18. skupina prvků

vzácné plyny p6 prvky

prvky VIII. A skupiny

inertní plyny

netečné plyny

Historie objevu a původ názvu prvků

Rok 1785 - H. Cavendish

ve své klasické práci o složení vzduchu pozoroval,že při opakovaném působení elektrických jisker na směs vzduchu a nadbytku kyslíku zůstává malý zbytek plynu,který nebyl schopen charakterizovat. po více než 100 letech byl identifikován jako Argon

Rok 1868 objeveno helium, pomocí spektrální analýzy ve slunečních protuberací

je to jediný prvek, který byl zjištěn dříve mimo Zemi a pro svůj výskyt na Slunci pojmenován z řeckého helios = slunce

objev vzácných plynů: konec 19.století angličtí chemici: W. Ramsay , R. J.Rayleigh a jejich spolupracovníci

Rok 1892 - R. J. Rayleigh zjistil, že dusík izolovaný ze vzduchu má větší hustotu než dusík získaný rozkladem sloučenin domníval se, že ve vzduchu musí být ještě další neobjevený plyn

Rok 1894 - W. Ramsay a R. J. Rayleigh nezávisle na sobě izolovali ze vzduchu nový prvek a nazvali ho Argonem (argos = řec. netečný, lenivý)

Rok 1895 - W. Ramsay

identifikoval helium jako plyn, který byl nalezen v uranových minerálech a původně chybně považován za dusík

Rok 1897 - W. Ramsay

předpokládá existenci i dalších podobných prvků a z kapalného argonu frakční destilací získal krypton (kryptos = řec. skrytý) a neon (neos = řec. nový)

spektrální analýzou dokázána existence xenonu (xenos = řec. cizí)

Rok 1900 - E. F. Dorn

při studiu radioaktivity objevil Radon a označil ho jako radiová emanace (radius = lat. paprsek)

Výskyt prvků: všechny vzácné plyny obsaženy ve vzduchu (asi 1%) stopové množství ve vyvřelých horninách helium v některých ložiskách zemního plynu (až 1%) druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru (76% vodík a 23% helium) vzniká při radioaktivním rozpadu prvků radon vzniká při radioaktivním rozpadu prvků obsažen v minerálních vodách

prvek % ve vzduchu

2He helium 0, 0005

10Ne neon 0, 0018

18Ar argon 0, 93

36Kr krypton 0, 0001

54Xe xenon 0, 00001

86Rn radon 10-17

Obsah prvků v atmosféře

Charakteristika skupiny

prvek valenční elektrony

2He helium 1s2

10Ne neon [He] 2s2 2p6

18Ar argon [Ne] 3s2 3p6

36Kr krypton [Ar] 3d10 4s2 4p6

54Xe xenon [Kr] 4d10 5s2 5p6

86Rn radon [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p6

Fyzikální vlastnosti vzácných plynů

bezbarvé, bez zápachu těžko zkapalnitelné (He - nejhůře zkapalnitelný plyn vůbec) vyhledej vlastnosti tzv. supratekutého helia, které vzniká ochlazením kapalného hélia na teploty menší než 2, 18 K

prvek teplota tání,°C Teplota varu,°C Hustota, kg m-3

He - 271 - 269 0, 164

Ne - 249 - 246 0, 828

Ar - 189 - 186 1, 64

Kr - 157 - 152 3, 44

Xe - 112 - 108 5, 42

Rn - 71 - 62 9, 16

Látkové vlastnosti

Chemické vlastnosti z elektronové konfigurace vzácných plynů vyplívá jejich inertnost

v roce 1962 N. Bartlett připravil reakcí fluoridu platinového s xenonem oranžověžlutý hexafluoroplatičnan xenonu Xe(g) + PtF6(g) Xe [PtF6] (s) v témže roce připraven přímou syntézou fluoru s xenonem fluoridy xenonu (XeF2, XeF4, XeF6) He, Ne a Ar sloučeniny netvoří

Výroba vzácných plynů frakční destilace kapalného vzduchu

Použití vzácných plynůHelium: ■ plnění balónů a vzducholodí (je nehořlavý a lehčí než vzduch) ■ vytváření inertní atmosféryNeon: ■ neonové nápisy a osvětlení (červenooranžové)Argon: ■ plnění žárovek a fluorescenčních trubicKrypton: ■ do laserů ■ fotografických blesků ■ fluorescenčních trubic ■ stroboskopická světla

Xenon: ■ fluorescenční trubice ■ plnění některých světlometů majákůRadon: ■ α zářič v lékařství ■ inertní ochranná atmosféra při svařování hliníku nebo korozivzdorných ocelí

Mapa znázorňuje rozložení výskytu radonu v geologickém podloží ČR. Tmavší zbarvení indikuje oblasti se zvýšeným obsahem Rn.

Radon je radioaktivní prvek, který je přítomen v některých minerálních vodách,využívá se pro léčebné účely (Jáchymov). Významným způsobem však může i ohrožovat životní prostředí, protože uniká z některých hornin, ale i stavebních materiálů.

Připravte s použitím dostupné literatury k tomuto problému referát.