Post on 03-Mar-2020
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
FAKULTA PEDAGOGICKÁ
KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY
KONKURENCE POSESIVNÍHO GENITIVU A
POSESIVNÍCH ADJEKTIV V SOUČASNÉ
ČEŠTINĚ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Bc. Petra Novotná
Učitelství pro SŠ, obor Čj-Ps
Vedoucí práce: PhDr. Martin Prošek, Ph.D.
Plzeň 2013
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené
literatury a zdrojů informací.
Plzeň 1. června 2013
........................................................
Děkuji panu PhDr. Martinu Proškovi, Ph.D., za odborné vedení, cenné připomínky a
pomoc při práci.
1
OBSAH
ÚVOD .................................................................................................................................... 2
I. Teoretická část ........................................................................................................ 4
1. Posesivní adjektiva a posesivní genitiv v českých gramatikách ............................... 4
1.1 Druhy adjektiv, genitiv přivlastňovací ......................................................................... 4
1.2 Tvoření přivlastňovacích adjektiv ................................................................................ 5
1.3 Skloňování posesivních adjektiv .................................................................................. 6
1.4 Posesivní adjektiva a posesivní genitiv ve funkci přívlastku ....................................... 6
2. Posesivní adjektiva na -ův, -in, posesivní genitiv ....................................................... 8
2.1 Užívání přídavných jmen přivlastňovacích na -ův, -in .............................................. 10
2.2 Konkurence posesivních adjektiv a posesivního genitivu ......................................... 13
II. Praktická část ........................................................................................................ 17
3. Postup při hledání v korpusu .................................................................................... 17
4. Cíle výzkumu .............................................................................................................. 25
4.1 Nevyhovující spojení ................................................................................................. 25
4.2 Vyhovující spojení ..................................................................................................... 30
5. Kvantifikace materiálu .............................................................................................. 37
6. Charakter materiálu .................................................................................................. 39
6.1 Pád podstatných jmen ................................................................................................ 39
6.2 Vztah mezi členy spojení ........................................................................................... 43
6.3 Původ textu ................................................................................................................ 47
7. Porovnání výskytu posesivních adjektiv a genitivu ................................................. 51
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 55
RESUMÉ ............................................................................................................................. 58
ZDROJE .............................................................................................................................. 59
2
ÚVOD
Tématem diplomové práce je konkurence posesivního genitivu a posesivních
adjektiv v současné češtině. Pracovali jsme se synchronním korpusem SYN2010, který je
složen z textů z oblasti beletrie, odborné literatury a publicistiky. Pro náš výzkum jsme si
zvolili texty z oblasti beletrie, ve kterých mezi členy spojení existují různé druhy vztahů,
které mohou být vyjadřovány konstrukcí posesivní adjektivum + substantivum
v kterémkoliv pádě nebo substantivum v kterémkoliv pádě + substantivum v genitivu.
Z důvodu velkého množství dokladů v korpusu jsme se zaměřili jen na spojení, v nichž se
přivlastňuje nějaké osobě (konstrukce obsahují proprium buď ve tvaru posesivního
adjektiva, nebo v genitivu). V odborné literatuře se nejčastěji objevují spojení, v nichž se
jedná o vztah autorství, který je vyjadřován zpravidla přivlastňovacími přídavnými jmény.
Naopak na publicistické texty, a to zvláště z oblasti sportu, má vliv mluvený jazyk
komentátorů přímých přenosů závodů či zápasů, kteří se musí vyjadřovat rychle, nemohou
o volbě jazykových prostředků dlouho přemýšlet, a proto častěji užívají pro vyjádření
přivlastňovacího vztahu posesivní genitiv. Cílem analýzy je zjistit, zda v beletristických
dílech převažuje vyjadřování posesivity posesivním genitivem, nebo posesivními
adjektivy.
Práci členíme na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se nejprve
věnujeme tomu, jak je na posesivní adjektiva a genitiv nahlíženo v českých gramatikách.
Zabýváme se tvořením přivlastňovacích adjektiv, jejich skloňováním a také posesivními
adjektivy a substantivy v genitivu ve funkci přívlastku. Ve druhé kapitole se zaměřujeme
na povahu vztahu složek spojení přídavné jméno přivlastňovací + podstatné jméno, na
užívání posesivních adjektiv zakončených na -ův, -in a rovněž na konkurenci posesivních
adjektiv a posesivního genitivu. Vycházíme přitom z článků o posesivitě, které byly
publikovány v časopise Naše řeč.
Na úvod praktické části řadíme kapitolu s postupem, který jsme použili při hledání
v korpusu. Uvádíme poziční tagy (vzorce), pomocí nichž jsme vyhledávali požadované
výrazy v korpusovém manažeru Bonito. Jednotlivé kroky postupu doplňujeme příklady,
které jsme zaznamenali v korpusu. V následující kapitole nazvané Cíle výzkumu
popisujeme, jaká spojení jsme z morfologických či syntaktických důvodů nezařadili do
výzkumu a jaká naopak jsou předmětem našeho zájmu. Poté přistupujeme k vlastní analýze
materiálu, který jsme získali prací s korpusem. V každém oddíle uvádíme příklady spojení,
3
abychom ukázali konkrétní doklady objevující se v korpusu. Nejprve se zabýváme
kvantifikací materiálu, počtem spojení a proprii, u nichž jsme zaznamenali největší
množství celkového počtu příkladů. V následující kapitole zkoumáme charakter podkladů
podle následujících hledisek: pád podstatných jmen, vztah mezi členy spojení, původ textu.
Zjišťujeme, zda se podstatná jména ve spojeních s posesivními adjektivy vyskytují
v rozdílných pádech, než substantiva ve spojeních se substantivy v genitivu. Dále je
předmětem našeho zkoumání vztah mezi členy spojení, konkrétně vztah autorský, časový,
podmětový a předmětový a také význam spojení. Zde vycházíme z informací, které jsme
podali v teoretické části (kapitola 2. Posesivní adjektiva na -ův, -in, posesivní genitiv).
Rovněž nás zajímá, zda má původ textu vliv na to, kterým prostředkem je vyjádřen
posesivní vztah. Na závěr porovnáváme výskyt posesivních adjektiv a genitivu, na
konkrétních příkladech dokládáme, u kterých jmen a příjmení převažovala posesivní
adjektiva a u kterých naopak posesivní genitiv.
Naším záměrem je tedy zjistit, který způsob vyjádření posesivity je upřednostňován
v beletristických dílech, když jsou dodrženy všechny podmínky jak pro užití posesivního
adjektiva, tak i posesivního genitivu.
4
I. Teoretická část
1. Posesivní adjektiva a posesivní genitiv v českých gramatikách
Na úvod pojednáme o tom, jak k vyjadřování přivlastňování přistupují autoři
základních jazykových příruček. Tradice zde není jednotná, protože např. Mluvnice češtiny
II, Česká mluvnice B. Havránka a A. Jedličky jej pokládají za kategorii morfologickou,
naopak Mluvnice češtiny I, Nauka o českém jazyku V. Šmilauera, Příruční mluvnice
češtiny, Čeština – řeč a jazyk M. Čechové o něm pojednávají ve slovotvorbě.1
1.1 Druhy adjektiv, genitiv přivlastňovací
Z významového hlediska se adjektiva dělí na kvalifikační a relační. Kvalifikační
adjektiva jsou obvykle neutvořená slova, která vyjadřují vlastnosti substancí, např. dobrý,
hluchý, malý, pilný, slepý, starý, vysoký. Mívají povahu osobního hodnocení a většinu
z nich lze stupňovat. „Relační adjektiva vyjadřují kromě vlastnosti substancí i vztah k další
substanci nebo ději, k jiné vlastnosti nebo okolnosti, od jejichž názvů jsou utvořena. Např.
studentský spolek, nesplnitelná podmínka, novější literatura, časté nevolnosti.“2
K adjektivům relačním se řadí rovněž posesivní adjektiva.
Posesivní genitiv označuje příslušnost k předmětu na otázku čí? čeho? a vyjadřuje
se jím několik druhů vztahů. Vztah vlastnictví (chalupa souseda Bárty) je jedním z nich,
další jsou např. příslušnost k osobě (syn krále Ferdinanda), příslušnost místní (senior
obvodu poděbradského, mužstvo lodi), příslušnost části k celku (ručička tlakoměru,
výběžky Karpat), příslušnost vlastnosti k substanci (vážnost příhody, síla dojmů, možnost
klidu).3
1 Mluvnice češtiny II. Academia, Praha 1986. HAVRÁNEK, Bohuslav, JEDLIČKA, Alois. Česká mluvnice.
SPN, Praha 1988. Mluvnice češtiny I, Academia, Praha 1986. ŠMILAUER, Vladimír. Nauka o českém
jazyku. SPN, Praha 1982. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). Příruční
mluvnice češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, ISBN 80-7106-134-4. ČECHOVÁ, Marie.
Čeština – řeč a jazyk. ISV nakladatelství, Praha 2000. ISBN 80-85866-57-9.
2 KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). Příruční mluvnice češtiny.
Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, ISBN 80-7106-134-4, s. 281.
3 ŠMILAUER, Vladimír. Novočeská skladba. SPN, Praha 1966, s. 174–175.
5
1.2 Tvoření přivlastňovacích adjektiv
Jako posesivní adjektiva se označují přídavná jména odvozená příponami -ův, typ
„otcův“, a -in, typ „matčin“ (u tohoto vzoru se měkčí předchozí souhlásky d, t, n), která se
v podstatě významově neliší od ostatních desubstantivních relačních adjektiv.
Tvoří se od pojmenování osob obecných, vlastních (rodná jména, příjmení,
přezdívky), názvů nadpřirozených a pohádkových stvoření, např. čertův, černokněžníkův,
faunův, vodníkův; Rumcajsův, Šmudlův; Popelčin, rusalčin, Sněhurčin, dále biblických a
mytologických postav (Achillův, Jupiterův, Mojžíšův) a rovněž postav literárních, např.
Hamletův, Kecalův, Odysseův.
Méně často bývají základem přivlastňovacích přídavných jmen názvy zvířat
vyšších řádů (leopardův, tygrův), zejména chovaných doma, blízkých člověku (andulčin,
jezevčíkův, kocourův, koččin, křečkův), především mají-li tvorové vlastní jméno, domáckou
podobu (Azorova bouda, běloušův chomout, chlupáčkův koutek, Kdákalčino bidýlko,
Punťův pelech).
Odvozují se často od apelativ rozdílných slovotvorných typů, např. básníkův,
bratrův, cizincův, dirigentův, družstevníkův, letcův, listonošův, masérův, měšťákův, otcův,
propagátorův, předsedův, učitelův, žákův, z feminin: doktorčin, matčin, nevěstin,
pacientčin, pisatelčin, sestřin, učitelčin.
Pro přivlastňovací přídavná jména jsou základem propria, od kterých se tvoří také
druhově vztahová adjektiva zakončená na -sk(ý). Jedná se o jména význačných
historických osobností, Caesarův, Leninův, Platonův, Šaldův, Wolkrův, postav z bájí a
pověstí, z bible, z pohádek a ostatně i dalších bytostí známých z literatury, např. Adamův,
Ikarův, Robinsonův, Romeův, Spejblův (viz ustálená spojení jako Achillova pata,
Damoklův meč). Netvoří se však od vlastních jmen se složeným skloňováním, např.
Němcová, Palacký, Tolstoj (zde je nahrazuje genitiv singuláru: Tolstého Vojna a mír,
Němcové Babička). 4
„Zvláštní funkcí těchto přídavných jmen je pak jejich účast při tvorbě vlastních
jmen podle významných osobností, např. Beringovo moře, Magalhãesův průliv, Markétin
ostrov, Mánesův most, Karlova univerzita, Jiráskovo divadlo, Leninova třída, Gottwaldovo
nábřeží atd.“5
4 Mluvnice češtiny I. Academia, Praha 1986, s. 368–370.
5 Tamtéž, s. 370.
6
1.3 Skloňování posesivních adjektiv
Individuálně přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle zvláštního typu,
smíšeného z dlouhých a krátkých tvarů, přičemž krátké tvary převažují.6 Většina tvarů je
shodná se substantivy vzoru „pán“, „hrad“, „město“, „žena“, ale vokativ je roven
nominativu. Jmenné tvary nepokračují do současné češtiny ve všech pádech;
v instrumentálu singuláru maskulin a neuter, v genitivu a lokálu plurálu a v dativu,
instrumentálu plurálu jsou tvary složené, se stejnými formanty jako u tvrdého skloňovacího
vzoru „mladý“. 7
1.4 Posesivní adjektiva a posesivní genitiv ve funkci přívlastku
Přívlastek (atribut) s posesivním významem se v češtině vyjadřuje dvěma možnými
způsoby, přídavným jménem přivlastňovacím a podstatným jménem ve druhém pádě
(např. otcův portrét nebo portrét mého otce, Honzíkova cesta k babičce nebo cesta malého
Honzíka k babičce, Dvořákova Novosvětská nebo Novosvětská Antonína Dvořáka).
V postupně rozvíjejícím přívlastku vyjádřeném posesivním adjektivem si mluvčí
může ve stejném kontextu vybrat, zda řekne Dvořákovy slavné symfonie, slavné Dvořákovy
symfonie či slavné symfonie Dvořákovy. Posesivní adjektivum tedy může ve větě
předcházet řídícímu substantivu, ale může stát i za ním, aniž by nabývalo aktualizujícího
významu. „Stejně jako u ostatních shodných přívlastků platí ovšem i zde zásada, že
přívlastek je v prepozici, je-li podstatné jméno rozvito ještě postponovaným přívlastkem
substantivním: Vančurův jevištní debut Učitel a žák, nikoli jevištní debut Vančurův Učitel
a žák.“8
Přívlastek vyjádřený podstatným jménem v genitivu se ve větě nachází
bezprostředně za řídícím substantivem (slavné symfonie Antonína Dvořáka). V hovorovém
jazyce je běžná i poloha neshodného přívlastku před řídícím jménem: mého dědečka bratr,
našeho souseda zahrádka, Járy tatínek.
Jelikož mohou být posesivní adjektiva užita pouze ve funkci holého přívlastku
(Dvořákův koncert, nikoliv Antonínův Dvořákův koncert), je přivlastňovací vztah
6 Mluvnice češtiny II. Academia, Praha 1986, s. 380.
7 Tamtéž, s. 386.
8 UHLÍŘOVÁ, Ludmila. Knížka o slovosledu. Academia, Praha 1987, s. 48.
7
vyjadřován podstatnými jmény. Pouze ve vazbě s tvarem páně může být rozvitý přívlastek
s přivlastňovacím přídavným jménem. Jedná se o relikt z minulosti, kdy má substantivum
v genitivu archaickou koncovku -ě. Dnes se užitím tohoto substantiva dosahuje
stylistického účinku, např. páně redaktorovo ostré pero, páně inspektorův přísný pohled
(namísto ostré pero pana redaktora, přísný pohled pana inspektora).9
9 UHLÍŘOVÁ, Ludmila. Knížka o slovosledu. Academia, Praha 1987, s. 47–48.
8
2. Posesivní adjektiva na -ův, -in, posesivní genitiv
H. Prouzová v článku Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné
češtině 10
uvádí, že posesivní adjektiva na -ův, -in ve spojení se substantivy vyjadřují
přivlastňovací vztahy, které jsou různě odstíněné. Ke zjištění druhu vztahů, které přídavná
jména přivlastňovací mohou vyjadřovat, je možné použít metodu náhrady: jmenný výraz,
kterým je vyjádřen vztah přináležitosti, se zamění za slovesný (např. učitelova práce –
učitel pracuje).
Rozborem vzájemného vztahu složek spojení podstatné jméno + přídavné jméno
přivlastňovací autorka došla k závěru, že oblast vztahů vyjádřenou posesivními adjektivy
lze rozdělit do dvou skupin:
1) První skupinu tvoří spojení, která se dají nahradit synonymním výrazem se
slovesem mít. Podle významových odstínů slovesa mít se rozlišují následující podskupiny:
a) „spojení, v nichž sloveso mít má význam ‚držet jako svůj majetek, být majitelem
něčeho‘, např. bratrova zahrada – bratr má zahradu / zahrada, kterou má bratr /
zahrada, která patří bratrovi“.11
Jedná se o vztah vlastnictví.
b) spojení, ve kterých je verbum mít prostředkem pro vyjádření pocitů, stavů,
vlastností. Např. básníkův vliv – básník má vliv / básník ovlivňuje / básník působí.
c) spojení, ve kterých sloveso mít vyjadřuje příbuzenský či společenský vztah
k někomu/něčemu, např. otcův bratr, plukovníkova žena, režisérův scenárista.
