str. 41).

Sacharidy tvoří důležitý zdroj energie pro dítě. Další důležité sacharidy přítomné

v mateřském mléce jsou oligosacharidy, které tvoří důležitou součást ochrany proti

infekci.

Vitaminy

,,Breast milk normally contains sufficient vitamins for an infant, unless the mother

herself is deficient´´(WHO, 2009, str. 9).

Mateřské mléko obvykle obsahuje dostatečné množství vitamínů pro dítě, pokud jich

nemá sama matka nedostatečné množství. Přeložila autorka

Výjimkou jsou dva vitaminy rozpustné v tucích a to vitamín K, který se musí dodat

bezprostředně po porodu, jinak hrozí krvácivá nemoc novorozence – morbus

haemorrhagicus neonati a vitamín D, který je v mateřském mléce obsažen jenom

v malém množství a musí se dodávat zvláště v případě, kdy dítě není vystaveno

dostatečnému slunečnímu svitu. Ostatní vitaminy, jako jsou vitamíny skupiny B

a vitamín C, jsou zastoupeny v dostatečném množství. Výjimkou mohou být pouze ženy

s přísnou dietou a vegetariánky (Klímová a kol., 1998, str. 42; WHO, 2009, str. 9).

Minerální látky a stopové prvky

Mateřské mléko má dostatek jak minerálů, tak stopových prvků. Důležitá je jejich

využitelnost pro dítě, která je velmi vysoká. Například železo z mateřského mléka je

využito ze 49 % a z kravského mléka jen z 10 %. Sám novorozenec má dostatečné

množství zásoby železa v játrech, která mu společně s přídavkem mateřského mléka

vydrží až do 6 měsíce věku. Nedostatek mohou mít pouze nedonošené děti, nebo pokud

11

ho matka měla sama v době těhotenství velmi malé množství. Dále v menší koncentraci

je také přítomen zinek, to však nikterak neomezuje růst dítěte v prvních 6 měsících.

Vápník a fosfor jsou v mateřském mléce v poměru 2:1, což je optimální pro vstřebávání

obou prvků. Stopové prvky měď, zinek, kobalt, selen a další jsou obsaženy rovněž

v dostatečném množství. Jen je potřeba dávat pozor na dostatečný přísun jódu ve stravě

matky (Schneidrová, 2005, str. 17; Klímová a kol., 1998, str. 42).

Protiinfekční činitelé v mateřském mléce

Mateřské mléko obsahuje mnoho činitelů, které chrání dítě před vznikem infekce. Mezi

nejdůležitější patří imunoglobuliny, především již zmiňovaný sekreční imunoglobulin

IgA, který pokrývá střevní sliznici a tím vytváří ochranou bariéru proti bakteriím. Dále

jsou to bílé krvinky, které ničí mikroorganismy. Laktoferin a lysozym, které zabíjejí

bakterie, viry a plísně. Další důležitou ochranou proti infekci jsou oligosacharidy.

Mateřské mléko navíc obsahuje protilátky proti infekci, kterou matka prodělala nebo

prodělává. Díky těmto složkám je mateřské mléko velmi cenné pro dítě při obraně proti

infekcím (WHO, 2009, str. 10).

Mlezivo (Kolostrum)

Kolostrum je speciální mléko, které se tvoří v prvních 2-3 dnech po porodu. Vytváří se

v malých částech, asi 40 - 50 ml první den, ale je vším, co dítě potřebuje obvykle v tuto

dobu. Mlezivo je bohaté na bílé krvinky a protilátky, a to zejména na sekreční

imunoglobulin A-IgA. Obsahuje větší procento bílkovin, minerálů a v tucích

rozpustných vitamínů (A, E a K) než pozdější mléko. Vitamín A je důležitý pro ochranu

oka a pro integritu epiteliálních povrchů. Často dodává mlezivu nažloutlou barvu.

Mlezivo je důležitou imunitní ochranou pro dítě, které je hned po porodu vystaveno

velkému množství mikroorganismů ze životního prostředí. Je tedy velmi důležité, aby

novorozenci přijímali mlezivo.

Mléko začíná být produkováno ve větším množství mezi 2. a 4. dnem po porodu.

Vytváří se pocit plných prsou u matky. Třetí den dítě obvykle přijímá asi 300 - 400 ml

12

mléka za 24 hodin a pátý den kolem 500 do 800 ml. Od 7. do 14. dne se mléko nazývá

jako přechodné a od druhého týdne plného kojení je mléko nazýváno jako zralé (WHO,

2009 str. 9).

V poslední době některé z matek odmítají kojit své dítě a argumentují to vysokým

zastoupením škodlivin v mateřském mléce ze životního prostředí. Tento argument byl

ale vyvrácen. V mateřském mléce sice mohou být obsaženy škodliviny, které se

u matky usazují v tukových tkáních, jejich obsah je však téměř minimální. Je pod

spodní hranicí přípustné normy. Všeobecně by se však matka měla vyhýbat konzumaci

alkoholu, uzenin, vnitřností, potravinám neznámého původu, neměla by kouřit a užívat

drogy (Motyčková 2009, str. 24; Paulová, 2000, str. 5).

Tabulka 1. Složení mateřského a kravského mléka

Nutrient na 100ml

mateřské mléko

neupravené kravské mléko

hodnoty mateřského mléka v %

Průměrná energetická

hodnotakcal/100ml 67 66 99%

bílkoviny g 0,9 3,3 275%tuky g 3,5 3,7 97%

sacharidy g 7,0 4,8 69%A µg 58 40 69%C mg 4,3 1,6 37%D µg 0,01 0,06 600%Na mg 15 58 378%K mg 55 138 251%Cl mg 43 103 240%Mg mg 4,0 12 300%P mg 15 96 640%Fe mg 0,15 0,10 67%Cu µg 40 30 75%Zn mg 0,40 0,40 100%

1.4. Výhody kojení

13

1.4.1 Výhody kojení pro matku

Existují celé řady studií, které poukazují na výhody kojení pro matku. Tyto výhody se

projevují již od samého počátku. Pokud se kojení zahájí ihned po porodu, zvyšuje se

hladina oxytocinu, což má za následek menší krvácení u matky a rychlejší stahování

děložní svaloviny. Kojení matku chrání do jisté míry před vznikem karcinomu ovarií,

karcinomu prsu, děložního hrdla a osteoporóze v klimakteriu. Další výhodou pro matku

je laktační amenorea, díky které nedochází u ženy ke ztrátám krve a snižuje se tím

riziko rozvoje anémie (Schneidrová, 2005, str. 22; Paulová, 2000, str. 4).

Laktační amenorea je zástava menstruace. Díky hormonu prolaktinu, který se vytváří,

když dítě saje, nedochází u ženy k ovulaci a je tedy chráněna před početím. Využití

laktační amenorei jako antikoncepční metody má však také svá úskalí. Aby byla žena

chráněna před početím téměř na sto procent, je nutné, aby splňovala následující

podmínky. Žena nesmí menstruovat. Pokud menstruuje, je to důkaz toho, že je opět

fertilní. Dále dítě musí být kojeno jak ve dne, tak i v noci. Musí pít dostatečně mléka

bez přidávání příkrmů. Pauza mezi kojeními nesmí přesáhnout 6 hodin. Poslední

podmínkou je, že dítě musí být mladší 6 měsíců. Po šestém měsíci se totiž zařazují do

jídelníčku dítěte příkrmy, a tudíž dítě pije méně. V tuto dobu může již žena ovulovat,

aniž by se dostavila menstruace. Procento úspěšnosti této metody tedy značně klesá po

půl roce plného kojení (WHO, 2009, str. 79).

Z psychologického pohledu je také pro ženu důležité vytváření vzájemného citového

pouta, ke kterému při kojení mezi dítětem a matkou dochází. Upevňuje se tím jejich

duševní zdraví a buduje se jejich vzájemný, pozitivní vztah pro budoucí léta. Poslední

studie také dokazují fakt, že kojené děti jsou méně často týrané než děti nekojené.

Kojení je dar pro život dítěti od matky a nemůže být ničím jiným adekvátně nahrazen.

Pokud žena kojí déle než 8 měsíců, zachová si i krásný vzhled prsou jako před

otěhotněním. Mléčná žláza se v tuto dobu díky postupnému odstavování totiž opět

naplní tukovou tkání a tvar prsu je tak zachován (Švejcar, 1988, str. 7).

14

1.4.2 Výhody kojení pro dítě

Kojení svým jedinečným složením chrání dítě před řadou akutních i chronických

onemocnění. Řada studií z rozvojových zemí ukazují, že děti, které nejsou kojeny,

umírají daleko častěji v prvních měsících života než děti kojené. Nejčastější příčinou

úmrtí těchto dětí jsou průjmovitá onemocnění a zápaly plic. Průjmovitá onemocnění

jsou častější u nekojených dětí i v zemích s vyspělými hygienickými návyky. Kojené

děti jsou také chráněny před dalšími akutními nemocemi, jako je meningitida – zánět

mozkových blan, záněty močových cest, bakteriální infekce a otitis media – zánět

středouší (WHO, 2009, str. 4).

Studie provedená v roce 1992 v centru zdravotních věd na univerzitě v Arizoně,

dokazuje, že exkluzivní kojení po dobu nejméně 4 měsíců, chrání dítě proti opakujícímu

se zánětu středouší. Bylo zkoumáno celkem 1013 kojenců po dobu 12 měsíců. U 47 %

těchto dětí se zánět středouší vyskytl alespoň jednou. U 17 % dětí se zánět opakoval.

Výhradně kojené děti po dobu 4 a více měsíců měly polovinu průměrného počtu epizod

otitis media, než děti nekojené (Duncan a kol. 1993, str. 867 - 872).

Mezi chronická onemocnění, před kterými je dítě značně chráněno díky kojení, patří

ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc, diabetes 1 typu, astma a výskyt alergií. Důležitý je

také daleko menší výskyt leukémie v dětském věku u kojených dětí a menší výskyt

nádorovitých onemocněních do 15. roku života dítěte (WHO, 2009, str. 5).

,,Obezita a nadváha jsou nejčastějšími poruchami výživy u dětí v průmyslových zemích.

Děti s nadváhou mají vysoké riziko nadváhy v dospělosti a také riziko následných

komplikací jako jsou hypertenze, kardiovaskulární a další chronická onemocnění

´´(Schneidrová, 2005, str. 21).

V USA bylo zkoumáno 2685 dětí, u nichž se zjistilo, že kojené děti mají snížené riziko

vzniku obezity než děti nekojené. Studie však uvádí, že je třeba brát v potaz další

15

faktory, jako jsou stravovací návyky rodin, fyzická aktivita a další, které se na vzniku

obezity značně podílejí (Hediger a kol., 2001).

Několik dalších studií naznačují, že obezita v dětství a později v dospívání je méně

běžná u kojených dětí. Roste také množství důkazů, které spojují nekojené děti a výskyt

kardiovaskulárních onemocnění v pozdějším věku ((WHO, 2009, str. 5).

Pokud jde o inteligenci, meta analýza 20 studií ukázala vyšší skóre kognitivních funkcí

u kojených dětí. Lze tedy říci, že kojené děti jsou v průměru inteligentnější

(Anderson a kol., 1999).

Kojené děti mají také daleko menší riziko tzv. SIDS, což je syndrom náhlého

úmrtí u kojenců do půl roku života. Kombinovanou analýzou asi z 23 studií bylo

zjištěno, že nekojené děti mají 2x větší riziko vzniku tohoto syndromu. Dokonce

někteří autoři přímo doporučují, aby matka spala společně s dítětem, které kojí.

Společné spaní podporuje probuzení dítěte a tím chrání před SIDS, jelikož děti, které spí

samy, se nebudí tak často (Mydlilová, 2005, str. 50; Mosko, 1997).

Ze všech těchto doposud provedených studií by se dalo všeobecně usoudit, že pokud by

se podařilo prosadit výlučné kojení do půl roku života dítěte u většiny matek, mohlo by

to do budoucna mít značný vliv na pokles civilizačních chorob, jako jsou

kardiovaskulární onemocnění, diabetes, alergie a další nemoci spojené s poruchou

imunitního systému. Kojení je prostě přirozená strava pro dítě a vše co je odjakživa

dáno od přírody, nelze nahradit ničím uměle vytvořeným. Téměř každá žena má v sobě

dar pro své dítě, který často nebývá matkou samou, ale i společností dostatečně

doceněn.

1.5 Kojení ve zvláštních situacích

16

Pro fyziologického novorozence a zdravou matku není většinou žádný problém, který

by bránil v úspěšném nastartování kojení ihned po porodu. Jsou však situace, které

mnohdy kojení ztěžují, nebo ho i zcela vylučují.

Kojení po porodu císařským řezem

Kojení po porodu císařským řezem je do jisté míry mimořádnou situací. V současné

době je však dítě přiloženo matce k prsu hned po operaci, pokud to její stav dovoluje.

Tento způsob porodu příliš neovlivňuje tvorbu mléka. Překážkou může být větší bolest

v pooperační jizvě, která nikterak nepřidává na fyzickém i psychickém stavu matky.

Je zde důležitá opora zdravotnického personálu a zvýšená pozornost při technikách

kojení. Příloha 2. Většinou se však po pár dnech vše upraví a nic nenasvědčuju tomu, že

by matka nemohla úspěšně kojit své dítě.

Kojení novorozence s nízkou poporodní váhou

Novorozenci narození s porodní váhou nižší než 2500 g jsou označováni jako

novorozenci s nízkou porodní váhou. Pod 1500 g jako s velmi nízkou porodní váhou.

