ZVͤENA ÎEBRAâKYNárodní pfiírodní rezervace (NPR) Îebraãka byla vyhlá‰ena dne 4. 6. 1949 a patfií mezi nejstar‰í rezervace

v regionu. Celková rozloha rezervace ãiní 234,9 ha. Îebraãka pfiedstavuje unikátní pozÛstatek pÛvodnû roz-sáhl˘ch luÏních lesÛ údolní nivy Beãvy. Vlastní rezervaci dnes tvofií lesní komplex pfiibliÏnû obdélníkovéhotvaru, omezen˘ na jihov˘chodní stranû Beãvou, na jihozápadû vlastním mûstem Pfierovem a na severozápa-dû poli pfiiléhajícími k silnici Pfierov-Ostrava.

Îebraãka leÏí na plo‰e fiíãní terasy tvofiené pfieváÏnû ‰tûrkopísky pleistocénního stáfií, pfiekryt˘mi povod-Àov˘mi hlínami a spra‰ov˘mi hlínami. Místy se vyskytují jako v˘plnû pÛvodních mrtv˘ch ramen fieky hnilo-kaly, jílovité hlíny a vápnité slatiny. PÛdní pokryv fiíãní terasy tvofií pfieváÏnû nivní pÛdy holocenního stáfií.

Kromû velkého mnoÏství bûÏnû se vyskytujících druhÛ je na luÏní les v NPR Îebraãka vázána také celá fiadapopulací nejen vzácn˘ch rostlin, ale i ÏivoãichÛ, ktefií obydlují jak ekosystém stfiedoevropského luÏního lesa,tak ekosystém periodicky zavodÀovan˘ch tÛní a pozÛstatkÛ odstaven˘ch fiíãních ramen.

V pravidelnû zaplavovan˘ch tÛních a odstaven˘ch fiíãních ramenech se vyskytují chránûní drobní kor˘‰i –ÏábronoÏka snûÏní (Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus), ktefií zde byli po dvaceti letechznovu objeveni. Mezi bezobratl˘mi stojí urãitû za pozornost zajímav˘ soubor 24 zatím nalezen˘ch taxonÛmûkk˘‰Û. Z poãetného zastoupení hmyzu jmenujme alespoÀ nûkteré mot˘ly – batolec duhov˘ (Apatura iris),otakárek fenyklov˘ (Papilio machaon) a stuÏkonoska modrá (Catocala fraxini).

V luÏním lese najdeme celou fiadu obratlovcÛ. VeStrhanci bylo zji‰tûno 19 druhÛ ryb. Ve vodníchtÛních a jejich okolí se vyskytuje fiada obojÏivelníkÛ,z nichÏ k nejv˘znamnûj‰ím patfií ãolek obecn˘ (Tri-turus vulgaris), ãolek velk˘ (Triturus cristatus), kuÀ-ka obecná (Bombina bombina), skokan ‰tíhl˘ (Ranadalmatina), skokan krátkonoh˘ (Rana lessonae),skokan hnûd˘ (Rana temporaria), skokan zelen˘(Rana kl. esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo),ropucha zelená (Bufo viridis) a rosniãka zelená (Hylaarborea). Z plazÛ lze jmenovat napfi. je‰tûrku obec-nou (Lacerta agilis) a je‰tûrku Ïivorodou (Zootocaviviparia), slep˘‰e kfiehkého (Anguis fragilis) a uÏov-ku obojkovou (Natrix natrix).

Rezervace má také znaãn˘ ornitologick˘ v˘znam –jednak jako kfiiÏovatka ptaãích tahÛ, jednak jakohnízdi‰tû a místo pobytu fiady druhÛ ptactva.V posledních letech 20. století zde bylo pozorováno139 druhÛ, z toho 79 hnízdících. Ze vzácn˘ch a zají-

mav˘ch druhÛ se zde vyskytují napfi. ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus), led-Àáãek fiíãní (Alcedo atthis), slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos), vãelojed lesní (Pernis apivorus), kruti-hlav obecn˘ (Jynx torquilla), Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), straka-poud prostfiední (Dendrocopos medius), kalous pustovka (Asio flammeus), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis),krahujec obecn˘ (Accipiter nissus), ostfiíÏ lesní (Falco subbuteo).

Z celkového poãtu 34 druhÛ savcÛ Ïijících v Îebraãce stojí za zmínku napfi. netop˘r velk˘ (Myotis myotis),netop˘r parkov˘ (Pipistrellus nathusii), netop˘r dlouhouch˘ (Plecotus austriacus), plch velk˘ (Glis glis),veverka obecná (Sciurus vulgaris) a dále bûÏné druhy hmyzoÏravcÛ, hlodavcÛ a ‰elem. Ze sudokopytníkÛ sezde vyskytuje srnec (Capreolus capreolus).

FAUNA IN ÎEBRAâKAÎebraãka, which occupies an area of 234 900 m2,

was proclaimed a national nature reserve on 4 June1949 and belongs to the oldest nature reserves in theregion. Îebraãka represents a unique reminder oforiginally vast alluvial forests in the alluvial plainof the Beãva. Apart from a great number of commonspecies, Îebraãka is also vital for many sparse spe-cies of fauna and flora which inhabit not only eco-system of Central European alluvial forest, but alsoperiodically flooded ponds and remains of cut offriver branches. This nature reserve is also signifi-cant for birds. It serves not only as crossroads formigrating birds, but also as a habitat for many spe-cies of birds which build nests here. By the end ofthe 20th century 79 species of nesting birds out oftotal number of 139 were observed in Îebraãka.

