Post on 21-Jan-2021
7.12.2012
1
Chov kapra I BIOLOGIE KAPRA
• Čeleď kaprovité (Cyprinidae) nejrozšířenější skupina ve vodách ČR
• Původ:
• původním domovem kapra je povodí Černého moře, Kaspického a
• Aralského jezera. V období třetihor se dostal do povodí Dunaje a tedy i
• k nám. Jednalo se o původní formu tzv. „říčního kapra – sazana“.
• Teplota vody:
• Kapr je ryba eurytermní (dobře přizpůsobivá různé teplotě). Optimum pro chov je 18 – 24 °C.
• Náročnost na O2:
• optimální hranice je 6 – 7 mg/l O2. Bezpečně ale snáší koncentrace 3 – 4 mg/l.
BIOLOGIE KAPRA Potrava:
je označován za nedravého všežravce - vhodné v chovu
Růst:
u nás je poměrně rychlý. Závisí na podmínkách prostředí.
Orientační průměrné hodnoty růstu:
Kapr jednoletý 25 – 100 g (50 – 120 mm)
Kapr dvouletý 250 – 700 g (200 – 350 mm)
Kapr tříletý 1000 – 1800 g (400 – 500 mm)
Rekordní úlovky jsou přes 20 kg.
Pohlavní dospělost:
v průběhu 3. a 4. roku života podle pohlaví.
Plodnost:
5-70 ml mlíčí (10-25mil/ml), 150 – 250 000 jiker na 1 kg živé váhy. Velikost jiker: 1,3 – 1,8 mm. Jikry jsou lepkavé. Kapr je ryba fytofilní.
Výtěr:
v jarních měsících (duben, květen) při teplotě vody nad 18 °C.
PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V chovu jsou podle šupinného pokryvu čtyři morfologické skupiny (tzv.
morfotypy - fenotypy):
Cíleným výběrem z šupinatých kaprů.
Ošupení určeno dvěma geny.
1) Odpovědný za šupinatost „S“
2) Odpovědný za hladkost „N“
kombinace alel „NN“ je letální a plůdek hyne!!!
Kapr šupinatý (SSnn, Ssnn) – celé tělo je kryto šupinami (hlava, ploutve)
Lysec-řádkový (SxNn) – šupiny jsou u základů ploutví, jednoduchá či zdvojená řada na postranní čáře.
Kapr lysec (ssnn)– šupiny ostrůvkovitě roztroušené, připomíná lysce řádkového
Kapr hladký (ssNn) – silná redukce šupin, pouze podpůrné šupiny u báze ploutví, které mohou také chybět.
Kapr šupinatý
SSnn, Ssnn
Lysec řádkový
SSNn, SsNn,
Kapr lysec
ssnn
Kapr hladký
ssNn
PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE
• Šlechtitelská práce v chovu kapra je zajišťována VÚRH Vodňany, SR-Tábor (středisko Milevsko). Zde jsou testovací stanice. Rozmnožovací chovy – Blatná, Třeboň, Hodonín.
• Pokyny k organizaci práce a testování užitkovosti a k vedení evidence obsahuje zákon č. 16/2004 Sb.
• Vyhláška 136/2004 Sb. pak popisuje způsoby značení a evidenci hospodářských zvířat, drůbeže, ryb a včel.
Odběr krve Značení čipem Značení dusíkem
7.12.2012
2
Plemeno (název - zkratka) Rok 2001 Rok 2002 Rok 2003
Počet plemen. ryb Počet plemen. ryb Počet plemen. ryb
jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků
C 434 16 12 23 18 24 16
C 435 93 116 123 125 84 110
Jihočeský lysec - BV 9 18 28 34 7 12
Jihočeský kapr šupinatý -
C73 65 70 130 119 148 132
Mariánskolázeňský kapr
šupinatý - ML 401 226 356 222 912 852
Milevský lysec - MV 12 2 252 260 262 150
Pohořelický lysec - PoL 197 120 127 120 90 112
Telčský lysec - Te 241 162 154 146 206 233
Třeboňský šupináč - TŠ 69 46 143 66 123 73
Žďárský šupináč - Žď-Š 318 147 258 102 212 181
Žďárský lysec - Žď-L 319 198 281 150 187 208
Výpis z ústřední evidence Plemenných ryb 2003 Amurský sazan - dunajský šupináč
(AS)
• 1983 - Importován do ČR z Ukrajiny
• Původní populace divokého kapra z Amurské oblasti
• Přirozený hromadný výtěr bez selekčních zásahů
• Udržení a oživení genofondu kulturních plemen
Ropšinský kapr šupinatý
(ROP) Vyšlechtěn: v Rusku v 30. letech 20. století,
Kde: Kursko a Novgorod,
Základ: amurský sazan a kapr haličský,
Chován: v náročných podmínkách, vysoká vitalita
Proč k nám importován: pro účely hybridizace.