U těchto dětí se rovněž upřednostňuje výživa mateřským mlékem vlastní matky, i když

se mléko ze začátku podává z kádinky nebo sondou přímo do žaludku dítěte.

Od 32. gestačního týdne, bývá již pokus o přiložení dítěte k prsu úspěšný. Z poloh je

vhodná vzpřímená poloha a poloha tanečníka při kojení. Příloha 2. Doporučuje se kojit,

nebo podávat mateřské mléko každé 2-3 hodiny u dětí od 32. do 36. týdne a každou

1-2 hodinu u dětí s gestačním věkem nižším než 32 týdnů. Od 36. týdne již dítě většinou

nemá problémy se sáním od matky (WHO, 2009, str. 51).

Kojení dvojčat

17

V současné době je kojení dvojčat již zcela běžné. Matka by měla kojit své obě děti

najednou. Pokud kojí jen jedno dítě, ejekční reflex zapříčiní únik části mléka z druhého

prsu, ze kterého matka právě nekojí. Každé z dětí má mít i svůj vlastní prs. Ze začátku

potřebuje matka pomoc od personálu při polohování dětí, později i v domácím prostředí

(Klímová a kol., 1998, str. 74).

Mezi nemoci dětí, které výrazně ztěžují kojení, patří především rozštěp patra. Kojení je

sice obtížné, ale dítěti přináší mnohé specifické výhody. Před kojením musí matka prs

nejprve zformovat odstříkáním. Poloha při kojení se volí spíše vzpřímená, tkáň prsu má

dítěti zakrýt defekt, aby mohlo polykat a eventuelně i sát. Při sání se formuje tvar

obličeje dítěte, což je příznivé pro pozdější korektivní operaci.

Mezi další překážky kojení patří metabolické vady dítěte jako je galaktosemie, což je

vrozená vada, při níž chybí enzym, který má štěpit galaktózu na glukózu. Z diety se

vylučuje laktóza. Dítě tedy nemůže být kojeno a nesmí být krmeno ani jiným mlékem.

Fenylketonurie je další poruchou metabolismu aminokyseliny fenylalaninu. Nemoc se

stanoví běžným screeningem po porodu. Mateřské mléko obsahuje jen malé množství

fenylalaninu a tak je možné dítě kojit. Musí se však sledovat hladina této aminokyseliny

u dítěte (Klímová a kol., 1998, str. 74).

Kojení a onemocnění matky

V určitých případech může být kojení pro matku kontraindikováno. Jsou to případy

těžkého onemocnění organismu, jako je vážné onemocnění ledvin, jater a plic, ale

i srdeční selhání. Další překážkou v kojení mohou být psychiatrická onemocnění, jako

jsou deprese, které se většinou dostavují mezi 4. - 6. týdnem po porodu a trpí jimi

asi 10 % šestinedělek. Projevují se nespavostí, nechutí k jídlu, neschopností milovat

svoji rodinu a ambivalentními postoji k dítěti. Těžké stavy je nutné léčit

psychofarmaky. Kojit žena může, měla by být ale pod dozorem i z důvodu možného

sebevražedného chování. Laktační psychóza je závažné duševní onemocnění, při kterém

18

může matka svému dítěti i ublížit. Většinou se vyskytuje 2. - 3. den po porodu a je

podobná schizofrenii. Vyskytuje se asi u 0,1 % šestinedělek. Žena má halucinace,

maniodepresivní stavy a stavy úzkosti. Tato nemoc se musí léčit na psychiatrickém

oddělení. V současné době se ale ani tak nedoporučuje úplné oddělení matky od dítěte.

Pokud to je jen trochu možné a matka si to přeje, není důvod, proč kojení zakazovat

(Roztočil, 2008, str. 130; Klímová 1998, str. 74).

,,If a mother has tuberculosis, she and her infant should be treated together according

to national guidelines, and breastfeeding should continue.´´

,,If a mother has hepatitis (A, B or C) breastfeeding can continue normally as the risk

of transmission by breastfeeding is very low.´´

,,If a mother is HIV-positive, she needs counselling about different feeding options and

support for her choice´´ (WHO, 2009, str. 77).

Pokud je matka nakažená tuberkulózou, ona i její dítě by měly být ošetřovány společně

podle vnitrostátních pokynů a v kojení by se mělo pokračovat. Jestliže je matka

nakažena virovou hepatitidou A, B nebo C, kojení může normálně dál pokračovat,

jelikož riziko přenosu je zde velmi nízké. Pokud je matka HIV pozitivní, potřebuje

informaci o jiném způsobu výživy dítěte a je důležité podpořit ji v jejím výběru (Přeložila

autorka).

Běžné virové infekce a běžná onemocnění, jako jsou angíny, záněty průdušek, záněty

močových cest, nejsou žádnou překážkou v kojení. Naopak, dítě často díky kojení

vůbec neonemocní, jelikož je chráněno imunologicky aktivními složkami v mléce, nebo

průběh daného onemocnění je pouze velmi mírný. Pokud je matka nemocná, doporučuje

se dítě kojit častěji, aby vůbec neonemocnělo, například při viróze atd.

Kojení a léky

19

Existuje jen malé množství léků, u nichž je kojení absolutně kontraindikováno. Některé

léky však do mléka přecházejí a mohou způsobit u dítěte nežádoucí účinky. V těchto

případech je lepší zvolit nějaký alternativní lék, nebo se kojení dočasně vyhnout.

Léky, při kterých je kojení kontraindikováno, jsou proti-nádorové léky. Jsou to

cytostatika a radiofarmaka.

Možné vedlejší účinky mohou mít psychiatrické léky, při kterých se doporučuje

pokračovat v kojení, ale zároveň dítě sledovat, aby nebylo nezvykle ospalé.

U následujícího výčtu léků se doporučuje zvolit vhodná alternativa – je to

chloramfenikol, tetracyklin, metronidazol, chinolinová antibiotika, diuretika a estrogeny

(mohou ovlivnit laktaci).

Při těchto lécích se musí dítě sledovat kvůli možné žloutence – sulfamethoxazol

a trimethoprim, sulfadoxine a pyrimethamin.

Následující léky lze užívat v běžně doporučeném množství, dítě by se mělo pouze

sledovat, jestli nemá nějakou nezvyklou reakci. Jsou to analgetika a antipyretika,

občasné dávky morfinu a petidinu, z antibiotik se doporučuje ampicilin, amoxicilin,

cloxacilin a další ze skupiny penicilínů. Dále jsou vhodná antimykotika, léky proti

tuberkulóze, bronchodilatancia, kortikosteroidy, antihistaminika, antacida, léky na

cukrovku, hypertenzi, potravinové doplňky – vitamíny, železo, jód (WHO, 2009,

str. 78).

1.6 Výživa ženy během kojení

20

Pro správný průběh laktace je pro matku důležitá také správná výživa. V období kojení

má žena zvýšený výdej energie, živin, vitaminů a minerálních látek a k tomu musí být

uzpůsobena také její výživa.

Hlavní zásady výživy kojící ženy

- Žena má konzumovat pestrou a rozmanitou stravu.

- Má mít takový energetický přívod energie, který dovolí pomalý úbytek hmotnosti

(energetický přívod má být o 650 kJ nižší než výdej).

- Příjem tuků by měl být střídmý, tuky by měly tvořit maximálně 30 % celkového

množství energie, z toho nasycené tuky do 10 % a cholesterol do 300 mg denně.

- Důležitý je také dostatečný příjem vitamínů a vlákniny – konzumace ovoce,

zeleniny, obilnin a výrobků z nich vyrobených.

- Doporučuje se střídmý příjem kuchyňské soli 3–5 g denně a omezit konzumaci

sacharózy

- Vhodné je se vyvarovat alkoholických nápojů, konzumace kofeinu je omezena na

2 šálky kávy denně.

- Dále je důležitý dostatečný přívod vápníku, 200 mg denně, nejlépe z nízkotučného

mléka a výrobků z něj.

- Žena by měla vypít dostatečné množství tekutin tj. 2,5–3,5 litru tekutin denně.

- Z minerálních látek je důležitý dostatečný přívod železa 20–24 mg ze živočišných

zdrojů a jódu nejlépe konzumací mořských ryb.

Následující obrázek 2 znázorňuje potravinovou pyramidu, kterou lze použít jako model

vyvážené stravy kojící ženy. Základnu pyramidy tvoří obilniny a výrobky z nich,

pečivo a těstoviny. Žena by měla konzumovat tuto skupinu potravin v rozmezí 3–6

jednotkových porcí denně (příklady porcí: jeden krajíc chleba 60 g, 1 rohlík, vařená

rýže nebo těstoviny jako příloha 125 g). Následující v pyramidě je skupina ovoce

a zeleniny. Ze zeleniny by žena měla konzumovat celkem 3-5 porcí denně a z ovoce

2–4 porce (zelenina - 1 hrnek syrové listové zeleniny, 1 rajče, 1 paprika, 1 mrkev, ½

hrnku vařené nebo strouhané zeleniny, menší porce brambor 125 g, ovoce – 1 středně

velké jablko, 1 pomeranč, 1 banán, 200 ml neředěné ovocné šťávy). Z další skupiny

21

mléka a mléčných výrobků se doporučují 3-4 porce denně, jen nízkotučné nebo

netučné druhy (sklenice mléka, porce jogurtu, 55 g nízkotučného sýra, 40 g tvarohu).

Na stejné úrovni jako tyto mléčné výrobky se nachází menší skupina, do které patří

drůbež, ryby, červené maso a vejce. Kojící žena by denně měla sníst

2 jednotkové porce některé z těchto potravin (125 g kuřete bez kůže, rybího masa nebo

jatečného masa, ½ vejce). Vrchol pyramidy tvoří potraviny, kterým by se žena měla

raději vyhnout. Jsou to živočišné tuky, cukr, sůl, uzeniny atd. (Klímová a kol., 1998,

str. 81-91).

Obrázek 2. Potravinová pyramida

http://www.dolceta.eu/ceska-republika/Mod8/spip.php?article168

staženo dne 28. 2. 2011

1.7 Současné trendy kojení v ČR a ve světě

22

http://www.dolceta.eu/ceska-republika/Mod8/spip.php?article168

Na začátku 90. let vyhlásila Světová zdravotnická organizace WHO a UNICEF

celosvětový program na podporu kojení ,,Baby - Friendly hospital´´, jehož hlavní

součástí je tzv.,,10 kroků k úspěšnému kojení´´ pro nemocnice, které se tímto názvem

označují. Tyto zmiňované kroky se týkají především předporodní přípravy na kojení,

péče o kojení v časném poporodním období a podpory kojení po propuštění

z porodnice. V roce 2000 byl celosvětový počet ,,Baby - Friendly Hospital´´ kolem

patnácti tisíc.

Zmíněné kroky jsou následující:

Každé zařízení, které poskytuje péči a služby matkám a novorozencům, by mělo:

1. Všem členům zdravotnického personálu rutinně předat písemně vypracovanou

strategii přístupu ke kojení.

2. Školit veškerý zdravotnický personál

3. Všechny těhotné ženy informovat o výhodách a technikách kojení

4. Ukázat matkám, jaké jsou způsoby kojení a jak si udržet laktaci, jestliže jsou

odděleny od dítěte.

5. Novorozencům nepodávat nic jiného než mateřské mléko ani nápoje, s výjimkou

indikace lékařem.

6. Umožnit matce a dítěti rooming – in po dobu celých 24 hodin

7. Podporovat u matky kojení podle potřeby dítěte

8. Umožnit kojení matkám do půl hodiny po porodu

9. Novorozencům nedávat žádné náhražky, šidítka, dudlíky atd.

10. Podporovat zakládání dobrovolných skupin matek pro podporu kojení a matky

na ně při propouštění z porodnice upozorňovat (WHO/UNICEF, 1989, str. 1).

Další celosvětovou aliancí, která se hlásí k podpoře a ochraně kojení je WABA (World

Alliance for breastfeeding Action). Tato aliance sdružuje jednotlivce, organizace a sítě,

které se hlásí k podpoře kojení. Její hlavní významnou organizací je IBFAN

(International Baby Food Action). WABA každoročně vyhlašuje celosvětovou kampaň

23

na podporu kojení tzv. ,,Světový týden kojení´´, který se koná každý rok první týden

v srpnu.

Od roku 1991 je v České republice iniciován program ,,Baby friendly hospital´´.

Následně na to vznikla skupina zdravotníků a psychologů, která založila nevládní

organizaci ANIMA – Pražská skupina IBFAN, která patří pod mezinárodní síť IBFAN.

Podpora kojení v ČR se od roku 1995 stala součástí Národního programu zdraví.

V roce 1993 vznikl u nás Národní výbor pro podporu kojení, který sdružuje zástupce

odborných společností, z lékařských fakult, organizace ANIMA, Ministerstva

zdravotnictví ČR a ,,Baby Friendly´´ porodnic.

V roce 1993 bylo založeno Dokumentační centrum na podporu kojení při Centru

preventivního lékařství 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Toto centrum

slouží k shromažďování a poskytování aktuálních poznatků o kojení odborné i laické

společnosti. Ochrana a podpora kojení se poprvé uplatnila v praxi v Laktačním centru

v Thomayerově nemocnici v Praze - Krči, která je první ,,Baby Friendly´´ porodnicí

u nás a slouží jako doškolovací centrum.