V prvním typu spojení se jedná o přivlastňovací vztah v užším smyslu, ostatní
spojení se označují jako vztahy přivlastňovací v širším smyslu.
2) Do druhé skupiny se řadí spojení substantiva a posesivního adjektiva, jež je možno
nahradit obratem s jiným verbem než mít.
Při rozboru vztahů, které vyjadřují posesivní adjektiva, lze využít ve druhé skupině
nejen měřítka sémantického, ale i syntaktickou stránku spojení.
Ve spojení podstatné jméno + přídavné jméno přivlastňovací se rozlišuje člen
určovaný (tj. substantivum) a člen určující (tj. posesivní adjektivum). „Určující člen se při
převedení nevětné (jmenné) konstrukce na konstrukci větnou stává za určitých podmínek
10
PROUZOVÁ, Hana. Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné češtině. Naše řeč. Praha: Ústav
pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1964, roč. 47, č. 3, ISSN 0027-8203, s. 129–142.
11 Tamtéž, s. 129.
9
buď podmětem, nebo předmětem této větné konstrukce aktivní.“12
Jestliže se určující člen
spojí s podstatným jménem slovesným, jménem činitelským či konatelským, při převedení
nevětné konstrukce na konstrukci větnou se stane podmětem věty. H. Prouzová dokládá
podmětový vztah následujícími spojeními: hercovo vyprávění – herec vypráví (vyprávěl,
bude vyprávět); Kantovo učení, spisovatelův vývoj.
Ve vztahu předmětovém se přídavné jméno přivlastňovací při převedení
nevětného spojení na spojení větné stává předmětem aktivní větné konstrukce. Např.
Adenauerovi odpůrci – odporovat Adenauerovi, Eichmannovo dopadení – dopadnout
Eichmanna, Haškův čtenář – číst Haška.
Existují ovšem i spojení, u nichž nelze bez kontextu jednoznačně určit, zda se jedná
o vztah podmětový, či předmětový. Například spojení Gaussovo hodnocení po převedení
na větný celek je možné chápat buď jako podmět větné konstrukce (Gauss hodnotí), nebo
jako její předmět (hodnotí Gausse), resp. jako podmět pasivní konstrukce (Gauss je
hodnocen).
Z hlediska významového existuje uvnitř druhé skupiny několik vztahů.
Nejrozsáhlejší oblast tvoří již připomenutý vztah původství, který má různé varianty.
Mezi substantivem a posesivním adjektivem „může být vztah autorství (Čapkova Bílá
nemoc, Ibsenova dramata, Včeličkovo dílo), jemu podobný vztah mezi postavou díla a
jejím autorem nebo představitelem (Burianův Říha, Rollandův dobrý člověk,
Shakespearovy postavy; hereččiny dívčí postavy, Vojanův Hamlet), dále vztah mezi osobou
a jí objeveným (vynalezeným) jevem, věcí (Boltzmannova konstanta, Nipkovův kotouč,
zákon Lambertův)“.13
Mezi členy spojení posesivního adjektiva a substantiva, které vyjadřuje vlastnost, je
vztah nositele vlastnosti. Např. např. autorova světovost, básníkova velikost, dceřina
citlivost.
Méně často se vyskytují spojení, mezi jejichž složkami je vztah časový, např.
Asejevovo dětství, Goethova generace, v době Dullesově. Jen ojediněle se vyskytují
doklady vztahu místního, např. básníkova rodná obec, Shakespearův rodný dům.
12
PROUZOVÁ, Hana. Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné češtině. Naše řeč. Praha: Ústav
pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1964, roč. 47, č. 3, ISSN 0027-8203, s. 130.
13 Tamtéž, s. 131–132.
10
Množství spojení není možné významově či syntakticky přiřadit ani k jedné z obou
uvedených skupin, z tohoto důvodu je autorka označuje jako případy přechodné a dělí je
na několik typů. Náležejí sem spojení, ve kterých je nějaká skutečnost na počest
významného jedince označena jeho jménem, např. Babiččino údolí, Karlova universita,
Wachtangovovo divadlo. Dalším představitelem patřícím k přechodným případům jsou
spojení typu básníkův portrét, Nerudův pomník, tedy portrét zobrazující básníka, pomník
představující Nerudu. Některá spojení mohou být dvojznačná či trojznačná, protože
vyjadřují dvojí až trojí různý vztah. Např. spojení Mánesův obraz může mít význam:
1) obraz, který maloval Mánes, 2) obraz, který zobrazuje Mánesa, 3) obraz, který
Mánesovi patří. Nejpravděpodobnější je však první možnost, protože věcný význam
přídavného jména přivlastňovacího nebo kontext dává přednost jednomu z eventuálních
výkladů.
2.1 Užívání přídavných jmen přivlastňovacích na -ův, -in
„Bližší určení jmenného výrazu jiným jmenným výrazem pro vyjadřování vztahů
přináležitosti je možno uskutečnit různými způsoby. Nejčastějším z nich je 2. pád
příslušného jmenného výrazu, který se čím dále tím více stává nejobecnějším určením
jména.“14
Pokud je určujícím substantivem obecné nebo vlastní jméno osoby, nahrazuje se
za určitých okolností 2. pád přídavným jménem přivlastňovacím. Genitiv bývá v těchto
případech rovněž nazýván posesivním, ačkoliv toto označení nepostihuje všechny různé
vztahy, jež tento prostředek vyjadřuje.
Okolnosti, za kterých se místo genitivu užívá posesivního adjektiva, jsou podle
H. Prouzové tyto:
1) V prvé řadě je to podmínka formálně morfologická. Přivlastňovací přídavná jména
zakončená na -ův, -in „přivlastňují jedné osobě pojmenované podstatným jménem
(rodu mužského životného nebo rodu ženského), např. chlapcův svetr, Martinův sešit,
dívčina taška, Alenino dítě nebo řidčeji jednomu zvířeti (kocourkova miska, Aranovo
křeslo, Lízin kobereček)“.15
14
PROUZOVÁ, Hana. Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné češtině. Naše řeč. Praha: Ústav
pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1964, roč. 47, č. 3, ISSN 0027-8203, s. 133–134.
15 HRDLIČKA, Milan. Palackého spisy. Naše řeč. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1999,
roč. 82, č. 3, ISSN 0027-8203, s. 166.
11
a) Autorka dále píše, že vzhledem k obecným českým jménům se netvoří posesivní
adjektiva od substantiv na -ice (domovnice). Netvoří se většinou ani od přechýlených
ženských jmen na -yně (-kyně), u kterých se při odvozování neodsunuje celá přípona,
ale pouze koncovka -ě (př. ministryně – ministrynin, analogicky vévodkyně –
vévodkynin). Ladislav Fuks v románě Vévodkyně a kuchařka neužívá tvar vévodkynin,
ale podobu vévodčin (před vévodčiným domem, obraz vévodčiny matky, na vévodčině
přikrývce). Vysvětlením může být existence dubletní přípony -ka (přítelka) k příponě
-(k)yně přechýlených jmen, od nichž se posesivní adjektivum tvoří sufixem -in se
současnou palatalizací kmenové souhlásky (přítelčin). U slova vévodčin ovšem není
základové jméno vévodka doloženo.16
Přivlastňovací přídavná jména se netvoří od jmen rodu středního (děvče, děťátko), od
podstatných jmen se složeným skloňováním (hajný, krejčí) a od zpodstatnělých
substantiv (cestující, pokojská).
Z vlastních jmen se netvoří posesivní adjektiva od příjmení a jmen, která mají
adjektivní podobu, např. Novotný, Vrchlický, Jiří, Jiljí, a od nesklonných příjmení
končících na -ů (Janů, Martinů).
b) Cizí vlastní jména se rozlišují podle toho, zda jsou ve vyslovované podobě zakončena
na konsonant nebo vokál. Jména s konsonantickým zakončením tvoří posesivní
adjektiva stejně jako jména domácí (např. Chopin – Chopinův, Pasteur – Pasteurův,
Rusk – Ruskův).
Jména zakončená na vokály tvoří dvě skupiny. Do první patří propria na -i (Ponti,
Verdi), -y (Kennedy, Bondy), -ey [-i] (Shelley, Pristley) a -é (Carné, René), která se
v češtině skloňují podle vzorů přídavných jmen (genitiv Verdiho, Kennedyho,
Shelleyho, Carného). Přestože neexistují formálně morfologické příčiny, které by
bránily tvoření posesivních adjektiv od těchto jmen, posesivní podoby Verdiův,
Kennedyův, Shelleyův se téměř nevyskytují. Obvyklé je užití genitivu: smrt
Mussoliniho, projev Kennedyho.
Druhá skupina je tvořena jmény zakončenými samohláskou -e. Tato jména mají
v češtině buď deklinaci podle vzorů podstatných jmen (koncové -e se v ostatních
pádech odsouvá), nebo se skloňují jako přídavná jména. Posesivní adjektiva „se však
16
PROUZOVÁ, Hana. Umělčin životopis? Naše řeč. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1986,
roč. 69, č. 1, ISSN 0027-8203, s. 54.
12
tvoří u těchto jmen jen od kmene s odsunutým -e, tedy Goethův Faust, Tschombův
puč, Heinova báseň apod. (ovšem zpravidla jen tam, kde je běžné skloňování Goethe,
Goetha atd.)“.17
Např. proprium Verne je zakončeno na tzv. němé -e, které se odsouvá
při skloňování (Verne – Verna) i při tvoření posesivních adjektiv (Vernův román).
Od cizích jmen obecných zakončených konsonantem se tvoří přivlastňovací přídavná
jména běžně, např. autorova individualita, bytost virtuosova.
2) Užití posesivních adjektiv je ovlivněno rovněž podmínkami syntaktickými.
Přivlastňovací přídavná jména se obvykle tvoří od jednoslovného jména a nemají
schopnost na sebe vázat rozvíjející člen. Autorka uvádí tři druhy rozvitého substantiva:
a) Určující člen bývá rozvitý buď přívlastkem shodným, který může být vyjádřen
adjektivem (zkušený učitel), substantivem (soudruh učitel, učitel průkopník), nebo
přívlastkem neshodným (autor povídky).
Cizí příjmení, která se skládají ze dvou či třech částí a ze zvukového a grafického
hlediska působí v českém prostředí nezvykle, se většinou chápou jako celek. Při
skloňování se mění jen poslední složka spojení, rovněž při tvoření přivlastňovacího
přídavného jména se přípona -ův přidává k poslednímu jménu, viz de Saussurova
škola, van Wijkova práce, Wang Ťing-wejova skupina.
b) Podstatné jméno lze rozvít vedlejší větou, eventuálně vazbou polovětnou, např.
„…zápas Mahuleny, změněné v topol, o Radúzovu lásku…“, „…je třeba připomenout
pokusy Mac Kaye, jenž využil…“, „Náskok Melichara, jedoucího středem dráhy, se
zdál nedostižitelný.“.
c) Posesivní adjektivum se též neužívá, pokud je určované jméno rozvito buď jiným
přídavným jménem přivlastňovacím, nebo přivlastňovacím zájmenem, např.
„Myšlenková trhlina Kohoutovy adaptace Čapka vyvolá jistě spory.“, „… jeho
analýza Vančury mohla být proto i teoreticky plodná.“.
3) O užití přídavných jmen přivlastňovacích rozhodují také podmínky, které Prouzová
označuje jako větně významové a kontextové. Přivlastňuje-li se určitému,
konkrétnímu jedinci, mluví se o tzv. přivlastňování individuálním a to se vyjadřuje
posesivními adjektivy. Opakem je tzv. přivlastňování druhové, „kdy jedinec, jemuž se
17
PROUZOVÁ, Hana. Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné češtině. Naše řeč. Praha: Ústav
pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1964, roč. 47, č. 3, ISSN 0027-8203, s. 135.
13
přivlastňuje, je zástupcem, představitelem celého druhu, respektive dané jméno
nepojmenovává jedince, nýbrž příslušnou třídu; přivlastňuje se tedy třídě jedinců.
Takové přivlastňování vyjadřujeme 2. pádem (tzv. přivlastňovacím), např. vlohy a
zájmy člověka, potulný život herce, úděl ženy, život člověka, právo ženy atd.“18
Užití posesivního adjektiva závisí rovněž na tom, zda se jedná o jedince známého,
který byl již zmíněn, nebo o jedince dosud v dané souvislosti neznámého. V této
souvislosti se mluví o otázce určenosti a neurčenosti. Čeština vyjadřuje protiklad
určenosti a neurčenosti jen příležitostně, nemá k tomu členy jako např. němčina, a
proto využívá též prostředků sloužících k vyjadřování přivlastňovacího vztahu. Ve
spojitosti s již známým jedincem se užívá přivlastňovací přídavné jméno, naopak
v souvislosti s jedincem, který ještě nebyl zmíněn, přivlastňovací genitiv. O této
skutečnosti svědčí např. nadpisy Nad odkazem umělce, Válečná minulost soudce,
Tragická smrt školáka.
2.2 Konkurence posesivních adjektiv a posesivního genitivu
Volba prostředku pro vyjádření posesivity je v určité situaci ovlivněna několika
různými faktory, které se často prolínají a způsobují, že se někdy používá 2. pád místo
přídavného jména přivlastňovacího a naopak. Autorka nejprve uvádí činitele, které
ovlivňují volbu 2. pádu substantiva místo posesivního adjektiva, poté faktory
upřednostňující volbu posesivního adjektiva před posesivním genitivem.
1) Činitele ovlivňující výběr genitivu místo posesivního adjektiva, ačkoli jsou pro užití
posesivního adjektiva dodrženy všechny podmínky.
a) Důležitá je povaha vztahu mezi oběma částmi spojení. Jedná se zejména o vztah
předmětový a podmětový. Jelikož adresát nemůže někdy bez kontextu jednoznačně
rozeznat, zda jde v konkrétním případě o vztah předmětový či podmětový, používá
jazyk přivlastňovací přídavná jména a 2. pád k rozlišení. Projevuje se snaha „klást ve
vztahu předmětovém 2. pád, např. kritikové Adenauera, porážka Strausse, propuštění
Bayara, svržení Franka aj., zatímco ve vztahu podmětovém spíše příd. jméno
přivlastňovací, např. Adenauerova orientace, Erhardův nástup, Frankovo
18
PROUZOVÁ, Hana. Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné češtině. Naše řeč. Praha: Ústav
pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1964, roč. 47, č. 3, ISSN 0027-8203, s. 137.
14
předsednictví, presidentovy návrhy, Raabova kandidatura atd., a to i tehdy, kde už
z věcného významu určovaného členu nebo z kontextu je patrné, o který vztah jde.“19
Zároveň se při vztahu předmětovém uplatňuje také povaha určovaného podstatného
jména. Ve vazbě se jmény činitelskými se častěji objevují přídavná jména
přivlastňovací, zatímco podstatná jména dějová, zvláště slovesná upřednostňují 2. pád,
např. bratrův vychovatel, Eichmannův obhájce, Haškův čtenář × knižní vydání Máchy,
porážka Hitlera, svržení Franka.
b) Genitiv nahrazuje posesivní adjektiva v případech, kdy se přivlastňuje dvěma osobám,
viz ustálené obraty spisy Marxe a Engelse, cesty Hanzelky a Zikmunda, texty Voskovce
a Wericha.
c) 2. pád se užívá i ve spojeních typu jednání Chruščova s de Gaullem, pravděpodobně
z toho důvodu, aby jména obou aktérů byla vyjádřena stejným způsobem.
Východiskem spojení je proto spíše konstrukce jednání Chruščov + de Gaull než
Chručšov jednal s de Gaullem.
d) Volbu posesivního genitivu též ovlivňuje tvarová harmonie ve spojeních, v nichž se
přivlastňuje několika jedincům, přičemž od některého ze jmen nelze utvořit
(z morfologických důvodů) posesivní adjektivum, např. na plátnech Slavíčka,
Trampoty a Holého; myšlenky Marxe, Engelse, Lenina a ostatních; zrada Zinověva,
Kameněva a Trockého.
