Post on 29-Aug-2020
NADANÝ ŽÁK IDENTIFIKACE A INDIVIDUALIZACE JEHO VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Marek Khýr marek.khyr@seznam.cz
Nadaný žák - identifikace a individualizace jeho vzdělávání
spolupráce a kompetence PPP a školy v péči o nadané a mimořádně nadané žáky
zkušenosti s individualizací vzdělávání nadaných žáků (obohacování, akcelerace), realizace IVP
spolupráce pedagoga s nadaným dítětem a jeho rodiči - aspekty formování se pojetí u nadaného dítěte
rizika vyplývající z osobnostních charakteristik nadaných dětí, rizika školní demotivace a podvýkonnosti
problematika „dvojí výjimečnosti“
bariéry rozvoje nadání v rodině a ve škole
možnosti průběžné pedagogické diagnostiky nadaného žáka (pozorování a hodnocení učitele, využitelnost posuzovacích škál s příklady)
Nadaný žák - identifikace a individualizace jeho vzdělávání Příklady z poradenské praxe v pedagogicko-psychologické poradně
Chlapec 12 r., 7. r., IQ 135
Značné potíže se soustředěním ve vyučování,
často nesleduje průběh vyučování,
má (dle učitelů) nevhodné dotazy a poznámky,
dle rodičů vyžaduje od učitelů informace, které oni nemají – učitelé mu nedokážou odpovědět,
na vysvědčení s prospěchem 2 a 3
Nadaný žák - identifikace a individualizace jeho vzdělávání Příklady z poradenské praxe v pedagogicko-psychologické poradně
Chlapec 9 r., IQ 145
výrazné projevy malé sebedůvěry a sebehodnocení
úzkostný
velké obavy, aby neudělal chybu
velmi intenzivní emocionální vazba na mladšího bratra
problémy se začleněním mezi vrstevníky
Nadaný žák - identifikace a individualizace jeho vzdělávání Příklady z poradenské praxe v pedagogicko-psychologické poradně
Děvče 6 r., 2. tř., IQ 155
problémy v komunikaci s učitelkou MŠ
odmítala se účastnit společných pracovních činností
dožadovala se individuálních aktivit s učitelkou
učitelkami hodnocena jako vzdorovitá, nepodřídivá
v 5 letech již plynule četla, zvládala počty na úrovni druháka
problémem její pečlivost až perfekcionismus (sama na sebe má velké požadavky)
v kolektivu na ZŠ stojí stranou, nerozumí si se spolužáky
Nadaný žák - identifikace a individualizace jeho vzdělávání Příklady z poradenské praxe v pedagogicko-psychologické poradně
Chlapec 9 r., 4. tř., IQ 132
výchovné problémy
problémy se začleněním do kolektivu třídy
problémy s respektováním školních pravidel
v případě emočního rozrušení i nezvladatelné afekty
u dětí neoblíbený
pro spolužáky reaguje nepřiměřeně, nerozumí mu
když se cítí ublížený, napadá slovně i fyzicky spolužáky
ve vyučování spíše pomalý – zejména při psaní, nestíhá práci,
někdy dává najevo svůj nezájem,
nepořádný
Legislativa
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (§16 – 19)
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561#cast1
Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění (zejména část IV./§27-31)
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27#cast4
Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění (zejména část IV./§27-31) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27#cast4
Nadaný a mimořádně nadaný žák
(1) Za nadaného žáka se pro účely této vyhlášky považuje především žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
(2) Za mimořádně nadaného žáka se pro účely této vyhlášky považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění (zejména část IV./§27-31) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27#cast4
(3) Zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb žáka provádí školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou, která žáka vzdělává.
Pokud se nadání žáka projevuje v oblastech pohybových, manuálních nebo uměleckých dovedností, vyjadřuje se školské poradenské zařízení zejména ke specifikům žákovy osobnosti, která mohou mít vliv na průběh jeho vzdělávání, a míru žákova nadání zhodnotí odborník v příslušném oboru, jehož odborný posudek žák nebo zákonný zástupce žáka školskému poradenskému zařízení poskytne.
Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění (zejména část IV./§27-31) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27#cast4
(4) Pro nadané žáky může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků školy v některých předmětech.
(5) Nadaným žákům lze v souladu s vývojem jejich školních dovedností rozšířit obsah vzdělávání nad rámec stanovený příslušným vzdělávacím programem nebo umožnit účast na výuce ve vyšším ročníku.