Laktační centrum bylo založeno v roce 2001 jako první středisko, které poskytuje

informace o kojení kojícím matkám ambulantně i po telefonu prostřednictvím Národní

horké linky pro kojení. Toto centrum slouží následně jako školící centrum pro

zdravotníky i matky, organizuje konference a semináře, vydává časopis atd.

(Schneidrová, 2005, str. 26-28; www.kojeni.cz).

Současné době je doporučováno výlučné kojení dítěte do 6. měsíce věku a následně

s příkrmem do 2 let věku i více. Výlučným kojením se myslí kojení bez jakéhokoliv

přídavku jiné tekutiny či příkrmu. Kojení je právem každé matky a jejího dítěte.

Z posledních údajů, které poskytlo UNICEF vyplývá, že se procento výlučně kojených

dětí do 6 měsíců věku celosvětově zvyšuje. Údaje zahrnují celkem 64 zemí a pokrývají

69 % narozených dětí. Mezi roky 1996 – 2006 se zvýšila doba výlučně kojených dětí

z rozvojových zemí z 33% na 37 % v roce 2006. Významné zvýšení od roku 1996 do

roku 2006 zaznamenaly některé Africké státy, kde se zvýšilo procento výlučně

kojených dětí do šesti měsíců života z 22 % na 30 %. V Evropě došlo ke zvýšení z

24

http://www.kojeni.cz/

10 % na 19%. Další nárůst také zaznamenává Latinská Amerika a Karibik z 30 %

z roku 1996 na 45 % kolem roku 2006 (UNICEF, 2006, str. 10 - 11).

I když v Evropě zaznamenáváme významný nárůst procenta dětí kojených výlučně do

půl roku života za posledních 10 let, celosvětově však toto číslo patří k velmi nízkým.

Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v ČR (ÚZIS) je stav kojení v České

republice v letech 2000 - 2009 v tabulce číslo 2 následující:

Tabulka 2. Dlouhodobé kojení v ČR 2000 - 2009

Celkem

kojených2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

6 týdnů 69,2 73,5 74,9 76,5 76,9 78,4 79,3 78,5 78,5 79,3

3 měsíce 47,9 53,6 56,7 59,2 59,8 62,2 64,2 61,2 60,5 61,6

6 měsíců 23,8 28,4 31,7 35,1 35,8 38,3 40,9 38,4 36,8 37,4

Plně

kojených

6 týdnů 26,1 31,8 34,2 35,8 48,8 51,0 50,5 49,1 48,6 48,4

3 měsíce 26,1 28,4 34,2 35,8 35,9 39,0 39,4 35,9 34,8 34,7

6 měsíců 10,5 14,5 16,7 18,6 18,6 21,4 22,8 19,6 18,0 17,8

Uvedená čísla jsou v procentech

Z předchozí tabulky můžeme vyčíst, že procento kojených dětí v České republice za

posledních deset let značně stouplo. Počet plně kojených dětí do půl roku života

odpovídá zhruba evropskému průměru, který uvádí UNICEF, je to 19 %. Od roku 2007

do roku 2009 zaznamenáváme však u nás mírný pokles v trendu kojení

(www . kojeni.cz ).

25


1.8 Kojení a doporučení WHO a UNICEF

V roce 1989 vydala Světová zdravotnická organizace WHO a UNICEF společné

prohlášení na ochranu, prosazování a podporu kojení nazvané ,,Protecting, promoting

and supporting breastfeeding, the special role of maternity services´´, kde jsou shrnuta

obecná doporučení do 10 kroků, které byly stručně uvedeny v kapitole 1.7. Z těchto

doporučení vyplývají následující zásady pro zdravotníky v porodnicích

označených ,,Baby Friendly Hospital´´ a následně pro matku při kojení:

- Matka by měla kojit bez omezení frekvence ve dne i v noci, nikoliv podle časového

harmonogramu, který je předem určen. Tvorba mléka je totiž závislá na frekvenci

přikládání dítěte k prsu.

- První kontakt s dítětem musí být bezprostředně do půl hodiny po porodu.

U novorozenců je totiž v tuto dobu největší instinkt sání a u matky se vyplavuje

největší množství prolaktinu do krve. Ošetření novorozence, které není nezbytně

nutné, jako třeba prokapávání očí, může být odloženo. Novorozenci, kteří mají

poruchu adaptace a nedonošení novorozenci mají mít umožněn kontakt s matkou

v co nejkratší možné době.

- Je nutné nepoužívat žádné náhražky, jako jsou dudlíky, láhve, jelikož negativně

zasahují do řízení tvorby mléka. Dítě je zmateno, jelikož si musí zvykat na rozdílné

způsoby sání a může následně odmítat sání z prsu.

- Dítě musí být po porodu ošetřováno společně s matkou, musí se praktikovat tzv.

rooming-in po celých 24 hodin. Matku a dítě lze od sebe oddělit jen v indikovaných

případech a na dobu nezbytně nutnou.

- Po operativním porodu jsou zásady kojení stejné pro novorozence

- Veškerý zdravotnický personál musí být proškolen o správných technikách kojení

a musí je dodržovat. Je nutné naučit těmto technikám všechny matky při pobytu na

oddělení, viz příloha 2.

26

- Dále je nutné naučit matku, jak si udržovat a podporovat tvorbu mléka, je-li

oddělena od dítěte. Každá matka by se měla naučit šetrně zacházet s mateřským

mlékem a měla by být poučena o jeho skladování.

- Pokud nastane problém, matka by měla umět odstříkat mléko správnou technikou.

Při čemž odstříkání rukou je upřednostňováno před mechanickou stříkačkou

viz příloha 3.

- Umět správně řešit problémy s prsy a správně stanovit příčinu – bolestivé nalití

prsou, ucpané mlékovody, zánět prsu, absces, bolestivé a poškozené bradavky.

- Dětem i matkám ve speciálních situacích rovněž umožnit kojení nebo alespoň

výživu mateřským mlékem. Tyto situace zahrnují vícečetné porody, novorozence

s vývojovými vadami a nízkou porodní váhou. Ukázat speciální pozice při kojení.

Dokrmovat dítě sondou, šálkem nebo po lžičkách.

- Matkám následně nabídnout pomoc při řešení problémů, které jsou spojeny

s kojením i po propuštění z porodnice. U nás k tomu slouží již zmíněná Horká linka

kojení z kapitoly 1.7.

- Další důležitou zásadou je nedovolit na porodnických odděleních žádnou propagaci

náhražek mateřského mléka, umělé kojenecké výživy, dudlíků a kojeneckých láhví.

Obecně respektovat Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka,

který tuto problematiku ošetřuje (WHO/UNICEF, 1989).

Doporučení pro praktického lékaře pro děti a dorost

- Znát dobře techniky kojení

- Prosazovat výlučné kojení dětí do šesti měsíců věku a pokračovat v kojení

s příkrmy až do 2 let věku dítěte a déle. To by se mělo stát normou a právem

každého dítěte.

- Předtím, než se matka rozhodne nekojit, nebo je-li jí doporučeno předčasné

odstavení dítěte, měli by zdravotníci spolu s rodiči zvážit výhody a rizika, která

výživa bez mateřského mléka přináší.

27

- Dítě by se mělo kojit tak často a tak dlouho, jak si samo žádá. Zpočátku 8 x až 20 x

za den. Po šesti týdnech by se vše mělo upravit a dostaví se určitá pravidelnost.

- Podporovat sebedůvěru matek, pokud mají obavu z nedostatku mateřského mléka a

odrazovat od umělé výživy.

- Propagovat časté kojení, kojení v noci, kojení z obou prsou a dokonalé

vyprazdňování prsou, aby se dítě dostalo k zadnímu tučnému mléku.

- Odstříkat mléko by měla matka umět již z porodnice. Po kojení je nutné mléko

odstříkat jen dočasně, pokud matka cítí tlak a přebytek mléka v prsou.

- Kolem 3. a 6. týdne a kolem 3. a 6. měsíce se u dítěte dostavuje tzv. růstový spurt,

dítě v tuto dobu roste rychleji, což vysvětluje změny v chování dítěte. Dítě chce sát

častěji. Řeší se to častějším přikládáním pro zvýšení produkce mléka.

- Váhová křivka u kojeného dítěte nemusí trvale stoupat. Není také vhodné srovnávat

váhové přírůstky dětí mezi sebou.

- Porodní váhy kojené dítě někdy dosahuje až po 2. – 3. týdnu.

- Od konce prvního týdne má dobře kojené dítě 6 – 8 pomočených plen denně a do

konce 4. týdne několik stoliček denně. Později může mít stoličku až po několika

dnech.

- Hnědá stolice, která páchne a je s hlenem společně s méně pomočenými plenami, je

indikátorem pro nedostatek mléka. Zelená stolice známkou nedostatku není.

- Tvorbu mléka jde zvýšit častějším přikládáním dítěte k oběma prsům během

jednoho kojení a častým kojením v noci.

- Umět si poradit se vzniklými problémy s prsy matky.

- Pokud se v rodině dítěte vyskytuje alergie u rodičů, je to důvod pro prodloužení

výlučného kojení a pozdější zavedení příkrmu.

28

- Pokud matka onemocní běžným horečnatým onemocněním, může kojit dál. Pro dítě

je v tuto dobu mléko významným zdrojem vznikajících protilátek právě z důvodu

onemocnění matky. Kontraindikací kojení je pouze HIV a neléčená tuberkulóza u

matky.

- Běžná antibiotika, analgetika a antipyretika i volně prodejné léky jsou v obvyklých

dávkách pro kojené dítě bezpečné. Lékaři mají mít k dispozici aktuální a úplnou

informaci o kontraindikovaných a bezpečných lécích.

- Žena, která kojí, by neměla pít alkohol a kouřit. Pokud se kouření vzdát nedokáže,

měla by kouřit maximálně 5 cigaret denně a vždy až po kojení.

- Pokud je matka znovu těhotná, nepoškozuje kojením dítě ani plod, který nosí

v sobě (Schneidrová, 2005, str. 89 - 92)

29

1.9 Faktory ovlivňující délku kojení

Faktory, které obecně ovlivňují délku kojení, lze rozdělit na faktory ovlivňující kojení

pozitivně a na faktory ovlivňující kojení negativně.

Většina žen, které přicházejí do porodnice, jsou již před porodem rozhodnuta kojit své

dítě. K tomu aby bylo kojení úspěšné a aby vydrželo co nejdéle, je zapotřebí podporovat

faktory, které napomáhají úspěšnému kojení. Dřívější nesprávný názor tradovaný ve

společnosti, že úspěch kojení záleží na velikosti prsou, se do toho určitě nepočítá.

Všechny zásady podporující kojení byly shrnuty organizacemi WHO

a UNICEF v již zmiňovaném společném prohlášení ,,Ochrana, prosazování

a podpora kojení´´, kde je vše vyjádřeno v zásadách ,,Deset kroků k úspěšnému kojení´´

viz kapitola 1.8. Z tohoto prohlášení vyplývá, že velmi důležitou roli, která má na délku

kojení vliv, jsou právě informace a praktická pomoc od zdravotnického personálu.

Pozitivně tedy délku kojení ovlivňuje:

- Prenatální péče o matku - informovanost o významu a prospěšnosti kojení

a technikách, které mají vliv na úspěšný začátek. Provádět vyšetření bradavek, při

vpáčených bradavkách léčit vhodnými pomůckami, informovat ženu o závadnosti

kouření, alkoholu a užívání drog během těhotenství a laktace.

- Péče o matku při porodu a bezprostředně po něm – přiložení dítěte do půl

hodiny po porodu, kdy má dítě největší sací reflex a do krve matky se vyplavuje

nejvíce prolaktinu a oxytocinu.

- Péče o novorozence – praktikování rooming in je důležité jak pro dítě, tak i matku.

Matka má snadný přístup k dítěti a může ho kdykoliv nakojit dle potřeby dítěte.

Navíc dětská kůže a trávicí trakt tak může být osídlován mateřskými

mikroorganismy, proti nimž má matka ve svém mléce protilátky. Dítě se tak

vystavuje jen mikroorganismům, proti kterým je zároveň chráněno.

30

- Kojení bez omezování délky frekvence – dítě má pít kdykoliv chce a jak dlouho

chce. Pro sekreci prolaktinu a oxytocinu, které mají vliv na tvorbu a uvolňování

mléka je důležitý stimul sání dítěte.

- Výlučné kojení – novorozenec by neměl dostávat žádnou jinou tekutinu do půl

roku života ani v porodnici. Často se setkáváme s podáváním čaje, glukózy nebo

umělé výživy, což je zcela zbytečné. Novorozenec má fyziologicky dostatečné

zásoby energie a tekutin, aby první dny, kdy ještě není rozvinuta laktace, bez

problémů překonal. Matky je nutné informovat, že podávání dudlíků a láhví dítě

mate a může mít následně problém při sání z prsu.

- Informace při propouštění z porodnice – informovat matku, jak úspěšně

zvládnout kojení i doma, zdůraznit, že má kojit podle potřeby dítěte. Upozornit na

možné problémy s prsy a jejich řešení. Přebytečné mléko odstříkat do úlevy,

bolestivé bradavky natírat mastí k tomu určenou. Příliš nateklá prsa mezi kojením

chladit obklady. Při mastitidě, která se projeví horečkou, zarudnutím v prsu

a bolestí vyhledat lékaře atd. Je důležité nabídnout matce pomoc, když vznikne

problém při laktaci. Zdůraznit jí význam techniky kojení.