K tvarové harmonii směřuje rovněž užití genitivu, které je způsobeno pozicí určujícího
jména v přístavku (jméno v přístavku i jméno, ke kterému se vztahuje, jsou shodně ve
2. pádě). Např. …spojil učení židovských rabínů s perským dualismem a s myšlenkami
řeckých filosofů, především Platona a Aristotela. …chyby těchto mladých, zejména
Jevtušenka, Aksjonova, Vozněsenského aj., daly podnět…
V tradičních dvouslovných označeních jako Karlův most, Karlova universita, Tylovo
divadlo, která mají povahu ustálených spojení, užití přídavných jmen přivlastňovacích
nekolísá.
2) Činitele ovlivňující volbu přídavného jména místo 2. pádu.
a) V prvé řadě je to srozumitelnost a jasnost vyjádření. Posesivního adjektiva se užívá
i ve smyslu druhového přivlastňování, jestliže je určované jméno dále rozvito. Např.
19
PROUZOVÁ, Hana. Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné češtině. Naše řeč. Praha: Ústav
pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1964, roč. 47, č. 3, ISSN 0027-8203, s. 139.
15
„Vyspělejší názor o hercově prožitku postavy a o metodě přetělesnění rozvinul pak
o něco později Pavel Durdík.“ (místo řetězení genitivů: názor o prožitku postavy
herce).
Analogicky se užívají přídavná jména, aby se zamezilo hromadění podstatných jmen
ve stejném pádě: „Umělkyně se nebude spokojovat zobrazováním tragiky hrdinčina
údělu, ale bude se pokoušet…“ (místo: zobrazováním tragiky údělu hrdinky).
b) Ze zřetele slovosledného stává posesivní adjektivum zpravidla před určovaným
jménem, naproti tomu genitiv za ním. Při důrazu na určované jméno nelze užít 2. pád,
protože větný přízvuk je na konci věty, a proto musí být ve spojení vazba s přídavným
jménem přivlastňovacím. Např. „Na letošním výroku poroty je sympatické, že před
technickou drezurou preferovala harmonii hráčovy osobnosti.“
c) Jako poslední uvádí H. Prouzová případy, kdy se jedná o projev oslabené normy.
Posesivní adjektiva i genitiv jsou posuzovány jako gramaticky rovnocenné, ale oba
prostředky se diferencují a slouží jako stylistické varianty. Např. „Sepětí spisovatele se
životem určuje jeden hlavní faktor: jak aktivní, jinými slovy jak vysoký je tonus
spisovatelova života ze společenského a tvůrčího hlediska.“ „…tak třeba k soše
Michelangelově či hudbě Beethovena, jak o tom kdysi snili Marx a Engels.“
V závěru článku autorka pojednává o vztahu mezi přídavnými jmény
přivlastňovacími a 2. pádem. „Lze říci, že poměr mezi oběma prostředky, jimiž
vyjadřujeme vztahy přináležitosti, tj. mezi přídavnými jmény přivlastňovacími a 2. pádem,
není rovnoměrný. Zatímco přídavných jmen přivlastňovacích můžeme užít jen za určitých
podmínek, 2. pád jako bezpříznakový prostředek druhového přivlastňování proniká i do
oblasti přivlastňování individuálního a nachází zde stále větší uplatnění.“20
J. Novotný v článku Genitiv v současné spisovné češtině z hlediska její normy a
kodifikace21
uvádí, že genitiv přivlastňuje výrazněji než adjektivum, protože stojí zpravidla
za určovaným jménem, např. v publicistických textech: Obě delegace vyjádřily naději, že
odchod Franka (proti Frankův odchod) otevře cestu k demokratickému, pokrokovému a
svobodnému vývoji ve Španělsku.
20
PROUZOVÁ, Hana. Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné češtině. Naše řeč. Praha: Ústav
pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1964, roč. 47, č. 3, ISSN 0027-8203, s. 142.
21 NOVOTNÝ, Jiří. Genitiv v současné spisovné češtině z hlediska její normy a kodifikace (in Aktuální
otázky jazykové kultury v socialistické společnosti), Academia, Praha 1979, s. 182.
16
V Mluvnici češtiny II jsou uvedeny tři totožné věty, které se liší pouze slovesným
rodem:
(1) Matka má bratra učitele
(2) Matčin bratr je učitelem
(3) Bratr matky je učitelem.
„V (1) je v pozici subjektu (tj. v centru pozornosti mluvčího) nositel vztahu posese,
v (2) a (3) přináležející substance. (Ve spisovném jazyce se užívá prvních dvou
syntaktických konstrukcí.)“22
Vyjádření posesivního vztahu genitivem substantiva je v této mluvnici z 80. let
20. století hodnoceno jako nespisovné, pokud lze stejné sdělení vyjádřit také posesivním
adjektivem. Genitivní konstrukce se užívá v případech, kdy nelze utvořit přivlastňovací
přídavné jméno z důvodů formálních nebo užít z důvodů syntakticko-stylistických.
O možnosti vyjádřit přivlastňování dvěma způsoby nalezneme rovněž zmínku
v Současné stylistice Marie Krčmové a kolektivu23
. Obě varianty jsou zde považovány za
spisovné, nemají slohový příznak. Především v publicistických projevech (např. při
sportovních přenosech, komentářích), ale i v odborných vyjádřeních a textech se posesivní
vztah vyjadřuje 2. pádem příjmení bez rodného jména, např.: seznamujeme se s díly
Masaryka, život Hoffmanna, branka Haška, práce Mathesia. Autoři mluvených i psaných
sdělení občas všechny tři formy střídají (Svobodův, K. Svobody, Svobody), aby se vyhnuli
opakování stejného tvaru – nejspíše ze snahy po pestrosti vyjádření.
U obecných pojmenování se naopak místo genitivu substantiva užívá přídavné
jméno (převaha síly – silová převaha) z toho důvodu, aby se nehromadily tvary 2. pádu a
text tak byl srozumitelný.
22
Mluvnice češtiny II. Academia, Praha 1986, s. 78.
23 ČECHOVÁ, Marie – KRČMOVÁ, Marie – MINÁŘOVÁ, Eva. Současná stylistika. NLN, Praha 2008,
ISBN 978-80-7106-961-4, s. 144–145.
17
II. Praktická část
V praktické části práce nejprve uvedeme postup, který jsme zvolili při práci
s korpusem, dále se budeme zabývat analýzou získaného materiálu. Provedeme jeho
kvantifikaci, poté se zaměříme na charakteristiku vyhledaných spojení a na závěr
provedeme porovnání výskytů posesivních adjektiv a posesivního genitivu
v beletristických dílech.
Uváděné příklady budou mít rozsah kontextu 50 znaků vlevo a 50 znaků vpravo od
hledaného spojení, jejich grafickou stránku nijak neupravujeme (zachováváme mezery
kolem diakritických znamének), pouze pro větší přehlednost tučně označíme vyhledané
výrazy.
3. Postup při hledání v korpusu
V korpusovém manažeru Bonito jsme si nejprve nastavili, že budeme pracovat
s korpusem SYN2010 a rozsah kontextu bude 50 znaků vlevo a vpravo od hledaného
výrazu. Zvolením menu Zobrazení > Zdroje a vybráním zdroje opus.txtype_group jsme si
u každého konkordančního řádku zobrazili informaci o typu textu, abychom mohli vybrat
doklady z oblasti beletrie, které jsou předmětem našeho zájmu.
V první fázi výzkumu jsme se zaměřili na spojení, v nichž je k přivlastňování
použit genitiv substantiva. Do dotazovacího řádku jsme zadali, že hledáme substantivum
v kterémkoliv pádě + substantivum v genitivu, podle odkazu na internetových stránkách
ČNK24
jsme vytvořili poziční tag [tag="N....-----.---.*"] [tag="NN..2-----.---.*"]. Zobrazilo
se nám 2 770 923 výskytů daného spojení. Např.:
je , ale přehánět se to nesmí . Mlátit do mrtvol v < pitevně holí> , to přece není
normální . " " On bije do mrtvol
V ŠARLATOVÉ ČÁST I ( Vzpomínky Johna H. Watsona , < doktora medicíny>
, bývalého vojenského lékaře ) I Sherlock Holmes
odvahy mého sluhy Murraye , který mě přehodil přes < hřbet soumara> a šťastně
mě dopravil k britským předním strážím
24
Poziční morfologické tagy, [cit. 22. 1. 2013]. Dostupné z: http://utkl.ff.cuni.cz/~skoumal/morfo/.
18
někomu vznikne podezření třeba až za několik měsíců po < spáchání zločinu> .
Na prádle a na šatech toho podezřelého se najdou
město opustit a žít někde na venkově nebo úplně změnit < způsob života> . Zvolil
jsem si druhou možnost a začal jsem uvažovat
Ze všech získaných dokladů bylo třeba vybrat takové případy, které lze vyjádřit
rovněž spojením posesivního adjektiva se substantivem. Jelikož získaných dokladů je příliš
mnoho, bylo třeba výběr zúžit. Omezili jsme se proto jen na spojení, v nichž substantivum
v genitivu bude začínat velkým písmenem. Kromě zeměpisných jmen jsme tak získali i
jména označující živou bytost, jíž lze přivlastňovat. Z toho důvodu jsme použili pozitivní
filtr, vzorec zněl [tag="N....-----.---.*"] [lemma="A.*"], substantivum v genitivu začíná na
velké písmeno A. Konkordanční seznam obsahoval 19 923 výskytů. Např.:
bych , že jste se snažil vysledovat zvyklosti slečny < Ireny Adlerové> a snad i
pozoroval její dům . " " Přesně tak , jen
rýžová pole a pozdě v noci jsem už byl v bezpečí za < hradbami Agry> . Ukázalo
se však , že ani tam není příliš bezpečno
unaven , vydal se ihned na zpáteční cestu přes hory po < stopách Andělů> pomsty
. Pět dní se plahočil na rozbolavělých nohách
podrážděných včel . Tu a tam se shromáždily malé < skupinky Angličanů> , ale i
ty ovládaly jenom nepatrný kousek země ,
neměli jsme ani potuchy , že on jediný na světě zná < osud Arthura> Morstana .
Věděli jsme však něco jiného : otce obestírala
Ovšem ne všechna spojení nám vyhovovala. Zcela mimo náš zájem byla spojení,
jež obsahovala zeměpisná jména, neboť od nich nelze vytvořit posesivní adjektiva. Ze
stejného důvodu jsme museli vyřadit takové případy, ve kterých se jednalo o spojení
křestního jména (křestních jmen) a příjemní, příjmení v množném čísle a také o názvy
společností. Např.:
usmál jsem se . " Připomínáte mi Dupina z povídek < Edgara Allana> Poea .
Neměl jsem tušení , že takoví lidé existují
událostech souvisejících se zmizením britské bárky < Sofie Andersonové> ,
o neobyčejných zážitcích Grice Patersona na ostrově
19
nacházela jediná slečna , která jako by utekla z filmu o < rodině Adamsových .>
Byla dlouhovlasá , vysoká , neuvěřitelně štíhlá ,
zprávou nestačil oslnit . Poručík Hrubý zastihl v < recepci Aurory> onoho
mladíka , který už včera Ondrovi Lekešovi tvrdil
frekvenci , ale oslovovalo je jako Tempelhof . Žádné < letadlo Aeroflotu> by ve
snu nenapadlo přistát v západním Berlíně .
U spojení, která obsahují jedince s vojenskou hodností, označení člověka, který
studuje, vykonává určité zaměstnání, se nejedná o posesivní genitiv, a proto jsme je dále
nezkoumali.
doklady . Já jsem - tedy byl jsem - osobním asistentem < plukovníka Abramse> .
Váš ministr Palisser nechal plukovníkovi šest čísel
nátlakový prvek , tři dny poté znovu zasedl v kanceláři < kapitána Arnolda>
s profesorem ke konferenčnímu stolu a scéna se opakovala
Požádal jsem ho , aby mi ještě jednou ukázal fotografii < studentky Aleny .>
Napadlo mi totiž , že by o ní rád se mnou mluvil
myslela , že ses vypařila bez placení , " houkla na mě < číšnice Ambra> a
naštvaně mi vrazila do ruky účet . " Echm . . .
abychom se na to mohli podívat . Chtějí taky vědět od < doktora Angela ,> jak
starý mohl Klaus asi tak být a kolik mu mohlo
U vlastních jmen příslušníků obyvatel světadílů, zemí a měst může být základem
přivlastňovacího přídavného jména pouze tvar v jednotném čísle. V níže uvedených
konkordancích lze spojení s posesivním genitivem vyjádřit rovněž tvarem posesivního
adjektiva pouze v příkladech z pohledu Angličana – z Angličanova pohledu, k tváři
Angličana – k Angličanově tváři. Takových výskytů ovšem bylo pouze minimální
množství.
další , doprava . Právě se tam shromaždovala jiná < parta Afričanů> . Oblékali si
bundy a jeden z nich je kontroloval
ozdobené selháním jejich vychvalované dokumentace před < očima Američanů> .
A žádná z těch nespočetných osob , s nimiž mluvili
20
odlišnosti , ale jen v maličkostech . Koně byli z < pohledu Angličana> o něco
menší , útlejší , a po padoku je místo bílých
znovu naklonil svoji vrásčitou tvář až na dlaň k < tváři Angličana> . " Vidím , že
to vskutku nevíš . Nejsi stoupencem
jejich myšlenky zpravidla postrádají hloubku . Drtivá < část Angličanek> , jak
jistě dobře víte , má mimořádně špatné vzdělání
Mezi vyhledanými výrazy jsme zaznamenali rovněž označení muže / ženy /
neprovdané ženy s uvedeným křestním jménem či příjmením.
podezření se pak naprosto potvrdilo podivuhodným zvykem < pana Angela> psát
na stroji i podpis , neboť to ovšem naznačovalo
výraz pro ztrátu paměti . Po krátké odmlce se zeptal < paní Adamsové> , zda před
ní slečna Sainsbury Sealová někdy hovořila
spolupachatele loupeže Samka , ale ten si příjmení < slečny Anduly> také už
nepamatoval . Věděl jen , že byla z nějaké
Od příjmení ženy nelze utvořit posesivní adjektivum. Utvořením přivlastňovacího
přídavného jména od typu spojení pan Angel, slečna Andula se změní význam určovaného
členu, např. u typu pan Angel – Angelův pán nabývá substantivum pán významu
zaměstnavatel (v dřívějším slova smyslu). Z tohoto důvodu nebyly tyto výrazy předmětem
našeho výzkumu.
Ke změně významu by došlo také u typu bratr Anselm, kde substantivum bratr
označuje člena náboženské organizace (např. trhnutím procitl do tmy , nezaměnitelného
zvuku hlasu < bratra Anselma> který vedl zpěv v kněžišti , do divokého pocitu strachu).
Spojení Anselmův bratr se dá nahradit synonymním spojením se slovesem mít, které
vyjadřuje příbuzenský vztah k někomu (Anselm má bratra). Substantivum bratr zde tedy
neoznačuje člena náboženské organizace, ale mužského sourozence.
Užití posesivního adjektiva ovlivňují též syntaktické podmínky. Substantivum,
které je základem pro posesivní adjektivum, nesmí být rozvito dalšími členy. Níže uvedené
příklady jsme proto nemohli použít v našem výzkumu.
pokoje a zastaví u poličky , na níž jsou vystavené < fotky Adama> jako miminka
vedle snímku Cařiných rodičů na oslavě
21
Jo , taky sem ke mně . Jestli se tu objeví až po < odjezdu Alžběty> s Leškem ,
aspoň je budu mít kam uložit , ale kdyby
Poincaré , Beaverbrook . Pangermánské hnutí bylo zčásti < výtvorem Angličana>
Houstona Chamberlaina . Mezi literárními intelektuály
neměli jsme ani potuchy , že on jediný na světě zná < osud Arthura> Morstana .