(6) Nadaní žáci se mohou se souhlasem ředitelů příslušných škol současně vzdělávat formou stáží v jiné škole stejného nebo jiného druhu.
Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění (zejména část IV./§27-31) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27#cast4
§ 28 = Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka
(1) Vzdělávání mimořádně nadaného žáka se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a vyjádření zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.
(2) Individuální vzdělávací plán je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného žáka a je součástí dokumentace žáka ve školní matrice.
… § 30-31 = Přeřazení do vyššího ročníku
Účel pedagogické diagnostiky nadání
Nominace / prediagnostika nadání:
k samotné identifikaci nadání
jako součást komplexní diagnostiky nadání (ve spolupráci pedagoga, psychologa a rodičů)
Vlastní pedagogická péče o již identifikovaného nadaného žáka (průběžné vyhodnocování efektivity poskytované podpory)
Nominace > informační zdroje
Pozorování při hře a organizované činnosti
ve vyučování i mimo (přestávky, školní akce – výlety, exkurze)
Rozhovor se žákem
Posuzovací škály projevů nadání žáka ve vyučování i mimo
vyučování
Hodnocení žáka a jeho výkonů dalšími odborníky (jiní učitelé,
vychovatelé, vedoucí volnočasových aktivit)
Analýza výkonů žáka:
Didaktické testy a úlohy s rozborem jejich řešení žákem
Vyřešené učební úlohy
Slohové práce - referáty - projektové výstupy - prezentace
Analýza výkonů žáka:
školní hodnocení
(nejen známky)
Analýza výkonů žáka:
výsledky školních a mimoškolních soutěží
Produkty -
výtvarné projevy a zápisky v sešitech – kresby či schémata
(nejen ve výtvarné výchově)
Výsledky
sociometrického šetření
Možnosti pedagogické diagnostiky nadání
Výhoda na straně pedagoga –
možnost pozorovat a sledovat žáka průběžně a dlouhodobě
v rozmanitých výukových i přirozených (nevýukových) situacích
jako přirozená a nedílná součást pedagogické práce
Cíle pedagogické diagnostiky nadání
Silné (> posilovat) i slabé stránky (> rozvíjet)
Informace vztahující se k druhu a míře nadání
Významné faktory pro rozvoj nadání (rodinné prostředí, vnitřní motivace k učení, motivace k podávání vysokého výkonu, emoční a psychosociální charakteristiky, metakognice, paměť)
Specifické schopnosti
Zájmy
Případné handicapy (VPU, ADHD, projevy PAS?, zdravotní hancicap, znevýhodněné sociokulturní rodinné prostředí)
Aspekty pedagogické diagnostiky nadání
Vysoké nadání se automaticky nespojuje
s vynikajícím prospěchem!
Ne každý nadaný žák má samé jedničky.
Ne každý „jedničkář“ je nadaný.
Aspekty pedagogické diagnostiky nadání
Nadaný se (ve škole) nemusí projevovat jako žák/dítě s nadáním.
Nadaný žák může své nadání skrývat.
? okolnosti ne/přijetí kolektivem
? ochota odlišovat se –„síla osobnosti“
? ne/uspokojení ve škole > seberealizace v samostudiu nebo rámci jiných zájmových volnočasových aktivit
Možné projevy nadaného žáka ve výuce I.
Rychlé vykonávání úkolů
Velká aktivita
– pokud žák není vyvolán, neustále vykřikuje
Hyperaktivita
– hlavně v případě, že už úkol vyřešil a čeká na ostatní
Možné projevy nadaného žáka ve výuce II.
Nespokojenost, když se řekne výsledek, a on ještě svůj úkol nedokončil
Neochota přerušit činnost, do které se zahloubal
Smysl pro přesnost, chápání slov v jejich pravém smyslu
Rychlé chápání a učení se
Možné projevy nadaného žáka ve výuce III.
Pragmatismus ve výkonu
(psaní jen toho nejnutnějšího, psaní pomocí zkratek, neochota psát odpovědi – postup a zkoušky
správnosti, vymalovávání, kreslení)
Obliba komplikovanosti
(zkomplikování úkolu pro větší zajímavost)
Čtení pod lavicí
Možné projevy nadaného žáka ve výuce IV.