Faktory, které negativně ovlivňují úspěšnost a délku kojení

- Úzkost – matky mají často nepodložené obavy, že při kojení selžou. Velmi časté

jsou pochybnosti o složení mléka. Známým výrokem je ,,asi mám slabé mléko, když

dítě tolik pláče.´´ Tento názor však nemá racionální opodstatnění. Je nutné matce

vysvětlit složení mléka, aby tyto pochybnosti v sobě neměla. Důležitá je podpora

rodiny a zdravotnického personálu především. Psychická podpora matky je zde

velmi důležitá. Aby byla laktace úspěšná, matka nesmí být příliš stresovaná. Stres

má negativní vliv na tvorbu a uvolňování mléka.

- Anestézie matky – silná sedativa, bolest, prolongovaný porod, mohou mít na

začátek kojení negativní vliv.

31

- Předčasné zavedení příkrmu před 6. měsícem.

- Používání dudlíků, lahviček.

- Nedostatečná motivace a instruktáž – nízká motivace matky ke kojení, strach ze

ztráty původního tvaru prsou. Odmítání role matky celkově. Nesprávná instruktáž

a motivace zdravotnického personálu.

- Kojení dítěte dle časového harmonogramu – snižuje se tvorba mléka vlivem

nedostatečného množství stimulů sání.

- Nesprávná technika kojení a nedostatečné informace od personálu (Klímová

a kol., 1998, str. 12–15).

Studie faktorů ovlivňující délku kojení v zahraničí a v české republice

Kvalitativní studie, která byla provedena v roce 1998 ve Velké Británii, kde počet

kojených dětí je jeden z nejnižších v Evropě a ve vyspělém světě vůbec, ukazuje

několik možných faktorů, které mají na zahájení kojení značný vliv. V souboru bylo

19 žen, které čekali svoje první dítě. Jejich věk se pohyboval od 16–30 let.

Účastnice byly dotazovány celkem třikrát. V první etapě mezi 6. a 14. týdnem

těhotenství, ve druhé etapě mezi 34. a 39. týdnem a třetí etapa byla mezi 6. a 14. týdnem

po porodu. Ze získaných odpovědí vyplynulo, že existuje několik faktorů, které mají

vliv na zahájení kojení. Za prvé je to rozhodnutí matky, zda bude či nebude kojit, které

je učiněno dopředu bez ohledu na to, zda se poradí se zdravotníky. Za druhé, údaje

naznačují, že kampaně, provedené ve Velké Británii na podporu zdraví, měly vliv na

vzdělání žen o výhodách kojení, nicméně ani to neodradilo účastnice od vzorce krmení

dítěte, pro které se již předem rozhodly. Dalším faktorem, který má vliv při volbě umělé

výživy, se zdá být touha ženy po zapojení otce do starostí o krmení dítěte a touha po

32

sdíleném rodičovství. Posledním zmiňovaným faktorem je touha žen obnovit svou

vlastní identitu a být nezávislé na dítěti, což jim volba umělé výživy dovoluje

(Earl, 2002).

V roce 1986 byla na univerzitě v Chicagu provedena prospektivní studie, která

studovala možné faktory podílející se na časném ukončení kojení u matek bydlících ve

městě. V souboru bylo celkem 166 kojících matek, které byly sledovány po dobu

celkem 4 měsíců. Z toho 83 % kojilo 1 měsíc, 73 % žen kojilo po dobu 10 týdnů a 58 %

žen kojilo po dobu 4 měsíců a déle.

Faktory, které korelují s výrazně delší dobou kojení, jsou věk matky, vzdělání matky,

nekuřačky, předchozí zkušenosti s kojením, plánované těhotenství a začátek kojení do

16 hodin po porodu (Feinstein, 1986).

Na konci 90. let byla v České Republice provedena multicentrická studie 6 lékařských

fakult pod vedením MUDr. Dagmar Schneidrové, CSc. Jedním z hlavních cílů byla

analýza faktorů ve vztahu k délce plného kojení v prvních šesti měsících života dítěte.

Studie probíhala v letech 1998 – 1999. Celkem bylo osloveno dotazníkovou metodou

1104 matek z 9 porodnic. Studie byla rozdělena na dvě etapy. První dotazník byl rozdán

matkám v porodnici a druhý po šesti měsících v domácnosti (Schneidrová, 2005,

str. 33–36).

Výsledky studie uvádí následující faktory, které ovlivňují délku kojení:

1. Vzdělání, rodinný stav, věk matky a délka plného kojení

Statisticky významně déle kojily matky s vyšším zděláním, než matky

se základním vzděláním nebo vyučené. Významně déle také kojily matky

s partnery, kteří měli vyšší vzdělání. Matky vdané a matky, které žily

s partnerem, kojily také statisticky významně déle než matky svobodné

33

a rozvedené. Kladný postoj ke kojení v rodině měl také významný vliv na délku

kojení. Závislost délky kojení na věku matky se neprokázalo.

2. Příprava ke kojení v předporodním období

88,6 % matek ze souboru se rozhodla o způsobu výživy svého dítěte již před

jeho narozením. Před začátkem těhotenství se rozhodlo celkem 61,7 % matek.

Na počátku těhotenství se o výživě svého dítěte rozhodlo celkem 26,4 % matek.

Na konci těhotenství 3,9 % matek a 8,1 % matek se rozhodla až v porodnici.

Většina matek byla rozhodnuta pro kojení asi 88 %. Část se rozhodla pro

kombinaci kojení a umělé výživy. Zbytek žen na tuto otázku neodpověděl. Byla

zjištěna statisticky významná závislost mezi délkou plného kojení na době, kdy

se matka o výživě svého dítěte rozhodla. Čím dříve bylo učiněno její rozhodnutí,

tím déle matka kojila. Průměrná délka plného kojení u žen, které se rozhodly

před začátkem těhotenství, byla 4,1 měsíce ve srovnání se ženami, které

rozhodnutí učinily až po porodu, kojily průměrně jen 2,8 měsíce. Dalším

faktorem, který ovlivňuje délku plného kojení, se zdá být navštěvování

předporodního kurzu. Matky, které navštěvovaly tento kurz, kojily plně

statisticky významně déle (4,3 měsíce) než matky, které se kurzů nezúčastnily

(3,7 měsíce).

Dalším vlivným faktorem byla zkušenost matky s předchozím kojením dítěte.

Matky, které měly dobré zkušenosti, kojily významně déle než matky se

špatnými zkušenostmi. Jako špatnou zkušenost nejvíce matky označily

nedostatek mléka (40,9 %), problémy s technikou (22,6 %), městnání a zánět

(19,7 %), a zbytek matek uvedl zdravotní důvody dítěte či matky.

3. Kojení v porodnici

Způsob vedení porodu – ženy po fyziologickém vaginálním porodu, kojily

statisticky významně déle, než ženy po porodu císařským řezem a kleštěmi.

Dalším faktorem je doba přiložení dítěte k prsu po porodu. Děti přiložené

k prsu do dvou hodin po porodu, byly plně kojeny významně déle, než děti

34

přiložené do 24 hodin a později. Do dvou hodin 4,1 měsíce do 24 hodin a

později 3,5 měsíce.

Rooming in a způsob krmení – významných faktorem se zde projevuje krmení

dítěte podle jeho chuti. Matky, které přikládaly dítě dle časového

harmonogramu, kojily významně kratší dobu. Z celého souboru bylo

dokrmováno v porodnici 34,2 % novorozenců. Nejčastěji uváděný důvod

dokrmování byl opožděný nástup laktace. Děti dokrmované v porodnici byly

kojeny významně kratší dobu průměrná hodnota – 3,5 měsíce, než děti plně

kojené po dobu pobytu v porodnici průměrná hodnota – 4,1 měsíce. Potíže

s kojením v porodnici mělo 43 % matek. Nejčastějšími problémy byly bolestivé

bradavky, bolestivé nalití prsou a nedostatek mléka. Byla zjištěna statisticky

významná závislost výskytu potíží s kojením na způsobu vedení porodu.

Matky, které rodily fyziologicky vaginálně, uváděly problémy ve 42 % a matky,

které rodily císařským řezem 54,5 %. Matky, které uvedly potíže s kojením

v porodnici, kojily statisticky kratší dobu, než matky, které žádné problémy

neměly. Dále byla matkám položena otázka, jestli jim byla poskytnuta

v porodnici pomoc s kojením. Matky uváděly, že nejvíce jim pomohl nácvik

kojení se setrou.

Rozdíly v péči o kojení v ,,Baby - Friendly´´ a ostatních porodnicích – ukázal se

statisticky významný rozdíl v péči mezi srovnávanými porodnicemi.

V porodnicích ,,Baby - Friendly´´ se méně často vyskytoval porod císařským

řezem, významně více dětí bylo přikládáno k prsu matky do 30 minut po porodu,

významně méně dětí bylo také dokrmováno.

4. Péče o kojení po propuštění z porodnice

Po propuštění z porodnice bylo u matek sledováno několik faktorů, které

ovlivnily délku plného kojení. Z celého souboru uvedlo 27 % matek, že mělo

potíže s kojením. U 31 % matek, které uvedly potíže s kojením, to bylo hlavním

důvodem ukončení kojení. Pokud se matka, která uváděla problémy, obrátila na

porodnici, kojila významně delší dobu, než matka, která takto neučinila. Dost

překvapující v této studii je, že pokud se matka s problémy obrátila na svého

pediatra, kojila podstatně kratší dobu, než matka, která tak neučinila.

35

Jen 49 % matek uvedlo, že jim pediatr doporučil plné kojení do půl roku věku

dítěte.

5. Reklama na kojeneckou výživu

Celkem 84 % matek uvádělo, že se s reklamou na výrobky kojenecké výživy

během kojení ve zdravotnických zařízeních setkalo, nejvíce u dětského lékaře

a v lékárně. Vliv reklamy na délku plného kojení se však nepotvrdil

(Schneidrová a kol., 2005, str. 36–57).

Závěry multicentrické studie

Cílem této studie, která byla provedena v letech 1998–1999 bylo zmapovat stav

podpory kojení v prvních 6 měsících života dítěte. Porodnice, které se přidaly

k mezinárodnímu programu ,,Baby - Friendly´´ a plnily všech 10 kroků na podporu

kojení, vykazovaly statisticky lepší výsledky v péči o kojení než porodnice, které se

k tomuto programu nehlásily. Počet plně kojených dětí při propuštění z porodnice

dosahoval 93 %. Na konci 6. měsíce bylo však kojeno plně jen 23 % dětí. Dalších 30 %

dětí bylo kojeno společně s příkrmem. Dosti závažným faktem bylo zjištění, že 41 %

dětí dostalo nemléčný příkrm již před 4. měsíce věku a 83 % dětí před 6 měsícem.

Z této studie dále vyplývají faktory, které ovlivňují délku plného kojení u matek.

1. Z anamnestických údajů byly zjištěny následující faktory podporující kojení.

- Vyšší vzdělání matky i otce

- Provdaná matka nebo žijící s partnerem

- Pozitivní postoj ke kojení v rodině

- Předchozí dobrá zkušenost s kojením

- Rozhodnutí pro kojení, které bylo učiněno na začátku těhotenství nebo před

- Účast v kurzech o kojení

36

2. Předporodní příprava ke kojení – účast v kurzech o kojení pozitivně ovlivnila

délku kojení.

3. Z oblasti z péče o kojení v porodnici vyplývají následující faktory podporující

kojení.

- Fyziologický způsob porodu

- Přiložení dítěte k prsu matky do 30 minut

- Kojení dítěte podle jeho chuti

- Plné kojení při propuštění z porodnice

4. V péči o kojení po propuštění z porodnice byly zjištěny následující negativní

faktory mající vliv na délku kojení.

- Skutečnost, že matka vyhledala odbornou pomoc s problémy s kojením u dětského

lékaře

- Reklama na dětskou výživu v ordinacích dětského lékaře

- Problémy s kojením při pouštění z porodnice (Schneidrová a kol., 2005, str.

78–80).

Z této studie usuzuji, že je dosti důležité věnovat pozornost péči o kojení po propuštění

z porodnice. Nejdůležitější zřejmě bude podpora matek ze strany pediatra a případně

laktační poradkyně. Velmi mě překvapil fakt, že pokud se matky obrátily o pomoc

s kojením na svého pediatra, kojily statisticky významně kratší dobu. Mělo by to být

právě naopak. Většina pediatrů by měla být zastáncem plného kojení dítěte do 6. měsíce

věku a matku by v tom měla podporovat. Přidání příkrmu nebo úplné přejití na umělou

výživu, by mělo být doporučeno jen ojediněle ve zvláštních případech. Například když

dítě dlouhodobě neprospívá, matka má očividně nedostatek mléka i potom, co ji bylo

doporučeno častější přikládání dítěte k prsu, dále stresová situace v rodině jako je úmrtí.

Je známo, že vlivem velkého stresu se může úplně zastavit laktace. Další případ je

kontraindikovaná medikace matky, pokud není jiná možná alternativa. Další fakt, že

v ordinacích pediatra se objevuje reklama na umělou výživu, je také znepokojující.

Většina matek z toho může mylně usoudit, že když výrobek znají z ordinace svého

37

pediatra, bude asi pro jejich dítě to nejlepší. Možná lepší než jejich vlastní mléko, o

jehož složení mívají velmi často pochyby. Jinak by ho přece lékař nepropagoval.