Věděli jsme však něco jiného : otce obestírala
šedý plášť . Z úplné mlhoviny jsme tedy dospěli k < představě Australana>
z Mount Isa v šedém plášti . " " Máte pravdu . "
Z důvodu redukce počtu dokladů jsme se zaměřili na spojení, která stojí
v syntaktické pozici na konci větného celku, tedy před interpunkčním znaménkem. Proto
jsme zadali nový dotaz [tag="N....-----.---.*"] [tag="NN..2-----.---.*"] [tag="Z:.*"], výběr
se nám zúžil na 936 771 výskytů. Dále jsme zadali pozitivní filtr [tag="N....-----.---.*"]
[lemma="A.*"] a získali jsme 6 011 spojení. Např.:
do domu tedy zůstávaly hlavní dveře , jež byly pod < dohledem Alfreda .> To
umožňovalo policii mít jistotu , že se to dopoledne
odkazovala synovi , a že se má připravit nová ve < prospěch Amandy .> Syn by
se v tom případě nepochybně soudil , na to
Aleksandře ! No to je báječné ! " Osamělý Sibiřan < jménem Andrej ,> už pěkně
namazaný , potřeboval mluvit s Barleym v
dočkala opravdové svatby . Frank padl v Americe do < zajetí Apačů ,> ale
podařilo se mu uprchnout a dostal se zpátky do
přechází do rukou našich půvabných sestřenek z druhého < břehu Atlantiku .>
K seznamu trofejí , které si tyto kouzelné vetřelkyně
Jak je patrné z uvedených příkladů, všechny vyhledané výrazy se nedají převést na
spojení s posesivním adjektivem. Z výše uvedených jsou to pouze první dva: pod dohledem
Alfreda – pod Alfredovým dohledem, ve prospěch Amandy – v Amandin prospěch.
V této fázi výzkumu jsme museli přihlédnout k tomu, zda není podstatné jméno
rozvito vedlejší větou přívlastkovou, popřípadě polovětnou vazbou. Pokud tomu tak bylo,
jako v následujících případech, nebylo možné ze syntaktických důvodů užít posesivního
adjektiva místo genitivu.
22
hnojivem . Za sebou jsem uslyšela Žofčin výkřik a dunivé < kroky Alice ,>
utíkající za námi . Anežka v červeném županu s kytičkami
břicho Amalie coby modelu stává skutečným vzdutým < břichem Amalie ,>
milenky a manželky . Johannes nedokáže snést jejich
na každém programu v rohu obrazovky malý zamrzlý < obrázek Amelie -> krásné
a mrtvé . Když už to nedokáže dál snášet ,
Ernest znovu usedl se spokojeným úsměvem na tváři . Po < svědectví Annie ,>
která vypověděla o nakapaném vosku ze svíce na podlaze
dopoledne . Už se tam ubírala třetí den po sobě v < doprovodu Artura> , který
donesl poslední vzkaz slečny Diany do Trafalgarského
Všechny vhodné vyhledané výrazy jsme si zaznamenali a změnili jsme pozitivní
filtr na další písmeno v abecedě. U něj jsme si taktéž vypsali několik spojení. Stejným
způsobem jsme postupovali u všech písmen v abecedě.
V další fázi jsme si z poznamenaných případů sestavili seznam jednotlivých jmen a
příjmení, který čítal 186 položek. U každého vlastního pojmenování osob jsme dále
porovnávali počet výskytů tvarů posesivního adjektiva a substantiva v genitivu. Jako
příklad uvedeme jméno Ahman. Nejprve jsme chtěli zjistit, zda se vyskytuje ve spojení
posesivního adjektiva + substantiva na konci větného celku. Vzorec zněl
[lemma="Ahmanův"] [tag="N....-----.---.*"] [tag="Z:.*"]. Při dalším kroku jsme hledali,
kolik se v korpusu vyskytuje spojení s genitivem podle vzorce [tag="N....-----.---.*"]
[tag="NN..2-----.---.*"] [tag="Z:.*"], pozitivní filtr [tag="N....-----.---.*"]
[lemma="Ahman"].
1)
to ticho . Cítila jsem duté nárazy suti padající na < Ahmanovo tělo ,> jak se
sypala ze stěny . Povzdechl . Těžce a prudce
, " dořekla a zvědavě si mě prohlížela , " prý jsi < Ahmanova nevěsta ?> "
dodala s nádechem jakési mně nepochopitelné drzosti
Naše pohledy se setkaly . " Miluji tě ! " naznačily < Ahmanovy rty .> " Jsi
nádherná , dokonalá , krásná ! " zašeptal .
jen sem , do Iráku . Spokojeně jsem zaregistrovala < Ahmanův obdiv .>
Veselení a jásot nebraly konce . Služky nosily na
23
alejkum , Alláh je milostivý , " a zvědavě se dotkl < Ahmanovy skvrnky ,>
malého znaménka pod pravým uchem . " Co to dělá ?
víc než deset poutníků , ale my máme protekci díky < Ahmanovu původu .>
Zůstaneme tu jen my čtyři a máme k dispozici všechen
co se dělo v noci , to už Alláh neviděl . Celodenní < Ahmanova přítomnost ,>
pohled jeho očí , tiché společné posezení , procházky
, že tuší , nač se ptám . " Identifikoval už někdo < Ahmanovo tělo ?> "
Miranda polkla a zmateně zamrkala . Moje slova
Chadídže a Kásimě , které se také usmívaly : " Nosíš < Ahmanovo dítě !> "
vyprskla nadšeně , zdálo se , že kdyby ta slova
toho z jejich hovoru nepochytila . Zaslechla jsem < Ahmanovo jméno ,>
pokus o vyslovení jména mého a pak také slova : Tárik
2)
Leželo se mi tak příjemně na svalnatém rameni nového < přítele Ahmana .>
Cítila jsem jemnou kořeněnou vůni mladého mužského
dní v domě , vím , že jsi nevěsta našeho mladého < pána Ahmana .> Chtěla
jsem tě poznat " " Neřekli mi o vás ! " vyhrkla
sebe . Cítila jsem , že nezvyklá svatba se koná na < přání Ahmana .> Před salát
az-zuhr pro mě přišly ženy , vedla je
jsi moje paní ! Jsi manželkou moudrého a dobrého < imáma Ahmana ,>
našeho vůdce a pána ! " usmála se stydlivě a mírně
postěžovat . Bylo to tak . Čekala jsem pod stromem na < lavičce Ahmana ,>
dohodli jsme si tady schůzku . V parném teplém odpoledni
žijeme ? Žádná úvaha mi nepomohla vyrovnat se se < ztrátou Ahmana .> Jen
oddálila okamžik procitnutí a uvědomění . Bolest
můj pane , říci , že jsi se spokojil se zprávou o < smrti Ahmana ?> ! " vydechla
jsem údivem , " že jsi ani nepátral
místa , " povzdechl . " A ? " " Žádná neodpovídala < DNA Ahmana .> " "
Alláhu vznešený ! " zašeptala jsem téměř nevědomky
poprask a starost není jen kvůli mně . Je hlavně kvůli < potomku Ahmana ,>
který roste pod mým srdcem . Cítila jsem se posledních
24
dobře uložen pro následníka , kterého ty dnes , po < smrti Ahmana ,> nosíš
pod srdcem . " " A když to bude dcera ? " "
Ve druhém kroku jsme opět museli některé případy vyřadit, ale už jsme vybírali
z malého množství výskytů. U jména Ahman jsme vyřadili následující konkordance:
Leželo se mi tak příjemně na svalnatém rameni nového < přítele Ahmana .> Cítila
jsem jemnou kořeněnou vůni mladého mužského
dní v domě , vím , že jsi nevěsta našeho mladého < pána Ahmana .> Chtěla jsem
tě poznat " " Neřekli mi o vás ! " vyhrkla
jsi moje paní ! Jsi manželkou moudrého a dobrého < imáma Ahmana ,> našeho
vůdce a pána ! " usmála se stydlivě a mírně
postěžovat . Bylo to tak . Čekala jsem pod stromem na < lavičce Ahmana ,>
dohodli jsme si tady schůzku . V parném teplém odpoledni
Stejný postup jsme zvolili u všech jmen a příjmení. Získané doklady nám poslouží
jako materiál k analýze, ve které je naším cílem zjistit, který způsob vyjadřování posesivity
převažuje v dílech z oblasti beletrie.
Ve druhé fázi bylo možné postupovat také jiným způsobem. Místo vytváření
seznamu jmen a příjmení jsme mohli k sobě přiřadit již vyhledané příklady se stejnými
vlastními jmény a k nim poté zjistit, zda se v korpusu objevuje také jejich tvar v podobě
přivlastňovacího přídavného jména. My jsme však zvolili výše uvedený postup, protože při
vyhledávání vhodných spojení v první fázi jsme vybírali z příliš velkého množství výskytů.
25
4. Cíle výzkumu
Naším cílem bylo vyhledat spojení, ve kterých je možné vyjádřit posesivní vztah
jak posesivním adjektivem, tak také posesivním genitivem. Při vyhledávání v korpusu jsme
ovšem nacházeli i taková spojení, u nichž nelze užít posesivní adjektivum nebo genitiv.
4.1 Nevyhovující spojení
Již v předchozí kapitole jsme uvedli, že posesivní adjektivum nelze utvořit od
spojení obsahujících:
a) křestní jméno a příjmení
. " Poirote , je u nich nějaká žena . Přítelkyně < Clauda Darrella .> Slečna
Flossie Monrová . McNeil chce , abyste za
b) název společnosti
pravdivost údajů v článku publikovaném v posledním < čísle Newsweeku .>
Žijete tady na Cozumelu . " " Ptal jsem se na něco
c) příjmení v množném čísle
odmítala přijmout jakýkoli úkol , který nesouvisel s < případem
Clutterových .> Marie a mnozí jejich přátelé začínali už nad touhle
d) vojenskou hodnost, povolání
. bronz z ukořistěného kanónu na podstavci sloupu < admirála Nelsona .> . .
mučírny pod Buckinghamským palácem . . . Bobbymu
laborantku : " Dostala jste dnes vzorky tkáně od < doktora Shermana ?> "
Přikývla : " Pořádný flák plicního nádoru . " "
e) jména příslušníků obyvatel světadílů, zemí a měst v plurálu
očima , podivnými zbraněmi a koňmi , zjevně líčící < příchod Evropanů .>
Domorodé umění zastupují také předměty denní potřeby
nástupem do armády , už před válkou . Vteřinu po prvním < zločinu Němců
,> po jejich prvním zmasakrování nevinných bezbranných
sbírek , které obsahují i vzácné svazky s příběhy ze < života Benátčanů .>
Stále pátrám po známkách Heleniny existence , které
26
f) označení muže, ženy, neprovdané ženy
Maminku však nepřesvědčil a všechno , co vyslechla od < paní Kalistové ,>
ji zřejmě nepřestalo ani teď ještě zaměstnávat .
g) ženské příjmení
s tímhle souhlasím , " reagoval McNab dotčeně na < projev Peabodyové .>
" Ale proč ? Vrah a oběť získají pozornost . Ale
Rovněž jsme se zmínili, že na užití posesivního adjektiva mají vliv také syntaktické
podmínky. Proprium v genitivu nesmí být rozvito vedlejší větou přívlastkovou, popřípadě
polovětnou konstrukcí typu:
Brian ale přece drogy nebere . . . nebo ano ? Něco ve < tváři Briana ,>
vcházejícího do garáže , vyděsilo Seana tak hrozně
zlodějem , který se usmívá a pohledem hltá slova z < úst Krista ,> který mu
slibuje ráj , a Gesmasem , zatvrzelým zlodějem
hovor utichl a pohledy všech se stočily na mohutnou < siluetu Maigreta ,> který
hledal volný stůl . " Chcete se posadit ? "
Vyloučit jsme museli i taková spojení, ve kterých se přivlastňuje více jedincům:
nasadit na uši sluchátka Koss a poslouchat líbezné < vibrace Beethovena ,>
Smetany a Gordona Boka . . . Susan se snažila vymanit
Jednoho dne , to vám slibuji jednoho dne uvidíme < hlavy Cromwella ,> Essexe a
Fairfaxe na Londýnském mostě . Ta urážka
Právě vyčarovával nosítka a nakládal na ně bezvládná < těla Harryho ,>
Hermiony a Blacka . Na čtvrtých nosítkách , která
o ně za dvanáct let přijít na Sommě . A co počty < obětí Hitlera ,> Stalina , Maa ?
Padesát milionů ? Sto ? I kdybyste
základech . " Ať už jsi kdokoliv , " zaburácel . " Na < příkaz Krista ,> Boha a
Pána všeho , co lze i nelze spatřit , všeho
V přivlastňovacím vztahu vyjádřeném posesivním genitivem například ve spojení
oběti Hitlera, Stalina, Maa nelze užít posesivní adjektivum tak, aby bylo přivlastňováno
všem třem osobám.
27
Předmětem našeho zájmu nejsou ani ustálená spojení tvořená posesivním
adjektivem odvozeným od jmen vynálezců, objevitelů, autorů a dalších významných
jedinců ve spojení se substantivem. U těchto spojení se tradičně užívají pouze posesivní
adjektiva. Pokud bychom chtěli tato spojení převést na konstrukci s genitivem, museli
bychom užít i křestního jména dané významné osobnosti, např. Lincolnův park – park
A. (Abrahama) Lincolna, v Mozartově ulici – v ulici W. A. (Wolfganga Amadea) Mozarta.
Taktéž i v dalších dokladech:
měšťanská . Do kostela chodily dívky ke sv. Jiljí do < Husovy třídy ,> kde dřív
stával dominikánský klášter , a proto se
nevím . " Před námi se objevilo zelené prostranství : < Lincolnův park ,> kde
hraješ baseball , Sammy . Hughie jel pomalu ,
posudek mého mladého kolegy z filosofické fakulty < Masarykovy university ,>
básníka a zástupce filosofického oboru na této vysoké
na Moravském náměstí a vedle jezuitského kostela v < Mozartově ulici .> Je to
strom menšího vzrůstu , s menším květenstvím
, co byla postavena přehrada . Než bylo vybudováno < Násirovo jezero ,> byl
v tomto místě tok řeky přerušen prvním ze šesti
Nezabývali jsme se ani spojeními, která obsahují cizí propria zakončená na vokál.
Jak jsme uvedli v kapitole 2.1. Užívání přídavných jmen přivlastňovacích na -ův, -in,
posesivní vztah vyjadřují tato propria genitivním tvarem, pouze ojediněle tvarem
posesivního adjektiva. Jako příklad nám poslouží propria zakončená na vokály -í (Gándhí),
-y (Kennedy), -i (Stradivari) a -e (Krause), která se skloňují podle vzorů přídavných jmen.
U žádného propria jsme nezaznamenali doklad s posesivním adjektivem.
Gándhí
a)
–
b)
ani nepohnul . Na stěně visel jako jediná dekorace < portrét Gándhího .>
Když přes místnost přepochodoval gekon , Gina se
že východisko leží v nenásilném postoji . Patří k < ctnostem Gándhího ,> že
by býval ochoten poctivě posoudit otázku , kterou
28
že si člověk vůbec klade takové otázky , ukazuje < velikost Gándhího .>
Člověk může , jako já , cítit ke Gándhímu jakousi
mezi hindy a mohamedány , k němuž signálem se stalo < zavraždění
Gándhího .> Druhá fáze takto gentlemansky osvobozené Indie se
Kennedy
a)
–
b)
nehovořily o ničem jiném než o tom , co souviselo s < vraždou Kennedyho .>
Osušil se , vrátil se do kuchyně a uvařil další kávu
Davida Jatneyho dva dny poté , co zavraždil lepenkovou < napodobeninu
Kennedyho ,> vyhodili z Brighamovy univerzity . Domů , ke svým
schůzovali se svými kolegy ze Sněmovny i Senátu o < odvolání Kennedyho .>
Sokratův klub obvolal všechny své příznivce . Pravda
Rozjel bych se po Státech a rád bych se podíval na < inauguraci Kennedyho
,> " prohlásil . " To by mohla být legrace , něco úplně
na kubánské rakety , na stavbu berlínské zdi i na < vraždu Kennedyho ,> se
rozpomněl , jak se trápil v šestašedesátém kvůli
Lincolna , se narodil v roce 1808 . Lyndon Johnson , < nástupce Kennedyho
,> se narodil v roce 1908 . John Wilkes Booth , který
' Casey je náš člověk . Napsal nádhernej dopis o < smrti Kennedyho .> Já
dostal poděkování od Jacqueline Kennedy za svůj
Krause
a)
–
b)
naději na úspěch - jedinou nadějí , kterou měli , bylo < nalezení Krauseho .>
Robinson proběhl rychle dlouhou chodbou vedoucí k
Stradivari
a)
–
29
b)
Jeho hruď byla totiž citlivým nástrojem , hodným < dílny Stradivariho .>
Stávalo se , že v ní občas cítíval právě zmíněné
Předmětem našeho zájmu nemohla být ani propria skloňující se podle adjektivního
skloňování, protože se od nich netvoří přivlastňovací přídavná jména. Dokladem jsou např.
cizí propria, jejichž lemma je Gorký, Trockij, a česká příjmení Palacký, Zrzavý.