Kladení otázek
Nezvyklé vědomosti z některých oblastí
Neochota k rutinním činnostem (opakované čtení stejného textu, pravopisná a krasopisná cvičení, procvičování a opakování)
Pozor! - všímat si také žáků, kteří mohou být rovněž nadaní, ačkoliv bychom to u nich nepředpokládali - např.:
žáci demotivovaní,
frustrovaní
(nízké školní nároky, školní
klima, vztahy ve třídě)
žáci "rebelanti„ - provokující
sociálně izolovaní
(na okraji kolektivu)
Hyperaktivní a nepozorní
Tzv.
"denní snílci"
Pozorování a rozbor projevů žáka (1) při seznamování se s novou učební látkou
rychlost vhledu zvláště do složitějších a obtížnějších částí učební látky
vlastní aktivita žáka - odpovědi na otázky učitele nebo vlastní dotazy na učitele, poznámky, účast v diskusi
projevená šíře a kvalita znalostí získaných z vlastní iniciativy nezávisle na škole
Pozorování a rozbor projevů žáka (2) při aplikaci, upevňování a nácviku učební látky
počet opakování potřebný ke zvládnutí intelektuálních operací
(zde také ale podstatná role paměti)
počet a druh chyb
(odlišení chyb z nepochopení a chyb náhodných)
délka efektivní domácí přípravy potřebná ke zvládnutí učiva
Pozorování a rozbor projevů žáka (3) při ústním zkoušení
časté a kvalitní vlastní správné formulace ve srovnání s přejatými
analogie přirozeného experimentu: postupné zvyšování obtížnosti otázek ke zjištění, do jaké úrovně je žák schopen aplikovat učební látku a kombinovat
naučená pravidla
využití odstupňovaně rostoucí pomoci učitele při odpovídání na složitější otázky pro žáka
celkově zvládnutý rozsah učební látky
prokazování znalosti vzájemných vztahů jejích částí
rozsah a přesnost „odborného“ slovníku žáka
Pozorování a rozbor projevů žáka (4) při písemném zkoušení (didaktické testy)
Umožňuje snadnější srovnání ve třídě i v rámci ročníku
Výkony v těchto zkouškách korelují s výkony v inteligenčních testech tím více, čím více zkoušky obsahují relativně nové
úkoly
– tj. takové, při jejichž řešení je třeba uplatnit schopnosti nebo aplikovat poznatky na nové situace (tzn. vyžadují
vzdálenější a složitější aplikaci učební látky)
Úroveň tvořivosti a divergentního myšlení
promítá se zejména do výkonů a odpovědí na širší otázky problémového charakteru Např. dobře formulovaná témata slohových prací, úkoly v praktikách a cvičeních, úkoly z „olympiád“ samostatně řešené žákem, vlastní domácí projekty žáka nebo projekty a výsledky v oblasti mimoškolních a volnočasových aktivit
Bariéry rozvoje nadání ve škole Nevhodné přístupy a metody. Ideální učitel pro (nejen) nadané žáky
Základní předpoklad u učitele:
schopnost pozitivně přistupovat
k mimořádně nadaným žákům – tzn.:
akceptovat a respektovat jejich potřeby a zájmy
být pružný a otevřený pro změny ve škole – třídě – v učebních metodách a postupech – v osobních vztazích učitel-žák
Bariéry rozvoje nadání ve škole Nevhodné přístupy a metody. Ideální učitel pro (nejen) nadané žáky
učitel nemusí být sám intelektově vysoce nadprůměrný, aby byl pro nadané děti dobrým učitelem!
obdobně platí i pro kreativitu
podstatnější než vlastní vysoký intelekt a kreativita učitele je to, aby dokázal ocenit a povzbuzovat tvořivé nápady a postupy svých žáků
dobře ovládat metody práce vhodné pro nadané žáky
dokázat se vcítit do psychiky a možností svých žáků
vysoce ceněné jsou schopnosti ocenění a tolerance k nezvyklým řešením/nápadům/projevům
Bariéry rozvoje nadání ve škole Nevhodné přístupy a metody. Čeho by se měli učitelé při práci s nadanými dětmi vyvarovat?
„Intelektově nadaný žák jako pomocník“
Když dokončí svoji práci dříve než ostatní, dostává za úkol ve zbývajícím čase pomáhat slabším spolužákům.
Nejsou jen negativa – do určité míry učí altruismu a současně si NŽ při vysvětlování učiva spolužákům cvičí vlastní myšlení.