Důvody proč matky přestávají kojit

1. Nedostatečná motivace ke kojení, nedostatek sebedůvěry matky, špatná

zkušenost s předchozím kojením, řada starých mýtů a pověr o kojení

2. Nízká podpora členů rodiny a okolí.

3. Zastaralé metody vedení porodu, oddělení matky od dítěte, časné propuštění

a nedostatečné kojení.

4. Nedostačující znalosti matky o tvoření mateřského mléka a o technikách při

kojení.

5. Nedostatečné znalosti zdravotnických pracovníků jak praktické tak teoretické,

kteří používají umělou výživu jako prvního kroku při problému s kojením.

6. Omezená možnost kojit své dítě na pracovišti a na veřejných místech vůbec.

7. Porušování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka.

Propagace náhrad mateřského mléka především v ordinacích pediatrů.

8. Ukončení kojení z důvodu banálního onemocnění matky, které je naprosto

zbytečné. Většina antibiotik a jiných léků dítě nijak neohrožuje.

9. Užívání návykových látek – kouření, drogy, alkohol.

10. Nejednotné informace z řady zdravotníků, neznalost doporučení o kojení vydané

Světovou zdravotnickou organizací WHO (Paulová, 2003, str. 645–650; WHO,

2009, str. 77).

38

2 Praktická část

2.1 Metodika práce

Hlavním cílem této diplomové práce je zmapovat délku celkového kojení a faktory ovlivňující kojení u sledovaného souboru.

V mojí diplomové práci jsem si stanovila následující dílčí cíle a hypotézy výzkumu.

Cíle výzkumu

1. Zjistit, které faktory mají vliv na délku kojení.

2. Porovnat stav délky kojení ve městě a na vesnici.

3. Zjistit nejčastěji uváděné důvody ukončení kojení u dětí kojených do půl roku

života a nad půlrok.

4. Zjistit průměrnou délku plného kojení a celkového kojení u celého souboru.

Hypotézy





celkově kratší dobu, než matky, které ho nepodají vůbec.



V první etapě výzkumu bylo provedeno interview s laktační poradkyní z ordinace

dětského lékaře v Chrudimi, které posloužilo pro předběžné získání informací

o problematice faktorů, které ovlivňují délku celkového kojení. Paní H. bylo položeno

celkem 14 otevřených otázek, na které odpověděla následovně (rozhovor byl částečně

upraven a zkrácen):

1. Jak dlouho se zabýváte poradenstvím pro kojící maminky?

39

,,Od roku 2000, musím se účastnit 2 x ročně školení, aby se obnovovala

licence. ´´

2. Proč je kojení pro dítě tak důležité?

,,Je to pro dítě přirozená strava. Člověk je od přírody savec. Dítě má mléko

ve sterilním obalu, mléko má stálou teplotu a dítě ho má stále u sebe. Významný

je také imunologický aspekt. Rozhodně nesouhlasím s tím, že je ze začátku

nejpohodlnější. Kojené dítě ze začátku pije velmi často i v noci. Kojené děti také

dle posledních výzkumů vykazují vyšší IQ. Kojení dále chrání matku do jisté

míry před vznikem karcinomu vaječníků a dělohy, je prevencí osteoporózy. Dále

ekonomický aspekt. Dětské formule jsou drahé. Je to prostě nejlepší strava pro

dítě, která může být. ´´

3. S jakými nejčastějšími problémy maminky přicházejí?

,,Většinou, že je to velmi časově náročné. Některé děti třeba po půl hodině jedí.

Okolí nutí maminku, aby si vytvořila režim. Je to ale o tom vydržet, než se

vytvoří správná hladina mléka. Kolem třetího týdne přicházejí maminky, nastává

zde tzv. krize v kojení, růstový spurt dítěte. Přicházejí s tím, že mají málo mléka

a že to dítěti již nestačí. Radím často přikládat k oběma prsům. Kojit často

i v noci. ´´

4. Jaké jsou podle Vás nejčastější důvody ukončení kojení?

,,U nás maminky hodně dlouho kojí. Nevím, jestli to je tím, že jsem laktační

poradkyně. Řekněme, že z 90 % řešíme odstavení u dětí starších 1 roku. Po roce

již dítě nepotřebuje pít v noci. Je to už jen návyk. Řešíme odbourání nočního

kojení. ´´

40

5. Kontaktují Vás maminky, pokud mají nějaký problém při kojení?

,,Volají spíše od jiných lékařů a konzultují například, jestli dítěti vadí dudlík,

atd. ´´

6. Může mít stupeň dosaženého vzdělání matky nějaký vliv na délku kojení?

,,Nemyslím. Já bych řekla, že je to hodně o vůli. Je nutné, aby byla předem

rozhodnuta kojit. To je 50 % úspěchu.´´

7. Kojí déle mladší, nebo starší maminky?

,,Neřekla bych. Je to opravdu o vůli. Musí to být dané od přírody. ´´

8. Jak je to s nemocností u dětí, zaznamenáváte menší výskyt nemocí

u kojených dětí, a nebo je to naopak?

,,Určitě můžeme říci, že rozhodně mají při onemocnění mírnější průběh. Kojení

je dobrou prevencí průjmovitých onemocnění. Mateřské mléko je to jediné, které

se při průjmech může podávat. Má léčivé účinky. Pokud má dítě horečky

a odmítá jakoukoliv stravu, mateřské mléko je to jediné co si většinou vezme. ´´

9. Co radíte maminkám, pokud přijdou s problémem jako je nedostatečná

tvorba mateřského mléka a je vůbec možné, aby matka přišla o mléko,

pokud pravidelně kojí?

,,Zaměřujeme se na to, proč má málo mléka. Většinou mají maminky málo

mateřského mléka okolo 3. měsíce. Většina z těchto maminek používá dudlíky.

Místo aby dítě nakojily, když se hlásí o jídlo třeba již po hodině nebo dvou, dají

mu raději dudlík. Dítě usne a více se nesnaží. Tím pádem ale nejsou dostatečně

stimulována prsa pro tvorbu mléka a mléka postupně ubývá. Nezobrazí se to

hned, ale právě většinou kolem 3. měsíce se vše projeví a může být problém.

Dudlík vadit někdy nemusí, ale nemám ráda, když ho maminky dávají v prvních

14 dnech. ´´

41

10. Může maminka vlivem stresu přijít o mléko?

,,Ano, jsou známy dva hlavní faktory, kdy může matka přijít o mléko, a to je

nadměrný stres v rodině, myslí se tím úmrtí, autonehoda a další závažné

onemocnění jako je rakovina. ´´

11. Má nějaký vliv na délku kojení podání kojenecké láhve či dudlíku?

,,Záleží na tom, jak se dítě dobře přisává. Pokud byla již před tím špatná

technika přisátí, určitě láhev nepodávat. Děti mají schopnost tzv. imprintingu.

Pokud podá matka láhev či dudlík na více než 4 hodiny denně, může mít dítě

potom problémy se znovu přisát. Jednoznačně se to říci nedá, ale má to vliv. ´´

12. Může hrát nějakou roli, při délce kojení, rodinný rozpočet? Umělé mléko je

čím dál dražší.

,,Rodinný rozpočet nemá vliv, když chce ,tak kojí. Není to o financích. ´´

13. Mohlo by mít nějaký vliv na délku kojení například přesvědčení maminky

o zdravém životním stylu nebo například víra, věřící matky?

,,Maminky, které jsou zastáncem zdravé výživy, kojí opravdu daleko déle, třeba

až do dvou let dle doporučení UNICEFU. Víra má velký vliv. Všeobecně věřící

maminky zastávají zdravý životní styl, u nich není výjimka kojit dítě do třech až

čtyřech let věku. Problém tu je s kritikou okolí. ´´

14. Jak průměrně dlouho kojí maminky registrované ve Vaší ordinaci,

zaznamenáváte v posledních pěti letech nějaký pozitivní nárůst délky

kojení?

,,Celorepublikově máme velmi dobrý průměr. Průměrně u nás maminky kojí tak

12 měsíců. Za poslední roky narostla doba kojení. ´´

42

Ve druhé etapě tohoto kvantitativního výzkumu byl sestaven anonymní dotazník

viz. příloha 1, který se skládal z celkem 21 otevřených, uzavřených a výběrových

otázek. Otázky byly položené tak, aby z nich bylo možno určit nejčastější faktory

ovlivňující délku celkového kojení. Chráska (2007) uvádí, že dotazníková metoda

umožňuje poměrně rychlé a ekonomické shromažďování dat od velkého počtu

respondentů. Této metodě je však často vytýkáno, že nezjišťuje, jací respondenti

skutečně jsou, ale jak sami sebe vidí, nebo jací chtějí být viděni od okolí. Přesto jsem se

tuto metodu výzkumu rozhodla použít. Většina dotazníků byla rozdána ve

Východočeském kraji, ve městě Chrudim, Pardubice, Hradec Králové a na vesnicích

Medlešice, Proseč a okolí. Zhruba 50 % dotazníků z celkového počtu 111 bylo rozdáno

v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost a 35 % bylo rozdáno v mateřských

školkách v uvedených vesnicích i městech. Asi 15 % z celkového počtu dotazníku bylo

rozdáno v okruhu přátel a známých. Celkem tedy bylo matkám rozdáno 111 dotazníků.

Z toho 11 dotazníků však nebylo vyplněno úplně, a tudíž muselo být ze souboru

vyřazeno. V souboru zůstalo celkem 100 matek. Jejich průměrný věk se pohyboval

kolem 32 let a průměrný věk dítěte, o jehož kojení matka dotazník vyplnila, byly 3

roky. Podmínkou pro zařazení matek do souboru bylo, že informace o kojení nebudou

starší 5 let a že matka již své dítě nekojí, aby se daly zjistit důvody, které vedou

k ukončení kojení.

Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel a k interpretaci dat byla

použita deskriptivní statistika. Ke statistickému ověření hypotéz byl použit chí – kvadrát

test s hladinou významnosti 0,05.

43

2.2 Výsledky výzkumu

1. Analýza otázky č. 1 z dotazníku

Otázka: Jaký je Váš rodinný stav?

Tabulka 3. Rodinný stav matky v závislosti na délce celkového kojení

Rodinný stavPrůměrná délka kojení

v měsícíchPočet matek v souboru

Vdaná 12,08 85

Družka 4,8 5

Svobodná 10,5 6

Rozvedená 12,25 4

Na základě této otázky jsem chtěla zjistit, zda rodinný stav matky nějak ovlivňuje délku

kojení. 85 matek (85 %) z celého souboru uvedlo, že jsou vdané a kojilo průměrně

12,08 měsíců. 5 matek (5 %) žilo s partnerem a průměrná délka kojení těchto matek

byla 4,8 měsíců, 6 matek (6 %) bylo svobodných s průměrnou délkou kojení 10,5

měsíců a 4 matky (4 %) z celkového souboru bylo rozvedených a kojily v průměru

12,25 měsíců. Pro nízký počet matek svobodných, rozvedených a žijících jako družky

v souboru, nelze však tuto otázku obecně vyhodnotit. Tabulka 3, graf 1.

Graf 1. Rodinný stav matky v závislosti na délce kojení

Vdaná Družka Svobodná Rozvedená0

2

4

6

8

10

12

1412.08

4.8

10.5

12.25

Průměrná délka celkového kojení v měsících

44


Hypotéza 1.

Matky s vysokoškolským zděláním kojí déle, než matky s nižším dosaženým

vzděláním.

Otázka: Jaké je Vaše vzdělání?

Tabulka 4. Dosažené vzdělání v závislosti na délce kojení

Dosažené vzděláníPrůměrná délka celkové

doby kojení v měsícíchPočet matek v souboru

Bez maturity 11,35 17

S maturitou 9,37 54

Vysokoškolské vzdělání 16,58 29

Prostřednictvím této otázky jsem chtěla zjistit, zda matky s vysokoškolským vzděláním

kojí déle, než matky s nižším vzděláním. Matek bez maturity bylo celkem 17 (17 %)

a kojily průměrně 11,35 měsíců. 54 matek (54 %) mělo maturitu a jejich délka kojení

byla v průměru 9,37. Vysokoškolské vzdělání mělo celkem 29 matek (29 %) a kojily

průměrně 16,58 měsíců. K ověření této hypotézy byla stanovena hladina významnosti

0,05 a pomocí testu chí – kvadrát bylo zjištěno, že vysokoškolsky vzdělané matky kojily

statisticky významně déle než matky s nižším vzděláním v tomto souboru. Tabulka 4,

graf 2

Graf 2. Dosažené vzdělání v závislosti na délce kojení

45

Bez maturity S maturitou Vysokoškolské02468

1012141618

11.359.37

16.58



Otázka: Jste zastáncem zdravé výživy?

Tabulka 5. Postoj ke zdravé výživě v závislosti na délce kojení

Postoj ke zdravé výživěPrůměrná délka celkové


Zastánkyně zdravé výživy 12,41 85

Nezastávají zdravou výživu 9,06 15

V této otázce jsem chtěla zjistit, zda postoj ke zdravé výživě nějak ovlivňuje délku

kojení. 85 matek (85 %) uvedlo, že jsou zastánkyněmi zdravé výživy a kojily průměrně

12,41 měsíců. Matek, které nezastávaly zdravou výživu, bylo v souboru 15 (15 %)

a kojily průměrně 9,06 měsíců. Z toho vyplývá, že matky, které se hlásí ke zdravé

výživě, kojily v tomto souboru významně déle. Tabulka 5, graf 3.