Gorký
a)
–
b)
kalhoty , pff . prstýnky , hodinky , pff . první < věci Gorkého .>
D. H. Lawrence , Céline o. k. , bezpochyby . míchaná
bytů , například k proslulé Moura Burberg , bývalé < milence Gorkého ,> kde
jsem byl jednou představen nezapomenutelně půvabné
vyslovil , když mi sděloval Stalinovo mínění o jedné < pohádce Gorkého :> "
Tohle dílko je silnější než Goethův Faust . Láska
kolujícími o Gumiljovově smrti se vyskytují i různé < výroky Gorkého ,>
které si vymyslel bůhvíkdo . Podle Gorkého prý podkladem
Mandelštamovi , " si své matky váží . Vzpomeňte si na < matku Gorkého .> "
Mandelštam nikdy sprostě nenadával , ale v tu chvíli
matka hned usne po celodenní lopotě nad rozečteným < románem Gorkého ,>
pozoruji ze svého lůžka , jak ve světle pouliční
Trockij
a)
–
b)
něco o pomstě : střelou do týla nebo cepínem jako v < případě Trockého .>
Slova do větru . Přidejte je ke všem těm ostatním
jež se zásadně odlišuje od sumy ostatních . Je to < životopis Trockého .>
V něm jsou prolomeny podmínky , jimž podléhá literární
30
vůdce POUM po zatčení Maurina fašisty , byl kdysi < tajemníkem Trockého
;> před několika lety ho však opustil a vytvořil POUM
se s Ottou Rühlem , svým pozdějším manželem a pak < přítelem Trockého
;> ta ji uvádí k některým vídeňským socialistům . A
v Moskvě domluvit Gološčekin . To je ovšem pouze < svědectví Trockého .>
Historie si však žádá důkaz . A tak jsem hledal .
Stejně jako dcera Jurovského Rimma i Běloborodov byl < přívržencem
Trockého .> Byl vyloučen ze strany , ale udělal sebekritiku a
Palacký
a)
–
b)
Palacký a Havlíček než Sabina a Frič , a přece odmítl < vysvětlení Palackého
,> že vojenský zákrok proti Praze v roce 1848 vyvolala
Zrzavý
a)
–
b)
citát je vyjmut z Kubištova dopisu Janu Zrzavému . A < dílo Zrzavého ?>
Více než kterékoliv jiné se rodilo a žilo ve znamení
4.2 Vyhovující spojení
V předchozí části kapitoly jsme věnovali pozornost spojením, která z důvodů
morfologických nebo syntaktických nevyjadřují posesivní vztah oběma prostředky. V této
části se budeme zabývat typy spojení, která tvoří podklad pro další výzkum. Jedná se
o takové jmenné konstrukce, ve kterých lze posesivní vztah vyjádřený spojením
substantiva v kterémkoliv pádě + propria v genitivu, převést na spojení s posesivním
adjektivem a propriem.
První skupinu tvoří spojení, která můžeme nahradit slovesem mít (např. Alicin dům
– Alice má dům, Mariin hlas – hlas, který patří Marii). Podle významových odstínů
slovesa mít existují 3 podskupiny:
31
1) sloveso mít má význam „být vlastníkem něčeho“
a)
svoje tílko , které se zdá být čisté a prohlídnu si to < Adamovo tričko .>
Kdybych před chvíli absolutně nevyprázdnila žaludek
, a budou se při svém pátrání soustředit na okolí < Barbařina domu .> Byla
vděčná , že už slunce stoupá vzhůru a že se
uslyšeli . Chvíli ještě váhali , ale pak vtrhli do < Hitlerova předpokoje .>
Führer ležel zhroucený na stole . Při pádu převrhl
zvířata nestavěla větrný mlýn , nečelila brokům z < Jonesovy pušky .> Takové
myšlenky ji napadaly , i když se jí nedostávalo
. " Ahoj , " řekl Reuben tiše a posadil se na kraj < Trevorovy postele .> " Ahoj .
" A pak dodal , jakoby ho napadlo něco příjemného
b)
Sheily Brighamové , která vyběhla ze své kukaně do < kanceláře Alana .>
Strhla tam ze stěny pušku , nabila ji a běžela zpátky
restaurace , jí Tommy pomohl přestěhovat všechny věci do < pokojíčku Annie
.> Výbavičku , kterou dostala , dala do velkých krabic
Jana přitáhla Manouovi otěže , aby vyrovnala krok s < koněm July .> " Tak co ,
Julo , začneme tento týden s drezurou
naprosto dokonalé a vkusné . Schody , které vedly k < obydlí Mory ,> byly
složeny z tisíců lidských a zvířecích lebek
milosti , sadisticky . Křik , nářek . Hodí Alexeje do < bytu Olgy .> Jde k sobě .
Alexej se nezmohl ani na slovo . Leží
2) slovesem mít se vyjadřují pocity, stavy, vlastnosti (jsou na přechodu ke druhé skupině)
a)
dnem . A zároveň najednou věděl , že se nemusí bát < Alenina posměchu ,>
vzal jí aktovku , v níž vláčela všechny školní učebnice
hlad . " " Já do rána čekat nemůžu , " odsekneš k < Belfordovu překvapení .> "
Zato André bude muset . " Jelikož Belford cítí
toryovskou modř . Tehdy poprvé si Nick uvědomil míru < Geraldovy
posedlosti .> Divoce , leč soustředěně fantazírující Catherine
32
jsem se - za prahem domova tekla krev . A pokud jde o < Mandelštamovu
lehkomyslnost ,> už jsem pochopila , že prostě bere život , jak jde
periodicky ze sklepa vynáším bicykl a oprašuji tuto < Omarovu dovednost .>
Není to ale vůbec potřeba , protože jakmile na kolo
b)
loutkám křesťanské víry , tak jako k nim , ke značné < nelibosti Belforda ,>
nepatříš ani ty , musí projevit značnou dávku cynismu
. " Přihlásil jsem se o slovo : " Mluvili jsme o < vzrušení Berky .> " " Vy jste
mluvil vo vzrušení Berky , já mluvila
bude zřejmě jen přání . Pokud jde o můj náhled na < úspěch Jákoba ,> jak si
vlastně stojím ? Myslím , že prodáme 500 výtisků
ministerstva války a generála Pozase by musel obnovit < důvěryhodnost
Koppa .> Potíž však byla v tom , že bude těžké prokázat ,
neboť se přesvědčili o ušlechtilé povaze Luďka i o < přímosti Mirka .> Ale pro
Rikitana ten případ ještě neskončil . " Obdivuji
3) sloveso mít znamená „být ve vztahu k někomu“
a)
, " dořekla a zvědavě si mě prohlížela , " prý jsi < Ahmanova nevěsta ?> "
dodala s nádechem jakési mně nepochopitelné drzosti
všechno bude tak , jak má být . Koneckonců byla přece < Claudiina matka .>
Pokládala to za svou povinnost . Margareta se zhluboka
Probudil mě zvonek . Šla jsem otevřít , byl to François , < Damienův otec ,> a
nesl nový kohoutek ke kuchyňskému dřezu . " Měl
zastavili a Lucas , který byl jedním z nejdávnějších < Maigretových
spolupracovníků ,> vysvětloval : " Předně bylo třeba , aby ten Goldberg
co ? Pokud jsem pochopil , tak akorát jednu adresu < Sedlářova kamaráda .>
Mám si toho Dostálka proklepnout ? " Souhlasil jsem
b)
stal se rovněž mlynářem . Jeho syn J. V. Novák , < pravnuk Anny ,> již
nepokračoval v rodinné tradici , ale stal se
33
Délku změří jindy . Byla to Yveta , vedoucí skladu a < nadřízená Bobiny .>
Přišla Bobinu přemlouvat , aby stáhla svou výpověď
mě navštívila . " " Ano , " přikývla jsem . " Jsem < dcera Daisy .> A tohle je
slečna du Carronová . Žije se mnou od
" " Většinu věcí si spíchneme samy , " odpověděla < matka Jessiky .> " Tak to
musíte být šikovné . Já šiji málo , zato
jsem ještě včera večer s Evou . . . Pan Büllow , < manžel Marianny ,> stál
uprostřed hned vedle jakéhosi člověka s vyhýbavým
Druhou skupinu tvoří spojení, která lze nahradit jiným slovesem než mít. Uvnitř
této velké skupiny je možné dělit spojení podle vztahů jejich složek.
Při výběru prostředku pro vyjádření posesivity rozhoduje povaha vztahu mezi
posesivním adjektivem + substantivem a substantivem ve kterémkoliv pádě + substantivem
v genitivu. Jedná se o vztah předmětový a podmětový (blíže jsme o nich pojednali
v praktické části). Příkladem předmětového a podmětového vztahu jsou následující
spojení:
a) vztah předmětový
znamenat pár dnů navíc . Získají tím trochu času na < vypátrání Billa .> Anebo
taky ne . Crawford si zase myslí , že Bill
Goldmannovi . Je to prý jen " legenda vybájená až po < dopadení Eichmanna ,>
aby Wiesenthal měl na vystopování Eichmanna a tedy
rezolucích , přijatých na první triumfální schůzi po < vyhnání Jonese ?> Všechna
zvířata se na přijetí takových usnesení pamatovala
Kulišem utvořily tajný spolek , jehož cílem mělo být < zavraždění Napoleona .>
Byly okamžitě utraceny a provedla se další opatření
, i s kravatou , když spolu někam jdou , platí za < hlídání Trevora ,> zavede ji do
slušné restaurace a pak ji doprovodí
b) vztah podmětový
. Viděl Todda před autem , mávajícího v odpověď na < Alanovo zamávání ,> a ve
středu té vidiny teď jakési mihotavé světlo
34
k prostituci . To je taková příjemná dílčí oblast < Cadikova obchodování .> Nebo
Parrishova . Zaměstnávají řadu žen - často dovedou
jestli je možné , že je Brian Hensen nějak zapletený do < Fionina zmizení ,> zda
se mu nějak nepodařilo vylákat ji z domova ,
miloval , protože tak jsem si představoval Austrálii z < Jardova vyprávění .>
Samé divoké skály a dole se vinul potůček , který
míry a nevěděl , co jí na to má říct . Vzpomněl si na < Ophéliino varování ,> ale
vzápětí si pomyslel , že se Sally jen snaží být
Mezi hledaná spojení patří i taková, ve kterých je mezi složkami spojení vztah
autorství. Přivlastňovací vztah je v nich vyjádření posesivním adjektivem i posesivním
genitivem. Jako příklad uvádíme 5 dokladů s posesivním adjektivem a 5 dokladů
s posesivním genitivem:
a)
vším viděl ) a která se příliš nelišila od výjevů na < Boschových obrazech .>
Léčba bláznovství aneb Operace lebky Madrid , Prado
ne prvotně užiteční . Když se podíváme pod povrch < Dickensových knih ,>
překvapí nás , jak je ve srovnání s jinými romanopisci
. Arabesková lyrika Štursa ale vůbec nemusel číst < Hegelovu Estetiku ,> aby se
umělecky pohyboval v jejím názorovém poli
zapomněli . Proto jsem zůstala naživu a zachránila < Mandelštamovy verše .> Ale
co kdyby se byl k hodné voroněžské švadleně po
po Evropě , Voskovec slavil úspěchy na Broadwayi v < Shakespearově Hamletu
,> v režii slavného Johna Gielguda s Richardem Burtonem
b)
od dvou dětí . " První , co Tomáše napadlo , byl < výrok Bobiny ,> že se cizích
lidí štítí . Čím se milují ženy ? Ústy
své důvody , " řekl Raziel . Bruce se připojil k < názoru Claudie .> George a Joav
se tvářili , že je ta diskuse nezajímá
dlouho se jí vyptával na mě a na to , zda schraňuju < písemnosti Mandelštama .>
Gugovna se vyhýbala jakékoli určité odpovědi a okamžitě
35
nosnice , ale v každém případě umějí pochodovat na < melodii Mozarta .> Nevadí
jim ani , že jsou oblečené . Jsou to první
z Napoleonových listin . Větrný mlýn byl vlastně <výtvor Napoleona .> Někdo
se otázal , proč tedy proti mlýnu tak ostře
Dalším druhem vztahu mezi spojeními byl vztah časový, který lze vyjádřit jak
konstrukcí posesivního adjektiva se substantivem, tak spojením substantiva s propriem
v genitivu. Opět uvádíme 5 + 5 příkladů:
a)
viděla Kevina Barrowse ? " " Asi čtyři měsíce před < Adamovým narozením .> "
" A od té doby ses s ním nestýkala ? " " Ne . "
dobýváním by se snad zastavila i sama Rudá armáda < Brežněvovy éry .>
Generálního tajemníka OSN jmenuje Valné shromáždění
jakýmsi všelékem . Jedním z křiklavých příkladů zla < Dickensovy doby ,>
o němž píše velice málo , je dětská práce . V jeho
rodičů a táhlo se jako červená niť celými prvními roky < Masarykova života .>
Nuzota byla velká . Malý Tomáš viděl , jak těžce
výstižně popisuje metody , jež používala vláda od < Richelieuových časů ,> jako "
fiskální terorismus " . Dotýkaly se všech
b)
ním řadu rozhovorů . Měl ten nejskvělejší mozek od < doby Einsteina ,> ale
mozek , který nepracoval rychle . Sám to často
které se vyskytovaly v anglické literatuře až do < nástupu Hitlera ,> se v jeho
knihách neobjevují a v Našem společném
, že dala najevo své poděkování právě teď - před < příjezdem Jane .> Nikdo ji
nemohl obvinit z protežování . Margaret
na drama , které vzrušovalo staré Řeky dávno před < narozením Krista ,>
vzpomeňme si na Oidipa , který se chtěl vyhnout provinění
kořistí svých silnějších sousedů . Republika padla s < příchodem Napoleona ,>
ale město se za posledních 200 let prakticky nezměnilo
36
Třetí skupina je tvořena spojeními, která nelze významově ani syntakticky řadit do
výše zmíněných dvou skupin. Patří sem spojení typu Hitlerovy obrazy, sošky Buddhy,
u nichž se nejedná o vztah původství (obrazy, jejichž autorem je Hitler) ani vlastnictví
(obrazy, jejichž majitelem je Hitler). Spojení tohoto typu mají význam obrazy představující
Hitlera, sošky zobrazující Buddhu.
Posesivní adjektiva jsou například součástmi dokladů:
jsem už několik tejdnů rozmalovanej olej : imaginární < Alenin portrét .> Hele ,
držte huby , narážky na Mrkváče neakceptuju
stojí několik budov , v té hlavní je samozřejmě velká < Buddhova socha .> Okolo
tohoto skvostu se tyčí královská pohřební kaple
nám líčila , jak lidé za Pražského povstání pálili < Hitlerovy obrazy ,> ano , bylo
v nich něco nečistého ! Tato nečistota
tom , že se mu doposud nanejvýš podařilo znetvořit < Mariin obraz ,> ne - li
navždy ho zkreslit . Proto ještě poslední
vede místní krajanský spolek , také nechal udělat < Masarykovu bustu .> Když
nám ji ale ukazuje v malé místnosti českého
Posesivním genitivem je vyjádřen vztah přivlastňování v následujících
konkordancích:
všechny britské banky . Pagody ukrývají rozměrné < sochy Buddhy ,> často také
pozlacené . Věřící si poblíž sochy kupují
nejdokonalejších árijských zubů , které kdy viděl , kromě < fotografií Hitlera .>
Kraft - Potapov prohlašuje pod přísahou , že ruská
pootočil a zadíval se z okna . Před očima se mu mihl < obrázek Jessiky .>
Napadlo ho , jestli se dověděla o tom , že proti
že tě tam , na náměstí , předevšemi , přímo před < památníkem Lenina .> . . A já
jsem přiběhla . . Michal tě prý to . . .
, jemu jedinému se zatím podařilo proslavit se s < portrétem Marianny .>
Vždycky dominoval celé společnosti . Jednak proto
37
5. Kvantifikace materiálu
Metodou, kterou jsme uvedli v kapitole Postup při hledání v korpusu, jsme
zaznamenali 2703 spojení obsahujících vlastní jména a 998 spojení s příjmeními, celkem
tedy 3701 spojení. V daném počtu jsou zahrnuta jak spojení posesivní adjektivum +
substantivum ve kterémkoliv pádě, tak výrazy složené ze substantiva v kterémkoliv pádě +
propria v genitivu.