Avšak je chybou, pokud se jedná téměř o jedinou aktivitu navíc, kterou učitel NŽ umožní.
Úkolem učitele je rozvoj schopností a nadání všech žáků, nikoli pouze podpora slabších žáků, navíc se zneužitím těch nadanějších.
Nadaný žák má také právo na širší spektrum činností, které podporují a rozvíjejí jeho schopnosti.
Bariéry rozvoje nadání ve škole Nevhodné přístupy a metody. Čeho by se měli učitelé při práci s nadanými dětmi vyvarovat?
„Nepřiměřeně vysoká očekávání“
I přes svoje nadání zůstává NŽ také jen člověkem, který má právo na své chyby a mínusy.
Svých školních úspěchů dosahuje nejen díky svým přirozeným intelektovým dispozicím, ale také díky své poznávací aktivitě, kterou zaměřuje na získávání informací o okolním světě.
Občasné neúspěchy jsou přirozenou součástí jeho poznávání.
Očekávání vysoké výkonnosti NŽ za všech okolností (tzn. ve všech činnostech nebo ve všech předmětech apod.) je nepochopením zákonitostí lidského učení a osobnosti.
Mohou nevhodně posilovat nadměrný perfekcionismus NŽ
a negativně ovlivňovat jeho sebevědomí.
Bariéry rozvoje nadání ve škole Nevhodné přístupy a metody. Čeho by se měli učitelé při práci s nadanými dětmi vyvarovat?
„Obtíže s redukcí výukových aktivit“
Trvání na procvičování učiva, které NŽ již dobře zvládá a nemusel by je již procvičovat v takovém rozsahu.
Obavy učitele, že bude NŽ o něco „ošizen“.
Riziko: úkoly jsou pro NŽ málo podněcující a málo motivující, přičemž je zbytečně redukován čas na rozvíjení jeho nadání formou úkolů na vyšší úrovni náročnosti a NŽ je přivykán na podávání nižšího výkonu.
Někteří NŽ pak zákonitě projevují výukovou frustraci rušivým způsobem nebo se daným nárokům přizpůsobují – tím ovšem omezují svůj vlastní učební potenciál a kreativitu myšlení.
Vzdělávací potřeby nadaných dětí
„Školní nadání“ - schopnost konzumovat, analyzovat a reprodukovat informace
X
Tvořivá produktivita - schopnost generovat nové informace
Základní principy vzdělávání nadaných:
úpravy vzdělávacího kurikula/ŠVP dle potřeb nadaných: modifikace obsahu/výstupů ŠVP
účinnější didaktické stimulování (metody a organizace výuky)
formativní hodnocení
Vzdělávací potřeby nadaných dětí
potřeba výrazné intelektuální stimulace – včetně vhodných metod výuky
modifikované vzdělávací kurikulum (obsahy vzdělávání)
argumentačně založená komunikace
potřeba kontaktu s podobně založenými vrstevníky
individuální přístup, včetně hodnocení
Možnosti úpravy vzdělávání v běžné třídě
Nabídka doplňkového materiálu (další pracovní úlohy podobného typu)
Nabídka alternativního materiálu (pracovní úlohy z podobného okruhu učiva, ale na náročnější úrovni)
Nabídka alternativní činnosti (pokud již plně ovládá probírané téma – činnost vycházející ze zájmu dítěte
„Vrstvové vyučování“ – pracovní úlohy diferencované pro děti podle jejich schopností
Metoda „MMM“ (= „musí – měl by – mohl by“) – pracovní úlohy rozdělené na 3 úrovně – části
„Kontraktové vyučování“ – smlouva s učitelem o učebním postupu a obsahu samostatné práce, včetně formy výstupu samostatné práce + pravidla pro chování žáka ve třídě během práce ostatních dětí (aby nerušil ostatní)
(dle Jurášková: Základy pedagogiky nadaných)
Bloomova taxonomie (hierarchizace) poznávacích schopností
akcentace myšlení typu „co by se mohlo stát?“ před tradičním typem myšlení „co se děje?“
uchopení obsahu výuky na různé kvalitativní úrovni
důraz na procesy analýzy (tvořivosti), syntézy (řešení problémů) a hodnocení před znalostní úrovní (zapamatování si) a úrovní porozumění (interpretace)
Kognitivní
úroveň
Popis
Aktivity procesu učení
Vědomosti –
paměť
(zapamatování
si)