Graf 3. Postoj ke zdravé výživě v závislosti na délce kojení

46

Zastánkyně zdravé výživy Nezastávám zdravou výživu0

2

4

6

8

10

12

1412.41

9.06

Průměrná délka celkové doby kojení v měsících


Hypotéza 2. Věřící matky kojí déle než matky bez vyznání.

Otázka: Jste věřící? (katolík, evangelík, atd.)

Tabulka 6. Vliv vyznání v závislosti na délce kojení

Způsob vyznáníPrůměrná délka celkové


Věřící matky 13,4 47

Matky bez vyznání 10,38 53

V této otázce jsem chtěla zjistit, jestli má postoj k víře vliv na délku kojení. V souboru

bylo 47 matek (47 %) věřících. Průměrná délka celkového kojení u věřících matek byla

13,4 měsíce. Matek bez vyznání bylo celkem 53 (53 %) a kojily průměrně 10,38

měsíců. K ověření hypotézy byla stanovena hladina významnosti 0,05 a pomocí testu

chí – kvadrát bylo zjištěno, že věřící matky v tomto souboru kojily statisticky významně

déle, než matky bez vyznání. Tabulka 6, graf 4.

Graf 4. Postoj k víře v závislosti na délce kojení

47

Věřící matky Matky bez vyznání0

2

4

6

8

10

12

14

16

13.4

10.38

Průměrná doba celkového kojení v měsících

5. Analýza otázky č. 5

Otázka: Kolik měsíců, roků je nyní Vašemu dítěti, o jehož kojení vyplňujete

tento dotazník?

Bylo zjištěno, že průměrný věk dítěte v souboru jsou 3 roky.

Otázka: Kolikáté je to Vaše dítě?

Tabulka 7. Pořadí narozeného dítěte v závislosti na délce kojení

Pořadí podle narození dítětePrůměrná délka celkové


1. dítě 12,02 49

2. děti 11,38 34

3. dítě a více 12,05 17

V této otázce jsem chtěla zjistit, zda má nějaký vliv na délku celkového kojení pořadí,

v jakém se dítě narodilo. V souboru bylo 49 matek (49 %), které měly své první dítě a

kojily průměrně 12,02 měsíců. 34 matek (34 %) vyplnilo dotazník za své 2. dítě a kojily

v průměru 11,38 měsíců. Matek, které vyplnily dotazník za své 3. nebo další dítě, bylo

v souboru 17 (17%) a kojily v průměru 12,05 měsíců. Z toho vyplývá, že nejkratší dobu

byly kojeny 2. děti a mezi dvěma dalšími skupinami nebyl znatelný rozdíl. Tabulka 7,

graf 5.

48

Graf 5. Pořadí narozeného dítěte v závislosti na délce kojení

1.dítě 2.dítě 3.dítě a více11

11.2

11.4

11.6

11.8

12

12.212.02

11.38

12.05



Otázka: Jaký byl způsob Vašeho porodu

Tabulka 8. Způsob porodu v závislosti na délce kojení

Způsob poroduPrůměrná délka celkové


Přirozený porod 12,4 74

Operativní porod 10,46 26

V této otázce bylo zkoumáno, jestli má způsob porodu vliv na celkovou délku kojení.

Přirozený porod mělo 74 (74 %) matek a kojily celkově 12,4 měsíce. 26 matek (26 %)

prodělalo operativní porod a kojily průměrně 10,46 měsíce. Je zde zřejmé, že způsob

porodu značně ovlivnil celkovou délku kojení v tomto souboru matek. Matky po

přirozeném porodu kojily déle. Tabulka 8, graf 6.

Graf 6. Způsob porodu v závislosti na délce kojení

49

Přirozený porod Operativní porod9

9.5

10

10.5

11

11.5

12

12.5

1312.4

10.46



Otázka: Vysvětlil Vám některý lékař nebo sestra výhody kojení?

Tabulka 9. Informovanost o výhodách kojení v závislosti na délce kojení

Informovanost o výhodách

kojení

Průměrná délka celkové


Matce byly vysvětleny

výhody kojení12,34 76

Matce nebyly vysvětleny

výhody kojení10,13 24

V této otázce jsem chtěla zjistit, zda může mít vliv na délku celkového kojení

informovanost matky o jeho výhodách. V souboru bylo celkem 76 matek (76 %), které

uvedly, že jim byly vysvětleny výhody kojení. Průměrná délka kojení těchto matek byla

12,24 měsíce. Matkám, kterým nebyly vysvětleny výhody kojení, bylo

celkem 24 (24 %) a kojily průměrně 10,13 měsíců. Matky, kterým byly vysvětleny

výhody kojení pro dítě, kojily významně déle než matky, kterým výhody kojení

vysvětleny nebyly. Tabulka 9, graf 7.

50

Graf 7. Informovanost o výhodách kojení v závislosti na délce kojení

Matce byly vysvětleny výhody kojení Matce nebyly vysvětleny výhody kojení0

2

4

6

8

10

12

1412.34

10.13



Hypotéza 3. Matky, které podají příkrm z lahvičky v prvním půlroce dítěte, kojí celkově kratší

dobu než matky, které ho nepodají vůbec.

Otázka: Podala jste dítěti v prvních 6 měsících věku nějaký příkrm z lahvičky?

Tabulka 10. Vliv podání příkrmu v závislosti na délce celkového kojení

Podání příkrmu v prvních 6

měsících z lahvičky



Podala příkrm v prvních

šesti měsících dítěte6 44

Nepodala příkrm v prvních

šesti měsících dítěte16,35 56

V této otázce jsem chtěla zjistit vliv podání příkrmu z lahvičky v prvním půlroce dítěte

na délku celkového kojení. V souboru bylo 44 matek (44 %), které podaly příkrm a

kojily celkově průměrně 6 měsíců. 56 matek (56 %) nepodalo žádný příkrm z lahvičky

51

do půlroku života dítěte a kojily průměrně 16,35 měsíců. Pro ověření této hypotézy byla

stanovena hladina významnosti 0,05 a pomocí testu chí – kvadrát bylo zjištěno, že

matky, které nepodaly příkrm z lahvičky v prvním půlroce života dítěte, kojily

statisticky významně déle, než matky, které ho podaly. Tabulka 10, graf 8.

Graf 8. Podání příkrmu z lahvičky v prvním půlroce v závislosti na délce kojení

Podala příkrm v prvních 6-ti měsících

Nepodala příkrm v prvních 6-ti měsících

02468

1012141618

6

16.35



Hypotéza 4. Matky, které během kojení dítěte používají šidítka, kojí celkově kratší dobu než

matky, které ho nepoužívají.

Otázka: Používala jste šidítka?

Tabulka 11. Vliv šidítka na délku celkového kojení

Používání šidítkaPrůměrná délka celkové


Matka dávala šidítko 8,5 53

Matka nedávala šidítko 17,4 37

V této otázce byl zkoumán vliv používání šidítka na celkovou délku kojení. V souboru

bylo celkem 53 matek (53 %), které uvedly, že šidítka u dětí používaly. Celková doba

kojení těchto matek byla průměrně 8,5 měsíce. 37 matek (37 %), které nedávaly šidítka,

52

kojily v průměrně 17,4 měsíce. K ověření této hypotézy byla stanovena hladina

významnosti 0,05 a pomocí testu chí – kvadrát bylo zjištěno, že matky, které nepoužily

šidítka u dítěte, kojily statisticky významně delší dobu, než matky, které ho použily.

Tabulka 11, graf 9.

Graf 9. Vliv používání šidítka v závislosti na délce celkového kojení

Matka dávala šidítko Matka nedávala šidítko0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

8.5

17.4

Průměrná celková doba kojení v měsících


Otázka: Jak dlouho jste kojila Vaše dítě?

Průměrná doba celkového kojení v tomto souboru matek byla 11,79 měsíce.


Otázka: Z jakého důvodu jste přestala kojit?

53

V této otázce jsem chtěla zjistit hlavní důvody, které vedou k ukončení kojení do půl

roku života a nad půl rok. Matek, které kojily své dítě do půl roku, bylo v souboru

celkem 28. Z toho 21 (75 %) uvedlo jako hlavní důvod ukončení kojení, že mělo málo

mléka. Dalších 7 (25 %) matek uvedlo, že je k ukončení kojení vedly zdravotní důvody.

Více jak půl roku kojilo celkem 72 matek. Z nich 29 (40,3 %) matek uvedlo, že se dítě

odstavilo samo. 17 (23,6 %) matek uvedlo, že jim doba kojení přišla dostatečná.

10 (13,8 %) matek uvedlo jako důvod, že měly málo mléka a 16 (22,2 %) matek

napsalo, že je k ukončení kojení donutil zdravotní stav. Nejčastějším důvodem ukončení

kojení do půl roku tedy je nedostatečné množství mléka a nad půl roku je nejčastějším

důvodem přirozené odstavení ze strany dítěte. Graf 10.

Graf 10. Nejčastější důvody ukončení kojení do půl roku a nad půl rok věku dítěte

Zdravo

tní sta

v matk

y, nu

cené u

konč

ení k

ojení

Matka u

vedla

, že m

á málo

mlék

a

Matka u

vedla

, že dob

a kojen

í jí př

išla d

ostateč

ná

Matka u

vedla

, že se

dítě od

stavil

o samo

05

101520253035

7

21

0 0

1610

17

29

Nejčastěji uvaděný důvod proč matka přestala kojit do půl roku uváděnýNejčastěji uvaděný důvod proč matka přestala kojit nad půl roku uváděný


Otázka: Vyhledala jste odbornou pomoc, pokud nastal problém při kojení?

54

Tabulka 12. Vyhledání pomoci při problému v závislosti na délce kojeníVyhledání odborné pomoci

při problémech s kojením



Vyhledala při potížích pomoc

s kojením8,31 32

Nevyhledala odbornou pomoc

při potížích s kojením8,86 21

Nebyl problém 15,5 47

V této otázce jsem chtěla zjistit, zda vyhledání odborné pomoci při problému s kojením,

má nějaký vliv na délku kojení. 32 matek (32 %) uvedlo, že vyhledalo odbornou pomoc

při problému. Tyto matky kojily v průměru 8,31 měsíce. 21 matek (21 %), které měly

potíže, ale pomoc nevyhledaly, kojily průměrně 8,86 měsíce. 47 matek (47 %) žádnou

pomoc nepotřebovalo, jelikož problém nenastal. Tyto matky kojily v průměru 15,5

měsíců. Matky, které vyhledaly odbornou pomoc, kojily dokonce nepatrně kratší dobu,

než matky, které se na odborníka neobrátily. Tabulka 12, graf 11.

Graf 11. Vyhledání odborné pomoci v závislosti na délce kojení

Vyhledala při potížích pomoc

Nevyhledala odornou pomoc

Nebylo třeba odborné pomoci

02468

1012141618

8.318.8600000000

0001

15.5



Otázka: Co nebo kdo Vás nejvíce motivovalo ke kojení?

55

Tabulka 13. Důvody motivace ke kojení

Důvody motivace ke kojení dítěte Procentuelní zastoupení matek v souboru

Zdraví dítěte + vlastní přesvědčení 81

Finanční stránka + zdraví dítěte 10

Zdraví dítěte + rodina 6

Laktační poradce 3

Z této otázky jsem chtěla zjistit, co nejvíce matky motivuje ke kojení. Matky měly

možnost označit nejvíce dvě odpovědi. 81 matek (81 %) označilo, že je nejvíce

motivovalo ke kojení zdraví dítěte nebo vlastní přesvědčení. Zbytek matek uvádělo jako

motivaci finanční situaci, rodinu a jen malá část uvedla laktačního poradce. Nejvíce

matky ke kojení tedy motivuje zdraví dítěte a jejich vlastní přesvědčení. Tabulka 13.


Otázka: Jaký postoj ke kojení převažuje ve Vaší rodině?

Z této otázky jsem chtěla zjistit, zda postoj ke kojení v rodině nějak ovlivňuje délku

celkového kojení. 97 matek (97 %) uvedlo, že postoj ke kojení v jejich rodině je kladný.

Pro malý počet matek, které uvedly záporný postoj ke kojení v rodině, se tato otázka

nepodařila vyhodnotit.


Otázka: Byla jste sama kojena?

56

Tabulka 14. Matka byla/nebyla sama kojena v závislosti na délce kojení

Matka byla/ nebyla kojenaPrůměrná délka celkové


Byla jako dítě kojena 12,29 58

Nebyla kojena jako dítě 12,78 32

Neví 10

V této otázce jsem chtěla zjistit, zda má nějaký vliv na délku celkového kojení to, jestli

byla nebo nebyla matka sama kojena. 58 matek (58 %) uvedlo, že byly jako dítě kojeny.

Celková délka kojení u těchto matek byla 12,29 měsíců. 32 matek (32 %) kojeny samy

nebyly a jejich délka kojení byla 12,78 měsíců. 10 matek uvedlo, že neví, zda byly

kojeny. Nekojené matky v tomto souboru kojily jen nepatrně delší dobu, než matky

samy kojené. Nelze tedy udělat jednoznačný závěr z této otázky. Tabulka 14, graf 12.

Graf 12. Matka byla/ nebyla kojena v závislosti na délce kojení

Byla sama jako dítě kojena Nebyla kojena jako dítě12

12.1

12.2

12.3

12.4

12.5

12.6

12.7

12.8

12.9

12.29

12.78



Otázka: Jak jste se cítila při kojení?