Námi zpracované podklady k rozboru obsahují 144 jmen a 42 příjmení. U každého
propria máme vytvořený konkordanční seznam, který obsahuje oba způsoby možného
vyjádření přivlastňovacího vztahu. U všech proprií existuje minimálně jeden doklad
spojení s posesivním genitivem, posesivních adjektiv může být libovolné množství, nemusí
však být žádné. Např. u jména Andrea jsme zaznamenali pět výrazů s posesivním
adjektivem a jeden s posesivním genitivem.
1)
Matta na to , jestli by souhlasil s tím , že se ujme < Andreina syna .> Ale copak
jí to mohla odmítnout ? Navíc to byl z
její číslo , telefon jí zazvonil pod rukou . Byla to < Andreina chůva .> " Právě
jsem vám chtěla volat , " řekla Ophélie mile
myslet , bylo , jak před necelým rokem byla u porodu < Andreina syna .> To
bylo tak radostné , dojemné a vzrušující a Ophélii
. O tři týdny později jsem náhodou jela kousek od < Andreina domu .> I když
jsme zrovna neměly domluvenou pravidelnou
tomu , co mi Tom řekl o chování svého otce ještě před < Andreinou nemocí ,>
jsem usoudila , že je to všechno možná tím , že Tomův
2)
potlačit , nedařilo se jim to . Jednak pociťovaly < nepřítomnost Andrey ,> ale
hlavně jim scházel Ted s Chadem . Ophélii to
Naopak u jména Máša se v korpusu neobjevuje žádné přivlastňovací přídavné
jméno, posesivní vztah je vyjádřen genitivem ve třech případech:
1)
–
38
2)
přízemí , nebyl problém respektovat rychle vzniklé < zvyklosti Máši ->
v případě potřeby si jen vyskočila z okna a pak se
Sfinx . . . " Jedl jsi něco ? " Ale to přece není < hlas Máši !> Někdo se vloudil
do polosnění , aniž to Láďa zpozoroval
rukáv . Otočil se k němu . " Já jsem inženýr Fanta , < otec Máši ,> " zašeptal na
vysvětlenou , " to je náhoda , viďte
Největší množství celkového počtu konkordancí se vyskytuje u následujících
proprií (uvádíme prvních padesát): Hess (177), Hitler (165), Marie (164), Kristus (159),
Anna (93), John (87), Mandelštam (75), Ježíš (62), Helena (61), Buddha (55), Eva (55),
Joanna (52), Napoleon (51), Adam (49), Gerald (46), Alice (45), Gorgona (45), Sára (44),
Richelieu (42), Damien (40), Trevor (40), Dragon (39), Charlotte (39), Shakespeare (39),
Stalin (39), Milena (37), Bill (36), Brian (35), Hamilton (35), Ladon (35), Bosch (34),
Josef (34), David (33), Jákob (33), Oskar (33), Lenin (31), Kevin (29), Maigret (29), Simon
(29), Frej (27), Charles (27), Edmund (26), Ruth (26), Eichmann (25), Einstein (25), Greg
(25), Jones (25), Felix (24), Jonathan (24), Masaryk (24).
39
6. Charakter materiálu
6.1 Pád podstatných jmen
Předmětem našeho zájmu byla podstatná jména ve spojení s přivlastňovacím
přídavným jménem a v druhém případě s podstatným jménem ve 2. pádě. U těchto
substantiv jsme zjišťovali, zda nenajdeme rozdíl v distribuci pádů ve dvou možných
vyjádřeních posesivního vztahu. Jak ve spojení posesivní adjektivum + substantivum, tak
ve spojení substantivum + substantivum v genitivu jsme zaznamenali nejvíce zkoumaných
substantiv v nominativu, genitivu, akuzativu a lokálu. Substantiva v ostatních pádech se
nevyskytovala tak často. Jelikož u obou možností pro vyjádření posesivity byly co do
množství zastoupeny výše zmíněné pády shodně, budeme uvádět u jednotlivých pádů
příklady z obou oblastí.
a) nominativ
Substantiva v nominativu jsou ve větách podmětem, kterému se připisuje obsah
přísudku. V některých příkladech tvoří substantivum v nominativu s posesivním
adjektivem nebo substantivem v genitivu volný přístavek, kterým je vysvětlován rozvíjený
člen.
1)
pro vás nedělám . Najmi Holdena , je dobrej . To byl < Deckardův hlas .>
Potom se ozval Bryant : Už se stalo . Našel je ,
někdo začal stahovat okénko . " Pozor ! " vykřikl < Hamiltonův řidič .> Příliš
pozdě . Z otevřeného okýnka někdo vyhodil
se s dárky pro Jákoba a jeho sestry . Elka Sisel , < Jákobova matka ,> byla
dcerou rabína a pocházela z Pruska , kde vyrostla
se objevili ve dveřích . Poznali , že to musí být < Ophéliina dcera ,> protože
vypadala přesně jako ona , jen měla rezavé
2)
" Před dalšími nepříjemnými otázkami ji zachránil < příchod Abigail .> Jestli
totiž byla Abigail stále v něčem vynikající
obchodu na 50 % než špatného na sto . " Martička byla < kolegyně Bobiny .>
Moc se neznaly , protože spolu nikdy neměly službu
40
nich se stal muž jménem Johnson . Andrew Johnson , < nástupce Lincolna ,>
se narodil v roce 1808 . Lyndon Johnson , nástupce
zalomcoval . " Sakra , chlape , vy mi nerozumíte ? Nejste < vrah Sedláře !>
Nejste ! Vy už jste mrtvému nemohl víc ublížit .
b) genitiv
Z hlediska syntaktického plní substantiva v genitivu ve větách funkci předmětu, a
to u sloves a některých přídavných jmen. U sloves jsme zaznamenali převážně předložkové
genitivy.
1)
ním zašel dneska , potom , co Morgan sám zajde do < Adamovy školy .> " Jo ,
Adam tu vraždu viděl , ale to je právě zajímavý
kolem oplocených dveří policejní záchytky a nasedli do < Boschova auta .> "
Tak co na ni říkáš ? " zeptal se konečně Bosch
Z pronásledovatele se stal jeden z nejhorlivějších < Ježíšových učedníků .>
Setkání se vzkříšeným Kristem u Damašku bylo událostí
zastáncem prvního úderu . Cramail zůstal ve vězení až do < Richelieuovy smrti
.> V létě 1638 byl kardinál otřesen , když se dověděl
2)
nikým se neviděl . Jednou nebo dvakrát prošel kolem < pokoje Annie ,> ale
nedokázal ten pohled unést . Nakonec zavřel dveře
surovosti a syrové kuráže . Příběh však není vyprávěn ze < stanoviska Browna
,> nýbrž jeho pracovitého , oddaného a relativně lidského
které se vyskytovaly v anglické literatuře až do < nástupu Hitlera ,> se v jeho
knihách neobjevují a v Našem společném
tvrzení tím , že v knize otiskl padesát slavných < obrazů Ježíše .> Ani jeden
obraz nevykazoval , dle Jonese , židovské
c) akuzativ
Jedná se o jeden z pádů, v nichž se substantiva vyskytovala nejčastěji. Akuzativ je
základní formu předmětu, větného členu, který tvoří pravovalenční pozici slovesa.
41
1)
Vždyť právě po takovém životě zatoužil , když dostal < Bondův vzkaz .>
Včlenili se do kingstonského dopravního ruchu - mezi
hodně generálů bylo příliš horlivých , jen aby získali < Hitlerovo uznání ,> a
pak se báli norimberského procesu . Jedinou cestou
Hned potom zmizím . " Mary si přitiskla k obličeji < Joanninu ruku .> "
Neumíte si představit , jak jsem šťastná , že jste
vlastní vůle . " Ne ! " Nějaké obrovské ruce sevřely < Norrisovu hlavu ;> teď
mu s ní začaly kroutit . " Ne , ne , ne ! " Ale
2)
sebe . Cítila jsem , že nezvyklá svatba se koná na < přání Ahmana .> Před salát
az-zuhr pro mě přišly ženy , vedla je
kdy Francesco Monterga po několikáté přemalovával < obličej Fátimy ,>
vzdálený jako vzpomínka , Dirk van Mander ve svém
nosnice , ale v každém případě umějí pochodovat na < melodii Mozarta .>
Nevadí jim ani , že jsou oblečené . Jsou to první
anglického a velmi symbolického na skutečnosti , že nemáme < sochu
Shakespeara .> Je něco úchvatně pokorného a mužného v samém faktu
d) lokál
Lokál, jediný pád v češtině, který existuje pouze s předložkou, je pádem
příslovečným a pádem objektu. Substantiva v lokálu rozvitá posesivním adjektivem či
substantivem v genitivu doplňují sloveso o okolnostní určení např. místa, času, způsobu
atd.
1)
pokračovat . Když mluvila , pohybovaly se jí ruce na < Alanově krku .> "
Vytáhla zase ty pitomé termální rukavice , jenomže
jeho útěku , bylo třeba položit si určité otázky o < Hessově minulosti .> I když
jeho mise bezpochyby představovala vrchol
ještě pamatovala , ale dokonce otevřeně bojoval na < Jonesově straně .> Byl to
právě on , kdo vlastně vedl síly nepřítele
42
patří , třeba se zbraní v ruce ! " zahořel plamen v < Omarových očích .>
Vysvětlil mi , že Tuaregové byli po staletí společenstvím
2)
po ní ve vzduchu packami , stejně jako to dělali v < případě Barbary .> "
Koukni se na tohle . " Barbara odepnula jednoho
Kinshipovi říká : " Jestli se ještě jednou ukážeš v < blízkosti Dany ,> tak tě
přerazím . " Prohlášení bylo zcela jasné .
se hemžili podivně odění lidé - točil se tu film o < mládí Hitlera .> Zevlovali
jsme podél řady obytných vozů a porovnávali
výročí revoluce roku 1917 . Comecon . Sto let po < narození Lenina .> Odraz
československé krize ve Francii . Neruské národy
e) dativ
Substantiva v dativu tvoří stejně jako substantiva v genitivu a akuzativu
předmětové doplnění slovesa.
1)
jako dospělý , " užasl můj bratr . " Tak ty rozumíš < Einsteinově teorii ?> " "
Četl jsem o ní knihu . Osobně věřím , že čas
Pippě jsem slíbila , že jí dodám výtisky . A teď k < Rogerovým dopisům .>
V Monk's House momentálně fouká a je chladno . Úterý
2)
své důvody , " řekl Raziel . Bruce se připojil k < názoru Claudie .> George a
Joav se tvářili , že je ta diskuse nezajímá
písně , namířené , běda , proti Hitlerovi , novému < spojenci Stalina .> Po
letech však se Miller opět v mém životě objevil
f) instrumentál
Instrumentál je shodně jako lokál převážně adverbiálním pádem a pádem předmětu.
Substantiva ve funkci příslovečného určení mají opět např. význam místa, času, příčiny
atd.
1)
noosféry " od Teilharda de Chardin vznikla částečně pod < Bergsonovým
vlivem .> Obě teorie se zakládají na biologii , přičemž historický
43
svého Matzeratha , pro něhož se rozhodla už dávno před < Oskarovým
odjezdem .> Doufám , že vzdělanějším mezi vámi nenapadne spatřovat
2)
vrátil . Nemanipuloval námi sice tak , jako před < návštěvou Dany ,> přesto
nám však připravil mnoho nepříjemných chvil
a také jednu z jeho brazilských adres . Rozjařeni < dopadením Stangla ,>
Wiesenthalovi přátelé seznámili Simona s židovským
6.2 Vztah mezi členy spojení
O užití posesivního adjektiva či genitivu k vyjádření přivlastňování rozhoduje vztah
mezi členy spojení. V kapitole o cílech výzkumu jsme vymezili, jakými typy spojení se
budeme zabývat. Tato část práce je věnována typům spojení, u nichž byl pro způsob
vyjádření posesivního vztahu rozhodující vztah mezi jejich členy.
První skupina spojení se vyznačuje tím, že její členy tvořící jmennou konstrukci lze
převést na větu obsahující sloveso mít. Ve větné struktuře posesivní adjektivum/
substantivum v genitivu označuje vlastníka nějaké věci, jedince, jehož se týkají pocity,
stavy, vlastnosti a také se pojí se substantivem, které vyjadřuje příbuzenský či společenský
vztah. U všech spojení převažovalo vyjádření posesivního vztahu přivlastňovacím
přídavným jménem. Posesivní genitiv byl užit zvláště ve spojeních, ve kterých se mezi
jejich členy vyskytuje vztah k jiné osobě. Substantiva byla součástmi přístavků, jimiž se
vysvětloval, doplňoval předcházející větný člen. Např.
člověk i umřel . " " To jo . Paní Laurentová , tedy < matka Claire ,> je mentálně
postižená . " " Neříkej . Jak ? " Crowder
rukáv . Otočil se k němu . " Já jsem inženýr Fanta , < otec Máši ,> " zašeptal na
vysvětlenou , " to je náhoda , viďte
. tak jsem byl zase na ulici , Charles Bukowski , < přítel Hemingwaye ,> Ernieho ,
nikdy jsem nečetl SMRT ODPOLEDNE . kde
Ve druhé skupině jsme se zaměřili na spojení se slovesnými podstatnými jmény a
zjišťovali jsme, zda se u nich jedná o vztah podmětový či předmětový. Naším cílem bylo
ověřit, zda při převedení jmenného spojení na větnou konstrukci zaujímá posesivní
adjektivum pozici podmětu (např. Fionino zmizení – Fiona zmizí), substantivum v genitivu
44
se stává předmětem věty (např. zatčení Mileny – zatknout Milenu). Platnost tvrzení
dokládají následující případy.
a) vztah podmětový
hlad . " " Já do rána čekat nemůžu , " odsekneš k < Belfordovu překvapení .>
" Zato André bude muset . " Jelikož Belford cítí
nahoru bych se vrátit musel , abych vám oznámil to < Damienovo rozhodnutí
.> Kdybyste mi odmítla otevřít , tak bych vám zatelefonoval
si připadala ještě provinileji . Byla pak šťastná z < Hamiltonova nadšení ,>
když synovo první slůvko bylo " tata " a když se
pohrouženého do tmy vypadalo zlověstně . Vím to z < Mandelštamova
vyprávění ;> jestliže na kyjevský karneval vzpomínáme jako na
na kterémkoli místě , pro něž se rozhodnou . Přes < Richelieuovo odhodlání
,> že válka by měla být vyhlášena pouze Španělsku ,
b) vztah předmětový
Polykleitův Doryforos , považovaný v tehdejší době za < zobrazení Achillea
;> socha tedy odpovídá klasicistním tendencím , které
čekal , co se bude dít . Pistole se mu hodila na < postrašení Deckarda .>
Původně měl v úmyslu ho zabít , ale když viděl ,
jak se Walther Roberts mohl zapojit do intriky k < vylákání Hesse .> Jako
absolvent Etonu mohl docela dobře zůstat ve
Janou Černou . Posílá jí pak dopis , kde se zmiňuje o < zatčení Mileny .> 30 .
V. ( bez letopočtu , asi 1963 - 1964 ) Paní
" Ne , moji spolupracovníci to ověřili . Den před < vyplacením Planchona ,>
23 . prosince , vybral Prouův otec ze svého účtu
Mezi zaznamenanými doklady se vyskytoval rovněž vztah autorství. Spojení
obsahující posesivní adjektiva označovala původce výtvoru, který byl představen buď
konkrétně (bylo uvedeno konkrétní dílo autora), nebo obecně (dílo bylo charakterizováno
obecným pojmenováním, např. kniha, román, verš).
semestru . VŠE mne zahltila požadavky na konspekty z < Marxova Kapitálu
,> úvodem do matematické analýzy , hospodářskou geografií
45
stránky a s nimi i mou paměť , a co horšího , seberou mi < Mandelštamovy
knihy> , všechny tři svazky , na něž jsem čekala tolik let
Tato spojení převažovala, neboť v příkladech typu obraz Ježíše se nejedná o vztah
autorství (viz níže).
vyskytují málokdy . Tenkrát musela mít ve svém pokoji < obraz Ježíše .> Ale
ona se vzbouřila ( představ si , tvoje máma a
Vztah časový nebyl v příkladech příliš běžný, byl vyjádřen jak posesivním
adjektivem, tak také posesivním genitivem, a to přibližně ve stejném poměru.
kromě nechutností a ty lezly ze všech škvír ještě za < Annina života .>
Nejednou jsme o tom mluvily . ) Halas doby je pohledem
skautský oddíl jsme stihli založit pár měsíců před < příchodem Hitlera ,>
během mnichovské krize , a když byla vyhlášena mobilizace
Do třetí skupiny se řadí případy typu Masarykova busta, socha Shakespeara, která
mají význam busta představující Masaryka, socha zobrazující Shakespeara. Kontextem je
dané, že se v těchto spojeních nejedná o vztah původství (např. socha, jejíž autor je
Shakespeare) ani vlastnictví (socha, která patří Shakespearovi).