Žák si dokáže na základě pamětních procesů
vybavit, reprodukovat nebo rozeznat dříve naučené
informace, učivo
Definovat, napsat, reprodukovat, citovat, vyjmenovat, popsat,
vybavit si, uvést seznam, říci, kdy, kde, co, kolik, nazvat,
označit, vybrat, vysvětlit
Porozumění
(interpretace)
Žák dokáže vlastními slovy vyjádřit dříve naučenou
látku, prokáže pochopení učiva
Dokázat, interpretovat, ilustrovat, objasnit, odhadnout, opravit,
vyjádřit vlastními slovy nebo jinou formou, zkontrolovat, změřit
Aplikace
(využití)
Žák dokáže použít dříve naučenou látku při
zpracování látky nové, umí použít abstraktní a
obecné poznatky v konkrétních situacích
Zařadit, uspořádat, aplikovat, demonstrovat, uvést příklad,
vyřešit, nalézt, plánovat, použít, vybrat, vypočítat, načrtnout,
vyzkoušet, uvést vztah mezi
Analýza
(vysvětlení –
tvořivost)
Žák dokáže vytvářet nová, užitečná řešení a
produkty, umí rozčlenit složitou věc na jednotlivé
části a vysvětlit, proč je sestava vztahů uspořádána
daným způsobem nebo jaké příčiny k takovému
uspořádání vedly
Porovnat, provést rozbor, rozdělit do skupin, vysvětlit proč,
ukázat jak, nalézt společné – rozdílné znaky, rozhodnout,
rozlišit, specifikovat
Syntéza
(vytvoření –
řešení
problému)
Žák dokáže řešit problémy, u nichž si uvědomuje cíl,
ale nezná cesty a způsoby, jak to provést. Jde o
ověřování v představách, hypotetické myšlení,
analytické zvažování apod.
Kategorizovat, klasifikovat, zkombinovat, navrhnout řešení,
zorganizovat, vytvořit originál, komponovat, zobecnit, předvést,
stanovit, shrnout, předpovědět
Hodnocení
(kritické
posouzení)
Žák dokáže na základě dříve naučených norem a
kritérií posoudit a přezkoumat informace, vyjádřit
kritické soudy apod.
Argumentovat, obhájit nebo vyvrátit, ocenit, posoudit, porovnat,
prověřit, zaujmout nebo podpořit stanovisko, ospravedlnit,
diskutovat, vybrat, zdůvodnit, uvést klady a zápory
Bloomova taxonomie (hierarchizace) poznávacích schopností
Příklady pracovních úloh dle jednotlivých kognitivních úrovní:
Vyjmenuj roční období a jejich měsíce.
Popiš listnatý strom v jednotlivých ročních dobách.
Napiš předpověď počasí pro letní a zimní den.
Porovnej roční období z hlediska řidiče.
Navrhni univerzální pokrývku hlavy na celý rok.
V některých krajích jsou jen dvě roční období. Je to výhodnější než jak je tomu u nás?
(dle Jurášková: Základy pedagogicky nadaných)
Vzdělávací potřeby nadaných dětí PODPŮRNÁ OPATŘENÍ pro rozvoj nadání dle Vyhl. 27/2016 Sb.
Informace o PO pro nadané:
metodika „Stručný přehled vybraných podpůrných opatření vhodných pro rozvoj nadání žáků základních škol a gymnázií“ – dostupné on-line (ke stažení) na:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/14-informace-ke-vzdelavani-nadanych-zaku
Účelem této Informace je poskytnout odborným pracovníkům školských poradenských zařízení a případně též pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení celkový přehled a stručný výklad k těm podpůrným opatřením uvedeným v Příloze 1 Vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných – Přehled podpůrných opatření , která jsou vhodná pro stimulaci rozvoje nadání žáků. Omezujeme se přitom pouze na základní a gymnaziální vzdělávání a největší pozornost věnujeme možnostem obohacování vzdělávacího obsahu
dle Vyhlášky č. 27/2016 Sb. (příloha 1/přehled PO)
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27#cast4
Důležité odkazy pro školy a učitele
http://www.msmt.cz/vzdelavani/14-informace-ke-vzdelavani-nadanych-zaku
http://www.nuv.cz/t/nadani-portal-rvp
www.talentovani.cz
www.nadanedeti.cz http://www.nadanedeti.cz/odborne-zdroje-videa
http://www.talnet.cz/
www.qiido.cz