57

Tabulka 15. Pocit při kojení v závislosti na délce celkového kojení

Pocit při kojeníPrůměrná délka celkové


Pocity při kojení byly spíše

kladné12,2 91

Pocity při kojení byly spíše

záporné3,44 9

Z této otázky jsem chtěla zjistit, zda má nějaký vliv na délku kojení pocit, který matka

při kojení cítí. 91 % matek uvedlo, že se při kojení cítily převážně příjemně. Celková

délka kojení těchto matek byla 12,2 měsíce. 9 matek (9 %) uvedlo, že se při kojení cítily

nepříjemně. Průměrná délka jejich kojení byla 3,44 měsíců. I když v souboru bylo jen

málo matek, které zažívaly při kojení nepříjemný pocit, rozdíl mezi délkou kojení je

opravdu značný. Tabulka 15, graf 13.

Graf 13. Pocit při kojení v závislosti na délce celkového kojení.

Pocity při kojení byly spíše kladné Pocity při kojení byly spíše záporné 0

2

4

6

8

10

12

1412.2

3.44

Průměrná délka celkové doby kojení v měsících


Otázka: Pociťovala jste podporu okolí při kojení?

58

Z této otázky vyplývá, že 94 matek (94 %) uvedlo, že pociťovaly podporu okolí při

kojení. Graf 14.

Graf 14. Pocit podpory při kojení z okolí

Ano Ne0

102030405060708090

100 94

6

Pocit podpory při kojení z okolí

18. Analýza otázky č. 18 a 19 z dotazníku

Otázka: Kouřila jste v době kojení?

Otázka: Pila jste alkohol v době kojení?

Na otázku, zda matky kouřily během kojení, odpovědělo 100 matek (100 %) záporně.

Téměř 100 % matek také uvedlo, že nepily alkohol vůbec nebo jen zcela výjimečně.

Z těchto otázek tedy nelze vyhodnotit vliv kouření nebo alkoholu na délku kojení.


Otázka: Bylo Vaše těhotenství plánované?

59

Tabulka 16. Plánovanost těhotenství v závislosti na délce kojení

Plánovanost těhotenstvíPrůměrná délka celkové


Matka těhotenství plánovala 12,28 82

Matka otěhotněla neplánovaně 9,83 18

V této otázce bylo zjištěno, že 82 matek (82 %), které těhotenství plánovaly, kojily

průměrně 12,28 měsíců. 18 matek (18 %), které těhotenství neplánovaly, kojily

v průměru 9,83 měsíců. Tabulka 16, graf 15.

Graf 15. Plánovanost těhotenství v závislosti na délce celkového kojení

Matka těhotenství plánovala Matka otěhotněla neplánovaně0

2

4

6

8

10

12

1412.28

9.83



Otázka: Jak dlouho jste kojila plně? (bez přídavku jiných tekutin a příkrmů)

60

Průměrná délka plného kojení v tomto souboru matek byla 5,14 měsíců.

Porovnání délky kojení ve městě a na vesnici

Na závěr jsem ještě chtěla srovnat délku celkového kojení na vesnici a ve městě.

V souboru bylo celkem 34 (34 %) matek, které pocházely z vesnice. Průměrná délka

kojení těchto matek byla 10,6 měsíce. Ostatní matky 66 (66 %) pocházely z města a

jejich průměrná délka kojení byla 12,74 měsíce. Lze tedy říci, že matky, které žijí ve

městě v tomto souboru, kojily déle než matky žijící mimo město.

Vesnice Město0

2

4

6

8

10

12

14

10.6

12.74


Diskuze

Faktory, které ovlivňují délku kojení – cíl 1

61

V této diplomové práci jsem se snažila zjistit nejčastější faktory ovlivňující délku

celkového kojení. Dle výsledků mojí práce jsou nejvlivnějšími faktory, které mohou

ovlivnit negativně délku kojení, podání příkrmu z kojenecké láhve v prvním půlroce

života dítěte a dále používání šidítek. Victora a kol. (1997) ve své studii provedené

v Brazílii uvedly, že matky, které používaly u svých dětí šidítka větší část dne, měly

čtyřikrát větší riziko předčasného ukončení kojení. Jackson a kol. (1992) ve své studii

provedené v Thajsku uvedl, že matky, které podávaly příkrm v prvním půlroce života

dítěte, kojily celkově kratší dobu, což dokazuje i můj výzkum. Tento fakt zmiňuje i

doporučení o kojení WHO a UNICEF. Láhev i šidítka dítě matou a brání dostatečné

tvorbě mateřského mléka. Každá matka by tedy měla být o těchto faktorech předem

informována. Dalším vlivným faktorem se zdá být plánovanost těhotenství. Matky,

které své těhotenství plánovaly v mém souboru, kojily významně déle, než matky, které

se pro těhotenství předem nerozhodly. Feinstein (1986) ve své studii provedené

v Chicagu rovněž uvádí plánovanost těhotenství jako významný faktor, který ovlivní

délku kojení, což opět potvrzuje moje výsledky.

Matky věřící v tomto souboru kojily statisticky významně déle, než matky bez vyznání.

Je to zřejmě tím, že sama církev je velkým zastánce kojení, jelikož Maria také odkojila

Ježíše, často je i jako kojící vyobrazena. Většina věřících matek také zastává zdravou

výživu a přijímají jen to, co je dáno od přírody, tedy i kojení.

Dalším významným faktorem je způsob vedení porodu. Matky, které porodily

fyziologicky v mém souboru, kojily celkově významně déle než matky, které

podstoupily operativní porod. Schneidrová a kol. (2005) ve své studii provedené na

konci 90. let u nás, rovněž uvádí značný vliv přirozeného porodu na délku kojení, což

dokazují i mé výsledky.

Vliv na délku celkového kojení má i stupeň dosaženého vzdělání. V mém souboru

matky s vysokoškolským vzděláním kojily statisticky významně déle, než matky

s nižším dosaženým vzděláním. Schneidrová a kol. (2005) rovněž zjistila ve své studii,

že vysokoškolsky vzdělané matky kojí daleko déle. Toto potvrzuje i můj výzkum. Tento

fakt může být způsoben tím, že tyto matky mají lepší přístup k informacím. Jsou tedy

více informované o výhodách kojení pro dítě.

62

Stav délky kojení ve městě a na vesnici – cíl 2

V mém výzkumu bylo zjištěno, že matky, které žijí ve městě, kojily v tomto souboru

významně déle, než matky žijící na vesnici. Shirima a kol. (2001) ve své studii

provedené v Tanzánii uvádí, že ženy žijící mimo město kojily kratší dobu, což tedy

dokazuje i můj výzkum. Ve městě je lepší informovanost a celková osvěta o kojení.

Shirima zmiňuje také možnost návštěv předporodních kurzů, které se na vesnicích

nepořádají. Na vesnicích u nás pořád ještě převládají negativní názory o kojení

ovlivněné érou komunismu. Za tohoto období se kojení příliš nepodporovalo.

Nejčastěji uváděné důvody ukončení kojení – cíl 3

V tomto výzkumu byly zjištěny nejčastější důvody, které vedly k ukončení kojení.

Matky, které kojily do půl roku života dítěte, uváděly jako nejčastější důvod

nedostatečné množství mateřského mléka. WHO (2009) rovněž uvádí, že matky velmi

často uvádí jako důvod ukončení kojení právě nedostatečné množství mléka, což

potvrzuje i můj výzkum. Dalším uváděným důvodem byl zdravotní stav matky. Matky,

které kojily více jak půl roku života dítěte, uvedly jako hlavní důvod, který vedl

k ukončení kojení, že se dítě postupně odstavilo samo. Dalším důvodem bylo, že

matkám připadala doba kojení dostatečná.

Matky, které uvedly, že měly málo mateřského mléka, zřejmě nedodržovaly obecná

doporučení jako je časté přikládání k prsu, prostřídávání prsou během jednoho kojení,

časté kojení v noci. Nepoužívání šidítek a nepodávání příkrmu do půl roku věku dítěte.

Jediným důvodem, kdy matka může přijít o mléko, je nadměrný stres, jako je úmrtí

v rodině nebo vážná nemoc.

Průměrná doba kojení v tomto souboru – cíl 4

Průměrná délka plného kojení v mém souboru matek byla 5,14 měsíce a průměrná délka

celkového kojení byla 11,79 měsíce. Je zde vidět, že průměrná délka kojení se pořád

63

zvyšuje. Je to dáno zřejmě stále lepší informovaností o kojení. WHO doporučuje plné

kojení do 6 měsíce věku a doporučenou dobu celkového kojení stanovuje na 2 roky a

déle. Do budoucna snad bude ještě tento trend v kojení stoupat.

V mém výzkumu byly ověřeny všechny čtyři stanovené hypotézy.

Hypotézy:



Hypotéza byla potvrzena




celkově kratší dobu, než matky, které ho nepodají vůbec.




2.3 Závěr

V mém kvantitativním výzkumu, který měl za úkol objasnit faktory ovlivňující délku

kojení a zmapovat délku celkového kojení, bylo zkoumáno celkem 100 matek, kterým

64

byly rozdány anonymní dotazníky. Na základě vyhodnocení těchto dotazníků byly

objasněny cíle a hypotézy stanovené na začátku výzkumu. Většina cílů byla splněna.

Podařilo se zjistit faktory, které mají vliv na délku kojení, jako je používání šidítek,

podání příkrmu z lahvičky v prvním půlroce života dítěte dále plánovanost těhotenství,

víra matky, způsob vedení porodu a další. Byl porovnán stav kojení na vesnici a ve

městě s tím, že výsledkem bylo, že matky, které žijí na vesnici, kojily v tomto souboru

kratší dobu, než matky z města. Dalším cílem bylo zjistit nejčastěji uváděné důvody

ukončení kojení u matek do půl roku a nad půlrok života dítěte. Důvody uváděné

do půl roku byly na prvním místě nedostatečné množství mléka a na druhém místě

zdravotní stav matky. Nad půlrok matky nejčastěji uváděly, že se dítě odstavilo

přirozeně samo a dále, že jim doba kojení přišla dostačující. Podařila se také zjistit

celková délka plného a celkového kojení. Doba plného kojení byla 5,14 měsíců a doba

celkového kojení byla 11,79 měsíců.

V mém výzkumu byly ověřeny všechny čtyři stanovené hypotézy. Bylo tedy zjištěno, že

v tomto sledovaném souboru významně déle kojily matky s vysokoškolským

vzděláním, matky věřící a matky, které nepoužívaly u dětí šidítka a nepodaly příkrm

z lahvičky do půl roku života dítěte.

Výsledky této práce budou předány Dokumentačnímu centru na podporu kojení FTN

v Praze, kde budou použity pro praxi.

2.4 Souhrn Cílem této práce bylo zmapovat délku kojení a faktory ovlivňující celkové kojení u

sledovaného souboru. K zjištění těchto faktorů byl použit kvantitativní výzkum

65

s dotazníkovou metodou. Byly zjištěny dva nejdůležitější faktory mající vliv na délku

celkového kojení, a to používání šidítek u dětí a podávání příkrmů z lahvičky v prvním

půlroce života dítěte. Dalšími vlivnými faktory se zdají být plánovanost těhotenství,

způsob vedení porodu, víra a vzdělanost matky. Tato práce také porovnává stav kojení

na vesnici a ve městě. Dále byly zjištěny nejčastější důvody ukončení kojení do půl

roku a nadpůl rok života dítěte a v poslední řadě byla zmapována délka celkového a

plného kojení.

Summary

The aim of this study was to explore the duration of breastfeeding and factors affecting

the overall breastfeeding in the reference file. For findings of these factors was used

66

quantitative research questionnaire. They were found two most important factors

affecting the overall length of breastfeeding the use of soothers for children and giving

side dish to the baby from the bottle in the first half year of life. Other influential factors

seem to be planned pregnancy, the conduct birth, mother's education and faith. This

work also compares the status of breastfeeding on village and in town. They were also

identified the most frequently reasons for termination of breastfeeding to the half a year

and over the half a year of children´s life and finally was mapped the length of total and

full breastfeeding.

Seznam použité literatury a pramenů

1. ANDRESON, J. W., JOLSTONE, B. M., REMBLEY, D. T. Breast-feeding

and cognitive development: a meta analysis [online], NCBI, 1999, roč. 70, č. 4,

67

s. 433-4 [cit. 2. 3. 2011 ] dostupné na

http:// www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10500022

2. DILEVSKÝ, I. Funkční anatomie, Praha: Grada Publishing, 2009, s. 511, ISBN

-978-80-247-3240-4

3. DUNCAN, B. A., EY, J., HOLBERG, C. J., WRIGHT, A. L., MARTINEZ, F.

D., TAUSING, M. L. Exclusive breast-feeding at least 4 mounts protecs against

otitis media [online], Pediatrics, 1993, roč. 91, č. 5, [cit. 21. 2. 2011] dostupné

na http://pediatrics.aapublications.org/cgi/content/abstract/91/5/867

4. EARLE, S. Factor affecting the initiation of breastfeeding promotion [online],

Oxford Journals 2002, roč. 17, č. 3, s. 205-214 [cit. 2. 1. 2011], dostupné na

http://heapro.oxfordjournals.org/content/17/3/205.abstract

5. FEINSTEIN, J. M., BERKELHAMER, J. E., GRUSKAM, E., WONG, C. A,

CAREY, A. E. Factor related to early termination of breastfeeding in the urban

population [online], Pediatrics, 1986, roč. 78, č. 8, s. 201-215, [cit. 1. 2. 2011]

dostupné na http://pediatrics.aapubblications.org/cgi/content/abstract/78/2/210

6. HEIDIGER, M.L. , OVERPECK, M. D., RUAN, J., Asociation between infant

breast-feeding and overwight in young child children [online], JAMA, 2001, roč.