L˘skyL˘sky

Národní pfiírodní rezervaceÎebraãka

Mûstsk˘ parkMichalov

Horní námûstí

V˘stavi‰tû

Laguna

Kozlovice

U Labutû

Beãva

Beãva1

32

45 6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

161718

Laguna

Beãva

Mûstsk˘ parkMichalov

V˘stavi‰tû

Národní pfiírodní rezervaceÎebraãka

Horní námûstí

U Labutû

Beãva

Kozlovice

sojka obecnáGarrulus glandarius

strakapoud mal˘Dendrocopos minor

netop˘r rezav˘

netop˘r stromov˘

datel ãern˘

Ïluva hajní

kunalesní

lejsekbûlokrk˘

martináãhabrov˘

jezevec lesní

skokan‰tíhl˘

brhlík lesní

li‰ka obecná

drozd zpûvn˘

slimáknejvût‰í

ÏluÈásekfie‰etlákov˘

ãervenáãekkarmínov˘

budníãek men‰í

bûlásekfiefiichov˘

lumek velik˘

sluka lesní

krajník hnûd˘stfievlík UlrichÛvhrobafiík obecn˘chrobák hladk˘hlem˘Ïì zahradní

stuÏkonoskadubová

tesafiík piluna

sr‰eÀobecná

vodomûrka ‰tíhlá

ãolek obecn˘listonoh jarní

pu‰tík obecn˘

strakapoudprostfiední

(zastavení 8 aÏ 14 jsou pouze na vût‰ím – zeleném okruhu)(The stops 8 to 14 can be seen only when taking the green trail, whichis longer.)

km� ROZCESTNÍK „U LABUTù“

THE SIGNPOST „U LABUTù“� 0,1 0,1 VODNÍ PTACTVO

WATERFOWL� 0,3 0,3 POHLED DO HISTORIE

LOCAL HISTORY� 1 1 ·KOLA V P¤ÍRODù, ¤EKA BEâVA

OUTDOOR SCHOOL, THE RIVER BEâVA� 1,3 1,3 ZAVLEâENÉ DRUHY ROSTLIN

NEOPHYTES� 1,5 1,5 MùKK¯ LUH

SOFT FLOOD PLAIN� 1,7 1,7 MALÁ LAGUNA

SMALL LAGOON 2,8 B¤EHOVÉ POROSTY

BANK PROTECTION STAND 3,2 GEOMORFOLOGIE ¤ÍâNÍHO KORYTA

GEOMORPHOLOGY OF THE RIVERBED� 3,5 EKOTON – HRANIâNÍ SPOLEâENSTVA

ECOTONE – BORDERING COMMUNITIES� 4,9 MORAVSKÁ BRÁNA

MORAVIAN GATE 6,7 KVùTENA ÎEBRAâKY

FLORA IN ÎEBRAâKA� 7,2 STRHANEC

STRHANEC� 7,7 ZVͤENA ÎEBRAâKY

FAUNA IN ÎEBRAâKA� 2,5 9,5 VELKÁ LAGUNA

BIG LAGOON� 3 10 MORAVSKÁ ORNITOLOGICKÁ STANICE,

BIOLOGICKÁ STANICEMORAVIAN ORNITHOLOGICAL CENTRE, BIOLOGICAL CENTRE

� 3,5 10,5 P¤IKRMOVÁNÍ PTACTVAFEEDING OF BIRDS

� 3,8 10,8 MICHALOVMICHALOV

Ïluna zelenáPicus viridis

Nauãná vlastivûdná stezka »Pfierovsk˘m luhem«Nauãná vlastivûdná stezka »Pfierovsk˘m luhem«

Nauãnou vlastivûdnou stezku Pfierovsk˘m luhem zfiídilo Mûsto Pfierov v roce 2004. Na jejím vybudování se ideovû podílel Moravsk˘ ornitologick˘ spolek Pfierov. Cenné informace dále poskytly následující subjekty: Muzeum Komenského – Moravská ornitologická stanice, Biologická stanice v Pfierovû, Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR – stfiedisko Olomouc, âesk˘ rybáfisk˘ svaz – MO Pfierov, Státní okresní archív Pfierov. Ilustrace Jifií Polãák. Grafické zpracování Elan spol. s r.o. Pfierov. Projekt byl ocenûn v rámci programu „Pivovary Staropramen mûstÛm“.

Nauãnou vlastivûdnou stezku Pfierovsk˘m luhem zfiídilo Mûsto Pfierov v roce 2004. Na jejím vybudování se ideovû podílel Moravsk˘ ornitologick˘ spolek Pfierov. Cenné informace dále poskytly následující subjekty: Muzeum Komenského – Moravská ornitologická stanice, Biologická stanice v Pfierovû, Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR – stfiedisko Olomouc, âesk˘ rybáfisk˘ svaz – MO Pfierov, Státní okresní archív Pfierov. Ilustrace Jifií Polãák. Grafické zpracování Elan spol. s r.o. Pfierov. Projekt byl ocenûn v rámci programu „Pivovary Staropramen mûstÛm“.

ãmelák zemní

vãela medonosná

králíãek obecn˘Regulus regulus