Zjišťovali jsme, u kterého způsobu vyjadřování posesivního vztahu spojení tohoto
typu převažují. Ve spojeních s posesivním adjektivem jsme zaregistrovali 10 případů a ve
spojeních s posesivním genitivem 66 dokladů. Je tedy zřejmé, že čeština dává přednost při
vyjádření posesivního vztahu s jiným významem než autorství či vlastnictví tvaru
genitivnímu.
Posesivní adjektiva byla součástmi těchto konkordancí:
jsem už několik tejdnů rozmalovanej olej : imaginární < Alenin portrét .> Hele ,
držte huby , narážky na Mrkváče neakceptuju
obrátila o pomoc k vlastní matce a že jí tehdy poslala < Amandinu fotografii .>
Na obrázku byly Amandě nejspíš tři roky . . . je
stojí několik budov , v té hlavní je samozřejmě velká < Buddhova socha .> Okolo
tohoto skvostu se tyčí královská pohřební kaple
Kdo byl Rudolf Hess ? Existuje značný rozpor mezi < Hessovým obrazem ,> jaký
si o něm vytvořili historici , a názorem norimberských
46
nám líčila , jak lidé za Pražského povstání pálili < Hitlerovy obrazy ,> ano , bylo
v nich něco nečistého ! Tato nečistota
Tuto fotografii . " Král se na něj užasle zadíval . " < Ireninu fotografii !> " zvolal
. " Jen si ji vezměte , když o ni stojíte
tom , že se mu doposud nanejvýš podařilo znetvořit < Mariin obraz ,> ne-li
navždy ho zkreslit . Proto ještě poslední
nábřeží " , kam se jeho spolku sice podařilo dostat < Masarykovu bustu ,>
Ukrajinci ale jméno prvního českého prezidenta napsali
vede místní krajanský spolek , také nechal udělat < Masarykovu bustu .> Když
nám ji ale ukazuje v malé místnosti českého
socha nebyla nikdy dokončena , ale Bernini vytesal < Richelieuovu bystu ,> která
nyní stojí v Louvru . 31 RICHELIEU JAKO SBĚRATEL
Spojení s posesivním genitivem nebudeme uvádět všechna, uvedeme 10 dokladů od
jmen a 10 dokladů od příjmení.
a)
ho ležet doma na kuchyňském stole , spolu s jedním < portrétem Adama ,> který
mu chce ukázat , až nastane vhodná chvíle .
Okamžitě zamířily ke skleněné vitríně , obsahující < fotografii Elvise .> Cora a
Myra se ohnuly , vrkající a přetékající zájmem
a ze setkání s celebritami , a taky dvě zlomyslné < karikatury Geralda ,> které si
Gerald od výtvarníků schválně koupil . Vždycky
jeho oči se třpytí jako opály . V antikvariátě je < busta Homéra ,> řecké a latinské
knížky . Latinu máme třetí rok a
Ophélie si ze své postele prohlížela s něžným úsměvem < portrét Chada .> Byly
to skutečně kouzelné Vánoce . Bohužel , když
léčily . Předpokládala to , protože to odpovídalo < obrázku Kevina ,> který se jí
navždy vryl do paměti - jak ležel na
Budovu sichuanské opery jsem neviděl , stejně jako < sochu Maa .> V Chengdu
slavné náměstí přestavovali , stavební
někdy na jaře , zatímco budu dál hromadit materiál na < portrét Rogera .> Tohle
rozdělení je mimochodem dokonalé , a až se
47
nadechl a zavřel oči . V mysli si utvořil co nejživější < obrázek Safiry .> Bylo to
mnohem náročnější , než čekal . Pak vyslovil
císařovna Indů " je majestátní jako bílá slonice " . < Socha Viktorie ,> stojící díky
věrným poddaným od r. 1921 hned za mřížemi
b)
jsem s Jaroušem a Bohoušem do Volšan s věncem na < pomník Havlíčka .> Bylo
na sto věnců . Pak jsme šli do hospodářské výstavy
sousedů . Mladý Rudolf Reschke , který usekl hlavu < figurce Hitlera ,> byl
připraven chránit svou matku . Rus , který se
my se motáme po starém kodaňském městě a hledáme < sochu Kierkegaarda .>
Nejprve však narážíme na mohutného Bissenova lva
bohatstvím perských koberců . Na jedné stěně je povinný < portrét Lenina ,> na
druhé portrét samotného Felixe Dzeržinského .
Radoněžského , kousek od něj se potutelně usmívá < busta Lenina .> Nabírám
vodu u posvátných pramenů a vstupuji do ohromného
sokolovna , kino , bezvadné koupaliště , náměstí se < sochou Masaryka ,> člověk
mohl odtamtud jet tramvají do Mostu , nebo
Jedl jsem čokoládové bonbony zabalené do krásných < portrétů Mozarta .> Ale
žádný náhrdelník s portrétem nějakého umělce
. RICHELIEU JAKO ČLOVĚK Existují dva protikladné < obrazy Richelieua .>
Jeden představuje krvežíznivého tyrana , který dával
anglického a velmi symbolického na skutečnosti , že nemáme < sochu
Shakespeara .> Je něco úchvatně pokorného a mužného v samém faktu
projížděl kolem Sloupové síně . Dělníci snášeli obrovský < obraz Stalina ,> který
zakrýval celou fasádu . Jeden z dělníků pustil
6.3 Původ textu
V další části výzkumu jsme se zabývali původem textu. Zajímalo nás, zda se
posesivní adjektiva a genitiv budou vyskytovat ve větším množství v textech původních
nebo překladových.
48
Materiál získaný vyhledáváním v korpusu obsahuje celkem 3145 spojení
s posesivními adjektivy, která se nacházejí převážně v překladových dílech z beletrie –
2447 dokladů. V původních textech jsme napočítali 698 příkladů.
Zcela zřejmý je převažující počet dokladů v překladech u proprií cizího původu,
která mají početnější zastoupení vyhledaných výrazů, např. u jména Alice je z celkového
počtu 43 případů pouze 5 z českých textů, u propria Anna je poměr 80:11, Bill 35:0, Bosch
33:0, Brian 32:0, Damien 38:0, Eichmann 22:0, Gerald 43:0, Hamilton 34:0, Hess 175:0,
Hitler 118:27, Joanna 51:0, John 83:2, Jones 23:0, Kevin 28:0, Mandelštam 69:0, Marie
133:24, Napoleon 37:8, Richelieu 37:0, Trevor 39:0.
Naopak v českých textech jsme zaznamenali jména Alena (1 doklad v překladové
literatuře, 14 v původních dílech), Boženka (0:11), Jarda (0:7), Jirka (0:17), Milena (0:30),
Mirek (0:10), Tomáš (0:16), Vilík (0:21), příjmení Havlíček (0:6), Hus (0:9), Kabíček (0:6),
Marx (1:7), Masaryk (0:22), Sedlář (0:10) a vlastní jména literárních hrdinů Ahman (0:10),
Dragon (0:25), Ladon (0:32), Tárik (0:16), Vecchio (0:15).
Téměř stejný počet výskytů v překladové a domácí literatuře se vyskytuje u proprií
Effie (5:6), Helena (33:27), Martin (14:6), Josef (13:17), Lenin (13:10), Mozart (9:3),
Stalin (19:12), Veronika (7:5).
Jako příklad uvedeme jméno Effie (nejprve jsou zaznamenány doklady
z překladových děl, poté z děl českých).
a)
vyrazil dech . Tentokrát však nevyvážné tak lacino a < Effiin výraz ,> který
jasně vypovídal , že mu věří , ho poněkud vyvedl
. Když se Corridon začal po okapu soukat zpátky do < Effiina pokojíčku ,>
rozhodl se , že s chlápkem v černém baretu si hlavu
" Ale co když někdo přijde ? " " Řekněte , že jste < Effiina kamarádka .> Ale
jsem tu hned . " Vzal ji kolem ramen a usmál
lehká lichotka nepomohla rozmrazit studené světlo v < Effiiných očích ,> a
když Ann řekla : " Jste moc laskavá , že jste dovolila
přímo . " Potom to vypadá , že se budu muset řídit < Effiinou radou ,> "
poznamenal . " Vytvořit si vlastní rodinu , takže
49
b)
. Okamžitě se otevřely dveře a do světnice vpadly < Effiiny přítelkyně .> Jedna
hezčí než druhá . Obklopily dívku a blahopřály
svém . " Ale Effie má Jakuba ráda , " znepokojily se < Effiiny kamarádky .> "
Nebo o tom pochybuješ ? " " Pochybuju , že ji má
krb . " Jakube , koho tam hledáš ? " křikla jedna z < Effiiných kamarádek .>
Jakub nestačil správně zareagovat a vyhrkl : " Alatu
nechápe . " Kam jsi schoval tu šlapku ? " ptaly se < Effiiny kamarádky .>
Nebyly rozhněvané , ale spíš zvědavé . " Tamhle !
Sundal jí věnec . První se v situaci zorientovaly < Effiiny kamarádky :>
Vložily mu do rukou nevěstinu korunu . Gron s předepsanými
předepsanými slovy o věrné lásce navlékl korunu na < Effiinu hlavu .>
Muzikanti zatroubili fanfáry . A pak za doprovodu
V případě spojení substantiv a posesivního genitivu není převaha dokladů
v překladové literatuře tak výrazná. Z celkového počtu 556 spojení se jich v cizojazyčné
beletrii vyskytuje 310 a v domácí literatuře 246.
Pouze v překladové literatuře se vyskytují propria Annie (13:0), Claire (6:0), David
(5:0), Elvis (5:0), Fátima (9:0), Madona (5:0), Mandelštam (6:0), Richelieu (5:0), Susie
(10:0).
Převahu spojení substantiva + substantiva v genitivu jsme zaznamenali v původních
českých textech u jmen Ahman (0:6), Alena (0:3), Alláh (1:6), Bobina (0:5), Buddha
(5:16), Dragon (0:14), Milena (0:7), Polla (0:6).
U následujících jmen a příjmení je počet dokladů v překladových i nepřekladových
dílech takřka shodný (první číslo vyjadřuje počet dokladů v překladech, druhé v domácí
beletrii): Eva (4:3), Hitler (12:8), Kristus (17:26), Ježíš (5:8), Lenin (4:5), Shakespeare
(2:5), Stalin (2:6).
Příjmení Stalin se v korpusu objevuje ve tvaru genitivu s posesivním významem
celkem v 8 případech, z toho dvakrát v překladové a šestkrát v domácí literatuře:
a)
projížděl kolem Sloupové síně . Dělníci snášeli obrovský < obraz Stalina ,>
který zakrýval celou fasádu . Jeden z dělníků pustil
50
, kteří nevidí nic špatného na tom nejotročtějším < uctívání Stalina .> Je
samozřejmě pravda , že ti nespočetní angličtí
b)
vyznavači zásad bolševismu , učení marxismu-leninismu , < idejí Stalina ,>
vyzkoušení a pevní bojovníci komunismu . . . Přitom
buď jako vítanou příležitost k masovým čistkám v < duchu Stalina ,> nebo
loupežnými výpravami k dosud ne dosti uvědomělým
Hitlerových přisluhovačů . V roce 1948 se stala obětí < přisluhovačů Stalina .>
V té době už bylo Jiřímu Voskovcovi jasné , že exil
Marxe , Engelse , Lenina - nesen jen docela malý < obraz Stalina .> Co to
znamená ? Stalin prý nazýval Mao Ce-tunga "
písně , namířené , běda , proti Hitlerovi , novému < spojenci Stalina .> Po
letech však se Miller opět v mém životě objevil
záře z ledna 1951 , že v záři se zcela jasně zjevuje < podobizna Stalina .>
Výška celé postavy činí asi 12 km a zvlášť zřetelná
51
7. Porovnání výskytu posesivních adjektiv a genitivu
Zkoumaný materiál obsahoval celkem 3701 spojení, jejichž součástmi byla buď
posesivní adjektiva, nebo substantiva v genitivu s významem přivlastňovacím. Již
z předešlé části o původu textu vyplývá, že posesivita v beletristických dílech je
vyjadřována převážně posesivními adjektivy. Konkrétně jsme zaznamenali 3145 příkladů
s přivlastňovacími přídavnými jmény a 556 spojení, v nichž je posesivita vyjádřena
genitivním tvarem podstatného jména.
Posesivní adjektiva převažovala u těchto jmen a příjmení (uvádíme padesát proprií,
u nichž se v analyzovaném materiálu vyskytuje nejvíce konkordancí): Adam (43:6), Alan
(20:1), Alice (43:2), Anna (91:2), Bill (35:1), Bosch (33:1), Boženka (11:1), Brian (32:3),
Damien (38:2), David (28:5), Edmund (24:2), Eichmann (22:3), Einstein (23:2), Eva
(48:7), Felix (22:2), Frej (26:1), Gerald (43:3), Greg (24:1), Hamilton (34:1), Helena
(60:1), Hess (175:2), Hitler (145:20), Charles (26:1), Charlotte (38:1), Jákob (32:1), Ježíš
(49:13), Joanna (51:1), John (85:2), Jonathan (22:2), Jones (23:2), Josef (30:4), Kevin
(28:1), Kristus (116:43), Ladon (32:3), Lenin (23:9), Maigret (28:1), Mandelštam (69:6),
Marie (157:7), Martin (20:1), Masaryk (22:2), Milena (30:7), Napoleon (45:6), Oskar
(31:2), Richelieu (37:5), Ruth (24:2), Sára (41:3), Shakespeare (32:7), Stalin (31:8), Trevor
(39:1), Vilík (21:1).
Jako ukázka nám poslouží příjmení amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye,
u něhož převažuje počet posesivních adjektiv nad genitivem v poměru 9:3.
a)
práce . Nejméně jednou týdně navštěvoval s Roarkem < Hemingwayův dům .>
Sídlo ve španělském koloniálním stylu se stalo jejich
pravděpodobně si vzpomněl na oblíbené anatéma z jednoho < Hemingwayova
románu .> " Co udělal ? " " Upřímně řečeno bych se nerad pouštěl
hodiny . Teprve následující den jsem zjistil , že je to < Hemingwayova žena .>
. . Probudil jsem se sám v posteli kdesi v patře
kdesi v patře . Pravděpodobně jsem byl pořád ještě v < Hemingwayově domě .>
Měl jsem vážnější kocovinu než obvykle . Odvrátil
kritiků , kteří neumějí psát , dnes skandálně snižuje < Hemingwayův význam ,>
a starý brach napsal v druhé polovině své dráhy pár
52
filmu For Whom the Bell Tolls natočeném podle známého < Hemingwayova
románu .> V Londýně jsem Juliu Firtovi slíbil - Firt mi , jak
Prohlížím si interiér slavného baru - tedy zde se rodily < Hemingwayovy
myšlenky .> . . Když jednou jen tak z nudy napsal na zeď verš
lampa . A na stěně - záhada , kde se tu vzal - visí < Hemingwayův portrét .>
Do velkého pokoje vedou z chodby dvoje dveře . Levé
sedne ke stolu a začne vzrušeně psát . Vstane , upraví < Hemingwayův portrét
,> sundá ho , zkusí ho postavit na jiné místo . Znovu
b)
svém sloupku napsal , že jsem nejlepší povídkář od < dob Hemingwaye .>
Říkám mu , že se mýlí ; nevírn , kdo je nejlepší
. tak jsem byl zase na ulici , Charles Bukowski , < přítel Hemingwaye ,>
Ernieho , nikdy jsem nečetl SMRT ODPOLEDNE . kde
Tak . . A tohle dej Inně . . ( Postaví vedle Olgy < portrét Hemingwaye ,> tře si
ruce . ) Ona má přece smysl pro humor , že
Přibližně v šestině spojení je posesivní vztah uskutečněn genitivem příslušeného
substantiva. Větší množství dokladů se nachází u proprií Annie (6:13), Bobina (0:5),
Fátima (0:9), Madona (0:5), Polla (0:6), Susie (2:10). Od dvou do čtyř příkladů jsme
zaregistrovali u následujících jmen: Antikrist (0:3), Berka (0:2), Blum (0:2), Blythe (0:2),
Daisy (0:2), Fatima (0:2), Gorgona (1:3), Helga (0:2), Hermína (0:2), Jane (0:4), Jessika
(0:2), Kierkegaard (0:2), Máša (0:3), Memorie (1:3), Mona (0:2), Mordoch (1:3), Pierrot
(0:2).