Jihočeský kapr šupinatý
(C 73)
Šupinatý kapr chovaný v jižních Čechách,
Selekce koncem 60. let ing. Smíškem ve VÚRH,
Je to homozygotní linie určená k ověřování,
Chov: Vodňanské a milevské rybníky.
Mariánskolázeňský kapr šupinatý
(ML)
Selekce: proběhla v záp. Čechách v letech 1970-79,
Realizoval to: Ing. J. Ryšavý,
Chovatel: ČR- Mariánské Lázně,
Vlastnosti: plastičnost v růstu, vyrovnané produkční
výsledky, dobrý zdravotní stav.
Žďárský šupináč
(Žď. Š.)
Vznik: Kinského rybářství v roce 1990,
Záměr: zvýšit odolnost šupinatého kapra
chovaného ve vyšších geografických polohách,
Chován : Českomoravská vysočina.
7.12.2012
3
Jihočeský lysec
(BV)
Základ: vodňanský a blatenský lysec –
Selekce: v 60. a 70. letech 20. století,
Chován: ve Vodňanech a Milevsku,
Určení: pro selekci s výběrem ryb typického exteriéru.
Milevský lysec
(MV) Vznik: polovina 70. let,
Základ: Vodňanský lysec a importovaná linie M2,
Cíl: zlepšení vlastností původního lysce,
Chován: Táborské rybníky a většina a. s. v ČR,
Chovatel: Stanice Milevsko – J. Pejša junior.
Telčský lysec
(Te) Telčský lysec (Te)
• Původ linie:
• Milevsko 1985-91,
• Charakteristika:
vyrovnané produkční
výsledky,
• Určení: vhodný do
normálních obsádek,
• Areál chovu:
Táborsko a Telč.
Požadované vlastnosti kladené na
chovaného kapra
Z hlediska chovatele:
• Co největší růstová schopnost
• Odolnost proti nemocem, parazitům, manipulaci aj.
• Dobrá schopnost rozmnožování
• Růstová vyrovnanost
Z hlediska spotřebitele:
• Kusová hmotnost
• Zmasilost
• Jakost masa
• Přítomnost pohlavních produktů
Který kapr vyhovuje těmto požadavkům?
ŽÁDNÝ!!!
Proto je důležitá seriózní plemenářská práce. Vytváření čistokrevných linií + využívání tzv. „heterozního efektu“.
Starší postupy:
• Výběr plemenných ryb ze směsi ryb, které vyrůstaly za nestejných podmínek
• Posuzovaly se pouze zevní znaky
Nyní:
• Pečlivá realizace tzv. negativního (pozitivního) výběru
• hromadný výběr – (velké množství ryb na plachtě)
• Individuální výběr – podle určitých kriterií
7.12.2012
4
PROHLÍDKA A VÝBĚR
• Hlava – rypec, oči, skřele, žábry
• Ploutve – všechny (anomálie, chybějící paprsky, zvlnění, propadnutí, absence apod.)
• Močopohlavní papila – normální, vyhřezlá, zanícená
• Postranní čára – pravidelná, zvlněná, rozvětvená, přerušená
• Forma těla – pozor! Nápadná vysokohřbetost
• Vzhled, barva a lesk – defekty, zranění
• Ošupení – prohlížíme obě strany těla
Měření, zjišťování hmotnosti
• Ukazatel (index) vysokohřbetosti H (délka těla : výšce těla) – nejvyšší 2,7, zavádí se 2,5 až 2,6.
• Ukazatel (index) širokohřbetosti Š ((šířka těla x 100 ku délce těla – v %), Relativní výšce odpovídá relativní šířka cca 20 %.
• Obvodový index – OI (délka těla v cm : obvod těla v cm), ryby s menší hodnotou než 1 jsou kvalitnější, hodnoty nad 1 vypovídají, že kapři nedosáhli hmotnosti, která by odpovídala jejich velikosti.
• Koeficient zmasilosti - podle Fultona (hmotnost ryby v g x 100 : třetí mocnina délky těla ryby v cm). Důležité u plůdku – u nás by to mělo být asi 3,3 před komorováním.
• Vážíme ryby v plachetkách.