286, č. 12, s. 1448 [cit. 21. 2. 2011] dostupné na

http://jama.amaassn.org/content/285/19/2453.abstract

7. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu, Praha: Grada Publishing, 2007, s. 174, ISBN 978-80-247-1369-4

8. JACKSON, J. A. Weaning practices and breastfeeding duration in Northern Thailand [online], British Journal of Nutrition, 1992, roč. 67, č. 3, s. 149 – 164 [cit. 15. 3. 2011] dostupné na http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=870476

9. KALÁB, M., OREL, M. Základy anatomie a fyziologie pro studenty

humanitních oborů, Olomouc: Univerzita Palackého 2009, s. 96. ISBN 978-80

-244-22225-1

10. KLÍMOVÁ, A. Kojení dar pro život, Praha: Grada, 1998, s. 12 – 91. ISBN 80

-7169-490-8

11. MĚŠTÁK, J. Prsa očima plastického chirurga, Praha: Grada, 2007, s. 16. ISBN

80-247-1834-0

12. MOSKO, S., RICHARD C., MCKENNA J. Infant arousals during mother

- infant bed sharing: implication for infant sleep and sudden infant death

68

http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=870476

http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=870476

http://jama.amaassn.org/content/285/19/2453.abstract

http://pediatrics.aapubblications.org/cgi/content/abstract/78/2/210

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10500022

syndrome research [online], NCBI, 1997 [cit. 2. 3. 2011] dostupné na

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9346985

13. MOTYČKOVÁ, H. Výživa dětí, Praha: Svojtka, 2009, s. 25 ISBN 978-80-256

-0223-2

14. MOUREK, J. Fyziologie, Praha: Grada Publishing, 2005, s. 113 ISBN 978-80

-244-1190-7

15. MYDLILOVÁ, A. Kojení a spaní společně s dítětem [online], Pediatrie pro

praxi, 2005, č. 1 s. 50 [cit. 21. 2. 2011] dostupné na

http://www.solen.cz/pdfs/ped/2005/01/15.pdf

16. PAULOVÁ, M. Kojení, Praha: Jan Vašut, 2000, s. 4 – 5. ISBN 80-7236-194-5

17. PAULOVÁ, M. A KOL. Kojení jako součást globální strategie výživy kojenců a

malých dětí, Postgraduální medicína, 2003, roč. 5, č. 6, s. 645-650

18. ROZTOČIL, A. Moderní porodnictví, Praha: Grada Publishing, 2008, s. 130

– 134. ISBN 978-80 -244-1941-2

19. SEDLÁČKOVÁ, P. A KOL. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii, Praha:

Grada Publishing, 2008, s. 86 ISBN 80-247-1613-5

20. SCHNEIDROVÁ, D. Podpora kojení a stav výživy kojenců na konci 90. let,

analýza faktorů k délce kojení v prvních 6. měsících života, Praha: Karolinum,

2005, s. 17 – 92. ISBN 80-246-0920-7

21. ŠVEJCAR, J. Kojení dar nejcennější, ÚZV Praha 1988, s. 7

22. SHIRIMA, R., GEBRE-MEDHIM, M., GREINER, T. Information and socioeconomic factors associated with early breastfeeding practices in rural and urban Morogoro, Tanzania [online], Acta Pediatrica, 2001, roč. 90, č. 8, s. 936-942 [cit. 15. 3. 2011] dostupné na http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1651-2227.2001.tb02461.x/abstract

23. UNICEF. Progres for children: a Word fit for children . Statisical review

number 6 [online], New York: UNICEF 2007, [cit. 2. 12. 2010] dostupné na

http://www.unicef.org/publicatins/files/progresforchildren_no6revised.pdf

24. VICTORA, C. G., BEHAGUE, P. D., BARROS, F. C., OLINTO, M. T.,

WEIDERPASS, E. Use and short breast-feeding duration: cause, sonsequence or

coincidence [online], Pediatrics, 1997, roč. 99, č. 3, s. 445-453 [cit. 15. 3. 2011]

dostupné na

http://pediatrics.aappublications.org/cgi/content/abstract/99/3/445Pacifier

69

http://pediatrics.aappublications.org/cgi/content/abstract/99/3/445Pacifier

http://www.unicef.org/publicatins/files/progresforchildren_no6revised.pdf

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1651-2227.2001.tb02461.x/abstract

http://www.solen.cz/pdfs/ped/2005/01/15.pdf

25. VINCENTOVÁ, D. Výživa novorozence, kojence a batolete [online], Pediatrie

pro praxi, 2006, č. 4, s. 224 [cit. 19. 2. 2011] dostupné na

http://www.pediatriepropraxi.cz/dpdts/ped/2006/04/12.pdf

26. WHO, Protecting, promoting and supporting brastfeeding: the special role of

maternity services [online], Geneva: WHO, UNICEF, 1989, s. 1-8, [cit. 2. 3.

2010] dostupné na http://whqlibdoc.who.int/publication/9241561300.pdf

27. WHO. Infant and young child feeding, Geneva: WHO, 2009, s. 5 - 79. ISBN

978-92-4-1597-494

28. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu, Praha: Grada Publishing, 2007, s. 174, ISBN 978-80-247-1369-4

Internetové stránky

Laktační liga [online] [cit. 15.2. 2011] Dostupné na http://www.kojeni.cz

Wikipedia [online] [cit. 15.2. 2011] Dostupné na

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Mate%C5%99sk%C3%A9_ml%C3%A9ko

Přílohy

Příloha 1 Dotazník

Příloha 2 Polohy při kojení

70

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mate%C5%99sk%C3%A9_ml%C3%A9ko


http://whqlibdoc.who.int/publication/9241561300.pdf

http://www.pediatriepropraxi.cz/dpdts/ped/2006/04/12.pdf

Příloha 3 Technika odstříkání mateřského mléka

71

Příloha 1 Dotazník

Dobrý den,

jsem studentkou 5. ročníků Pedagogické fakulty v Olomouci, oboru Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro SOŠ. Tento anonymní dotazník poslouží ke zpracování moji diplomové práce, ve které se budu snažit objasnit nejčastější faktory ovlivňující délku kojení. Předem Vám moc děkuji, že jste se rozhodla zapojit se do tohoto výzkumu a přeji hezký den.

Veronika Hanousková

DATUM: …………………

MÍSTO……………………

VÁŠ VĚK…………………

Odpovědi prosím zakroužkujte. Pokud je Vašemu dítěti více než 5 let, dotazník nevyplňujte.

1. Jaký je Váš rodinný stav?a) vdanáb) rozvedenác) svobodnád) družka

2. Jaké je Vaše vzdělání?a) základníb) vzdělání bez maturityc) vzdělání s maturitoud) vysokoškolské

3. Jste zastáncem zdravé výživy?a) ANOb) NE

4. Jste věřící?(katolík, evangelík atd.)

72

a) ANOb) NE

5. Kolik měsíců, roků je nyní Vašemu dítěti, o jehož kojení vyplňujete tento dotazník?……………….roky/let

……………… měsíce/měsíců

Kolikáté je to Vaše dítě?(zakroužkujte prosím)

1. 2. 3. 4. 5.

6. Jaký byl způsob Vašeho porodu?a) normálníb) operativní (kleště, císařský řez)

7. Vysvětlil Vám některý lékař nebo sestra výhody kojení?a) ANOb) NE

8. Podala jste dítěti v prvních 6 měsících věku nějaký příkrm z lahvičky?a) ANOb) NE

9. Používala jste šidítka?a) ANOb) NE

10. Jak dlouho jste kojila Vaše dítě?…………………měsíce/měsíců

11. Z jakého důvodu jste přestala kojit?uveďte:……………………………………………………………………………..

otočte prosím

12. Vyhledala jste odbornou pomoc, pokud nastal problém při kojení?a) ANO

73

b) NEc) Nenastal problém

13. Co nebo kdo Vás nejvíce motivoval ke kojení? (zakroužkujte nejvíce 2 odpovědi)

a) zdraví dítěteb) rodinac) finanční prostředky ( umělé mléko je nákladné)d) moje vlastní přesvědčeníe) lékař, laktační poradcef) jiné, uveďte…………………………………….

14. Jaký postoj ke kojení převažuje ve Vaší rodině?a) spíše kladnýb) spíše záporný

15. Byla jste sama kojena?a) ANOb) NEc) nevím

16. Jak jste se cítila při kojení?a) převážně příjemněb) nepříjemně, pociťovala jsem stres

17. Pociťovala jste podporu okolí při kojení?a) ANOb) NE

18. Kouřila jste v době kojení?a) ANOb) NE

19. Pila jste alkohol v době kojení?a) pravidelněb) občasc) výjimečně nebo vůbec

20. Bylo Vaše těhotenství plánované?a) ANOb) NE

74

21. Jak dlouho jste kojila plně?(bez přídavku jiných tekutin a příkrmů)………………měsíce/ měsíců

Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a přeji Vám i Vašemu děťátku hodně zdraví!!!

Příloha 2 Polohy při kojení

75

Poloha č. 1 - Kojení vleže

matka i dítě leží na boku matka má polštářem podloženou pouze hlavu tak, aby se vyrovnala poloha hlavy

s výší ramene v zádech je lehce prohnuta dozadu dítě leží v ohbí paže matka se nesmí opírat o loket, ani horní končetina nesmí byt zdvižena nad

úroveň ramene (http://www.kojeni.cz/texty.php?id=19)

Obrázek 3. Poloha vleže

http://www.kojeni.cz/texty.php?id=19

Poloha č. 2 - Kojení vsedě

hlava dítěte leží v ohbí paže matky předloktí matky podpírá dítěti záda prsty matky spočívají na hýždích nebo stehýnku výše umístěné dolní končetiny

dítěte druhou rukou matka přidržuje prs spodní ruka dítěte je kolem pasu matky chodidla matky podpírá stolička (http://www.kojeni.cz/texty.php?id=19)

76


Obrázek 4. Poloha vsedě


Poloha č. 3 - Fotbalové držení

je vhodné pro ženy s velkými prsy nebo plochými bradavkami či po císařském řezu

dítě leží na předloktí matky, která rukou podpírá ramínka dítěte prsty matky spočívají na hýždích nebo stehýnku výše umístěné dolní končetiny

dítěte prsty podpírají hlavičku dítěte nožky dítěte jsou podél matčina boku chodidla dítěte se nesmí o nic opírat předloktí matky je podepřeno polštářem

Obrázek 5. Fotbalové držení


Poloha č. 4 - Poloha tanečníka

poloha vhodná pro nedonošené děti nebo pro děti, které se špatně přisávají dítě leží na matčině předloktí ruka podpírá prs téže strany (http://www.kojeni.cz/texty.php?id=19)

77

Obrázek 6. Poloha tanečníka


Poloha č. 5 - Poloha s podloženýma nohama

vhodné zejména pro matky po císařském řezu dítě leží v ohbí paže nebo na předloktí paže matky polštář na břichu matky brání tlaku dítěte na jizvu polštář pod koleny podpírá dolní končetiny matky

(http://www.kojeni.cz/texty.php?id=19)

Obrázek 7. Poloha s podloženýma nohama


Poloha č. 6 - Poloha vleže na zádech

vhodné pro ženy po císařském řezu a děti, které se špatně přisávají matka může dítě k prsu přesouvat bez většího úsilí a tlaku na jizvu


78


Obrázek 8. Poloha vleže na zádech


Poloha č. 7 - Vzpřímená vertikální poloha

vhodná pro děti nedonošené a děti s malou bradou matka jednou rukou drží dítě, druhou prs dítě sedí obkročmo na levé dolní končetině matky její pravá ruka podpírá hlavu a krk spolu s tělem dítěte levá ruka matky podpírá prs téže strany při kojení z pravého prsu jej podpírá pravá ruka, levá podpírá dítě


Obrázek 9. Vzpřímená vertikální poloha

79



Poloha č. 8 - Kojení dvojčat

kojit obě děti současně lze volit různé polohy: boční fotbalové držení, kojení vleže, poloha do kříže,

paralelní poloha každé dítě muže mít svůj prs (http://www.kojeni.cz/texty.php?id=19)

Obrázek 10. Kojení dvojčat


Příloha 3 - Technika odstříkání mateřského mléka

Postup

1. Špičku palce položit nad dvorec a špičku ukazováku pod dvorec tak, aby prsty tvořily písmeno C. Prsty a bradavka musí být v jedné linii.

Obrázek 11. Postup 1. při odstříkání mléka

80



2. Celý prs přitisknout zbývajícími prsty a dlaní k hrudníku.



3. Rytmicky stlačovat bradavku, až mléko začne odkapávat.



4. Opakovat tento trojdobý pohyb a měnit pozice prstu na dvorci.



Prsty nesmějí bradavku vytahovat dopředu a nesměji opouštět kůži, aby se neodřela.

5. Velký nebo příliš nalitý prs podložit dlaní druhé ruky. 6. Doba odstříkání je kolem 20-30 minut, prsy několikrát vystřídat.

81

theses.cz · Web viewU následujícího výčtu léků se doporučuje zvolit vhodná alternativa...

Documents

Transcript of theses.cz · Web viewU následujícího výčtu léků se doporučuje zvolit vhodná alternativa...