Důvodem volby tvaru posesivního genitivu místo adjektiva je u některých výše
uvedených jmen zřejmě palatalizace hlásek. K obměně hlásek r/ř by došlo u proprií Moira
a Mora, zadopatrové souhlásky g a k by se změnily na sykavky ž a č u jmen Helga a
Jessika. Spojení s posesivním adjektivem naopak převažuje u jména Olga, u něhož se
vyskytuje 11 tvarů s palatalizací g > ž a 5 případů s posesivním genitivem.
Převahu posesivního genitivu doložíme vlastním jménem Annie:
a)
ji s děvčaty dlouho pozoroval . Vzpamatoval ho až < Anniin pláč .> Otočil se
k ní i k ostatním a oznámil jim : " Bude
53
Jane vyjít první . Když došli k autu , zastavil je < Anniin hlas .> " Janie
Bonnerová ! " Otočila se a uviděla , že na
tak hrozného dovolit ? Ze smutných úvah ji vytrhl < Anniin hlas .> " To bude
Calvin . Říkala jsem ti , že si pro tebe
myslela . " Než ji rychle odvlekl za roh , uslyšela < Anniin smích .> "
Nezapomeň na tu pupeční šňůru ! Calvin tě teď asi
noviny , které držel v ruce , a za zády se mu ozval < Anniin hlas .> " Kliď se
z mýho pozemku , Calvine ! Nikdo tě nezval
odtamtud občas slyšel , byl tichý hovor , šumění vody a < Anniin kašel .>
Aspoň že teď nekouří . Věděl , že matka s Jane by
b)
dopřán čas na odpověď , hlasité vrznutí dveří ohlásilo < příchod Annie .> Byla
to hezká , zdravě vyhlížející dívka , na níž
odtrhnout . Jasně vidí ten důvěrně známý a milovaný < obličej Annie ,> nyní
změněný na příšernou masku odporné čarodějnice
vyrovnávat se s těmi novými pocity , týkajícími se < smrti Annie .> Jakmile
byl odvalen onen balvan na cestě mezi ním
přijala alespoň nabízenou židli , a aniž by pustila < ruku Annie ,> unaveně se
na ni posadila . Chvílemi seděla tiše
nikým se neviděl . Jednou nebo dvakrát prošel kolem < pokoje Annie ,> ale
nedokázal ten pohled unést . Nakonec zavřel dveře
pro Tommyho Whittakera . Jeho čas se zastavil se < smrtí Annie .> " Něco ti
řeknu - mně by to trvalo celý život , než
jsem dnes poklidit . . . jak jsem ti říkal . . . < hrob Annie .> . . občas tam zajdu .
. . mámu to vždycky potěší
že se Liz nemohla ubránit vzpomínkám na dobu před < smrtí Annie ,> na dobu
, která předcházela jejich odcizení . John
restaurace , jí Tommy pomohl přestěhovat všechny věci do < pokojíčku Annie
.> Výbavičku , kterou dostala , dala do velkých krabic
kdyby je tam nedali , bylo by to , jako by popírali < existenci Annie .> Jenže
ona tu byla s nimi , všichni spolu sdíleli
54
mohla jejich hoře zmírnit . Ještě stále příliš trpěli < ztrátou Annie .> Otec
přišel domů o chvilku později s náručí plnou
v jiném stavu . Zajeli také odstrojit stromeček u < hrobečku Annie .> Zašli
snad na všechna místa , kde spolu byli , jako
posteli , vnímala bolest a přitom si mazlivě opakovala < jméno Annie .>
Docela se jí hodilo nové jméno . Bude mít také novou
Nyní se ještě zmíníme o propriích, u nichž je počet příkladů v obou způsobech
vyjádření přivlastňování totožný nebo se liší pouze nepatrně: Achilleus 4:2, Alláh 9:7,
Apollon 2:3, Brežněv 2:2, Cadik 5:2, Claire 6:6, Dionýsos 3:4, Homér 2:2, Izák 3:3, Jabla
2:2, Ježíšek 4:4, Jidáš 5:3, Jula 4:2, Kate 5:3, Kopp 3:2, Larsen 2:2, Lucka 3:2, Mary 5:4,
Michail 3:2, Safira 2:2, Samuel 4:2, Sheila 2:3, Valentýna 2:2.
Z výše vyjmenovaných vlastních jmen a příjmení vybíráme jméno řeckého básníka
Homéra. U tohoto propria se v beletristických dílech v korpusu objevuje po dvou
dokladech spojení posesivní adjektivum + substantivum a spojení substantivum +
substantivum v genitivu:
a)
taktických lekcích , studiu zahraničních válek a v < Homérových verších ,>
které se učili nazpaměť . Sherman náhle pocítil obrovskou
nepřekvapilo , že znala všechny podrobnosti téhle slavné < Homérovy básně .>
Mnohokrát jsem viděla , jak ji četla . " Ale kde
b)
jeho oči se třpytí jako opály . V antikvariátě je < busta Homéra ,> řecké a
latinské knížky . Latinu máme třetí rok a
opuštěného vermutu a brána do jatek , vyboulená jako < oko Homéra .> . .
DĚJINA Stával jsem nejednou ( když se Bůh dal
55
ZÁVĚR
Tématem diplomové práce byla konkurence posesivního genitivu a posesivních
adjektiv v současné češtině. Konkrétně jsme analyzovali spojení nacházející se v dílech
z oblasti beletrie, která jsou obsažena v Českém národním korpusu a obsahující
substantivum v kterémkoliv pádě + posesivní adjektivum, nebo substantivum v genitivu.
Naším cílem bylo zjistit, která spojení v textech převažují.
Ještě než jsme přistoupili k praktickému rozboru materiálu, zabývali jsme se tím, co
o posesivních adjektivech najdeme v českých gramatikách. Kapitolu o tvoření posesivních
adjektiv jsme zpracovali podle Mluvnice češtiny I, při psaní o jejich skloňování jsme
čerpali informace z Mluvnice češtiny II. V oddílu o syntaxi jsme vycházeli z publikace
Knížka o slovosledu Ludmily Uhlířové.
Ve druhé kapitole jsme se věnovali vztahu mezi složkami spojení podstatné jméno
+ přídavné jméno přivlastňovací a také vztahům z hlediska významového, dále užívání
individuálně posesivních adjektiv a konkurenci posesivních adjektiv a genitivu. Čerpali
jsme z článků, které vyšly v časopise Naše řeč: Hana Prouzová – Přivlastňovací přídavná
jména na -ův, -in v současné češtině, Umělčin životopis?, Milan Hrdlička – Palackého
spisy. Zpracované teoretické informace jsme využili v praktické části při třídění spojení.
Praktickou část jsme začali kapitolou, ve které jsme vysvětlili postup, který jsme
použili při práci s korpusovým manažerem Bonito. V úvodní fázi výzkumného šetření jsme
věnovali pozornost spojením složeným ze substantiva v kterémkoliv pádě + substantiva
v genitivu. Takovýchto spojení bylo velké množství, a proto jsme museli výběr zúžit.
Zaměřili jsme se tedy jen na spojení, v nichž substantivum v genitivu začíná velkým
písmenem a spojení se nachází v syntaktické pozici na konci větného celku. Takovým
spojením, které vyjadřuje posesivní vztah a je možné jej přeměnit na spojení s posesivním
adjektivem, je např. pod dohledem Alfreda – pod Alfredovým dohledem, ve prospěch
Amandy – v Amandin prospěch. Postupně jsme u substantiv v genitivu měnili ve
vyhledávacím vzorci počáteční písmena a zaznamenávali jsme si jednotlivá propria.
V další fázi výzkumu jsme u jednotlivých proprií zjišťovali, kolik spojení se v korpusu
nachází s posesivním adjektivem a kolik s posesivním genitivem. Tímto postupem jsme si
vytvořili podklady, které jsme podrobili analýze, jejíž výsledky jsme uvedli v následujících
kapitolách.
56
Pro větší přehlednost jsme za postup při hledání v korpusu zařadili kapitolu, v níž
shrnujeme, na která spojení jsme se nesoustředili, a naopak které doklady byly v centru
naší pozornosti. Analyzováním dokladů v korpusu jsme z morfologických důvodů vyřadili
spojení, která obsahují nějaký z dále vyjmenovaných členů: křestní jméno a příjmení,
název společnosti, příjmení v množném čísle, vojenskou hodnost, povolání, jména
příslušníků obyvatel světadílů, zemí a měst v plurálu, označení muže, ženy, neprovdané
ženy, ženské příjmení, cizí propria zakončená na vokál. Syntaktické důvody vedly
k vyřazení spojení, v nichž je proprium v genitivu rozvito vedlejší větou přívlastkovou,
popřípadě polovětnou konstrukcí, spojení, ve kterých se přivlastňuje více jedincům a
ustálená spojení typu Mozartova ulice.
Následně jsme přistoupili k vlastní analýze materiálu. Nejdříve jsme provedli
kvant i f ikaci mater iá lu . Celkem jsme vyhledáváním v korpusu získali 2703 spojení
obsahující 144 jmen a 998 spojení se 42 různými příjmeními. Mezi propria, u nichž se
v korpusu objevuje nejvíce dokladů, patří např.: Hess (177), Hitler (165), Marie (164),
Kristus (159), Anna (93), John (87), Mandelštam (75), Ježíš (62), Helena (61), Buddha
(55), Eva (55), Joanna (52), Napoleon (51), Adam (49), Gerald (46), Alice (45), Gorgona
(45), Sára (44), Richelieu (42), Damien (40), Trevor (40), Dragon (39), Charlotte (39),
Shakespeare (39), Stalin (39).
Následně jsme zkoumali charakter materiálu z několika hledisek. Sledovali jsme,
zda má na vliv způsobu vyjádření přivlastňovacího vztahu pád pods ta tných jmen . Jak
ve spojení podstatného jména s přivlastňovacím adjektivem, tak i ve spojení s podstatným
jménem ve druhém pádě, převládají substantiva v nominativu, genitivu, akuzativu a lokálu.
Ve větách plní funkci podmětu, předmětu a příslovečného určení. Méně výskyty byl
zastoupen dativ (pád objektu) a instrumentál (pád objektu a adverbiale). Náš výzkum
neprokázal, že by měl pád vliv na to, zda vyjádříme přivlastňovací vztah posesivním
adjektivem nebo substantivem v genitivu.
Vztah mez i č leny spojení, která obsahují podstatné jméno slovesné, ovlivňuje
možnost užití prostředku pro vyjádření posesivity. Pokud jmenné spojení posesivního
adjektiva a substantiva převedeme na větnou konstrukci, bude v ní adjektivum plnit funkci
podmětu (vztah podmětový), např. Jardovo vyprávění – Jarda vypráví. Podstatné jméno
v genitivu se naopak stává předmětem věty (vztah předmětový), např. zavraždění
Napoleona – zavraždit Napoleona. Kromě těchto vztahů jsme se zaměřili i na spojení typu
Buddhova socha, portrét Lenina, jejichž význam je socha představující Buddhu, portrét
57
představující Lenina. Celkem jsme zaznamenali 76 spojení, z nichž v 10 dokladech byla
užita posesivní adjektiva a v 66 případech posesivní genitiv. Jelikož v těchto spojeních
nejde o vztah autorství ani vlastnictví, je při vyjádření přivlastňovacího vztahu
upřednostňována forma substantiva v genitivu.
V kapitole o charakteristice materiálu jsme se zabývali také původem tex tu .
Zjistili jsme, že z počtu 3145 spojení s posesivními adjektivy, se jich 2447 vyskytuje
v překladové literatuře a 698 v dílech původních. Konkrétně se v překladech jedná
většinou o propria cizího původu, např. Anna, Damien, Gerald, Hess, Hitler, Joanna, John,
Mandelštam, Marie, Trevor. V původních dílech jsou to naopak česká jména a příjmení a
také jména literárních postav, např. Boženka, Dragon, Jirka, Ladon, Masaryk, Milena,
Tárik, Tomáš, Vecchio, Vilík. U spojení obsahujících posesivní genitiv je počet dokladů
téměř vyrovnaný. Z celkového množství 556 se jich v překladových dílech nachází 310
(např. Annie, Claire, David, Elvis, Fátima, Madona, Mandelštam, Richelieu, Susie) a
v českých textech 246 (např. Ahman, Alena, Alláh, Bobina, Buddha, Dragon, Milena,
Polla).
Poslední část analýzy se týkala porovnání výskytu poses ivních adjekt iv
a geni t ivu . Materiál, který jsme zkoumali, byl tvořen 3701 spojeními vyjadřujícími
vztah přivlastňování. Tento vztah byl ve 3145 příkladech vyjádřen posesivními adjektivy a
556krát posesivním genitivem substantiv. První způsob vyjádření posesivity jsme
zaznamenali například u následujících vlastních jmen a příjmení: Adam, Alice, Anna,
Damien, Eva, Gerald, Helena, Hess, Hitler, Charlotte, Ježíš, Joanna, John, Kristus,
Mandelštam, Marie, Napoleon, Sára, Stalin, Trevor. Druhým způsobem je přivlastňovací
vztah uskutečněn například u proprií Annie, Antikrist, Bobina, Fátima, Gorgona, Jane,
Madona, Máša, Polla, Susie.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, kterému ze dvou konkurenčních prostředků pro
vyjádření přivlastňovacího vztahu se v beletristických textech dává přednost. Po analýze
spojení, která jsme získali prací s korpusem, jsme dospěli k závěru, že v dílech z oblasti
beletrie se posesivita vyjadřuje většinou přivlastňovacím přídavným jménem.
58
RESUMÉ
The topic of this thesis is competition between possessive genitive and possessive
adjectives in contemporary Czech language. The aim of the work was to find out in which
way possessiveness in imaginative literature texts is expressed.
The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part
provides information about possessive adjectives and genitive, their using, factors causing
that sometimes genitive case is used instead of possessive adjective and vice versa.
The practical part focuses on the explanation of the procedure that was used during
searching in the corpus, then on the analysis of the studied material which includes: its
quantification, character (the case of nouns, the relationship between members of the
collocation, the origin of the text) and comparison of the occurrence of possessive
adjectives and genitive. It was found out that in imaginative literature the possessive
relationship is expressed by possessive adjectives above all.
59
ZDROJE
ČECHOVÁ, Marie – KRČMOVÁ, Marie – MINÁŘOVÁ, Eva. Současná stylistika. NLN,
Praha 2008, ISBN 978-80-7106-961-4.
ČECHOVÁ, Marie. Čeština – řeč a jazyk. ISV nakladatelství, Praha 2000. ISBN 80-
85866-57-9.
Český národní korpus – SYN2010. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2010.
Dostupný z WWW: <http://www.korpus.cz>.
HAVRÁNEK, Bohuslav, JEDLIČKA, Alois. Česká mluvnice. SPN, Praha 1988.
HRDLIČKA, Milan. Palackého spisy. Naše řeč. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR,
v. v. i., 1999, roč. 82, č. 3. ISSN 0027-8203.
KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). Příruční mluvnice
češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, ISBN 80-7106-134-4.
Mluvnice češtiny I, Academia, Praha 1986.
Mluvnice češtiny II. Academia, Praha 1986.
NOVOTNÝ, Jiří. Genitiv v současné spisovné češtině z hlediska její normy a kodifikace (in
Aktuální otázky jazykové kultury v socialistické společnosti), Academia, Praha 1979.
Poziční morfologické tagy. Dostupné z: http://utkl.ff.cuni.cz/~skoumal/morfo/.
PROUZOVÁ, Hana. Přivlastňovací přídavná jména na -ův, -in v současné češtině. Naše
řeč. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 1964, roč. 47, č. 3. ISSN 0027-8203.
PROUZOVÁ, Hana. Umělčin životopis? Naše řeč. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR,
v. v. i., 1986, roč. 69, č. 1. ISSN 0027-8203.
ŠMILAUER, Vladimír. Nauka o českém jazyku. SPN, Praha 1982.
UHLÍŘOVÁ, Ludmila. Knížka o slovosledu. Academia, Praha 1987.