MĚŘENÍ KAPRA Výsledky měření u prošlechtěných
linií ve Vodňanech
Ukazatel
Stáří kapra
K1 K2 K3
vysokohřbetost 2,2 – 2,4 2,2 – 2,4 2,3 – 2,5
širokohřbetost v % 21 - 23 21 - 24 20 - 23
vyživenost 3,2 - 3,5 3,2 – 3,7 3,5 – 4,0
% obsah tuku 3 - 4 4 - 8 6 - 10
Genetické metody
Alozymová analýza (současně uznaná)
Analýza mikrosatelitů (zaváděná)
Geometrická morfometrie
Princip
Získání údajů
Zpracování údajů
METODY KONTROLY PLEMENNÉ ČISTOTY CHOVU PŘIROZENÝ VÝTĚR • Hromadný, tzv. „staročeská metoda“
velmi jednoduchá (6–12 g ks na ha), 1F: 2M
• Skupinový, v Dubraviových rybníčcích
(výhodou je možnost selekce, úprava optimálních podmínek aj. Poměr pohlaví 2M:3F nebo 3M:5F (vždy ve prospěch jikernaček).
5 ryb 100m2
• Oplozenost jiker: 70–90 %. Inkubační doba: 60–80 denních stupňů (denní stupeň = průměrná denní teplota násobená počtem dnů).
• POZOR ! Pokles teploty vody pod 12 °C nebo vzestup nad 25 °C vyvolává poruchy při líhnutí.
• Po vykulení nastává trávení žloutkového váčku, pak postupný přechod na exogenní výživu. Dále za 2–3 dny po vykulení odlov tzv. „třeboňskými lžícemi“ a vysazování embryonek do výtažníků I. řádu.
7.12.2012
5
Dubraviovy rybníčky Umělý výtěr Provádí se od 60. let dvacátého století.
VÚRH rozpracoval metodu na základě maďarských, rumunských a ruských zkušeností.
Důležitou fází výtěru je odlepkování jiker. • Maďarská metoda – pomocí mastku (talku – křemičitan
hořečnatý), doba odlepkování je 5-6 hod.
• Rumunská metoda – pomocí roztoku močoviny a kuchyňské soli. Pak následuje koupel v taninu.
• Ruská metoda – pomocí zředěného kravského mléka – tato metoda je přirozená a jednoduchá. Je také nejkratší.
Inkubace jiker se provádí v tzv. Zugských lahvích.
Zde také probíhá kulení plůdku.
Rozkrmování se potom realizuje na žlabech.
Hormonální stimulace
• Synchronizace
• 24-36 h před výtěrem
• Hypofýza 3-5mg/1kg
• Dvě dávky
• 1/8-1/10
• Zbytek cca 12 h před výtěrem
• GnRH 10-20 ug/kg
Environmentální regulace
Mozek
Gonády
Ryba
Hypofýza
Steroidní hormony
Prostředí
Sezónní světelný profil
Sezónní teplotní profil
Množství potravy
Kontaminanty
Ostatní játra
LH
FSH
•androgeny
•estrogeny*
Vitellogenin
Vývoj gonád
•progesterony
Reprodukce
Mozek
Hypo
Gonáda
dopamin
-
LHRH
+
LH
Gamety
Hormony, které kontrolují uvolnění gamet
ReprodukceGrowth
Indukce výtěru
Progest.
Progest.
R.W. Rottmann et al. 1991
LHRH = GnRH
Reprodukce
7.12.2012
6
R.W. Rottmann et al. 1991
Progest.
hCG = lidský chorionický gonadotropin
Indukce výtěru
Reprodukce
UMĚLÝ VÝTĚR
• Výtěr jikernaček – video
• Výtěr mlíčáků - video
Inkubace
• Kvalitní voda 5-7mg O2/l
• Zugské lahve
• Malachitová zeleň 30min (0,20mg/l)
• Kulení, snížit průtok
• Strávení žloutkového váčku
Citlivost jiker a embryí
• Při rozmnožování-citlivost na obsah solí ve vodě
• pH
• uhličitany
Hospodářský cyklus - kategorie Ko – embryonka kapra těsně po vylíhnutí až do stáří 4-6 týdnů a
velikosti cca 4,5 cm nasazovaná do výtažníků I. řádu nebo plůdkových rybníků. 500-600 tis/ha
Kr – kapřík o velikosti od 4,5 cm a 5-10 g nasazovaný do výtažníků II. řádu a lovený na podzim jako K1.
K1 – plůdek kapra ve stáří půl až jeden rok lovený na podzim či na jaře, (25-100 g, 50-100 mm). 100-150 tis/ha
K2 – násada (věk 11/2 až 2 roky) vysazovaná do násadových rybníků, (250-700 g, 200-350 mm).
K3 - tříletý (tzv. tržní) kapr určený k dodání na trh o celkové hmotnosti asi 1 200–1 800 g a velikosti 400-500 mm odchovaný v tzv. hlavním rybníku.
K4 – čtyřletý, tržní kapr odchovaný v hlavním „dvouhorkovém“ rybníku o hmotnosti zpravidla nad 2 500 g (výběr).
Kg – generační nebo též remontní kapr určený k reprodukci. Nejvyšší plemenné hodnoty dosahují Kg ve stáří 7-8 roků.
7.12.2012
7
•DĚKUJI ZA POZORNOST